DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO
PRO LIDSKÁ PRÁVA
PRÁVNÍ NORMY
Úmluva o právním postavení uprchlíků
Protokol týkající se právního postavení
uprchlíků
208/1993 Sb.
SDĚLENÍ ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 28. července 1951 byla v Ženevě přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků a dne 31. ledna 1967 v New Yorku přijat Protokol týkající se právního postavení uprchlíků.
S Úmluvou i Protokolem vyslovilo souhlas Federální
shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky a prezident republiky je
ratifikoval. Listiny o přístupu České a Slovenské Federativní Republiky k Úmluvě o
právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 a Protokolu týkajícího se
právního postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967 byly uloženy u generálního
tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 26. listopadu 1991.
Při přístupu k Úmluvě bylo učiněno prohlášení: Pro
účely svých závazků, vyplývajících z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z
28. července 1951, Česká a Slovenská Federativní Republika se považuje vázanou
písm. b) článku 1 odst. B. 1. této úmluvy, podle něhož se "události před 1.
lednem 1951" vysvětlují jako "události před 1. lednem 1951 v Evropě nebo
jinde". Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 43 odst. 1 dnem 22.
dubna 1954. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupila v platnost na
základě téhož článku odst. 2 dnem 24. února 1992.
Protokol vstoupil v platnost v souladu se svým článkem VIII
odst. 1 dnem 4. října 1967 a pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupil v
platnost podle téhož článku odst. 2 dnem 26. listopadu 1991.
Český překlad Úmluvy i Protokolu se vyhlašuje současně.
Do anglického znění Úmluvy i Protokolu lze nahlédnout na ministerstvu zahraničních
věcí a ministerstvu vnitra.
ÚMLUVA O PRÁVNÍM POSTAVENÍ UPRCHLÍKŮ
Úvod
Vysoké smluvní strany
majíce na zřeteli, že Charta Spojených národů a Všeobecná deklarace lidských
práv, schválená 10. prosince 1948 Valným shromážděním, potvrzují zásadu, že
všichni lidé mají užívat základní práva a svobody bez diskriminace,
že Spojené národy za různých okolností projevily svou hlubokou účast s uprchlíky
a usilovaly zajistit uprchlíkům co největší možnost užívat těchto základních
práv a svobod,
že je žádoucí, aby předcházející mezinárodní dohody týkající se postavení
uprchlíků byly revidovány a sjednoceny a aby byl novou dohodou rozšířen rozsah a
ochrana dané těmito prostředky,
že udělení azylu by mohlo klást nepřiměřeně těžká břemena některým zemím a
že uspokojivého řešení problému, jehož mezinárodní rozsah a povahu Spojené
národy uznaly, nemůže být tudíž dosaženo bez mezinárodní spolupráce,
vyslovujíce přání, aby všechny státy uznávající sociální a humanitární povahu
problému uprchlíků učinily vše, co je v jejich silách, aby tento problém nepůsobil
napětí mezi státy,
jsouce si vědomy, že Vysoký komisař pro uprchlíky při Spojených národech má za
úkol dohlížet na mezinárodní dohody zaručující ochranu uprchlíků a uznávajíce,
že účinná koordinace opatření týkajících se tohoto problému bude záležet na
spolupráci států s Vysokým komisařem,
se dohodly na následujícím:
Kapitola I
Všeobecná ustanovení
Čl. 1
Definice pojmu "uprchlík"
A. - Pro účely této úmluvy pojem "uprchlík" se vztahuje na kteroukoliv
osobu , jež:
1. - byla považována za uprchlíka dle dohod z 12. května 1926 a 30. června 1928, nebo
podle úmluv z 28. října 1933 a 10. února 1938 a podle protokolu ze 14. září 1939
nebo též podle ustanovení Stanov Mezinárodní organizace pro uprchlíky;
Rozhodnutí o odepření postavení uprchlíka učiněná Mezinárodní organizací pro
uprchlíky během činnosti této organizace nezabraňuje udělení uprchlického
postavení osobám, které splňují podmínky odstavce 2 tohoto článku;
2. - v důsledku událostí, které nastaly před 1. lednem 1951, se nachází mimo svou
vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových,
náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým
společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna
přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž
platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého
dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora
uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.
V případě osoby mající několik státních občanství, pojem "země jeho
státního občanství" se týká všech zemí, jejichž je státním občanem;
žádná osoba však nebude považována za zbavenou ochrany země své příslušnosti,
pokud se bez závažného důvodu založeného na oprávněných obavách vzdala ochrany
jedné ze zemí svého státního občanství.
B. 1. Pro účely této úmluvy, slova "události před 1. lednem 1951"
nacházející se v článku 1, odstavec A, mohou být vysvětlována buď jako
a) "události před 1. lednem 1951 v Evropě" nebo
b) "události před 1. lednem 1951 v Evropě nebo jinde" a každý smluvní
stát při podpisu, ratifikaci nebo přístupu učiní prohlášení vysvětlující,
který z těchto pojmů hodlá užívat při plnění svých povinností stanovených
touto úmluvou.
2. Každý smluvní stát, který přijal možnost a), může kdykoliv rozšířit své
povinnosti přijetím možnosti b), vyrozumí-li písemně Generálního tajemníka
Spojených národů.
C. Tato úmluva pozbývá platnosti pro jakoukoli osobu spadající pod podmínky odstavce
A, jestliže:
1. se dobrovolně znovu postavila pod ochranu země své státní příslušnosti; nebo
2. potom, co ztratila státní příslušnost znovu ji dobrovolně nabyla; nebo
3. nabyla novou státní příslušnost a nachází se pod ochranou země své nové
státní příslušnosti; nebo
4. dobrovolně se znovu usadila v zemi, kterou opustila, nebo do které se nevrátila z
obav před pronásledováním; nebo
5. nemůže dále odmítat ochranu země své státní příslušnosti, poněvadž
okolnosti, pro které byla uznána uprchlíkem, tam přestaly existovat.
Tento odstavec se nevztahuje na uprchlíka spadajícího pod odstavec A/1/ tohoto
článku, který je schopen uvést pro odmítnutí ochrany země své státní
příslušnosti naléhavé důvody podložené předcházejícím pronásledováním.
6. je-li osobou bez státní příslušnosti, je uprchlík schopen vrátit se do země
svého bývalého pobytu, poněvadž okolnosti, pro které byl uznán uprchlíkem, tam
přestaly existovat.
Tento odstavec se nevztahuje na uprchlíka spadajícího pod odstavec A/1/ tohoto
článku, který je schopen uvést naléhavé důvody podložené předchozím
pronásledováním pro odmítnutí návratu do země svého bývalého pobytu.
D. Tato úmluva se nevztahuje na osoby, které v současné době užívají ochrany nebo
podpory od jiných orgánů nebo odborných organizací Spojených národů než Vysokého
komisaře Spojených národů pro uprchlíky.
Jestliže podobná ochrana nebo podpora není z jakýchkoliv důvodů dále udělována
osobám, jejichž postavení není ještě definitivně rozhodnuto podle ustanovení
příslušných rozhodnutí Valného shromáždění Spojených národů, vztahují se na
ně ustanovení této úmluvy.
E. Tato úmluva se nevztahuje na osobu, které příslušné úřady země, ve které se
usadila, udělily práva a povinnosti spojené s udělením státní příslušnosti této
země.
F. Ustanovení této úmluvy se nevztahují na žádnou osobu, o níž jsou vážné
důvody se domnívat, že
a) se dopustila zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti,
ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto zločinech;
b) se dopustila vážného nepolitického zločinu mimo zemi svého azylu dříve, než
jí bylo povoleno se tam usadit jako uprchlík;
c) je vinna činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Spojených národů.
Čl. 2
Všeobecné závazky
Každý uprchlík má povinnosti vůči zemi, ve které se nachází, což znamená v
zásadě, že se musí podrobit zákonům a nařízením, jakož i předpisům
týkajícím se udržování veřejného pořádku této země.
Čl. 3
Zákaz diskriminace
Smluvní státy se zavazují dodržovat ustanovení této úmluvy vůči uprchlíkům
bez rozlišování rasy, náboženství nebo země původu.
Čl. 4
Náboženství
Smluvní státy se zavazují zacházet s uprchlíky žijícími na jejich území
alespoň stejným způsobem jako se svými vlastními občany ve všech otázkách, které
se týkají svobody náboženství, jakož i svobody náboženské výchovy jejich dětí.
Čl. 5
Práva uznaná nezávisle na této úmluvě
Žádné ustanovení této úmluvy nesmí být na újmu jakýmkoliv právům a
výsadám uděleným uprchlíkům smluvními státy nezávisle na této úmluvě.
Čl. 6
Pojem "za stejných okolností"
Pod pojmem "za stejných okolností" pro účely této úmluvy se rozumí,
že za účelem výkonu stejných práv jako ostatní občané, musí uprchlík dodržet
všechny dané podmínky (zejména ohledně délky trvání a podmínek pobytu) s
výjimkou těch, které uprchlík vzhledem k jejich povaze není schopen splnit.
Čl. 7
Vynětí ze zásady reciprocity
1. Smluvní státy budou jednat s uprchlíky stejným způsobem jako s ostatními
cizinci s výjimkou případů, kdy tato úmluva obsahuje ustanovení pro uprchlíky
výhodnější.
2. Po uplynutí tří let pobytu v zemi získají všichni uprchlíci vynětí ze zásady
reciprocity na území smluvních států.
3. Každý smluvní stát se zavazuje poskytnout uprchlíkům práva a výhody, jež jim
náležely, bez nároků na reciprocitu v době, kdy pro tento stát Úmluva vstoupila v
platnost.
4. Smluvní státy se zavazují příznivě posuzovat možnosti udělovat uprchlíkům bez
zásady reciprocity i taková práva a výhody, které přesahují rámec ustanovení
odstavců 2 a 3 a vyjímat ze zásady reciprocity ty uprchlíky, kteří nesplňují
podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3.
5. Ustanovení odstavců 2 a 3 se vztahují jak na práva a výhody zmíněné v
článcích 13, 18, 19, 21 a 22 této úmluvy, tak na práva a výhody v této úmluvě
neuvedené.
Čl. 8
Vynětí z výjimečných opatření
Pokud se týká výjimečných opatření, jichž je možno použít proti osobě,
majetku nebo zájmům cizích státních příslušníků, smluvní státy se zavazují
nepoužívat podobných opatření vůči uprchlíku, který je ještě formálně
příslušníkem zmíněného státu, pouze na základě jeho státní příslušnosti.
Smluvní státy, které na základě svého zákonodárství nemohou použít všeobecnou
zásadu uvedenou v tomto článku, učiní v patřičných případech výjimku ve
prospěch takových uprchlíků.
Čl. 9
Dočasná opatření
Žádné ustanovení obsažené v této úmluvě nemůže zabránit smluvnímu státu v
případě války nebo za jiných závažných a výjimečných okolností, aby neučinil
vůči určité osobě dočasná opatření, která považuje za nezbytná pro státní
bezpečnost, dokud tento smluvní stát nerozhodne, že tato osoba je skutečně
uprchlíkem a že pokračování v těchto opatřeních je v jeho případě nezbytné pro
státní bezpečnost.
Čl. 10
Trvání stálého pobytu
1. Byl-li uprchlík násilně přemístěn během druhé světové války a dopraven na
území smluvního státu, kde se nyní trvale nachází, doba nuceného pobytu se
považuje za zákonný pobyt na tomto území.
2. Byl-li uprchlík násilně přemístěn během druhé světové války z území
smluvního státu a před vstupem v platnost této úmluvy se tam opět vrátil k
trvalému pobytu, doba pobytu před a po násilném přemístění se považuje za
nepřerušenou v každém případě, kde nepřerušená doba pobytu je vyžadována.
Čl. 11
Uprchlíci – námořníci
V případě, kdy uprchlíci sloužili jako členové posádky na lodi plující pod
vlajkou smluvního státu, tento stát příznivě posuzuje udělení povolení k pobytu
na svém území, vystavení cestovních dokladů nebo dočasné povolení vstupu na své
území, zejména se zřetelem na usnadnění jejich usazení v jiné zemi.
Kapitola II
Právní postavení
Čl. 12
Osobní postavení
1. Osobní postavení uprchlíka se řídí zákony země jeho původu, pobytu, nebo,
nemá-li je, zákony země, ve které se nachází.
2. Práva, která uprchlík dříve nabyl, a která se vztahují k osobnímu postavení,
zvláště práva týkající se sňatku, jsou smluvním státem respektována, za
předpokladu, pokud je to nezbytné, že to odpovídá formalitám požadovaným zákony
tohoto smluvního státu i v případě, že by nebyl uznán za uprchlíka.
Čl. 13
Movitý a nemovitý majetek
Pokud se týká nabývání movitého a nemovitého majetku a nájemních či jiných
práv vztahujících se na takový majetek, smluvní státy poskytnou uprchlíku co
nejpříznivější zacházení, a v žádném případě ne méně příznivé než
takové, jaké se poskytuje za stejných okolností cizincům všeobecně.
Čl. 14
Autorská práva a průmyslové vlastnictví
Pokud se týká ochrany průmyslového vlastnictví jako vynálezů, návrhů, vzorů,
ochranných známek, obchodních názvů nebo práv v oblasti literárních, uměleckých
a vědeckých děl, země, v níž má uprchlík trvalý pobyt, mu zaručuje stejnou
ochranu jako svým vlastním občanům. Na území kteréhokoliv jiného smluvního státu
užívá uprchlík stejnou ochranu jako státní příslušníci této země.
Čl. 15
Sdružovací právo
Pokud jde o nepolitická a nezisková sdružení a odborové svazy, smluvní státy se
zavazují zaručit uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jejich území
nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností všem ostatním
cizincům.
Čl. 16
Přístup k soudům
1. Uprchlík má zaručen svobodný přístup ke všem soudům na území smluvních
států.
2. Uprchlík má právo na území smluvního státu, ve kterém má trvalý pobyt, na
stejné zacházení, jakého se dostává vlastním občanům tohoto státu v otázkách
svobodného přístupu k soudům, včetně právní pomoci a vyjmutí z cautio judicatum
solvi.
3. V jiných smluvních státech, než kde je uprchlík trvale usídlen, musí užívat
stejného zacházení v případech zmíněných v odstavci 2 jako státní
příslušníci země jeho trvalého pobytu.
Kapitola III
Výdělečná činnost
Čl. 17
Placená zaměstnání
1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich
území, co nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností
cizincům, pokud jde o právo přijmout zaměstnání za mzdu.
2. Omezující opatření platná pro cizince nebo pro zaměstnávání cizinců s ohledem
na ochranu vnitrostátního pracovního trhu, nebudou v žádném případě uplatňována
na uprchlíka, který z nich byl vyňat již v době vstupu této úmluvy v platnost pro
příslušný smluvní stát, nebo který splňuje jednu z následujících podmínek:
a) dokončil tři roky trvalého pobytu v zemi,
b) nachází se v manželském svazku se státním příslušníkem země svého pobytu;
uprchlík však nemůže vyžadovat výhody tohoto ustanovení, jestliže opustil svého
partnera,
c) má jedno nebo více dětí, která jsou státními příslušníky země jeho
trvalého pobytu.
3. Smluvní státy se zavazují příznivě posuzovat asimilaci práv všech uprchlíků,
která se týkají zaměstnání za mzdu, s právy svých vlastních občanů, a zejména
těch uprchlíků, kteří přišli na jejich území při realizaci programů náborů
pracovníků nebo programů přistěhovalectví.
Čl. 18
Samostatné podnikání
Smluvní státy se zavazují poskytovat uprchlíku zákonně se zdržujícímu na
jejich území zacházení co nejpříznivější, a v žádném případě ne méně
příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za stejných okolností, pokud
jde o právo pracovat samostatně v zemědělství, průmyslu, řemesle a obchodu a
zřizovat obchodní a průmyslové společnosti.
Čl. 19
Svobodná povolání
1. Každý smluvní stát poskytne uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho
území, kteří jsou nositeli diplomů uznaných příslušnými úřady tohoto státu, a
kteří mají v úmyslu vykonávat svobodné povolání, co nejpříznivější
zacházení a v každém případě neméně příznivé než ostatním cizincům za
stejných okolností.
2. Smluvní státy učiní vše proto, v souladu se svými zákony a ústavami, aby
zajistily usazování takových uprchlíků na všech územích mimo vlastního státního
území, za jejichž mezinárodní vztahy jsou odpovědny.
Kapitola IV
Sociální otázky
Čl. 20
Přídělové zásobování
Všude, kde je v platnosti pro všechny občany přídělové hospodářství
upravující všeobecné zásobování nedostatkovým zbožím, mají uprchlíci nárok na
stejné zacházení jako ostatní občané.
Čl. 21
Bydlení
Pokud jde o bydlení, smluvní státy, je-li tato oblast upravena zákony nebo
předpisy nebo je předmětem kontroly veřejných úřadů, poskytnou uprchlíkům
zákonně se nacházejícím na jejich území co nejpříznivější zacházení, a v
žádném případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům
za stejných okolností.
Čl. 22
Veřejné vzdělání
1. Ve vztahu k základnímu vzdělání poskytnou smluvní státy uprchlíkům stejné
zacházení jako všem ostatním občanům.
2. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům co nejpříznivější zacházení,a v žádném
případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za
stejných okolností, pokud jde o jiné než základní školní vzdělání, a zejména
pokud jde o přístup ke studiu, uznávání cizích školních vysvědčení, diplomů a
titulů, promíjení školného a poplatků a udělování stipendií.
Čl. 23
Veřejná podpora
Smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům zákonně se nacházejícím na
jejich území stejné zacházení ve vztahu k možnosti získat veřejnou pomoc a podporu
jako svým vlastním občanům.
Čl. 24
Pracovní zákonodárství a sociální zabezpečení
1. Smluvní státy se zavazují zaručit uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí
na jejich území, stejné zacházení jako svým vlastním občanům v následujících
případech:
a) pokud jsou tyto záležitosti podrobeny zákonům a nařízením nebo podléhají
kontrole správních úřadů: plat, včetně rodinných přídavků, pokud jsou obsaženy
v platu, pracovní doba, práce přes čas, placená dovolená, omezení domácké práce,
minimální věková hranice pro vstup do zaměstnání, učňovské školství a výcvik,
práce žen a mladistvých a využívání výhod kolektivního vyjednávání;
b) sociální zabezpečení (zákonná ustanovení se zřetelem na pracovní úrazy,
nemoci z povolání, mateřské dovolené, pracovní neschopnost, zabezpečení ve
stáří, smrt, nezaměstnanost, rodinné povinnosti a všechny ostatní možné
případy, které spadají podle vnitrostátních zákonů nebo nařízení pod sociální
zabezpečení) s výjimkou následujících omezení:
i) příslušná opatření týkající se zachování práv již nabytých či jejich
nabývání,
ii) zákony nebo nařízení země pobytu mohou stanovit zvláštní opatření
týkající se výhod či částečných výhod, jež mohou být plně hrazeny z
veřejných prostředků, jakož i příspěvků poskytovaných osobám, které nesplnily
všechny požadované podmínky předepsané k vyplácení normálního důchodu.
2. Právo na náhradu za úmrtí uprchlíka, které bylo zaviněno pracovním úrazem nebo
nemocí z povolání, nesmí být dotčeno skutečností, že bydliště oprávněného
leží mimo území smluvního státu.
3. Smluvní státy se zavazují rozšířit na uprchlíky výhody vyplývající z dohod
již uzavřených mezi nimi nebo těch, které by mohly být v budoucnu uzavřeny, jež se
týkají zachování práv již nabytých nebo nabývaných v oblasti sociálního
zabezpečení, pokud uprchlíci splňují podmínky vztahující se na občany států,
které podepsaly dotyčné dohody.
4. Smluvní státy budou příznivě posuzovat možnost co největšího rozšíření
výhod, vyplývajících z dohod platných v kteroukoliv dobu mezi nimi a státy, které
nejsou smluvními stranami Úmluvy, na uprchlíky.
Kapitola V
Správní opatření
Čl. 25
Správní pomoc
1. Vyžaduje-li normální užívání určitého práva uprchlíkem pomoci úřadů
cizí země, k nimž se nemůže obrátit, smluvní státy, na jejichž území se
uprchlík nachází, zabezpečí, aby taková pomoc mu byla poskytnuta jejich vlastními
nebo mezinárodními úřady.
2. Úřad či úřady uvedené v odstavci 1 vydají nebo zabezpečí pod vlastním
dohledem, aby uprchlíkům byly vydány doklady nebo potvrzení stejným způsobem, jakým
by byly vydány kterémukoliv jinému cizinci jeho vlastními úřady nebo jejich
prostřednictvím.
3. Takto vydané doklady nebo potvrzení nahrazují oficiální dokumenty vydané
cizincům jejich vlastními úřady nebo jejich prostřednictvím a budou až do
případného odvolání platné.
4. Až na určité výjimky, případně platné pro nemajetné, všechny shora zmíněné
služby mohou podléhat mírným poplatkům, které musí odpovídat výši stanovené za
stejné služby vlastním občanům.
5. Ustanovení tohoto článku nijak nemění články 27 a 28.
Čl. 26
Svoboda pohybu
Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho
území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými
výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně
cizinců.
Čl. 27
Osobní doklady
Smluvní státy vystaví osobní doklad každému uprchlíkovi, který se nachází na
jejich území a nemá platný cestovní doklad.
Čl. 28
Cestovní doklady
1. Smluvní státy vystaví uprchlíkům, kteří se nacházejí zákonně na jejich
území, cestovní doklady, které jim umožní cestování mimo jejich území, pokud
tomu nebrání závažné důvody státní bezpečnosti nebo veřejného pořádku;
předpisy uvedené v dodatku k této úmluvě se vztahují na tyto průkazy. Smluvní
státy mohou vystavit cestovní doklad každému jinému uprchlíkovi, který se nachází
na jejich území, a musí zejména příznivě posuzovat vystavení takového cestovního
dokladu uprchlíkům na svém území, kteří nemají možnost obdržet cestovní průkaz
od země jejich zákonného pobytu.
2. Cestovní doklady vystavené uprchlíkům podle předcházejících mezinárodních
dohod mezi smluvními stranami, musí být smluvní státy uznávány a považovány za
stejně platné jako doklady, které byly vydány uprchlíkovi na základě tohoto
článku.
Čl. 29
Daňové předpisy
1. Smluvní státy nesmí, pod jakoukoli záminkou, vyžadovat od uprchlíků
povinnosti, dávky či daně jiné nebo vyšší než ty, jež jsou předepsány nebo
mohou být předepsány jejich vlastním občanům za obdobných okolností.
2. Ustanovení předcházejícího odstavce nezabraňuje, aby se na uprchlíky vztahovaly
ustanovení zákonů a nařízení týkající se vystavení správních dokladů,
včetně osobních dokladů, cizincům.
Čl. 30
Převod jmění
1. Každý smluvní stát v souladu se svými zákony a nařízeními se zavazuje
umožnit uprchlíkům, aby jmění, které si přinesli na jeho území, převedli do
jiné země, kam jim bylo povoleno vstoupit za účelem znovuusazení.
2. Každý smluvní stát se zavazuje, že bude příznivě posuzovat žádost uprchlíků
o povolení převodu všeho jmění nutného k jejich znovuusazení v jiné zemi, ve
které jim bylo povoleno se usadit.
Čl. 31
Uprchlíci, kteří se nezákonně zdržují v zemi, do které se uchýlili
1. Smluvní státy se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný vstup nebo
přítomnost takové uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z území, kde jejich
život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na
jejich území bez povolení, za předpokladu, že se sami přihlásí bez prodlení
úřadům a prokáží dobrý důvod pro svůj nezákonný vstup nebo přítomnost.
2. Smluvní státy nebudou na pohyb takových uprchlíků uplatňovat jiná omezení, než
jaká jsou nezbytná, a taková omezení budou uplatněna pouze do té doby, než jejich
postavení v zemi bude upraveno, nebo než obdrží povolení vstupu do jiné země.
Smluvní státy povolí takovým uprchlíkům rozumnou lhůtu a poskytnou všechny
potřebné prostředky k získání povolení vstupu do jiné země.
Čl. 32
Vyhoštění
1. Smluvní státy nesmí vyhostit uprchlíka zákonně se nacházejícího na jejich
území, kromě případů odůvodněných státní bezpečností nebo veřejným
pořádkem.
2. Vyhoštění takového uprchlíka bude provedeno pouze na základě rozhodnutí
přijatého zákonnou cestou. S výjimkou závažných důvodů vyžadovaných státní
bezpečností, bude uprchlíkovi dána možnost předložit důkazy o jeho nevině,
odvolat se a být právně zastoupen před oprávněným úřadem nebo osobou či osobami
zvláště tímto úřadem ustanovenými.
3. Smluvní státy umožní takovému uprchlíkovi dostatečnou lhůtu k získání
zákonného povolení vstupu do jiné země. Během této lhůty mohou smluvní státy
uplatnit jakákoliv vnitřní opatření, jež mohou být potřebná.
Čl. 33
Zákaz vyhoštění a navracení (refoulement)
1. Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na
hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě
jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě
či politického přesvědčení.
2. Výhody tohoto ustanovení však nemohou být požadovány uprchlíkem, který z
vážných důvodů může být považován za nebezpečného v zemi, ve které se
nachází, nebo který poté, co byl usvědčen konečným rozsudkem ze zvláště
těžkého trestného činu, představuje nebezpečí pro společnost této země.
Čl. 34
Udělení státní příslušnosti
Smluvní státy se zavazují co nejvíce usnadňovat uprchlíkům asimilaci a udělení
státního občanství. Vyvinou zejména veškerou snahu o urychlení řízení o
udělení státního občanství a o co možná největší snížení poplatků a
nákladů tohoto řízení.
Kapitola VI
Prováděcí a přechodná ustanovení
Čl. 35
Spolupráce státních úřadů se Spojenými národy
1. Smluvní státy se zavazují spolupracovat s úřadem Vysokého komisaře Spojených
národů pro uprchlíky nebo kteroukoliv jinou odbornou organizací Spojených národů,
která jej může nahradit ve výkonu jeho funkcí, a zvláště usnadňovat jeho
povinnost dozírat na provádění ustanovení této úmluvy.
2. S cílem umožnit úřadu Vysokého komisaře nebo kterékoliv jiné odborné
organizaci Spojených národů, která jej může nahradit, podávat zprávy pověřeným
orgánům Spojených národů, smluvní státy jim budou poskytovat v příslušné formě
požadované informace a statistické údaje, které se týkají:
a) situace uprchlíků,
b) provádění této úmluvy a
c) zákonů, předpisů a vyhlášek, které jsou nebo budou platné ve vztahu k
uprchlíkům.
Čl. 36
Informace o vnitrostátním zákonodárství
Smluvní státy se zavazují informovat Generálního tajemníka Spojených národů o
znění zákonů a nařízení, které mohou být přijaty k zabezpečení provádění
této úmluvy.
Čl. 37
Vztah k dřívějším úmluvám
Aniž by byl dotčen článek 28, odstavec 2, tato úmluva nahrazuje mezi svými
stranami ujednání z 5. července 1922, 31. května 1924, 12. května 1926, 30. června
1928 a 30. července 1935, jakož i úmluvy z 28. října 1933 a 10. února 1938, protokol
z 14. září 1939 a dohodu z 15. října 1946.
Kapitola VII
Závěrečná ustanovení
Čl. 38
Řešení sporů
Jakýkoli spor mezi stranami této úmluvy vztahující se k jejímu výkladu nebo
provádění, který nelze vyřešit jiným způsobem, bude předložen Mezinárodnímu
soudnímu dvoru na návrh kterékoli strany ve sporu.
Čl. 39
Podpis, ratifikace a přístup
1. Tato úmluva je otevřena k podpisu v Ženevě 28. července 1951 a poté uložena u
Generálního tajemníka Spojených národů. Je otevřena k podpisu v evropském úřadě
Spojených národů od 28. července do 31. srpna 1951 a znovu otevřena k podpisu v
sídle Spojených národů od 17. září 1951 do 31. prosince 1952.
2. Tato úmluva je otevřena k podpisu pro všechny členské státy Spojených národů,
pro kterýkoliv jiný stát pozvaný zúčastnit se konference zplnomocněných zástupců
o postavení uprchlíků a osob bez státní příslušnosti nebo pro kterýkoliv jiný
stát vyzvaný Valným shromážděním k podpisu. Podléhá ratifikaci a ratifikační
listiny budou uloženy u Generálního tajemníka Spojených národů.
3. Tato úmluva bude otevřena k přístupu od 28. července 1951 pro státy zmíněné v
odstavci 2 tohoto článku. Přístup vstupuje do účinnosti uložením listiny o
přístupu u Generálního tajemníka Spojených národů.
Čl. 40
Doložka o územní působnosti
1. Kterýkoliv stát může v okamžiku podpisu, ratifikace či přístupu prohlásit,
že tato úmluva bude rozšířena na všechna nebo kterékoliv území, za jejichž
mezinárodní vztahy je zodpovědný. Toto prohlášení se stane účinným v okamžiku,
kdy Úmluva vstoupí v platnost pro daný stát.
2. Podobné rozšíření může být učiněno kdykoli později oznámením adresovaným
Generálnímu tajemníkovi Spojených národů a nabude účinnosti devadesátý den po
obdržení tohoto oznámení Generálním tajemníkem Spojených národů nebo dnem vstupu
v platnost této úmluvy pro daný stát, je-li toto datum pozdější.
3. Pokud se týká území, na která se tato úmluva nevztahuje v den podpisu, ratifikace
nebo přístupu, každý takový stát posoudí možnosti podniknout pokud možno
nejdříve potřebné kroky k rozšíření působnosti této úmluvy na zmíněná
území s výhradou souhlasu vlád takových zemí, je-li to z ústavních důvodů
nezbytné.
Čl. 41
Federální doložka
1. Následující opatření se vztahují na případ federálního nebo neunitárního
státu:
a) pokud jde o ty články této úmluvy, které spadají do rámce zákonodárné
pravomoci federálního zákonodárného orgánu, povinnosti federální vlády budou v
tomto rozsahu stejné jako smluvních států, jež nejsou federálními státy;
b) pokud jde o ty články této úmluvy, které spadají do rámce zákonodárné
pravomoci členských států, provincií nebo kantonů, jež nejsou podle ústavního
pořádku federace povinny přijmout zákonodárné opatření, federální vláda
předloží tyto články s příznivým doporučením pozornosti příslušných orgánů
států, provincií nebo kantonů v nejbližší možný okamžik;
c) smluvní stát této úmluvy, který je federálním státem, poskytne na žádost
kteréhokoli jiného smluvního státu doručenou prostřednictvím Generálního
tajemníka Spojených národů prohlášení o právu i praxi federace a jejích částí,
pokud jde o jakékoliv dílčí ustanovení Úmluvy, jež ukazuje rozsah, v jakém bylo
toto ustanovení provedeno zákonným či jiným způsobem.
Čl. 42
Výhrady
1. Při podpisu, ratifikaci nebo přístupu může kterýkoliv stát učinit výhrady
ke všem článkům této úmluvy s výjimkou článků 1, 3, 4, 16(1), 33, 36 až 46
včetně.
2. Kterýkoliv stát, který učinil výhradu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, je
oprávněn kdykoli tuto výhradu odvolat příslušným oznámením adresovaným
Generálnímu tajemníkovi Spojených národů.
Čl. 43
Vstup v platnost
1. Tato úmluva vstoupí v platnost devadesátý den po uložení šesté ratifikační
listiny či listiny o přístupu.
2. Pro každý stát, který ratifikoval či přistoupil k této úmluvě po uložení
šesté ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, tato úmluva vstoupí v platnost
devadesátý den ode dne, kdy uložil svou ratifikační listinu nebo listinu o
přístupu.
Čl. 44
Odstoupení
1. Kterýkoliv smluvní stát má možnost kdykoliv odstoupit od této úmluvy
oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů.
2. Toto odstoupení bude účinné pro daný smluvní stát rok po dni, kdy je obdržel
Generální tajemník Spojených národů.
3. Každý stát, který učinil prohlášení nebo oznámení podle článku 40, může
kdykoliv později oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů
prohlásit, že Úmluva se přestane vztahovat na takové území jeden rok ode dne
obdržení tohoto oznámení Generálním tajemníkem Spojených národů.
Čl. 45
Změny
1. Každý stát je oprávněn kdykoliv požádat o změnu této úmluvy oznámením
adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů.
2. Valné shromáždění Spojených národů doporučí, jaké kroky by měly být
učiněny v souvislosti s touto žádostí.
Čl. 46
Oznámení Generálního tajemníka Spojených národů
Generální tajemník Spojených národů bude informovat všechny členské státy
Spojených národů a nečlenské státy zmíněné v článku 39;
a) o prohlášeních a oznámeních v souladu s odstavcem B článku 1;
b) o podpisech, ratifikacích a přístupech v souladu s článkem 39;
c) o prohlášeních a oznámeních v souladu s článkem 40;
d) o výhradách a odvoláních v souladu s článkem 42;
e) o datu vstupu v platnost této úmluvy v souladu s článkem 43;
f) o odstoupeních a oznámeních v souladu s článkem 44;
g) o žádostech o změny v souladu s článkem 45.
Na potvrzení čehož, níže podepsaní, patřičně zplnomocnění, podepsali tuto
úmluvu jménem svých vlád.
Dáno v Ženevě, 28. července tisíc devět set padesát jedna, v jediném
vyhotovení, jehož stejně autentické anglické a francouzské znění zůstane uloženo
v archivech Spojených národů, a jehož ověřené opisy budou dodány všem členským
státům Spojených národů, jakož i nečlenským státům zmíněným v článku 39.
Dodatek
Odstavec 1
1. Cestovní doklad zmíněný v článku 28 této úmluvy je obdobný připojenému
vzoru.
2. Doklad musí být vyhotoven alespoň ve dvou jazycích, z nichž jeden musí být
angličtina nebo francouzština.
Odstavec 2
V souladu s předpisy vydávající země, děti mohou být vepsány do cestovního
dokladu jednoho z rodičů, nebo ve výjimečných případech, jiného dospělého
uprchlíka.
Odstavec 3
Poplatky požadované za vydání dokladu nesmí převyšovat nejnižší sazbu za
vystavení národního cestovního pasu.
Odstavec 4
Kromě výjimečných případů bude cestovní doklad platný pro co největší
počet zemí.
Odstavec 5
Cestovní doklad bude platný jeden nebo dva roky, podle uvážení vystavujícího
úřadu.
Odstavec 6
1. Obnovení nebo prodloužení platnosti cestovního dokladu závisí od
vystavujícího úřadu, pokud je držitel řádně usídlen na území tohoto úřadu.
Vystavení nového dokladu závisí za stejných podmínek od úřadu, který vystavil
předešlý doklad.
2. Diplomatické nebo konzulární úřady, zvláště k tomuto účelu zmocněné, mají
právo prodloužit na dobu nepřesahující šest měsíců, platnost cestovního dokladu
vystaveného jejich vládami.
3. Smluvní státy budou příznivě posuzovat obnovování nebo prodloužení platnosti
cestovních dokladů nebo vystavování nových dokladů uprchlíkům zákonně již
nesídlícím na jejich území, kteří však nemají možnost obdržet cestovní doklad
od státu jejich zákonného pobytu.
Odstavec 7
Smluvní státy musí uznat platnost dokladů vystavených v souladu s ustanoveními
článku 28 této úmluvy.
Odstavec 8
Příslušné úřady země, do které se uprchlík hodlá vydat, pokud jsou ochotny
povolit mu vstup, a požadují-li vízum, udělí mu toto vízum do dokladu, jehož je
držitelem.
Odstavec 9
1. Smluvní státy se zavazují udělit tranzitní vízum uprchlíkům, kteří
obdrželi vízum pro území konečného cíle své cesty.
2. Udělení takových víz může být odepřeno s odůvodněním ospravedlňujícím
odepření víza kterémukoliv jinému cizinci.
Odstavec 10
Poplatky za udělení výjezdních, vstupních či tranzitních víz nesmí
převyšovat nejnižší sazbu požadovanou za udělení víza do cizích cestovních
pasů.
Odstavec 11
Změnil-li uprchlík bydliště a usadil-li se zákonně na území jiného smluvního
státu, bude za vystavení nového dokladu nést odpovědnost příslušný úřad toho
území, u kterého bude uprchlík oprávněn podat si žádost.
Odstavec 12
Úřad vystavující nový doklad odejme starý doklad a vrátí ho státu, který jej
vystavil, je-li v dokladu výslovně řečeno, že má být vrácen; jinak doklad odejme a
zruší jeho platnost.
Odstavec 13
1. Každý smluvní stát se zavazuje znovu povolit uprchlíkovi, jemuž vystavil
cestovní doklad v souladu s článkem 28 této úmluvy, vstup na své území kdykoliv po
dobu platnosti tohoto dokladu.
2. S výhradou ustanovení první části tohoto odstavce je smluvní stát oprávněn
požadovat od držitele dokladu splnění všech předpisů týkajících se výjezdu či
návratu na své území.
3. Smluvní státy si vyhrazují právo ve výjimečných případech nebo v případech,
kdy pobyt uprchlíka byl povolen na určité období, omezit při vydávání dokladu
období, během kterého se uprchlík může vrátit, na dobu nikoli kratší než tří
měsíců.
Odstavec 14
S jedinou výhradou odstavce 13 ustanovení tohoto dodatku neovlivňují žádným
způsobem zákony a nařízení týkající se podmínek vstupu, tranzitu a trvalého
pobytu na území smluvního státu a odjezdu z něj.
Odstavec 15
Vystavení dokladu ani v něm uvedené záznamy neurčují či neovlivňují postavení
držitele, zvláště pokud se týká jeho státní příslušnosti.
Odstavec 16
Vystavení cestovního dokladu neopravňuje držitele k ochraně diplomatických nebo
konzulárních úřadů vystavující země a těmto zástupcům právo ochrany
neukládá.
Příl. 1
Vzor cestovního dokladu
Doklad má mít tvar knížky o rozměrech přibližně 15 x 10 cm. Doporučuje se, aby
doklad byl vytištěn takovým způsobem, aby jakékoli změny nebo vymazání chemickými
či jinými přípravky mohly být snadno zjištěny, a aby slova "Úmluva z 28.
července 1951" byla opakovaně vytištěna na každé stránce v jazyce země
vystavující doklad.
------------------------------------------------------------------
Obálka knížky
Cestovní doklad
(Úmluva z 28. července 1951)
------------------------------------------------------------------
Číslo: ....................
(1)
Cestovní doklad
(Úmluva z 28. července 1951)
Tento doklad je platný do ........................................ pokud jeho platnost
nebyla prodloužena nebo obnovena.
Příjmení .........................................................
Jméno /a/ ........................................................
Doprovázen .......................................dítětem (dětmi)
1. Tento doklad je vydáván pouze proto, aby jeho držitel byl vybaven cestovním
dokladem, který nenahrazuje národní pas. Nikterak se nedotýká státní
příslušnosti držitele.
2. Držitel je oprávněn navrátit se do ....................... .............(uvést
zemi, jejíž orgán vydává doklad) do nebo před ........................., pokud není
níže uvedeno pozdější datum.
(Období, během kterého je držitel oprávněn k návratu, nesmí být kratší než
tři měsíce).
3. Pokud se držitel dokladu usídlí v jiné zemi než té, která vydala tento doklad,
musí, pokud hodlá znovu cestovat, požádat příslušné orgány země svého pobytu o
nový doklad. (Starý doklad bude odebrán orgánem vydávajícím nový doklad a vrácen
orgánu, který jej vystavil).1)
(Tento doklad obsahuje ......stran mimo obálku)
------------------------------------------------------------------
(2)
Místo a datum narození ...........................................
Zaměstnání .......................................................
Nynější bydliště .................................................
* Dívčí příjmení a jméno(a) manželky .............................
..........................................
* Příjmení a jméno(a) manžela ....................................
............................................
Popis
Výška .......................
Barva vlasů ..................
Barva očí .....................
Tvar nosu .....................
Tvar obličeje .................
Barva pleti ...................
Zvláštní znamení ..............
Děti doprovázející držitele
Příjmení Jméno(a) Místo a datum narození Pohlaví
............................................
............................................
............................................
............................................
* Škrtnout co se nehodí.
(Tento doklad obsahuje .....stran mimo obálku)
------------------------------------------------------------------
(3)
Fotografie držitele a razítko vydávajícího orgánu
Otisky prstů držitele (pokud se vyžadují)
Podpis držitele ..................................................
(Tento doklad obsahuje .......stran mimo obálku)
------------------------------------------------------------------
(4)
1. Tento doklad je platný pro následující země:
...............................................................
...............................................................
...............................................................
...............................................................
2. Doklad nebo doklady, na jejichž základě byl tento doklad vydán:
...............................................................
...............................................................
...............................................................
Vydáno v .......................
Datum vydání ...................
Podpis a razítko orgánu vydávajícího doklad
Poplatek zaplacen: ...............................................
(Tento doklad obsahuje ......stran mimo obálku)
------------------------------------------------------------------
(5)
Prodloužení nebo obnovení platnosti
Poplatek zaplacen:
Dáno v .................
Od .................................
Do .................................
Datum ..............................
Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu
-------------------------------------------
Prodloužení nebo obnovení platnosti
Poplatek zaplacen:
Dáno v .................
Od .................................
Do .................................
Datum ..............................
Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu
(Tento doklad obsahuje ......stran mimo obálku)
------------------------------------------------------------------
(6)
Prodloužení nebo obnovení platnosti
Poplatek zaplacen:
Dáno v .................
Od .................................
Do .................................
Datum ..............................
Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu
-------------------------------------------
Prodloužení nebo obnovení platnosti
Poplatek zaplacen:
Dáno v .................
Od .................................
Do .................................
Datum ..............................
Podpis a razítko orgánu prodlužujícího nebo obnovujícího platnost dokladu
(Tento doklad obsahuje ......stran mimo obálku)
------------------------------------------------------------------
(7 - 32)
Víza
Jméno držitele dokladu musí být v každém vízu znovu uvedeno.
(Tento doklad obsahuje ......stran mimo obálku)
------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------
1) Tato věta v závorce se zařazuje, pokud si to vláda přeje.
Příl. 2
PROTOKOL TÝKAJÍCÍ SE PRÁVNÍHO POSTAVENÍ UPRCHLÍKŮ Z 31. LEDNA 1967
Smluvní strany tohoto protokolu,
berouce na vědomí, že Úmluva týkající se právního postavení uprchlíků
uzavřená v Ženevě 28. července 1951 (a dále označovaná jako Úmluva) zahrnuje
pouze ty osoby, které se staly uprchlíky následkem událostí nastalých před 1.
lednem 1951,
berouce v úvahu, že od doby přijetí této úmluvy se vyskytly nové kategorie
uprchlíků a že by tudíž takoví uprchlíci nemuseli spadat do působnosti této
úmluvy,
považujíce za žádoucí, aby všichni uprchlíci mohli užívat stejného postavení,
jaké je obsaženo v definici Úmluvy, bez vztahu k časovému omezení 1. lednem 1951,
se dohodly na následujícím:
Čl. I
Všeobecné ustanovení
1. Smluvní strany tohoto protokolu se zavazují uplatňovat na uprchlíky, jejichž
postavení je určeno v následujících odstavcích články 2 až 34 včetně Úmluvy.
2. Pro účely tohoto protokolu se rozumí pod pojmem "uprchlík" - s výjimkou
vztahující se na odstavec 3 tohoto článku - jakákoliv osoba odpovídající definici
článku 1 Úmluvy, jako by slova "následkem událostí nastalých před 1. lednem
1951 a ..." a slova "... následkem těchto událostí" v článku 1 A/2/
byla vynechána.
3. Smluvní strany budou dodržovat tento protokol bez jakýchkoli zeměpisných omezení;
avšak platná prohlášení učiněná smluvními státy Úmluvy v souladu s článkem 1
B/1/, pokud nebyla rozšířena podle článku 1 B/2/, jsou platná též pro tento
protokol.
Čl. II
Spolupráce státních orgánů se Spojenými národy
1. Smluvní strany tohoto protokolu se zavazují spolupracovat s Úřadem Vysokého
komisaře Spojených národů pro uprchlíky nebo s kteroukoliv jinou odbornou organizací
Spojených národů, která by jej mohla nahradit ve výkonu jeho funkcí, a zejména
usnadňovat jeho povinnost dozírat na provádění ustanovení tohoto protokolu.
2. Aby Úřad Vysokého komisaře nebo jakákoli jiná odborná organizace Spojených
národů, která by se stala jeho nástupcem, mohl podávat zprávy příslušným
orgánům Spojených národů, smluvní strany tohoto protokolu se zavazují mu poskytovat
v příslušné formě požadované informace a statistické údaje, které se týkají
a) situace uprchlíků,
b) provádění tohoto protokolu,
c) zákonů, předpisů a vyhlášek nyní nebo v budoucnosti platných, vztahujících se
na uprchlíky.
Čl. III
Informace o vnitrostátním zákonodárství
Smluvní strany tohoto protokolu oznámí Generálnímu tajemníkovi Spojených
národů znění zákonů a předpisů, které mohou být přijaty k zabezpečení
provádění tohoto protokolu.
Čl. IV
Řešení sporů
Jakýkoliv spor mezi stranami tohoto protokolu, vztahující se k jeho výkladu či
provádění, který nelze vyřešit jiným způsobem, bude předložen Mezinárodnímu
soudnímu dvoru na návrh kterékoliv strany ve sporu.
Čl. V
Přístup
Tento protokol bude otevřen pro přístup všem smluvním státům Úmluvy a každému
jinému členskému státu Spojených národů nebo členu kterékoliv z odborných
organizací Spojených národů nebo takovému, jemuž bude adresováno pozvání k
přístupu Valným shromážděním Spojených národů. Přístup se provádí uložením
listiny o přístupu u Generálního tajemníka Spojených národů.
Čl. VI
Federální doložka
Následující ustanovení se týkají případu federálního nebo unitárního
státu:
a) Pokud jde o ty články Úmluvy, které se musí používat v souladu s článkem I,
odstavec 1 tohoto protokolu, které spadají do zákonodárné pravomoci federálního
zákonodárného orgánu, závazky federální vlády budou v tomto rozsahu stejné jako
závazky těch smluvních stran, jež nejsou federálními státy.
b) Pokud jde o ty články Úmluvy, které se používají v souladu s článkem I,
odstavcem 1 tohoto protokolu, které spadají do zákonodárné pravomoci členského
státu, provincie nebo kantonu, jež nejsou podle ústavního systému federace vázány
provést zákonodárné opatření, federální vláda přednese tyto články s
příznivým doporučením příslušným orgánům států, provincií nebo kantonů, v
nejkratší možné době.
c) Federální stát, který je smluvní stranou tohoto protokolu, poskytne na žádost
každé jiné smluvní strany předanou prostřednictvím Generálního tajemníka
Spojených národů, prohlášení o právu a praxi federace a jejích ústavních
součástí ve věci každého dílčího ustanovení Úmluvy, jež je používáno v
souladu s článkem I, odstavcem 1 tohoto protokolu, které ukazuje rozsah, jakým bylo
toto ustanovení provedeno v zákonném nebo jiném opatření.
Čl. VII
Výhrady a prohlášení
1. V okamžiku přístupu může kterýkoliv stát učinit výhrady k článku IV
tohoto protokolu a k provádění jakýchkoli ustanovení Úmluvy v souladu s článkem I
tohoto protokolu s výjimkou těch, která jsou obsažena v článcích 1, 3, 4, 16(1) a
33, za předpokladu, že v případě smluvního státu Úmluvy výhrady učiněné k
tomuto článku se nebudou vztahovat na uprchlíky spadající do působnosti této
úmluvy.
2. Výhrady, učiněné smluvními státy Úmluvy v souladu s článkem 42 této úmluvy,
se vztahují k povinnostem těchto států vyplývajícím pro ně podle tohoto protokolu,
pokud nebudou odvolány.
3. Kterýkoliv stát, který učinil výhradu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, je
oprávněn kdykoliv tuto výhradu odvolat příslušným oznámením adresovaným
Generálnímu tajemníkovi Spojených národů.
4. Prohlášení učiněná podle článku 40, odstavců 1 a 2 Úmluvy smluvní stranou
přistupující k tomuto protokolu, se budou rovněž vztahovat na tento protokol, pokud v
okamžiku přístupu neučiní dotyčná smluvní strana opačné oznámení adresované
Generálnímu tajemníkovi Spojených národů. Ustanovení článku 40, odstavců 2 a 3 a
článku 44 odstavce 3 Úmluvy se vztahují mutatis mutandis i k tomuto protokolu.
Čl. VIII
Vstup v platnost
1. Tento protokol vstoupí v platnost dnem uložení šesté listiny o přístupu.
2. Pro každý stát, který přistoupil k tomuto protokolu po uložení šesté listiny o
přístupu, vstoupí Protokol v platnost dnem uložení listiny o přístupu tohoto
státu.
Čl. IX
Odstoupení
1. Kterákoliv smluvní strana má možnost kdykoliv odstoupit od tohoto protokolu
oznámením adresovaným Generálnímu tajemníkovi Spojených národů.
2. Toto odstoupení nabývá účinnosti pro danou smluvní stranu rok po dni, kdy je
obdržel Generální tajemník Spojených národů.
Čl. X
Oznámení Generálního tajemníka Spojených národů
Generální tajemník Spojených národů podá zprávu všem státům zmíněným v
článku V tohoto protokolu o datu vstupu v platnost, přístupech, výhradách a
odvolání výhrad, jakož i o odstoupení od tohoto protokolu, právě tak jako o
prohlášeních a oznámeních, která se k nim vztahují.
Čl. XI
Uložení v archivech Sekretariátu Spojených národů
Jeden výtisk tohoto protokolu, jehož anglické, čínské, francouzské, ruské a
španělské znění jsou stejně autentická, podepsaný předsedou Valného
shromáždění a Generálním tajemníkem Spojených národů, bude uložen v archivech
Sekretariátu Spojených národů. Generální tajemník dodá jeho ověřené opisy všem
členským státům Spojených národů, jakož i ostatním státům zmíněným v
článku V.