Shromáždění může svolat občan starší 18 let nebo československá právnická
osoba, anebo skupina osob (dále jen "svolavatel").
§ 4
(1) Shromáždění musí být oznamována národnímu výboru (§ 16) s výjimkou:
a) shromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům
či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům;
b) shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele
nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění
sloužících k projevům náboženského vyznání;
c) shromáždění konaných v obydlích občanů;
d) shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách.
(2) Na shromáždění, které podléhá oznamovací povinnosti, může národní výbor
vyslat svého zástupce, jemuž je svolavatel povinen vytvořit podmínky pro řádné
plnění jeho úkolů, zejména mu umožnit sledování průběhu shromáždění a
provedení úkonů nezbytných k případnému rozpuštění shromáždění.
(3) Národní výbor může určit místo v obci, kde lze konat shromáždění k účelu
uvedenému v § 1 odst. 2 bez oznámení. Přitom může stanovit dobu, v níž se taková
shromáždění konat nesmějí.
§ 5
(1) Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit národnímu výboru tak,
aby národní výbor oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Národní výbor může
v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou
osobu předloží oznámení ten, kdo je v této věci zmocněn jednat jejím jménem.
Oznámení může být předloženo též osobně v pracovní den v době mezi osmou a
patnáctou hodinou. Národní výbor vytvoří podmínky, aby oznámení mohla být
řádně přijímána.
(2) V oznámení musí svolavatel uvést:
a) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení ; jde-li o
shromáždění na veřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení;
b) předpokládaný počet účastníků shromáždění;
c) opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem,
zejména počet pořadatelů, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich
označení;
d) má-li jít o pouliční průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení;
e) jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště svolavatele, u právnické osoby její
název a sídlo a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn v této věci
jednat jejím jménem;
f) jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení
svolavatele.
(3) Má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je
svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně
uživatelem pozemku.
(4) Je-li oznámení předloženo osobně, národní výbor to svolavateli písemně
potvrdí s uvedením dne a hodiny, kdy byla oznamovací povinnost splněna.
(5) Neuvede-li svolavatel údaje podle odstavce 2 a odstavce 3 anebo jsou-li uvedené
údaje neúplné nebo nepřesné, národní výbor na to svolavatele při osobním
předložení oznámení upozorní s tím, že nebudou-li tyto vady odstraněny, nepůjde
o platné oznámení. Svolavatel je oprávněn na místě oznámení potřebným způsobem
doplnit nebo upravit. Bylo-li oznámení předloženo jiným způsobem, národní výbor
svolavatele na vady neprodleně písemně upozorní. Povinnost svolavatele podle odstavce
1 je splněna, jestliže vady oznámení byly odstraněny ve lhůtě tam uvedené.
§ 6
Oprávnění a povinnosti svolavatele
(1) Svolavatel je oprávněn činit všechna opatření ke svolání shromáždění.
Zejména je oprávněn v souladu s oznámeným účelem shromáždění osobně či
písemně nebo jinak zvát k účasti na něm. Svolavatel má též právo, aby pozvání
na shromáždění bylo ve vhodném čase vyhlášeno místním rozhlasem. Národní
výbory a jiné státní orgány a organizace podle možností a okolností poskytují
svolavateli pomoc.
(2) Oprávnění svolavatele podle odstavce 1 zaniká, nebyla-li platně splněna
oznamovací povinnost podle § 5 nebo bylo-li shromáždění zakázáno.
(3) Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat
národní výbor nebo příslušný útvar Veřejné bezpečnosti, aby shromáždění
byla poskytnuta ochrana.
(4) Svolavatel je oprávněn vydávat přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům
pokyny k zajištění řádného průběhu shromáždění.
(5) Svolavatel je povinen
a) poskytnout národnímu výboru na jeho žádost součinnost nezbytnou k zajištění
řádného průběhu shromáždění a splnit povinnosti stanovené zvláštními
právními předpisy;
b) zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let;
c) řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu
shromáždění uvedeného v oznámení;
d) dávat závazné pokyny pořadatelům;
e) dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován;
f) shromáždění ukončit.
(6) Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění
zjednat nápravu, požádá o potřebnou pomoc národní výbor nebo útvar Veřejné
bezpečnosti. Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení
shromáždění pokojně nerozejdou.
(7) Vzejde-li ze shromáždění petice, postupuje se podle zvláštních předpisů. 1)
(8) Ustanovení předchozích odstavců se přiměřeně vztahují i na shromáždění,
která podle § 4 nemusí být oznamována.
§ 7
Povinnosti účastníků shromáždění
(1) Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů
podle § 6 a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh
shromáždění.
(2) Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít.
Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo
shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno.
(3) Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny.
Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z
okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo
pohrůžce násilím. Úkoly národního výboru
§ 8
Národní výbor může s ohledem na místní podmínky nebo na veřejný pořádek
navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
§ 9
Národní výbor může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních
hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
§ 10
(1) Národní výbor, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by
oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich
národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské
vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z
těchto důvodů;
b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti ;
c) jinak porušovat ústavu a zákony.
(2) Národní výbor shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro
jejich zdraví,
b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení
konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho
konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za
účasti zástupců svolavatelů losováním.
(3) Národní výbor může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde
by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem
obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by
se tím zmařil oznámený účel shromáždění.
(4) Národní výbor nemůže shromáždění zakázat z důvodů uvedených v odstavcích
2 a 3, jestliže svolavatel přijal návrh národního výboru podle § 8.
§ 11
(1) O zákazu shromáždění (§ 10) nebo době jeho ukončení (§ 9) rozhodne
národní výbor bezodkladně, nejpozději však do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel
platné oznámení.
(2) Národní výbor písemné vyhotovení rozhodnutí vyvěsí na své úřední desce a
rozhodnutí vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným obdobným způsobem; pokud se má
shromáždění konat na území dvou nebo více obcí, národní výbor zajistí, aby
jeho rozhodnutí bylo vyhlášeno v obcích, v nichž se shromáždění má konat.
Vyvěšením na úřední desce je rozhodnutí svolavateli doručeno. Na žádost
svolavatele mu národní výbor vydá písemné vyhotovení rozhodnutí. Pokud národní
výbor ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nevyvěsí písemné vyhotovení rozhodnutí na
své úřední desce, může svolavatel shromáždění uspořádat.
(3) Proti rozhodnutí národního výboru podle odstavce 1 může svolavatel do 15 dnů od
doručení podat opravný prostředek 2) u soudu, k němuž
přiloží písemné vyhotovení rozhodnutí 2). Pro řízení
platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí
jiných orgánů 2). Opravný prostředek nemá odkladný
účinek. Soud rozhodne do tří dnů. Rozhodnutí zruší, jestliže nebyly dány důvody
k zákazu shromáždění. Svolavatel je pak oprávněn shromáždění uspořádat podle
původního oznámení nebo později tak, aby shromáždění bylo uskutečněno do 30
dnů od právní moci rozhodnutí soudu. Jestliže shromáždění uspořádá v
pozdější době, vyrozumí o tom národní výbor nejpozději 1 den před konáním
shromáždění. § 2 44 - 250).
§ 12
(1) Jestliže se shromáždění koná, ačkoliv bylo zakázáno, zástupce národního
výboru vyzve svolavatele, aby shromáždění neprodleně ukončil. Pokud svolavatel
neučiní účinná opatření, aby se účastníci pokojně rozešli, sdělí zástupce
národního výboru účastníkům, že shromáždění je rozpuštěno a vyzve je, aby se
pokojně rozešli. Sdělení musí obsahovat důvody k rozpuštění a upozornění na
následky neuposlechnutí této výzvy a musí být učiněno takovým způsobem, aby bylo
účastníkům srozumitelné a aby se s ním všichni účastníci shromáždění mohli
seznámit.
(2) Za nepřítomnosti zástupce národního výboru může shromáždění uvedené v
odstavci 1 rozpustit způsobem tam stanoveným i příslušník Veřejné bezpečnosti ve
službě.
(3) Shromáždění, které se koná, aniž bylo oznámeno podle § 5, bude způsobem
uvedeným v odstavci 1 rozpuštěno, jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily
jeho zákaz podle § 1 0 odst. 1 až 3. To platí i pro shromáždění, která nebyla
svolána. Odpovědnost svolavatelů za přestupek není dotčena, i když shromáždění
nebylo rozpuštěno.
(4) Způsobem uvedeným v odstavci 1 se postupuje i tehdy, jestliže shromáždění
konané ve večerních hodinách pokračuje i po stanovené době ukončení (§ 9).
(5) Shromáždění, které bylo oznámeno a nebylo zakázáno, může být způsobem
uvedeným v odstavci 1 rozpuštěno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného
účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly okolnosti, které by
odůvodnily jeho zákaz podle § 1 0 odst. 1.
(6) Shromáždění uvedená v odstavci 3 a v odstavci 5 může zástupce národního
výboru rozpustit způsobem stanoveným v odstavci 1, jestliže účastníci
shromáždění páchají trestné činy a nápravu se nepodařilo zjednat jiným
způsobem, zejména zákrokem proti jednotlivým pachatelům. V nepřítomnosti zástupce
národního výboru tak může učinit náčelník příslušného útvaru Veřejné
bezpečnosti nebo velící příslušník.
§ 13
Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění
do 15 dnů podat námitky u soudu. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo
rozpuštěno v souladu se zákonem. Pro řízení platí obdobně ustanovení občanského
soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů. 2)
§ 14
Přestupek proti právu shromažďovacímu
(1) Tomu, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací
povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno, anebo závažně
poruší jinou povinnost svolavatele podle tohoto zákona, může být uložena pokuta do
výše 1000,- Kčs.
(2) Stejná pokuta může být uložena tomu, kdo
a) neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů
shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti;
b) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění
nebo jim v tom brání;
c) jako účastník shromáždění má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo
jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho
chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;
d) neoprávněně vnikne do shromáždění;
e) nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;
f) brání účastníkům, aby se pokojně rozešli.
(3) Jinak o přestupku a jeho projednání platí obecné předpisy. 3)
Na shromáždění občanů k účelu uvedenému v § 1 odst. 2, která nebyla svolána
(§ 5), se vztahují § 1, 2, § 4 odst. 3, § 7, § 1 2 odst. 3 a 6, § 1 3 a 14.
§ 16
Pro řízení podle § 1 1 tohoto zákona platí ustanovení § 3 odst. 1 až 3, § 4
6, 47 a 52 zákona o správním řízení. 4) Řízení se
považuje za zahájené dnem, kdy národní výbor obdržel oznámení; účastníkem
řízení je svolavatel.
§ 17
Je-li v tomto zákonu lhůta určena počtem dnů, rozumí se jedním dnem doba 24
hodin od události, k níž se lhůta váže.
§ 18
Veřejným prostranstvím se pro účely tohoto zákona rozumějí pozemní komunikace
(s výjimkou neveřejných účelových komunikací), 5) jako
náměstí, třídy a ulice, jakož i další prostory pod širým nebem přístupné
každému bez omezení.
§ 19
Ustanovení zákonů o mimořádných opatřeních v době výjimečných poměrů nebo
války a o opatřeních proti šíření přenosných nemocí nejsou tímto zákonem
dotčena.
§ 20
Zrušen
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. zákon č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních, ve znění
pozdějších předpisů, pokud jde o shromáždění;
2. vyhláška ministra vnitra č. 320/1951 Ú.l. (č. 348/1951 Ú.v.) o dobrovolných
organizacích a shromážděních, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o
shromáždění;
3. § 1 a 3 zákona č. 126/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních k
upevnění veřejného pořádku;
4. § 4 0 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
§ 22
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v.r.
Dubček v.r.
Čalfa v.r.