|
DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO PRO LIDSKÁ PRÁVA
PRÁVNÍ NORMY
Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
37/1989 Sb.
ZÁKON ze dne 28. března 1989 o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
Změna: 40/1995 Sb.
Změna: nález Ústavního soudu 299/1997 Sb.
Změna: 190/1999 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní ustanovení
§ 1
(1) Alkoholismus a jiné toxikomanie včetně kouření jsou negativní jevy
způsobující značné společenské škody, zejména poškozování zdraví občanů.
Všechny orgány a organizace, jakož i občané, kteří prodávají zboží nebo
poskytují jiné služby,1) jsou povinni chránit občany i
společnost před škodlivými účinky alkoholismu a jiných toxikomanií včetně
kouření, odstraňovat jejich příčiny a následky a vytvářet tím příznivější
předpoklady pro další rozvoj socialistické společnosti.
(2) Alkoholickými nápoji podle tohoto zákona jsou lihoviny, destiláty, víno, pivo a
jiné nápoje, které obsahují více než 0,75 objemového procenta alkoholu.
(3) Jinými návykovými látkami než alkohol podle tohoto zákona jsou omamné látky,2) psychotropní látky3) a
ostatní chemické látky, jejichž užívání může vyvolat závislost osob na nich,
poškozuje zdraví a vede k jiné toxikomanii než alkoholismu. Pokud není v tomto
zákoně výslovně stanoveno jinak, nepovažuje se pro účely tohoto zákona nikotin za
jinou návykovou látku.
(4) Kouření je zvláštní druh toxikomanie, který škodlivě působí na zdraví
kuřáků i nekuřáků bezprostředně vystavených účinkům kouření.
(5) Osobou závislou na alkoholu nebo na jiné návykové látce podle tohoto zákona je
osoba, která není schopna se natrvalo zdržet nadměrného nebo jinak škodlivého
požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek a tím
si způsobuje vážnou poruchu na zdraví nebo vážně narušuje společenské vztahy.
ČÁST DRUHÁ
Prostředky ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi a povinnosti organizací a
občanů
§ 2
Způsob ochrany
Ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření se uskutečňuje
zejména výchovou, omezujícími opatřeními, ošetřením v protialkoholní záchytné
stanici, léčebně preventivní péčí, sociální péčí, ukládáním pokut podle
tohoto zákona a postihem podle jiných právním předpisů.
§ 3
Výchova
Výchova k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření se
uskutečňuje zejména:
a) objasňováním škodlivosti nadměrného nebo jinak škodlivého požívání
alkoholických nápojů, užívání jiných návykových látek a kouření,
b) vzděláváním a působením na děti a mládež ve školách a školských
zařízeních zaměřeném na škodlivost požívání alkoholických nápojů,
užívání jiných návykových látek a kouření,
c) vysvětlováním zásad zdravého způsobu života a vedením ke zdraví prospěšnému
využívání volného času dětí, mládeže a dospělých,
d) propagací požívání nealkoholických nápojů.
Omezující opatření
§ 4
(1) Zakazuje se
a) prodávat nebo podávat alkoholické nápoje, anebo jinak umožňovat jejich požívání
- osobám mladším 18 let,
- ve zdravotnických zařízeních,
- osobám zjevně ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou,
- osobám řídícím motorová nebo silniční nemotorová vozidla a ostatním osobám
uvedeným v § 6 odst. 1 k bezprostřednímu požití,
- při sportovních podnicích,
- při kulturních podnicích a tanečních zábavách určených pro mládež,
- při veřejných shromážděních, kulturních podnicích a tanečních zábavách s
výjimkou piva a vína,
- v prostředcích určených výlučně pro vnitrostátní hromadnou dopravu osob a v
prostorách souvisejících s touto dopravou určených pro cestující, a to i v
restauracích, bufetech a v jídelních, lůžkových a lehátkových vozech s výjimkou
piva nejvýše desetistupňového,
- v závodních jídelnách, kantýnách a bufetech a v ostatních prodejnách v
prostorách organizací s výjimkou nízkostupňového piva,
b) vyrábět podomácku líh, destiláty a jiné návykové látky nebo upravovat
jejich složky k toxikomanickým účelům,
c) prodávat jiné návykové látky a výrobky je obsahující mimo prodejny, které jsou
k tomu oprávněny, nebo jinak umožňovat jejich škodlivé užívání,
d) vstupovat do prostorů a prostředků vnitrostátní hromadné dopravy osobám zjevně
ovlivněným alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, pokud ohrožují nebo
mohou ohrozit bezpečnost nebo plynulost dopravního provozu nebo veřejný pořádek nebo
vzbuzují veřejné pohoršení,
e) prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let,
f) kouřit
- v prostředcích osobní železniční dopravy s výjimkou vyhrazených vozů a v
prostředcích ostatní vnitrostátní hromadné dopravy osob a v uzavřených prostorách
souvisejících s touto dopravou určených pro cestující,
- při práci, jestliže v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu
ohrožení života, zdraví nebo majetku,
- na schůzích, poradách a jednáních konaných v uzavřených prostorách,
- v pracovních místnostech, kde účinkům kouření jsou vystaveni nekuřáci,
- ve zdravotnických zařízeních, ve školách, v kulturních a uzavřených
sportovních zařízeních s výjimkou prostor pro kouření vyhrazených,
- v prostorách zařízení společného stravování s výjimkou těch, které jsou
vyhrazené pro kuřáky; tam, kde není stavebně oddělená jídelna pro kuřáky,
zakazuje se kouřit v době určené pro podávání snídaní, obědů a večeří,
g) zrušeno
(2) Zákaz požívání alkoholických nápojů a zneužívání jiných omamných
prostředků pracovníky na pracovištích organizace a v pracovní době i mimo tato pracoviště stanoví zvláštní předpis.4)
(3) Národní výbory mohou ve svých územních obvodech omezit nebo zakázat:
a) v určitých dnech nebo hodinách nebo na určitých místech prodej a podávání
alkoholických nápojů nebo tabákových výrobků v zařízeních veřejného
stravování, v prodejnách potravin nebo na jiných veřejně přístupných místech,
b) zrušeno
c) prodej jiných návykových látek nebo výrobků je obsahujících v prodejnách k
tomu oprávněných osobám mladším 18 let.
§ 5
(1) Každý, kdo prodává nebo podává alkoholické nápoje, jiné návykové látky
a výrobky je obsahující nebo tabákové výrobky, na něž se vztahují zákazy
obsažené v § 4 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. e) a v § 4 odst. 3 písm. c), je
povinen odepřít jejich podání nebo prodej osobě, o níž lze mít pochybnost, že
splňuje podmínku věku, pokud ji neprokáže úředním dokladem.
(2) Zákonní zástupci nezletilých a osoby, do jejichž péče byli nezletilí
svěřeni, jsou povinni dbát dodržování zákazů týkajících se nezletilých
obsažených v § 4.
§ 6
(1) Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví
lidí nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné
návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, jestliže
by ještě v průběhu této činnosti mohla být pod jejich vlivem.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna podrobit se na výzvu vyšetření ke
zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Vyšetření na
alkohol se provádí dechovou zkouškou, a je-li výsledek pozitivní, i lékařským
vyšetřením zejména odběrem a vyšetřením krve. Vyšetření na návykové látky se
provádí lékařským vyšetřením zejména odběrem a vyšetřením moče, popřípadě
slin a krve.
(3) Je-li pro vyšetření třeba odebrat krev, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna
strpět, aby jí lékař nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev, pokud to
není spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(4) Vyzvat k vyšetření jsou oprávněni v rámci své působnosti příslušníci Sboru
národní bezpečnosti, Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, Sboru
ozbrojené ochrany železnic, Sboru ozbrojené ochrany letišť, orgány federálního
ministerstva národní obrany a příslušné orgány státní správy nebo ošetřující
lékař.
(5) Vyšetření na výzvu podle odstavce 2 je povinna se podrobit i jiná osoba než
uvedená v odstavci 1, je-li dáno důvodné podezření, že přivodila sobě nebo
jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím
jiné návykové látky.
(6) Povinnost pracovníků podrobit se vyšetření, které provádí organizace, k níž
je pracovník v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, nebo příslušný orgán
státní správy, aby zjistili, zda pracovníci nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných
omamných prostředků, stanoví zvláštní předpisy.5)
§ 7
Úkoly organizací
(1) Organizace jsou povinny:
a) přijímat opatření k ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně
kouření a kontrolovat jejich plnění,
b) zabývat se návrhy, připomínkami a doporučeními orgánů, které řídí ochranu
před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření,
c) kontrolovat dodržování zákazů a omezení obsažených v § 4.
(2) Nejde-li o lihoviny, destiláty, víno nebo pivo, jsou výrobní organizace povinny
výrazně vyznačovat na obalu svých výrobků, které jsou určeny k požívání a
obsahují více než 0,75 objemového procenta alkoholu, údaje o množství alkoholu ve
výrobku. Na obalech tabákových výrobků jsou povinny upozornit na škodlivost
kouření.
(3) Organizace a občané, kteří prodávají zboží nebo poskytují jiné služby,1) na něž se vztahují zákazy a omezení obsažené v § 4
odst. 1 písm. a) č. 1 až 6, písm. e) a f) a v odstavci 3 písm. a) a c), jsou povinni upozornit na ně veřejnost výrazným označením.
§ 8
Ošetření v protialkoholní záchytné stanici
(1) Osoba, která se požitím alkoholického nápoje uvedla do stavu vzbuzujícího
veřejné pohoršení nebo do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe, svou rodinu
nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, je povinna podrobit se lékařskému
ošetření a podle jeho závěru i ošetření v protialkoholní záchytné stanici na
dobu nezbytnou k vymizení alkoholického opojení. Tato osoba je též povinna podrobit
se podle závěru lékařského vyšetření odběru krve (§ 6 odst. 3), zúčastnit se
výchovy k ochraně před alkoholismem a uhradit náklady na dopravu, vyšetření a
ošetření v protialkoholní záchytné stanici.
(2) Vyzvat k lékařskému vyšetření podle odstavce 1 jsou oprávněni příslušníci
sborů a orgány uvedené v § 6 odst. 4, jakož i ošetřující lékař.
(3) Protialkoholní záchytná stanice je zařízením národního výboru na úseku
zdravotnictví, které podle potřeby zřizuje a spravuje krajský, okresní nebo
městský národní výbor.
(4) Ošetření osoby uvedené v odstavci 1 je protialkoholní záchytná stanice povinna
oznámit příslušnému zdravotnickému zařízení, a jde-li o osobu mladší 18 let,
též jejím zákonnému zástupci, popřípadě jiné osobě odpovědné za její
výchovu.
(5) Dopravu osob uvedených v odstavci 1 do protialkoholní záchytné stanice
zabezpečují národní výbory zejména svými zdravotnickými zařízeními, když je to
ze zdravotnického hlediska potřebné, a v ostatních případech prostřednictvím
útvarů Sboru národní bezpečnosti, které v případě potřeby spolupůsobí při
zabezpečování ošetření těchto osob.6)
(6) Podrobnosti o zřizování, správě a činnosti protialkoholních záchytných
stanic, o způsobu vyšetření a ošetření v nich, o způsobu dopravy podle odstavce 5,
o úhradě nákladů podle odstavce 1 a o oznamovací povinnosti podle odstavce 4 stanoví
ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky
vyhláškou.
§ 9
Léčebně preventivní péče
(1) Osobám závislým na alkoholu nebo na jiné návykové látce, včetně osob
závislých na nikotinu, se poskytuje léčebně preventivní péče ve zdravotnických
zařízeních, jestliže to vyžaduje jejich zdravotní stav.
(2) Osobám závislým na alkoholu nebo na jiné návykové látce, které se léčebně
preventivní péči dobrovolně nepodrobí nebo ji odmítají anebo poskytovanou péči
stěžují, se uloží povinnost podrobit se ambulantní péči; jestliže by tato péče
nebyla účelná nebo se ukázala neúčinnou anebo jestliže se tyto osoby odmítají
dobrovolně podrobit ústavní péči, uloží se jim povinnost podrobit se ústavní
péči. Povinnost podrobit se ústavní péči opakovaně lze uložit jen tehdy, nejde-li
o stav trvalý, léčebně neovlivnitelný.
(3) O povinnosti podrobit se ambulantní péči rozhoduje ústav národního zdraví, do
něhož je zdravotnické zařízení poskytující tuto péči začleněno.
(4) zrušen nálezem Ústavního soudu č. 299/1997 Sb.
(5) Zdravotnické zařízení, které je podle rozhodnutí okresního národního výboru
příslušné poskytnout určité osobě ústavní péči, je povinno tomuto národnímu
výboru oznámit, že tato osoba se ústavní péči nepodrobuje nebo ji maří, nebo že
léčení bylo bezúspěšné. Rovněž je mu povinno oznámit skončení této péče.
(6) Zdravotnické zařízení zapisuje osoby závislé na alkoholu nebo na jiné
návykové látce do své evidence; o zápisu vyrozumí osobu, jíž se zápis týká.
(7) Má-li osoba zapsaná do evidence za to, že zápis je nesprávný, může podat
návrh na přezkoumání takového opatření podle zvláštních předpisů, 8) rozhodnutí národního výboru podle těchto předpisů9) přezkoumá soud na návrh osoby, jíž se zápis týká,
jejího opatrovníka nebo osoby jí blízké.7)
(8) Způsob poskytování ambulantní a ústavní péče podle odstavců 1 až 5 a způsob
vedení evidence osob, jimž se tato péče poskytuje, upraví ministerstvo zdravotnictví
a sociálních věcí České socialistické republiky vyhláškou.
§ 10
Sociální péče
Osobám závislým na alkoholu nebo na jiné návykové látce, jejichž léčení ve
zdravotnickém zařízení bylo ukončeno a jsou společensky nepřizpůsobené, nebo
jejichž stav vyžaduje sociální péči, se poskytuje sociální péče podle
zvláštních předpisů.10)
§ 11
Výplata mzdy nebo odměny za práci jiné osobě
(1) Jestliže osoba závislá na alkoholu nebo na jiné návykové látce
nezabezpečuje řádně výživu dětí nebo jiných osob, k nimž má vyživovací
povinnost, rozhodne místní národní výbor, komu se má vyplácet mzda nebo jiná
odměna za práci nebo její část; místní národní výbor rozhoduje též o změně
nebo zrušení takového opatření. Při výplatě dávek nemocenského pojištění a
důchodového zabezpečení se postupuje podle zvláštních předpisů.11)
(2) Příjemce mzdy nebo jiné odměny za práci anebo její části, dávky nemocenského
pojištění nebo důchodového zabezpečení určený podle odstavce 1 je povinen
použít je pouze k úhradě životních potřeb osoby závislé na alkoholu nebo na jiné
návykové látce, dětí a jiných osob k nimž má osoba závislá na alkoholu
vyživovací povinnost; jejich použití kontroluje místní národní výbor, který
rozhodl podle odstavce 1.
§ 12
Ukládání pokut
(1) Organizaci, která porušila zákaz, omezení nebo povinnost uvedené v § 4 odst.
1 písm a), c) e), f), a g), v § 4 odst. 3 a v § 7 odst. 1 písm. c), odst. 2, 3,
uloží okresní národní výbor pokutu až do výše 50000 Kčs.
(2) Občanům prodávajícím zboží nebo poskytujícím jiné služby,1)
kteří porušili zákaz, omezení nebo povinnost uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), c),
e), a f) č. 6, v § 4 odst. 3 a v § 7 odst. 3, uloží místní národní výbor pokutu
až do výše 5000 Kčs.
(3) pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy zákaz, omezení nebo povinnost byly
porušeny.
(4) Uložením pokuty podle odstavců 1 a 2 zůstává nedotčena odpovědnost organizace,
popřípadě jejích pracovníků, a občanů prodávajících zboží nebo
poskytujících jiné služby1) vyplývající ze
zvláštních předpisů.
(5) Pokuta je příjmem národního výboru, který ji uložil.
ČÁST TŘETÍ
Organizace a řízení ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
§ 13
Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky
(1) Ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření řídí a
koordinuje ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické
republiky. Přitom zejména
a) sleduje, jak orgány a organizace plní úkoly vyplývající pro ně z ustanovení
tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a jiných obecně závazných
právních předpisů týkajících se ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
včetně kouření, jakož i z opatření vlády České socialistické republiky na tomto
úseku, a podává jí o tom zprávy,
b) podává vládě České socialistické republiky iniciativní návrhy na koncepci
rozvíjení, provádění a kontroly ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
včetně kouření a vyjadřuje se k návrhům na opatření týkající se těchto
otázek.
(2) Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky
zřizuje jako svůj iniciativní poradní orgán ve věcech ochrany před alkoholismem a
jinými toxikomaniemi včetně kouření Sbor pro ochranu před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi. Jeho hlavním posláním je sledovat a hodnotit ochranu před alkoholismem
a jinými toxikomaniemi včetně kouření a podávat náměty na zvýšení její
účinnosti.
§ 14
Ústřední orgány státní správy
Ústřední orgány státní správy při plnění svých úkolů na úseku ochrany
před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření zejména
a) kontrolují jak orgány a organizace, které patří do jejich působnosti, plní
povinnosti vyplývající pro ně z tohoto zákona a z předpisů vydaných k jeho
provedení, a vyvozují z jejich neplnění důsledky,
b) upravují odměňování pracovníků organizací tak, aby hmotná zainteresovanost
nepodporovala prodej alkoholických nápojů a tabákových výrobků.
§ 15
Národní výbory
(1) Ochranu před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření řídí ve
svých územních obvodech národní výbory. Přitom plní zejména tyto úkoly:
a) zabezpečují všestrannou informovanost veřejnosti o ochraně před alkoholismem a
jinými toxikomaniemi včetně kouření a účinnou propagaci této ochrany a organizují
širokou účast občanů na jejím uskutečňování,
b) vytvářejí podmínky pro rozvíjení výchovy občanů ke střídmosti a
zdrženlivosti při požívání alkoholických nápojů, proti zneužívání jiných
návykových látek a proti kouření,
c) sledují a vyhodnocují odstraňování příčin jevů, které ohrožují cíle
vyplývající z ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi včetně kouření,
d) činí opatření, aby alkoholismus a jiné toxikomanie nenarušovaly rodinné vztahy
nebo zdravý vývoj mládeže,
e) zřizují protialkoholní záchytné stanice a zařízení určená k poskytování
léčebně preventivní péče a sociální péče osobám závislým na alkoholu nebo
jiných návykových látkách, zabezpečují a sledují jejich provoz a činí další
opatření potřebná k poskytování takové péče.
f) hodnotí účinnost ukládání pokut podle tohoto zákona a činí opatření k
důslednému uplatňování postihu podle jiných obecně závazných právních
předpisů,
g) sledují a kontrolují dodržování ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k
jeho provedení a dalších předpisů týkajících se ochrany před alkoholismem a
jinými toxikomaniemi včetně kouření a činí opatření k odstranění zjištěných
nedostatků.
(2) Národní výbory mohou zřizovat při zdravotnických zařízeních, která
spravují, protikuřácké poradny. Podrobnosti o zřizování, správě a činnosti
protikuřáckých poraden stanoví ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
České socialistické republiky vyhláškou.
(3) Ke koordinaci a zabezpečování svých úkolů v ochraně před alkoholismem a
jinými toxikomaniemi včetně kouření mohou národní výbory zřizovat jako své aktivy12) sbory pro ochranu před alkoholismem a jinými
toxikomaniemi.
ČÁST ČTVRTÁ
Společná a závěrečná ustanovení
§ 16
Obecné předpisy o správním řízení13) se
nevztahují na řízení podle tohoto zákona s výjimkou § 9 odst. 2, 4, 6, a 7, § 11
odst. 1 a § 12 odst. 1, 2, pokud tento zákon nestanoví odchylky.
§ 17
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se
- § 1 až 15 a § 17 a 18 zákona č. 120/1962 Sb., o boji proti alkoholismu,
- § 10 odst. 4 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění
zákona ČNR č. 60/1988 Sb.
§ 18
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.
července 1989.
1) Nařízení vlády České
socialistické republiky č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.
2) Příloha č. 3 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví.
3) Příloha č. 4 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
4) § 135 odst. 2 písm. b) zákoníku práce. § 34 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.
5) § 135 odst. 2 písm. g) zákoníku práce.
6) § 37 odst. 1 a § 16 odst. 2 zákona č. 40/1974
Sb., o Sboru národní bezpečnosti.
7) § 116 občanského zákoníku.
8) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
9) § 77 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb.
10) Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické
republiky v sociálním zabezpečení.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č.
152/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní
rady o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení.
11) § 45 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském
pojištění zaměstnanců. § 93 zákona č. 103/1964 Sb., o nemocenském zabezpečení
družstevních rolníků. § 102 zákona č. 100/1988 Sb. Zákon č. 117/1966 Sb., o některých
důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 65 odst. 1 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech,
ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 140/1988 Sb.).
13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád).
Dokumentační středisko pro lidská práva
Poštovní schránka 70, 149 01 Praha 415
Tel./fax/zázn.: +420 2 22522083
E-mail: info@lidska-prava.cz
23. 10. 1999
|