UDÁLOSTI SOUVISEJÍCÍ S POLICEJNÍM ZÁSAHEM PROTI ÚČASTNÍKŮM GLOBAL STREET PARTY 16. 5. 1998
Souhrnná zpráva
 
      V sobotu dne 16. 5. 1998 začal před 15-tou hodinou na náměstí Míru předem ohlášený happening s hudební produkcí a tancem mladých lidí.
     Přibližně kolem 18-té hodiny se z náměstí Míru vydal průvod odhadovaný na 2 – 3 tisíce účastníků po magistrále směrem k Národnímu muzeu. U budovy Státní opery rozbila malá skupinka demonstrantů jeden billboard politické strany SPR-RSČ.
     U Hlavního nádraží se průvodu demonstrantů postavila jednotka policistů, čítající cca 30 mužů. Policisté začali fyzicky napadat první řady demonstrantů. Napadení lidé zareagovali na útok policistů proti sobě pobouřeně, takže vznikla potyčka a policisté se dali na rychlý ústup.
     Demonstranté pokračovali v průvodu mezi stojícími auty směrem na nábřeží k Těšnovskému tunelu. Na konci tunelu blokovala cestu policejní auta a dva hasičské vozy. Demonstranti jednomu z hasičských vozů rozbili sklo okna. Po odjezdu hasičů najížděl jeden z policejních vozů do lidí. Při tomto policejním ataku byl jeden z mladých účastníků průvodu, 17-tiletý mladík, vymrštěn nárazem do vzduchu a poraněn. Okolní lidé požadovali po policii, aby zraněného odvezla k ošetření do nemocnice, což jim bylo odmítnuto.
     V další fázi průvodu policie nijak nezasahovala, takže průvod v poklidu prošel Revoluční třídou a Dlouhou ulicí, přes Staroměstské náměstí na Mariánské náměstí.
     Na Mariánském náměstí, před budovou Magistrátního úřadu hl. m. Prahy, se průvod zastavil a asi 1/2 hodiny pokračoval happening za hudebního doprovodu z vozu Avia a tance některých účastníků akce. Pak organizátoři ohlásili konec akce.

     Lidé se po menších skupinách začali rozcházet. Jedna ze skupin uviděla při odchodu připravený policejní kordón, a protože jim bylo ze strany policie vyhrožováno násilím, vrátili se tito lidé zpět na Mariánské náměstí. I další skupina lidí narazila v boční ulici vedoucí na Malé náměstí na policejní oddíl, došlo ke střetu a posléze se této skupině podařilo projít na Staroměstské náměstí.
     Na Staroměstském náměstí se před tím rozptýlený průvod opět částečně spojil již v menším počtu osob a pokračoval Železnou a Rytířskou ulicí na Můstek a Václavské náměstí.
     Tam někdo z demonstrantů rozbil skleněnou výlohu bufetu McDonald. Podle svědectví jednoho z účastníků však policisté zadrželi nepravou osobu namísto viníka. Zadržený byl posléze davem osvobozen. Jiná svědkyně uvádí, že viděla na vlastní oči, jak jeden z policistů rozbil pendrekem sklo za bezpečností mříží zlatnické výlohy, což uvedlo v pohotovost zvukový poplašný systém.
     Část průvodu následně zamířila do Vodičkovy ulice, kde několik (cca 5) osob rozbíjelo postupně výlohy podniků KFC, Černá můra, McDonald, řeznictví a Česká spořitelna. Tyto osoby však okamžitě po své "akci" utekly z Vodičkovy ulice. Zřejmě několik jiných mladých lidí poté ukradlo z rozbité výlohy řeznictví několik salámů, což bylo vidět v televizním zpravodajství, a uteklo s nimi pryč.
     V následujících 7 – 10-ti minutách policie nebyla na místě, takže někteří ze svědků, kteří do Vodičkovy ulice přišli až v tuto dobu, nemohli rozeznat nebezpečí případného zásahu policie.
     Bylo krátce před devátou hodinou večerní, a tudíž se v prostorách Vodičkovy ulice pohybovalo mnoho osob, které se žádné z částí průvodu ani nezúčastnily.
     Podle svědectví chodce, který v tuto dobu procházel Štěpánskou ulicí, viděl přijíždět do Školské ulice několik plně obsazených policejních zásahových vozidel. Jiný ze svědků bydlící ve Vodičkově ulici uvádí, že po řinkotu skla rozbitých výloh trvalo několik minut, než viděl z okna svého bytu, že ze směru od Karlova náměstí přijíždějí policejní vozy. Tentýž svědek popsal i část brutálního policejního zásahu proti občanům, kteří se ve Vodičkově ulici vyskytli buď zcela náhodně, nebo ze zvědavosti. Další ze svědkyň, která do centra přijela až po zhlédnutí večerního televizního zpravodajství a demonstrace se tudíž neúčastnila, byla brutálně zbita na tramvajové zastávce, neboť se slovně zastala mladíka, který zásah fotografoval.
     Zásah ve Vodičkově ulici překročil míru nezbytnou k dosažení účelu zásahu, pokud jím mělo být ukončení násilností. Překročil tuto míru už proto, že v době zásahu již zhruba deset minut k žádným násilnostem nedocházelo a osoby, které rozbily výlohy, z prostoru již odešly. Nejen přítomní účastníci pochodu, ale i náhodní chodci utrpěli ranami obušků bezdůvodnou újmu. Osoby, které zadržovala u budovy školy, dále policie týrala kopáním.
     Policie ve Vodičkově ulici nedala žádnou výzvu, prostor kolem křižovatky Vodičkovy a Školské uzavřela, nedala přítomným šanci odejít a v prostoru, kde z původních 2500 pochodujících zbylo už sto až sto padesát lidí, začala všechny mladé lidi bít obušky a honit je.
     64 zadržených, resp. zajištěných (předvedených) osob, z nichž bylo 22 mladistvých a 13 žen a dívek, policisté dále týrali. Svědecky je doloženo jejich bití obušky, kopání do přirození i do ledvin, prohánění "uličkou", nucení ke "hře" padání mrtvoly, nepouštění na záchod, umisťování v záměrně přeplněných celách (vedle byly prázdné) a systematické ponižování, jehož se policisté měli dopustit zejména ve služebních prostorách v Praze v Bartolomějské ulici a v policejní nemocnici Na Míčánkách. Týrání osob, které o něm vypověděly, trvalo do ranních hodin v neděli, kdy byli předvedení po výslechu propuštěni. Vyslýchající policistka jim protiprávně odmítala vydat kopii záznamu o výslechu.
     Týrající policisté se netajili tím, že se týráním přímo mstí za předchozí neúspěšný zákrok a za rozmlácení výloh, byť jinými lidmi; tím, že "trestají" mladé lidi určitého (předpokládaného) zaměření. Zadrženým (zajištěným) nadávali do levičáckých sviní a feťáckých špín. Ptali se jich: "Žereš maso?" a ty, kteří se k vegetariánství doznali, dále bili. Zvláště surově týrali předvedeného Tomáše R., kterého posměšně nazývali tiskovým mluvčím a jehož bití zdůvodňovali tím, že proti policii týž den vystoupil v televizi Nova. Jejich postup byl promyšlen, zadržovaným přikazovali směr pohledu, při eskortě jim zakazovali dívat se na policisty, mnozí nebyli označeni osobními čísly. Tím vším se snažili zmenšit možnosti pozdější identifikace.

     V souvislosti s těmito událostmi bylo stíháno 26 lidí, z toho 10 bylo vzato do vazby. Šest obviněných bylo propuštěno 3. 6. 1998, o den později pak další tři. Ve vazbě tedy zůstává jeden obviněný. 26. 6. 1998 vyšetřovatel stíhání osmnácti osob zastavil.