VYJÁDŘENÍ OFICIÁLNÍCH MÍST, ÚŘEDNÍ DOKUMENTY
Stížnost advokáta Mgr. Vlka ze dne 21. 7. 1998 proti usnesení Inspekce ministra vnitra ČR ze dne 7. 7. 1998

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ MGR. RUDOLF KREJČÍK

 

Naše značka: 57/01/98 Řevnice: 21. 7. 1998

Doporučeně Inspekce ministra vnitra poštovní schránka 21/IN 170 34 Praha 7 K č. j.: IN-14/03-TR-98

 

Věc
Stížnost proti usnesení ze dne 7. 7. 1998 – odůvodnění

     Dne 14. 7. 1998 jsme podali jménem našich klientů Marka A., nar. 1976, Vojtěcha K., nar. 1977, Jitky O., nar. 1981, Jaroslava P., nar. 1969 a Tomáše Z., nar. 1975 stížnost proti usnesení policejního orgánu Inspekce Ministra vnitra ČR, č. j. IN-14/03-TR-98 ze dne 7. 7. 1998, které jsme obdrželi dne 14. 7. 1998. Stížnost byla podána ve lhůtě.
     Zmíněným usnesením policejní orgán podle § 159 odst. 1 tr. řádu odložil oznámení našich klientů o podezření ze spáchání trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zákona a ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zákona, kterých se měli dopustit někteří z policistů PČR dne 16. 5. 1998 při služebních zákrocích v Praze 2, ul. Legerova, v Praze 1, ul. Vodičkova v době od 18.50 do 22.00 hodin a později v rámci předvádění do budovy PČR, OÚV Praha a v prostorách nemocnice v Praze 10, Na Míčánkách, přičemž se podle policejního orgánu nejedná o podezření z trestného činu a věc nebylo na místě možno vyřídit jinak.
     Jménem našich klientů odůvodňujeme svoji stížnost takto:

1. Zmíněné usnesení bylo vydáno předčasně a na základě neúplného zjištění, přičemž se policejní orgán spokojil pouze s výslechem některých oznamovatelů a policistů, dále pak stanoviskem a vyhodnocením služebních zákroků od různých složek Policie ČR a spokojil se s tvrzením, že služební zákrok policistů byl oprávněný, protože pro něj byly dány zákonné důvody, neboť docházelo k narušování veřejného pořádku a rozbíjení billboardů a fyzickým a verbálním útokům na policisty. Odůvodnění usnesení má všeobecný charakter a policejní orgán se nevypořádal s prověřením konkrétních oznámení našich klientů tak, jak je uvedli, zejména neobstaral např. příslušné znalecké posudky z oboru zdravotnictví, které by ověřily mechanismus zranění našich klientů, jak je ve svých oznámeních uvedli. Dále neprovedl např. některé navržené důkazy, jako u oznamovatelky Jitky O., ustanovit chlapce jménem Lukáš, zajistit poškozené kalhoty a vyslechnout ho.
        Dále zcela mlčením přešel okolnost, že jmenovaní byli bezdůvodně převezeni na odběr krve a moče. Dále se ani nepokusil ztotožnit např. rekognicii některé policisty, kteří měli uvedené trestné činy spáchat. Konkrétně se jedná:
   • u oznamovatele Marka A. policistu, který jej udeřil obuškem do obličeje a vyrazil mu přední zub a způsobil tržnou ránu na rtu
   • u oznamovatele Vojtěcha K. zejména ty policisty, kteří jej zbili tak, že měl bolesti v žebrech, a kteří jej bili obušky a kopali, když již byl odváděn z antonu do nemocnice, přičemž k jeho napadení došlo na rohu ulic Školská Vodičkova, v prostoru areálu nemocnice Na Míčánkách v Praze 10,
   • u oznamovatelky Jitky O. policistu, který ji srazil na zem tak, že si poranila koleno ve Vodičkově ulici, tržnou ránu pak museli sešít na chirurgickém oddělení nemocnice Na Míčánkách, dále policisty, kteří ji bili bezdůvodně obušky přes záda a hýždě rovněž ve Vodičkově ul. tak, že měla na zádech a hýždích četné podlitiny
   • u Jaroslava P. ty policisty, kteří zcela bezdůvodně zadrželi u Dívčí školy v Praze l, Vodičkově ulici Jaroslava P., který se vůbec demonstrace a následného pochodu nezúčastnil, bezdůvodně jej převezli na odběr krve do areálu nemocnice Na Míčánkách v Praze 10, kopli jej do ledvin a hýždí, na chodbě byl donucen opakovaně klečet na zemi a byl kopán v prostoru ulice Na Perštýně 11 do zad v oblasti ledvin a následně se podrobil vyšetření na traumatologické ambulanci FN v Motole, přičemž lékařská zpráva uvádí různá zranění na jeho těle,
   • u Tomáše Z. ty policisty, kteří jej bili ve Vodičkově ulici před provozovnou McDonalds do hlavy, zad, ramene, dále ty policisty, kteří jej zbili v areálu nemocnice Na Míčánkách v Praze 10, přičemž jeden z nich jej kopl do přirození.
   
        K těmto všem jednotlivých případům je třeba dodat, že oznamovatelé se nikterak nebránili, na policisty neútočili, nezúčastnili se ani rozbíjení výloh, jiného ničení majetku či jiných útoků na další osoby

2. Policejní orgán neprovedl ani chronologické vymezení události, k níž došlo podle jednotlivých záznamů Policie České republiky a videozáznamů, které policie pořídila, přičemž by zjistil, že nikdo z našich klientů na těchto záznamech není zachycen, že by se jakýchkoliv násilných či jiných útoků dopouštěl. Z nich je také zřejmé, že časově došlo k útokům proti našim klientům již dávno potom, co skuteční pachatelé trestných činů byli pryč. Tyto záznamy jsou například ve spise OÚ vyšetřování Praha l, ČVS: VV 1096/98 a dalších, v nichž byli někteří účastnící demonstrace stíháni.

3. Obstát nemůže ani tvrzení policejního orgánu, že celý zákrok byl pod jednotným velením, a že následný postup policie byl v souladu s ustanovením § 42 zák. o Policii České republiky. Zejména z vyšetřovacího spisu vedeného pod ČVS: OVV 1074/98 vedeného na OÚ vyšetřování Praha 1 je patrno, že zakročující policisté postupovali živelně, že nutně muselo docházet k nepřesnostem a nesprávným zákrokům. Například policista vypověděl, že vyplnil dokument, který dostal do ruky s tím, že uvedl jméno osoby, která dostala číslo na ruku a na zadní stranu tohoto dokumentu napsal, že házela kamením. Podle jeho výpovědi, však ji házet neviděl, ale řekl mu to někdo z policistů z jiného oddělení.

4. V průběhu celého zákroku nebyli naši klienti vůbec poučeni ze strany policie, mimo případných výslechů u vyšetřovatele o svých právech zejména mít obhájce v řízení trestním, nebo právního zástupce v řízení přestupkovém a dalším. Za bezdůvodné lze považovat jejich převezení na odběr krve a moče.

5. Za zcela bezprecedentní porušení všech platných zákonů i služebních předpisů pak lze považovat jednání policistů potom, když naše klienty předvedli na útvary a tam pokračovali v zákrocích, které rozhodně neměly a ani mít nemohly povahu služebního zákroku a prakticky byly jen týráním osob, které se nemohly bránit.

6. Máme zato, že celá záležitost bylo nedostatečně vyšetřena nejen, co do záležitostí našich klientů, ale že byla porušena i zásada oficiality v tom, že správnost zákroku a postupu policie měla být prošetřena nejen, co se týká postupu proti našim klientům, ale také jako celek.