Valné shromáždění,
u vědomí závazku, který přijali členové Organizace spojených národů v souladu s Chartou, aby jednali jak společně, tak jednotlivě na podporu zvyšování životní úrovně, plné zaměstnanosti a podmínek pokroku a rozvoje v ekonomickém a sociálním řádu,
znovu potvrzujíc svou víru v lidská práva a základní svobody a v zásady míru, důstojnosti a hodnotu lidské osobnosti a sociální spravedlnosti vyhlášených v Chartě,
připomínajíc zásady Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodních paktů o lidských právech, Deklarace o právech dítěte, Deklarace o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům, Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, Deklarace Spojených národů o odstranění všech forem rasové diskriminace, Deklarace o propagaci ideálů míru, vzájemného respektování a porozumění mezi národy u mládeže, Deklarace o odstranění diskriminace žen a rezolucí Organizace Spojených národů,
přihlížejíc k normám o sociálním pokroku vyhlášeným již v konstitutivních aktech, úmluvách, doporučeních a rezolucí Mezinárodní organizace práce, Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství, Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, Světové zdravotnické organizace, Fondu spojených národů pro pomoc dětem a ostatních příslušných organizací, přesvědčeno, že člověk může plně uspokojit své tužby pouze ve spravedlivém sociálním řádu a že je proto velmi nutné urychlit všude ve světě sociální a ekonomický pokrok, čímž se přispěje k zajištění míru a mezinárodní solidarity,
přesvědčeno, že mír a mezinárodní bezpečnost na jedné straně a sociální pokrok a ekonomický rozvoj na druhé straně spolu úzce souvisejí a vzájemně se ovlivňují,
přesvědčeno, že mírové soužití, přátelské vztahy a spolupráce mezi státy s různými společenskými, ekonomickými a politickými systémy mohou napomáhat sociálnímu rozvoji,
zdůrazňujíc vzájemnou závislost ekonomického rozvoje a sociálního rozvoje v rámci širšího procesu růstu a vývoje, jakož i význam strategie komplexního rozvoje, který by bral plně v úvahu na všech úrovních sociální aspekty tohoto rozvoje,
konstatujíc s politováním nedostatek pokroku pokud jde o sociální situaci ve světě, přes úsilí států a mezinárodního společenství,
uznávajíc, že odpovědnost za rozvoj rozvojových zemí připadá především těmto zemím a uznávajíc naléhavou nutnost snížit a nakonec odstranit existující rozdíl mezi životní úrovní zemí ekonomicky vyvinutějších a zemí rozvojových a že k tomuto cíli přísluší členským státům sledovat vnitřní a zahraniční politiku na podporu sociálního pokroku v celém světě a především pomáhat rozvojovým zemím urychlit jejich ekonomický růst,
uznávajíc, že je naléhavé věnovat věci míru a sociálního pokroku prostředky, které jsou vynakládány na zbrojení a jimiž je plýtváno na udržování konfliktů a ničení,
vědomo si přínosu vědy a techniky pro uspokojování potřeb společných celému lidstvu,
soudíc, že základním úkolem všech států a všech mezinárodních organizací je odstranit ze společnosti všechna zla a všechny překážky, které stojí v cestě sociálnímu pokroku, především nerovnost, vykořisťování, válku, kolonialismus a rasismus,
přejíc si, aby veškeré lidstvo pokročilo k realizaci těchto cílů a překonalo všechny překážky, které tomu brání,
slavnostně vyhlašuje tuto Deklaraci o pokroku a rozvoji v sociální oblasti a žádá, aby byla podniknuta akce v národním i mezinárodním měřítku, aby tato deklarace sloužila za společný základ pro politiku sociálního rozvoje.

Všechny národy, všechny lidské bytosti, bez rozdílu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, státní příslušnosti, národnostního původu, rodinného nebo sociálního postavení, politického nebo jiného přesvědčení, mají právo žít důstojně a užívat svobodně plodů sociálního pokroku a musejí ze své strany k tomuto pokroku přispívat.

Rozvoj a pokrok v oblasti sociální se zakládají na respektování důstojnosti a hodnoty lidské osobnosti a musejí zajistit podporu lidských práv, jakož i sociální spravedlnosti, což vyžaduje:
a) okamžité a definitivní odstranění všech forem nerovnosti, vykořisťování národů a jednotlivců, kolonialismu, rasismu včetně nacismu a apartheidu a jakékoliv jiné politiky a ideologie, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Organizace spojených národů;
b) uznání a účinnou realizaci občanských a politických práv, jakož i práv ekonomických, sociálních a kulturních bez jakékoliv diskriminace.

Za základní podmínky pokroku a rozvoje v sociální oblasti se považují:
a) národní nezávislost založená na právu národů na sebeurčení;
b) zásada nevměšování do vnitřních záležitostí států;
c) respektování suverenity a územní celistvosti států;
d) stálá suverenita každého národa nad svým bohatstvím a svými přírodními zdroji;
e) právo a odpovědnost každého státu a každého národa určovat si zcela svobodně své vlastní cíle sociálního rozvoje, stanovovat své vlastní priority a volit si v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů prostředky a metody umožňující dosáhnout jich bez jakéhokoliv zasahování zvenčí;
f) mírové soužití, mír, přátelské vztahy a spolupráce mezi státy, bez rozdílů existujících mezi jejich sociálními nebo politickými systémy.

Rodina, jakož základní prvek společnosti a přirozené prostředí pro růst blahobytu všech jejích členů, a především dětí a mládeže, musí být podporována a chráněna, aby mohla plně zastávat odpovědnost ve společnosti. Rodiče mají výhradní právo svobodně a ve vší odpovědnosti určovat počet zrození a jejich časové rozložení.

Pokrok a rozvoj v sociální oblasti vyžadují plné využití lidských zdrojů, což zahrnuje především:
a) podporu tvůrčích iniciativ ve vzdělaném veřejném mínění;
b) šíření národních a mezinárodních informací s cílem rozvíjet u jednotlivců vědomí přeměn, ke kterým dochází v celé společnosti;
c) aktivní účast všech prvků společnosti, jednotlivě nebo prostřednictvím sdružení, na definování a realizaci společných cílů rozvoje při plném respektování základních svobod uvedených ve Všeobecné deklaraci lidských práv;
d) zajistit u znevýhodněných nebo okrajových vrstev obyvatelstva stejné šance na sociální a ekonomický pokrok, aby byla vytvořena skutečně integrovaná společnost.

Sociální rozvoj vyžaduje, aby každému bylo zajištěno právo na práci a svobodnou volbu práce. Pokrok a rozvoj v sociální oblasti vyžadují účast všech členů společnosti na produktivní a sociálně užitečné práci a, v souladu s lidskými právy a základními svobodami, jakož i zásadami spravedlnosti a sociální funkce vlastnictví, nastolení takových způsobů výroby, které by vyloučily jakoukoliv formu vykořisťování člověka, zajistily všem lidským bytostem stejné právo na majetek a vytvořily podmínky vedoucí k nastolení skutečné rovnosti mezi nimi.

Rychlé zvýšení národního důchodu a bohatství a jejich spravedlivé rozdělování mezi všechny členy společnosti tvoří základ všeho sociálního pokroku a měly by proto být první starostí všech států a všech vlád.
Zlepšení postavení rozvojových zemí v mezinárodním obchodě, mezi jinými díky získání příznivých podmínek obchodu a spravedlivým a výhodným cenám pro odbyt výrobků rozvojových zemí, je nutné pro zvýšení národního důchodu a podpoře sociálního rozvoje.

Každá vláda má zásadní úlohu a nejvyšší odpovědnost při zajištění sociálního pokroku a blahobytu obyvatelstva, při předvídání opatření sociálního rozvoje v rámci všeobecných plánů rozvoje, při podpoře a koordinaci nebo integraci veškerého úsilí vynaloženého v národním měřítku k tomuto cíli a provádění nutných přeměn v sociální struktuře. Při plánování opatření sociálního rozvoje je nutno brát patřičně v úvahu různost potřeb rozvojových oblastí a oblastí rozvinutých, jakož i oblastí městských a venkovských v každé zemi.

Sociálním pokrokem a rozvojem se musí zabývat celé mezinárodní společenství, jednotnou mezinárodní akcí musí doplňovat úsilí vyvíjené v národním měřítku pro pozvednutí životní úrovně obyvatelstva.
Sociální pokrok a ekonomický růst vyžadují, aby byl uznán společný zájem všech národů na výzkumu, zachování, využití zón životního prostředí, jako je kosmický prostor, dno moří a oceánů a jejich půdní podloží, výhradně k mírovým účelům a ku prospěchu celého lidstva, nad rámcem národního zákonodárství, v souladu se zásadami a cíli Charty Organizace spojených národů.

Druhá část
Cíle

a) Zajistit právo na práci na všech úrovních a právo každého organizovat odbory a sdružení pracujících a sjednávat kolektivní smlouvy, podporovat plnou produktivní zaměstnanost, odstraňovat nezaměstnanost a částečnou nezaměstnanost, vytvářet spravedlivé a příznivé pracovní podmínky pro všechny včetně zlepšení hygienických a bezpečnostních podmínek, zajistit spravedlivou odměnu za práci bez jakékoliv diskriminace, stanovit dosti vysokou minimální mzdu pro zajištění slušné životní úrovně, zajistit ochranu spotřebitele;
b) odstranit hlad a podvýživu a zajistit právo na odpovídající výživu;
c) odstranit chudobu, zajistit stálé zlepšování životní úrovně a spravedlivé rozdělování příjmů;
d) plnit nejvyšší normy v oblasti zdravotnictví a chránit zdraví všeho obyvatelstva pokud možno zdarma;
e) odstranit negramotnost, zajistit všem právo na kulturu a vzdělání, bezplatné na všech úrovních a povinné na základním stupni, zvyšovat všeobecnou úroveň výchovy, kterou jednotlivec dostává po celý život;
f) zajistit všem, a především osobám s nízkými příjmy a rodinám s velkým počtem dětí, uspokojivé bydlení a kolektivní služby. Pokrok a rozvoj v sociální oblasti musejí rovněž směřovat k postupné realizaci těchto základních cílů:

a) Zajistit úplné systémy sociálního zabezpečení a služby sociální ochrany, vytvářet a zlepšovat režimy sociálního zabezpečení a pojištění pro všechny osoby, které z důvodů nemoci, invalidity nebo stáří nejsou schopni uživit se dočasně nebo trvale, s cílem zajistit těmto osobám, jejich rodinám a osobám, které jsou na nich závislé, odpovídající životní úroveň;
b) chránit práva matky a dítěte, zajistit vzdělání a zdraví dětí, přijímat opatření na ochranu zdraví a blahobytu žen, především pracujících matek, v těhotenství a v době, kdy jsou jejich děti ještě malé, jakož i těch matek, jejichž mzda je jediným zdrojem příjmů rodiny, poskytovat ženám dovolenou a příspěvky v těhotenství a mateřství, se všemi zárukami pokud jde o jejich zaměstnání a mzdu;
c) chránit práva a blahobyt dětí, starých osob, invalidů, zajistit ochranu tělesně a duševně postižených osob;
d) vštěpovat mladým lidem a šířit u nich ideály spravedlnosti, míru, vzájemného respektování a porozumění mezi národy, podporovat plnou účast mládeže na procesu národního rozvoje;
e) předvídat opatření sociální obrany a odstraňovat podmínky, které podporují zločiny a zločinnost, především zločinnost mládeže;
f) působit, aby všichni jednotlivci, bez jakékoliv diskriminace, si uvědomovali svá práva a své povinnosti a aby se jim dostalo potřebné pomoci při provádění a zachování těchto práv. Pokrok a rozvoj v sociální oblasti musejí rovněž směřovat k realizaci těchto základních cílů:

a) Vytvářet podmínky pro rychlý a podporovaný sociální a ekonomický rozvoj, především v rozvojových zemích, změnou mezinárodních ekonomických vztahů a novými účinnými metodami mezinárodní spolupráce tak, aby rovnost šancí se stala výsadou jak národů, tak jednotlivců, které je tvoří;
b) odstranit všechny formy diskriminace a vykořisťování a všechny ostatní praktiky a ideologie, které jsou v rozporu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů;
c) odstranit všechny formy cizího ekonomického vykořisťování, především vykořisťování, které provádějí mezinárodní monopoly, aby bylo obyvatelstvu všech zemí umožněno plně využívat výhod plynoucích z vlastních národních zdrojů. Pokrok a rozvoj v sociální oblasti musí konečně směřovat k realizaci těchto základních cílů:

a) Spravedlivě rozdělovat výhody vyplývající z vědeckotechnického pokroku mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvojovými a trvale rozšiřovat pole uplatňování vědy a techniky s cílem podporovat sociální rozvoj lidstva;
b) realizovat harmonickou rovnováhu mezi vědeckotechnickým a materiálním pokrokem lidstva a pokrokem intelektuálním, duševním, kulturním a morálním;
c) ochraňovat a zlepšovat životní prostředí. Třetí část - Prostředky a metody S přihlédnutím k zásadám vyjmenovaným v této deklaraci vyžaduje realizace cílů pokroku a rozvoje v sociální oblasti mobilizaci nutných zdrojů národní a mezinárodní činnosti, přičemž důraz je kladen především na následující prostředky a metody:

a) Plánování za účelem pokroku a rozvoje v sociální oblasti, jakožto nedílné součásti plánování globálního vyváženého rozvoje;
b) v případě potřeby přijetí národních systémů vypracování a aplikace sociální politiky a programů a podpora plánovaného regionálního rozvoje zainteresovanými zeměmi, jež bere v úvahu zvláštní podmínky a potřeby různých regionů, především rozvoje znevýhodněných oblastí anebo těch, jež zaostávají za dalšími částmi země;
c) podpora základního a aplikovaného sociálního výzkumu, především mezinárodního srovnávacího výzkumu v oblasti plánování a provádění sociálního rozvoje.

a) Přijetí opatření schopných zajistit patřičnou účinnou účast všech složek společnosti na vypracování a provádění plánů a národních programů ekonomického a sociálního rozvoje;
b) přijetí opatření majících za cíl zvýšit účast lidu na ekonomickém, sociálním, kulturním a politickém životě každé země díky činnosti národních vládních a nevládních orgánů, družstev, zemědělských sdružení, organizací zaměstnanců a zaměstnavatelů, ženských a mládežnických organizací, především prostřednictvím národních a regionálních plánů sociálního a ekonomického rozvoje a rozvojem společenství s cílem zajistit plnou integraci národní společnosti, urychlit proces sociální mobility a upevnit demokratický režim;
c) mobilizace veřejného mínění na národní a mezinárodní úrovni ve prospěch principů a cílů pokroku a rozvoje v sociální oblasti;
d) šíření informací sociální povahy v národním a mezinárodním měřítku za účelem rozvoje vědomí přeměn u zainteresovaných, které zasahují celou společnost a výchovu spotřebitele.

a) Maximální mobilizace všech národních zdrojů a jejich racionální a účinné využívání, urychlené zvýšení produktivních investic v ekonomické a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, orientace společnosti na rozvojový proces;
b) postupné zvyšování rozpočtových úvěrů a dalších zdrojů, které je potřebné vyčlenit pro financování sociálních aspektů rozvoje;
c) realizace spravedlivého rozdělování národního důchodu, především využíváním fiskálního režimu a veřejných výdajů jako nástrojů spravedlivé distribuce a redistribuce důchodu s cílem podporovat sociální pokrok;
d) přijetí opatření týkajících se zabránění úniku kapitálů rozvojových zemí, jež by mohl poškodit jejich ekonomický a sociální rozvoj.

a) Přijetí týkajících se urychlení industrializačního procesu, obzvláště v rozvojových zemích, s přihlédnutím k jeho sociálním aspektům v zájmu veškerého obyvatelstva, nastolení institucionálního a právního rámce, který by podpořil nepřerušovaný a diverzifikovaný nárůst průmyslového sektoru, opatření schopná odstranit nepříznivé sociální důsledky, jež by mohly vyplynout z urbanizace a industrializace včetně automatizace, udržení vhodné rovnováhy mezi rozvojem venkova a města a obzvláště opatření určená k ozdravění životních podmínek, především ve velkých průmyslových celcích;
b) integrované plánování s cílem čelit problémům, které vyvolává urbanizace a městský rozvoj;
c) vypracování úplných programů rozvoje venkova s cílem zvýšit životní úroveň venkovského obyvatelstva a usnadnit vztahy mezi městy a venkovem a takové rozložení obyvatelstva, jež by usnadnil vyvážený národní rozvoj a sociální pokrok;
d) přijetí příslušných kontrolních opatření za účelem využívání fondu v zájmu společnosti. Realizace cílů pokroku a rozvoje v sociální oblasti vyžaduje rovněž využívání následujících prostředků a metod:

a) Přijetí vhodných legislativních, administrativních a dalších opatření s cílem zajistit všem nejenom občanská a politická práva, ale i plnou realizaci práv ekonomických, sociálních a kulturních, bez jakékoliv diskriminace;
b) podpora sociálních reforem a reformy institucí na demokratickém základě a podpora vůle ke změnám, což jsou zásadní faktory pro odstranění všech forem diskriminace a vykořisťování a které mohou urychlit sociální a ekonomický rozvoj, především agrární reformu schopnou zajistit takový režim vlastnictví a využívání půdy, jež by co nejlépe sloužil cílům sociální spravedlnosti a ekonomického rozvoje;
c) přijetí opatření týkajících se zvýšení a diverzifikace zemědělské produkce, především uplatňováním demokratických agrárních reforem, zajištění adekvátního a vyváženého zásobování potravinářskými výrobky, spravedlivá distribuce těchto výrobků všemu obyvatelstvu a zlepšení úrovně výživy;
d) přijetí opatření pro zavedení programů výstavby laciných bytů za státní účasti jak ve venkovských oblastech, tak i v oblastech městských;
e) rozvoj a rozšíření dopravních a komunikačních sítí, především v rozvojových zemích.

a) Bezplatné poskytování zdravotnických služeb všemu obyvatelstvu, jakož i vhodné zavedení preventivní a léčebné péče a služeb sociálního lékařství přístupných všem;
b) schvalování a uplatňování zákonů a předpisů s cílem vytvořit úplné regionální programy sociálního zabezpečení a služeb sociální ochrany a zlepšit a koordinovat stávající služby;
c) přijetí opatření ve prospěch migrujících pracujících a jejich rodin a poskytování jim služeb sociální ochrany v souladu s ustanoveními Úmluvy č. 97 MOP a s dalšími mezinárodními instrumenty týkajícími se migrujících pracujících;
d) přijetí opatření schopných zajistit readaptaci osob duševně či fyzicky nevyvinutých, především dětí a mladých lidí s cílem umožnit jim co nejšířeji hrát užitečnou úlohu ve společnosti - tato opatření budou mít především za cíl zajistit zainteresovaným osobám potřebné léčení a protézy, vzdělání, odbornou a sociální orientaci, výchovu a selektivní uplatnění, jakož i jakoukoliv další požadovanou pomoc a - vytvořit takové sociální podmínky, aby postižené osoby netrpěly žádnou diskriminací z důvodů jejich postižení.

a) Udělení úplných demokratických svobod odborům, svobody spolčování pro všechny pracující včetně práva na kolektivní vyjednávání a práva na stávku, uznání práva vytvářet další organizace pracujících, opatření týkající se zvyšující se účasti odborů na ekonomickém a sociálním rozvoji, účinná účast všech členů odborů na řešení ekonomických a sociálních otázek týkajících se jejich zájmů;
b) zlepšování podmínek hygieny a bezpečnosti pracujících prostřednictvím vhodných technických a legislativních ustanovení, jakož i vytváření žádoucích materiálních podmínek za účelem realizace těchto ustanovení, především zkracováním pracovní doby;
c) přijetí opatření schopných podporovat nastolení harmonických průmyslových vztahů.

a) Výchova personálu a národních kádrů, především administrativního a řídícího personálu, odborníků a techniků, kteří jsou nezbytní pro sociální rozvoj a pro plány a politiku globálního rozvoje;
b) přijetí opatření za účelem urychlení rozvoje a zlepšení všeobecné výuky, odborné a technické a odborná výchova a přeškolování, jež by měly být bezplatně zajištěny na všech úrovních;
c) povýšení všeobecné úrovně školství, rozvoj a rozšíření národních informačních prostředků a jejich racionální využívání za účelem pokračování výchovy všeho obyvatelstva a podpora jeho účasti na činnosti sociálního rozvoje, konstruktivní využívání volného času obzvláště pokud jde o děti a dospívající;
d) vypracování politiky a opatření národní a mezinárodní povahy s cílem zabránit úniku kvalifikovaných pracovníků a napravit neblahé následky, jež vyvolává.

a) Vypracování a koordinace politiky a opatření týkajících se posilování základních funkcí rodiny jakožto základní jednotky společnosti;
b) formulování a zavedení programů dle potřeby v oblasti populace v rámci národní demografické politiky a prostřednictvím služeb sociálního lékařství obsahujících výchovu, výchovu personálu a poskytování patřičných znalostí a prostředků rodinám, aby tyto mohly vykonávat své právo svobodně a se vší odpovědností si stanovit počet svých dětí a časový prostor mezi jejich narozením;
c) vybudování jeslí v zájmu dětí a pracujících rodičů. Realizace cílů pokroku a rozvoje v sociální oblasti vyžaduje používání následujících prostředků a metod:

a) V rámci politiky OSN ve věci rozvoje stanovení cílů ekonomického růstu pro rozvojové země, jež by byly dostatečně vysoké pro zajištění citelného urychlení jejich tempa růstu;
b) poskytování zvýšené pomoci příhodnějším podmínkám, realizace cíle minimální pomoci 1 % z hrubého národního produktu ekonomicky vyspělých zemí, za ceny na trhu, všeobecné zpružnění podmínek půjček rozvojovým zemím snížením úrokové míry a udělením dlouhodobých dodatečných lhůt k plnění závazků splácení a ujištění, že tyto půjčky budou poskytovány na základě přísných sociálně ekonomických kritérií s vyloučením všech úvah politické povahy;
c) poskytování pomoci technické, finanční a materiální v co nejširší míře a za výhodných podmínek na bilaterálním i multilaterálním základě, jakož i zlepšení koordinace mezinárodní pomoci za účelem realizace sociálních cílů národních plánů rozvoje;
d) poskytování technické, finanční a materiální pomoci a výhodných podmínek rozvojovým zemím za účelem usnadnění přímého využívání jejich národních zdrojů a jejich přírodního bohatství těmito zeměmi s cílem umožnit národům těchto zemí plně využívat jejich národních zdrojů;
e) rozšíření mezinárodních výměn založených na principech rovnoprávnosti a nediskriminace, opatření týkající se korekce pozice rozvojových zemí v mezinárodním obchodě díky spravedlivým podmínkám výměn, všeobecný nereciproční a nediskriminační systém preferencí pro vývozy rozvojových zemí do zemí rozvinutých, uzavření a uplatňování všeobecných a úplných dohod o základních výrobcích a financování příslušných regulačních zásob mezinárodními finančními institucemi.

a) Intenzifikace mezinárodní spolupráce s cílem urychlit na mezinárodní úrovni výměnu informací, vědomostí a zkušeností týkajících se pokroku a rozvoje v sociální oblasti;
b) co nejširší mezinárodní spolupráce ve vědeckotechnické a kulturní oblasti a vzájemné využívání zkušeností zemí s rozdílnými ekonomickými a sociálními systémy a které dosáhly různé úrovně rozvoje, na základě vzájemné výhodnosti, jakož i přísného dodržování a respektování národní svrchovanosti;
c) zvýšené využívání vědy a techniky pro účely sociálního a ekonomického rozvoje, ujednání pro převod a výměnu technických vědomostí včetně praktických zkušeností a patentů do rozvojových zemí.

a) Přijetí právních a administrativních opatření za účelem ochrany a vylepšování životního prostředí na národní a mezinárodní úrovni;
b) využívání a používání místních zdrojů v rámci příslušných mezinárodních režimů, především mimozemského prostoru a dna moří a oceánů, jakož i jejich podzemí mimo hranice národní jurisdikce, za účelem doplnění národních zdrojů v každé zemi, bez ohledu na její geografickou polohu zdrojů, jimiž disponuje pro zajištění pokroku a rozvoje v ekonomické a sociální oblasti, přičemž mimořádná pozornost bude věnována zájmům a potřebám rozvojových zemí.

Odškodnění, především formou restitucí a reparací za škody sociální nebo ekonomické povahy vyplývající z aktů agrese a z nezákonného okupování teritoria agresorem.

a) Realizace všeobecného a úplného odzbrojení a využívání postupně uvolňovaných zdrojů na účely ekonomického a sociálního pokroku a blahobytu obyvatelstva celého světa a především v zájmu rozvojových zemí;
b) přijetí opatření schopných podporovat odzbrojení včetně především úplného zákazu zkoušek jaderných zbraní, zákazu vývoje, výroby a skladování chemických a bakteriologických (biologických) zbraní a prevence před znečišťováním oceánů a vnitřních vod odpadky z jaderné produkce.