DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO PRO LIDSKÁ PRÁVA
Změna: 127/1965 Sb. Změna: 36/1999 Sb. Změna: 36/1999 Sb. (část) Na konferenci Spojených národů o mezinárodní organizaci, konané v San Francisku ve dnech 25. dubna – 26. června 1945, byla státy, zastoupenými na konferenci, sjednána a dne 26. června 1945 podepsána charta Spojených národů spolu se statutem Mezinárodního soudního dvora. Charta se statutem byla ratifikována presidentem republiky dne 19. září 1945 a ratifikační listina byla složena u vlády Spojených států a amerických dne 19. října 1945. Charta se statutem nabyla podle Čl. 110 účinnosti dne 24. října 1945. Jako původní členové Spojených národů ratifikovaly
chartu se statutem tyto státy: republika Čínská, Francie, Svaz sovětských
socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska,
Spojené státy americké, Argentina, Brazilie, Běloruská sovětská socialistická
republika, Chile, Kuba, republika Československá, Dánsko, republika Dominikánská,
Egypt, Salvador, Haiti, Iran, Libanon, Lucembursko, Nový Zéland, Nicaragua, Paraguay,
Filipiny, Polsko, Saudská Arabie, Syrie, Turecko, Ukrajinská sovětská socialistická
republika, Jugoslavie, Řecko, Indie, Peru, Australie, Liberie, Costa Rica, Kolumbie,
Jihoafrická Unie, Mexiko, Kanada, Panama, Habeš, Bolivie, Venezuela, Guatemala, Norsko,
Nizozemí, Honduras, Uruguay, Ecuador, Irak a Belgie. Charta a statut byly sjednány v jazyku anglickém, francouzském, čínském, ruském a španělském. Původní texty byly vydány fotostatickou cestou (faksimile) státním departementem Spojených států amerických; v Úředním listě bude oznámeno, kde bude možno tuto pětijazyčnou publikaci zakoupiti. V příloze této vyhlášky se uveřejňuje český překlad
charty a statutu. Dr. Clementis v. r. CHARTA SPOJENÝCH NÁRODŮ MY, LID SPOJENÝCH NÁRODŮ, JSOUCE ODHODLÁNIuchrániti budoucí pokolení metly války, která dvakrát během našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, prohlásiti znova svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velikých i malých, vytvořiti poměry, za nichž mohou býti zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze smluv a jiných zdrojů mezinárodního práva a podporovati sociální pokrok a zlepšovati životní úroveň ve větší svobodě, A K TOMU CÍLI pěstovati snášenlivost a žíti spolu vzájemně v míru jako dobří sousedé, sjednotiti své síly k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, přijmouti zásady a zavésti metody zajišťující, aby ozbrojené síly nebylo užíváno leč v společném zájmu, a používati mezinárodního ústrojí na podporu hospodářského a sociálního povznesení všech národů, ROZHODLI JSME SE SDRUŽITI SVÉ ÚSILÍ, ABYCHOM DOSÁHLI TĚCHTO ZÁMĚRŮ. Proto se naše vlády skrze své zástupce, kteří se shromáždili v městě San Francisku a předložili své plné moci, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodly na této chartě Spojených národů a zřizují tímto mezinárodní organizaci zvanou Spojenými národy. KAPITOLA I. Cíle Spojených národů jsou tyto: Čl. 2 Organizace a její členové, jdouce za cíli prohlášenými v článku 1, budou
jednati podle těchto zásad: KAPITOLA II. Původními členy Spojených národů jsou státy, které, zúčastnivše se konference Spojených národů o mezinárodní organizaci v San Francisku nebo podepsavše předtím prohlášení Spojených národů ze dne 1. ledna 1942, podepíší a ratifikují tuto chartu podle článku 110. Čl. 4 1. Do organizace Spojených národů mohou býti jako členové přijaty všechny
mírumilovné státy, které přijmou závazky obsažené v této chartě a podle soudu
Organizace jsou způsobilé a ochotné plniti tyto závazky. Čl. 5 Člen Spojených národů, proti kterému byla Radou bezpečnosti podniknuta preventivní neb donucovací akce, může býti na její doporučení Valným shromážděním zbaven výkonu členských práv a výsad. Výkon těchto práv a výsad může býti obnoven Radou bezpečnosti. Čl. 6 Člen Spojených národů, který stále porušuje zásady této charty, může býti Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti z Organizace vyloučen. KAPITOLA III. Čl. 7 1. Jako hlavní orgány Spojených národů se zřizují: Valné shromáždění, Rada
bezpečnosti, Hospodářská a sociální rada, Poručenská rada, Mezinárodní soudní
dvůr a sekretariát. Čl. 8 Organizace Spojených národů nezavede žádných omezení způsobilosti mužů a žen, pokud jde o rovnoprávnou účast v jakékoli funkci v jejích hlavních i pomocných orgánech. KAPITOLA IV. Valné shromáždění. Složení. Čl. 9 1. Valné shromáždění se skládá ze všech členů Spojených národů. Úkoly a pravomoc. Čl. 10 Valné shromáždění může projednávati všechny otázky neb věci, které patří do rámce této charty nebo se týkají pravomoci a úkolů orgánů touto chartou stanovených a může - s výjimkou ustanovení článku 12 - členům Spojených národů, Radě bezpečnosti neb oněm i této zároveň činiti doporučení o všech takových otázkách neb věcech. Čl. 11 1. Valné shromáždění může pojednávati o obecných zásadách součinnosti pro
zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, zahrnujíc v to zásady řídící
odzbrojení a úpravu zbrojení, a může činiti doporučení ve věci těchto zásad
členům, Radě bezpečnosti neb oněm i této zároveň. Čl. 12 1. Pokud Rada bezpečnosti vykonává ve věci některého sporu nebo situace úkoly
jí určené touto chartou, Valné shromáždění neučiní žádného doporučení stran
takového sporu nebo situace, ledaže o to Rada bezpečnosti požádá. Čl. 13 1. Valné shromáždění dává podnět k studiu a činí doporučení s tím cílem,
Čl. 14 S výhradou ustanovení článku 12 může Valné shromáždění doporučovati opatření pro pokojnou úpravu každé situace jakéhokoli původu, má-li za to, že by mohla ohroziti obecné blaho nebo přátelské vztahy mezi národy, zahrnujíc v to situace vznikající z toho, že byla porušena ustanovení této charty, která určují cíle a zásady Spojených národů. Čl. 15 1. Valné shromáždění dostává výroční i zvláštní zprávy od Rady
bezpečnosti a jedná o nich; tyto zprávy obsahují hlášení o opatřeních, o kterých
Rada bezpečnosti rozhodla nebo která učinila, aby byl zachován mezinárodní mír a
bezpečnost. Čl. 16 Valné shromáždění vykonává v soustavě mezinárodního poručenství ty úkoly, které jsou mu určeny v kapitolách XII a XIII, zahrnujíc v to schvalování poručenských úmluv pro oblasti, které nejsou označeny jako vojensky důležité. Čl. 17 1. Valné shromáždění jedná o rozpočtu Organizace a schvaluje jej. Hlasování. Čl. 18 1. Každý člen Valného shromáždění má jeden hlas. Čl. 19 Člen Spojených národů, který je v prodlení s placením svých příspěvků Organizaci, nemá práva hlasu ve Valném shromáždění, jestliže se částka jeho nedoplatků rovná částce příspěvků, k nimž je povinen za předcházející dvě plná léta, nebo je-li vyšší. Valné shromáždění může přesto dovoliti takovému členu, aby hlasoval, je-li přesvědčeno, že neplacení je způsobeno okolnostmi, které nejsou v členově moci. Řízení. Čl. 20 Valné shromáždění se schází k pravidelným ročním zasedáním a takovým zasedáním zvláštním, jak poměry vyžadují. Zvláštní zasedání svolává generální tajemník na žádost Rady bezpečnosti nebo většiny členů Spojených národů. Čl. 21 Valné shromáždění se usnáší na svém jednacím řádě. Svého předsedu volí pro každé zasedání. Čl. 22 Valné shromáždění může zříditi takové pomocné orgány, kterých je po jeho soudu třeba k provádění jeho úkolů. KAPITOLA V. Rada bezpečnosti. Složení. Čl. 23 1. Rada bezpečnosti se skládá z patnácti členů Spojených národů. Republika
Čínská, Francie, Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království
Velké Britannie a Severního Irska a Spojené státy americké jsou stálými členy Rady
bezpečnosti. Valné shromáždění volí deset národů jako nestálé členy Rady
bezpečnosti, náležitě hledíc především k tomu, jak členové Spojených národů
přispívají k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, k ostatním cílům
Organizace, jakož i k spravedlivému rozdělení po stránce zeměpisné. Čl. 24 1. Aby byla zabezpečena rychlá a účinná akce organizace Spojených národů,
svěřují její členové Radě bezpečnosti základní odpovědnost za zachování
mezinárodního míru a bezpečnosti a je mezi nimi shoda o tom, že Rada bezpečnosti,
vykonávajíc své povinnosti v rámci této odpovědnosti, jedná jejich jménem. Čl. 25 Mezi členy Spojených národů je shoda o tom, že přijmou a splní rozhodnutí Rady bezpečnosti podle této charty. Čl. 26 Rada bezpečnosti má za úkol, aby za pomoci výboru vojenských štábů, dotčeného v článku 47, vypracovala a členům Spojených národů předložila plány na vybudování soustavy pro úpravu zbrojení, aby se tak mezinárodnímu míru a bezpečnosti dostalo pevného základu a trvání a aby při tom bylo k zbrojení odváděno co nejméně z lidských a hospodářských zdrojů světa. Hlasování. Čl. 27 1. Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Čl. 28 1. Rada bezpečnosti je uspořádána tak, aby byla schopna působiti nepřetržitě.
Každý člen Rady bezpečnosti je k tomu cíli v sídle Organizace stále zastoupen. Čl. 29 Rada bezpečnosti může zříditi takové pomocné orgány, kterých je po jejím soudu třeba k provádění jejích úkolů. Čl. 30 Rada bezpečnosti se usnáší na svém jednacím řádě, zahrnujíc v to i způsob volby jejího předsedy. Čl. 31 Každý člen Spojených národů, který není členem Rady bezpečnosti, může se bez práva hlasu účastniti rozpravy o kterékoli otázce vznesené na Radu bezpečnosti, kdykoli tato má za to, že zájmy tohoto člena jsou zvláště dotčeny. Čl. 32 Je-li stranou ve sporu, o němž jedná Rada bezpečnosti, člen Spojených národů, který není členem Rady bezpečnosti, nebo stát, který není členem Spojených národů, bude pozván, aby se bez práva hlasu účastnil rozpravy o sporu. Pro účast státu, který není členem Spojených národů, stanoví Rada bezpečnosti podmínky, jaké považuje za správné. KAPITOLA VI. Pokojné řešení sporů. Čl. 33 1. Strany ve sporu, jehož trvání by mohlo ohroziti zachování mezinárodního
míru a bezpečnosti, budou především usilovati o jeho řešení vyjednáváním,
šetřením, zprostředkováním, řízením smírčím, rozhodčím neb soudním,
použitím orgánů neb ujednání oblastních nebo jinými pokojnými prostředky podle
vlastního výběru. Čl. 34 Rada bezpečnosti může konati šetření o každém sporu nebo každé situaci, která by mohla vésti k mezinárodním třenicím nebo způsobiti spor, aby rozhodla, zdali trvání sporu nebo situace by mohlo ohroziti zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Čl. 35 1. Každý člen Spojených národů může upozorniti Radu bezpečnosti nebo Valné
shromáždění na každý spor nebo každou situaci rázu dotčeného v článku 34. Čl. 36 1. Rada bezpečnosti může v kterémkoli údobí sporu rázu dotčeného v článku
33 nebo v situaci podobného rázu doporučiti vhodné řízení neb postup pro úpravu. Čl. 37 1. Jestliže ve sporu rázu dotčeného v článku 33 jej strany neurovnají
prostředky označenými v tomto článku, vznesou jej na Radu bezpečnosti. Čl. 38 Bez újmy ustanovení článků 33 až 37 Rada bezpečnosti může, žádají-li o to všecky strany ve sporu, činiti jim doporučení pro pokojné řešení sporu. KAPITOLA VII. Akce při ohrožení míru, porušení míru a činech útočných. Čl. 39 Rada bezpečnosti určí, zda jde o ohrožení míru, jeho porušení nebo útočný čin, a doporučí nebo rozhodne, jaká opatření mají býti učiněna podle článků 41 a 42, aby byl zachován nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost. Čl. 40 Aby se předešlo zhoršení situace, Rada bezpečnosti, dříve než učiní doporučení nebo rozhodne o opatřeních stanovených článkem 39, může vyzvati strany, o které běží, aby učinily zadost zatímním opatřením, která považuje za potřebná nebo žádoucí. Taková zatímní opatření nejsou na újmu právům, nárokům nebo postavení stran, o něž běží. Jestliže takovým zatímním opatřením nebude učiněno zadost, Rada bezpečnosti k tomu náležitě přihlédne. Čl. 41 Aby Rada bezpečnosti svým usnesením dodala účinnosti, může rozhodnouti, jakých opatření, vyjma užití ozbrojené síly, má býti použito a může vyzvati členy Spojených národů, aby taková opatření provedli. Mohou mezi nimi býti i úplné nebo částečné přerušení hospodářských styků, spojů železničních, námořních, leteckých, poštovních, telegrafních, radiových nebo jiných a přerušení styků diplomatických. Čl. 42 Kdyby Rada bezpečnosti měla za to, že by opatření podle článku 41 nebyla dostatečná, nebo kdyby se nedostatečnými ukázala, může podniknouti takovou akci leteckými, námořními nebo pozemními silami, jaké je třeba, aby byl zachován nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost. Mezi takovými akcemi mohou býti i demonstrace, blokáda a jiné operace leteckými, námořními nebo pozemními silami členů Spojených národů. Čl. 43 1. Aby přispěli k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, všichni
členové Spojených národů se zavazují, že Radě bezpečnosti na její výzvu
poskytnou podle zvláštního neb zvláštních ujednání ozbrojené síly, pomoc a
prostředky, potřebné pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, v tom i
právo průchodu. Čl. 44 Rozhodne-li se Rada bezpečnosti použíti moci, tu, dříve než vyzve člena v Radě nezastoupeného, aby poskytl ozbrojené síly na splnění závazků převzatých podle článku 43, pozve ho, jestliže si toho sám přeje, k účasti na rozhodování Rady bezpečnosti o použití jeho kontingentů ozbrojených sil. Čl. 45 Aby Spojené národy mohly podniknouti naléhavá vojenská opatření, udržují členové okamžitě použitelné národní letecké kontingenty pro sdruženou mezinárodní akci donucovací. Jejich sílu, stupeň pohotovosti a plány pro jejich sdruženou akci určuje Rada bezpečnosti za pomoci výboru vojenských štábů v mezích stanovených zvláštním ujednáním neb ujednáními dotčenými v článku 43. Čl. 46 Plány, jak použíti ozbrojené moci, vypracuje Rada bezpečnosti za pomoci výboru vojenských štábů. Čl. 47 1. Zřídí se výbor vojenských štábů, aby byl k radě a pomoci Radě
bezpečnosti ve všech otázkách vojenských potřeb Rady bezpečnosti ve věci
zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, použití sil a velení silám jí
poskytnutým, úpravy zbrojení a možného odzbrojení. Čl. 48 1.Akce potřebné k tomu, aby se provedla rozhodnutí Rady bezpečnosti pro
zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, podnikají všichni nebo někteří
členové Spojených národů tak, jak určí Rada bezpečnosti. Čl. 49 Provádějíce opatření, o nichž rozhodla Rada bezpečnosti, poskytují si členové Spojených národů vespolek vzájemnou pomoc. Čl. 50 Každý stát, před nímž vyvstanou zvláštní hospodářské problémy vzniklé z preventivních nebo donucovacích opatření Rady proti některému jinému státu, má právo, ať je nebo není členem Spojených národů, aby se s Radou bezpečnosti poradil o řešení těchto problémů. Čl. 51 Dojde-li k ozbrojenému útoku proti některému členu Spojených národů, nic v této chartě není na překážku přirozenému právu na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Opatření, učiněná členy při výkonu tohoto práva sebeobrany, oznámí se ihned Radě bezpečnosti a nedotýkají se nikterak touto chartou stanovené pravomoci a odpovědnosti Rady bezpečnosti, aby kdykoli podnikla takovou akci, kterou považuje za potřebnou k zachování nebo obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti. KAPITOLA VIII. Oblastní dohody. Čl. 52 1. Nic v této chartě nebrání, aby existovaly oblastní dohody nebo orgány pro
jednání o takových otázkách mezinárodního míru a bezpečnosti, které se hodí pro
oblastní akci, ovšem s tou výhradou, že lze takové dohody nebo orgány a jejich
činnost sloučiti s cíli a zásadami Spojených národů. Čl. 53 1. Rada bezpečnosti, kde je to na místě, použije takových oblastních dohod neb
orgánů pro donucovací akci pod svou pravomocí. Avšak žádná donucovací akce nebude
podniknuta podle oblastních dohod nebo oblastními orgány bez zmocnění Rady
bezpečnosti, ledaže jde o opatření proti některému nepřátelskému státu, blíže
určenému v odstavci 2 tohoto článku, tak jak jsou stanovena podle článku 107 nebo
oblastními dohodami, směřujícími proti obnovení útočné politiky takového státu,
a to dokud nebude organizace na žádost vlád, o něž běží, pověřena úkolem
zabrániti novému útoku takového státu. Čl. 54 Rada bezpečnosti bude vždy plně zpravována o každé činnosti, která se podniká nebo zamýšlí podle oblastních dohod nebo skrze oblastní orgány na zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. KAPITOLA IX. Mezinárodní hospodářská a sociální součinnost. Čl. 55 Aby se vytvořily podmínky ustálenosti a blahobytu, jež jsou potřebné pro pokojné
a přátelské styky mezi národy a jsou založeny na úctě k zásadě rovnoprávnosti a
sebeurčení národů, Spojené národy budou pracovati: Čl. 56 Všichni členové se slavnostně zavazují postupovati společně i jednotlivě v součinnosti s Organizací, aby bylo dosaženo cílů stanovených článkem 55. Čl. 57 1. Různé zvláštní orgány, zřízené mezivládními ujednáními pro široké
mezinárodní úkoly v oboru hospodářském, sociálním, kulturním, výchovném,
zdravotním a v oborech příbuzných, jak jsou blíže určeny v jejich ustavujících
listinách, budou uvedeny do vztahu k Spojeným národům podle ustanovení článku 63. Čl. 58 Organizace dává doporučení pro vzájemné uspořádání programů a činnosti zvláštních orgánů. Čl. 59 Organizace dává, je-li to na místě, popud k jednáním, mezi zúčastněnými státy o vytvoření nových zvláštních orgánů potřebných k tomu, aby bylo dosaženo cílů stvořených článkem 55. Čl. 60 Odpovědnost za provádění úkolů Organizace stanovených touto kapitolou má Valné shromáždění a pod jeho pravomocí Hospodářská a sociální rada, jejíž pravomoc je určena kapitolou X. KAPITOLA X. 1. Hospodářská a sociální rada se skládá z padesáti čtyř členů Spojených
národů volených Valným shromážděním. Čl. 62 1. Hospodářská a sociální rada může konati studie a podávati zprávy neb
dávati popud k studiím a zprávám o mezinárodních věcech hospodářských,
sociálních, kulturních, výchovných, zdravotních a o věcech příbuzných a činiti
ve všech těch věcech doporučení Valnému shromáždění, členům Spojených
národů a příslušným zvláštním orgánům. Čl. 63 1. Hospodářská a sociální rada může činiti ujednání s kterýmkoli z orgánů
dotčených v článku 57, stanovíc podmínky, za kterých onen orgán bude uveden do
vztahu k organizaci Spojených národů. Taková ujednání podléhají schválení
Valného shromáždění. Čl. 64 1.Hospodářská a sociální rada se může postarati o to, aby dostávala
pravidelné zprávy od zvláštních orgánů. Může se dohodnouti s členy Spojených
národů a zvláštními orgány, aby dostávala zprávy o tom, co podnikli na
provádění toho, co doporučila ona sama nebo i Valné shromáždění ve věcech
patřících do její působnosti. Čl. 65 Hospodářská a sociální rada může poskytovati zprávy Radě bezpečnosti a bude jí na její žádost nápomocna. Čl. 66 1. Hospodářská a sociální rada plní úkoly, které patří do její působnosti
v souvislosti s prováděním doporučení Valného shromáždění. Čl. 67 1. Každý člen Hospodářské a sociální rady má jeden hlas. Čl. 68 Hospodářská a sociální rada zřídí výbory v oboru hospodářském a sociálním a pro podporování lidských práv, i jiné výbory, jichž bude třeba pro provádění jejích úkolů Čl. 69 Jde-li o věc zvláštního zájmu pro některého člena Spojených národů, Hospodářská a sociální rada jej vyzve, aby se bez práva hlasu účastnil jejího jednání o této věci. Čl. 70 Hospodářská a sociální rada může ujednati, aby se zástupci zvláštních orgánů účastnili bez práva hlasu jednání jejího, jakož i výborů jí zřízených a aby se její vlastní zástupci účastnili jednání zvláštních orgánů. Čl. 71 Hospodářská a sociální rada může vhodným způsobem ujednati poradní styk s mimovládními organizacemi, které se zabývají věcmi patřícími do její působnosti. Taková ujednání mohou býti učiněna s mezinárodními organizacemi, a kde je to na místě, i s organizacemi vnitrostátními po poradě s členem Spojených národů, o kterého běží. Čl. 72 1. Hospodářská a sociální rada se usnáší na svém jednacím řádu, zahrnujíc
v to i způsob volby jejího předsedy. KAPITOLA XI. Členové Spojených národů, kteří mají nebo přejímají odpovědnost za správu
území, jejichž lid ještě nedosáhl v plné míře samosprávy, uznávají zásadu,
že zájmy obyvatel těchto území jsou na prvém místě, a přijímají za svou svatou
povinnost závazek, že budou v rámci soustavy mezinárodního míru a bezpečnosti
zřízené touto chartou co nejvíce podporovati jejich blahobyt a že k tomu cíli: Čl. 74 Mezi členy Spojených národů je rovněž shoda o tom, že jejich politiky, pokud jde o území, pro něž platí tato kapitola, stejně jako pokud jde o jejich mateřská státní území, musí býti založena na obecné zásadě dobrého sousedství s tím, že se náležitě dbá zájmů a blahobytu ostatního světa ve věcech sociálních, hospodářských a obchodních. KAPITOLA XII. Spojené národy zřizují pod svou pravomocí soustavu mezinárodního poručenství pro správu a kontrolu území, která této soustavě budou podrobena jednotlivými pozdějšími úmluvami. Tato území se nadále označují jako poručenská. Čl. 76 Základní úkoly poručenské soustavy v shodě s cíli Spojených národů, jež
stanoví článek 1 této charty, jsou: Čl. 77 1. Poručenská soustava platí na území těchto kategorií, která jí budou
podrobena poručenskými úmluvami: Čl. 78 Poručenská soustava neplatí pro území, která se stala členy Spojených národů, neboť vzájemné vztahy těchto jsou založeny na dbání zásady svrchované rovnosti. Čl. 79 O poručenských podmínkách pro každé území, které má býti podrobeno poručenské soustavě, jejich úpravách a změnách, dohodnou se státy přímo zúčastněné, a jde-li o území pod mandátem některého člena Spojených národů, také mocnost mandátní. Schvalovány budou podle článků 83 a článku 85. Čl. 80 1. Jen kdyby tak bylo ujednáno jednotlivými poručenskými úmluvami podle článků
77, 79 a 81 sjednanými, jimiž se každé takové území podrobuje poručenské
soustavě, a po dobu než takové úmluvy budou sjednány, žádné ustanovení v této
kapitole nemůže býti přímo ani nepřímo vykládáno tak, že nějak pozměňuje
jakákoli práva kteréhokoli státu neb lidu nebo ustanovení platných mezinárodních
smluv, jejichž stranami jsou členové Spojených národů. Čl. 81 Poručenská úmluva bude vždy obsahovati podmínky, za kterých bude poručenské území spravováno, a určí vrchnost, která bude vykonávati správu poručenského území. Takovou vrchností, dále zvanou správní vrchností, může býti jeden nebo několik států neb Organizace sama. Čl. 82 V poručenské úmluvě může býti označena oblast neb oblasti vojensky důležité, které mohou zahrnovati část neb celek poručenského území, pro něž úmluva platí bez újmy zvláštního neb zvláštních ujednání podle článku 43. Čl. 83 1. Všecky úkoly Spojených národů v oblastech vojensky důležitých, v tom i
schvalování ustanovení poručenských úmluv, jejich úprav a změn, vykonává Rada
bezpečnosti. Čl. 84 Správní vrchnost je povinna zajistiti, aby poručenské území plnilo svůj úkol při zachovávání mezinárodního míru a bezpečnosti. K tomu cíli správní vrchnost může použíti dobrovolnických sil, prostředků a pomoci poručenského území při plnění závazků, které v té věci převzala vůči Radě bezpečnosti, jakož i na místní obranu a zachování zákona a pořádku v poručenském území. Čl. 85 1. Úkoly Spojených národů ve věci poručenských úmluv pro všecky oblasti
neoznačené jako vojensky důležité, v tom i schvalování ustanovení poručenských
úmluv, jejich úprav neb změn, vykonává Valné shromáždění. KAPITOLA XIII. 1. Členy Poručenské rady jsou tito členové Spojených národů: Čl. 87 Valné shromáždění a pod jeho pravomocí Poručenská rada, vykonávajíce své
úkoly, mohou: Čl. 88 Poručenská rada vyhotoví dotazník o politickém, hospodářském, sociálním a výchovném rozvoji obyvatel každého poručenského území, které patří do působnosti Valného shromáždění, podává mu na základě tohoto dotazníku každoročně zprávu. Hlasování. Čl. 89 1. Každý člen Poručenské rady má jeden hlas. Čl. 90 1. Poručenská rada se usnáší na svém jednacím řádu, zahrnujíc v to i způsob
volby jejího předsedy. Čl. 91 Poručenská rada použije, je-li to vhodné, pomoci Hospodářské a sociální rady a zvláštních orgánů ve věcech, které se jich týkají. KAPITOLA XIV. Mezinárodní soudní dvůr je hlavním soudním orgánem Spojených národů. Působí podle připojeného statutu, který je založen na statutu Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti a je nedílnou částí této charty. Čl. 93 1. Všichni členové Spojených národů jsou ipso facto stranami zúčastněnými v
statutu Mezinárodního soudního dvora. Čl. 94 1. Každý člen Spojených národů se zavazuje jednati podle rozhodnutí
Mezinárodního soudního dvora v každém sporu, v kterém je stranou. Čl. 95 Nic v této chartě nebrání členům Spojených národů, aby nesvěřovali rozřešení svých sporů jiným soudům na základě úmluv, které již platí nebo budou teprve sjednány. Čl. 96 1. Valné shromáždění nebo Rada bezpečnosti mohou požádati Mezinárodní
soudní dvůr, aby dal posudek o kterékoli právní otázce. KAPITOLA XV. Sekretariát se skládá z generálního tajemníka a úředníků, jichž bude Organizace potřebovati. Generální tajemník je jmenován Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti. Je hlavním správním úředníkem Organizace. Čl. 98 Generální tajemník působí v této vlastnosti na všech schůzích Valného shromáždění, Rady bezpečnosti, Hospodářské a sociální rady i Poručenské rady a vykonává všechny ostatní úkoly, které mu svěří tyto orgány. Generální tajemník podává Valnému shromáždění výroční zprávu o činnosti Organizace. Čl. 99 Generální tajemník může upozorniti Radu bezpečnosti na každou věc, která může podle jeho soudu ohrožovati zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Čl. 100 1. Generální tajemník a úředníci, vykonávajíce svůj úřad, nebudou žádati
ani přijímati pokynů od žádné vlády, ani od kterékoli jiné vrchnosti vně
Organizace. Vystříhají se každého jednání, které by se dotýkalo jejich postavení
jako mezinárodních úředníků odpovědných pouze Organizaci. Čl. 101 1. Úředníci jsou jmenováni generálním tajemníkem podle předpisů stanovených
Valným shromážděním. KAPITOLA XVI. 1. Každá smlouva a každé mezinárodní ujednání, které uzavře některý člen
Spojených národů po tom, když tato charta nabude účinnosti, zapíší se co
nejdříve do rejstříku u sekretariátu a budou jím uveřejněna. Čl. 103 Jestliže by došlo k střetu mezi závazky členů Spojených národů podle této charty a jejich závazky podle kteréhokoli jiného mezinárodního ujednání, mají vrch závazky podle této charty. Čl. 104 Organizace požívá na území každého svého člena takové právní způsobilosti, jaké je třeba, aby konala své úkoly a plnila své cíle. Čl. 105 1. Organizace požívá na území každého svého člena výsad a svobod, jichž je
třeba, aby plnila své cíle. KAPITOLA XVII. Než nabudou účinnosti ty zvláštní úmluvy dotčené v článku 43, které Radě bezpečnosti po jejím soudu umožní, aby zahájila výkon svých úkolů podle článku 42, strany zúčastněné na prohlášení čtyř států, podepsaném v Moskvě dne 30. října 1943, jakož i Francie, poradí se podle odstavce 5 tohoto prohlášení navzájem, a je-li toho podle okolností třeba, i s jinými členy Spojených národů, o takové společné akci jménem Organizace, které by bylo třeba pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Čl. 107 Jde-li o akci proti státu, který byl za druhé světové války nepřítelem kteréhokoli signatáře této charty, nic v této chartě nečiní takovou akci vadnou ani jí nebrání, když je podniknuta nebo schválena jako důsledek této války vládami, které mají za takovou akci odpovědnost. KAPITOLA XVIII. Změny. Čl. 108 Změny této charty nabudou účinnosti pro všechny členy Spojených národů, když budou přijaty hlasy dvou třetin členů valného shromáždění a až budou ratifikovány dvěma třetinami členů Spojených národů čítajíc v to všechny stálé členy Rady bezpečnosti, podle jejich ústavních předpisů. Čl. 109 1. Obecná konference členů Spojených národů pro revisi této charty může se
konati v době a místě, které budou určeny hlasy dvou třetin Valného shromáždění
a hlasy kterýchkoli devíti členů Rady bezpečnosti. Každý člen Spojených národů
má na konferenci po jednom hlasu. KAPITOLA XIX. 1. Tato charta bude ratifikována signatárními státy podle jejich ústavních
předpisů. Čl. 111 Tato charta, jejíž čínský, francouzský, ruský, anglický a španělský text jsou stejně autentické, zůstane uložena v archivu vlády Spojených států amerických. Její řádně ověřené opisy zašle tato vláda vládám ostatních signatárních států. Čemuž na svědomí zástupci vlád Spojených národů podepsali tuto chartu. Dáno v městě San Francisku dne dvacátého šestého června roku tisíc devět set čtyřicet pět. STATUT MEZINÁRODNÍHO SOUDNÍHO DVORA Čl. 1 Mezinárodní soudní dvůr, zřízení chartou Spojených národů jako hlavní soudní orgán Spojených národů, ustavuje se a bude působiti podle ustanovení tohoto statutu. KAPITOLA I. Dvůr se skládá ze sboru nezávislých soudců, volených, nehledíc na jejich státní příslušnost, z osob vysoké morální úrovně, které jsou způsobilé, aby byly ve svých zemích jmenovány na nejvyšší soudní úřady, nebo jsou uznanými znalci mezinárodního práva. Čl. 3 1. Dvůr se skládá z patnácti členů, mezi nimiž nemohou býti zároveň dva
příslušníci téhož státu. Čl. 4 1. Členy Dvora volí Valné shromáždění a Rada bezpečnosti ze seznamu osob,
navržených státními skupinami v Stálém rozhodčím dvoru, a to podle
následujících ustanovení. Čl. 5 Čl. 6 Doporučuje se, aby se každá státní skupina dříve než učiní tyto návrhy, poradila se svým nejvyšším soudním dvorem, svými právnickými fakultami a školami, s národními akademiemi a s národními odbory mezinárodních akademií, které se zabývají studiem práva. Čl. 7 1. Generální tajemník připraví abecední seznam všech osob takto navržených. S
výjimkou ustanovení článku 12, odstavec 2, lze voliti jedině tyto osoby. Čl. 8 Valné shromáždění a Rada bezpečnosti provedou nezávisle na sobě volbu členů Dvora. Čl. 9 Při každé volbě mají volitelé na paměti, že nejen každá z osob, které mají býti voleny, má míti potřebnou způsobilost, nýbrž i že ve sboru jako celku mají býti zastoupeny hlavní formy civilizace a hlavní právní soustavy světa. Čl. 10 1. Jsou zvoleni ti uchazeči, kteří dosáhli naprosté většiny hlasů ve Valném
shromáždění i v Radě bezpečnosti. Čl. 11 Jestliže zůstane po první volební schůzi jedno nebo více míst neobsazeno, koná se druhá a podle potřeby i třetí schůze. Čl. 12 1. Jestliže po třetí schůzi není ještě jedno neb více míst obsazeno, může
býti na žádost Valného shromáždění neb Rady bezpečnosti kdykoli utvořen
smíšený výbor šesti členů, z nichž tři jmenuje Valné shromáždění a tři Rada
bezpečnosti; ten prostou většinou hlasů vybere jednu osobu pro každé dosud prázdné
místo a navrhne ji Valnému shromáždění a Radě bezpečnosti k schválení. Čl. 13 1. Členové Dvora se volí na devět let a mohou býti voleni znova; s tou však
výjimkou, že u soudců zvolených při prvé volbě, uplyne údobí pěti z nich koncem
třetího roku a údobí druhých pěti koncem šestého roku. Čl. 14 Uprázdněná místa se obsazují týmž postupem jako při prvé volbě s výhradou těchto ustanovení: Generální tajemník učiní do měsíce od chvíle, kdy došlo k uprázdnění, výzvy stanovené v článku 5 a Rada bezpečnosti určí den volby. Čl. 15 Člen Dvora zvolený, aby nahradil člena, jehož úřední údobí se neskončilo, zastává úřad pro zbytek údobí svého předchůdce. Čl. 16 1. Žádný člen Dvora nemůže zastávati politický nebo správní úřad nebo
býti v jiném zaměstnání, které by mělo povahu povolání. Čl. 17 1. Člen Dvora nemůže vystupovati v žádném případě přede Dvorem jako
zmocněnec, poradce nebo právní zástupce. Čl. 18 1. Člen Dvora nemůže býti zproštěn svého úřadu, ledaže podle jednomyslného
mínění ostatních členů již nesplňuje potřebné podmínky. Čl. 19 Zabývajíce se věcmi Dvora, požívají jeho členové diplomatických výsad a svobod. Čl. 20 Každý člen Dvora, dříve než se ujme úřadu, prohlásí slavnostně ve veřejném sedění, že bude vykonávati svou pravomoc nestranně a svědomitě. Čl. 21 1. Dvůr volí svého předsedu a místopředsedu na tři léta; mohou býti voleni
znova. Čl. 22 1. Sídlo Dvora se zřizuje v Haagu, což však nebrání, aby Dvůr nezasedal a
nevykonával svůj úřad i jinde, kdykoli to považuje za žádoucí. Čl. 23 1. Dvůr zasedá stále kromě soudních prázdnin, jejichž čas a délku určuje
Dvůr. Čl. 24 1. Jestliže se člen Dvora domnívá, že by se neměl z nějakého zvláštního
důvodu účastniti rozhodování o určitém sporu, uvědomí o tom předsedu. Čl. 25 1. Dvůr zasedá v plném počtu, ledaže tento statut výslovně určuje jinak. Čl. 26 1. Čas od času může Dvůr utvořiti jeden nebo více senátů po třech nebo více
soudcích, podle toho, jak Dvůr určí, aby se zabývaly určitými kategoriemi sporů;
na př. spory ne věcech práce a spory, které se týkají přepravy a spojů. Čl. 27 Nález některého ze senátů podle článku 26 a 29 je nálezem, který vynesl Dvůr. Čl. 28 Senáty podle článků 26 a 29 mohou se souhlasem stran zasedati a vykonávati svůj úřad i jinde než v Haagu. Čl. 29 V zájmu rychlého vyřizování utvoří Dvůr každý rok senát o pěti soudcích, který může na žádost stran ve sporech jednati a rozhodovati zkráceným řízením. Mimo to budou vybráni dva soudcové, aby nahrazovali soudce, kteří nemohou zasedati. Čl. 30 1. Dvůr si určuje jednací řád pro výkon své činnosti. Zejména stanoví řád
soudní. Čl. 31 1. Soudcové státní příslušnosti každé ze stran podržují právo zasedati ve
sporu na Dvůr vzneseném. Čl. 32 1. Každý člen Dvora dostává roční plat. Čl. 33 Náklady Dvora ponesou Spojené národy, tak jak rozhodne Valné shromáždění. KAPITOLA II. 1. Stranami v sporech na Dvůr vznesených mohou býti jen státy. Čl. 35 1. Státy, které jsou stranami zúčastněnými na tomto statutu, mají přístup k
Dvoru. Čl. 36 1. Příslušnost Dvora zahrnuje všechny spory, které na něj strany vznesou, i
všechny otázky, o nichž jedná charta Spojených národů nebo platné smlouvy a
úmluvy. Čl. 37 Kdykoli některá platná smlouva neb úmluva stanoví, že nějaká otázka má býti vznesena na soud, který měl býti zřízen Společností národů, nebo na Stálý dvůr mezinárodní spravedlnosti, bude otázka vznesena, pokud jde o strany zúčastněné na tomto statutu, na Mezinárodní soudní dvůr. Čl. 38 1. Dvůr, jehož úkolem je rozhodovati podle mezinárodního práva spory, které
jsou mu předloženy, bere za podklad: KAPITOLA III. 1. Úředním jazykem Dvora je francouzština a angličtina. Dohodnou-li se strany,
aby se spor projednával ve francouzštině, vynáší se nález ve francouzštině.
Dohodnou-li se, aby se projednával v angličtině, nález bude vynesen v angličtině. Čl. 40 1. Spory s vznášejí na Dvůr podle okolností buď tím, že se mu oznámí, že je
o tom zvláštní dohoda, nebo žalobním podáním zaslaným tajemníkovi Dvora. V obou
případech budiž označen předmět sporu, jakož i strany. Čl. 41 1. Má-li Dvůr za to, že okolnosti toho vyžadují, je oprávněn, aby označil
všechny zatímní opatření, která je třeba učiniti na zachování příslušných
práv každé strany. Čl. 42 1. Strany jsou zastoupeny svými zmocněnci. Mohou míti přede Dvorem ku pomoci
poradce nebo právní zástupce. Čl. 43 1. Řízení se skládá ze dvou částí, písemné a ústní. Čl. 44 1. Jde-li o doručení jakýchkoli oznámení jiným osobám než zmocněncům,
poradcům a právním zástupcům, obrací se Dvůr přímo na vládu státu, na jehož
území má býti oznámení doručeno. Čl. 45 Ústní jednání řídí předseda, neb nemůže-li předsedati, místopředseda. Jestliže nemůže předsedati žádný z nich, předsedá služebně nejstarší z přítomných soudců. Čl. 46 Ústní jednání přede Dvorem je veřejné, ledaže Dvůr rozhodne jinak nebo že strany žádají, aby veřejnost byla vyloučena. Čl. 47 1. O každém přelíčení se vede protokol, který podepíše tajemník Dvora a jeho
předseda. Čl. 48 Dvůr vynáší nařízení o řízení sporu, rozhoduje, jak a kdy každá strana musí učiniti konečné návrhy, a zařizuje co třeba ve věci průvodního řízení. Čl. 49 Dvůr může ještě před počátkem ústního jednání vyzvati zmocněnce, aby předložili všechny doklady a poskytli všechna vysvětlení. Je-li to odepřeno, výslovně to zjistí. Čl. 50 Dvůr může kdykoli pověřiti jednotlivce, těleso, úřad, komisi nebo jinou organizaci, kterou si vybere, aby provedli šetření nebo dali znalecký posudek. Čl. 51 Za ústního jednání se dávají svědkům a znalcům závažné otázky za podmínek určených Dvorem v soudním řádě dotčeném v článku 30. Čl. 52 Když Dvůr dostal ve lhůtě k tomu určené důkazy a průvody, může zamítnouti další ústní nebo písemné průvody, které nabízí jedna ze stran, ledaže druhá souhlasí. Čl. 53 1. Když se jedna ze stran nedostaví nebo vůbec svou při nehájí, může druhá
strana žádati, aby Dvůr rozhodl ve prospěch jejích návrhů. Čl. 54 1. Když zmocněnci, poradci a právní zástupci za řízení Dvora vyložili soudu
své stanovisko ve sporu, předseda prohlásí ústní jednání za skončené. Čl. 55 1. Všechny otázky se rozhodují většinou hlasů přítomných soudců. Čl. 56 1. Nález uvádí důvody, na nichž je založen. Čl. 57 Jestliže nález nevyjadřuje vcelku nebo zčásti jednomyslné mínění soudců, má každý soudce právo vysloviti mínění odlišné. Čl. 58 Nález podepíše předseda a tajemník Dvora. Je vyhlášen ve veřejném sedění, když o tom byli dříve zmocněnci řádně zpraveni. Čl. 59 Rozhodnutí Dvora je závazné jen pro strany a tu jen, pokud jde o určitý případ. Čl. 60 Nález je konečný a bez odvolání. Dojde-li k sporu o smysl nebo dosah nálezu, vykládá jej Dvůr na žádost kterékoli ze stran. Čl. 61 1. Žádost o revisi nálezu může býti podána jen když se zakládá na tom, že
byla objevena nějaká skutečnost rozhodujícího významu, která v době, kdy byl
nález vynášen, byla neznáma Dvoru i straně žádající o revisi, ovšem když tato
neznalost nevyplynula z nedbalosti. Čl. 62 1. Kdyby některý stát měl za to, že by nějaký jeho zájem právní povahy mohl
býti dotčen rozhodnutím ve sporu, o nějž běží, může požádati Dvůr o svolení
k intervenci. Čl. 63 1. Kdykoli jde o výklad úmluvy, v níž jsou stranami jiné státy než ty, jichž
se spor týká, tajemník Dvora to ihned oznámí všem takovým státům. Čl. 64 Každá strana nese své vlastní náklady, ledaže Dvůr rozhodne jinak. KAPITOLA IV. 1. Dvůr může dáti posudek o jakékoli právní otázce na žádost kteréhokoli
tělesa, které je chartou anebo podle charty Spojených národů oprávněno o něj
žádati. Čl. 66 1. Tajemník Dvora zpraví ihned o žádosti za posudek všechny státy, které mají
právo vystupovati přede Dvorem. Čl. 67 Dvůr vyhlašuje své posudky ve veřejném sedění, když byl o tom dříve zpraven generální tajemník a zástupci členů Spojených národů, jiných států a mezinárodních organizací, jichž se to přímo týká. Čl. 68 Vykonávaje svůj poradní úkol, Dvůr se mimo to řídí ustanoveními tohoto statutu, která platí ve věcech sporných, pokud je uznává za použitelná. KAPITOLA V. Změny tohoto statutu se provádějí týmž postupem, jaký je určen chartou Spojených národů pro její změny, avšak s výhradou těch ustanovení, které by přijalo Valné shromáždění na doporučení Rady bezpečnosti ve věci účasti států, které jsou sice stranami zúčastněnými na tomto statutu, nikoli však členy Spojených národů. Čl. 70 Dvůr má pravomoc navrhovati změny tohoto statutu, které považuje za potřebné, a to písemnými sděleními generálnímu tajemníku, aby o nich bylo jednáno podle ustanovení článku 69. Dokumentační středisko pro lidská práva Poštovní schránka 70, 149 01 Praha 415 Tel./fax/zázn.: +420 2 22522083 E-mail: info@lidska-prava.cz 12. 7. 1999
|