|
DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO PRO LIDSKÁ PRÁVA
PRÁVNÍ NORMY
Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen
VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze
dne 13. května 1987 o Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen
Dne 18. prosince 1979 byla
v New Yorku sjednána Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen.
Jménem Československé socialistické republiky byla Úmluva podepsána v Kodani dne 17.
července 1980.
S Úmluvou vyslovilo souhlas Federální shromáždění
Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické
republiky ji ratifikoval s výhradou, že Československá socialistická republika se v
souladu s odstavcem 2 článku 29 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen
nepovažuje být vázána odstavcem 1 jejího článku 29. Československá socialistická
republika je toho názoru, že případné spory o výklad nebo provádění této Úmluvy
mají být řešeny případným jednáním mezi stranami sporu, popřípadě jiným
způsobem, na němž se strany sporu dohodnou. Ratifikační listina byla uložena u
generálního tajemníka OSN, depozitáře Úmluvy, dne 16. února 1982.
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 27
odstavec 1 dnem 3. září 1981. Pro Československou socialistickou republiku vstoupila v
platnost v souladu se svým článkem 27 odstavec 2 dnem 18. března 1982.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
První náměstek:
Řehořek v. r.
ÚMLUVA o odstranění všech forem
diskriminace žen
Státy, smluvní strany této úmluvy,
konstatujíce, že Charta Organizace spojených národů potvrzuje víru v základní
lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osoby a v rovnoprávnost mužů a žen,
konstatujíce, že Všeobecná deklarace lidských práv potvrzuje zásadu
nepřípustnosti diskriminace a prohlašuje, že všichni lidé se rodí svobodní a
rovní pokud jde o důstojnost a práva a že každý má nárok na všechna práva a
svobody, jež jsou v ní zakotveny, bez jakéhokoli rozdílu, včetně rozdílu
založeného na pohlaví,
konstatujíce, že státy, smluvní strany mezinárodních paktů o lidských právech
mají povinnost zabezpečit rovnoprávnost mužů a žen při využívání všech
hospodářských, sociálních, kulturních, občanských a politických práv,
berouce v úvahu mezinárodní úmluvy uzavřené pod záštitou Organizace spojených
národů a odborných organizací, jež prosazují rovnoprávnost mužů a žen,
berouce též na vědomí rezoluce, deklarace a doporučení přijatá Organizací
spojených národů a odbornými organizacemi, jež prosazují rovnoprávnost mužů a
žen,
znepokojeny však, že bez ohledu na tyto dokumenty nadále existuje rozsáhlá
diskriminace žen,
připomínajíce, že diskriminace žen porušuje zásady rovnosti práv a respektování
lidské důstojnosti, je překážkou pro účast žen, na rovnoprávném základě s
muži, v politickém, společenském, hospodářském a kulturním životě jejich zemí,
zabraňuje růstu blahobytu společnosti a rodiny a znesnadňuje plný rozvoj možností
žen ve službě pro jejich země a pro lidstvo,
znepokojeny, že v podmínkách chudoby mají ženy nejmenší přístup k výživě,
zdravotnictví, vzdělání, školení a pracovním příležitostem a jiným potřebám,
přesvědčeny, že nastolení nového mezinárodního ekonomického řádu, založeného
na rovnosti a spravedlnosti, významně přispěje k prosazení rovnoprávnosti mezi muži
a ženami,
zdůrazňujíce, že vymýcení apartheidu, všech forem rasismu, rasové diskriminace,
kolonialismu, neokolonialismu, agrese, cizí okupace a nadvlády a vměšování do
vnitřních záležitostí států je nezbytné pro plné využívání práv muži a
ženami,
potvrzujíce, že upevnění mezinárodního míru a bezpečnosti, uvolňování
mezinárodního napětí, vzájemná spolupráce mezi státy bez ohledu na jejich
společenské ekonomické zřízení, všeobecné a úplné odzbrojení a zvláště
jaderné odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou, potvrzení zásad
spravedlnosti, rovnoprávnosti a vzájemného prospěchu ve vztazích mezi zeměmi a
uskutečnění práv národů pod cizí a koloniální nadvládou a cizí okupací na
sebeurčení a nezávislost, jakož i respektování národní svrchovanosti a územní
celistvosti napomůže společenskému pokroku a rozvoji a v důsledku toho přispěje k
dosažení plné rovnoprávnosti mezi muži a ženami,
přesvědčeny, že plný rozvoj země, blaho světa a věc míru vyžadují maximální
účast žen za rovnoprávných podmínek s muži ve všech oblastech,
majíce na paměti velký přínos žen k blahu rodiny a rozvoji společnosti, dosud ne
plně uznávaný, společenský význam mateřství a úlohu obou rodičů v rodině a
při výchově dětí, a vědomy si toho, že úloha ženy při zachování rodu by
neměla být základem pro diskriminaci, ale že výchova dětí vyžaduje rozdělení
odpovědnosti mezi muže a ženy a společnost jako celek,
vědomy si toho, že pro dosažení plné rovnoprávnosti mezi muži a ženami je nutná
změna tradiční úlohy mužů, jakož i úlohy žen ve společnosti a v rodině,
odhodlány realizovat zásady zakotvené v Deklaraci o odstranění diskriminace žen a
přijmout za tím účelem opatření nezbytná pro odstranění takové diskriminace ve
všech jejich formách a projevech,
se dohodly takto:
ČÁST I
Článek 1
Pro účely této úmluvy bude výraz
"diskriminace žen" označovat jakékoli činění rozdílu, vyloučení 2nebo
omezení provedené na základě pohlaví, jehož důsledkem nebo cílem je narušit nebo
zrušit uznání, požívání nebo uplatnění ze strany žen, bez ohledu na jejich
rodinný stav, na základě rovnoprávnosti mužů a žen, lidských práv a základních
svobod v politické, hospodářské, sociální, kulturní, občanské nebo jiné oblasti.
Článek 2
Státy, smluvní strany, odsuzují diskriminaci žen ve všech jejích formách,
souhlasí s tím, že budou všemi vhodnými prostředky a bez prodlení provádět
politiku odstranění diskriminace žen a za tím účelem se zavazují:
a) zakotvit zásadu rovnoprávnosti mužů a žen ve svých národních ústavách nebo
jiných příslušných právních předpisech, pokud v nich ještě není zakotvena, a
zajišťovat, prostřednictvím zákonů a jiných vhodných prostředků, praktické
uskutečnění této zásady;
b) přijmout příslušná legislativní a jiná opatření, včetně sankcí tam, kde
jich bude třeba, zakazující veškerou diskriminaci žen;
c) zavést právní ochranu práv žen na rovném základě s muži zajišťovat
prostřednictvím příslušných národních soudů a jiných veřejných institucí
účinnou ochranu žen proti jakémukoli aktu diskriminace;
d) zdržovat se zapojení do jakéhokoli aktu nebo praktiky diskriminace žen a zajistit,
aby veřejné orgány a instituce jednaly v souladu s tímto závazkem;
e) přijímat veškerá příslušná opatření pro odstraňování diskriminace žen
jakoukoli osobou, organizací nebo podnikem;
f) přijímat veškerá příslušná opatření, včetně opatření legislativních, ke
změně nebo zrušení existujících zákonů, předpisů, obyčejů nebo praktik, které
představují diskriminaci žen;
g) zrušit všechna národní trestní ustanovení, jež diskriminují ženy.
Článek 3
Státy, smluvní strany, budou ve všech oblastech, zvláště v politické,
sociální, hospodářské a kulturní oblasti, přijímat veškerá příslušná
opatření, včetně opatření legislativních, k zajištění plného rozvoje a
povznesení žen, s cílem zaručit jim uplatňování a využívání lidských práv a
základních svobod na základě rovnoprávnosti s muži.
Článek 4
1. Přijmou-li státy, smluvní strany, dočasná zvláštní opatření, zaměřená
na faktické urychlení zrovnoprávnění žen a mužů, nebude to považováno za
diskriminaci jak je definována v této úmluvě; v žádném případě však tato
opatření nesmí ve svém důsledku vést k zachování nerovnoprávných nebo
oddělených měřítek; od těchto opatření bude ustoupeno, až budou dosaženy cíle
zrovnoprávnění v oblasti možností a zacházení.
2. Přijmou-li státy, smluvní strany, zvláštní opatření, včetně opatření
obsažených v této úmluvě, zaměřená na ochranu mateřství, nebude to považováno
za diskriminaci.
Článek 5
Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření:
a) ke změně společenských a kulturních zvyklostí pokud jde o chování mužů a žen
s cílem dosáhnout odstranění předsudků a zvyků a všech jiných praktik
založených na myšlence podřazenosti nebo nadřazenosti některého z pohlaví nebo na
stereotypních úlohách mužů a žen;
b) k zabezpečení toho, aby rodinná výchova zahrnovala řádné pochopení mateřství
jako společenské funkce a uznání společné odpovědnosti mužů a žen za výchovu a
rozvoj jejich dětí, přičemž se rozumí, že zájem dětí se ve všech případech
staví na první místo.
Článek 6
Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření,včetně
opatření legislativních, k potlačení všech forem obchodu se ženami a
vykořisťování prostituce žen.
ČÁST II
Článek 7
Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k odstranění
diskriminace žen v politickém a veřejném životě země a zejména zajistí, na
rovnoprávném základě s muži, právo:
a) hlasovat ve všech volbách a veřejných referendech a právo na zvolení do všech
veřejně volených orgánů;
b) účastnit se na tvorbě a provádění státní politiky a zastávat veřejné úřady
a vykonávat všechny veřejné funkce na všech úrovních řízení státu;
c) účasti v nevládních organizacích a sdruženích zapojených do veřejného a
politického života země.
Článek 8
Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k zajištění
toho, aby ženy, na rovnoprávném základě s muži a bez jakékoli diskriminace, měly
příležitost zastupovat své vlády na mezinárodní úrovni a účastnit se práce
mezinárodních organizací.
Článek 9
1. Státy, smluvní strany, poskytnou ženám rovná práva s muži nabývat, měnit
nebo ponechávat si svou státní příslušnost. Zejména zajistí, že ani manželství
s cizincem, ani změna státní příslušnosti manžela během manželství nezmění
automaticky státní příslušnost manželky, neučiní ji osobou bez státní
příslušnosti a ani ji nepřinutí přijmout státní příslušnost manžela.
2. Státy, smluvní strany, poskytnou ženám stejná práva s muži pokud jde o státní
příslušnost jejich dětí.
ČÁST III
Článek 10
Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k odstranění
diskriminace žen, aby jim byla zajištěna stejná práva s muži v oblasti vzdělání a
zejména, na základě rovnoprávnosti mužů a žen, opatření sloužící k
zajištění:
a) stejných podmínek pro volbu zaměstnání a povolání pro přístup ke studiu a pro
získání absolventských vysvědčení, dosažení diplomů ve vzdělávacích
zařízeních všech kategorií ve venkovských i městských oblastech; tato
rovnoprávnost bude zajištěna v předškolním, všeobecném, technickém, odborném a
vyšším technickém vzdělání, jakož i ve všech typech odborného výcviku;
b) přístupu ke stejným osnovám, stejným zkouškám, učitelskému sboru s
kvalifikací stejné úrovně a školním objektům a vybavení stejné kvality;
c) odstranění všech stereotypních koncepcí úlohy mužů a žen na všech úrovních
a ve všech formách vzdělávání prosazováním koedukace a jiných forem
vzdělávání, jež pomohou k dosažení tohoto cíle, a zejména revizí učebnic a
školních programů a přizpůsobením vyučovacích metod;
d) stejných příležitostí pro využívání stipendií a jiných příspěvků na
studia;
e) stejných příležitostí pro přístup k programům dalšího vzdělávání,
včetně programů pro dospělé a vzdělávacích programů, zejména programů
zaměřených na snížení existujícího rozdílu ve vzdělání mezi muži a ženami v
co možná nejkratší době;
f) snížení počtu žen, které nedokončí studia a organizování programů pro dívky
a ženy, které opustily školu předčasně;
g) stejných příležitostí pro aktivní účast ve sportu a tělesné výchově;
h) přístupu ke zvláštním vzdělávacím informacím, jež pomáhají zajistit zdraví
a blaho rodiny včetně informací a rad pokud jde o plánování rodiny.
Článek 11
1. Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k odstranění
diskriminace žen v zaměstnání s cílem zajistit, na základě rovnoprávnosti mužů a
žen, stejná práva, zejména:
a) práva na práci jakožto nezcizitelného práva všech lidských bytostí;
b) práva na stejné příležitosti v zaměstnání, včetně používání stejných
kritérií výběru v zaměstnání;
c) práva svobodné volby povolání a zaměstnání, práva na postup, zajištění
místa a na všechny výhody a podmínky zaměstnání a práva na získání odborného
zaškolení a přeškolení včetně vyučení, specializační přípravy a
doškolování;
d) práva na stejnou odměnu, včetně výhod, a na stejné zacházení pokud jde o práci
stejné hodnoty, jakož i rovnoprávnost při hodnocení kvality práce;
e) práva na sociální zabezpečení, zejména v případech důchodu, nezaměstnanosti,
nemoci, invalidity a stáří a jiné neschopnosti pracovat, jakož i práva na placenou
dovolenou;
f) práva na ochranu zdraví a na bezpečné pracovní podmínky včetně ochrany
poslání ženy jako matky;
2. Za účelem zabránění diskriminace žen z důvodů manželství nebo mateřství a
zajištění jejich reálného práva na práci přijmou státy, smluvní strany,
veškerá příslušná opatření:
a) k zákazu, pod hrozbou uvalení sankcí, propouštění z důvodů těhotenství nebo
mateřské dovolené a diskriminace při propouštění z důvodů manželského stavu;
b) k zavedení mateřské dovolené s platem nebo se srovnatelnými sociálními výhodami
bez ztráty dřívějšího zaměstnání, služebního postavení nebo sociálních
příspěvků;
c) k prosazení poskytování nezbytných doplňkových sociálních služeb,
umožňujících rodičům spojovat rodinné povinnosti s pracovními povinnostmi a
účastí na veřejném životě, zejména podporováním zřizování a rozvoje sítě
zařízení péče o děti;
d) k poskytování zvláštní ochrany těhotným ženám v druzích práce,jež se
ukázaly být pro ně škodlivé.
3. Právní předpisy upravující poskytování ochrany ve věcech uvedených v tomto
článku, budou pravidelně přehodnocovány ve světle vědeckých a technických
znalostí a dle potřeby budou revidovány, rušeny nebo rozšiřovány.
Článek 12
1. Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k odstranění
diskriminace žen v oblasti péče o zdraví s cílem zajistit na základě
rovnoprávnosti mužů a žen, přístup ke zdravotnickým službám, včetně těch, jež
se vztahují na plánování rodiny.
2. Bez újmy ustanovení odstavce 1, zajistí státy, smluvní strany, ženám
příslušné služby v souvislosti s těhotenstvím, šestinedělím a poporodním
obdobím, přičemž dle potřeby budou tyto služby bezplatné a rovněž zajistí
odpovídající výživu během těhotenství a kojení.
Článek 13
Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k odstranění
diskriminace žen v ostatních oblastech hospodářského a společenského života s
cílem zajistit, na základě rovnoprávnosti mužů a žen, stejná práva, zejména:
a) právo na rodinné přídavky;
b) právo na bankovní půjčky, hypotéky a jiné formy finančního úvěru;
c) právo na rekreaci, sport a účast ve všech formách kulturního života.
Článek 14
1. Státy, smluvní strany, vezmou v úvahu zvláštní problémy, před kterými
stojí venkovské ženy, a významnou úlohu, kterou hrají v hospodářském životě a
zachování jejich rodin, včetně jejich práce v nevýdělečných sektorech
hospodářství, a přijmou veškerá příslušná opatření k zajištění provádění
ustanovení této úmluvy na ženy ve venkovských oblastech.
2. Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k odstranění
diskriminace žen ve venkovských oblastech s cílem zajistit jim, na základě
rovnoprávnosti mužů a žen, účast na rozvoji venkova a na prospěchu z něj a
zejména těmto ženám zajistí právo:
a) účasti na vypracování a provádění plánování rozvoje na všech úrovních;
b) na přístup k přiměřeným zařízením péče o zdraví, včetně informací,
poradenství a služeb v oblasti plánování rodiny;
c) mít přímý prospěch z programů sociálního zabezpečení;
d) získávat všechny druhy školení a vzdělání, formálního i neformálního,
včetně vzdělávacích programů, jakož i využívat veškeré komunální a další
služby, mezi jiným za účelem zvýšení jejich technické kvalifikace;
e) organizovat svépomocné skupiny a družstva s cílem získat stejný přístup k
hospodářským příležitostem prostřednictvím zaměstnání nebo nezávislých
povolání;
f) účasti ve všech druzích společenské činnosti;
g) mít přístup k zemědělským úvěrům a půjčkám, tržním zařízením, vhodné
technice a na stejné zacházení při pozemkových a agrárních reformách, jakož i v
programech osidlování země;
h) mít přiměřené životní podmínky, zejména pokud jde o bydlení, sanitární
zařízení, dodávky elektřiny a vody, dopravu a spoje.
ČÁST IV
Článek 15
1. Státy, smluvní strany, poskytnou ženám rovnost s muži před zákonem.
2. Státy, smluvní strany, poskytnou ženám v občanskoprávních záležitostech
právní způsobilost, která je totožná se způsobilostí mužů, a stejné možnosti
pro uplatnění této způsobilosti. Zejména poskytnou ženám stejná práva uzavírat
smlouvy a spravovat majetek a budou vůči nim postupovat stejně ve všech stadiích
soudního řízení.
3. Státy, smluvní strany, souhlasí s tím, aby veškeré smlouvy a všechny jiné
soukromé dokumenty jakéhokoli druhu, jejichž právní účinek je namířen na omezení
právní způsobilosti žen, byly považovány za nicotné a neplatné.
4. Státy, smluvní strany, poskytnou mužům a ženám stejná práva pokud jde o
zákony, vztahující se na pohyb osob a svobodu zvolit si místo pobytu a bydliště.
Článek 16
1. Státy, smluvní strany, přijmou veškerá příslušná opatření k odstranění
diskriminace žen ve všech věcech týkajících se manželství a rodinných vztahů a
zejména zajistí, na základě rovnoprávnosti mužů a žen:
a) stejné právo na vstup do manželství;
b) stejné právo svobodně si vybrat manžela a vstoupit do manželství pouze se
svobodným a úplným souhlasem;
c) stejná práva a povinnosti po dobu trvání manželství a při jeho zániku;
d) stejná rodičovská práva a povinnosti bez ohledu na jejich manželský stav, ve
věcech týkajících se jejich dětí. Ve všech případech musí být zájmy dětí
prvořadé;
e) stejná práva rozhodnout se svobodně a odpovědně o počtu a době narození jejich
dětí a mít přístup k informacím, vzdělání a prostředkům, které jim umožní
uplatňovat tato práva;
f) stejná práva a povinnosti pokud jde o poručnictví, svěřenectví, opatrovnictví a
adopci dětí, nebo o obdobné instituce, existující v národních zákonodárstvích.
Ve všech případech musí být zájmy dětí prvořadé;
g) stejná osobní práva manželů, včetně práva zvolit si rodinné jméno, povolání
nebo zaměstnání;
h) stejná práva pro oba manžely pokud jde o vlastnictví, nabytí, řízení správu,
užívání a disponování s majetkem, bezplatně či za protihodnotu.
2. Zasnoubení a manželství dětí nemají právní účinek a budou přijata veškerá
nezbytná opatření, včetně legislativních, k tomu, aby byl stanoven minimální věk
pro uzavření manželství a aby registrace manželství v úřední matrice byla
učiněna povinnou.
ČÁST V
Článek 17
1. Za účelem posouzení pokroku, jehož bylo dosaženo při plnění této úmluvy,
bude ustaven Výbor pro odstranění diskriminace žen (nadále uváděný jako Výbor),
který se bude sestávat v době vstupu úmluvy v platnost z 18 a po její ratifikaci nebo
přístupu k ní třicátým pátým státem, smluvní stranou, z 23 odborníků vysoké
morální úrovně a schopností v oblasti, jíž se tato úmluva týká. Tito odborníci
budou zvoleni státy, smluvními stranami, z řad jejich občanů, přičemž se
přihlédne ke spravedlivému geografickému rozdělení a zastoupení různých forem
civilizace a hlavních právních systémů a budou působit jako soukromé osoby.
2. Členové Výboru budou zvoleni tajným hlasováním ze seznamu osob jmenovaných
státy, smluvními stranami. Každý stát, smluvní strana, může jmenovat jednu osobu z
řad svých občanů.
3. První volby se uskuteční šest měsíců od data vstupu této úmluvy v platnost.
Nejméně tři měsíce před datem každých voleb zašle generální tajemník
Organizace spojených národů dopis státům, smluvním stranám, ve kterém je vyzve,
aby do dvou měsíců předložily své kandidáty. Generální tajemník připraví
abecedně řazený seznam všech takto jmenovaných osob s uvedením států, smluvních
stran, jež je jmenovaly, a předloží jej státům, smluvním stranám.
4. Volby členů Výboru se budou konat na schůzi států, smluvních stran, svolané
generálním tajemníkem do sídla Organizace spojených národů. Na schůzi, jejíž
kvórum budou tvořit dvě třetiny států, smluvních stran, osobami zvolenými do
Výboru budou ti kandidáti, kteří získají největší počet hlasů a současně
absolutní většinu hlasů přítomných a hlasujících zástupců států, smluvních
stran.
5. Členové Výboru budou zvoleni na dobu čtyř roků. Avšak funkční období devíti
členů, kteří byli zvoleni v prvních volbách vyprší po dvou letech; jména těchto
devíti členů budou vybrána losem předsedou Výboru okamžitě po prvních volbách.
6. Volby pěti dodatečných členů Výboru se budou konat v souladu s ustanoveními
odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku po třicáté páté ratifikaci nebo přístupu.
Funkční období dvou z dodatečných členů zvolených při této příležitosti
vyprší po dvou letech. Jména těchto dvou členů budou vybrána losem předsedou
Výboru.
7. V případě uvolnění místa jmenuje stát, smluvní strana, jehož odborník
přestal pracovat jako člen Výboru, dalšího odborníka z řad svých občanů,
přičemž toto jmenování bude podléhat schválení Výboru.
8. Členové Výboru budou, se souhlasem Valného shromáždění, placeni ze zdrojů
Organizace spojených národů ve lhůtách a za podmínek stanovených Valným
shromážděním s přihlédnutím k významu povinností Výboru.
9. Generální tajemník Organizace spojených národů poskytne nezbytný personál a
zařízení pro účinné uskutečňování funkcí Výboru podle této úmluvy.
Článek 18
1. Státy, smluvní strany, se zavazují, že předloží generálnímu tajemníkovi
Organizace spojených národů k projednání Výborem zprávu o legislativních,
soudních, administrativních nebo jiných opatřeních, jež přijaly za účelem
uvedení ustanovení úmluvy v život, a o pokroku, jenž byl v tomto směru dosažen:
a) do jednoho roku po vstupu v platnost pro příslušný stát;
b) poté alespoň každé čtyři roky a dále kdykoli o to Výbor požádá.
2. Zprávy mohou informovat o okolnostech a obtížích, jež mají vliv na stupeň
plnění závazků podle této úmluvy.
Článek 19
1. Výbor přijme svůj vlastní jednací řád.
2. Výbor zvolí své funkcionáře na dobu dvou let.
Článek 20
1. Výbor se bude obvykle scházet na dobu nejdéle dvou týdnů ročně za účelem
projednání zpráv předložených v souladu s článkem 18 této úmluvy.
2. Schůze Výboru se budou obvykle konat v sídle Organizace spojených národů,
případně v jiném vhodném místě, jež určí Výbor.
Článek 21
1. Výbor bude prostřednictvím Hospodářské a sociální rady podávat každý rok
zprávu Valnému shromáždění o své činnosti a může předkládat návrhy a
všeobecná doporučení založená na prostudování zpráv a informací zaslaných
státy, smluvními stranami. Takové návrhy a všeobecná doporučení budou zahrnuta do
zprávy Výboru spolu s případnými komentáři států, smluvních stran.
2. Generální tajemník bude předávat Komisi pro postavení žen zprávy Výboru k
informaci.
Článek 22
Odborné organizace mají právo být zastoupeny při projednávání plnění těch
ustanovení této úmluvy, jež spadají do sféry jejich činnosti. Výbor může vyzvat
odborné organizace, aby předložily zprávu o plnění úmluvy v oblastech, jež
spadají do sféry jejich činnosti.
ČÁST VI
Článek 23
Nic z této úmluvy nebude na újmu ustanovení, jež mohou ještě lépe vést k
dosažení rovnoprávnosti mezi muži a ženami, jež mohou být obsažena:
a) v zákonodárství státu, smluvní strany; nebo
b) v jakékoli jiné mezinárodní úmluvě, smlouvě nebo dohodě, jež je pro tento
stát platná.
Článek 24
Státy, smluvní strany, se zavazují, že přijmou na národní úrovni veškerá
nezbytná opatření zaměřená na dosažení plného uskutečnění práv stanovených
touto úmluvou.
Článek 25
1. Tato úmluva bude otevřena k podpisu všemi státy.
2. Depozitářem této úmluvy je generální tajemník Organizace spojených národů.
3. Tato úmluva podléhá ratifikaci. Ratifikační listiny budou uloženy u generálního
tajemníka Organizace spojených národů.
4. Tato úmluva bude otevřena k přístupu všem státům. Přístup se uskuteční
uložením listiny o přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Článek 26
1. Žádost o revizi této úmluvy může být vznesena kdykoli kterýmkoli státem,
smluvní stranou, písemnou notifikací zaslanou generálnímu tajemníkovi Organizace
spojených národů.
2. O případných krocích, jež budou učiněny, pokud jde o takovou žádost, rozhodne
Valné shromáždění Organizace spojených národů.
Článek 27
1. Tato úmluva vstoupí v platnost třicátý den po datu uložení dvacáté listiny
o ratifikaci nebo přístupu u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
2. Pro každý stát, který ratifikuje tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení
dvacáté listiny o ratifikaci nebo přístupu, vstoupí tato úmluva v platnost
třicátý den po datu uložení jeho listiny o ratifikaci nebo přístupu.
Článek 28
1. Generální tajemník Organizace spojených národů bude přijímat a rozesílat
všem státům text výhrad, jež státy učinily při ratifikaci nebo při přístupu.
2. Výhrada, jež není slučitelná s předmětem a účelem této úmluvy je
nepřípustná.
3. Výhrady mohou být odvolány kdykoli nótou, zaslanou generálnímu tajemníkovi
Organizace spojených národů, který o tom bude informovat všechny státy. Tyto nóty
nabudou účinnosti dnem jejich přijetí.
Článek 29
1. Jakýkoli spor mezi dvěma či více státy, smluvními stranami, pokud jde o
výklad nebo provádění této úmluvy, který nebude vyřešen jednáním, bude na
žádost jednoho z nich předán arbitráži. Jestliže se strany do šesti měsíců ode
dne žádosti o arbitráž nedohodnou o organizaci arbitráže, může kterákoli ze stran
tento spor předat Mezinárodnímu soudnímu dvoru na základě žádosti podané v
souladu se Statutem soudního dvora.
2. Každý stát, smluvní strana, může při podpisu nebo při ratifikaci této úmluvy
nebo při přístupu k ní prohlásit, že se necítí být vázán odstavcem 1 tohoto
článku. Ostatní státy, smluvní strany, nebudou vázány odstavcem 1 tohoto článku
ve vztahu ke kterémukoli státu, smluvní straně, který takovou výhradu učinil.
3. Kterýkoli stát, smluvní strana, který učinil výhradu v souladu s odstavcem 2
tohoto článku, může takovou výhradu kdykoli odvolat notifikací generálnímu
tajemníkovi Organizace spojených národů.
Článek 30
Tato úmluva, jejíž znění v arabštině, čínštině, angličtině,
francouzštině, ruštině a španělštině mají stejnou platnost, bude uložena u
generálního tajemníka Organizace spojených národů.
Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně k tomu oprávněni podepsali tuto úmluvu.
Dokumentační středisko pro lidská práva
Poštovní schránka 70, 149 01 Praha 415
Tel./fax/zázn.: +420 2 22522083
E-mail: info@lidska-prava.cz
3. 9. 1999
|