DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO
PRO LIDSKÁ PRÁVA
PRÁVNÍ NORMY
Zákon o výkonu vazby
293/1993 Sb.
ZÁKON ze dne 10. listopadu 1993 o výkonu vazby
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
HLAVA I
Základní ustanovení
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je upravit podmínky výkonu vazby v trestním řízení, zejména
stanovit práva a povinnosti osob ve vazbě, postavení příslušníků a občanských
pracovníků Vězeňské služby České republiky (dále jen "Vězeňská
služba") při zajišťování výkonu vazby a upravit dozor nad tímto výkonem.
§ 2
Zásady výkonu vazby
Dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho,
kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný"), hledět, jako by byl vinen.
Během výkonu vazby smí být obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná
ke splnění účelu vazby z hlediska jejího důvodu1) a k
zachování stanoveného vnitřního pořádku. Ve výkonu vazby nesmí být ponižována
lidská důstojnost obviněného a nesmí být podrobován fyzickému ani psychickému
nátlaku.
§ 3
Orgány zajišťující výkon vazby
(1) Ostrahu obviněných a další úkoly vyplývající z výkonu vazby zajišťuje
Vězeňská služba.
(2) Vězeňská služba je vůči obviněnému oprávněna použít pouze taková omezení
a donucovací prostředky, které připouští zákon.2)
§ 4
Místo výkonu vazby
Vazba se vykonává ve vazební věznici nebo ve zvláštním oddělení věznice
(dále jen "věznice").
HLAVA II
Přijímání, umísťování a propouštění obviněných
§ 5
Přijímání obviněných
(1) Do výkonu vazby lze přijmout obviněného jen na písemný příkaz soudu vydaný
na základě rozhodnutí o vzetí do vazby. Toto rozhodnutí musí být k písemnému
příkazu připojeno. Přijímání do výkonu vazby se provádí nepřetržitě.
(2) Při přijetí do výkonu vazby musí být obviněný prokazatelně seznámen se
svými právy a povinnostmi podle tohoto zákona, řádu výkonu vazby a s vnitřním
řádem věznice. Umísťování obviněných do cel
§ 6
(1) Při umísťování obviněných do cel se dbá na to, aby byl dodržen účel
vazby a aby nedocházelo k mravnímu nebo jinému ohrožení obviněných.
(2) Jestliže o to obviněný požádá, umístí se do samostatné cely, umožňují-li
to podmínky ve věznici.
(3) V odůvodněných případech může obviněný požádat o umístění do jiné cely.
(4) O žádosti podle odstavců 2 a 3 rozhodne ředitel věznice nebo jeho zástupce.
§ 7
(1) Odděleně se umísťují:
a) muži od žen,
b) obvinění, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování
skutečností závažných pro trestní stíhání,3) od
ostatních obviněných,
c) obvinění, proti nimž je vedeno společné řízení a zároveň je, byť jen u
jednoho z nich, důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností
závažných pro trestní stíhání,3)
d) obvinění, kteří jsou stíháni pro některý z trestných činů uvedených v § 62
trestního zákona, od ostatních obviněných,
e) obvinění, kteří jsou stíháni pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, a
obvinění, kteří nebyli dříve odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,
od ostatních obviněných,
f) obvinění od pravomocně odsouzených,
g) mladiství od dospělých,
h) obvinění, u nichž je podezření na přenosné nebo duševní onemocnění.
(2) Při rozhodování o umísťování obviněných do cel je třeba respektovat pokyn
soudu a v přípravném řízení i státního zástupce k oddělenému umístění
obviněných a podle možnosti přihlížet též k dalším hlediskům a skutečnostem,
zejména k věku obviněných, stupni jejich narušení, životním návykům a osobním
vlastnostem.
(3) Obviněný, který se ve vazbě chová agresivně nebo soustavně porušuje řád
výkonu vazby nebo vnitřní řád věznice, se umístí ve zvláštní cele, odděleně
od ostatních obviněných.
§ 8
Výkon vazby se zmírněným režimem
(1) Obviněného lze umístit do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem,
pokud tím nebude ohrožen účel vazby.
(2) V oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem je ubytovací prostor se
společným sociálním a kulturním zařízením, ve kterém se obvinění v určeném
čase mohou volně pohybovat a stýkat se s obviněnými, kteří jsou umístěni v tomto
oddělení.
(3) Do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem nelze umístit obviněného,
který porušuje stanovený pořádek a kázeň nebo nemůže být do tohoto oddělení
umístěn z bezpečnostních důvodů. Rovněž se do tohoto oddělení neumístí
obviněný, u něhož to nedoporučil lékař vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, a
obviněný, u kterého toto umístění nedoporučil psycholog.
(4) Ustanovení § 7 se v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem užije
obdobně.
§ 9
Základní vybavení cel
(1) Pro každého obviněného musí být v cele lůžko a skříňka na uložení
osobních věcí. Cely jsou dále vybaveny stolkem a židlemi v počtu odpovídajícím
počtu obviněných a sociálním zařízením, odděleným od zbývajícího prostoru
cely neprůhlednou zástěnou. Do každé cely musí být zavedeno elektrické osvětlení
a signalizační (přivolávací) zařízení.
(2) Ubytovací plocha včetně sociálního zařízení na jednoho obviněného musí
činit nejméně 3,5 m2. Umístit obviněného do cely, v níž na něj připadne menší
ubytovací plocha, lze pouze za okolností stanovených v řádu výkonu vazby a na
nezbytně nutnou dobu; to neplatí u mladistvých a těhotných žen.
§ 10
Propuštění obviněných
Obviněný se propustí z vazby jen na písemný příkaz soudu, a to neodkladně.
Zvláštní zákon může stanovit, v kterých případech toto právo přísluší i
státnímu zástupci.4)
HLAVA III
Práva a povinnosti obviněných
§ 11
Stravování obviněných
Obviněnému se poskytuje třikrát denně strava za podmínek a v hodnotách, které
odpovídají zásadám správné výživy a jeho zdravotnímu stavu.
§ 12
Vystrojování obviněných
(1) Požádá-li o to obviněný, má právo používat ve výkonu vazby vlastní
oděv, prádlo a obuv za předpokladu, že splňují podmínky hygienické a estetické
nezávadnosti a že má zajištěnu jejich výměnu na vlastní náklady.
(2) Nejsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 1, je obviněný povinen používat
vězeňský oděv, prádlo a obuv. V takovém případě se jeho vlastní oděv, prádlo a
obuv odevzdají do úschovy věznice.
§ 13
Korespondence
(1) Obviněný může přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení
(dále jen "korespondenci") bez omezení.
(2) Korespondence podléhá kontrole, která zahrnuje seznámení se s obsahem
písemností. Je-li důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit objasňování
skutečností závažných pro trestní stíhání, provádí kontrolu korespondence
orgán, který vede řízení. V ostatních případech je oprávněn kontrolu provádět
orgán Vězeňské služby. Vězeňská služba má povinnost korespondenci zadržet a
předat orgánům činným v trestním řízení, zakládá-li její obsah podezření z
trestné činnosti nebo jestliže by doručením korespondence mohl být mařen účel
vazby. Zadržená korespondence se založí do trestního spisu a nezávadná část
jejího obsahu se oznámí adresátu.
(3) Kontrola korespondence mezi obviněným a jeho obhájcem a mezi obviněným a
státními orgány České republiky je nepřípustná. Tato korespondence se odesílá
adresátům neprodleně a doručuje se obviněnému bez průtahů.
(4) Obviněnému, který neumí nebo nemůže číst nebo psát, Vězeňská služba
zajistí, aby mu byly došlé dopisy přečteny, nebo mu poskytne pomoc při sepisování
žádostí, podání a stížností státním orgánům a při dopisování s obhájcem.
§ 14
Návštěvy obviněných
(1) Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše čtyř osob ve
věznici jednou za tři týdny v trvání 30 minut. V odůvodněných případech může
ředitel věznice povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než tři týdny,
případně na dobu delší než 30 minut. U obviněných, u nichž je důvodem vazby
obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,
je k přijetí návštěvy nutný předchozí písemný souhlas soudu a v přípravném
řízení státního zástupce.
(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti orgánu
Vězeňské služby. U návštěv, k jejichž přijetí je nutný předchozí písemný
souhlas, může být přítomen též zástupce orgánu činného v trestním řízení.
Při návštěvě může obviněný přijmout balíček s obsahem uvedeným v § 16 odst.
2. Ustanovení § 16 odst. 3 se použije přiměřeně.
(3) Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy obhájce neomezeně. Omezení
uvedená v odstavcích 1 a 2 se na návštěvy obhájce nevztahují.
§ 15
Duchovní a sociální služby
Obviněnému se zajišťuje právo na poskytování duchovních a sociálních služeb
v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních předpisů.5)
Poskytování těchto služeb ve věznici se nepovažuje za návštěvy ve smyslu § 14.
§ 16
Nákup potravin a věcí osobní potřeby, přijímání balíčků a peněz
(1) Obviněný má právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby nejméně jednou
týdně v zaručeném sortimentu, který stanoví zvláštní předpis.
(2) Obviněný může jednou za dva týdny přijmout balíček s potravinami, knihami a
věcmi osobní potřeby do váhy 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením
zasílaným za účelem výměny.
(3) Balíčky podléhají kontrole orgánů Vězeňské služby. Obviněnému se
nepředají věci, které odporují účelu vazby, nebo které není dovoleno mít podle
řádu výkonu vazby v cele, zejména věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví
vlastní nebo jiných osob. Nepředané věci se odešlou zpět odesilateli na jeho
náklady.
(4) Obviněný může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do věznice
poslány. Věznice je povinna zajistit jejich bezpečné uložení a umožnit obviněnému
na jeho náklady s nimi disponovat. Zvláštní předpis stanoví, v kterých případech
je obviněný povinen peníze uložit.
§ 17
Uspokojování kulturních potřeb
Obviněný má právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a časopisy,
včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v tuzemsku. Může si půjčovat a
hrát společenské hry, z vězeňské knihovny si půjčovat beletrii a odborné
publikace, včetně právních předpisů.
§ 18
Péče o zdraví
(1) Obviněný má právo na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.
(2) Obviněný má právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru věznice v
trvání nejméně jedné hodiny. Vycházka může být z důležitého důvodu na
základě rozhodnutí ředitele věznice omezena nebo zrušena. U nemocných obviněných
a obviněných těhotných žen se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího
lékaře a podle jeho doporučení.
(3) Obviněný má právo na zdravotní péči v rozsahu a za podmínek stanovených
zvláštním předpisem6) s přihlédnutím k omezením
vyplývajícím z účelu vazby.
(4) Obviněný je povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní
(popřípadě i mimořádné) lékařské prohlídce v rozsahu určeném lékařem,
včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování, a
preventivním opatřením stanoveným orgány ochrany veřejného zdraví.
(5) Jestliže zdravotní stav obviněného vyžaduje zdravotní péči, kterou není
možno zajistit ve věznici, poskytne se mu ve zdravotnickém zařízení mimo věznici.
Ostrahu obviněného v takovém případě zajišťuje nejbližší věznice.
(6) Způsobil-li si obviněný svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit náklady
léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a dopravy do zdravotnického
zařízení.
§ 19
Zaměstnávání obviněných
(1) Obviněný může být na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně
zařazen v rámci pracovních možností věznice. Ustanovení § 7 se užije
obdobně.
(2) Pracovní zařazení, odměňování, zdravotní pojištění a sociální
zabezpečení upravují zvláštní předpisy.7)
§ 20
Ochrana práv obviněných
(1) K uplatnění svých práv může obviněný podávat státním orgánům České
republiky žádosti a stížnosti, které je věznice povinna neprodleně odeslat.
(2) Pokud o to obviněný požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu umožněna
rozmluva s ředitelem věznice nebo s jeho zástupcem.
§ 21
Povinnosti obviněných
(1) Obviněný je povinen dodržovat řád výkonu vazby a vnitřní řád věznice,
plnit příkazy a pokyny Vězeňské služby, šetřit majetek věznice a ostatních
obviněných a chovat se slušně ke všem osobám, se kterými přijde do styku.
(2) Obviněný nesmí navazovat nedovolené styky s jinými obviněnými nebo s osobami na
svobodě, vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové
látky,8) vyrábět a přechovávat předměty, které by
mohly být použity k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, nebo které
by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat pořádek nebo škodit zdraví.
(3) Obviněný je povinen se podrobit osobní prohlídce při přijetí do vazby, při
přemístění mimo věznici nebo při podezření, že má u sebe věc, jejíž držení
je ve vazbě zakázáno. Věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno, se obviněnému
odejme a po dobu trvání vazby vezme do úschovy.
(4) Pokud je to nezbytné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti ve věznici,
jsou orgány Vězeňské služby oprávněny použít proti obviněnému, odmítajícímu
plnit své povinnosti, donucovací prostředky stanovené zvláštním zákonem.9)
HLAVA IV
Vyřizování kázeňských přestupků obviněných
§ 22
Kázeňské přestupky, kázeňské tresty a ochranná opatření zabrání věci
(1) Zaviněné porušení povinností podle § 21 při výkonu vazby je kázeňským
přestupkem, za nějž může být obviněnému uložen kázeňský trest. Méně
závažný kázeňský přestupek lze vyřídit napomenutím nebo převedením
obviněného z oddělení pro výkon vazby se zmírněným režimem do oddělení s
běžným režimem. Výkonem kázeňského trestu není dotčena povinnost obviněného
uhradit případně způsobenou škodu.
(2) Kázeňskými tresty jsou:
a) pokuta do výše 1000 Kč,
b) odnětí práva na přijetí balíčku a zákaz nákupu potravin a věcí osobní
potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až na dobu jednoho měsíce,
c) propadnutí věci,
d) umístění do samovazby až na 10 dní.
(3) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti kázeňského
přestupku. Není-li stanoveno jinak, lze obviněnému za kázeňský přestupek uložit
jen jeden kázeňský trest.
(4) Při výměře pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům obviněného.
Věznice může výkon tohoto kázeňského trestu provést převodem příslušné
částky z prostředků, které má obviněný ve věznici uloženy. Vlastníkem této
částky se stává stát. Uložené prostředky obviněného nesmějí klesnout pod 500
Kč.
(5) Propadnutí věci je možno uložit samostatně nebo vedle jiného kázeňského
trestu obviněnému, jde-li o věc, která mu náleží a
a) kterou použil ke spáchání kázeňského přestupku, nebo
b) která byla ke spáchání kázeňského přestupku určena, anebo
c) kterou spácháním kázeňského přestupku získal.
(6) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze
kázeňského přestupku. Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
(7) Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely v oddělení
samovazeb. Po dobu umístění v samovazbě nesmí obviněný přijímat návštěvy (s
výjimkou obhájce), nemá právo používat vlastní oděv, prádlo a obuv, nemá právo
na přijetí balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou
hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení časopisů a knih (s výjimkou
právních předpisů), jakož i hraní společenských her. Doba výkonu kázeňského
trestu umístění do samovazby se nezapočítává do doby pro přijetí návštěvy a
balíčku.
(8) Kázeňský trest umístění do samovazby nelze uložit těhotné ženě a
obviněnému, u něhož by výkonem takového trestu bylo ohroženo jeho zdraví.
(9) Jestliže uložení kázeňského trestu propadnutí věci brání skutečnost, že
obviněného nelze kázeňsky stíhat, nebo věc nenáleží pachateli přestupku, lze
rozhodnout o jejím zabrání, vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku, popřípadě
jiný obdobný obecný zájem. Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
§ 23
Řízení o kázeňských přestupcích a o zabrání věci
(1) Ukládat kázeňské tresty a rozhodnout o zabrání věci je oprávněn ředitel
věznice nebo jím pověřený orgán Vězeňské služby.
(2) Kázeňský trest lze uložit jen po náležitém objasnění rozhodných okolností,
za nichž byl kázeňský přestupek spáchán, a prokázání viny obviněného. Před
uložením kázeňského trestu musí být obviněnému a osobě, která uplatňuje
vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se k věci vyjádřit.
(3) O uložení kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí obviněnému
oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný k jeho uložení o spáchání
přestupku dozvěděl, nejpozději však do jednoho měsíce od porušení stanoveného
pořádku a kázně.
(4) Rozhodnutí o zabrání věci se neprodleně oznámí obviněnému, který měl
spáchat kázeňský přestupek, a vlastníkovi věci, pokud je znám.
(5) Rozhodnutí, jímž byla uložena pokuta, propadnutí věci nebo bylo vysloveno
zabrání věci, je třeba bez zbytečného odkladu písemně vyhotovit a doručit
obviněnému a osobě uvedené v odstavci 4.
(6) Proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu může obviněný a proti
rozhodnutí o zabrání věci i osoba uvedená v odstavci 4 do tří dnů od jeho
oznámení, a bylo-li doručeno, od doručení, podat stížnost, která má odkladný
účinek. Stížnost nemá odkladný účinek, byl-li uložen trest umístění do
samovazby a udržení pořádku a kázně ve věznici vyžaduje, aby byl trest ihned
vykonán.
(7) O stížnosti proti rozhodnutí, jímž byl uložen kázeňský trest pokuty,
propadnutí věci nebo bylo uloženo ochranné opatření zabrání věci, rozhoduje podle
zvláštního zákona10) okresní soud, v jehož obvodu se
věznice nachází. O stížnosti proti rozhodnutí, jímž byl uložen jiný kázeňský
trest, rozhoduje ředitel věznice, a jde-li o rozhodnutí jím vydané, generální
ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený orgán generálního ředitelství
Vězeňské služby. Jde-li o stížnost, která nemá odkladný účinek, musí být
rozhodnuto bez zbytečného odkladu.
§ 24
Na řízení podle hlavy IV se nevztahují obecné právní předpisy o správním
řízení.11)
HLAVA V
Výkon vazby na mladistvých
§ 25
Obecné ustanovení
Na výkon vazby obviněného, který nedovršil 18. rok svého věku (dále jen
"mladistvý"), se použijí ostatní ustanovení tohoto zákona, pokud není v
této hlavě stanoveno jinak.
§ 26
Zvláštní ustanovení
(1) Mladiství se umísťují do cel odděleně od ostatních obviněných. Umístit
mladistvého do cely společně s dospělými obviněnými je možné pouze ve
výjimečných případech, lze-li mít důvodně za to, že takový postup je z hledisek
uvedených v § 6 odst. 1 pro mladistvého vhodnější.
(2) Mladistvý má právo na přijetí návštěvy ve věznici jednou za týden.
(3) Kázeňský trest odnětí práva na přijetí balíčku a zákaz nákupu potravin a
věcí osobní potřeby nesmí u mladistvého přesáhnout dobu jednoho týdne.
(4) Kázeňský trest umístění do samovazby lze uložit mladistvému nejdéle na dobu
pěti dní.
(5) Při uložení kázeňského trestu umístění do samovazby smí obviněný
mladistvý přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno čtení denního tisku a
knih.
HLAVA VI
Výkon vazby na cizincích
§ 27
Obecné ustanovení
Na výkon vazby obviněného, který není státním občanem České republiky (dále
jen "cizinec"), se použijí ostatní ustanovení tohoto zákona, pokud není v
této hlavě stanoveno jinak.
§ 28
Zvláštní ustanovení
(1) Cizince je bezprostředně po přijetí do vazby nutno poučit o jeho právu
obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je státním
občanem. Uprchlíci a bezdomovci se poučí o právu obracet se na diplomatickou misi
státu, pověřeného chránit jejich zájmy, nebo na mezinárodní orgány, jejichž
posláním je tyto zájmy chránit. Tím není dotčena povinnost orgánu činného v
trestním řízení vyrozumět, v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, o vzetí
do vazby zastupitelský orgán státu, jehož je obviněný občanem.
(2) Cizinec se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy zástupců orgánů
uvedených v odstavci 1. Konzulární návštěva se uskuteční za podmínek stanovených
zvláštními předpisy. Tato návštěva se nezapočítává do návštěv podle
ustanovení § 14 odst. 1 tohoto zákona.
(3) Poučení cizince se provede v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, jemuž rozumí.
HLAVA VII
§ 29
Dozor a kontrola nad výkonem vazby
Dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby a kontrolu nad
výkonem vazby provádí ministr spravedlnosti.
HLAVA VIII
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 30
Pokud se v jiných právních předpisech užívají slova "ústav pro výkon
vazby", rozumí se tím vazební věznice, a pokud se užívají slova "ústav
pro výkon trestu odnětí svobody", rozumí se tím věznice.
§ 31
Ministerstvo spravedlnosti stanoví vyhláškou řád výkonu vazby.
§ 32
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1994.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) § 67 a 381 trestního řádu.
2) Zákon ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a
justiční stráži České republiky.
3) § 67 písm. b) trestního řádu.
4) § 72 odst. 2 trestního řádu.
5) § 9 zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské
víry a postavení církví a náboženských společností.
§ 91 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákona č. 180/1990 Sb.
6) § 9 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví
lidu, ve ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.
7) Např. zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č.
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 89 odst. 13 trestního zákona.
9) § 17 a 18 zákona ČNR č. 555/1992 Sb.
10) § 250l a násl. občanského soudního řádu.
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád).