|
DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO PRO LIDSKÁ PRÁVA
PRÁVNÍ NORMY
Přestupkový zákon
200/1990 Sb.
ZÁKON České národní rady ze dne 17. května 1990 o
přestupcích
Změna: 337/1992 Sb., 344/1992 Sb., 359/1992 Sb.
Změna: 67/1993 Sb.
Změna: 290/1993 Sb.
Změna: 134/1994 Sb.
Změna: 82/1995 Sb.
Změna: 279/1995 Sb.
Změna: 237/1995 Sb., 289/1995 Sb.
Změna: 112/1998 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Základní ustanovení
Orgány státní správy a orgány obce (dále jen "správní orgány") vedou
občany k tomu, aby dodržovali zákony a jiné právní předpisy a respektovali práva
spoluobčanů; dbají zejména o to, aby občané neztěžovali plnění úkolů státní
správy a nerušili veřejný pořádek a občanské soužití.
ČÁST PRVNÍ
Obecná část
§ 2
Pojem přestupku
(1) Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem
společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně,
nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů
anebo o trestný čin.
(2) Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný
zákonem nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto
jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil,
a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.
Zavinění
§ 3
K odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li
zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.
§ 4
(1) Přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel
a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem,
ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo
neohrozí nebo
b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný
zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
(2) Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo
b) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro
případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn.
(3) Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle
okolností a svých osobních poměrů povinen.
§ 5
Věk a nepříčetnost
(1) Za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý
rok svého věku.
(2) Za přestupek není odpovědný, kdo pro duševní poruchu v době jeho spáchání
nemohl rozpoznat, že jde o porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, nebo
nemohl ovládat své jednání. Odpovědnosti se však nezbavuje ten, kdo se do stavu
nepříčetnosti přivedl, byť i z nedbalosti, požitím alkoholu nebo užitím jiné
návykové látky. 1)
§ 6
Porušení povinnosti uložené právnické osobě
Za porušení povinnosti uložené právnické osobě odpovídá podle tohoto
zákona ten, kdo za právnickou osobu jednal nebo měl jednat, a jde-li o jednání na
příkaz, ten kdo dal k jednání příkaz.
Působnost zákona
§ 7
(1) Odpovědnost za přestupek se posuzuje podle zákona účinného v době
spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro
pachatele příznivější.
(2) Pachateli lze uložit pouze takový druh sankce, který dovoluje uložit zákon
účinný v době, kdy se o přestupku rozhoduje.
(3) O ochranném opatření se rozhodne podle zákona účinného v době, kdy se o
ochranném opatření rozhoduje.
§ 8
(1) Podle tohoto zákona nebo jiného zákona se posuzuje přestupek, který byl
spáchán na území České republiky.
(2) Podle tohoto zákona se posuzuje též přestupek proti občanskému soužití podle
§ 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupek proti majetku podle § 50, který spáchal v
cizině státní občan České republiky anebo cizinec,2)
který má trvalý pobyt na území České republiky, pokud takové jednání nebylo v
cizině projednáno. Jiný přestupek spáchaný v cizině státním občanem České
republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, se
posuzuje podle tohoto zákona nebo jiného zákona jen tehdy, jestliže jím uvedená
osoba porušila povinnost, kterou má podle předpisů platných v České republice mimo
území republiky, nebo jestliže to vyplývá z vyhlášených mezinárodních dohod,
kterými je Česká republika vázána.
§ 9
Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající
výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek
projednat. Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba,
jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle
zákona nebo mezinárodního práva.
§ 10
(1) Podle zvláštních předpisů 3) se projedná
jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustily
a) osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci Bezpečnostní
informační služby České republiky, Policie České republiky a Vězeňské služby
České republiky,
b) soudci, prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,
c) osoby během výkonu trestu odnětí svobody.
(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být
osobou uvedenou v odstavci 1.
Sankce
§ 11
(1) Za přestupek lze uložit tyto sankce:
a) napomenutí,
b) pokutu,
c) zákaz činnosti,
d) propadnutí věci.
(2) Sankci lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí; napomenutí nelze uložit spolu s
pokutou.
(3) Od uložení sankce lze v rozhodnutí o přestupku upustit, jestliže k nápravě
pachatele postačí samotné projednání přestupku.
§ 12
(1) Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti
přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za
nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým
způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení.
(2) Za více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se
uloží sankce podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji
postižitelný. Zákaz činnosti lze uložit, jestliže ho lze uložit za některý z
těchto přestupků.
§ 13
(1) Pokutu lze uložit do 1000 Kč, nestanoví-li zvláštní část tohoto zákona
nebo jiný zákon pokutu vyšší.
(2) V blokovém řízení (§ 84) lze uložit pokutu do 1000 Kč, pokud tento zákon nebo
jiný zákon nepřipouští uložit v takovém řízení pokutu vyšší, a v příkazním
řízení (§ 87) do 4000 Kč.
(3) Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v
prvním stupni, pokuta uložená okresním úřadem je příjmem okresního úřadu.
Pokuta uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního
rozpočtu této republiky.
(4) Příjmem obce nebo okresního úřadu je též výnos pokut uložených jiným
správním orgánem, pokud je orgán obce nebo okresní úřad vymáhal.
§ 14
(1) Zákaz činnosti lze uložit jen za přestupky uvedené ve zvláštní části
tohoto zákona nebo v jiném zákoně a na dobu tam stanovenou, nejdéle na dva roky, a
jde-li o činnost, kterou pachatel vykonává v pracovním nebo jiném obdobném poměru,
nebo k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a spáchal-li pachatel
přestupek touto činností nebo v souvislosti s ní.
(2) Do doby zákazu činnosti se započítává doba, po kterou pachatel na základě
opatření správního orgánu učiněného v souvislosti s projednávaným přestupkem
nesměl již tuto činnost vykonávat.
(3) Od výkonu zbytku zákazu činnosti lze po uplynutí poloviny doby výkonu této
sankce upustit, jestliže pachatel přestupku způsobem svého života prokázal, že
její další výkon není potřebný.
§ 15
(1) Propadnutí věci lze uložit, jestliže věc náleží pachateli a věc
a) byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo
b) byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou.
(2) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze
přestupku.
(3) Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
Ochranná opatření
§ 16
Ochrannými opatřeními jsou:
a) omezující opatření,
b) zabrání věci.
§ 17
(1) Omezující opatření spočívá v zákazu navštěvovat určená veřejně
přístupná místa a místnosti, v nichž se podávají alkoholické nápoje nebo se
konají veřejné tělovýchovné, sportovní nebo kulturní podniky. Lze je uložit
pachateli přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30),
přestupku proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48) a přestupku proti občanskému
soužití (§ 49).
(2) Omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného
přestupku; lze je uložit jen spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku.
§ 18
(1) Nebylo-li uloženo propadnutí věci uvedené v § 15 odst. 1 písm. a) nebo
b), lze rozhodnout, že se taková věc zabírá, jestliže
a) náleží pachateli, kterého nelze za přestupek stíhat, nebo
b) nenáleží pachateli přestupku nebo mu nenáleží zcela a jestliže to vyžaduje
bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
(2) O zabrání věci nelze rozhodnout, jestliže od jednání majícího znaky přestupku
uplynuly dva roky. Ustanovení § 15 odst. 2 platí obdobně.
(3) Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
§ 19
Zvláštní ustanovení o mladistvých
(1) Při posuzování přestupku osoby, která v době jeho spáchání dovršila
patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku (dále jen
"mladistvý"), se přihlíží ke zvláštní péči, kterou společnost věnuje
mládeži.
(2) Přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení.
(3) Horní hranice pokuty se u mladistvých snižuje na polovinu, přičemž však nesmí
být vyšší než 2000 Kč. V blokovém řízení nelze uložit mladistvému pokutu
vyšší než 500 Kč; pokutu až do výše 1000 Kč lze uložit mladistvému, pokud tento
zákon nebo zvláštní zákon připouští v blokovém řízení uložit pokutu vyšší
než 1000 Kč.
(4) Zákaz činnosti lze mladistvému uložit nejdéle na dobu jednoho roku, nebránil-li
by výkon této sankce jeho přípravě na povolání.
§ 20
Zánik odpovědnosti za přestupek
Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též
projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na
přestupek amnestie.
ČÁST DRUHÁ
Zvláštní část
Přestupky proti pořádku ve státní
správě a v územní samosprávě
§ 21
Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více
úsecích státní správy
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do
oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou nebo s razítkem státního
orgánu nebo organizace bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo
uvedené předměty,
b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu
požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést,
c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu
požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody,
d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul
absolventa vysoké školy,
e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední
uzávěru nebo úřední značku,
f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku nebo
pozmění její obsah,
g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním
řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního
orgánu,
h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako veřejný činitel, ch) úmyslně nedodrží
omezující opatření uložené v přestupkovém řízení,
i) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo
služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, nebo
takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné,
ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle
odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kč.
§ 21a
Přestupky proti předpisům, kterými se stanoví některé další předpoklady pro
výkon některých funkcí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost stanovenou pro výkon
některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu
České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, uveřejněného v
částce 116/1992 Sb., a zákonem České národní rady č. 279/1992 Sb. tím, že
a) v úmyslu dosáhnout přijetí do takové funkce nebo v ní setrvat uvede nesprávný
nebo neúplný údaj, nebo požadovaný údaj zatají,
b) nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce,
c) neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou
funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 22
Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg
nedodrží ustanovení o omezení jízdy určené pro některé druhy vozidel,
b) porušením obecně závazného právního předpisu o bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu způsobí dopravní nehodu nebo vyvolá stav, kdy takový následek
bezprostředně hrozí,
c) se dopustí jednání uvedeného pod písmenem b) jako řidič vozidla hromadné
dopravy osob nebo jako řidič nákladního automobilu přepravujícího na ložném
prostoru více než šest osob nebo jako řidič traktoru přepravující osoby na
ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru,
d) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a), b) a c), poruší obecně
závazný právní předpis o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 2000 Kč, za přestupek
podle odstavce 1 písm. a) pokutu do 5000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců, za
přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 7000 Kč a zákaz činnosti do jednoho
roku a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 10 000 Kč a zákaz činnosti do
jednoho roku.
(3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu
do 2000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) pokutu do 5000 Kč.
§ 23
Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního
hospodářství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění,
pozmění, zakryje, přemístí nebo umístí dopravní značku, návěstidlo, signální
nebo návěstní znak, signální nebo návěstní zařízení, informační zařízení
pro cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo
jiného dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení,
b) uzavře bez povolení pozemní komunikaci anebo překročí lhůtu stanovenou pro
uzavírku nebo pro zvláštní užívání pozemní komunikace,
c) provozuje nepovolenou nebo zakázanou činnost v ochranném pásmu dráhy či pozemní
komunikace nebo pozemního leteckého zařízení anebo v územním obvodu vnitrozemského
přístavu,
d) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro stavbu či
provoz civilních letadel včetně kluzáků,
e) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke zdolání mimořádně naléhavých
přepravních potřeb,
f) provozuje dopravu bez povolení nebo poruší povinnost stanovenou obecně závazným
právním předpisem pro provozování dopravy,
g) porušením povinnosti stanovené obecně závazným právním předpisem ohrozí
bezpečnost nebo plynulost železničního, leteckého nebo plavebního provozu nebo
způsobí v takovém provozu dopravní nehodu,
h) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro dopravu nebo
přepravu nebezpečných věcí, ch) znečistí nebo poškodí pozemní komunikaci tak,
že způsobí závadu v její sjízdnosti nebo schůdnosti,
i) úmyslně poškodí dopravní stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí
této stavby, anebo úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo zabezpečovacího
zařízení,
j) jako řidič užije dálnice nebo silnice dálničního typu motorovým vozidlem bez
předchozího zaplacení poplatku podle zvláštního zákona.3d)
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do
jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a g).
§ 24
Přestupky na úseku podnikání
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji zboží
nebo poskytování jiných služeb,
b) v obchodě nebo při jiném podnikání zpracovává, prodává nebo v souvislosti s
tím skladuje nebo po provedené opravě či úpravě vydává zboží z drahých kovů,
které neodpovídá právním předpisům o jeho povinném přezkoušení nebo úředním
označení,
c) padělá nebo úmyslně zneužije úřední značku pro zboží z drahých kovů anebo
úmyslně uvede do oběhu zboží označené takovou značkou,
d) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,
e) poruší podmínky stanovené obecně závazným právním předpisem nebo stanovené
na jeho základě při vývozu nebo dovozu zboží a služeb.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e) pokutu do 10 000 Kč; zákaz činnosti do
jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
§ 25
zrušen
§ 26
zrušen
§ 27
Přestupky na úseku financí a měny
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně zhotoví reprodukci nebo
zaměnitelnou napodobeninu bankovky, mince, šeku, cenného papíru nebo platební karty
znějící na tuzemskou nebo cizí měnu anebo neoprávněně zhotoví předmět úpravou
napodobující bankovku, minci, šek, cenný papír nebo platební kartu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.
§ 28
Přestupky na úseku práce a sociálních věcí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením
údajů o osvojení,
b) maří výkon ochranné výchovy nezletilého anebo narušuje výchovu dítěte
svěřeného do výchovy jiného občana než rodiče nebo do pěstounské péče,
c) jako cizinec je zaměstnán v České republice bez pracovního povolení, pokud je
takového povolení třeba,
d) neoprávněně zprostředkovává pracovní činnost.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 5000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) a d) pokutu do 10 000 Kč.
§ 29
Přestupky na úseku zdravotnictví
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se
nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení,
b) nedodrží opatření uložené ke snížení hluku a vibrací nebo znečistí
ovzduší škodlivinami nad stanovenou přípustnou mez,
c) nedodrží opatření stanovené na ochranu přírodních léčebných lázní nebo
přírodního léčivého zdroje,
d) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost poživatin nebo pitné vody,
e) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem pro dodržování
hygienických požadavků na pracovní prostředí,
f) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní
průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci,
g) poruší povinnost při zacházení s jedy, omamnými látkami, psychotropními
látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví anebo poruší povinnost k ochraně
zdraví před ionizujícím zářením,
h) poruší zákaz nebo nesplní povinnost stanovenou nebo uloženou v souvislosti s
předcházením a výskytem přenosných nemocí, ch) padělá lékařský předpis nebo
pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového
předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu,
aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak
neoprávněně získá takový tiskopis.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. f) až ch) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do
jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) a ch).
§ 30
Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně
ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší
osmnácti let nebo osobě o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou
činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,
b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání
jiné návykové látky než jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol,
c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických
nápojů nebo užívání jiných návykových látek,
d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát
bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu,
e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných
návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let,
ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,
f) umožňuje neoprávněně požívání omamných a psychotropních látek osobě
mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,
g) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude
vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí
nebo poškodit majetek,
h) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává
činnost uvedenou v písmenu g), ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si
přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky,
vykonává činnost uvedenou v písmenu g),
i) při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo
poškodit majetek, odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo, byla-li dechová zkouška
pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není
ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ač to nebylo spojeno s nebezpečím
pro jeho zdraví,
j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo
psychotropní látku.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. e) až g) pokutu do 5000 Kč a zákaz činnosti do
šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. h) pokutu do 10 000 Kč a zákaz
činnosti do jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. ch) a i) pokutu do 15 000
Kč a zákaz činnosti do dvou let a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 15
000 Kč.
§ 31
Přestupky na úseku školství a výchovy mládeže
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo ohrožuje výchovu a vzdělávání nezletilého
zejména tím, že nepřihlásí dítě k povinné školní docházce nebo zanedbává
péči o povinnou školní docházku žáka.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 32
Přestupky na úseku kultury
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně užije dílo ve smyslu práva autorského nebo výkon výkonného
umělce, záznam výkonu výkonného umělce anebo pořad rozhlasových nebo televizních
organizací,
b) poruší obecně závazný právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů
předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,
c) poruší obecně závazný právní předpis ve věcech ochrany církví a
náboženských společností.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 33
zrušen
§ 34
Přestupky na úseku vodního hospodářství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) vysadí, pokácí nebo odstraní bez povolení strom nebo keř v zátopovém území
anebo těží bez povolení říční materiál z koryta vodního toku,
b) nakládá bez povolení nebo v rozporu s ním s povrchovou nebo podzemní vodou, pokud
je takového povolení třeba,
c) poškodí vodohospodářské dílo nebo zařízení sloužící vodnímu
hospodářství,
d) zřídí nebo zruší bez povolení nebo v rozporu s ním vodohospodářské dílo nebo
vodovodní anebo kanalizační přípojku,
e) znečistí povrchovou nebo podzemní vodu anebo ohrozí její jakost nebo zdravotní
nezávadnost,
f) nesplní povinnost uloženou vodohospodářským orgánem nebo povodňovou komisí při
povodni,
g) vypustí bez povolení nebo v rozporu s ním odpadní vodu do povrchové nebo podzemní
vody, popřípadě do veřejné kanalizace.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) lze uložit pokutu do 3000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. d) a f) pokutu do 5000 Kč a za přestupek podle
odstavce 1 písm. e) a g) pokutu do 15 000 Kč.
§ 35
Přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či nesprávně
použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin,
b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv,
popřípadě jiných škodlivých látek,
c) nesplní opatření uložené podle obecně závazných právních předpisů o
ochraně zemědělského půdního fondu, o rostlinné výrobě, o živočišné výrobě,
o myslivosti nebo o rybářství,
d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště nebezpečnými
škůdci nebo chorobami,
e) neoprávněně provede změnu kultury pozemku, který je součástí zemědělského
půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu zemědělské výrobě
nebo neoprávněně provádí činnost poškozující zemědělskou výrobu na takové
půdě,
f) úmyslně neoprávněně zasáhne do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského
práva anebo úmyslně loví zvěř nebo chytá ryby v době hájení.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle
odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit
za přestupek podle odstavce 1 písm. f).
§ 36
Přestupky na úseku spojů
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší poštovní výhradu,
b) se neoprávněně napojí na telekomunikační síť nebo na jiné zařízení správy
spojů anebo do nich neoprávněně zasáhne,
c) poruší zasílací podmínky, jde-li o poštovní zásilku obsahující nebezpečnou
věc,
d) poruší obecně závazný právní předpis o držení a provozu vysílacích
radiových stanic a jiných telekomunikačních zařízení,
e) úmyslně ruší příjem rozhlasového, televizního nebo jiného signálu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč; zákaz činnosti do
jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d).
§ 37
zrušen
§ 38
Přestupky na úseku geologie
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně
a) ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění státem organizovaných geologických
prací,
b) zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumné dílo,
vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3000 Kč.
§ 39
Přestupky na úseku ochrany a využití nerostného bohatství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykonávána
hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, nebo do poddolovaného
území, kam je vstup zakázán,
b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství nebo
k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem, včetně důlně
měřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských zařízení,
c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních vod nebo
důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění důlních vod.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.
§ 40
Přestupky na úseku používání výbušnin
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) nedbá nebo zneužije výstražného znamení, výstražné nebo informativní tabule
nebo výstražného signálu při provádění trhacích nebo ohňostrojových prací
anebo je úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní,
b) neoprávněně získá nebo přechovává výbušninu,
c) použije bez povolení výbušninu k trhacím nebo ohňostrojovým pracím.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5000 Kč.
§ 41
Přestupky na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně
a) odstraní zařízení pro rozvod elektřiny, tepla nebo topných plynů, popřípadě
příslušenství nebo přípojky k těmto zařízením, měřící zařízení nebo
plombu, nadzemní nebo podzemní zařízení sdělovací nebo ovládací techniky
energetiky, teplárenství nebo plynárenství,
b) zasáhne do zařízení pro veřejný rozvod elektřiny, tepla nebo plynu, včetně
odběrného rozvodního zařízení před měřícím zařízením.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 42
Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně poškodí, zneužije nebo zneváží státní symbol anebo jiný symbol
chráněný obecně závazným právním předpisem,
b) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije občanský průkaz,
c) neoprávněně si přisvojí vyznamenání nebo čestné uznání udělované státním
orgánem,
d) poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený obecně závaznými právními
předpisy na úseku zbraní a střeliva,
e) nesplní povinnost stanovenou obecně závaznými právními předpisy o občanských
průkazech a o hlášení a evidenci pobytu občanů.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. e) do 1000 Kč; přitom za přestupek spáchaný
nepovoleným držením nebo nošením nedovolených zbraní 3a)
nebo nedovoleného střeliva 3b) se vždy uloží
propadnutí věci nebo vysloví zabrání věci.
§ 43
Přestupky na úseku obrany České republiky
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poruší odvodní povinnost nebo naruší průběh odvodního řízení,
b) neuposlechne povolání vydaného na základě branného zákona orgánem vojenské
správy,
c) poruší povinnost uloženou k zabezpečení úkolů civilní obrany,
d) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije průkaz vydaný branci nebo vojákovi anebo
průkaz o neschopnosti k vojenské činné službě,
e) úmyslně naruší režim ochrany a vstupu do vojenského objektu.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 44
Přestupky na úseku ochrany a správy státních hranic
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní
hraniční znak nebo výstražnou tabuli vyznačující státní hranici nebo hraniční
pásmo,
b) úmyslně neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu, zhorší-li se tím
zřetelnost průběhu státní hranice, nebo do břehu či koryta hraničního vodního
toku, anebo do společné hraniční cesty, změní-li se tím její poloha.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.
§ 45
Přestupky na úseku ochrany životního prostředí
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo porušením obecně závazných právních
předpisů o ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá z
ustanovení § 21 až 44, zhorší životní prostředí.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
§ 46
Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti
pořádku v územní samosprávě
(1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21
až 45, jestliže jsou stanoveny obecně závaznými právními předpisy včetně obecně
závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ztíží plnění úkolů
státní správy.
(2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností
stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí vydaných na úseku jejich
samostatné působnosti.
(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.
Přestupky proti veřejnému pořádku
§ 47
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) neuposlechne výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci,
b) poruší noční klid,
c) vzbudí veřejné pohoršení,
d) znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně
prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství,
e) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění,
pozmění, zakryje nebo přemístí turistickou značku nebo jiné orientační
označení,
f) poruší podmínky uložené na ochranu veřejného pořádku při konání veřejných
tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podniků anebo v místech určených k
rekreaci nebo turistice,
g) poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný
objekt nebo veřejně prospěšné zařízení,
h) neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená
místa.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 1000 Kč, za
přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle
odstavce 1 písm. g) a h) pokutu do 50 000 Kč.
§ 48
Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než
které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny obecně závaznými právními
předpisy, včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním
ohrozí nebo naruší veřejný pořádek. Za takový přestupek lze uložit pokutu do
1000 Kč.
§ 49
Přestupky proti občanskému soužití
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch,
b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,
c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným
ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným
hrubým jednáním.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč a za
přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 3000 Kč.
§ 50
Přestupky proti majetku
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo
zničením či poškozením věci z takového majetku, pokud škoda nedosahuje částku
nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem,3c)
nebo se o takové jednání pokusí,
b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem
nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,
c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo jiného převede věc, která byla získána
přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč.
ČÁST TŘETÍ
Řízení o přestupcích
§ 51
Obecné ustanovení
Není-li v tomto nebo jiném zákoně stanoveno jinak, vztahují se na řízení o
přestupcích obecné předpisy o správním řízení. 4)
Příslušnost
§ 52
Přestupky projednávají
a) obce,
b) okresní úřady,
c) orgány Policie České republiky (dále jen "orgány policie"), jde-li o
přestupky spáchané porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu a o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j),
d) jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon.
§ 53
(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech,
které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky
proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti
občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením obecně závazných právních
předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
(2) Pokud u příslušné obce nejsou vytvořeny podmínky pro projednávání přestupků
a obec sama neuzavře dohodu o zabezpečení projednávání přestupků jinou obcí,
určí příslušný okresní úřad, že přestupky bude projednávat pověřený obecní
úřad, v jehož územním obvodu se příslušná obec nachází.
(3) Okresní úřady projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní
přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány.
(4) Obce a okresní úřady mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k
projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení
vždy za předsednictví osoby s právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou
způsobilostí pro projednávání přestupků;5) usnášejí
se většinou hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla
pověřena komise obecní rady.
(5) V hlavním městě Praze náleží
a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem
přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech,
které jsou jim svěřeny,
b) působnost podle odstavce 3 městským částem Prahy 1 až 10 pro celé území
jednotlivých obvodů.
§ 54
Přestupky spáchané porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu, pokud nebyly projednány uložením pokuty v blokovém řízení, a
přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst.
1 písm. j) projednávají v prvním stupni útvary Policie České republiky v okresech.
§ 55
(1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož
územním obvodu byl přestupek spáchán.6)
(2) Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České republiky anebo
cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, nebo nelze-li místo
spáchání přestupku spolehlivě zjistit, projedná správní orgán, v jehož územním
obvodu pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt.
(3) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku
nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu účastníků řízení
jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel
zdržuje nebo pracuje.
§ 56
zrušen
§ 57
Společné řízení
(1) Jestliže pachatel se dopustil více přestupků, které je příslušný
projednávat týž orgán, projednávají se tyto přestupky ve společném řízení.
(2) Společné řízení se koná též proti všem pachatelům, jejichž přestupky spolu
souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení řízení nebo z jiného
důležitého důvodu lze věc některého pachatele přestupku vyloučit ze společného
řízení.
Součinnost
§ 58
(1) Státní orgány, orgány policie a obce oznamují příslušným správním
orgánům přestupky, o nichž se dozví, nejsou-li samy příslušny k jejich
projednávání. V oznámení uvedou zejména, který přestupek je ve skutku spatřován,
důkazní prostředky, které jsou jim známy a které prokazují, že jde o přestupek a
že byl spáchán určitou osobou.
(2) Oznamuje-li přestupky příslušným správním orgánům orgán policie a jedná-li
se o přestupky
a) proti veřejnému pořádku,
b) proti občanskému soužití, nasvědčují-li okolnosti tomu, že v jejich důsledku
došlo k ublížení na zdraví,
c) proti majetku,
d) proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,
e) proti pořádku ve státní správě, spáchané na úseku státní správy v
působnosti Policie České republiky,
f) uvedené v § 29 odst. 1 písm. ch), § 30 odst. 1 písm. d) až
j) a § 35 odst. 1 písm. f), učiní orgán policie nezbytná šetření ke zjištění
osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků
nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem. O zjištěných
skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení.
Oznámení učiní orgán policie nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy se o
přestupku dozví.
(3) Orgán policie
a) věc odevzdá příslušnému orgánu, jde-li o jednání mající znaky přestupku,
které se projednává podle zvláštních předpisů,3) nebo
jde-li o jiný správní delikt než přestupek anebo nasvědčují-li skutečnosti, že
jde o trestný čin,
b) věc odloží, není-li dáno podezření z přestupku nebo nelze-li přestupek
projednat, anebo nezjistí-li do jednoho měsíce ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl,
skutečnosti odůvodňující podezření, že jej spáchala určitá osoba; pominou-li
důvody odložení, věc oznámí, není-li na místě věc vyřídit jinak.
(4) Dozví-li se orgán policie o přestupku od občana, vyrozumí jej na jeho žádost do
třiceti dnů o provedených opatřeních.
§ 59
Státní orgány a orgány policie provedou bez zbytečného odkladu na žádost
správního orgánu úkony potřebné k prověřování oznámení o přestupcích, k
projednávání přestupků a k výkonu rozhodnutí. Státní orgán nebo orgán policie
žádost neprodleně vrátí, není-li k provedení požadovaných úkonů příslušný.
§ 60
Podávání vysvětlení
(1) Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření
došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže
by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu
za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušily státní nebo služební
tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
(2) Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu ke správnímu orgánu k
podání vysvětlení podle odstavce 1, nebo tomu, kdo bezdůvodně podání vysvětlení
odmítá, může správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 1000 Kč.
(3) Pořádková pokuta uložená orgánem obce je příjmem této obce, pořádková
pokuta uložená okresním úřadem je příjmem okresního úřadu. Pořádková pokuta
uložená jiným správním orgánem České republiky je příjmem státního rozpočtu
České republiky.
§ 61
zrušen
§ 62
zrušen
§ 63
zrušen
§ 64
zrušen
§ 65
zrušen
§ 66
Odložení věci
(1) Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba
podezřelá z přestupku
a) požívá výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva,
b) v době spáchání přestupku nedovršila patnáctý rok svého věku nebo trpěla
duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat, že svým jednáním porušuje nebo
ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
c) zemřela před zahájením řízení.
(2) Správní orgán může věc odložit, jestliže sankce, kterou lze za přestupek
uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle očekávání uložen
osobě podezřelé z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3) Správní orgán věc dále odloží, jestliže
a) došlé oznámení (§ 67 odst. 2) neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku
nebo postoupení věci podle § 71,
b) o skutku se koná trestní stíhání nebo řízení u jiného příslušného
správního orgánu,
c) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v
trestním řízení anebo v blokovém řízení,
d) o skutku již bylo rozhodnuto v disciplinárním řízení a uložené opatření se
považuje za postačující,
e) odpovědnost za přestupek zanikla,
f) návrh na zahájení řízení o přestupku byl podán opožděně (§ 68 odst. 2),
g) nezjistí do šedesáti dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti
odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.
(4) Rozhodnutí o odložení věci se nevydává. O odložení věci se vyrozumí pouze
poškozený. Zahájení řízení
§ 67
(1) Přestupky se projednávají z úřední povinnosti, pokud nejde o přestupky,
které se projednávají jen na návrh (§ 68 odst. 1).
(2) Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu,
orgánu policie nebo obce, jakož i právnické osoby nebo občana o přestupku, poznatek
z vlastní činnosti správního orgánu nebo postoupení věci orgánem činným v
trestním řízení.
(3) Jestliže správní orgán věc neodloží ani neshledá důvod pro postoupení věci
jinému orgánu, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti
dnů.
(4) Požádá-li o to oznamovatel, vyrozumí jej správní orgán do třiceti dnů od
oznámení o učiněných opatřeních.
§ 68
(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky podle § 50
spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se
projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo
opatrovníka (dále jen "navrhovatel").
(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat příslušnému
správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl
o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. V návrhu
musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel označuje za pachatele a
kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.
(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) nebo přestupku
podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami
blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.
(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec,
sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za
osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich,
druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
§ 69
zrušen
§ 70
Náhrada škody
(1) Uplatnil-li ten, komu byla přestupkem způsobena majetková škoda, nárok na
její náhradu v řízení o přestupku, nebo u orgánu policie v trestním řízení,
pokud věc byla postoupena správnímu orgánu k projednání a nejde o přestupek, který
se projedná jen na návrh (dále jen "poškozený"), působí správní orgán,
který přestupek projedná, k tomu, aby byla škoda dobrovolně nahrazena.
(2) Jestliže škoda a její výše byla spolehlivě zjištěna a škoda nebyla
dobrovolně nahrazena, uloží správní orgán pachateli přestupku povinnost ji
nahradit; jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na soud nebo
jiný příslušný orgán.
(3) Zemře-li poškozený, správní orgán o náhradě škody nerozhodne.
§ 71
Postoupení věci
Správní orgán postoupí věc
a) prokurátorovi nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o
trestný čin,
b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu 3) k
projednání skutku osoby uvedené v § 10 odst. 1,
c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním
deliktem než přestupkem.
§ 72
Účastníci řízení
V řízení o přestupku jsou účastníky řízení
a) obviněný z přestupku,
b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené
přestupkem,
c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení
týkající se zabrání věci,
d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst.
1.
§ 73
Obviněný z přestupku
(1) Občan je obviněným z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu
první procesní úkon. Na takového občana se hledí, jako by byl nevinen, pokud jeho
vina nebyla vyslovena pravomocným rozhodnutím.
(2) Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu
kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou
obhajobu, podávat návrhy a opravné prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmí
být donucován.
§ 74
Ústní jednání
(1) O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V
nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže
odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez
náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
(2) Je-li obviněným z přestupku mladistvý, vyrozumí správní orgán o nařízeném
ústním jednání též zákonného zástupce mladistvého a orgán péče o dítě; jim
se také rozhodnutí o přestupku oznamuje.
§ 75
Vydání a odnětí věci
(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu věci, nebo
věc, která může být prohlášena za propadlou nebo zabranou, je povinen na výzvu
správního orgánu ji vydat; nevydá-li ji, může se mu věc na základě rozhodnutí
správního orgánu odejmout. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
(2) Nebude-li vydaná nebo odňatá věc prohlášena za propadlou nebo zabranou, musí
být bez zbytečných průtahů vrácena tomu, komu nepochybně patří; jinak tomu, kdo
ji vydal nebo komu byla odňata.
§ 76
Zastavení řízení
(1) Správní orgán řízení o přestupku zastaví, jestliže se v něm zjistí,že
a) skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není přestupkem,
b) skutek nespáchal obviněný z přestupku,
c) spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému z přestupku
prokázáno,
d) obviněný z přestupku požívá výsad imunity podle mezinárodního práva nebo
zákona,
e) obviněný z přestupku v době spáchání přestupku nedovršil patnáctý rok svého
věku nebo trpěl duševní poruchou, pro niž nemohl rozpoznat, že svým jednáním
porušuje nebo ohrožuje zájem chráněný zákonem, nebo ovládat své jednání,
f) odpovědnost za přestupek zanikla,
g) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v
trestním řízení,
h) za přestupek byla uložena bloková pokuta, ch) o skutku již bylo rozhodnuto v
disciplinárním řízení a rozhodnutí se považuje za postačující,
i) obviněný z přestupku nebo navrhovatel zemřel,
j) navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se, ač řádně a
včas předvolán, k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého
důvodu nedostavil,
k) v řízení o přestupku urážky na cti došlo ke smíru,
l) věc byla postoupena podle § 71 po zahájení řízení.
(2) Správní orgán může řízení o přestupku zastavit, jestliže sankce, kterou lze
za přestupek uložit, je bezvýznamná vedle trestu, který byl nebo bude podle
očekávání uložen obviněnému z přestupku za jiný čin v trestním řízení.
(3) Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné pouze, bylo-li
řízení zastaveno podle odstavce 1 písm. a), b), c) a j); v těchto případech se
rozhodnutí o zastavení řízení účastníkům řízení oznamuje. V ostatních
případech se rozhodnutí o zastavení řízení vyznačí ve spisu a účastníci
řízení se o tom pouze vyrozumějí.
§ 77
Výrok rozhodnutí
Výrok rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným,
musí obsahovat též popis skutku s označením místa a času jeho spáchání,
vyslovení viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od
uložení sankce (§ 11 odst. 3), o započtení doby do doby zákazu činnosti (§ 14
odst. 2), o uložení ochranného opatření (§ 16), o nároku na náhradu škody (§ 70
odst. 2) a o náhradě nákladů řízení (§ 79 odst. 1).
§ 78
Smír
U přestupku urážky na cti se správní orgán pokusí uraženého na cti a
obviněného z přestupku smířit.
§ 79
Náhrada nákladů řízení
(1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli, bylo-li
řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. a), b), c) nebo
j), se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku.
Náklady řízení se hradí paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo vnitra
České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky obecně závazným
právním předpisem.
(2) Povinnost nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§ 84) ani
v řízení příkazním (§ 87).
(3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit
náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit.
(4) Náhrada nákladů řízení je příjmem obce, jejíž orgán rozhodl o přestupku v
prvním stupni, nebo příjmem okresního úřadu, pokud rozhodoval o přestupku v prvním
stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který vedl jiný správní orgán
České republiky, je příjmem státního rozpočtu této republiky.
§ 80
Doručování
Rozhodnutí o přestupku nelze doručit veřejnou vyhláškou.
Odvolání
§ 81
(1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen
obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný
zástupce a orgán péče o dítě.
(2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.
(3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve
které se vyslovuje zabrání věci.
(4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen
proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku
nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady řízení; může se též odvolat proti
rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76 odst. 2).
(5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který
není možno vyloučit.
§ 82
V odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v
neprospěch obviněného z přestupku.
§ 83
Přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem
(1) Soud nepřezkoumává rozhodnutí o přestupku, za nějž nelze uložit pokutu
vyšší než 2000 Kč nebo zákaz činnosti; to neplatí, bylo-li vysloveno propadnutí
věci nebo zabrání věci, jejíž hodnota přesahuje částku 2000 Kč.
(2) Požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o
přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, 10)
správní orgán jeho žádosti vyhoví.
(3) Při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku soudem se postupuje podle
zvláštního předpisu.11)
Blokové řízení
§ 84
(1) Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je
spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§
13 odst. 2) zaplatit.
(2) Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.
(3) Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v
jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené a dále
orgány určené tímto nebo jiným zákonem.
(4) V blokovém řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na návrh.
§ 85
(1) Bloky k ukládání pokut (dále jen "pokutové bloky") vydává
ministerstvo financí České republiky.
(2) Orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení odebírají
pokutové bloky od příslušného finančního úřadu, plyne-li výnos z pokut do
příslušného státního rozpočtu, a od příslušného okresního úřadu, plyne-li
výnos z pokut do jeho rozpočtu nebo do rozpočtu obce.
(3) Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, vydá se mu blok na pokutu
na místě nezaplacenou s poučením o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její
splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty. Převzetí tohoto bloku pachatel
přestupku potvrdí.
(4) Pověřené osoby jsou povinny prokázat, že jsou oprávněny ukládat a vybírat
pokuty v blokovém řízení. Na pokutových blocích vyznačí, komu, kdy a za jaký
přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena.
§ 86
V blokovém řízení mohou projednávat
a) orgány policie též přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 23 odst.
1 písm. a), b), h), ch) a j), § 24 odst. 1 písm. d), § 30 odst. 1 písm. a) až i), §
42 odst. 1 písm. a),
b), d) a e), § 43 odst. 1 písm. a) a b) a § 44, jakož i podle § 46, pokud k nim
došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47
písm. b) až d) a 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky
proti majetku podle § 50,
b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti
pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1
písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny obecně závazné právní předpisy
o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník
organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,
c) orgány hygienické služby přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 29
odst.1 písm. a), b), d), e), g) a h).
§ 87
Příkazní řízení
(1) Není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a
nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího
řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty (§ 13 odst. 2).
(2) Příkaz nelze vydat, jestliže obviněný z přestupku je zbaven způsobilosti k
právním úkonům nebo jeho způsobilost k právním úkonům je omezena.
(3) Příkaz má stejné náležitosti jako rozhodnutí o přestupku. Oznamuje se vždy
písemně.
(4) Obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho
doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se
příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze
uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než
byly uvedeny v příkaze.
(5) Příkaz, proti kterému nebyl včas podán odpor, má účinky pravomocného
rozhodnutí.
(6) V příkazním řízení nelze projednat přestupky, které lze projednat jen na
návrh, ani nárok na náhradu škody.
§ 88
Výkon rozhodnutí
(1) Rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o
náhradě nákladů řízení lze vykonat do pěti let po uplynutí lhůty určené pro
jejich zaplacení.
(2) Výkon rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o
náhradě nákladů řízení lze provést též prodejem movitých věcí dlužníka.
Správní orgán příslušný k výkonu rozhodnutí postupuje přitom přiměřeně podle
občanského soudního řádu.12)
ČÁST ČTVRTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 89
Ústředním orgánem státní správy ve věcech přestupků je ten ústřední
orgán státní správy České republiky, do jehož působnosti náleží úsek státní
správy, na němž došlo k porušení povinnosti zakládajícímu přestupek. Pokud nelze
takto určit ústřední orgán státní správy, je jím ministerstvo vnitra České
republiky ve věcech, k jejichž projednání jsou příslušné obce nebo okresní
úřady.
§ 90
Amnestii ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti
orgánů České republiky, uděluje vláda České republiky usnesením, které se
vyhlašuje ve Sbírce zákonů.
§ 91
zrušen
§ 92
(1) O upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle § 14 odst. 3 rozhoduje na
návrh osoby, jíž byla tato sankce uložena, správní orgán, který přestupek
projednal v prvním stupni. U mladistvého může návrh podat též jeho zákonný
zástupce nebo orgán péče o dítě.
(2) Proti rozhodnutí o návrhu podle odstavce 1 se nelze odvolat; návrh nelze podat
opětovně.
§ 93
Dodržování uloženého ochranného opatření podle § 16 písm. a) kontroluje
správní orgán, který ho uložil v prvním stupni.
§ 94
Správní orgán své pravomocné rozhodnutí o přestupku zruší, zjistí-li, že
osoba, která byla uznána vinnou z přestupku, byla za týž skutek soudem pravomocně
odsouzena nebo obžaloby zproštěna. Uvedená osoba má nárok na vrácení částky,
kterou zaplatila na úhradu pokuty a na náhradu nákladů řízení.
§ 95
Ustanovení o nákladech řízení se nevztahuje na řízení o přestupku zahájená
před počátkem účinnosti tohoto zákona.
§ 96
zrušen
§ 97
Zrušují se:
1. zákon č.60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících,
2. vyhláška č.61/1961 Sb., o blokovém řízení, ve znění předpisů ji
doplňujících a pozměňujících,
3. zákon č.126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k upevnění
veřejného pořádku,
4. ustanovení § 49 až 51 zákona České národní rady č.127/1981 Sb., o vnitřním
obchodě,
5. zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 10/1990 Sb., o
udělování amnestie ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do
působnosti orgánů České socialistické republiky.
§ 98
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1990.
Šafařík v. r.
Pithart v. r.
1) § 1 odst. 3 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2) Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.
3) Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých
služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č.
361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků
Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3a) § 34 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a
střelivu.
3b) § 47 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb.
3c) Nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb., o
stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona.
3d) § 6a zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních
komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č.
213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb.
4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád).
5) § 1 a 2 vyhlášky ministerstva vnitra ČR č. 260/1991
Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím
ověřování.
6) § 7 odst. 1 správního řádu.
10) § 75 správního řádu.
11) § 244 až 250k občanského soudního řádu.
12) § 321 až 334 občanského soudního řádu.
Dokumentační středisko pro lidská práva
Poštovní schránka 70, 149 01 Praha 415
Tel./fax/zázn.: +420 2 22522083
E-mail: info@lidska-prava.cz
14. 7. 1999
|