PRÁVNÍ NORMY
Zákon o ozbrojených silách

219/1999 Sb.
ZÁKON ze dne 14. září 1999 o ozbrojených silách České republiky

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
 

Část první
Úvodní ustanovení

Zákon upravuje postavení, úkoly a členění ozbrojených sil České republiky (dále jen "ozbrojené síly"), jejich řízení, přípravu a vybavení vojenským materiálem. Zákon dále upravuje použití vojenské zbraně vojáky v činné službě a náhradu škody.

(1) Vojenské objekty jsou objekty důležité pro obranu státu, které slouží Armádě České republiky (dále jen "armáda") a Hradní stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení jejich úkolů; vlastnická práva k nim vykonává jménem státu Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo").
(2) Vojenský útvar je samostatná bojová nebo výcviková součást ozbrojených sil s vlastním názvem, popřípadě s propůjčeným čestným nebo historickým názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského útvaru je velitel.
(3) Vojenské zařízení je samostatná součást ozbrojených sil, která je určena k zajišťování potřeb ozbrojených sil s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského zařízení je náčelník, vedoucí nebo ředitel (dále jen "náčelník").
(4) Vojenský záchranný útvar je samostatná součást armády, která je určena k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany a připravující se k plnění úkolů civilní ochrany pro dobu válečného stavu,¹⁾ s vlastním názvem, číselným označením a místem stálé dislokace; v čele vojenského záchranného útvaru je velitel.
(5) Služebním orgánem v ozbrojených silách jsou prezident republiky (dále jen "prezident"), ministr obrany (dále jen "ministr") a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra velitelé, náčelníci a jiní vedoucí pracovníci.
(6) Příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě.
(7) Vojenský materiál tvoří vojenská výstroj, vojenská výzbroj, vojenská technika a určená technická zařízení, které ozbrojené síly používají k zabezpečení výcviku a plnění svých úkolů.
(8) Vojenskou výstroj tvoří oděv, prádlo, obuv a jiná výbava vojáka nutná k výkonu služby, k zabezpečení výcviku a plnění jeho úkolů; vojenský stejnokroj tvoří stanovené součástky vojenské výstroje určené pro jednotné vystrojení ozbrojených sil, které jsou charakterizovány barvou, střihem, odznaky a rukávovými znaky.
(9) Vojenskou výzbroj tvoří vojenské zbraně a zbraňové systémy, které ozbrojené síly používají k výcviku a plnění svých úkolů.
(10) Vojenskou techniku tvoří vozidla provozovaná ozbrojenými silami (dále jen "vozidlo ozbrojených sil"), vojenská plavidla a vojenská letadla, přičemž
a) vozidla ozbrojených sil jsou vozidla, která jsou určena k zabezpečení úkolů ozbrojených sil a jsou registrována pod vojenskou poznávací značkou; jedná se o silniční vozidla a jiná než silniční vozidla,²⁾
b) vojenská plavidla jsou lodě, malá plavidla, plovoucí stroje, plovoucí zařízení a jiná ovladatelná plovoucí tělesa, která byla konstruována, vyrobena, upravena a určena k plnění úkolů ozbrojených sil a jsou evidována pod vojenskými poznávacími znaky,
c) vojenská letadla jsou zařízení způsobilá létat v atmosféře, která byla konstruována, vyrobena nebo upravena pro plnění úkolů ozbrojených sil; vojenská letadla se člení na vojenská cvičná letadla, vojenská cvičně bojová letadla, vojenská bojová letadla, vojenská dopravní letadla a vojenská letadla zvláštního určení.
(11) Řidič vozidla ozbrojených sil je voják nebo občanský zaměstnanec, který je držitelem příslušného řidičského oprávnění vyznačeného v řidičském průkazu³⁾ a oprávnění k řízení vozidel ozbrojených sil vyznačeného ve vojenském řidičském průkazu.
(12) Vojenský řidičský průkaz je průkaz opravňující vojáky a občanské zaměstnance k řízení vozidel ozbrojených sil dané skupiny. Vojenský řidičský průkaz vydává Vojenská policie po úspěšném absolvování odborné přípravy a složení zkoušky z odborné způsobilosti.
(13) Určená technická zařízení jsou technická zařízení tlaková, plynová, elektrická, zdvihací, ochranná a ostatní, která jsou konstruována, vyráběna a provozována s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a slouží k plnění úkolů ozbrojených sil.
(14) Pohromami se rozumějí zejména živelní pohromy, požáry, průmyslové a ekologické havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí.

Část druhá
Ozbrojené síly, jejich řízení a úkoly

HLAVA I
OZBROJENÉ SÍLY

§ 3

(1) K zajišťování své bezpečnosti vytváří Česká republika ozbrojené síly.
(2) Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.
(3) Ozbrojené síly tvoří vojáci v činné službě a vojáci mimo činnou službu; jejich služebněprávní vztahy se řídí zvláštními právními předpisy.⁴⁾
(4) V ozbrojených silách se uplatňují vztahy nadřízenosti a podřízenosti.
(5) Ozbrojené síly se doplňují v souladu s úkoly, které zabezpečují.
(6) Při zabezpečování úkolů ozbrojených sil jednají jménem státu v právních vztazích služební orgány s výjimkou jednání před soudy, kdy jedná za stát vojenský orgán pro právní zastupování zřízený ministerstvem.
(7) V ozbrojených silách se zaměstnávají občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil; jejich pracovněprávní vztahy ke státu se řídí zvláštními právními předpisy.⁵⁾

Politické strany a politická hnutí nelze v ozbrojených silách zakládat ani zřizovat jejich organizační jednotky. Politické strany a politická hnutí nemohou v ozbrojených silách působit.

Prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil
a) schvaluje základní vojenské řády,
b) jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky,
c) propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům,
d) propůjčuje bojové zástavy.

Vláda na návrh ministra
a) schvaluje operační plány použití ozbrojených sil pro stav ohrožení státu a pro válečný stav,
b) schvaluje strukturu armády,
c) stanoví celkové počty vojáků ozbrojených sil; jde-li o počty vojáků Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže, předkládá návrh ministr v dohodě s náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky,
d) schvaluje koncepci výstavby armády.

(1) Ministerstvo při řízení armády
a) stanoví a realizuje opatření k rozvoji armády,
b) zřizuje a ruší vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary,
c) provádí kontrolu armády,
d) provádí státní odborný dozor nad určenými technickými zařízeními provozovanými s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech.⁶⁾
(2) Ministr k zabezpečení úkolů armády vydává rozkazy, které jsou závazné pro vojáky.
(3) Součástí ministerstva je Generální štáb Armády České republiky, který zabezpečuje velení armádě. V jeho čele je náčelník Generálního štábu Armády České republiky (dále jen "náčelník Generálního štábu").
(4) Náčelníka Generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věci obrany. Prezident ho také na návrh vlády odvolává. Náčelník Generálního štábu je podřízen ministrovi.
(5) Kontrolu armády provádí Inspekce ministra obrany, která je nejvyšším vnitřním kontrolním orgánem ministerstva a je přímo podřízena ministrovi. Za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy⁷⁾ je oprávněna seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, jakož i s osobními údaji, které jsou předmětem ochrany osobnosti. Při své činnosti spolupracuje s kontrolními orgány vnější kontroly.

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky
a) jmenuje a odvolává velitele Hradní stráže,
b) má vůči vojákům Vojenské kanceláře prezidenta republiky a vojákům Hradní stráže oprávnění jako ministr stanovená zvláštními právními předpisy.⁸⁾

§ 9

(1) Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.
(2) Ozbrojené síly plní též úkoly, které vyplývají z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení.
(3) Další úkoly armády, Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže jsou stanoveny v části třetí, čtvrté a páté.

(1) Ozbrojené síly spolupracují s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv.
(2) Ozbrojené síly se podílejí na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru účastí na mírových operacích, záchranných a humanitárních akcích; na tyto akce se mohou vysílat i jednotliví vojáci z povolání.
(3) Ozbrojené síly se mohou zúčastňovat vojenských cvičení spolu s cizími ozbrojenými silami na území České republiky nebo v zahraničí.

§ 11

Ozbrojené síly nelze použít k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců.

Činnost ozbrojených sil kontrolují ústavní orgány⁹⁾ a orgány, kterým tuto kontrolu svěřuje zvláštní právní předpis.¹⁰⁾

Část třetí
Armáda a její úkoly

§ 13

Armáda je základem ozbrojených sil a organizačně se člení na vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary, které se mohou slučovat do větších organizačních celků.

§ 14

(1) Armáda plní úkoly uvedené v § 9 a 10 a dále ji lze použít
a) ke střežení objektů důležitých pro obranu státu,
b) k plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby, pokud síly a prostředky Policie České republiky nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti,¹¹⁾ a to na dobu nezbytně nutnou,
c) k záchranným pracím při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí,
d) k odstranění jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky,
e) k letecké přepravě ústavních činitelů,
f) k zabezpečení letecké zdravotnické dopravy,
g) k zabezpečení letecké činnosti pro vlastní potřeby,
h) k zajištění letecké služby pátrání a záchrany,
i) k zabezpečování přepravy na základě rozhodnutí vlády.
(2) Vojáci armády při plnění úkolů podle odstavce 1 písm. b) mají práva a povinnosti jako příslušníci Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu.¹¹⁾
(3) Vláda nařízením určí objekty důležité pro obranu státu a úseky státních hranic střežené vojáky armády, stanoví použití vojáků armády a způsob jejich povolání k plnění úkolů Policie České republiky podle zvláštního právního předpisu¹¹⁾ a k záchranným pracím a stanoví počty vojáků armády potřebných k plnění uvedených činností.

§ 15

Použití armády k záchranným pracím je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, požární ochrana nebo vojenské záchranné útvary nemohou zajistit záchranné práce vlastními silami.

§ 16

(1) Použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat přednostové okresních úřadů, primátoři měst, která vykonávají působnost okresního úřadu, primátoři měst a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím osoby uvedené v odstavci 1 nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně náčelníka Generálního štábu o nasazení armády k záchranným pracím.
(3) Je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra.

§ 17

(1) Po rozhodnutí vlády o použití armády k záchranným pracím zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování pohromy a k monitorování radiační a chemické situace na určeném území může náčelník Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla.
(2) Náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový štáb při použití armády k záchranným pracím i v jiném případě, než je uvedeno v odstavci 1, pokud to povaha situace a ohrožení vyžaduje.

Vojenskou techniku s nezbytně nutnou obsluhou lze použít i v jiných závažných situacích ohrožujících život, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí, kdy příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, právnické osoby, požární ochrana nebo vojenské záchranné útvary nemají potřebnou techniku k odstranění takového ohrožení. Použití vojenské techniky s nezbytně nutnou obsluhou mohou vyžadovat v těchto případech příslušní vedoucí správních úřadů, orgánů územní samosprávy, právnických osob nebo požární ochrany cestou náčelníka Generálního štábu u ministra. Ministr o použití vojenské techniky informuje vládu.

(1) Použití vojenských záchranných útvarů je jejich dočasné organizované nasazení s potřebným vojenským materiálem, pod velením příslušného velitele, k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Vojenské záchranné útvary se použijí k plnění těchto úkolů před nasazením vojenských útvarů a vojenských zařízení k záchranným pracím podle § 15 a 16 nebo k odstraňování jiného hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky podle § 18.
(2) Při vyžadování použití vojenských záchranných útvarů a řízení činnosti vojenských záchranných útvarů se postupuje podle § 16 až 18 obdobně.

Leteckou přepravu ústavních činitelů zabezpečuje armáda vyčleněnými vojenskými dopravními letadly.

Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nestačí-li síly a prostředky letecké záchranné služby, podílí se armáda na činnosti letecké záchranné služby a na letecké dopravě transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu na základě dohody ministerstva s Ministerstvem zdravotnictví.

Armáda zabezpečuje vojenskými dopravními letadly služební přepravu vojáků, vojáků jiných armád, občanských zaměstnanců ministerstva a ozbrojených sil, jejich rodinných příslušníků a osob, kterým se poskytuje péče podle zvláštního právního předpisu.¹²⁾

Na zajištění letecké služby pátrání a záchrany¹³⁾ se podílí armáda v rozsahu, který stanoví dohoda mezi Ministerstvem dopravy a spojů, ministerstvem a Ministerstvem vnitra.

Na základě rozhodnutí vlády se armáda použije
a) k zabezpečení letecké přepravy humanitární a zdravotnické pomoci,
b) k zabezpečení letecké dopravy sportovců a umělců reprezentujících Českou republiku v zahraničí a občanů ze zahraničí, kteří se ne z vlastní viny nemohou dopravit zpět do České republiky.

Část čtvrtá
Vojenská kancelář prezidenta republiky

§ 25
V čele Vojenské kanceláře prezidenta republiky je náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi.

Vojenská kancelář prezidenta republiky plní úkoly související s
a) výkonem pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil,
b) řízením Hradní stráže.

Část pátá
Hradní stráž a její úkoly

§ 27

Hradní stráž je podřízena náčelníkovi Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

(1) Hradní stráž
a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů,
b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta.
(2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.

Část šestá
Příprava ozbrojených sil a vojenský materiál

§ 29

(1) Základní formou přípravy ozbrojených sil k plnění úkolů je vojenský výcvik vojáků v ovládání vojenských zbraní, vojenské techniky, výcvik k plnění bojových úkolů a humanitárních úkolů civilní ochrany. Vojenský výcvik zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu, jakož i výchovu k vlastenectví. Součástí vojenského výcviku je fyzická a psychická příprava.
(2) Výcvik vojáků se uskutečňuje ve vojenských objektech, vojenských újezdech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a ve vojenských školách. Mimo tyto prostory se může výcvik konat pouze ve výjimečných případech.
(3) Vojenský výcvik s vojenskou technikou, který nelze uskutečnit v objektech a prostorách uvedených v odstavci 2, lze po dohodě se správními úřady, orgány územní samosprávy, právnickými osobami nebo vlastníky provádět v jejich zařízeních, objektech nebo na jejich pozemcích. O provedení takovéhoto výcviku rozhoduje u armády ministr na návrh náčelníka Generálního štábu a u Hradní stráže náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky na návrh velitele Hradní stráže.
(4) Výcvik vzdušných sil lze uskutečňovat ve vzdušném prostoru nad územím České republiky nebo ve vzdušném prostoru za hranicemi České republiky, pokud to připouští mezinárodní smlouva.

§ 30

Není-li možno zabezpečit vojenský výcvik a odbornou přípravu vojáků v objektech a prostorách uvedených v § 29 odst. 2, může se jejich vojenský výcvik a odborná příprava uskutečnit v civilních školách a školských zařízeních v České republice nebo v civilních a vojenských školách v zahraničí.

§ 31

(1) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat vojenský materiál k plnění svých úkolů. Vojenský materiál se označuje vojenským znakem.
(2) Ozbrojené síly jsou oprávněny užívat na vojenském materiálu určeném k humanitárním účelům mezinárodně platné rozeznávací znaky pro vojenskou zdravotnickou službu, vojenský duchovní personál a civilní ochranu.¹⁾
(3) Vojenský stejnokroj a vojenské odznaky nosí jen vojáci v činné službě. Při slavnostních příležitostech mohou nosit vojenský stejnokroj i vojáci mimo činnou službu a další osoby, kterým bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno služebním orgánem.
(4) Armáda je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak České republiky (dále jen "národní rozlišovací znak") nebo státní symboly. Hradní stráž je oprávněna užívat na vojenské technice národní rozlišovací znak nebo znak Hradní stráže.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou zobrazení vojenského znaku, národního rozlišovacího znaku a znaku Hradní stráže, způsob označování vojenského materiálu vojenským znakem a mezinárodně platným rozeznávacím znakem, zobrazení vojenského stejnokroje a vojenských odznaků a jejich nošení a označování vojenské techniky národním rozlišovacím znakem nebo státním symbolem anebo znakem Hradní stráže.

(1) Technickou způsobilost vojenských vozidel schvaluje Vojenská policie podle zvláštního právního předpisu.¹⁴⁾
(2) Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení vojenských vozidel se provádí v zařízeních určených ministerstvem.
(3) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů vyhláškou druhy a kategorie vojenských vozidel, schvalování jejich technické způsobilosti, provádění technických prohlídek vojenských vozidel a zkoušek technických zařízení vojenských vozidel.

(1) Vojenská policie eviduje vozidla ozbrojených sil v registru vozidel a přiděluje jim vojenskou poznávací značku. Vojenským vozidlům vydává technický průkaz a osvědčení o technickém průkazu.
(2) Registr vozidel není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje:
a) provozovatel vozidla,
b) vojenská poznávací značka,
c) tovární značka, typ a druh vozidla,
d) ostatní základní technické údaje o vozidle,
e) datum zápisu a výmazu z registru vozidel.

§ 34

(1) Technickou způsobilost vojenských plavidel schvaluje ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán.¹⁵⁾
(2) Ministerstvo eviduje vojenská plavidla ve vojenském plavebním rejstříku a současně
a) vydává osvědčení vojenského plavidla,
b) přiděluje vojenské poznávací znaky.
(3) Vojenský plavební rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském plavidle:
a) provozovatel,
b) poznávací znaky,
c) druh plavidla, oblast jeho provozu na vodní cestě a účel, pro který je plavidlo určeno,
d) nosnost, dovolený počet osob a ostatní základní technické údaje,
e) datum zápisu a výmazu z vojenského plavebního rejstříku.
(4) Do vojenského plavebního rejstříku se nezapíše plavidlo zapsané v jiném plavebním rejstříku.
(5) Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na vojenských plavidlech se provádí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem.
(6) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů vyhláškou kategorie vojenských plavidel, schvalování technické způsobilosti a provádění technických prohlídek vojenských plavidel a zkoušek technických zařízení vojenských plavidel.

§ 35

(1) Technickou způsobilost vojenských letadel schvaluje ministerstvo, jestliže ji již neschválil příslušný schvalovací orgán.¹³⁾
(2) Ministerstvo eviduje vojenská letadla ve vojenském leteckém rejstříku a současně
a) vydává osvědčení letové způsobilosti vojenského letadla,
b) přiděluje identifikační číslo vojenského letadla.
(3) Vojenský letecký rejstřík není veřejně přístupný a zapisují se do něj tyto údaje o vojenském letadle:
a) provozovatel,
b) identifikační číslo,
c) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje,
d) datum zápisu a výmazu z vojenského leteckého rejstříku.
(4) Technické prohlídky a zkoušky určených technických zařízení na vojenských letadlech se provádí ve vojenských zařízeních určených ministerstvem.
(5) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů vyhláškou schvalování technické způsobilosti vojenských letadel, provádění technických prohlídek a zkoušek technických zařízení vojenských letadel.

§ 36

Ministerstvo stanoví vyhláškou vymezení určených technických zařízení používaných s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení.

§ 37

(1) Odborná příprava (dále jen "příprava") řidičů vozidel ozbrojených sil (dále jen "řidič") k získání příslušné skupiny řidičského oprávnění³⁾ se provádí ve výcvikových zařízeních vojenských a civilních autoškol (dále jen "výcvikové zařízení") evidovaných u okresního dopravního inspektorátu Policie České republiky. Do přípravy řidičů se zařazují vojáci a občanští zaměstnanci, kteří splňují zdravotní způsobilost pro řízení vozidel ozbrojených sil. Pro organizaci, zabezpečení a vedení přípravy řidičů a pro zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel platí zvláštní právní předpisy.¹⁶⁾
(2) Příprava řidičů, kteří jsou již držiteli příslušného řidičského oprávnění vyznačeného v řidičském průkazu³⁾ a splňují zdravotní způsobilost pro řízení vozidel ozbrojených sil, se uskutečňuje pod vedením držitele osvědčení pro učitele řidičů¹⁷⁾ (dále jen "učitel") ve výcvikových zařízeních. Po absolvování přípravy a složení předepsané zkoušky před vojenským zkušebním komisařem řidičů vydá Vojenská policie řidiči vojenský řidičský průkaz s vyznačením příslušné skupiny oprávnění k řízení vozidel ozbrojených sil.
(3) Příprava řidičů k řízení přípojných vozidel ozbrojených sil o celkové hmotnosti vyšší než 750 kg se uskutečňuje jen u řidičů, kteří dosáhli nejlepších výsledků při zkouškách z odborné způsobilosti k řízení vozidel ozbrojených sil. Po absolvování přípravy a složení předepsané zkoušky před vojenským zkušebním komisařem řidičů vyznačí Vojenská policie řidiči ve vojenském řidičském průkazu příslušnou skupinu oprávnění k řízení vozidel ozbrojených sil. Podmínka prokázání praxe v řízení motorových vozidel skupiny E v posledním roce³⁾ se na řidiče přípojných vozidel ozbrojených sil nevztahuje a je nahrazena praktickým výcvikem v jejich řízení a úspěšným složením předepsané zkoušky. Oprávnění k řízení přípojných vozidel ozbrojených sil je platné jen po dobu výkonu vojenské činné služby.
(4) Příprava řidičů k řízení vojenských bojových vozidel se uskutečňuje pod vedením učitelů ve výcvikových zařízeních. Po absolvování přípravy a složení předepsané zkoušky před vojenským zkušebním komisařem řidičů vydá Vojenská policie řidiči vojenský řidičský průkaz s vyznačením příslušné skupiny oprávnění k řízení vozidel ozbrojených sil.
(5) Vojenský řidičský průkaz s vyznačením příslušného oprávnění k řízení vozidel ozbrojených sil je platný pouze s řidičským průkazem;³⁾ bez vojenského řidičského průkazu nelze řídit vozidla ozbrojených sil.
(6) Vojenská policie může odejmout vojenský řidičský průkaz, jestliže řidič při výkonu činnosti vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu, bezpečnost přepravovaných osob nebo značné majetkové hodnoty.
(7) Vojenským zkušebním komisařem řidičů může být pouze příslušník Vojenské policie s potřebnou kvalifikací po absolvování odborného kurzu a složení předepsané zkoušky. Průkaz vojenského zkušebního komisaře řidičů vydává Vojenská policie; odejmout jej může za podmínek uvedených v odstavci 6.
(8) Vojenská policie vede evidenci řidičů a vojenských zkušebních komisařů řidičů.
(9) Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů vyhláškou rozsah přípravy řidičů, kvalifikační předpoklady vojenského zkušebního komisaře řidičů a stanoví vzory vojenského řidičského průkazu a průkazu vojenského zkušebního komisaře řidičů.

§ 38

(1) Vojenská plavidla musí při provozu na vodní cestě vést osoby, které jsou k jejich vedení odborně a zdravotně způsobilé, (dále jen "vůdce vojenského plavidla").¹⁵⁾ Obojživelné vojenské bojové vozidlo musí být na vodní cestě vedeno řidičem vojenského bojového vozidla, který je seznámen s pravidly a podmínkami plavebního provozu na vodní cestě nebo je vůdcem vojenského plavidla.
(2) Žadatel o výkon činnosti vůdce vojenského plavidla musí prokázat svou zdravotní způsobilost lékařským posudkem, který nesmí být starší tří měsíců, a před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik ve výcvikových zařízeních pod vedením vojenského učitele vůdců vojenských plavidel. Po absolvování výcviku a úspěšném složení předepsané zkoušky před zkušební komisí vydá ministerstvo žadateli průkaz k vedení vojenských plavidel.
(3) Řidič obojživelného vojenského bojového vozidla musí po absolvování předepsané výuky a výcviku v zařízeních pod vedením vojenského učitele vůdců vojenských plavidel složit předepsanou zkoušku před vojenským zkušebním komisařem vůdců vojenských plavidel. Po úspěšném složení zkoušky vydá ministerstvo žadateli průkaz k vedení vojenských plavidel.
(4) Ministerstvo může uznat platnost průkazu způsobilosti k vedení plavidel, který vydal jiný státní orgán¹⁵⁾ nebo jiný stát.
(5) Ministerstvo může odejmout průkaz k vedení vojenských plavidel, jestliže vůdce vojenského plavidla při výkonu činnosti vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost plavebního provozu na vodní cestě, bezpečnost přepravovaných osob nebo značné majetkové hodnoty.
(6) Vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel může vykonávat pouze voják z povolání nebo osoba s potřebnou kvalifikací, po absolvování odborného kurzu a složení předepsané zkoušky. Průkaz vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel vydává ministerstvo; odejmout jej může za podmínek uvedených v odstavci 5.
(7) Ministerstvo vede evidenci vůdců vojenských plavidel a řidičů obojživelných vojenských bojových vozidel.
(8) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví vyhláškou rozsah odborné způsobilosti, podmínky k získání oprávnění k vedení vojenského plavidla, kvalifikační předpoklady vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel a stanoví vzory průkazů k vedení vojenských plavidel a vojenského zkušebního komisaře vůdců vojenských plavidel.

§ 39

Ministerstvo stanoví v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou zdravotní způsobilost řidičů a vůdců vojenských plavidel.

§ 40

(1) Ve věcech vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹³⁾
(2) Evidenci vojenského leteckého personálu vede ministerstvo.
(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem dopravy a spojů stanoví vyhláškou kategorie vojenského leteckého personálu, jejich kvalifikaci a rozsah odborných znalostí a stanoví vzor průkazu vojenského leteckého personálu.
(4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou zdravotní způsobilost vojenského leteckého personálu.

§ 41

Při řízení o zdravotní způsobilosti řidičů, vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁸⁾

Část sedmá
Použití vojenské zbraně vojákem

(1) Voják je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby použít vojenskou zbraň,
a) aby odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok, který mu bezprostředně hrozí, anebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,
b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, a to po marné výzvě, aby od útoku bylo upuštěno,
c) aby zamezil útěku ozbrojené osoby nebo osoby důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť závažného trestného činu, kterou nelze jiným způsobem zadržet,
d) je-li třeba zneškodnit zvíře, ohrožuje-li život nebo zdraví osob.
(2) Vojenskou zbraní se pro účely tohoto ustanovení rozumí vojenská střelná zbraň, vojenská zbraň bodná nebo sečná.
(3) Před použitím vojenské zbraně, v případech uvedených v odstavci 1, je voják povinen, je-li to s ohledem na okolnosti případu možné, vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od útoku nebo útěku, zvoláním "Stůj", "Stůj, nebo střelím" a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití vojenské zbraně je voják povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
(4) Voják je povinen, dovoluje-li to ohrožení, před použitím vojenské zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa nebo úderu vojenskou zbraní.
(5) Voják je oprávněn použít některého z prostředků, které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2, 3 a 4, který umožňuje splnění povinností a přitom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá na to, aby tento prostředek byl použit jen přiměřeným způsobem a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.
(6) Při zákroku se nesmí použít vojenská zbraň, úder vojenskou zbraní a služební pes proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, proti osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti, s výjimkou případu, kdy to povaha útoku, který vedou tyto osoby proti chráněnému zájmu, nebo mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžadují.
(7) Použití vojenské zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a údery vojenskou zbraní je voják povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam.

Část osmá
Náhrada škody

§ 43

(1) Za škodu osobě, která poskytla pomoc ozbrojeným silám nebo vojákovi při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby nebo vojenskému policistovi anebo vojákovi vojenského zpravodajství na jeho žádost nebo s jeho vědomím, (dále jen "poškozený") odpovídá stát. Stát se odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.
(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady této škody podle zvláštního právního předpisu.¹⁹⁾
(3) Za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou ozbrojeným silám nebo vojákovi, odpovídá stát.
(4) Za škodu způsobenou ozbrojenými silami nebo vojákem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto zákonem odpovídá stát; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.
(5) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.
(6) Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v této části zákona zvláštním právním předpisem.²⁰⁾

Část devátá
Vedení vojenských evidencí

§ 44

(1) Vojenskou evidencí se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání osobních údajů²¹⁾ a údajů o vojenské technice, které souvisejí s plněním úkolů ozbrojených sil.
(2) Údaji o vojenské technice se rozumí údaje uvedené v § 33 odst. 2, § 34 odst. 3 a § 35 odst. 3.
(3) Ministerstvo vede vojenskou evidenci o osobních údajích vůdců vojenských plavidel a vojenského leteckého personálu a údaje o vojenské technice uvedené v § 34 odst. 3 a § 35 odst. 3.
(4) Vojenská policie vede vojenskou evidenci o osobních údajích řidičů a údaje o vojenské technice uvedené v § 33 odst. 2.
(5) Vojáci a občanští zaměstnanci orgánů uvedených v odstavcích 3 a 4 jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili ve vojenské evidenci. Tato povinnost trvá i po skončení služebněprávního vztahu nebo pracovněprávního vztahu.

§ 45

Zrušuje se:
Zákon č. 20/1990 Sb., o zřízení Správy ochrany prezidenta Československé socialistické republiky a o Hradní stráži Československé socialistické republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.