Vážení čtenáři, po celý rok 2006 jste se prostřednictvím online rozhovorů ptali významných osobností domácí politiky, kultury i sportu. Přinášíme vám výběr nejlepších odpovědí ...

Motto roku 2006:

„Stávající situace je velkou zkouškou demokracie v naší zemi. “

Mirek Topolánek, předseda ODS v červenci 2006, kdy probíhal druhý měsíc jednání o nové vládě. Ani on zřejmě netušil, že povolební pat se protáhne až do roku 2007.

Z domácí politiky....

„Pan premiér by se měl řídit heslem "mlčeti zlato," a ne jako Fidel se vyjadřovat ke všemu. Nadělá více škody než užitku.“

Jiří Grund, předseda Asociace exportérů, na otázku, jak chápe prohlášení Jiřího Paroubka o tom, ze budoucím pilířem české ekonomiky bude export a zároveň, že koruna by měla posilovat.

„Možná, že nedokázali lidem srozumitelně vysvětlit své názory a vize.“

Walter Bartoš, stínový ministr školství za ODS, na otázku, proč se ve vrcholové politice nedaří prosazovat akademickým elitám.

„Rozhodli jsme se v roce 1992 v referendu, že se přejmenovat nechceme, a ukázalo se to správné - jsme dobrá značka.“

Václav Exner, poslanec KSČM, o tom, zda by strana měla změnit název.

„Chci se dožít toho, aby každý Kubánec dostal na jakoukoliv svoji otázku odpověď svého ministra, a ne ránu pendrekem.“

Cyril Svoboda, lidovecký exministr zahraničních věcí, o situaci na Kubě.

„Dojde-li přesto ke třetímu pokusu o sestavení vlády, pak očekávám, že ČSSD nabídne Zeleným půl království (rozumějte ministerstev), poklad a královskou dceru. Jenže pořád tam bude ta kletba komunistů, kteří by rozhodovali o bytí a nebytí vlády. Takže nic.“

Martin Bursík, předseda Strany zelených o možnosti spolupráce s ČSSD.

„Myslím, že prvním novým českým králem by měl být přeci jenom muž, ale samozřejmě kdokoliv po něm už může být královna, jak je tomu především v evropských monarchiích.“

Václav Srba, předseda českých monarchistů, o volbě českého prezidenta.

„Paroubek stále spoléhá na svůj pokus o vládu s podporou komunistů a setrvání či návrat do vlády se všemi Rathy a dalšími talenty. Bůh ochraňuj tuto zemi.“

Mirek Topolánek, předseda ODS charakterizuje povolební jednání.

„Velké, přežila celá rodina :-)“

Jan Kasal, poslanec KDU-ČSL, o úspěších v houbaření.

„S náboženstvím u romských obyvatel je to asi stejné, jako s ostatní společností. Možná ale věří více různým pověrám.“

Jiří Čunek, nový předseda KDU-ČSL o Romech a jejich vztahu k náboženství.

„Mně bylo v té době 13 let a těžko mohu odpovídat za to, co někteří tehdy dělali“

Vojtěch Filip, předseda KSČM, o svém působení v srpnu 1968.

„Pokud by fungovala na principech sociální demokracie, určitě by to byla úspěšná firma.“

Zdeněk Škromach, místopředseda ČSSD, o tom, jak má fungovat úspěšná společnost.

Z kultury a sportu...

„Možná v mládí nemají na brusle.“

Alois Hadamczik, trenéra národní hokejové reprezentace, na otázku, proč sportovci tmavé pleti dominují v atletice, ale v hokeji se jim nedaří.

„Mám rád v podstatě všechny zvířátka. Sám mám doma psy, kočky, osly a kozy. Pro posledně zmiňované jsem dokonce zřídil muzeum a každoročně jim věnuji osmidenní mejdan.“

Stanislav Penc, občanský aktivista a neúspěšný volební lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji.

„Mám rád obé. Koně si strouhám s mrkví a na jablku jezdím po pobřeží.“

Michal Němec, kytarista skupiny Jablkoň na otázku, zda má raději jablka nebo koně.

Beseda se Stanislavem Pencem

21.12.2006

ČRo 6

22:10 Studio STOP

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Příjemný předvánoční večer, vážení posluchači, i dnes je pro vás připraveno interview Studia STOP. Od mikrofonu se hlásí...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

...Petr Holub...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

...a Jana Šmídová. Dnes přijal pozvání k mikrofonu Studia STOP mladý muž, který se nepohybuje ve vysokých patrech české politiky. To však neznamená, že by nás a předpokládám, že také vás, naše posluchače, jeho názory a činy nezajímaly.

Radvít NOVÁK, redaktor

--------------------

Stanislav Penc se narodil v roce 1970 a o osmnáct let později se vyučil zedníkem. Byl aktivistou nejrůznějších předrevolučních iniciativ. V roce 1988 byl trestně stíhán za distribuci letáků u příležitosti dvacátého výročí okupace Československa. Stál u zrodu Helsinského občanského shromáždění a spoluzakládal a reprezentoval Mírový klub Johna Lennona a také sdružení Artforum - Jazzová sekce. Organizoval spolu s dalšími disidenty a aktivisty demonstrace na Václavském náměstí v letech 1988 a 1989. V tomto roce byl zatčen, mimo jiné i s Václavem Havlem, v době takzvaného Palachova týdne. V prvních dnech listopadového převratu byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra, na jehož činnosti se v počátečním období podílel. Po rozpadu Občanského fóra se politické práci nevěnoval. Aktivistou však zůstal, a to jak na celostátní, tak na regionální úrovni. Koncem roku 1999 se přestěhoval z Prahy do Českého ráje a pár měsíců na to zakládá na samotě Milkovice Spolek přátel koz, který se nevěnuje jen péči o kozy, osly, včely, ryby, psy a kočky, ale také pořádá řadu kulturních akcí pro dospělé i děti. V roce 2006 se do politiky vrací a kandiduje za Stranu zelených v červnových parlamentních volbách v Královéhradeckém kraji. Získává devatenáct tisíc osm set devatenáct hlasů a poslanecký mandát mu uniká o pětasedmdesát hlasů.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Krátká vizitka v podání Radvíta Nováka představila našeho dnešního hosta, občanského aktivistu, ochránce zvířat a člena Strany zelených Stanislava Pence. Dobrý večer.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Dobrý večer.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Nezapomněla naše stručná vizitka vaší činnosti na něco podstatného?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tak byl to takovej určitej souhrn mýho životopisu. Jinak snad k těm vyučením, jsem ještě vyučen zahradníkem.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

My jsme slyšeli, že vám poslanecký mandát unikl skutečně o fous, mrzí vás to?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Já jsem do kandidatury za Stranu zelených šel proto, aby se do politiky dostaly určitý ideje. To znamená, že nešlo o mě. To mě osobně nemrzí, naopak mám velkou radost z toho, že se tam šest lidí za Stranu zelených dostalo a že aspoň ty lidi, kteří tu politiku sledují jaksi trošku dopodrobna, tak vědí, že se nám relativně daří měnit ty zaběhlý floskule, který ty předchozí politiky anebo i ty dnešní, současný nastolili. Takže já jsem spokojenej a nemrzí mě to, že se teďko nemusím dohadovat s lidma, kterým vůbec nejde o témata a jde jim jenom o jejich vlastní kariéru.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Další kolo o zformování vlády finišuje, jak uslyšíme, se značnými problémy a do vyjednávání se opět zapojila Strana zelených. Co si o nekonečném maratónu myslí nezávislý pozorovatel, francouzský politolog Jacques Rupnik, s nímž jsme hovořili před několika týdny, od té doby se situace nijak zvlášť nezměnila.

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

Je to možná zklamání, každopádně je to únava, předčasná únava české nebo středoevropské demokracie, protože samozřejmě když už budeme zmiňovat českou situaci, musíme to brát v tom středoevropském kontextu, který je svým způsobem ještě horší, takže možná je to malou útěchou pro zdejší občany, ale vidět jako, že tyto potíže jsou sdíleny v celém regionu, ale je pravda, že sedmnáct po pádu komunistického režimu vidět, že demokracie není zpochybňována, nikdo nenabízí něco jiného, ale už není brána jako za skutečně silnou motivaci pro tuto společnost. Je to bráno buď jako samozřejmost, anebo už je to bráno s jistým despektem, protože právě demokraticky volené elity fungují v jakémsi uzavřeném kruhu. Volič, který dal svůj hlas začátkem června, už viděl čtyři varianty, čtyři odlišné varianty, které mu předvedly politické elity. Měl tady možnost vlády pravicové, potom pokus o vládu sociální demokracie s ODS, potom ještě další pokus sociální demokracie s křesťany s tichou podporou KSČ a teď čtvrtou variantou je menšinová vláda ODS. Se stejným volebním výsledkem můžete mít čtyři naprosto odlišné politické varianty, co se týče sestavení vlády, takže odtržení politické elity nebo politického systému od demokratického procesu to už je teda pro normálního občana těžko srozumitelné a tím pádem ta propast mezi občanem a politickým systémem ještě roste.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pane Penci, dáváte politologovi Rupnikovi zapravdu, že propast mezi občanem a politiky roste?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. A ještě je potřeba říct, že demokracie se nám zčásti ztrácí, protože nedemokratický prvky, který různý lidi, kteří si říkaj politici a který máme možnost vidět denně v televizích, jsou lidi, který s demokracií a s demokratickým smýšlením nemají nic společného. To znamená, že se nám taky klidně může stát a podle výsledků voleb se to tak ukazuje, že nám za chvilku zase může vládnout nějaká totalita, protože lidi jsou, aspoň z mýho pohledu, někteří relativně zmateni z toho, co se děje, mají pocit, že skutečně existuje levice, pravice, že skutečně těm lidem, kteří jsou v tý vysoký politice, jde o témata, a to znamená o lidi, ale potom najednou zjišťujou, že to je úplně jinak, prostřednictvím médií, který se posledních pár měsíců pomalinku začínají vzpamatovávat, ale pro normální lidi vlastně vytvářejí pocit, že je to bezradný, protože konečně začínají odevírat kauzy, který doposavad byly pro lidi utajený, a tím se taky klidně může stát, že to může díky Paroubkovi a jim podobným jít jako na scestí.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Říkáte, že demokracie je v nějakém ohrožení. Jaká vláda, kdyby se sestavila, by ji ohrožovala nejvíc?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Jestli můžu navázat na pana Rupnika, tak on vyjmenoval všechny ty varianty, který byly, a podivoval se nad tím, že vlastně mohly vzniknout všelijaký různý varianty, a to je vidět, že těm lidem v podstatě nejde o věc, že jim jde jenom, jak se říká lidově, o koryta, že nemají programový vyhranění. My jsme dopadli ve volbách tak, že z dvě stě lidí nám soudruh Paroubek řekl, že je tady sto lidí, sto levicovejch a sto pravicovejch, což je naprostej nesmysl minimálně v tom, že Strana zelených nejsou ani levice, ani pravice. A potom je to v demokratický společnosti sedmnáct let po revoluci až neskutečno, že se sociální demokracie znovu po padesáti letech přiklonila ke komunistům. Ale to, co mě na to nejvíc zaráží, není ani tak Paroubek, to se stává, že je vždycky někdo, kdo je trošku mimo a ten může bejt i klidně ve vedení nějaký strany nebo něčeho, ale to, co mě fascinuje a v podstatě šokuje, z toho vlastně plyne to, co jsem řekl předtím, je to, že šest měsíců v sociální demokracii se neděje vůbec žádnej posun nebo minimálně na veřejnosti není vidět. To znamená, že ta vnitřní demokracie v tý straně vůbec neexistuje, a to je šokující. To je velkej problém, protože většina lidí volilo sociální demokracii jako stranu, která se bude zastávat jejich práva. Má to tradici určitou sociální demokracie, ale vůbec to tak není. Vezměme jenom komunální volby, v Praze nám kandiduje Petra Buzková, která po volbách okamžitě odchází.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy tady, pane Penci, podrobujete drtivé kritice ČSSD, ODS se vám zdá lepší stranou?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Myslím, že ne, nezdá, ale ODS narozdíl od sociální demokracie nebyla teď u moci. To znamená, že si trošku možná i v tý opozici rozmejšleli věci, jak je udělaj a v podstatě ještě před rokem, kdyby někdo řekl, že ODS bude měnit svůj program, bude schopna vycházet vstříc jednotlivým požadavkům, který jdou v podstatě proti jejich dosavadní praxi, tak by tomu nikdo nevěřil. Dneska má ODS osmdesátistránkovej ekologickej manifest a jsou schopný uvažovat o věcech, která právě pro základ demokracie jsou důležitý. Oni jsou schopný uvažovat o reformách, který v podstatě, když byli u moci, tak utlumili, nedělali je. Po zkušenosti těch šesti měsíců po volbách, kdybych to měl takhle jednoduše říct, tak se mi ODS zdá lepší než sociální demokracie.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Jak teď tedy pohlížíte na současnou vyjednávací strategii Strany zelených? Je to dobře, znovu se pokoušet oživit trojkoaliční vládu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Strana zelených má šest poslanců z dvě stě. To znamená, že nemůže zásadním způsobem ovlivňovat chod věcí zdánlivě, protože kdo tu věc sleduje a ještě ho to neomrzelo, tak ví, že když by se pracovalo na tom, že by byly všichni čtyři demokratický strany ve vládě, to znamená sociální demokracie, zelení, KDU-ČSL a ODS, tak my jsme z těch vyjednávacích záležitostí odešli s tím, že se se sociální demokracií nelze dohodnout. Novináři to druhý den komentovali, že to je špatně, že jsme odcházet neměli, ale na základě tohohle toho jaksi morálního apelu, protože to nic jinýho nebylo, to prostě říct, že tudy cesta nevede, že to není možný, že s těma lidma nelze normálně komunikovat o věcech, tak ta by ztroskotala. To znamená, že to nějaký význam mělo a teď jsem se dozvěděl zprávu o tom, že Václav Klaus vlastně nepřijmul vládu, kterou Topolánek navrhnul.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Co si o tom v tuhle chvíli myslíte?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Já shodou okolností Václava Klause si pamatuju, že jo, od devadesátejch let, byl jsem členem republikový rady Občanskýho fóra, takže jsem s ním seděl tejden co tejden, za poslední dobu s největší pravděpodobností má mnohem kvalitnější poradce, než měl, to znamená, že už nedělá takový věci, že by ráno řekl něco jinýho, co by odpoledne popřel, ale na mě ta věc a zvlášť argumenty, který používá, proč Topolánkovi odmítl vládu, ty kroky, který jaksi nastoloval, to znamená, udělejte velkou koalici, jednejte tímto směrem, ukazuje jenom to, že v podstatě Václavu Klausovi jde o to, aby byl znovu zvolen prezidentem. Ano, je to jeho ambice, ale pro tu demokracii to nic dobrýho nedělá. Je vidět, že to byl komunistickej prognostik a že mu vlastně o demokratickej chod nejde.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

On dokonce vyzval Mirka Topolánka, aby jednal i s ostatními stranami než jenom se stranami trojkoalice, tím samozřejmě myslel sociální demokracii. Vy byste přistoupili na taková jednání jako Strana zelených?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, tak to jsem říkal. My jsme v takových jednáních před tejdnem byli. Já jsem byl v tom vyjednávacím týmu, která se zabývala bezpečností, a byl jsem šokovanej s tím, co sociální demokracie předváděla.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co předváděla? Prozraďte nám něco.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Řeknu konkrétní příklad. My jsme se bavili a dávali jsme požadavky, že je potřeba, aby vůbec lidi věřili v policii, tak je potřeba udělat jaksi zásadní změny a nejenom kosmetický. A jedna z těch zásadních změn je, že nemůžou v policii velet lidi, kteří jsou spjati s bývalým režimem, to znamená estébáci a nomenklaturní kádři KSČ. Že není možný, aby zůstávaly na stole nevyřešený případy, jako například Czech Tech a podobný zásahy policie, který v očích veřejnosti určitě ty policii nenahrály jako dobrým. Během těch jednání jsme se dozvěděli, že tuto věc, tak jak se to říká novinářům, tuto věc vyřeší služební zákon. Ale služební zákon Poslanecká sněmovna shodila ze stolu, ten nebude platit od novýho roku, tak říkáme sociálním demokratům Bublanovi a Iblovi: "Vy jste byli před dvanácti lety ty, kteří navrhovali služební zákon, proč jste ho teď nepodpořili?" A pan Bublan říká: "My jsme ho nepodpořili, protože jsem měli jiné zadání." On skutečně je furt ve zpravodajskejch službách, ale těžko říct, jakýho státu a jakejch zpravodajskejch služeb.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se ještě vrátím k tomu dnešnímu dění. Prezidentovi podle jeho vlastních slov vadí asi nejvíc váš kandidát na křeslo šéfa diplomacie Karel Schwanzenberg. Pane Penci, vám by se takový ministr zahraničí líbil?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. Karel Schwanzenberg by byl velice ideální člověk a mě na tom šokovalo ještě něco víc než to, co jste zatím ocitovala, a to, že Klaus říká, že je ten kandidát nevhodný kvůli vazbám na Rakousko. To je strašně důležitý se nad tímhle tím zamyslet, to říká prezident České republiky, prezident státu, který je v Evropský unii, prezident státu, jako demokratickýho státu a on říká o našem sousedovi, že to je problém, že by případně náš kandidát na ministra zahraničních věcí byl člověk, který má vazbu na Rakousko.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ale on tím nejspíš chtěl připomenout, že před týdnem celý vídeňský parlament jednohlasně odhlasoval, že vláda musí žalovat Českou republiku za to, že byl kolaudován Temelín. To je poměrně nesmyslná žaloba a ty vztahy se přece jen vyostřily, takže nějakou logiku to chování pana prezidenta má.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Řeknu to jako hodně takovým zvláštním příměrem, ale přesto ho použiju. Rakušani si moc dobře uvědomují, že jaderná elektrárna je zajímavá tím, že z ní nejdou žádný smrady, ale je taky velice nebezpečná tím, že když bouchne, tak nejsme naživu nikdo tady v Evropě a že ty odpady, který z toho jaksi vycházejí, jsou odpady, který budou řešit lidi za tisíc let po nás, co my tady dávno už nebudeme. Když si ještě navíc uvědoměj, protože ty informace v Rakousku jsou mnohem líp čitelný než tady v Čechách, kde lobbismus zasahuje i do médií, tak si uvědoměj, že energii z Jaderný elektrárny Temelín Česká republika v podstatě vůbec nepotřebuje a nevyužívá, vyváží jí, a proto říkají: "To přece není možný" A zvlášť, když jsme do dnešní doby zaznamenali přes dva a půl tisíce odchylek, zastavení těch bloků a prostě nehod a že jim tam prostě reznou ty věci. Česká republika nedávno se obrátila proti Rakousku s tím, že sem Rakušani, nějaký podnikatelé v kamionech vozej odpadky, nějaký hadry a nějaký papíry a byl to velkej humbuk. Ty papíry a odpadky se daj sesbírat a vyhodit, jedna parta, prostě nějaký lidi, který spekulovali s odpadkama, ale ty Rakušani hovořej o tom, že tohle je nebezpečí, který vychází ze státu, to znamená z politiky státu. Takže já se vůbec nedivím rakouskýmu parlamentu, že se zastal svejch občanů a že říká: "Česká republika by si měla vyřešit tuhle tu záležitost." Ale divím se velice Václavovi Klausovi, že tímhle tím způsobem reaguje. On je skutečně schopen spojovat věci, který jsou nespojitelný. Jestliže o Karlovi Schwanzenbergovi prohlašuje takovým zvláštním způsobem, že má vazby na Rakousko a že to je divný, když Václav Klaus dělal prognózy pro komunistickou stranu, tak Karel Schwanzenberg pomáhal lidem, který dělali tady odboj proti komunistům. To je potřeba si uvědomit po sedmnácti letech, kde vlastně stojíme.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já bych se ještě vrátil k těm výtkám pana prezidenta Klause. On vlastně naznačoval, že je nezodpovědné, když se další pokus o vládu staví na nejisté podpoře levicových poslanců. Já jenom připomenu, že z nich zatím jediný Miloš Melčák připustil, že by o podpoře pravicové vlády uvažoval, takže vám se to nezdá nezodpovědné, zkoušet vládu, která má jistou podporu jen stovky poslanců?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Osobně si myslím, že v okamžiku, když Jiří Paroubek udělal projev hned po volbách a sdělil, že vyhrál volby a že je tady sto levicových, sto pravicových hlasů, že měly rovnou bejt vyhlášený nový volby. Ale to Jiří Paroubek a sociální demokracie evidentně nechce, proto tu variantu blokuje. A z ústavy není možný jinak to udělat, než že musejí bejt vyčerpaný všechny tři pokusy a bylo by nezodpovědné od těch politiků, který tam dneska jsou, aby vůbec nejednali. Já si myslím, že jednání a hovoření o těch věcech možná některý z těch vrcholnejch politiků, který už tam jsou deset, patnáct let, že je může i trošku, malinko kultivovat. Některý asi ne, tam už to nejde, ale některý možná jo. To znamená, že to jednání má svůj smysl, protože co by tam ty lidi dělali, to už by chodili do tý práce jenom proto, že tam choděj a měli by legitimaci, aby jezdili v tramvaji zadarmo, ale nedělali by nic. Tak tohle aspoň něco dělají.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ta situace je ovšem velmi tedy komplikovaná, nebylo by přece jenom lepší pro zelené, byť jde tedy jenom o šest poslanců, kteří mohou být velmi důležitý, zůstat v opozici přece jenom?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

My budeme zcela určitě v opozici i přesto, že budeme ve vládě.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

To je zajímavá myšlenka.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Protože ty názory, s kterýma my přicházíme, jsou pro zaběhlý politiky zvláštní, oni tomu, některejm těm věcem vůbec nerozuměj, nechtěj tomu rozumět, nechtějí to pochopit. A co se týká, kdybychom se přiklonili k sociální demokracii a ke komunistům potom, co sociální demokracie těch půl roku předvádí, to si myslím, že by byla jako těžká zrada na voličích, který nám ty hlasy dali, protože tím by jsme jasně ukázali, že stojíme někde úplně jinde. Protože, jak vy říkáte, v opozici by znamenalo, že by komunisti se sociálníma demokraciema a společně s náma měli vlastně sto sedm hlasů. My jsme jasně řekli, a nejenom z důvodu deklarativního, jako to udělala KDU-ČSL, ale z důvodu vnitřního, že s Komunistickou stranou Čech a Moravy nelze na vládní úrovni spolupracovat, že to prostě není možný a taky to neuděláme, ale je to z důvodu jaksi principiálního, ne z důvodu nějakýho lacinýho antikomunismu nebo z důvodu prostě nějakýho rozdělení na levici, pravici. Je to z důvodu toho, že se stranou, která navazuje a nikdy se od toho nedistancovala, i personálně je to propojený, na stranu, která tady padesát let ovládala stát tak, že byla schopná používat vraždy, mučení a likvidaci vlastně všeho, o čem dneska mluvíme jako o demokracii, tak prostě nelze spolupracovat. To, že bohužel máme tolik lidí, který jsou schopný uvěřit demagogii a hodit volební lístek Komunistický strany Čech a Moravy, je jiná otázka, kterou nikdo z nás neovlivní.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane Penci, a s lidovci v čele s novým předsedou Čunkem spolupracovat lze?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Pan Čunek pomalinku začíná ty výroky, který v tom Vsetíně, kde dělal starostu, začíná pomalinku brát zpátky, začíná se vymlouvat. My chceme s ním uspořádat setkání, chceme ject za těma lidma, protože on, a i média zčásti se toho dopouštěj, že on říká: "Já jsem prostě vyhodil neplatiče a zboural jsem barák, kterej dělal ostudu, a přestěhoval jsem je všechny do takovejch hezkejch budek." Ale on zapomíná na několik rodin, na několik desítek lidí, který odvezl stovky kilometrů od Vsetína, kde nikdy nebyly, prostě udělal normální deportaci, a to je naprosto nepřijatelná záležitost. Oni nám řekli, že to není politika KDU-ČSL, že to byla iniciativa pana Čunka a že to je specifický jenom pro Vsetín, a když ta diskuse nějaká probíhá, tak se až k týhle tý větě nikdy nedospěje, protože zatím jsme tam nedospěli, takže doufám, že pana Čunka budeme moct někdy naložit brzo do auta a odvézt, aby taky se podíval, kde by, kdyby se mu náhodou stalo, že by se třeba narodil v jiný barvě kůže, kde by se svojí paní a s dcerama mohl žít.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já se ještě vrátím k tomu, jestli jste levicový nebo pravicový. Sociální demokraté celkem pochopitelně tvrdí, že jste levicový a že byste tedy s ODS spolupracovat neměli. Já jsem se chtěl zeptat, jestli existuje ve vaší straně nějaká významnější frakce či skupina, myslím tím, jestli dnes existuje, která je spíše levicově orientovaná a je v opozici proti vašemu předsedovi Martinovi Bursíkovi a je také proti spolupráci s ODS?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Trošku zeširoka, ale nebude to zdlouhavý. Strana zelených vznikla před sedmnácti lety a celou dobu měla nějaký dvě, tři procenta. Minulej rok se stalo to, že skupina kolem Martina Bursíka demokratickou cestou se dostala do vedení strany, vznikly kandidátní listiny pro parlamentní volby a ze třech procent se Strana zelených vyšplhala na nějakejch sedm něco a dostala se do parlamentu. To znamená, že tu politiku tý strany ovlivňovali lidi, který byli na prvních místech těch kandidátek, ty byli vidět a ty dělali tu politiku. A ty, aniž by to někdo řekl a řekl, teď to budeme říkat takhle, tak všichni ty lidi se shodli na tom, že levice a pravice prostě neexistuje, že to je přežitek, že to možná existuje v Anglii a jinde, kde existuje prostě politická kultura a tradice, ale u nás byla přerušená a ty témata, který za první republiky měly levicový strany, maj dneska normálně pravicový a přesně tak obráceně. To znamená, že jsme v situaci, kdy ta politika by měla bejt o tématech a ne o rozdělování levice a pravice. Copak Jiří Paroubek, kterýho když naštve jeho zaměstnanec na úřadu vlády a on ho z místa vyhodí, je sociální demokrat? To přeci ne. Tím chci říct, že přeci ta pofidérní levice a pravice je pro ty politiky důležitá jenom proto, aby se mohli vymezit proti tomu chlapíkovi, s kterým choděj hrát tenis, a zrovna před těma médiema musej bejt jako v protiváze a musej říct: "My jsme levice, vy jste pravice." Aby tímhle tím způsobem se vymezili, protože se jinak většina z nich neumí vymezit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co je tedy ODS, která se prohlašuje za pravicovou stranu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

ODS je strana, která dneska vytváří vládu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A u jeho mikrofonu je občanský aktivista Stanislav Penc.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Hodně se dnes hovoří, a to i v souvislosti s dlouhou dobou bezvládí, o únavě občanů, kteří s nezájmem či v tichém úžasu pozorují scénu, na níž se političtí činitelé snaží řešit onen nevídaný volební pat. Francouzský politolog Jacques Rupnik Českému rozhlasu 6 řekl.

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

To není vina voliče, případně lze samozřejmě změnit ten volební systém nebo udělat to, aby v parlamentě bylo liché číslo poslanců a aby se taková situace už nemohla opakovat. Ale to už jsou technická opatření. Ten výsledek už pak není srozumitelný voliči. Závěr, který z toho vyvodí, no, má to cenu ještě hlasovat nebo dá se důvěřovat těmto politikům, který jeden den se označují za úhlavního nepřítele, druhý den spolu budou možná dělat vládu, prostě nedůvěra v politiku, která z toho roste.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ale vy jste teď hovořil o zklamání a únavě. Kam se tedy poděl ten étos, to nadšení prvních porevolučních let, kdy jsme byli všichni rádi, že máme demokracii?

Jacques RUPNIK, politolog

--------------------

To původní nadšení nemohlo vydržet, to nikdy nevydrží, to je myslím příznačné pro všechny v uvozovkách revoluční situace, že nadšení, mobilizace, účast, ta představa, že demokracie je, občanská účast, to dlouho nevydrží. Tak to bylo v roce čtyřicet pět po osvobození, tak to bylo v roce 1918 taky, to, čemu se říkalo revoluce, trvalo čtyřiadvacet hodin, osmačtyřicet hodin. V Čechách pojem revoluce se vždycky musí dávat do uvozovek, myslím ještě víc. Poláci i Maďaři mají skutečně revoluční tradici. Je to revoluce v tom smyslu, že došlo k zásadní změně politického systému a také společenského systému, čili v tom smyslu došlo k zásadní změně, to je naprosto pravda, ale došlo k tomu svým způsobem dohodou mezi tedy odstupivším starým režimem a nově etablovaným režimem demokratickým. Všechna tato dohoda vlastně proběhla rychle, bezbolestně, možná z toho také ten dojem, že to bylo bráno jako samozřejmost. Tady je možná hlubší otázka, jestli to šlo jinak. Mnozí samozřejmě z těch zklamaných zřejmě srovnávají dnešní situaci s původní představou, která samozřejmě časem vymizela. Tady jde o to, jestli to zklamání bylo naprosto nevyhnutelné, že vlastně tohle je banalizace demokracie. Ano, demokracie je velice obyčejná, nudná věc a máte na to dva pohledy. Buď jsou lidi, kteří si myslí, že demokracie nutně vyžaduje velkou účast občanů společnosti a že jinak je to jakési zpronevěření jejímu poslání, anebo máte ten liberální postoj těch, kteří říkají, no, tak demokracie nebo účast ve volbách, to je věc občanů, mají možnost volit, mají taky možnost nevolit a vlastně politika a věc veřejná, to je pro lidi, kteří se nudí doma. Takže ano, mají příležitost veřejně se angažovat, když se neangažují, tak vlastně svým způsobem dávají najevo, že svěřují těm, co se chtějí do této bitvy pouštět, že jim svěří věci veřejné. A tyto dva postoje tady jsou, liberální demokracie může říct, že tohle je naprosto neobyčejný stav demokracie, bez účasti a naopak demokrat náročný bude samozřejmě znepokojen tím, že politický systém funguje s velice omezenou kontrolou společnosti.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Uvádí politolog Jacques Rupnik.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pojďme nyní k obecnějším otázkám, o kterých teď mluvil Jacques Rupnik, které ovšem souvisejí s dnešním děním. Pane Penci, vy jste se angažoval v občanských aktivitách před listopadem a pokračujete v této činnosti i nyní. Je to tedy stále potřeba z nějakého důvodu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Zcela určitě. Připomeňme jenom státy západní Evropy, kdy po dvaceti letech se začínalo vytvářet v tý společnosti už takovej jako pomalu totalitní jako systém, takovej nalajnovanej, protože občanská aktivita nebo bejt aktivní ve věcech je prostě zabejvat se věcma veřejnýma a ta aktivita může bejt v situaci v malý vesnici, jak postavit dětský hřiště a taky může bejt aktivita například proti novým jaderným elektrárnám. Tak aktivita, která jde směrem jako k obecnýmu blahu, jestli se to takhle dát říct, prostě jako zabejvá se věcma veřejnejma, že vždycky potřebná a důležitá. Ten rozdíl jako aktivit za komunistů a aktivit dneska je v tom, že dřív ta aktivita měla jenom jako morální apel, to znamená, že to byl jenom vlastně výkřik, kterej byl důležitej, ale byl to jenom výkřik. Dneska tou aktivitou lze měnit.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vždyť máme své zvolené poslance, zastupitele, copak ti to za nás neudělají dobře?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Příkladem, předevčírem jsem byl na zasedání vrchlabský radnice, kde na návrh poslance Strany zelených, a možná vám to bude připadat zvláštní, prostě chtěl tři body. Jeden bod byl, aby všechny zápisy zastupitelstva byly hned na Internetu, aby kdokoliv do nich mohl nahlídnout a aby ty informace byly dopředu, který se budou projednávat, zveřejněny někde na nástěnkách ve městě. Nebylo to schválený. Jo, jsme jako v situaci, kdy tam, kde nechtěj, tak se vůbec nemusej zabejvat nějakou demokracií, nějakejma zákonama, nějakejma věcma, vůbec je to nezajímá. Je to vlastně jedno. Tam, kde existuje nějaká aktivita, tak tam je to trošku složitější pro ty, který chtěj jakože vládnout.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vy jste mi vlastně vzal teď před chvílí z úst jednu otázku, ale stejně jí řeknu. Ono se někdy říká, že každých dvacet let je třeba nějaký politický převrat, alespoň v Evropě, kde by se znovu rozdaly karty a ta společnost trochu promíchala. Myslíte si, že něco podobného je nutné i v nejbližších letech u nás? Už budeme mít těch dvacet let bez převratu.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, ono se to stane, zcela určitě, ale nebude to převrat typu sedmnáctého listopadu, který byl teda úžasnej a byla to krásná energie, a lidi, který to zažili, tak to mají v sobě dodneška a budou na to vzpomínat a říkat to svým dětem, jestli se za to časem nebudou stydět. Určitě nastane revoluce mysli, zcela určitě. Vysvětlím ten pojem velice jednoduše. Po těch dvaceti letech ta paralela je vlastně výměna generace. Prostě nejsme tady navždy, jsme tady určitou omezenou chvíli a lidi odcházejí a přicházejí a stejně tak i lidi, který rozhodujou, přicházejí a odcházejí. Kdyby ta politika fungovala normálně, tak bychom byli v situaci, kdy už bychom to měli za sebou. Zcela konkrétně, představte si hypotetickou situaci, kterou ovšem už všechny politický strany maj ve svým programu, že na dvě stě třicet tisíc míst ve státní správě se vyhlásí výběrový řízení rozhodnutím vlády nebo parlamentu. To znamená, že dneska tady na radnici na Vinohradech je tři sta padesát zaměstnanců a výběrový řízení je tam na čtyři místa ročně. To znamená, že když je tam korupční prostředí nebo ten prostě odbor tam nefunguje, tak tam přijde nějakej jeden člověk a oni ho zatáhnou do ... vysvětlej mu, že se to dělá takhle a takhle, ale přitom to tak není, přitom nám to všem vadí a říkáme: "Kriste pane, proč ty úřady nefungujou." Představa, že se najednou vyhlásí výběrový řízení, že tedy máme sedmnáct let po revoluci, že jezdí přes dva tisíce vysokoškoláků studovat do zahraničí rok co rok, to znamená, že tady máme dost velkej kvas na to, aby lidi, kterým je pětadvacet, třicet, třicet pět, mohli už konečně ty páprdy vystřídat a aby tím pádem probíhalo to, aby člověk, kterej je na odboru životního prostředí, hájil životní prostředí, aby člověk, kterej je na živnostenským odboru, aby pomáhal podnikatelům a aby člověk, kterej si na sebe vzal odpovědnost, že bude vytvářet vize pro další generaci, to znamená politiků, tak aby je vytvářel. Zatím je to tak, že kdo nic neumí, jde do vysoký politiky, na úřadech jsou lidi z toho důvodu, že už to tam dělala jejich maminka, anebo že tam maj nějakou jaksi tlačenku předtím, a to je potřeba změnit. A to si myslím, že se dá změnit tou revoluční cestou, ovšem ne na ulicích, ale prostě jednoduchým rozhodnutím orgánů, který to maj na starosti, a ty to prostě můžou změnit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Onen proponovaný převrat nebo změna, která nás podle vašich slov čeká, jakou roli v ní budou hrát zelení?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Teď to bude vypadat tak jako zvláštně, ale já myslím, že zelení v tom právě hrajou docela velkou roli. Protože vemte, že jenom hypotetická otázka a tím, že se vlastně těma věcma zabejváte, i vaši posluchači se tou politikou zabejvaj, tak si dokážou představit, že by zelený vůbec ve volbách nekandidovali a že by do toho parlamentu se dostali jenom ODS, sociální demokrati, KDU-ČSL a komunisti, tak jak to bylo vždycky. Jenom tahle ta představa. Tak bychom byli v situaci úplně jiný, už by dávno byla vláda stabilní, jak by tomu říkali všichni, by byla stabilní, už by se vyvážely zbraně do Číny, už by státní rozpočet nebyl jeden bilion, ale byl by to jeden a půl bilionu dluhů, už bychom byli zase někde o trošku jinde a soudruzi z různejch stran by nám vyprávěli, jak je to všechno v pořádku a je to všechno dobře a že nám vůbec nemusí vadit to, že kamiony budou jezdit i v sobotu a že nám vůbec nemusí vadit to, že tady na oficiální návštěvy zveme čínský premiéry a nestavíme se proti věcem, který se dějou jinde na světě. Jenom příkladem.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A my se nyní ve společnost Stanislava Pence zaměříme na další oblast jeho aktivit. A začneme, jak jinak, kozami.

Radvít NOVÁK, redaktor

--------------------

Vycházíme ze strohých statistických čísel. Po druhé světové válce bylo v Československu jeden a půl milionu koz. Nyní se jejich počet odhaduje na osmnáct tisíc. Na světě žije podle shromážděných poznatků tři sta čtyřicet pět plemen koz. V České republice se chová patnáct plemen, včetně zoologické zahrady. O kozách se většinou traduje, že kozí mléko smrdí a kozlové zapáchají ještě víc. Řada českých přísloví, kde jsou kozy zastoupeny, může mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé, tudíž hloupé. Vědomi si těchto skutečností rozhodli jsme se kozy a vše s nimi spojené zpopularizovat lehkou a pro většinou společnosti přijatelnou formou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak pane Penci, jak se vám ve vaší bohulibé činnosti zaměřené na rehabilitaci koz daří?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, zcela určitě daří. V poslední době v několika seriálech se kozy objevily jako pozitivní zvíře a už se o nich jako pozitivněji hovoří. Na stránky kozy.cz, doufám, že to je jenom kvůli těm čtyřnohým kozám, chodí kolem stovky lidí denně a na slavnosti, který pro kozy děláme, tak na ně jezdí několik tisíc lidí ročně. Takže se nám jako daří.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste pro kozy udělal hodně, chcete jim dokonce postavit pomník, a to přímo v srdci Prahy na Kozím plácku. Magistrát a další lidé však mají jiný názor a preferují pomník světově proslulému Sikmundu Freudovi. To je vůči kozám poměrně dost silný kalibr, tak jak to asi dopadne? Kozy versus Freud?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, my jsme řekli, že chceme jako udělat sochu kozy, což už jsem jich několik udělali, udělali jsme několik sochařskejch sympózií a kozy jsou různě po republice rozmístěný, ale spíš...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pardon, kde například?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Například v Milkovicích.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, tam, kde žijete.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tam bylo spíš pro nás zajímavý, že na Kozím plácku je navržená socha Sikmunda Freuda, nic proti němu, je to člověk, který před sto lety bořil mýty, důležitá persona, důležitá osoba, ale my jsme jaksi šli hloubš a zjistili jsme, že neproběhlo vůbec žádný územní rozhodnutí, že vůbec nikdo se neptal majitele, to znamená Prahy 1, že vůbec nikdo nejednal a že vrchnostensky rozhodl ten, kdo přijmul sponzorský dar na postavení tý sochy, to znamená primátor Bém. Tak jsme ho kontaktovali a žádali jsme ho, aby vysvětlil celou situaci.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A co on na to?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Bém řekl: "Teď nemám na takový pitomosti čas, je těsně před volbama." Tak teď už je těsně po volbách, i po komunálních, příští týden přijede sochař Blažek do Prahy, kterej bydlí v Haštalský ulici, která jaksi běží směrem ke Kozímu plácku, a tak se vydáme na magistrát, včera zastupitelstvo Prahy 1 o týhle tý věci jednalo, zatím neznám výsledek, s panem Filipem Pospíšilem, poslancem zastupitelstva Prahy 1, mám sraz až dneska večer v restauračním zařízení, tam se to všechno dozvím, ale nás tam jaksi zaujalo to, že jako bez nikoho někdo rozhodl a udělali jsme to, že, vy jste říkala mnozí lidé, my se domníváme, že to byl jenom úřad, protože jsme nechali ... udělali jsme petici, která hovořila o tom, že nesouhlasí ty lidi, který podepíšou tu petici, s tím, aby ta socha Sikmunda Freuda byla právě na Kozím plácku, nic proti tý soše, je krásná, může bejt kdekoliv jinde, a tu podepsala naprostá většina obyvatel Kozího plácku, Kozí ulice, Haštalský ulice. Ty lidi se i oprávněně obávají, že ten takovej trošku neblahej turistickej ruch že se přesune i k nim, protože ten končí vlastně u sochy Franze Kafky a že prostě už tam nebudou moct sedět s kočárkama a že tam zanikne krám, že tam zas bude ten porcelán, že tam budou prodávat kupci ruský čepice, že to prostě bude jinak. My si myslíme, že existujou vhodnější místa pro Sikmunda Freuda. Byl to přece jenom člověk, kterej se zabejval, aby člověk trošku jako dumal sám o sobě, tak jsme si říkali, že by bylo výhodný, kdyby ta socha mohla bejt na tom plácku mezi parlamentem a Senátem, protože ta socha je ... je to takovej stůl, za ním ten Sikmund Freud sedí, na tom stole je on znovu za tím stolem a na tom stole je další. To znamená, že ta deska umožňuje každýmu z těch poslanců, když půjde do práce, vyndat si věci z tašky, zkontrolovat, jestli má tu kartu, kterou většina z nich zapomíná, brejle, svačinu, telefon, jo, prostě jestli má všechny tyhle věci, když je má, tak by si to zase strčil do tý kapsy, chvilku by se nadech, že jo, neběžel by tam jako rozdejchanej, mělo by to jako pozitivní vliv, no, tak uvidíme, jestli budou chtít tu sochu umístit mezi Senát a parlament.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Tak určitě by se tam hodila, to by nepochybně mnozí uvítali. Já jsem se chtěl zeptat, když chcete rehabilitovat cosi ze zemědělských tradic, proč jste se rozhodl pro kozy? Já jsem se taky setkal s iniciativami, které chtějí třeba rehabilitovat zelí, ono jde leccos. Proč tedy ty kozy?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, tak já sám kozy chovám, z nějakých důvodů k nim mám vztah pozitivní. Ono to v tom příspěvku zaznělo. Jsme v situaci, kdy za padesát let v Český republice vyhynulo ... z jednoho a půl milionu koz jich je osmnáct tisíc, to znamená, když to dáme na procenta, tak za těch padesát let je to větší úbytek koz v Český republice než velryb na světě. To znamená, že jsme v situaci, když se nic zásadního nestane, tak ty kozy budeme vidět jenom v zoologický zahradě, většina chovatelů koz jsou starý lidi, který když umřou, tak jejich děti už si kozu prostě nepoříděj nebo jí prostě zabijou, snědí a ta koza má spoustu jako pozitivních věcí. Ono se říká, že kozy jsou mlsný, ale vezměte situaci, že po babičce zdědíte pozemek, který bude zarostlej šípkama, bezinkama a kdečím, ovce vám to nevypasou, kozy ano. Dneska jsme v situaci, kdy v Praze z pěti dětí narozenejch jsou tři doživotně postižený nějakou alergií, nějakejma věcma. Kozí mlíko má velice pozitivní věci pro lidskej organismus. Je to, jako z mýho pohledu je to zčásti recese a zčásti jako důležitá věc. Tím, že ty kozy chovám, denně je dojím, zabejvám se jima už několik let, tím, že jsem měl kamaráda, po kterým jsem část koz zdědil, kterej ty kozy měl celý léta, byl to Ladislav Lis, možná některý z vašich posluchačů si ještě vzpomenou, kdo to byl.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

I my ho známe.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Tak ten kozy choval a propagoval je, tak já jsem prostě jenom navázal na to, co dělal. Tím, že patřím k tý mladší generaci, tak jsem využil i možnost toho Internetu a to je právě ta populární forma. Když bych šel úplně do hloubky, a nic proti křesťanům, jo, ale když bych šel úplně do hloubky, tak koza byla symbolem plodnosti a hojnosti v době předkřesťanský a najednou přišli křesťani a byl to symbol ďábla. Jo, naprostej ... protože tam šlo o vymícení nějakejch těch kultů, a tak možná třeba po dvou tisících letech, že by třeba se nám mohlo podařit, že by nějaký světící biskup mohl nějakou sochu někde kozy vysvětit a tím bysme znovu jako ... tak takhle.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy se ovšem nestaráte jen o kozy, ale také o lidi a o jejich životní prostředí a tradice. Podílíte se například na záchraně starobylého zámku Staré Hrady ve stejnojmenné obci. Myslím, že Milkovice patří do katastru té obce, je to tak?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Ano.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak jak se ta situace vyvíjí? Ten boj je poměrně úporný, vy se tomu věnujete dokonce, jak vidím a jak jsem si přečetla, vydáváte specializované noviny.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, ke každý aktivitě je potřeba propagace. To znamená, že letáky a noviny, a to je běžná součást, že jo, propagandistický věci, jestli se to takhle dá nazvat, protože jiná možnost není. Abyste dala lidem do ruky informaci, musíte jim jí dát, že jo, per huba nebo myšlenka, že všichni lidi v tomto okamžiku poslouchají zrovna tohle to rádio, je nesmysl, to si může myslet někdo ve vysoký politice, já si to myslet nemůžu, a proto vydávám čas od času i noviny. Ale k problému. Starý Hrady jsou velice zajímavou záležitostí historickou v českejch dějinách nevídanou, protože v šedesátých letech se proti odstřelu Starých Hradů postavili místní občani a dvacet let cihlu po cihle společně s trampama a skautama jí prostě opravili, ty Starý Hrady. Od šedesátejch let je tam v pronájmu Památník národního písemnictví a postupně jednotlivý opravený části toho zámku dostávali do pronájmu a je tam od těch šedesátejch let archiv, literární archiv, to znamená každej člověk, kdo píše o nějaký osobnosti literatury nebo politickýho života nebo společenskýho života, tak tam jsou zrovna uložený pozůstalosti těchhle těch lidí, to znamená každej, kdo napsal nějakou knížku, ve Starejch Hradech musel prostě bejt. Takže tam projde kolem pěti tisíc lidí, i návštěvníků, protože tam jsou ... je tam například Vrchlickýho a Jiráska pracovna, to znamená, že člověk může vidět, jak vypadal jejich stůl, jak asi když Jirásek, jak říkají Cimrmani, kradeným inkoustem psal knihy, tak jak to asi vypadalo, že jo, kde to dělal a dvacet pět let tam vychází časopis a jsou tam kulturní aktivity. Dneska jsme v situaci, že byli komunální volby, do devítičlennýho zastupitelstva byla volena jedna kandidátka, devět lidí, a tyhle ty lidi těsně po volbách, to znamenalo, že stačilo, kdyby přišel jeden člověk k volbám, a nikomu to v tý vesnici nepřipadalo divný, protože prostě zastupitelé zastupujou a nikdo neměl nějakej zásadní problém proti nim, ale zastupitelé přišli na prvním zasedání zastupitelstva s tím, že prodají zámek za třicet milionů a rovnou představili jako případnýho kupce. Okamžitě udělali ... občani se proti tomu postavili, řekli: "Musí bejt nejdřív přeci vypracovanej nějakej záměr, proč to chcete vybrat, jak je to možný." Ale zastupitelstvo vzalo papír a na to napsalo: "Záměr prodeje nebo prodej zámku Staré Hrady." Podle obecního zákona nebo zákona o obcích, když obecní zastupitelstvo napíše takovejhle papír, dá to ve veřejný vývěsky, visí to čtrnáct dní, tak v tom okamžiku ten majetek může prodat a nikdo jim nikdy nemůže nic udělat. Takže jsme se proti tomu společně, protože do tý obce patřím, postavili s dalšíma lidma, napsali jsme petici, že nechceme, aby se zámek prodal, petici podepsalo během dvou dnů sedmdesát lidí, což je nadpoloviční většina, donutili jsme tímto aktem, aby zastupitelstvo ten papír stáhlo a dostali jsme se v podstatě do situace jednání. Zastupitelstvo, protože jsme zjistili, že zastupitelstvo má zásadní nepořádek v účetnictví, že pět let za sebou v auditech jim státní instituce, který dělaj kontrolu, říkaj, že takhle se hospodařit nesmí. To znamená, že obec vlastně má zakázáno žádat o dotace, i když občanům říkaj, že je to tak složitý, že nemůžou prostě požádat a vypadá to, že tam mají finanční propady jako velký, tak z našeho pohledu je to maskování celý týhle tý záležitosti a vlastně proto prodej.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A odhalili jste, co by se s tím zámkem, dejme tomu, stalo, pokud by byl prodán za těch třicet milionů?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

No, to těžko říct. Kousíček od nás koupil nějakej chlapík zámek v Dětenicích, je to taková známá věc, kde se mluví v hospodě sprostě, ale je to skutečně sprostý od nich, protože tam ta vesnice tím velice strádá, pivo v tý hospodě si koupíte za třicet šest korun, nejlevnější jídlo za sto šedesát, nikdo z místních se na tom nepodílí, mimo bejvalýho starosty a jeho rodiny, všechny pozemky a baráky v tý vesnici ten člověk už skoupil a dělá z toho prostě byznys v jeho očích. To znamená, že by se ta vesnice úplně celá zničila. Ten člověk, kterej to chce koupit, je majitel realit a v dnešní době na jeho stránkách internetovejch realitních on nabízí tři další zámky. To znamená, že není vyloučeno, že by se to stalo spekulací, ale pro mě to, co je na tom fascinující, je, můžeme mít každej názor na něco, to znamená zastupitelé mají názor, nestíháme to, nedokážeme dělat běžný opravy, proto je lepší, když to někomu prodáme a ten se o tom bude starat. Ale vznikla vlna odporu proti tomu mezi občanama, možnost ... protože spoustu lidí z veřejnýho života od PEN klubu počínaje, přes kdekoho prostě se k tomu vyjádřil místo toho, aby to zastupitelstvo si řeklo: "No tak využijeme tý aktivity těch lidí a dáme to dohromady.", tak oni začínaj pomlouvat, začínaj štvát, začínaj dělat prostě všechno pro to, aby to tak nedopadlo. Už tomu člověku pronajmuli nějaký prostory, vypověděli tam to občanský sdružení, který dělá výstavy, prostě udělali věci, my jsme je donutili na posledním zastupitelstvu, že musejí vyhlásit referendum a oni teď říkají, že referendum bude o otázce, jestli mu to prodat půl na půl, ne o prodeji. Prostě věci, že člověk žasne, kam až jako může někdo zajít a jsou to ale zastupitelé, že jo. A teď jsme v tý otázce, co je vlastně demokracie. Je demokracie to, že do devítičlennýho zastupitelstva půjde devět lidí, který si můžou dělat co chtěj, protože to zastupitelstvo už prodalo v minulým období většinu pozemků, všechny budovy, který obec vlastnila, a teď už jedinou věc, kterou obec vlastní, je zámek. Takovejch obcí, který jsou vytunelovaný, je po republice desítky, možná stovky. A to je špatně.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já mám už poslední otázku, musíme bohužel končit. Je těsně před Štědrým dnem, vy pocházíte z kraje, kde mají obce, kromě toho, že jsou tam problémy se zastupitelstvy, malebná jména, například Libáň, Kopidno, a já jsem se chtěl jen tak úplně lehkým tónem zeptat, jestli ten letošní předvánoční čas na tom Jičínsku vypadá podobně jako ve velkých městech? Jenom připomínám, že ve velkých městech vypadají Vánoce jako obléhání nákupních center.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Víte, já myslím, že dost velká část lidí, který bydlej na vesnici, tak jsou jedny z těch obléhačů, to je takovej trend, že jo, ty supermarkety, ale jinak samozřejmě život na vesnici a na samotě je úplně jinej než ve městě, naprosto diametrálně odlišnej a podle mě je hezčí, pro děti je krásnější, je to prostě jako pozitivnější způsob života než ve velkým městě. Mě třeba fascinuje, když jdu po Praze, když jsem dneska v Praze, mě fascinuje, že kolem těch hlavních ulic choděj ty maminky s těma kočárkama, jako kdyby neměly někde chalupu, babičku, jako kdyby nemohly prostě na dobu pět let, než to dítě prostě jde do školy, se odstěhovat někam a bejt někde ve zdravým vzduchu. To mě fascinuje, takže jako u nás ty Vánoce jsou taky vidět samozřejmě, ale nejsou vidět v takovém tom kýči. Ten kýč vidíme jenom z televize, kde se dozvídáme to, co se komunistům nepodařilo, že nedokázali zničit Ježíška, tak to se v týhle tý reklamní době podařilo, protože najednou máme všichni Santa Clause, že jo.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Stanislav Penc, který byl hostem předvánočního vydání Studia STOP. Děkujeme za návštěvu, za vaše názory a přejeme šťastného a veselého Ježíška.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen Strany zelených

--------------------

Děkuju vám, vám taky a vašim posluchačům.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Techniku dnes obstarávala Dana Pohnánová a od mikrofonu se loučí...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

...Petr Holub...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

...a Jana Šmídová. Na slyšenou.

Musím ti to říct

20.12.2006

A2 kulturní týdeník

Petr Šafařík

Dokumentární ohlas CzechTeku 2005

Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě měl premiéru pozoruhodný snímek Kateřiny Krusové Musím ti to říct. Jeho základem je mírně sestříhaný záznam jednání aktivisty Stanislava Pence na trutnovské radnici, kde se v rámci jednoho ze svých právních sporů s tehdejším premiérem Jiřím Paroubkem nelehce domáhal svých práv.

V sobotu 20. srpna 2005, necelý měsíc po nechvalných událostech během CzechTeku, vedl na pódiu trutnovské hudební akce Open Air Music Festival aktivista Stanislav Penc krátký telefonát s premiérem Jiřím Paroubkem. Aniž by na to byl politik upozorněn, přenášely rozhovor reproduktory do festivalového amfiteátru. Penc následně návštěvníkům festivalu oznámil číslo Paroubkova mobilního telefonu a spolu s moderátorem koncertu je vyzval, aby premiérovi telefonovali nebo psali SMS. V následujících dnech byl Paroubkův mobil zahlcen stovkami anonymních telefonátů a textových zpráv, z nichž byly mnohé vulgární a některé výhružné. Premiér poté na Pence podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

Když natáčí úředník

Pětačtyřicetiminutový film leží na pomyslné škále realita - inscenace/stylizace - (čirá) fikce, na které se pohybují vzdor obecnému mínění i dokumentární snímky: blízko pólu bezprostředního zachycení skutečnosti. Jeho jádrem je tzv. found footage: střihově zkrácený záznam původně devětapadesátiminutové amatérské nahrávky, pořízené jedním z úředníků trutnovské radnice. Ten ji na hranici zákonnosti natočil z podnětu tamního vedoucího správního odboru Jiřího Ratajíka, druhé hlavní postavy snímku Kateřiny Krusové. Záznam nechal Ratajík, dříve Pencem kritizovaný kvůli manipulaci přestupkového řízení v aktivistův neprospěch, pořídit jako „pojistku“ a zjevně i prostředek zastrašení Stanislava Pence. Ten nahrávku posléze získal po své stížnosti na postup dotyčného úřadu a poskytl ji dokumentaristům z pražské FAMU.

Ve snímku Kateřiny Krusové po krátkém zvukovém připomenutí policejního zásahu proti účastníkům CzechTeku a scéně veřejného telefonátu S. Pence J. Paroubkovi sledujeme, jak se během napjatého jednání na trutnovské radnici aktivista postupně prosazuje vůči J. Ratajíkovi, který čím dál více vyvedený z konceptu nakonec trousí na Pencovu adresu různé nehoráznosti. Závěr jednání je velice komický; natáčení se pro vedoucího správního odboru stalo bumerangem, a sám nakonec zkroušeně vyzývá Pence, který trvá na pořízení zápisu, aby mu úřední text nadiktoval.

„Moji tanečníci mi nerozumějí“

Film Musím ti to říct je navzdory nelehkému pochopení některých souvislostí divácky vděčný. Bohužel - a to ukázala premiéra snímku na MFDF v Jihlavě jasně - jeho divácká popularita přespříliš čerpá z přehnané démonizace Jiřího Paroubka a lidové, paušální kritičnosti vůči byrokracii. Zůstaňme u prvního - pro nás zde podstatnějšího - jevu, skandalizace bývalého premiéra a bohužel často i sociální demokracie jako takové. Svůj díl odpovědnosti zde nese i Stanislav Penc. Nakládání s číslem mobilního telefonu (byť získaným z otevřeného zdroje) bylo eticky i právně sporné, a to také proto, že se při něm pracovalo s davovou psychikou festivalového publika - jeho reakce, ukázané i v úvodních sekvencích Musím ti to říct, to dosvědčují výmluvně. Navíc moderátor festivalu, který „volání Paroubkovi“ uváděl spolu s Pencem, užíval na premiérovu adresu vulgarismy („představa, jak má nasráno v kalhotách“, „doufám, že se u toho aspoň posral!“). Kontrast autentického, občansky statečného a pro věc zapáleného Stanislava Pence a onoho moderátora - povrchního sprostého rádobybaviče, to je motiv, který stojí za zapamatování, tím spíše, že se v dokumentu objeví jaksi mimoděk. Totéž platí o rozporu části Pencových protestních apelů s postoji většiny trutnovského publika i obecněji té části české veřejnosti, jež se cítila pobouřena postojem Jiřího Paroubka a dalších politiků k CzechTeku. Ukazuje to například moment, kdy Stanislav Penc na trutnovském festivalu ještě před telefonátem premiérovi oproti očekávání pořadatelů krátce nastínil nejradikálnější motivy jím zamýšlené kampaně (hovořil tehdy v plurálu za blíže neurčené „my“). Ocitoval 23. článek Listiny základních práv a svobod, pojednávající o právu občanů postavit se na odpor proti odstraňování demokratického řádu, a naznačil, že by se kvůli CzechTeku mělo stávkovat. Takový postoj k dění kolem CzechTeku 2005 byl ovšem velice radikální a svou rétorikou i zacílením pochybný (média, S. Pencovi během postczechtekových kauz - zčásti hlavně kvůli protiparoubkovskému ostnu - velmi nakloněná, tuto pasáž jeho apelu nápadně nezmiňovala). Pro občanské aktivity a jejich možnosti sahat k občanské neposlušnosti bylo volání po stávce škodlivé i tím, že střílelo nejtěžším kalibrem po vlastnoručně zveličeném fantomu. Pencova czechteková protiparoubkovská a následně protikomunistická kampaň - opakuji, sympatická jeho osobní ryzostí, občanskou odvahou a nasazením - je sporná i tím, že se podobně jako řada jiných protestních aktivit bez výhrad nechala zneužívat občanskými demokraty a jim nakloněnými médii. Přitom zmíněné politické a mediální subjekty nejsou nonkonformnímu, ba anarchistickému duchu původního CzechTeku a svobodomyslnosti a občanské angažovanosti Stanislava Pence vzdáleny o nic méně než bafuňáři z řad sociálních demokratů.

Více myslet, nejen filmem

Nepřekvapuje, že radikální Pencovo volání po občanské neposlušnosti podle ústavou zaručených práv zůstalo oslyšeno. Snad si měl aktivista pečlivěji pročíst a promyslet pádnou charakteristiku konformity nové czechtekovské většiny od sociologa Jana Kellera. Tvrzení o „příliš bezstarostných tanečnících“ bohužel zřejmě platí o většině - vesměs velmi mladého - publika jihlavské premiéry snímku Musím ti to říct, společenství jistě nadprůměrně vzdělaném a kultivovaném (festival má krédo Myslet filmem). Debata po projekci přinesla téměř bez výjimky jen naivně entuziastické sympatizující projevy včetně několika paušalizujících protiparoubkovských a protiúřednických výlevů a nápadu - naštěstí oslyšeného - „zopakovat Paroubkovo číslo a zase mu volat“. Navíc diskuse ukázala, že mnozí přítomní o Stanislavu Pencovi takřka nic nevědí.

Nenechat se zneužívat

V létě 2006 - před blízkými dvojími volbami a novým, bezproblémovým ročníku CzechTeku - se Stanislav Penc výrazně angažoval na trutnovském festivalu v další protiparoubkovské akci (výsměšné psaní pohlednic údajně „osamělému“ premiérovi). Ta byla opět hojně zneužita občanskými demokraty a jim nakloněnými „nezávislými“ médii. Zdá se tedy, že Stanislav Penc nezachází s některými svými aktivitami dostatečně obezřetně. Malá ostražitost vůči případnému (politickému) zneužití je také rizikem snímku Kateřiny Krusové. Například antihrdina jejího filmu Jiří Ratajík udělal politickou kariéru především díky ODS a také po říjnových komunálních volbách, po nichž Trutnovu opět vládnou hlavně občanští demokraté, na svém postu navzdory své ostudné kauze zůstal. Dokument rámuje řada informací v titulcích, tato by se do těch závěrečných jistě hodila. Širší kritická intence - a jedné její součásti klidně říkejme nestrannost či balance - by dokumentu prospěla, zvlášť kdyby se Stanislavu Pencovi měl povést jeho plán promítat film ve školách.

Musím ti to říct. Režie Kateřina Krusová, ČR 2006, 45 minut.

Staré Hrady: mezi prodejem a tesaříkem

11.12.2006

Týden

Kamila Klausová

Za socialismu zámek zachránila akce Z, nyní rozhodne referendum

Na ostří nože. Taková panuje už měsíc nálada ve Starých Hradech na Jičínsku, maličké obci se 174 obyvateli. V pozadí stojí debata o budoucnosti zdejšího zámku. Zastupitelstvo jej chce prodat, Stanislav Penc a spol. se bouří.

O zámku psal v 70. letech známý novinář Rudolf Křesťan jako „o zázraku“. Někdejší renesanční zámek se podařilo zachránit díky aktivitě učitele Vladimíra Holmana. Předseda MNV se v roce 1960 vzepřel představě, že zámek má být odstřelen. Zorganizoval místní obyvatele, důchodce, žáky, studenty a ti začali zámek v „akci Z“ opravovat. Na nákup materiálu se sehnala dotace. V osmdesátých letech tam v plné práci strávili nejeden víkend trampové a ochránci přírody. Na výzdobě sálů se podílel místní truhlář, masivní lustr vytepal místní kovář, dlaždice na zemi ve výstavní síni jsou z Rakony (model hnědá), strop v obnoveném gotickém křídle je železobetonový... Od roku 1969 je zámek v takovém stavu, že v něm má detašované pracoviště Památník národního písemnictví. Kromě třiceti tisíc kartonů z pozůstalosti slavných synů a dcer vlasti je tam k vidění pracovna J. Vrchlického a také expozice A. Jiráska i E. Krásnohorské.

Zámek za 30 milionů

Do klidu a míru okolní krajiny Českého ráje jezdí literární badatelé. Za přespání na zámku platí oni, jejich pomocníci a s přimhouřenýma očima i rodiny pár desítek korun. Konají se zde výstavy, recitační večery, koncerty vážné hudby - nutno dodat, že spíše pro úzkou skupinu lidí spřízněných s Občanským sdružením Staré Hrady než pro masové publikum. Zámek opět chátrá. Roční nájem 600 tisíc korun od Památníku národního písemnictví na opravy nestačí, obec tuto částku navíc do zámku nevrací celou. Začátkem listopadu přišlo zastupitelstvo Starých Hradů s návrhem zámek prodat. „Objekt je vlhký, střechy jsou napadené tesaříkem, opravy si vyžádají desítky milionů, na něž naše obec s rozpočtem 1,7 milionu korun nemá,“ tvrdí starosta Josef Miclík. Na inzerát tedy sami zastupitelé našli podnikatele Rudolfa Suka, zakladatele a spolumajitele realitní kanceláře Tana, která má v Podkrkonoší dvanáct poboček. Ten hledá historický objekt pro instalaci svých sbírek z doby císaře Františka Josefa I. a byl by - podle předběžných jednání - ochoten dát za zámek až 30 milionů korun a financovat další opravy.

Záměr prodat zámek však vyvolal v obci pozdvižení. Okamžitě vznikla petice proti prodeji, kterou podepsalo 73 ze 134 voličů v obci. Nenávistné projevy, které se objevily na veřejné schůzi o zámku, by měly být výstrahou pro každého, kdož by si chtěl myslet, že život na vsi je idylický.

Zastupitelstvo narazilo na tvrdého protivníka, člena Strany zelených Stanislava Pence, který hospodaří v přilehlých Milkovicích a stal se nejhlasitějším mluvčím lidí proti prodeji. Penc zastupitelům vyčítá, že se v minulosti nesnažili zámek udržet v lepším stavu a také že nikdy nepožádali o žádnou dotaci na opravu - ať už ministerstvo kultury nebo Evropskou unii.

Rozhodne referendum

Při veřejných debatách o zámku vyplynulo, že mnohé lidi v obci bytostně děsí představa soukromého vlastníka, který by si zámek mohl zavřít pro sebe. „Co je to za člověka, když má tolik peněz?“ ptá se jedna občanka.

Sběratel starožitností Rudolf Suk říká, že pokud Staré Hrady koupí, chtěl by v budoucnu na zámku bydlet. „Určitě bych zámek neuzavíral. Navázal bych na současný kulturní provoz a přidal bych k němu svou expozici z dob Rakouska-Uherska,“ říká podnikatel ze Dvora Králové nad Labem. Eva Bílková z Památníku národního písemnictví, která je v současnosti nepsanou zámeckou paní, však na nějakou souhru do budoucna nevěří. „Vzhledem k tomu, jak byl zámek v minulosti zachráněn, tady panuje zvláštní atmosféra. Jakýkoli soukromý majitel se sebelepšími úmysly to zruší,“ říká Bílková a připomíná, že literární archiv tam má smlouvu o pronájmu do roku 2015. „Preferovali bychom, aby se zámek stal státním majetkem,“ říká Naďa Kubů z Národního památkového ústavu.

Zastupitelstvo Starých Hradů chce situaci kolem prodeje vyřešit referendem, jež bude vypsáno začátkem nového roku. Místní tak mají přes vánoční svátky o čem přemýšlet.

Foto popis| Zámek ve Starých Hradech. Prodá se, či zůstane obci?

Foto autor| Foto: ČTK

Zmoudření studenta Zifčáka

4.12.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Zpřístupnění personálních spisů ministerstva vnitra dává veřejnosti možnost nahlédnout známé příběhy představitelů komunistické moci v jiném světle. Může se tak třeba dozvědět, jak si estébák Ludvík Zifčák vedl v dobách své školní docházky.

PRAHA Když na konci června 1975 přinesl tehdy patnáctiletý žák deváté třídy základní školy v Břidličné Ludvík Zifčák domů své školní vysvědčení, žádná velká oslava nejspíš nevypukla. Ze třinácti předmětů šest čtyřek, jediná jednička, z tělocviku.

Oproti pololetí žádná velká změna. Zifčák se sice zlepšil v dějepise (ze čtyřky na trojku), „utekl“ mu ale přírodopis (trojka v pololetí, čtyřka na konci roku). Čtyřky z češtiny, ruštiny, matematiky, fyziky a chemie si student udržel.

O osm let později už je všechno jinak: Ludvík Zifčák právě na Praporčické škole Sboru národní bezpečnosti v Brně úspěšně složil maturitní zkoušku. Vysvědčení trochu kazí trojka z ruštiny, jinak má ale mladý policista samé dvojky: z češtiny, marxismu-leninismu a z československého socialistického práva.

O čtyři roky později dokonce na Důstojnické a praporčické škole SNB, PS a vojsk MV v Holešově při důstojnické zkoušce Zifčák uspěl s vyznamenáním. Z československého socialistického práva měl dvojku, pak ale samé jedničky: z vybraných problémů marxismuleninismu, ze základů veřejnobezpečnostní činnosti a z pořádkové služby.

Uplatnění u komunistického policejního sboru Zifčákovi svědčilo. V sedmadvaceti letech se z kluka na propadnutí stal důstojník Sboru národní bezpečnosti. Jen necelé dva roky chybí do doby, kdy Zifčák začne pracovat pro Státní bezpečnost. A o málo více než dva roky do chvíle, kdy Zifčák, již jako ostravský student Milan Růžička, sehraje 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze svou „životní úlohu“, mrtvého studenta Martina Šmída.

Z kolika sourozenců vlastně pocházíte, soudruhu Zifčáku?

A to se Zifčák policistou vlastně ani málem nestal. Když v červnu 1981 žádal o přijetí k SNB, zradila ho matematika. „Pocházím z dělnické rodiny ze pěti (přeškrtnuto) čtyř sourozenců,“ zní první věta jeho žádosti. Nad tím se pozastavili i pracovníci kádrového odboru Krajské správy SNB v Ostravě, kteří Zifčáka přijímali.

A tak si musel jedenadvacetiletý Zifčák, toho času instalatér v Bytostavu Ostrava, žádost o přijetí napsat znovu. Doručil ji o dva dny později a tentokrát se již nezmýlil. „Pocházím z dělnické rodiny a mám 4 sourozence,“ vyhnul se v nové žádosti sporné formulaci. Pro zajímavost: nová žádost byla psána zjevně jinou rukou než ta původní, byla také podstatně obsáhlejší. „V rodinném prostředí jsem byl stejně jako všichni moji sourozenci vychováván rodiči v duchu politiky KSČ a spojenectví se Sovětským svazem a ostatními socialistickými státy,“ zní jedna z vět, kterými se Zifčák nebo někdo z jeho okolí rozhodl obohatit druhou z žádostí o přijetí.

Historici: StB byla v krizi.

Zifčák je toho důkazem Zifčákův příběh je podle historiků i bývalých disidentů ukázkou krize, kterou Státní bezpečnost na konci 80. let procházela. „I na tehdejší poměry bylo poněkud výjimečné, že Zifčák neměl ani pořádné civilní středoškolské vzdělání. A ve sboru tehdy rozhodně nepatřil k nějakým intelektuálním hvězdám. Svědčí o tom například jeho přijímací zkoušky na Vysokou školu báňskou, které vykonal v červnu 1989. Soud zjistil, že do jeho testu bylo někým z komise zasahováno tak, aby vůbec prošel,“ říká historik Petr Blažek, který Zifčákův personální spis studuje.

Blažkův kolega, badatel Radek Schovánek, je ještě tvrdší. „Komunisté a StB měli skutečný talent nalézat lidi, kteří sotva prolezli základní školu, aby z nich za deset let udělali doktory práv,“ říká Schovánek.

Také bývalí disidenti, kteří měli možnost se během podzimu 1989 se Zifčákem setkat, mluví o tom, že byl podezřelý už svým vystupováním. „Byl mi nesympatický a podezřelý. Tak jsem ho poslala za Petrem Uhlem, aby si ho také oťukal,“ říká například Dana Němcová.

Se Zifčákem měl svou zkušenost i člen Společnosti za veselejší současnost Stanislav Penc, který byl v letech 1988 a 1989 svolavatelem několika demonstrací. „Stejně jako dnes se i tehdy dali někteří tajní policajti okamžitě poznat. A byl to i případ Zifčáka, který se choval tak, že bylo hned naprosto jasné, o koho jde,“ říká Stanislav Penc.

***

Poručík Státní bezpečnosti se v roce 1989 vydával za studenta ostravské Vysoké školy báňské Milana Růžičku. Jeho úkolem bylo proniknout do tehdejšího disentu, ustavil kvůli tomu i tzv. Nezávislé studentské sdružení. 17. listopadu 1989 měl jako provokatér dovést studentský průvod na Národní třídu v centru Prahy, kde proti němu brutálně zasáhla policie. Sám Zifčák alias Růžička sehrál „úlohu“ mrtvého studenta. V roce 1995 byl pravomocně odsouzen na 18 měsíců za to, že z vlastní iniciativy používal mezi studenty nezákonnou metodu policejní provokace. Trest vykonal od března do prosince 1995, kdy byl z vězení podmínečně propuštěn. Dnes žije v Bruntále, podniká jako majitel zastavárny.

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek MV / JL

O prodeji zámku ve Starých Hradech rozhodne referendum

4.12.2006

ČRo - hradec.cz

O případném prodeji zámku ve Starých Hradech na Jičínsku, který dosud vlastní obec, by měli rozhodnout lidé v referendu. Prodej zámku prosazovali zastupitelé, proti zamýšlenému prodeji se však postavila většina ze 134 obyvatel obce, informuje ve svém dnešním vydání pro Královéhradecký kraje Mladá fronta Dnes (MfD). "Na další sporné otázky ohledně obecního účetnictví a technického stavu památky by měly odpovědět dvě nově jmenované komise, v nichž zasednou zastupitelé i občané," řekl odpůrce prodeje Stanislav Penc.

Staré Hrady o prodeji památky uvažovaly již dva roky, po říjnových komunálních volbách však zastupitelstvo rozhodlo, že začne hledat zájemce, který se v kupní smlouvě zaváže zachovat přístup veřejnosti do celého areálu včetně obřadní síně a restaurace.

Zastupitelé tvrdí, že obec nemá na údržbu památky peníze, naopak odpůrci vyčítají obci špatné hospodaření. V objektu sídlí Památník národního písemnictví, který ročně obci za nájem platí 600.000 korun, do oprav objektu se však podle odpůrců prodeje vrací pouhá třetina peněz. Odpůrci obci také vyčítají, že nikdy nepožádala ministerstvo či kraj o dotaci na opravy.

Zájem o památku projevil spolumajitel realitní kanceláře ze Dvora Králové nad Labem Rudolf Suk, který je za zámek připraven zaplatit až 30 milionů korun. V zámku plánuje vybudovat soukromé muzeum se sbírkou historických předmětů z doby císaře Františka Josefa I.

První zmínka o tvrzi na místě zámku ve Starý Hradech je z druhé poloviny 14. století. V letech 1571 až 1573 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. V šedesátých letech minulého století hrozila zámku demolice, v roce 1970 však byl rekonstruován.

Prodej zámku odložili

24.11.2006

Mladá fronta DNES

IVAN TRUHLIČKA

Protestní petice obyvatel odsunula prodej zámku ve Starých Hradech

Staré Hrady - Zámek ve Starých Hradech na Jičínsku, který místní obyvatelé s pomocí stovek dobrovolníků před čtyřiceti lety zachránili před jistou zkázou a proměnili ve vyhledávanou turistickou atrakci, zůstává i nadále majetkem obce. Kvůli protestní petici, pod niž připojila svůj podpis více než polovina ze 134 místních voličů, odsunuli zastupitelé klíčové hlasování o prodeji památky na neurčito.

„Nemůžeme schvalovat prodej zámku, když proti němu část obyvatel protestuje peticí. Nejdříve musíme vyřešit petici a teprve potom můžeme hlasovat o prodeji,“ zdůvodnil rozhodnutí zastupitelů ve středu večer po skončení tříhodinové bouřlivé schůze starosta Josef Miclík.

Přibližně sedmdesát obyvatel Starých Hradů v zaplněné obřadní síni zámku se hned na začátku schůze rozdělilo na dva tábory. Jedna část veřejnosti podporovala snahu radnice o prodej zámku jedinému zájemci, který je za něj ochoten zaplatit až třicet milionů korun, druhá prosazovala zachování památky v majetku vesnice.

„Pro obec naší velikosti je nerozumné zámek si dál ponechat, pokud máme zájemce, který ho chce koupit a dál do něj investovat. Smyslem fungování obce není vlastnit zámek, který občanům nic nepřináší,“ tvrdil člen obecního finančního výboru Zdeněk Švorc. „Nezabýváte se tím, jak problémy zámku řešit, ale jak se jich zbavit. Buď na základě petice přehodnoťte svá stanoviska, nebo odstupte,“ vyzval naopak zastupitele občanský aktivista a majitel statku v nedalekých Milkovicích Stanislav Penc.

Vedení obce jeho návrh nevyslyšelo a rozhodlo, že jednání o prodeji historického areálu bude pokračovat příští neděli další veřejnou schůzí. Do té doby radnice připraví přehled částek, které musela do údržby zámku v posledních letech investovat, i konkrétní návrhy, za jakých podmínek by mohl prodej památky proběhnout.

„Dáme lidem všechny potřebné informace, ať sami rozhodnou, jak máme se zámkem naložit. Pokud se občané na některé z variant jednoznačně shodnou, jejich doporučením se budeme řídit,“ sdělil starosta. V opačném případě bude zřejmě muset ve Starých Hradech proběhnout místní referendum.

„Referendu se nebráním, ale chápu je jako poslední věc, kterou může toto zastupitelstvo v otázce prodeje místního zámku učinit, protože jeho organizace je poměrně složitá. Pro nás by to znamenalo zbytečné papírování a pro občany další cestu do volební místnosti, kterých si i tak užijí až dost,“ řekl Miclík.

Referendu se nebráním, ale chápu je jako poslední věc, již můžeme v otázce prodeje zámku učinit. Josef Miclík, starosta Starých Hradů

Cesta k autenticitě

9.11.2006

Instinkt

ŠIMON ŠAFRÁNEK

Mezinárodní festival dokumentárního filmu Jihlava se konal už podesáté. Jubilejní ročník se odehrál pod znělkou vlaků a nákladních kontejnerů - možná jako náznak stěhování.

Oproti minulým rokům se tentokrát svátek dokumentu odehrával v posledních dnech babího léta. A tak jsem měl spíš náladu louskat v tom slunci horké kaštany, než se oddávat intelektuálnímu voyeurství v přítmí kinosálů. V Jihlavě je navíc skvělá atmosféra, lidi sem přijíždí za filmy a za přáteli, ne aby se nechali vyfotit...

Bojovné diskuze

Čtvrteční večer patřil netrpělivě očekávané premiéře Kupředu levá, kupředu pravá Lindy Jablonské (film si později od obecenstva vysloužil Cenu diváků). Snímek popisuje aktivity mládeže, která se nebaví diskotékami, ale angažovaným schůzováním a jednou se možná stane politickou elitou národa. Díky režisérčině pozorovacímu talentu film nabízí mnohé humorné momenty. Příznačná je například situace, kdy se mladý komunista probírá spisy Stalina a Lenina a kamera si všímá zdí jeho pokoje zaplněných tak imperialistickými motivy, jako je Lara Croft nebo plakáty z Brava. Kořením projekce byla diskuze s protagonisty filmu. Čerstvě zakázaní členové komunistického svazu Nejlepším tuzemským dokumentem se totiž nakonec stal Nízký let Jana Šikla. Působivý pohled do rodinného archivu porazil černého koně soutěže, Ráno Víta Klusáka o cestě děkana FAMU Michala Breganta rozednívajícími se Karlovými Vary. Pořád je to ale střihová montáž archivního materiálu, podobně jako Musím ti to říct, kde Kateřina Krusová zpracovává policejní materiál pořízený při výslechu aktivisty Stanislava Pence.

Verdikt napovídá, že doba stále ještě prahne po maximální autenticitě a upřednostňuje svlékání autora před svlékáním situace. Zároveň je patrný ústup od „zábavných“ dokumentů, jako byl Český sen, k reflexi společnosti a vlastní identity.

Bitva o Duklu?

Za deset let existence urazil MFDF Jihlava obrovský kus cesty. „Na první ročník přijelo snad jenom 30 lidí.“ vzpomíná Erika Hníková, jejíž film Sejdeme se v Eurocampu získal Zvláštní cenu poroty. V současné době je Jihlava celosvětově uznávanou akcí. „Pro filmaře nabízí možnost srovnání, na Burze námětů lze získat peníze na další film nebo se setkat s lidmi z jiných festivalů,“ uzavírá Erika Hníková. Budoucnost festivalu nicméně kazí dezolátní stav kina Dukla. Organizátoři by jej rádi zrekonstruovali na moderní dvousálové kino, narážejí ale na laxní přístup města. Po letech marného čekání začíná trpělivost organizátorů přetékat a vážně uvažují o tom, že pokud se rekonstrukce napřesrok neuskuteční, přesunou festival jinam.

Českému dokumentu může být i líp

30.10.2006

Respekt

Radovan Holub

Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě se už deset let snaží připomínat kořeny naší bolesti a jít dovnitř mechanismů, jimiž je lidstvo v éře globální zábavy tiše a elegantně manipulováno a uspáváno. V neděli skončil jeho další ročník.

Jedním z hostů letošního festivalu s ironicky míněným mottem Nikdy nebylo líp! byl francouzský teoretik médií Francois Jost. Podle jeho názoru je jedním z hlavních problémů dneška původ obrazu - díky spoustě mediálních kanálů v čele s internetem je totiž možné obraz nerozpoznatelně simulovat, realitu vydávat za fikci a naopak: „Televize se snaží vnutit dojem, že je možné zachytit realitu tak, jak je. A to nejde.“ Mladá generace českých filmařů, jejichž tvorba byla k vidění v Jihlavě, se právě těmhle tezím předkládaným k masové víře rozhodla vzdorovat.

Student pražské FAMU Tomáš Potočný zachytil ve svém krátkém dokumentárním filmu Nejlepší příběh zámečníka Kamila Hamerského, který se - ač vegetarián - snaží vylepšit rodinný rozpočet při soutěžích v pojídání jídel. Mediálním mlýnem TV Prima však může projít pouze jako chorobně žravý „Kamil bulimista“. Film ukazuje zrod efektní mediální pravdy v konfrontaci s daleko méně efektní pravdou skutečnou.

Politické virtuální realitě se věnuje nejočekávanější film festivalu Kupředu levá, kupředu pravá v režii Lindy Jablonské, snímek o způsobech myšlení dvou extrémních politických uskupení - dnes již zakázaného Komunistického svazu mládeže a stále povolených Mladých konzervativců. Levicové i pravicové hnutí ukazuje jako zvláštní, velice lokální prostředí, které žije v jakémsi akváriu, v němž se čtou díla klasiků a opakují fráze stranických sekretariátů, aniž by do jejich světa pronikly skutečné problémy veřejnosti. Militantní levičáci i pravičáci jsou spíš ampliony idejí než samostatně myslícími bytostmi: jedni žijí leninskou revolucí a chtějí zakládat kolchozy, druzí hayekovsko-klausovským tržním hospodářstvím, kde se o sebe každý postará sám.

Ach ta distribuce

Český dokument je na vzestupu. Opouští čistě osobní rovinu, kdy si filmaři řešili před diváky své vnitřní problémy, a mentálně se tak dostává dál než náš hraný film. Snímky jako Musím ti to říct - fiktivní rozhovor ekologického aktivisty Stanislava Pence s nepřítomným Jiřím Paroubkem, natočený v produkci FAMU - svědčí o povaze české politiky, o stále přítomném totalitním myšlení v hlavách lidí, kteří si říkají demokrati. Ve srovnání s problémy, které nastoluje bývalý americký viceprezident Al Gore ve filmu Nepříjemná pravda (oteplování oceánů, ústup ledovců, záplavy, nadměrná sucha), je náš dokument daleko lokálnější. To však nic neubírá na jeho síle.

Největší slabinou českých dokumentárních snímků je způsob jejich distribuce. Pro většinu promítnutých děl bude prakticky jediným způsobem jejich šíření uvedení v televizi (většinou v pozdních nočních hodinách) nebo zařazení do sítě půjčoven DVD. Tyto rozpačité poměry ilustruje i případ nového dokumentu Eriky Hníkové Sejdeme se v Eurocampu. Snímek líčící s téměř formanovskou silou atmosféru malé vesnice byl původně točen pro televizi, nakonec se ale jeho kinodistribuce ujala nová distribuční společnost Aerofi lms. „Kdybych věděla od začátku, že můj film půjde do kin, tak bude jiný a delší,“ řekla jeho režisérka v Jihlavě. V tomhle by českému dokumentu rozhodně být líp mohlo.

V Jihlavě vyhrál muž, ale zářily ženy

30.10.2006

aktualne.cz

Irena Hejdová

Jihlava - Kocovinové ráno bez jediného střihu bylo nejzajímavějším domácím dokumentem v Jihlavě. Zřejmě až moc zajímavým.

Hlavní cenu v domácí kategorii Česká radost si odnesl z jihlavského festivalu dokumentů film Nízký let Jana Šikla. Střihový dokument je sestaven ze záběrů z rodinných archivů a vznikl v rámci cyklu Soukromé století; za jiný snímek tohoto cyklu si Šikl odtud odvezl cenu i loni.

Jeho vítězství ale přinejmenším kuloáry festivalu nepřijaly jednoznačně. Podle zákulisních informací porota neměla jasného favorita, a vítěz je tak spíš kompromisní - čímž si jury následně vysloužila obvinění z nedostatku odvahy.

Řadu soutěžních filmů vytvořili mladí tvůrci, nebo spíše tvůrkyně - v České radosti se utkalo celkem dvanáct snímků, z toho hned sedm natočily ženy. O jejich filmech by se minimálně ve třech případech dalo mluvit jako o angažovaných: vyjadřují se k současné české politické a společenské situaci.

#infobox

Čestným uznáním byl oceněn snímek Sejdeme se v Eurocampu Eriky Hníkové. Tragikomický film vypráví o soužití hasičů, sokolů a myslivců v české vesnici Běšiny, rozložené nejen ignorancí běšinského starosty, ale i vzájemnými půtkami.

Linda Jablonská na festival přivezla Kupředu levá, kupředu pravá o mladých komunistech a konzervativcích, kteří také po filmu diskutovali s diváky. Jejich postoje jsou odlišné, ale rétorika plná frází v mnohém podobná.

Hrdinou filmu Musím ti to říct Kateřiny Krusové je Stanislav Penc, známý aktivista a chovatel koz; po loňském Czech Teku se dostal do konfliktu s premiérem Paroubkem, když návštěvníkům trutnovského festivalu předal Paroubkovo telefonní číslo.

Velkým favoritem byl i snímek Nikdy nebylo líp. V Česku žijící bosenská rodačka Ivana Miloševič se vydává do své rodné země, aby deset let po skončení války zjistila, jak se tu žije. Projíždí zemi, setkává se se srbskými i chorvatskými nacionalisty i zakladatelem fiktivní země Titoslávie.

Festival zahajovalo 103 minut z ukradeného kufru, dokumentární detektivka Lucie Králové o hledání šesti Číňanů zobrazených na nalezených turistických fotografiích.

Hrdiny filmu Kdo mě naučí půl znaku Martina Ryšavého bylo zas několik Vietnamců, kteří kdysi studovali v socialistickém Československu.

Mezi favority byl počítán i Karel Vachek, který na nabité projekci uvedl další, tentokrát na své poměry relativně kratší opus Záviš kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance. Jeho hrdinu, pornofolkového písničkáře Záviše, si poté naživo mohli návštěvníci festivalu i poslechnout.

Helena Třeštíková natočila Události Pavla Štechy, citlivý portrét známého fotografa Občanského fóra a posledních měsíců jeho života.

Kolekci doplnily ještě snímky Zákonitosti života včelstva Radka Tůmy a Osada Bystrany Marca Badera a Petry Kunčíkové o obyvatelích slovenské romské vesnice.

Posledním v sekci uvedeným filmem bylo Ráno. Snímek natočený v průběhu loňského karlovarského festivalu sleduje děkana FAMU Michala Breganta a dokumentaristu Víta Klusáka na jejich cestě rozednívajícím se městem. Doprovází je ještě režisérka Jitka Rudolfová, režisér Jiří Lívanec a kameraman Braňo Pažitka.

Bez jediného střihu zachycuje snímek zdánlivě banální situaci, ale má v sobě radost z filmu i z rána po probdělé noci. Kocovinová únava obou aktérů se tu protne s neopakovatelností magického okamžiku ozvláštněného improvizovanou hudební vložkou obdobně společensky unaveného Františka Skály.

To vše činí z Rána asi nejautentičtější i nejobjevnější snímek z celé letošní České radosti.

Co způsobil telefonát Paroubkovi

26.10.2006

lidovky.cz

Lidové Noviny, Robert Malecký

Úřednická detektivka. Tak by se dal ve stručnosti popsat dokumentární snímek, který popisuje pozadí vyšetřování občanského aktivisty Stanislava Pence.

Může občan přicházející na úřad uspět v souboji s nepřejícím úředníkem? Může, pokud se důkladně připraví, je zběhlý v zákonech a vybavený mimořádnou dávkou asertivity.

Právě o tom pojednává snímek „Musím ti to říct“, který dnes mladá režisérka Kateřina Kursová představí na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Bývalý disident, dnes občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc v něm svádí „souboj nervů“ s vedoucím správního odboru trutnovské radnice Jiřím Ratajíkem.

Časová osa snímku začíná loni 30. července, kdy policie brutálně rozehnala technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku. Penc pak v srpnu z pódia festivalu v Trutnově zatelefonoval před desetitisíci návštěvníků tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi a následně zveřejnil i jeho telefonní číslo. Paroubek ho proto udal za přestupek proti občanskému soužití.

Penc se letos v květnu domáhal toho, aby mu byl předložen kompletní spis, který na něho úředníci vedli. Z hodinového záznamu, který mimochodem pořídili sami úředníci a Pencovi jej byli nuceni vydat, je film sestříhán na 40 minut.

Úředník Ratajík začíná s Pencovým asertivním stylem jednání ztrácet nervy po necelých sedmi minutách. Tehdy poprvé zvyšuje hlas. „Já jsem s trutnovskou radnicí už ztratil dost času. Zároveň jsem se mnohému naučil, za což vám děkuji,“ reaguje na to Penc. Ratajíkovi připomíná, že jako úředník státní správy má být k lidem úslužný.

Jednání dál plyne klidně, vyhrotí se znovu po patnácti minutách. „Pokud neuznáváte spisový řád, je to velký problém,“ komentuje Penc fakt, že úředník vede jeho spis pod třemi spisovými značkami. „Ale to není předmětem dnešního jednání,“ namítá Ratajík. „To bude předmětem příštího jednání,“ kontruje Penc.

V závěru úředník rezignuje, několikrát zjevně ztratí nervy. „Připravil jste se velice dobře, to skutečně dokážou jenom profesionálové,“ říká Pencovi. Pak mu argumenty dojdou úplně. „On vám to jednou pámbu nahoře spočítá,“ reaguje ve chvíli, kdy se Penc zvedá ze židle a hrozí, že přivede policii, aby úředníka donutila konat, jak má.

Případ bude mít možná ještě dohru: Penc podle svých slov zvažuje podat na úřad žalobu: podle něj neměl právo jednání natáčet.

zkrátka

25.10.2006

A2 kulturní týdeník

-JGR

Cenu Jiřího Ortena, kterou letos udělovala porota ve složení Ivan Binar, Jiří Hájíček, Pavel Janáček, Stanislav Škoda a Petr Borkovec, obdržel Marek Šindelka. / „Nesouhlasíme se záměrem postavit na Kozím plácku sochu Sigmunda Freuda. Kozí náměstí patří kozám a je jistě mnoho vhodnějších míst pro tento pomník,“ prohlásil Stanislav Penc za Spolek přátel koz. / Na adrese nobelprize.org si můžete poslechnout osmiminutový telefonický rozhovor s Orhanem Pamukem. / Zadie Smithová bude příští rok rozhodovat o ceně pro vítěze literární soutěže Willesden Herald, kterou uděluje stejnojmenný list za povídkovou tvorbu. / Společnost Microsoft oznámila, že se domluvila se specialisty na skenování knih, aby pokročila se svým projektem Live Book Search, který by měl konkurovat službě Google Book Search. / Literární cenu Premio Planeta de Novela a s ní i 601 tisíc eur získal Alvaro Pombo za román La Fortuna de Matilda Turpin. / Andrew Norman v nové biografi i Agathy Christie vyřešil záhadu jejího jedenáctidenního zmizení v roce 1926. Trpěla prý vzácnou chorobou, v jejímž důsledku se dostala do transu spojeného se ztrátou paměti. / Prvním hudebním singlem vydaným na paměťové kartě je skladba Nothing In My Way skupiny Keane. / Scarlett Johanssonová nazpívá některé sklad by Toma Waitse. / Na americkou literární cenu National Book Award byli v kategorii próza nominováni Mark Z. Danielewski (za knihu Only Revolutions), Ken Kalfus (A Disorder Peculiar to the Country), Richard Powers (The Echo Maker), Dana Spiottaová (Eat the Document) a Jess Walter (The Zero). V kategorii poezie pak Louise Glücková (Averno), H. L. Hix (Chromatic), Ben Lerner (Angle of Yaw), Nathaniel Mackey (Splay Anthem) a James McMichael (Capacity). Cena bude udělena 15. listopadu. / Zpěvák Thom Yorke prohlásil, že odmítá létat na koncerty do vzdálených zemí, dokud nebudou učiněny kroky, které by snížily objem nebezpečných zplodin, jež při přepravě skupiny vznikají. / Po snímku WTC bude režisér Oliver Stone natáčet ř lm o boji proti Talibanu v afghánistánských horách. / Vatikán připravuje animovaný ř lm o životě papeže Jana Pavla II., který by se měl stát vánočním hitem. / Na Tchaj-wanu narozený režisér Ang Lee, autor oscarového snímku Zkrocená hora, se podílí na přípravě zahajovacího a závěrečného ceremoniálu olympijských her v Pekingu v roce 2008. / V Hollywoodu se má natáčet ř lm o punkové skupině Ramones. / Nigerijskou literární cenu získal Ahmed Yerima za drama Hard Ground.

***

Marek Šindelka

Moje dětství

v mrtvé říční škebli

vyplavené mezi oblázky

na břehu

voní rybina

jen jí zvedni

rozloupni dvě černé lžíce

a v uzlíku měkkého masa

ucítíš nános pod splavem

moje dětství

říční smrt

Báseň čerstvého nositele Ceny Jiřího Ortena

pochází z knihy Strychnin a jiné básně

(Paseka 2005)

Kvůli party kritizoval inspekci

18.10.2006

Mladá fronta DNES Kraj Plzeňský

(pek, ČTK)

Praha, Plzeň - Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. Včera to řekl ministr vnitra Ivan Langer, když rozebíral výsledky práce inspekce při vyšetřování policejního zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku.

„Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce. Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce,“ řekl Langer. Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti pak trvalo neúměrně dlouhou dobu. „Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků,“ řekl aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty. Langer řekl, že na vyhodnocení samotného policejního zákroku policejní prezidium ještě pracuje. Inspekce v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty dostala podle ministra 128 trestních oznámení. Až na dva případy, které se dostaly ke státnímu zástupci, všechny ostatní podněty odložila. „Neznám prameny, ze kterých zpráva vychází. Čísla ale neodpovídají statistikám, které mám já,“ řekla včera plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená, která případy dozorovala.

Na kozím plácku bez Sigmunda Freuda

18.10.2006

Právo Praha - Střední Čechy

(čtk)

Na takzvaném kozím plácku v Praze několik lidí, a dvě kozy, protestovalo proti plánovanému umístění sochy zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Kozí náměstí podle nich patří kozám a socha by mohla stát jinde. Proto začali sbírat podpisy pod petici, kterou chtějí předat magistrátu. Podle Stanislava Pence, jednoho z pořadatelů protestu, je kozí plácek jediné místo, které je po nich pojmenováno, takže by tam měla být socha koz.

Regionální mutace| Právo - Praha

Postavte Freuda před parlament

18.10.2006

Šíp

str. 05 Praha

(asa)

Praha - Trochu recese, trochu staropražská záležitost. Včera odpoledne podepsalo petici, nesouhlasící s postavením sochy zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Feuda na Kozím plácku, několik set lidí. Akci uspořádal Spolek přátel koz, který je součástí občanského sdružení Milovický přírodně společenský kroužek.

„Kozí náměstí patří kozám a je mnoho jiných míst pro tuto krásnou sochu, kterou si Freud nepochybně zaslouží,“ řekl člen spolku Stanislav Penc a navrhl řešení: „Socha by mohla stát před parlamentem. Tady by splnila svůj účel, protože by mnohým poslancům připomínala, jak moc dobrého psychoanalytika potřebují!“

Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku

18.10.2006

Impuls

08:00 Zprávy

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka

--------------------

Ivan Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku. Inspekce ministra vnitra potrestala jediného policistu. Pokračuje Alan Hejma.

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Podle ministra musí být především inspektoři přímo na místě a přijímat stížnosti okamžitě.

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/

--------------------

Musí existovat konkrétní jedna osoba, která je za to všechno, jak to dopadne, odpovědná.

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Zdálo by se, že se ministr snaží, ale tohle vůbec nestačí. Takhle pro Radio Impuls reagoval známý aktivista Stanislav Penc.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Vůbec se inspekce ani ministr nezabýval tím, kdo vlastně tomu zásahu velel, jestli vůbec měli právo zakročit.

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

A z toho, co Ivan Langer řekl, pro Pence bohužel vyplývá jediné.

Stanislav PENC, aktivista

--------------------

Že kdokoliv cokoliv bude dělat, od školní oslavy přes svatbu, může čekat s tím, že přijede policie a zmlátí ho, ale ministr garantuje, že u toho bude zástupce Inspekce ministra vnitra a že to případně vyšetří a že potom policistu potrestaj.

Alan HEJMA, redaktor

--------------------

Ministr vnitra ovšem tvrdí, že je s Pencem na jedné lodi. Také prý chce loňskou srpnovou úlohu policie na CzechTeku vyšetřit.

ČESKÝ RUCH

17.10.2006

Hospodářské noviny

PETR FISCHER

eští studenti a učitelé nesouhlasí s novou podobou maturit, kterou připravovala minulá vláda. Prezident Václav Klaus nepodporuje sestavení velké koalice ČSSD a ODS. »Je to jen jedna ze čtyř variant,« prohlásil o svém nedělním návrhu předseda ČSSD Jiří Paroubek. Pink is not dead! Zpěvačka včera oznámila, že v půlce prosince přijede do Prahy se svým albem Nejsem mrtvá a hitem Blbý holky. Nejoblíbenější českou političkou a politikem zůstává lidovecká poslankyně Vlasta Parkanová. Stále ještě nikdo nepřišel na to, proč tomu tak je. Televize Prima do programu zařadí seriál Čtyři z tanku a pes. Tisková mluvčí Primy označila čtyřicet let staré příběhy o Gustíkovi, Jankovi a Šarikovi za kultovní a divácky přitažlivé. Temelín opět vypadl a přestal dodávat elektřinu do sítě. Drobní živnostníci v České republice zaměstnávají třetinu obyvatelstva, zjistil Eurostat, což je nejvíc v Evropské unii. Básník Ivan Martin Jirous dostal včera večer cenu Jaroslava Seiferta. Občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc protestuje proti tomu, aby v Praze na Kozím plácku stála socha zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. »Kozí plácek patří kozám,« argumentuje Penc. V Karlových Varech takový problém nemají, pamětní deska Freudovi bude dnes odhalena v bezpečné Mariánskolázeňské ulici.

Policie „zazdila“ excesy policistů

17.10.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Kvůli zásahu proti technoparty CzechTek 2005 se inspekce zabývala 128 případy, 126 skončilo v koši

PRAHA Vyšetřování tvrdého policejního zásahu na loňské technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku vedla Inspekce minstra vnitra tak, aby se nic nevyšetřilo. Inspekce, která obdržela více než stovku trestních oznámení, se jimi až na výjimky vůbec nezabývala.

Vyplývá to z analýzy, kterou si po nástupu do funkce nechal vypracovat ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a kterou mají LN k dispozici. S výsledky, jež analýza přinesla, hodlá Langer dnes seznámit veřejnost. „Čekali jsme, že to bude průšvih. Ale skutečnost zcela překonala naše očekávání,“ řekl LN zdroj z ministrova okolí.

Inspekce se zabývala 128 případy, 99 z nich odložila bez jakéhokoli bližšího prozkoumání, protože prý byla trestní oznámení příliš obecná. Dalších 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů. Ke státním zástupcům se tak nakonec dostaly pouhé dva případy.

První se týkal čtveřice chebských policistů, kteří podle videozáznamu brutálně zbili a zkopali jednoho z účastníků technoparty. Tento případ původně plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená odložila, neboť prý nebylo zřejmé, že zasahující policisté porušili své povinnosti. Poškozený muž navíc podle Zelené s policií při vyšetřování nespolupracoval. S tím ale nesouhlasí nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, která kauzu nechala v polovině srpna znovu otevřít.

A proč nemohl být postižen žádný policista? Státní zástupci říkají, že na vině je oblečení. Na rozdíl od technařů, kteří prý mívají pestré oblečení a kterých bylo obviněno devět, vypadají prý policisté jeden jako druhý. Tuto okolnost zmiňuje i analýza inspekce. „Vzhledem k obsahům podání bylo problematické ustanovení konkrétních zasahujících policistů, neboť podatelé zpravidla nebyli schopni uvést bližší identifikační údaje k zasahujícím policistům,“ uvádí se ve zprávě, pod níž je podepsán nový ředitel inspekce Zdeněk Pelc.

Jediný trest, který tak dosud za CzechTek 2005 padl, byl kázeňský. Brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo, byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Pokračování na straně 4

Dokončení ze strany 1

Zpráva inspekce pozitivně hodnotí i přípravu na letošní CzechTek ve vojenském prostoru Hradiště. „K průběhu technoparty CzechTek 2006 je třeba uvést, že opatření učiněná pracovníky Inspekce MV byla konstruktivní,“ uvádí se ve zprávě. S tím ale nesouhlasí občanský aktivista Stanislav Penc, který způsob vyšetřování policejního zásahu sleduje. „Stále přetrvávají některé základní otázky, na které ani nejnovější analýza inspekce neodpověděla. Hlavní otázka je, proč bylo drženo 3500 policistů několik dní v pohotovosti a proč bylo utraceno během zásahu 31 milionů korun. Na to zatím nikdo neodpověděl, nikdo neprokázal odpovědnost konkrétních osob,“ tvrdí Penc.

Podle něho se rovněž nikdo nezabýval podezřením, že zásah na CzechTeku byl motivován politicky. „Jaký je důvod toho, že i po dokázání řady nepravd o událostech okolo CzechTeku, zvláště z úst tehdejšího ministra vnitra Bublana a expředsedy vlády Paroubka, oba setrvávají ve svých politických funkcích a neodstoupili?“ ptá se Penc.

Řadou podaných trestních oznámení se kromě Inspekce ministra vnitra zabýval i odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia. Souhrn těchto případů ale není veřejnosti dostupný, nemá jej k dispozici ani inspekce. „Zprávy o vyšetřování událostí týkající se akce CzechTek 2005 vypracované odborem vnitřní kontroly nemohou být poskytnuty, neboť jimi Inspekce ministra vnitra nedisponuje,“ píše se v Pelcově zprávě.

***

Party v datech

Technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku se konala 29. a 30. srpna 2005. Proti pěti tisícům tanečníků zasáhla asi tisícovka policistů - převážně těžkooděnců. Zraněno bylo 35 technařů a 47 policistů.

Policisté použili vodní děla a slzný plyn, technaři po nich naopak házeli lahve. Policie vyčíslila, že ji zásah přišel na 31 milionů korun. Na protest proti zákroku policie se v Praze konalo několik demonstrací.

Kozí plácek patří kozám, tvrdí Penc

17.10.2006

Lidové noviny

24 HODIN V METROPOLI

Bývalému disidentovi a nynějšímu chovateli koz Stanislavu Pencovi se nelíbí záměr postavit sochu zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda na Starém Městě na Kozím plácku. Podle Pence má Kozí plácek nedaleko Staroměstského náměstí patřit kozám. Spolek přátel koz proto pořádá dnes od 15 do 18 hodin na Kozím plácku demonstraci.

***

LN využívají servis agentury ČTK

Protesty Spolku přátel koz

17.10.2006

ČT 24

18:00 Večerník z Čech

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

--------------------

Proti umístění sochy Sigmunda Freuda na Kozím plácku v centru Prahy se vzedmula vlna protestu, a to ze strany členů Spolku přátel koz. Ti říkají, že zakladatele psychoanalýzy nemá s Kozím pláckem nic společného a že ten patří výhradně kozám. Sochu chce na plácek údajně umístit pražský magistrát.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

No, taky sedm let dojím denně několik koz.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Členové Spolku přátel koz prý nechtějí bojovat stejným stylem jako pražští úředníci, tedy ignorací a tak si v boji za svůj názor přivezli kozy z milkovické farmy Meruňku a Mery. Během chvilky se v centru metropole staly zajímavou atrakcí.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

My protestujeme proti tomu, aby na kozím náměstí byl jinej symbol než kozy, no. To znamená, v přeneseném slova smyslu nemáme nic proti soše Sigmunda Freuda, dokonce se nám ta socha velice líbí a myslíme si, že Praha si sochu Sigmunda Freuda zaslouží, ale ne na kozím náměstí.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Smyslem akce na Kozím plácku poblíž Staroměstského náměstí je upozornit na vytrácející se typickou atmosféru Prahy. Milovníci koz proti tomu bojují i peticí, kterou už podepsalo několik stovek lidí.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

--------------------

Kozí náměstí prostě patří kozám. Je to jediný místo v republice nebo v Praze, který je pojmenovaný po kozách a my si myslíme, že by ten jaksi symbol měl bejt zachovanej.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

--------------------

Pražský primátor Pavel Bém už dříve členům Spolku přátel koz napsal, že je v kampani a na takový pitomosti nemá čas. Prý po volbách. Dnes se nám ho zastihnout nepodařilo. Jaká socha bude na Kozím plácku v centru Prahy stát, zůstává tedy otázkou. Klasik by nicméně mohl říct, Freude, Freude, stejně na tě dojde.

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

--------------------

Víc už se do dnešního Večerníku nevešlo. Ještě se ale můžete podívat na předpověď počasí. Na shledanou.

Protesty proti rozhodnutí postavit sochu na Kozím náměstí

17.10.2006

ČRo - Regina

07:00 Události dne

Oldřiška RAJNOŠKOVÁ, moderátorka

--------------------

Proti magistrátnímu rozhodnutí postavit na pražském Kozím náměstí sochu Sigmunda Freuda budou dnes odpoledne protestovat aktivisté ze Spolku přátel koz. Důvod, proč by na Kozím plácku neměla stát upomínka na zakladatele psychoanalýzy, vysvětluje koordinátor spolku Stanislav Penc.

Stanislav PENC, koordinátor Spolu přátel koz

--------------------

Nic proti Sigmundovi Freudovi, ale Sigmund Freud s Kozím náměstím nemá vůbec nic společnýho. Jeho socha může bejt v podstatě kdekoliv po Praze nebo kdekoliv v Čechách, ale to se nedá říct o kozách. Kozy patří na Kozí plácek, a proto my požadujeme, aby Kozí plácek zůstal kozám.

Langer: Inspekce v CzechTeku chybovala

17.10.2006

aktualne.cz

ČTK

Praha - Inspekce ministerstva vnitra udělala při vyšetřování trestních oznámení na policisty po technoparty CzechTek chyby. Její práce se podle ministra Ivana Langera musí napříště změnit.

Inspekce by například měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. V případě podezření, že policisté nepostupují podle zákona, by měla využívat operativní prostředky a sjednotit přijímání podání od občanů.

To jsou hlavní Langerovy recepty pro zlepšení práce inspekce. Pod materiálem, který dnes ministr zveřejnil, je již podepsán nový ředitel Inspekce Zdeněk Pelc. Jeho předchůdce Miroslava Borníka ministr nedávno odvolal.

Policisté cvičí na CzechTek. Naučí se to?

"Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce," řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer. Ministrovi také vadí, že na CzechTek 2005 inspekce vyslala jen dva pracovníky, kteří ani nebyli přímo na místě zásahu.

Langer: Inspekce měla mít na místě své lidi

"Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce," řekl Langer. Samotnou akci by pak měl koordinovat náměstek ředitele inspekce.

Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti, pak trvalo neúměrně dlouhou dobu. "Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků," řekl ČTK aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty.

"Měli bychom se obávat udělat si doma oslavu, protože se může stát, že nás policie zmlátí," řekl Penc. Na Pencovy výtky Langer řekl, že prezentovaná fakta se týkají pouze postupu inspekce, na vyhodnocení samotného policejního zákroku prý policejní prezidium ještě pracuje.

128 trestních oznámení, ale jen jediný trest

Langer řekl, že inspekce obdržela v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty 128 trestních oznámení. Až na dva případy všechny podněty odložila. Z toho 99 jich odložila kvůli přílišné obecnosti, 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů.

Jediný trest dostal brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo. Byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Proti asi 5000 technařům zasáhla při akci tisícovka policistů, převážně těžkooděnců. Zraněno bylo 35 účastníků technoparty a 47 policistů. Zásah policie tehdy vyvolal odmítavé reakce veřejnosti, konalo se kvůli němu i několik protestních shromáždění.

Langer je nespokojen s vyšetřováním CzechTeku 2005

17.10.2006

novinky.cz

ČTK

Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. V případě podezření, že policisté nepostupují podle zákona, by měla například více využívat operativní prostředky a sjednotit přijímání podání od občanů. V úterý to řekl ministr vnitra Ivan Langer.

Zároveň oznámil výsledky práce inspekce při vyšetřování policejního zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku.

"Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce," řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer. Ministrovi také vadilo, že na akci inspekce vyslala jen dva pracovníky, kteří ani nebyli přímo na místě zásahu. "Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce," řekl Langer. Samotnou akci by pak měl koordinovat náměstek ředitele inspekce.

Podle aktivisty inspekce nic nevyřešila Pod materiálem, který ministr zveřejnil, je již podepsán nový ředitel Inspekce Zdeněk Pelc. Jeho předchůdce Miroslava Borníka ministr nedávno odvolal. Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti pak trvalo neúměrně dlouhou dobu.

"Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a odpovědností řídících důstojníků," řekl aktivista Stanislav Penc, který se angažoval na straně účastníků technoparty. "Měli bychom se obávat udělat si doma oslavu, protože se může stát, že nás policie zmlátí," řekl Penc.

Na Pencovy výtky Langer řekl, že prezentovaná fakta se týkají pouze postupu inspekce, na vyhodnocení samotného policejního zákroku prý policejní prezidium ještě pracuje.

Ke státním zástupcům se dostaly dva případy Langer řekl, že inspekce obdržela v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty 128 trestních oznámení. Až na dva případy všechny podněty odložila. Z toho 99 jich odložila kvůli přílišné obecnosti, 27 případů bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin, nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních policistů.

Ke státním zástupcům se tak nakonec dostaly dva případy. Jeden z nich se týkal čtveřice chebských policistů, kteří podle videozáznamu zbili jednoho z účastníků technoparty. Tento případ původně plzeňská státní zástupkyně Antonie Zelená odložila. Nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká však nechala v polovině srpna kauzu znovu prověřit. Jediný trest dostal brněnský policista Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo. Byl potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Kraje Paroubka nechtějí

10.10.2006

Hradecký deník

PETR JANEČEK

Východní Čechy - Měl by Jiří Paroubek dostat šanci na sestavení vlády? Regionální politické špičky předkládají názory dle stranických klíčů. Pro zástupce středových a pravicových stran je to nepřijatelné, levice žádá opak.

"Jiří Paroubek drží republiku v kleštích, protože neuznává výsledky voleb. Volby nevyhrál, neměl by tedy vládu sestavovat," říká náměstek pardubického hejtmana Josef Janeček (ODS). Ještě ostřeji se vyjadřuje Stanislav Penc ze Strany zelených: "Paroubek jako první porevoluční předseda řekl, že jsou stejná levicová strana jako komunisté. Určitě by neměl mít šanci (sestavit vládu)."

Česká ústava ponechává při prvních dvou pokusech o sestavení vlády zcela volnou ruku prezidentovi republiky. "Vzhledem k neúspěchu lídra nejsilnější strany by bylo nyní logické pověřit lídra druhé nejsilnější strany," domnívá se politoložka Pavla Dočekalová z hradecké univerzity s tím, že je tato praxe v evropských zemích běžná.

S názorem, že Václav Klaus má prakticky veškerou volnost při pověřování, se ztotožňuje i poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD). "Šanci by předseda Paroubek však dostat měl. Je představitelem strany, jež byla ve volbách druhá. Dříve Klaus kritizoval bývalého prezidenta Havla, když nepověřil druhého nejsilnějšího, tak z logiky věci vyplývá, že by jej pověřit měl." Podle poslankyně Soni Markové (KSČM) má prezident respektovat rozhodnutí voličů: "Voliči se vyjádřili, že šanci má."

Na celostátní úrovni zůstávají sociální demokraté jedinou stranou odmítající sestavení úřednické vlády, která by dovedla zemi k předčasným volbám. Její lídr se neustále ohání tím, že si dokáže zajistit podporu poslanců. Středoví a pravicoví krajští politici to vesměs pokládají za blufování, Orgoníková nesouhlasí. "Pokud to tvrdí, tak tomu tak je." To však nekoresponduje s tím, co včera řekla Deníkům komunistická poslankyně Marková. "Má hlasy svých poslanců, ale nemůže si být jist ani hlasy KSČM. Máme jasné podmínky a ne vždy se shodneme. Například u amerických základen či privatizace," uvedla.

Předčasné volby se mohou konat po třech neúspěšných pokusech vlády o získání důvěry. "Další možností je opakování situace z roku 1998, kdy došlo k přijetí ústavního zákona, který zkracoval volební období Poslanecké sněmovny," vysvětluje politoložka Dočekalová.

Indiánská čelenka Havlovi

5.10.2006

Pardubický deník

KAMIL DUBSKÝ

Šéf trutnovského festivalu přišel o dar k narozeninám exprezidenta

Hrádeček/Trutnov- Když se včera pořadatel známého rockového festivalu v Trutnově Martin Věchet balil do Prahy na oslavu 70. narozenin svého dávného přítele Václava Havla, pořádně se zapotil.

Přišel totiž o dárek, který měl pro něho přichystaný a musel narychlo vymyslet nový. Havlovi chtěl věnovat náčelnickou indiánskou čelenku, na slavnostní obřad tak odjel alespoň s posvátným prachem ze svatého místa v Indii.

"Nejraději bych dal prezidentovi indiánskou náčlenickou čelenku. Bohužel jsem však o ni nedávno přišel," láteřil Věchet odpoledne. "Byl by to přitom dárek, který nejvíce charakterizuje festivalovou i Havlovu osobnost. Je to prostě náš náčelník. Letos byl festival navíc indiánsky zaměřený, což byl další důvod." Dárků nakonec pro Václava Havla přichystal víc, posvátný prach z Indie nebyl zdaleka jediným.

To krajský předák zelených a další Havlův přítel Stanislav Penc do poslední chvíle ani nevěděl, jestli na oslavu vůbec pojede. "Nevím, jestli jsem dostal povánku, na poštu moc nechodím. Ale když ne teď, určitě se s Havlem uvidím za týden na konferenci Fórum 2000," prohlásil Penc.

Právě na Trutnovsku má Havel díky své chalupě na Hrádečku hodně přátel. Kvůli několikadenním oslavám jeho sedmdesátin v Praze se tady ale nejspíš žádný mejdan neuskuteční. "Nemělo by to konce," vysvětlil Havlův asistent Martin Vidlák. Pravda ale bude možná taková, že exprezident chce piknik se svými nejbližšími přáteli prostě jen utajit.

Stát jsem já

27.9.2006

Lidové noviny

Martin Weiss

SLOUPEK LN

Je to až směšně trapné. Jiří Paroubek si jako premiér nechal ze státní kasy platit právní služby v záležitostech, které se týkaly jen a jen jeho. To si opravdu nemohl dovolit právníka? Anebo si myslí, že „stát jsem já“? V občanskoprávní při jsou si však obě strany rovny a neexistuje žádný „státní zájem“ na tom, aby premiér porážel u soudu své spoluobčany. Tím méně je přijatelné, aby se advokát zaštítěný premiérovým jménem snažil na někoho poštvat státní úřady. Právě o to se pokoušel advokát Topinka vůči Stanislavu Pencovi.

Je to, pravda, jisté zjemnění taktiky oproti dobám, kdy majitelku pozemku, na němž měla stát vládou favorizovaná investice, přijel přemlouvat k prodeji náměstek policejního prezidenta.

Ale to je slabá útěcha.

Proč Paroubek tak malicherné věci podnikal a proč je pak zatloukal před novináři i sněmovnou? O malicherné částky se v každém případě jedná z pohledu právníků typu Miroslava Jansty. Jejich řemeslem také už dávno není právo. Klientům jsou schopni poskytnout něco víc: umějí zařídit, co je třeba. Jednou premiérovi, podruhé třeba ČSOB. Vzájemně výhodně. A teprve tyto souvislosti ukazují, proč asi expremiér nechtěl, aby vyšlo najevo, jaké právníky si platí. Že ne ze svého, je pak už skoro detail.

Jansta pracoval pro vládu i ČSOB

27.9.2006

Lidové noviny

Petr Kolář

Všichni Paroubkovi právníci - Stát platil za úkony pro občana Paroubka či pro ČSSD

PRAHA V polovině září loňského roku inkasovala advokátní kancelář Jansta, Kostka a spol. od Československé obchodní banky 119 milionů korun za právní pomoc při uzavření kontraktu se státním podnikem Česká pošta. Policie ještě stále prověřuje, jestli byla odměna za dvouměsíční práci adekvátní. O pouhých pár týdnů později už ovšem Janstova kancelář hájila proti ČSOB zájmy státu.

Už 25. listopadu loňského roku si ji totiž tehdejší premiér Jiří Paroubek osobně najal na „poradenství ve věci možného smíru s Nomurou“. Ačkoli to expremiér Paroubek dodnes odmítl oficiálně připustit, vyplývá to z právních smluv úřadu vlády s kanceláří Jansta, Kostka a spol, které mají LN k dispozici. Podle nich si zástupci Janstovy kanceláře naúčtovali za práci při hledání smíru s japonskou bankou Nomura zhruba 88 tisíc korun plus DPH za celkem 35 hodin a pět minut, které rozložili do 22 schůzek či právních rozborů.

Kancelář vlivného advokáta Jansty - v jehož pražském bytě bydlí za 14 tisíc korun měsíčně exministr zemědělství Jan Mládek (ČSSD) - tak tedy musela postupovat přímo proti zájmům ČSOB.

Hlavně kvůli požadavkům ČSOB na stát přitom možnost dohody s japonskou bankou Nomura zkrachovala. V březnu pak Česko prohrálo londýnskou arbitráž, v níž Nomura vinila stát za uvalení nucené správy na jí ovládanou IPB a její následný prodej ČSOB za korunu v roce 2000. Jako kompenzaci Nomura požaduje až 40 miliard korun. Kolik a zda stát ve finále zaplatí, se má rozhodnout v dalším kole arbitráže, zřejmě v roce 2008.

Bývalý premiér Paroubek původně o smír s Nomurou usiloval. Měl totiž informace od tajných služeb, že Česko arbitráž prohraje. Vyjednal tedy s vedením Nomury podmínky možného smíru. Vše ale komplikoval exministr financí Bohuslav Sobotka, který tvrdil, že se smíru musí účastnit ČSOB.

Banka totiž jednání blokovala kvůli sporným pohledávkám v hodnotě jedenácti miliard, které zdědila po zkrachovalé IPB. Ty v minulosti převedla na ČKA a dostala zaplaceno v rámci státních záruk. Podle konsolidační agentury ovšem při správě těchto pohledávek udělala banka závažné chyby. ČKA je proto chtěla bance postupně vracet tak, aby stát od ČSOB dostal zpět miliardy korun vyplacené na zárukách.

ČSOB ovšem k dohodě s Nomurou hodlala přistoupit jen tehdy, když státu 11 miliard nebude muset vracet. Sobotka tehdy podle zápisů ze schůzek, které mají LN k dispozici, i podle přímých účastníků jednání, jako byl například později Sobotkou odvolaný člen představenstva ČKA Mojmír Hampl, prosazoval ČSOB vyhovět. Tento plán ovšem nakonec Sobotkovi nevyšel, smír s Nomurou stát neuzavřel, a nyní tak Česku hrozí mnohamiliardové penále.

Dosud ovšem nebylo jasné, proč a hlavně koho na inkriminovaných jednáních zastupoval zaměstnanec Janstovy kanceláře Robert Zelenka. Sobotka, u kterého se některé ze schůzek konaly, to vždy odmítal prozradit. Stejně tak sám Jansta.

Až smlouvy z úřadu vlády, které nyní LN získaly, jednoznačně prokazují dřívější spekulace, že Janstova kancelář při jednání s ČSOB zastupovala přímo expremiéra. I proto Česká advokátní komora stále ještě prověřuje kancelář kvůli možnému střetu zájmů.

***

Právní služby pro Paroubka

Za Jiřího Paroubka si úřad vlády přizval ke spolupráci několik předních českých advokátů. Šlo například o Miroslava Janstu, Petra Topinku, Petra Šrámka nebo Miroslava Bělinu. Advokáti dostávali od státu statisíce korun, ale z jejich smluv s úřadem vlády, které mají LN k dispozici, plyne, že některé případy Jansty a Topinky se týkaly spíš zájmů sociální demokracie nebo expremiéra než vládní agendy. Advokát Miroslav Jansta zastupoval úřad vlády od června 2005 do března 2006 a vydělal si 455 175 Kč. // Opakovaně se angažoval v případu podnikatele Tomáše Pitra, kterého Paroubek nazval „nepřítelem státu“. Například 9. ledna 2006 se Janstova advokátní kancelář věnovala tři hodiny právnímu úkonu s názvem Příprava stanoviska ve věci vyžádání informací o trestních věcech p. Pitra. // Jen o den později si Paroubek nechal od Janstovy kanceláře vyrobit dokument, který je ve smlouvě pojmenovaný jako Příprava stanovisek ve věci Michal Kraus. Dlouholetý šéf parlamentního klubu ČSSD tehdy čelil své „kakaové aféře“, která nakonec vedla k jeho odchodu z politiky. Advokát Petr Topinka poskytoval služby úřadu vlády od května 2005 do dubna 2006. Za tu dobu od státu vyinkasoval 481 323,50 Kč. // V prosinci 2005 vyhrál Topinka za státní peníze pro Paroubka u Krajského soudu v Českých Budějovicích spor s deníkem Šíp, který v květnu kritizoval vzhled premiérského páru. Topinka případu „Večerník“ věnoval přes 10 hodin ze svého času. Za každou dostal 2975 Kč. // Mnoho hodin Topinka obětoval sporu se Stanislavem Pencem, který v létě zveřejnil číslo Paroubkova mobilu. Jednal také s Městským úřadem v Trutnově, který ovšem Pence odmítl potrestat. // Loni 1. srpna Topinka absolvoval „opakovaný rozhovor s šéfredaktorem LN“. Deník psal o tvrdém zásahu na CzechTeku a v titulku jednoho článku byl Paroubek nepřímo označen za „populárního xenofoba“.

Miroslav Jansta

Čtyřiačtyřicetiletý právník to ještě jako člen KSČ dotáhl až na federálního poslance. Později vstoupil do ČSSD, ve které má obrovský neformální vliv. Už v 90. letech pomáhal straně krýt několika milionovou půjčku, která málem stála život jeho společníka z firmy TIA, jejímž prostřednictvím peníze proudily. Mezi jeho blízké přátele patří Stanislav Gross či Jan Mládek, který dokonce bydlí v Janstově pražském bytě. Jansta byl dříve hlavním právníkem Antonína Charouze a vlastní několik firem. Letos v září jeho kancelář inkasovala od ČSOB 119 milionů korun za dvouměsíční pomoc při prodloužení exkluzivní smlouvy banky s Českou poštou. Od června 2005 do března 2006 pracovala pro úřad vlády.

Ústav paměti národa čeká na sněmovnu

26.9.2006

Lidové noviny

PRAHA K tomu, aby v Česku vznikl Ústav paměti národa, který má spravovat dokumenty z období komunismu a jenž funguje třeba na Slovensku, už chybí jen souhlas sněmovny. Kvůli rozložení sil v dolní komoře se dá ale očekávat, že právě zde senátorský návrh narazí na tuhý odpor komunistů a poslanců za ČSSD.

Podle historiků a pravicových politiků by to byla škoda. Návrh, který již získal podporu senátu a v polovině září s ním souhlasil i kabinet Mirka Topolánka, by totiž mimo jiné usnadnil práci při shromažďování, studování a zveřejňování dokumentů o činnosti bývalé Státní bezpečnosti.

„Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí senátor Jaromír Štětina. Ten upozorňuje, že historici při studiu materiálů dosud narážejí třeba na překážku v podobě ochrany osobních údajů bývalých důstojníků Státní bezpečnosti. „Je třeba zveřejnit i svazky důstojníků StB. O něco podobného se v minulosti pokusily takzvané Cibulkovy seznamy, ale ty obsahovaly řadu nepřesností,“ tvrdí Štětina.

Bývalý disident Stanislav Penc tvrdí, že ve zveřejněných oficiálních seznamech agentů StB stále chybí přibližně 25 tisíc jmen. „Jde o jména důstojníků a řadových zaměstnanců StB, ale také některých agentů,“ tvrdí Penc. Oficiální seznamy, které zveřejnilo vnitro, čítají asi 75 tisíc jmen.

Ústav paměti národa by měl navázat na práci Úřadu pro dokumentování a vyšetřování zločinů komunismu, který funguje pod kriminální policií. Spravovat by měl dokumenty, které dosud vedou ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti a vojenské a civilní tajné služby. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ale čekají návrh ještě drobné úpravy, které by měly řešit třeba spornou otázku osobních údajů.

„Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí zastánce jeho vzniku, senátor Jaromír Štětina

Estébáci dostanou „odchodné“

26.9.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Bývalí příslušníci StB mají do konce roku čas, aby se s policejním sborem rozloučili sami

PRAHA Pokud se ministrovi vnitra Ivanu Langrovi podaří prosadit jeho záměr a stanovit na některá místa v policii vyšší kvalifikační předpoklady, bude muset odejít většina z bývalých estébáků, kteří dosud v policii slouží. Ti mají ale možnost, jak od policie odejít s veškerými výsluhami.

Nový služební zákon by měl platit od 1. ledna příštího roku. Estébáci, kteří mají po více než 16 letech služby demokratickému režimu a dalších letech služby komunistům odsloužena potřebná léta, mají dost času se s policií rozloučit sami. „Myslím, že většina skutečně odejde sama. Od ministra Langra nejde ani tak o nějaký radikální tah, který zamýšlel, ale spíše o jakési pohlazení,“ říká Langrův předchůdce František Bublan.

Podle něho se ministerstvo vnitra chová k bývalým estébákům nefér, když je chce ze služby vyhodit nyní, téměř sedmnáct let po převratu. „Občanské komise i následné prověrky byly přísné, pokud někdo mohl zůstat, pak to byli hlavně lidé v technických profesích,“ řekl LN Bublan.

O tom, že nynější krok je zbytečným gestem ministra Langra, je přesvědčen i komentátor časopisu Týden Martin Fendrych, který v 90. letech zastával post náměstka ministra vnitra Jana Rumla. „Mělo se to udělat hned, na začátku 90. let,“ připouští Fendrych.

Jenže snaha vedení ministerstva vnitra tehdy, například při schvalování lustračního zákona, narazilo na odpor i tam, kde ho nečekalo. „Boje o lustrační zákon v parlamentu, to bylo skutečné peklo,“ vzpomíná Fendrych. Podle něj je již na nějaké tvrdé komplexní řešení pozdě. „Jen to vzedme vlnu pocitu nespravedlnosti u lidí, které jsme nechali sedmnáct let u policie sloužit,“ tvrdí bývalý náměstek ministra vnitra.

Současné vedení resortu se sice připravuje na to, že se s bývalými příslušníky StB rozloučí, jejich seznamy ale zveřejňovat nehodlá. Podle mluvčí ministerstva Marie Masaříkové mu to ani neumožňuje zákon. „Všichni lidé, kteří nyní v policii působí, v ní působí v souladu s lustračním zákonem i zákonem na ochranu utajovaných skutečností,“ vysvětluje Masaříková.

Problémy naopak mohou mít lidé, kteří se pokusí na minulost některých aktivních policistů poukázat. Po loňském CzechTeku se o tom přesvědčil občanský aktivista a bývalý disident Stanislav Penc. Na tiskové konferenci tehdejšího ministra vnitra Bublana položil následující otázku: „Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že jeden z řídících důstojníků policie František Pachl spolupracoval nebo byl kmenovým příslušníkem StB?“ Následovalo trestní oznámení, které na Pence policisté podali pro pomluvu. Později byl Penc dokonce obviněn, státní zástupkyně však stíhání letos v lednu zastavila.

Ověřit samotnou otázku, tedy zda Pachl, který z pozice zástupce ředitele tachovské policie zodpovídal za zásah na CzechTeku, skutečně patřil k StB, se ale nepodařilo. Neuspěl ani senátor Jaromír Štětina, který stejnou otázku jako Penc položil na Policejním prezidiu. Důvodem pro zamítnutí žádosti o odpověď na otázku byla ochrana Pachlových osobních údajů.

OBRÁZEK

Příslušníci StB v policii

PRVNÍ VLNA počátek 90. let

První vlna odchodu estébáků z bezpečnostních orgánů a federální ministerstvo vnitra během sborů se týkala výhradně celorepublikových ní na samém začátku devadesátých let propustilo zhruba 8500 bývalých příslušníků předlistopadového Sboru národní bezpečnosti (SNB) - většinou pracovníků StB. Dá se říct, že tato první vlna souvisela s rozpuštěním StB jako takové a působením tzv. občanských komisí.

DRUHÁ VLNA po rozpadu federace

V roce 1993 se ukázalo, že mnoho lidí propuštěných v první vlně zamířilo k policii. Odhaduje se, že po roce 1993 muselo kvůli lustracím odejít 4 - 5 tisíc bývalých estébáků. Zůstávali především lidé, kteří působili v „technických“ profesích, jako bylo například sledovací oddělení.

TŘETÍ VLNA bezpečnostní prověrky a éra Grosse

Když byl přijat zákon o utajovaných nedostali prověrky na určitý stupeň utajení. skutečnostech, odešli další estébáci, kteří Početní údaje z této doby ale nejsou k dispozici. zpět. Tomu nahrával fakt,že řada funkcí v policii Zároveň se jich ale celá řada dokázala vrátit změnila jméno a ve funkčních zařazeních panoval v době vládnutí ministra vnitra Stanislava Grosse zmatek.

ČTVRTÁ VLNA k 1. lednu 2007

Současný ministr vnitra Ivan Langer počítá s tím, že by k 1. lednu příštího roku měli odejít zbylí stovek. Langer chce, aby v souvislosti s novým estébaci. Těch je nyní v policii necelých osm služebním zákonem platily na určitá místa vyšší kvalifikační předpoklady, třeba povinné bezpečnostní prověrky. Ty by měl provádět Národní bezpečnostní úřad.

Po sedmi letech příprav vyrazí na cestu po republice Kozí muzeum

12.9.2006

ČRo - hradec.cz

Po sedmi letech shánění exponátů se veřejnosti letos poprvé představí unikátní Kozí muzeum. Sbírku se rozhodl vybudovat chovatel koz a bývalý disident Stanislav Penc z Milkovic na Jičínsku. Muzeum zatím nebude mít žádné stálé sídlo. Od září by mělo nabízet své exponáty školám, které by mohly hostit putovní výstavu, věnovanou kozám, kamzíkům a kozorohům. Penc podle svých slov shromáždil na 450 exemplářů, například obrazů, keramických sošek, výstřižků z novin a časopisů a dalších předmětů vztahujících se ke kozám.

"Objevují se tam i kýčovité věci, například umělohmotné dětské hračky, které by si člověk doma nevystavil, ale v okamžiku, když je jich několik desítek vedle sebe, tak se jedná o kuriozitu," říká o sbírce Penc, který věří, že výstava postupně prokřižuje celou republikou.

Cílem aktivisty je vybudovat stálou expozici v pražské Kozí ulici. "Stálé muzeum je zajímavé, když si můžete hodinu prohlížet exponáty a na to jich potřebujeme získat ještě více, než máme nyní," řekl Penc, který odhaduje, že to bude trvat dalších sedm let.

Historické pohlednice a část fotografií z rodinných alb, na kterých se objevují kozy, chovatel již nyní vystavuje na svých webových stránkách www.kozy.cz, na kterých také žádá veřejnost o pomoc při shánění dalších exponátů pro své muzeum. Před letošními červnovými volbami, ve kterých Penc kandidoval v Královéhradeckém kraji jako lídr kandidátky Strany zelených, vydal 20.000 výtisků občasníku Kozí noviny.

Penc, který založil Spolek přátel koz, pořádá již několik let také různé akce, které mají kromě propagace svobodomyslného způsobu života přispět k propagaci chovu koz, například letos v srpnu se uskutečnil sedmý ročník Kozího mejdanu. Ačkoliv pršelo, dorazilo na farmu několik stovek diváků, vystoupilo na čtyřicet hudebních seskupení.

Sám Penc chová na svém statku necelé tři desítky koz a kozlů. Všechny jeho aktivity mají pomoci upozornit na stále klesající počty koz na českých pastvinách. "Zatímco před 16 lety jich bylo kolem 60.000 kusů, nyní jich je přibližně 16.000," řekl Penc. Tvrdí mimo jiné, že po druhé světové válce bylo na území České republiky 1,5 milionu koz a jejich mléko pomohlo přežít poválečné generaci. "Český znak, kde je lev, jako symbol českých králů už k nám na základě historické zkušenosti v posledních letech dávno nepatří. Spíše by tam měla přijít koza."

Langer podržel Husáka, otevře CzechTek

8.9.2006

Právo

Jakub Troníček

Počet svých náměstků snížil na tři, z Bublanových zástupců zůstal jen Zeman

Nový ministr vnitra a informatiky Ivan Langer (ODS) včera provedl první změny v resortu. Potvrdil však, že policejní prezident Vladislav Husák zatím ve funkci zůstane.

„Pokud bude sdílet mé vize a pokud bude chtít dosáhnout stejných cílů, nevidím důvod, proč bych ho měl odvolávat,“ poznamenal Langer.

Husák s tím podle svých slov problém nemá. „Jeho priority odpovídají z velké části mému programu na reformu policie. Bude pro mě ale důležité, abych cítil ministrovu podporu, bez ní se totiž některé změny udělat nedají,“ řekl Právu Husák.

Langer dal také najevo, že se nehodlá zbavovat ani ředitele rozvědky Karla Randáka. „Nevylučuji, že taková situace nastane, ale v tuto chvíli nic takového neplánuji,“ uvedl Langer.

V rámci snahy o zeštíhlení organizační struktury ministerstva snížil Langer počet svých náměstků z dosavadních sedmi na tři.

Mezi jeho další priority, které včera představil na své první tiskové konferenci v roli ministra, patří také provedení nezávislých auditů nebo zavádění internetu do všech policejních služeben.

Nad policií bude bdít bývalý hasič

Nově jmenovaní náměstci od včerejška odpovídají za tři nově ustavené sekce, na které Langer strukturu úřadu rozdělil. O vnitřní bezpečnost se bude starat Jaroslav Salivar, bývalý šéf plzeňských hasičů. Sekci veřejné správy, do které bude začleněna i agenda dosavadního ministerstva informatiky, bude řídit bývalý poslanec za ODS Zdeněk Zajíček a náměstkem pro ekonomiku se stal bývalý senátor za ODS a později za US-DEU Vladimír Zeman.

Právě on je přitom jediným, který v roli náměstka působil už za předchozího ministra Františka Bublana, kdy odpovídal za sociální oblast a archivnictví.

„Náměstky jsem vybíral způsobem, který zatím na ministerstvu nebyl běžný. Nejsou to totiž politici ani kamarádi kamarádů, ale respektovaní odborníci,“ poznamenal k tomu Langer s tím, že jejich noví podřízení je dobře znají.

Langer včera také oznámil, že chce co nejdříve zadat zpracování nezavislých auditů v oblasti procesní, majetkové, ekonomické a právní, které by měly zmapovat situaci na ministerstvu. Mezi své priority také zařadil zlepšování podmínek k práci. „Nedokážu si např. představit, že by měla být ve třetím tisíciletí byť jen jediná policejní služebna, která by nebyla připojena k internetu,“ řekl Langer s tím, že již příští týden hodlá do vlády přijít s návrhem, jak to zajistit. Peníze na to chce najít v rozpočtu svého resortu.

Nový šéf vnitra také předeslal, že do 19. září bude od svého prvního náměstka chtít návrh řešení toho, jak naložit s policisty, kteří v minulosti spolupracovali s komunistickou Státní bezpečností. Ministr se bude věnovat také kauze CzechTek, tedy loňské technoparty u Tachova, kde byly při zásahu policistů proti účastníkům zraněny desítky technařů i policistů.

Langer řekl, že svolá jednání, kde si nechá v uvedené kauze předložit závěry šetření odboru vnitřní kontroly a Inspekce ministra vnitra. „Na základě takto definovaných závěrů si já udělám svůj závěr, zda je to dostačující, či nikoli,“ uvedl.

Dodal, že se šéfem své inspekce Miroslavem Borníkem chce ještě jednat o jeho budoucnosti.

Langer podle svých slov uvažuje o sloučení finanční policie s protikorupčním útvarem, o čemž po svém nástupu do funkce hovořil už policejní prezident Husák.

Než se však Langer definitivně rozhodne, chce si prý poslechnout i názory oponentů. „Dokážu si představit, že by obě složky fungovaly jako jeden útvar, ale nechci dělat ukvapená rozhodnutí,“ řekl ministr.

Ministr blahopřál Šináglovi

Dva z pěti dotazů na tiskové konferenci položili aktivisté Stanislav Penc, který Langera pochválil za postoj k CzechTeku, a Jan Šinágl. Tomu ministr pogratuloval k soudnímu vítězství nad „jedním politikem“ (M. Grebeníčkem) v jejich konfliktu na loňském 1. máji na Letné.

***

Ministrovy priority

* zlepšení pracovních podmínek

* změna stylu práce

* důsledný postih selhání

* žádné výjimky

* jednodušší jednání na úřadech

* strategie boje proti korupci

Kozlice zahradnicí

24.8.2006

virtually.cz

Zdeněk Jemelík

Bezprostředně před výročím okupace naší země vojsky Varšavské smlouvy nám Václav Moravec ve svých „Otázkách“ patrně neúmyslně připomněl, že kromě právní kontinuity současného státu s předlistopadovým Československem nás s ním spojuje i personální obsazení mocenských struktur lidmi, kteří začínali budovat své kariéry v období mravního marasmu tzv. normalizace. Do svého současného působení sice přenášejí užitečné zkušenosti nasbírané na dlouhé profesní dráze, ale ti, kteří působili v mocenských orgánech a s nimi spjatých strukturách také zátěž normalizačních myšlenkových stereotypů a názorové postoje ovlivněné mnohaletou soustavnou ideologickou indoktrinací. Přísně vzato, z pěti hostů Václava Moravce měli normalizační profesní základy tři. Skvrna přímé účasti na výkonu moci protiprávního režimu ale lpí pouze na Marii Benešové, sesazené nejvyšší státní zástupkyni, nyní kandidující na volební listině ČSSD do Senátu. Její představení na obrazovce ČT právě den před 21. srpnem tak má kouzlo nechtěného.Pro pochopení mých výhrad je nutné si připomenout, že Marie Benešová je právnička s velmi dlouhou vzestupnou kariérou prokurátorky a státní zástupkyně, zakončenou působením ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Její tvrzení, že chce do senátu, aby pomohla v legislativním procesu, proto zní na první poslech věrohodně. Přesto mě přímo děsí představa, že by skutečně mohla být zvolena a podivuji se nad tím, čím tato rezolutní dáma učarovala Jiřímu N. Paroubkovi (snad tím, že teoreticky na každého z nás něco ví?). Když jsem se dočetl o jeho záměru nabídnout jí kandidaturu do Senátu, okamžitě se mi jako nadpis článku vybavilo známé české přísloví. Jeho prosté převedení do ženského rodu se mi zdálo nezdvořilé, pomohl jsem si tedy, jak jsem uměl. Možná jsem tak předešel nebezpečí, že by na mne podal žalobu Stanislav Penc. Potíž je právě v dlouhé profesní dráze Marie Benešové, která je předností jen zdánlivě. Dělí se totiž na dva zhruba stejně dlouhé úseky. Součástí toho předlistopadového je sedmnáctileté působení ve funkci prokurátorky. V té době měli prokurátoři nesmírnou moc. Oficiálně sice byli strážci dodržování socialistické (ne)zákonnosti, ale současně byli pány trestního řízení a na politickou objednávku se dopouštěli nezákonností. Byli významnou mocenskou oporou režimu, o němž současný zákon říká, že byl protiprávní. Mimo jiné všechny nezákonné rozsudky nad nevinnými oběťmi totalitní justice měly základ ve výsledcích zmanipulovaného přípravného řízení a v navazující obžalobě, tedy ve výsledcích činnosti prokurátorů, konajících na přímý příkaz příslušných orgánů KSČ. Prokurátorem proto nemohl být jen tak leckdo. Musel to být člověk hluboce oddaný „straně a vládě“, s vyvinutým smyslem pro třídní spravedlnost, ochotný v případě potřeby škodit individuálním základním právům a svobodám svých bližních. Samozřejmě musel být srozuměn s okupací země, prostě kolaborant. Komunistická strana důsledně dbala o soustavné politické vzdělávání prokurátorů v duchu vládnoucí ideologie, čili o vymývání jejich mozků, a podrobovala je periodickým prověrkám spolehlivosti. Prokuratury, postupně budované od počátku padesátých let při převzetí sovětského modelu uspořádání orgánů činných v trestním řízení (jenž jsme dosud neopustili) byly jednou z nejdůležitějších složek represivního aparátu totalitního státu. Mimo jiné spolu s bezpečnostními složkami a justicí zajišťovaly stabilitu státního zřízení. Chránily je různými formami násilí před „ideologickou diverzí“, přicházející z demokratických států, považovaných v rámci studené války za nepřátelské. Chránily, ale neuchránily – po Listopadu 1989 naše země převzala státní zřízení svých bývalých nepřátel. Příslušníci polistopadových výkonných orgánů státní moci, kteří do nich přešli ze struktur normalizačního Československa, se tak dostali do schizofrenního postavení, neboť najednou začali sloužit režimu, jenž byl z hlediska jejich „mateřské“ předlistopadové ideologie nesmiřitelně protikladný k jimi dříve hájenému řádu. Je zvláštní, že prokurátoři a soudci, uznávající ve své praxi po dlouhá léta třídní charakter práva a nesmiřitelnost socialistického státního zřízení s „prohnilým buržoasnědemokratickým řádem“, se najednou cítí povoláni, aby kvalifikovaně chránili zákonnost jim nepřátelského typu státu. Marie Benešová je jednou z nich.Protože na názvech „prokuratura“, „prokurátor“ ulpěl stín nezákonností totalitního režimu, po rozdělení Československa se prokuratury vrátily k předválečnému názvu „státní zastupitelství“. Současně byla poněkud zúžena jejich pravomoc a byly uvolněny vztahy podřízenosti mezi jednotlivými stupni soustavy. A samozřejmě je už nedrží na uzdě nevypočítatelný dohled komunistické strany, jehož se báli. Přesto setrvačnost zavedených pracovních postupů a způsobů jednání totalitních prokuratur působí dále. Je to jistě do značné míry způsobeno tím, že klíčové řídící funkce v celé soustavě státních zastupitelství stále drží „staří osvědčení soudruzi“, kteří dále přenášejí své mravy na začátečníky. Marie Benešová během svého šestiletého působení v úřadě nejvyšší státní zástupkyně na tom nic nezměnila. Naopak se obklopila na vedoucích místech bývalými prokurátory a vojenskými prokurátory s dlouhou předlistopadovou praxí. Státní zastupitelství zůstala pro občany stejně neprůhledná jako komunistické prokuratury. Stěžovat si na státního zástupce či dožadovat se vysvětlení jeho postupu je téměř beznadějné. Nedbalost v práci se většinou netrestá. Vyvolání trestního stíhání chybně odůvodněnou obžalobou proti obžalovanému, jehož pak soud zprostí viny, se považuje za něco, o čem není třeba diskutovat, a už vůbec ne za něco trestuhodného, a to i v případech, kdy nespravedlivě obžalovaní museli zmařit kus života v bezdůvodné vazbě. „Měkké“ prostředí z hlediska nároků nadřízených na úroveň výkonu služby se odráží v poměrně značném výskytu chyb v postupech státních zástupců, jež někdy vedou k podávání nesmyslných obžalob, jindy umožňují únik pachatelů trestné činnosti. Pro právní myšlení Marie Benešové je příznačný například Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 12 ze dne 19. prosince 2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním. Zvlášť zajímavý je článek č.16, upravující vyřizování podání, jež nelze posuzovat jako trestní oznámení. Stanoví se zde zásada, že podání se posuzuje podle obsahu, bez ohledu na to, jak je předkladatelem označeno. Aby mohlo být podání přijato jako trestní oznámení, musí obsahovat základní skutečnosti umožňující závěr o podezření ze spáchání skutku, který lze posoudit jako trestný čin. A nyní pozor! Dále se zde uvádí, že „o takový případ však nejde, spatřuje-li podatel podezření ze spáchání trestného činu jen ve výkonu působnosti soudu, státního zastupitelství nebo jiného státního orgánu nebo v plnění povinností svědka, znalce, tlumočníka či osoby, která podala odborné vyjádření, pokud z obsahu podání nevyplývá zřejmé porušení zákona způsobem zakládajícím možné podezření z trestného činu.“ Nikde dále v tomto předpisu není uvedeno, kdy není trestním oznámením např. stížnost na lékaře, který léčil k nespokojenosti pacienta nebo jeho rodiny, na advokáta, který klientovi prohrál spor , na investičního poradce, kterému nevyšel odhad vývoje cen akcií…atd. Soudcům, státním zástupcům a několika dalším profesím, spjatým s činností justice či jiných státních orgánů ( v tom přirozeně policistům) se zde přiznává zvláštní postavení bez ohledu na ústavně zaručenou rovnost občanů před zákonem. Orgány činné v trestním řízení nezřídka vysvětlují smysl čl.16 svévolně. Podá-li občan např. trestní oznámení na státního zástupce a soudce v situaci, kdy státní zástupce na podporu obžaloby předložil neplatný listinný důkaz a soudce v důkazní nouzi bez mrknutí oka s jeho použitím odsoudil obžalovaného, ačkoli použití takového důkazu bylo ze zákona nepřípustné, orgány činné v trestním řízení oznámení odmítnou, protože napadené nezákonné počínání budou hodnotit jako výkon působnosti státního zástupce a soudce, a ten dle čl.16 nelze stíhat. V každém případě toto ustanovení teoreticky i prakticky ztěžuje až znemožňuje zahajování přípravného řízení proti policistům, státním zástupcům a soudcům pro podezření z maření úkolů veřejného činitele z nedbalosti či ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a staví je tak do postavení nadřazené kasty, kterou nelze volat k odpovědnosti za poškozování práv občanů. Uvedení chráněných profesí v tomto předpisu nelze obhájit, protože zásada, že podání je trestním oznámením pouze tehdy, obsahuje-li údaje, vedoucí k podezření na spáchání trestného činu, platí bez ohledu na to, proti komu oznámení směřuje, a každé doplňování o konkrétní profese je nadbytečné a protiústavní. Jiným příkladem přístupu k právu je chování Marie Benešové v jejím známém konfliktu s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem kvůli předání trestního stíhání „katarského prince“ do jeho vlasti. Zákonnost ministrova postupu nakonec posuzoval Nejvyšší soud ČR, který usnesením rozhodl, že Pavel Němec jednal v souladu se zákonem, naopak nezákonného jednání se dopustili pražští soudci Monika Křikavová a Petr Stutzig, kteří soudili a věznili obžalovaného, i když nesměli. Nejvyšší státní zástupkyně není oprávněna přehodnocovat závěry Nejvyššího soudu ČR, naopak je povinna je pokorně vzít na vědomí a řídit se jimi. Marie Benešová ale svůj postoj v této kauze nikdy nezměnila. Nepostarala se o zastavení trestního stíhání ministra Němce a jeho spolupracovníků, které na základě svého pomýleného právního názoru nechala zahájit. Policie proto stále případ zkoumá, ač nemůže nic změnit na tom, že ze zákonného jednání, „posvěceného“ Nejvyšším soudem ČR nelze „uplést“ trestný čin. Nejspíš to je vítaná příležitost pro pokračující fízlování neoblíbeného politika, jenž si dovoloval „šlapat na paty“ soudcům a státním zástupcům více, než je v kraji obvyklé. Profil Marie Benešové jako veřejně činné právničky dokresluje i její vystupování v médiích. Zejména v posledních dvou letech před odvoláním se proslavila četnými „mediálními úlety“, např. veřejným obviněním mluvčího ministerstva spravedlnosti z uplácení novinářů, za které se musela omluvit. Veřejným kritizováním krajské státní zástupkyně v Ostravě Zlatuše Andělové bez předchozího přezkumu trestního spisu za postup v kauze poslance Zdeňka Kořístky přímo překročila svou kompetenci, protože krajští státní zástupci nejsou přímými podřízenými nejvyššího státního zástupce. Způsob, jakým v médiích útočila v době kauzy „katarského prince“ na místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti Pavla Němce, by jí v právně konzolidovaném státě vynesl nejen vyhazov, ale i trestní stíhání. Mimochodem, ve většině „starých“ zemí EU je podle zákona ministr spravedlnosti přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce. Marie Benešová zneužívala v chování k ministrům spravedlnosti, zvláště k Pavlu Němcovi, neurčitého vymezení vztahu Nejvyššího státního zastupitelství ČR a ministra spravedlnosti v zákoně. Její mediální vystupování ji celkově ukazuje jako osobu domýšlivou, zbrklou při vyhodnocování životních situací, autoritativní, neodpovědnou a neschopnou sebekázně, nezbytné pro výkon významných veřejných funkcí, nicméně způsobilou vyvolat různými populistickými kousky falešný dojem, že je jedinou zachránkyní národa před zločinem a korupcí. Maličkostí na doplnění obrazu je skutečnost, že se v jí řízeném úřadě občas ztratila „nepřijatelná“ stížnost na postup orgánů činných v trestním řízení nebo dokonce celý „nepohodlný“ trestní spis, a že dozoroví státní zástupci za jejího panování občas spokojeně mlčeli, když PČR „zasilážovala“ trestní spis, vedený proti VIP podezřelému, pokud jeho „vytažení na světlo“ přímo nemařili. Na základě dlouhodobého sledování její činnosti považuji její případné zvolení senátorkou za přínos pro zákonodárnou činnost nejistý, naopak pro její existenční zabezpečení za spolehlivě zaručený. Přeji voličům volebního okrsku č.5 – Chomutov mimořádnou dávku zdravého selského rozumu při výběru mezi uchazeči o senátorské křeslo.

Rockeři „zavalí“ Paroubka

21.8.2006

Lidové noviny

lds, ČTK ¨

Odstupující premiér Jiří Paroubek se může „těšit“ na tisíce pohlednic ke svým dnešním 54. narozeninám.

TRUTNOV/PRAHA Stává se z toho pomalu taková tradice. Návštěvníci a pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu každý rok vyvedou předsedovi sociální demokracie Jiřímu Paroubkovi nějaký ten „špílec“.

Vloni volali Paroubkovi přímo z podia na mobilní telefon. Nepříjemné chvilky mu rockeři zřejmě způsobí i letos.

Během tohoto víkendu totiž pořadatelé festivalu mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky „Ty jsi to moje zlato“ a s výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost „jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit“.

Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

„Potěšit člověka můžete i anonymně,“ řekl lidem konferenciér a moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Paroubkovi je právě dnes 54 let.

Také loni si na premiéra vzpomněli...

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomínají přesně po roce. Tehdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia premiérovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do Poslanecké sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala „lidská žumpa“.

Paroubek na Pence podal oficiální stížnost, podle něj se Penc dopustil „přestupku proti občanskému soužití“.

Penc je nevinen, rozhodli na trutnovské radnici

Trutnovský městský úřad, který stížnost premiéra na Pence projednával, ale případ odložil. Penc se přestupku podle úředníků nedopustil.

„I podle vyjádření Ústavního soudu je míra ochrany osobností veřejně činných, včetně politiků, menší než u ostatních osob,“ uvedl již koncem loňského roku tajemník trutnovské radnice Zdeněk Nýdrle.

Penc se hájil tím, že kontakt na premiéra byl zveřejněn i na webové stránce sociální demokracie. Na trutnovské radnici pak Penc navrhoval, aby Paroubek předložil všechny SMS zprávy, které dostal. „Ze subjektivního pohledu bych mohl být rád, že radnice případ odložila, ale to, že jej řádně neprojednala, je ukázka nesprávného postupu,“ dodal Penc.

Trutnovská radnice případ odložila již v říjnu roku 2005, Paroubkův právník poté po radnici požadoval spor řešit podle mírnější právní kvalifikace.

Trutnovská přehlídka Open Air Music Festival je nejstarším domácím rockovým festivalem pod širým nebem, letos se konala již po devatenácté. Během víkendu se na třech scénách představila stovka kapel a dalších interpretů.

Rockeři poslali Paroubkovi pohledy

21.8.2006

Mladá fronta DNES

Kraj Hradecký

IVAN TRUHLIČKA, JAN HRUDKA

Trutnov - Tolik blahopřání k narozeninám najednou u nás snad ještě nikdo nedostal. Odstupující premiér Jiří Paroubek, který dnes slaví své čtyřiapadesátiny, může očekávat záplavu pohlednic od účastníků víkendového rockového festivalu v Trutnově.

„Každá babička, když dostane od vnoučky nebo vnoučka pohlednici, je velice potěšena. Pohled můžete poslat komukoli, ale kdybyste nevěděli, adresa muže, kterého jím jistě potěšíte, je k dispozici ve stánku ztrát a nálezů,“ říkal iniciátor blahopřání, moderátor přehlídky Zdeněk Suchý, který nechal mezi diváky rozšířit pět tisíc pohlednic s textem písničky Ty jsi to moje zlato, zlato kočičí známé od táboráků.

Do Jiřího Paroubka si pořadatelé festivalu nezapomněli rýpnout ani v neděli odpoledne těsně před živým telefonátem s představitelem filmového Vinnetoua, francouzským hercem Pierrem Bricem. „Tentokrát nebudeme telefonovat nějakejm idiotům, ale člověku, kterému je tento festival věnován,“ uvedl Suchý v narážce na loňský ročník festivalu, kdy na protest proti policejnímu zásahu na technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku přímo z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal občanský aktivista Stanislav Penc a poté premiérovo číslo nadiktoval publiku. Paroubek si potom stěžoval, že mu přišla na mobilní telefon řada urážlivých zpráv a podal na Pence trestní oznámení.

Pokračování na str. D2

Pokračování ze str. D1

Loni organizátoři festivalu oznámili stovkám návštěvníků hudebního festivalu číslo Paroubkova mobilního telefonu a kteří ho pak zahltili telefonáty a esemeskami s nelichotivými názory na zásah proti CzechTeku. „Když se drobná záležitost politizuje, je to ukázka slabosti jednotlivce a my chceme upoznornit: Nemáte nadhled, zlato kočičí!“ řekl Suchý.

Přestože navázání telefonického spojení s Pierrem Bricem provázely technické problémy a hlas filmového Vinnetoua se často ztrácel, zaplněné hlediště trpělivě čekalo na každé jeho slovo.

Vinnetou v tee-pee nespal

Diváci se z krátkého rozhovoru například dozvěděli, že v indiánském tee-pee spal filmový Vinnetou pouze jednou v televizním pořadu, mezi opravdovými indiány žádné přátele nemá a neustálé spojování jeho jména s indiánským náčelníkem mu ani po tolika letech nevadí. „Stal jsem se Vinnetouem, tato postava mě hodně ovlivnila a bude navždy součástí mého života,“ řekl Brice, který se rovněž přiznal, že nikdy v životě nebyl na žádném rockovém festivalu.

Nevyloučil však, že se do Trutnova někdy v budoucnu podívá. „Přijel bych hodně rád,“ dodal filmový Vinnetou.

Rockeři píšou Paroubkovi k narozeninám

21.8.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

Po roce se lidé z festivalu v Trutnově připomenou premiérovi. Letos mu posílají pohled s trampskou odrhovačkou

Trutnov - Odstupující premiér Jiří Paroubek, který dnes slaví své čtyřiapadesátiny, může očekávat záplavu pohlednic. Pošlou mu je rockeři z nejstaršího českého festivalu pod širým nebem v Trutnově.

„Každá babička, když dostane od vnučky nebo vnoučka pohlednici, je velice potěšena. Pohled můžete poslat komukoli, ale kdybyste nevěděli, adresa muže, kterého jím jistě potěšíte, je k dispozici ve stánku ztrát a nálezů,“ nabádal diváky moderátor přehlídky Zdeněk Suchý, který za pohledy pro premiéra stojí. Suchý nechal mezi diváky rozšířit pět tisíc pohlednic. Na rubu mají vytištěný text trampské odrhovačky Ty jsi to moje zlato, zlato kočičí známé od táboráků. U ztrát a nálezů pak lidé našli Paroubkovu adresu domů a na chalupu v Jizerských horách. Pořadatelé tvrdí, že je získali z veřejných zdrojů.

„Zájem o adresy je veliký. Spousta lidí si je opisuje sama, ale mnoho zájemců nemá tužky, tak jim je musíme půjčovat. Nemáme to přesně spočítané, ale určitě už tu byly stovky lidí,“ shodli se pracovníci festivalových ztrát a nálezů.

Rockeři z Trutnova se Paroubkovi ozývají přesně po roce. Po tvrdém zásahu policie proti CzechTeku 2005 vystoupil na trutnovské pódium aktivista a pozdější kandidát a veřejně zavolal premiérovi. Pak zveřejnil jeho telefonní číslo. Premiérův mobil poté zahltily telefonáty a esemesky s nelichotivými názory na zásah proti CzechTeku.

„Premiér je určitě osamělý“ „Chtěli jsme, aby mu někdo napsal, protože je určitě osamocen,“ vysvětloval akci Stanislav Penc, který si za zveřejnění telefonního čísla vysloužil od Paroubka trestní oznámení. „Je to dobrý nápad, skvělý happening! Víc k tomu nemám co dodat,“ dodal Martin Věchet, zakladatel trutnovského festivalu, který undergroundu a jehož první ročník rozehnala komunistická policie. Pravidelným hostem festivalu bývá i exprezident Václav Havel. Letošní ročník však vynechal, ač chtěl původně přijet. „Omluvil se, že nepřijede, protože je v poslední době unavený a necítí se na to,“ popsala jedna z organizátorek trutnovského festivalu Eva Navrátilová. Havlovu zdraví neprospívají vysoké letní teploty.

Více o trutnovském festivalu čtěte na str. B 4

***

Pro Paroubka

Co je na pohledu pro „osamělého“ premiéra

„Ty jsi moje zlato, který mám tak

rád, jen ty mně stojíš za to život pro tě dát,

bez tebe, zlato, nic není, jen ty jsi

moje haťapaťa potěšení, zkrátka a dobře, ty jsi moje

zlato, zlato kočičí.“

Rockeři pošlou pohledy „osamělému“ Paroubkovi

20.8.2006

zpravy.iDNES.cz

iDNES.cz, ČTK, mad

Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu končícímu premiérovi Paroubkovi. Divákům rozdali pět tisíc pohlednic a vyzvali je, aby udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit".

Na pohlednici je text trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato".

Na Paroubka organizátoři prozradili, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů. "Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér. Moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali.

U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

Rockeři budou psát pohledy premiérovi Paroubkovi

20.8.2006

novinky.cz

Novinky,ČTK

Pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu připravili pro návštěvníky pohlednice s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Pořadatelé mají na mysli premiéra dosluhující vlády Jiřího Paroubka (ČSSD).

Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

"Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér, moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomněli přesně po roce, kdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

Open Air Music Festival

19.8.2006

ČT 1

19:15 Události

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

I letos se pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu opřeli do Jiřího Paroubka. Lidem rozdali asi pět tisíc pohlednic s textem písničky Ty jsi to moje zlato známé od táboráků a vyzvali je, aby je dosluhujícímu premiérovi poslali k pondělním narozeninám. Jeho adresu vyvěsili u stánku Ztráty a nálezy. Loni zase Paroubkovi přímo z pódia zavolali na mobil kvůli surovému zásahu policie na CzechTeku a jeho číslo pak zveřejnili.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Pořadatelé rozdali posluchačům pět tisíc pohlednic s nápisem Haló a textem lidového ironizujícího popěvku. Písničkou amfiteátr zaplněný diváky také odstupujícímu premiérovi zazpíval. Pořadatelé pak zveřejnili dvě soukromé adresy Jiřího Paroubka a vyzvali návštěvníky, aby pohlednice s textem písně, cituji "tomu milému opuštěnému muži, který by jistě rád od někoho dostal dopis k narozeninám," posílali.

Zdeněk SUCHÝ, spolupořadatel festivalu Open Air Trutnov

--------------------

A pokud tam budou chtít něco dopsat, to už je na nich. My je k ničemu nenutíme. Toto je happening, to není politická akce.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Přesně před rokem na festivalu občanský aktivista Penc zcela nečekaně z pódia zatelefonoval premiérovi Paroubkovi a připomněl mu policejní zásah na CzechTeku, který diváci i pořadatelé festivalu tehdy ostře odsoudili. Premiér desetitisícům diváků z reproduktorů popřál příjemnou zábavu a zavěsil. Pak Penc zveřejnil číslo jeho mobilního telefonu, které našel na Internetu. Premiér žádal Pencovo potrestání.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ekolog

--------------------

Spor dopad tak, že trutnovská radnice po určitý době dospěla k názoru, že to nebyl přestupek a porušení zákona.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Jiří Paroubek se k dalšímu zveřejnění svých osobních údajů, ironií a humoru na jeho adresu odmítl vyjádřit s tím, ať si lidé vytvoří na tuto akci názor sami.

Pavel JÍCHA, advokát

--------------------

Osobní adresa premiéra Paroubka je podle mého názoru jednoznačně osobním údajem ve smyslu zákona číslo 101 z roku 2000 o ochraně osobních údajů. Nicméně podle mého soudu tento zákon smysl ..., jeho smyslem a účelem není postihovat jednání tohoto typu, tento způsob zveřejňování osobních údajů.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V telefonátech či vzkazech dalším známým osobnostem včetně politiků chtějí pořadatelé festivalu pokračovat i v příštích ročnících.

Ty si to moje zlato, vzkázali turnovští rockeři Paroubkovi

19.8.2006

aktualne.cz

Aktuálně.cz

Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu premiéru dosluhující vlády Jiřímu Paroubkovi (ČSSD). Mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala "lidská žumpa".

Trutnovští rockeři se opět připomněli Paroubkovi

19.8.2006

ceskenoviny.cz

ČTK

Trutnov - Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu premiéru dosluhující vlády Jiřímu Paroubkovi (ČSSD). Mezi publikem rozšířili pět tisíc pohlednic s textem trampské odrhovačky "Ty jsi to moje zlato" a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost "jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit". Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

"Potěšit člověka můžete i anonymně," řekl lidem konferenciér; moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Trutnovská přehlídka je nejstarším domácím rockovým festivalem pod širým nebem, letos se koná již po devatenácté. Do nedělního večera se na třech scénách představí stovka kapel a interpretů.

Zvedni prdel a di si za svym

9.8.2006

A2 kulturní týdeník

Jakub Mračno

Wladimir 518 je výtvarník, který se hlásí k hiphopové scéně. Začínal jako graffiti writer a postupně se z něj stal ilustrátor či tvůrce komiksů. Hiphopová subkultura se však neprojevuje jen výtvarně či hudebně, ale také svéráznou podobou jazyka, která výrazně ovlivňuje projev i myšlení tisíců mladých posluchačů. I proto jsme pořízený rozhovor výjimečně ponechali bez redakčních zásahů.

* Co se změnilo, když jsi začal rapovat?

Rap jsem bral ze začátku spíš jako doplněk ke svýmu malování, moc jsem se tomu nevěnoval a podle toho to i vypadalo. Až po vydání desky jsem překonal trému a nejistotu a začal se tomu věnovat výrazně víc. Orion byl v tý době zavedenej rapper, a proto jsem se nemusel nikam probíjet, což bylo fajn, ale určitě mi to i dost ublížilo. Přirozenej vývoj věcí člověk neochčije a já to musel dohánět za běhu. V tý době jsem bydlel na Ladronce, relativně velkej punk, nic víc.

* Dal by se nějak specifikovat středoevropský styl? Liší se východní Evropa třeba tematicky nějak významně od Západu?

Východ se od Západu lišil, stále se liší, ale ty rozdíly se budou zmenšovat. Tahle otázka je velice jasná, rap reaguje na momentální situaci, a proto tady těsně po převratu musel bejt i rap podstatně jinej než na Západě. Rapper by měl mluvit o tom, co ho obklopuje, čim žije a co je jeho denní chleba. Může to bejt například chudoba, halucinace, fóbie, radost nebo spousta prachů. Od mladejch kluků ze sídliště, který bydlej u svejch rodičů, působí strašně smutně text o penězích, luxusních hadrech a drahým pití. Na druhou stranu podobně blbě zní věc od rappera, kterej bydlí už osm let v Beverly Hills a rozhod se, že mu prospěje trochu stylizace do ghetto stylu.

* Kdy se podle tebe „trh“ okolo hip hopu nasytil, kdy se celá kultura začala dostávat do mainstreamu?

To fakt nevim, trh tady pouze se zpožděnim kopíruje tendence, co jsou na západ od nás. Ve světě dobyl hip hop důležitý pozice, a proto se k němu lidi tak vyhraňujou. Tuhle věc můžeš milovat, nebo nenávidět. Proto si řikám, že dokud mi srdce bude velet timhle směrem, můžou mi všichni se svym mainstreamem a undergroundem políbit prdel. Vim, co je underground, žil jsem v něm dlouho a mám pocit, že jsem se z něj ještě moc nevzdálil, a kdyby, je mi to jedno. Jde o přístup, ne o to, kolik lidí tě zná. Desky vydáváme na vlastnim labelu, vybíráme si koncerty, pořady v TV atd. Muzika je buď dobrá, nebo špatná. To je jediný měřítko. Trh s českým rapem je rozhodně nenasycenej, víceméně neni co prodávat, co vydávat. Málo dobrejch kapel, to je lokální problém…

* Jak vnímáš to, že se hip hop stále více stává masovou zábavou pro mladé?

Celá ta hra se dost mění, k lepšímu i horšímu. Přijde povrchnější, agresivnější model, což v porovnání s tim začátkem bude velká změna. Tehdy se hip hop dělal jako umění, poselství a tak. To ale nemohlo zůstat a myslim, že to je dobře. Věci se musej rozvíjet, spektrum zvětšovat. Někdo bude lidi bavit party věcma, někdo bude militantní šílenec, někdo bude moudrej a bude kázat o čistotě, jinej o rap’n’rollu a podobně. Celý jsem to tady pomáhal rozjet, bylo by ode mě dost povrchní, kdybysem teď nostalgicky vzpomínal na to, jak to bylo skvělý, když celá scéna měla sto lidí. To dělat nechci a nebudu.

* Je to teď dost móda, na které se zase uživí více lidí. Není to moc uniformní, když mají všichni stejné oblečení?

Hiphopeři jsou klasický sektáři, stejně jako metloši, punkáči nebo hipíci. Všechny tyhle party maj svý uniformy, nuance a rozdíly, který v rámci těchhle světů rozeznávaj jenom zasvěcený, a budou ti tvrdit, že uniformu nenosej. Nerad bych se dopouštěl po stý stejný chyby. Nedávno jsem byl na opeře a tam jsem teprve pochopil, co to je uniforma v rámci kultury.

* Jakou vůbec cítíš zodpovědnost za to, co lidem říkáš? Snažíš se jim něco zásadního předat, nebo se chceš zabývat víc třeba muzikou?

Jsem člověk, kterej vždycky dost přemejšlel, proto pokud chci bejt sám sebou, nezbejvá mi než tu odpovědnost cejtit. Ona se ale může promítnout různě, nesmí tě svazovat v tom udělat dobrej rap. Nemělo by to bejt kázání a moralizování. Jestli máš někoho poučovat, tak jedině skrz vlastní zážitky nebo příběh obecně. Sami jsme se skrz příběhy dozvěděli spoustu věcí, příběh má tu moc, že tě může pobavit, a jako bonus si odneseš zkušenost. .

* I v Americe jsou už dnes hiphopové kapely, které se ani nepokoušejí někomu něco důležitého sdělovat...

No jasně, o tom mluvim. To je v pořádku, každej by měl dělat to, co cejtí a co je mu přirozený. Schopnost rozhejbat zadky lidí je stejně vzácnej dar jako jim říct něco zásadního a nasměrovat někam jejich myšlení.

* Kdo je vlastně tvým vzorem?

Nechávám se ovlivňovat, ale vyloženě jeden vzor nemám. Musim hledat cestu sám k obě a to znamená vytvářet vlastní kombinaci věcí, s kterejma pracuju. Americká kultura můj život změnila v dost velký míře, věnuju se rapu, graffiti, komiksu. Přesto je asi v naší evropský povaze mít od USA určitej odstup. Jde o to nepřenášet věci, který jsou nepřenositelný, a neroubovat sem něco násilně. Jako malej stát jsme ve vleku událostí, budoucnost diktujou silnější. Ale máme šanci vytvářet nový a specifický varianty čehokoli, co k nám přijde. Velký inspirace přicházej od lidí, jako je Jiří Kolář, Karel Prager, Karel Zeman, Jiří Trnka a další.

* Myslíš, že i u nás budou někdy bohatí rappeři se zlatými řetězy?

Kéž by! Nebylo by špatný vydělat dostatek prachů, tolik, že by zbylo ještě na cetky. Ale realita je a bude jiná, v současný době je úspěch se tim vůbec uživit. Nežiju si o nic líp než moji kámoši, co choděj do práce.

* Jaké máte vztahy s ostatními kapelami? Berete je spíš jako kamarády, nebo konkurenci?

Kapely, který v Čechách respektuju, jsou zároveň mejma kámošema, konkurencí, motivací a prostředím, ve kterym žiju. Lidi jako Orion, Trafik, Wich, La4, Enemy, Toxxx, Abd 52, Indy, James Cole, Pio Squad, pár dalších Djs a producentů. Neni jich moc, ale jsem rád, že tu jsou. Navzájem se udržujem ve hře a různě mezi sebou spolupracujeme na svejch projektech.

* Čím se nejvíce zabýváš a co tě jako umělce živí?

Poslední roky jsem žil v dost smrtícím pracovnim tempu, namotal jsem svůj mozek na spoustu různorodejch věcí a nebyl jsem ochotnej se jich vzdát. S PSH jsme jezdili koncerty, udělal jsem dvě multimediální scénografie pro skupinu TOW (Noční Můra a Turing Machine - pozn. red.), kreslil komiksy o architektuře pro Eru 21, ilustroval knihy, dělal plakáty a hodně cestoval. Pak jsme dostali pocit, že uzrál čas na další desku Penerů, tak jsme na ní začali dělat a já se diky tomu konečně zastavil. Asi by nešlo psát texty v nějakym zmatku, takže poslední půlrok mám relativní klid. Vydali jsme CD Rap’n’roll, udělali velkej křest, teď točíme klip, začínáme jezdit koncerty. I to je dost práce, ale oproti tomu, jak jsem žil ty roky před tim, je to velkej chill out. Obživa přichází vždycky z toho, co momentálně dělám. Navyk jsem si pracovat jen na věcech, který mi přijdou košer, nemám ještě rodinu a sám se nějak uživim, takže nemusim zatim dělat kompromisy. Moje zlatý řetězy.

* Rapuje se v nejrůznějších jazycích, odlišuje se tím i obsah toho, co se umělci snaží sdělit?

Určitě se v tom odráží momentální situace v daný zemi. Hip hop existuje absolutně po celý planetě, je to jeden z velkejch vynálezů 20. století, rozšířil se přirozeně, rostl jako virus. Ukazuje to na jeho zdravou podstatu, je to nástroj pro kohokoli, jak se vypsat z problémů, nebo se jen pobavit, něco zaznamenat, sdělit něco svejm kámošům ze čtvrti. V zemích, kde je sociální nespravedlnost, je možný pomocí rapu bojovat, organizovat lidi a šířit postoje. To ale nelze čekat tam, kde jsou lidi v pohodě nebo blahobytu. I tam ale rap odráží obě strany reality.

* Odhadneš, kolik se u nás kolem hip hopu pohybuje tvůrčích lidí a kolik je jen konzumentů?

Tenhle poměr se neustále víc a víc rozevírá ve prospěch konzumentů. Když jsem mluvil o začátcích, to byla doba, kdy v sále při koncertě stála drtivá většina lidí, který sami něco dělali. Něčim to bylo bizarní, ale tenhle stav asi patří k začátkům. Po masivním přílivu mládeže do hip hopu přibylo samozřejmě hodně pasivních konzumentů, ale spousty těchhle děcek jsou motivovaný k nějaký akci. Hodně z nich se něčemu z těch čtyřech elementů začne věnovat, třeba jen na nějaký nudný amatérský úrovni. Rap jim omílá, zvedni prdel a di si za svym, což spousta z nich udělá.

* Co říkáš současné politice, dokážeš se s někým z politiků ztotožnit?

Dal jsem hlas zelenejm, ale nevim, jestli můžu říct, že se s tou stranou ztotožňuju. Zatim je příliš nevyprofilovaná, nevim, co čekat. Měl jsem dobrou osobní zkušenost se Stanislavem Pencem a mám pocit, že on je jeden z lidí, který se politiku snažej změnit. Jinak je mi z velkejch stran občas trapně, a to jsem jenom pozorovatel. Musim přepnout program, abych nedostal nepříjemnou závrať z existence. Chemie složení lidský společnosti obsahuje konstantní procento mocichtivejch jedinců, který si akčně převlíkaj plášť, kam vítr velí. Fašistický kolaboranti, pak totalitní komunisti, teď tohle. Ze svý poměrně krátký životní zkušenosti jsem dostal pocit, že to je jeden a ten samej vzorek lidí, proloženej pár idealistama.

* Co si myslíš o reklamním průmyslu?

Serou mě lidi, který reklamu dělaj a tvrděj ti, že je to umění. Přitom podstata reklamy je něco vychválit, ukazovat věc jen z jednoho ideálního pohledu, něco ti prodat. Je ovšem realitou současnosti, funguje díky ní obchod a její hranice jsou velice nejasný a rozplizlý. I na naší desku musíme dělat reklamu, udělal jsem spousty plakátů na kulturní akce... Otázka teda neni reklama ano, či ne, ale jak, kde a na co. Jsme zatim postkomunistická společnost v brutálnim a počátečnim stádiu vývoje, úroveň reklamy je tim determinovaná. Miliony špatně udělanejch billboardů u dálnice, to je projev divokýho východu. Wladimir 518 (vlastním jménem Vladimír Brož) se narodil v roce 1978 v Praze, kde také později vystudoval střední uměleckou školu. Asi od poloviny devadesátých let je známý svými graffiti, později se začal věnovat též komiksu (například Arghh, Era 21), scénografii (Noční můra, Turing Machine pro skupinu TOW) či ilustraci knih (Lidé milénia). Od druhé poloviny devadesátých let se věnuje i rapu, se skupinou Peneři Strýčka Homeboye vydal desku Repertoár a aktuální album Rap’n’roll, nyní připravuje své nové sólové desky.

Kozí mejdan v nejlepším

7.8.2006

Mladá fronta DNES

(čtk)

Milkovice -Již posedmé začala první srpnový týden na ekologické farmě Stanislava Pence v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle Pence především oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem „mejdanu“ je popularizace chovu koz. Účastníci simohou vyzkoušet dojení koz i ochutnat kozí mléko.

Kempy vyprázdnil déšť

7.8.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ

Rekreanty odrazuje od pobytu pod stanem deštivé počasí i horší kvalita vody

Česká Skalice - Kraj zasáhlo deštivé počasí. Kvůli nepříznivému počasí a někde i zákazu koupání se kempy vylidňují. Jejich správci jsou však s letošní sezonou spokojeni. Přispěl k tomu předchozí měsíc, kdy panovala tropická vedra a rekreační zařízení byla plně obsazena.

Na Rozkoši zůstává asi třetina rekreantů

Autokemp u největší vodní plochy v Hradeckém kraji je teď asi ze dvou třetin prázdný. Může za to zákaz koupání vyhlášený začátkem července a deštivé počasí. Někteří rekreanti pobyt odříkají. Ti, co zůstali, si prý naopak svou dovolenou užívají.

„Jezdíme sem každý rok. Současné chladno nám nevadí a zákaz koupání taky ne. Ani vloni jsme se tady nekoupali, vždycky stačilo osvěžení pod sprchou na břehu,“ říká Peter Valko ze Slovenska, který na Rozkoši už týden stanuje s přítelkyní.

Celkem se v kempu rekreuje okolo tisíce lidí, jeho kapacita je však až tři a půl tisíce ubytovaných.

„Návštěvnost ovlivnilo horké počasí i zákaz koupání.

Kvůli němu někteří lidé dokonce odřekli ubytování v chatách.

Posledních čtrnáct dní máme do dvanácti set ubytovaných, ale před rokem tu bylo běžně dva tisíce lidí a předtím ještě víc,“ řekl ředitel kempu Jan Šnajdr.

Hygienici zakázali koupání na Rozkoši kvůli masivnímu výskytu sinic ohrožujících lidské zdraví. „Nekoupali jsme se ani jednou, ve vodě jsme viděli i mrtvé ryby. Ještě pár dní tady možná vydržíme, potřebujeme ale usušit všechny věci,“ říká Petr Kykal z Bíliny u Teplic, jehož stan vyplavil vytrvalý víkendový déšť. Některým lidem jsou však zákazy hygieniků lhostejné. „Stejně se vykoupeme. Věříme, že se počasí vylepší, a když ne, je tu dost možností pro výlety třeba do Orlických hor,“ plánuje si Jiří Kolbábek z Boskovic.

Problém se sinicemi měli na Rozkoši už před dvěma lety. Podle ředitele Šnajdra by řešení měl hledat správce vodní plochy. „My si pronajímáme břehy od Povodí Labe. Voda je závadná, proto bych od nich chtěl nějaké opatření. Mohlo by se vyzkoušet například chemické čištění, které pomohlo na některých jiných nádržích,“ uvedl Šnajdr.

Bakterie zkazily vodu také v Jinolicích

Hygienici začátkem srpna varovali citlivější osoby také před koupáním v Oborském rybníku v Jinolicích kvůli zvýšenému výskytu enterokoků a koliformních bakterií. Tamní autokemp s tábořištěm je nyní obsazen jen asi ze třetiny, rekreuje se tady asi dvě stě návštěvníků.

Pokračování na str. D2

Kempy v kraji vyprázdnil déšť i zákazy koupání

Pokračování ze str. D1

V hradeckém kempu na Stříbrném rybníku v Hradci Králové sami provozovatelé už začátkem srpna ukončili sezonu kvůli hygienickým potížím s kvalitou vody. Kemp tím ale vůbec netrpí. „Letos máme vůbec nejlepší sezonu. Kemp má novou kanalizaci, sociální zařízení za 7,5 milionu korun, vloni vzniklo nové dětské hřiště. Snažíme se my i město. Pomohla reklama, internet i spolupráce s cestovní kanceláří, které pronajímáme tři chaty,“ uvedl správce kempu Zdeněk Podal. Podle něj se v červenci kapacita zcela naplnila, v srpnu zatím kvůli počasí asi ze šedesáti procent.

Vodu vhodnou ke koupání má ve sledovaných rekreačních oblastech v Hradeckém kraji koupaliště ve Včelném v Rychnově nad Kněžnou a v Teplicích nad Metují. Osprchování po pobytu ve vodě se doporučuje na koupališti Dachova u Hořic, v Ostružně na Jičínsku a na Tiché Orlici v Borohrádku.

Přes vydatné víkendové dešťové přeháňky bylo na parkovišti v oblíbeném přírodním koupališti v Lanžově na Jičínsku ještě v sobotu odpoledne k vidění desítky aut rekreantů. Déšť neodradil o víkendu ani návštěvníky zemědělské usedlosti v Milkovicích, na níž až do středy probírá hudební festival Kozí mejdan. Když déšť vyhnal diváky z přírodního hlediště, mohli poslouchat hudební produkce kryti před lijákem ve stodole. „Prší, ale my se tady v bahně nebrodíme,“ říkal majitel usedlosti a pořadatel festivalu Stanislav Penc, který má proti bahnu jednoduchý recept: co chvíli sypal rozbahněné vyšlapané cesty suchou slámou. „Už jsem vyčerpal jeden vůz, ale nikdo nemůže říct, že by se tu umazal od bláta,“ řekl Penc.

***

„Návštěvnost ovlivnilo horké počasí i zákaz koupání. Kvůli němu lidé ubytování odřekli.“

Jan Šnajdr, ředitel kempu Rozkoš

O autorovi| ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ, s přispěním Jana Hrudky

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)

* Dobrý den, kozy ven

6.8.2006 Nedělní svět str. 10 Scéna

jhv

7 DNÍ

SLAVONICE/LIBÁŇ - Festivalová sezona pokračovala i méně známými akcemi. Ve Slavonicích na Jindřichohradecku včera začaly Slavnosti Trojmezí, týdenní festival hudby, divadla a výtvarného umění. Příští sobotu akci zakončí vystoupení kytaristy Vladimíra Merty, Divadla Sklep či spisovatelky Petry Hůlové. Stanislav Penc ve středu na samotě Milkovice nedaleko Jičína zahájil sedmý ročník Kozího mejdanu, během kterého bude osm dní podporovat kozy a svobodomyslný způsob života. Více na www.kozy.cz.

Dnes sledujeme - neděle 6.8.2006

6.8.2006

ČRo - hradec.cz

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku končí 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

Letos poprvé se na Hradě Pecka od 9 do 17 hodin koná historicky laděná akce s názvem Hrad na hraní - to je Pecka. Návštěvníky budou bavit kejklíři, dobová hudba, historický šerm a tanec.

V Hostinném na Trutnovsku se koná akce Porciunkule.

VAVŘINECKÁ POUŤ se koná v Teplicích nad Metuj. Poutní mše proběhne od 10 hodin v kostele Marie Pomocné. Připravena je také výstava fotografií Petra Piechowicze - Karakoram.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 6. srpna se představí na zámku v Opočně.

V 15:00 bude na Valdické bráně v Jičíně zahájena výstava obrazů Břetislava Kužela, která bude otevřena do 17. září. Od 15:30 se v prvním patře brány uskuteční vernisáž loutek z Ostravského divadla loutek.

Již posedmé se koná v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce je podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

V Lomnici nad Popelkou probíhá Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Sport: Hrají se utkání 2. kola první fotbalové ligy. V utkání 1. kola 2. fotbalové ligy hostí od 17 hodin FC Hradec Králové FK Baník Sokolov. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Mnichově proběhne losování základních skupin Evropského poháru basketbalistek s účastí basketbalistek Trutnova. V Budapešti startuje ve 14:00 Velká cena Maďarska, 13. závod MS vozů formule 1. V Budapešti také pokračuje ME v plaveckých sportech.

Dnes sledujeme - sobota 5.8.2006

5.8.2006

ČRo - hradec.cz

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku se koná 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program v neděli 6. srpna zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

Možnost zkontrolovat si svůj tachometr budou mít řidiči v sobotu 5. srpna od 8 do 13 hodin na parkovišti proti Všesportovnímu stadionu v Malšovicích, kde Městská policie Hradec Králové pomocí radaru bude měřit rychlost.

Současně zdravotníci Českého červeného kříže Hradec Králové poradí motoristům s lékárničkami. Od 8 do 13 hodin na parkovišti u všesportovního stadionu v Hradci Králové-Malšoviích zdravotníci nejen pomohou s vybavením lékárniček, ale také vám vysvětlí nebo předvedou, jak s jejím obsahem správně zacházet.

Letos poprvé se na Hradě Pecka ve dnech 5. a 6. srpna od 9 do 17 hodin koná historicky laděná akce s názvem Hrad na hraní - to je Pecka. Návštěvníky budou bavit kejklíři, dobová hudba, historický šerm a tanec.

V 9:30 začnou trhy uměleckých řemesel v Novém Městě nad Metují na Náchodsku. Součástí programu bude vystoupení souboru historického tance Campanello.

V 10:00 bude zahájena akce Letní hry v Jaroměři aneb baví se celá Jaroměř. Připraveny jsou soutěže, kromě zástupců Jaroměře nastoupí také družstvo VyVolených a tým osobností.

V Radvánovicích na Semilsku začíná v 9:00 celodenní zábavná akce Gotická bitva u Hrubé Skály. Dvě historické bitvy se odehrají v 16:00 a v 21:00.

V Hostinném na Trutnovsku bude v 10:00 zahájena akce Porciunkule, která se bude v Hostinném konat až do neděle 6. srpna.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 5. srpna se představí na hradě Kunětická hora.

Na Dostihovém závodišti v Pardubicích začne v poledne rockový festival Žlutý fest.

Od 14 hodin se představí AUTOMOBILOVÍ VETERÁNI v Ratibořicích. Čtvrté setkání majitelů historických motorových vozidel doprovázené hudbou a promenádou v historických kostýmech pořádají Veteran Car Club Dvůr Králové, Dechová harmonie ZUŠ Náchod a správa státního zámku Ratibořice.

V 18:00 začne v Chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři koncert světové operní zpěvačky Edity Adlerové, Petra Šporcla za doprovodu varhaníka Vlastimila Bičíka. Výtěžek bude věnován Pomocné internátní škole a Chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

V Broumově vrcholí MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

V Lomnici nad Popelkou probíhá Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Sport: Hrají se utkání 2. kola první fotbalové ligy. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Procházky Českým rájem

5.8.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

Stanislav Penc

* Místo, které mám rád

Celé Čechy jsou i přes naprostý nezájem o krajinu ze strany bývalého komunistického režimu krásné. V těchto teplých dnech je přenádherná procházka kaňony Českého ráje. Mám rád údolí v okolí Trosek, rybník Nebák a cesty na Branžeš, Hrubou Skálu i Kost. Sám žiji v polabské bráně Českého ráje a lesy a spousty rybníků jsou příjemným zpestřením nejen pro mě a stádo koz, které zde pasu. Možná i pro krátkou vzdálenost od Prachovských skal a Jabkenické a Kopidlnské obory láká řadu lidí s dětmi návštěva Kozího mejdanu, který tu tento týden pořádám.

Dnes sledujeme - pátek 4.8.2006

4.8.2006

ČRo - hradec.cz

Předseda ODS Mirek Topolánek chce o aktuálním stavu povolebního vyjednávání informovat prezidenta Václava Klause.

Do páteční šesté volby předsedy Poslanecké sněmovny nenavrhly strany žádného kandidáty. Opakovat se tak bude situace ze třetí a čtvrté volby. Poslanci se tedy v pátek sejdou, volit ale nebudou.

V 16:00 začne v Praze zasedání předsednictva ČSSD. Téma: příprava voleb do Senátu včetně projednání a schválení kandidátů; aktuální politická situace.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 4. srpna se koná Řemeslnický trh na nábřeží u Pedagogické fakulty v Hradci Králové.

100. narozeniny oslaví dnes v Hradci Králové paní Helena Kovářová. Gratulovat jí přijde i primátor města Otakar Divíšek.

V 11:0 se koná v Pusté Kamenici na Svitavsku slavnostní otevření rekonstruované silnice III/3545. Akce se zúčastní představitelé Pardubického kraje a krajské Správy a údržby silnic.

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku bude v 17:00 slavnostně zahájen 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program v neděli 6. srpna zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

Ve Výprachticích na Ústeckoorlicku se koná od 10:00 tisková konference a vypuštění sov (kulíšek nejmenší) do volné přírody. Pořádá Český svaz ochránců přírody a státní podnik Lesy České republiky.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

V 19:30 bude v Tylově divadle v Lomnici nad Popelkou zahájeno Lomnické kulturní léto 2006 - 12. ročník hudebně dramatického festivalu.

Ve 20:30 bude v Atriu Nového Adalbertina v Hradci Králové uvedena opera Aida Giuseppe Verdiho v podání sólistů a Filharmonie Hradec Králové. Představení je součástí Mezinárodního open air operního festivalu. V případě nepříznivého počasí se akce uskuteční v sále filharmonie.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Nová rozhledna u Vrbice nedaleko Kostelce nad Orlicí nabízí novinku - večerní a noční prohlídky. Nově osvětlená rozhledna nabízí páteční večerní a noční vyhlídky do 22.30 hodin.

Sport: V Havlíčkově Brodě se konají oslavy hokejisty Josefa Vašíčka se Stanleyovým pohárem. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Kozí mejdan opět začal

4.8.2006

Blesk Čechy

Jaroslav Krčál

JIČÍN - Kozí mejdan začal již posedmé v Milkovicích na Jičínsku. Majitel kozí farmy, známý disident a zakladatel Spolku přátel koz Stanislav Penc, tam jako každoročně očekává návštěvu stovek svobodomyslných lidí.

„Pro nikoho nic neorganizujeme, žádné kapely sem nezveme. Přesto jich zde bude hrát kolem 160 a věřím, že se lidi budou dobře bavit. Jaké si to ale udělají, takové to budou mít,“ osvětlil Penc. Loni, i když pršelo, přijelo na kozí mejdan na 1600 lidí.

„Hlavní nápor čekáme o víkendu. Ti lidé, co přijeli jako první, musí totiž nejdříve vyklidit hnůj ze stájí, postavit pódia pro kapely a řadu dalších věcí. Někteří tak raději přijedou až do hotového,“ směje se Penc.

Netradiční je i jeho přístup k prodeji pití a jídla. Pivo bude za režijní cenu - dvanáctka za 13 korun. Lidé si ji však musí načepovat sami. Sami si musí uvařit i jídlo. Připraveny ale pro ně budou suroviny.

Dnes sledujeme - čtvrtek 3.8.2006

3.8.2006

ČRo - hradec.cz

Slovenský parlament by měl v Bratislavě pravděpodobně hlasovat o programovém prohlášení vlády.

V 11:00 začne v Pardubicích jednání představitelů silničních správních úřadů, policie a starostů měst a obcí Pardubického kraje o optimalizaci dopravního značení na silničních sítích.

V poledne se uskuteční v Chlumci nad Cidlinou mimořádná valná hromada společnosti Resonanční pila. Na programu jsou změny v orgánech společnosti.

Na letišti v Chrudimi končí Mezinárodní výsadková soutěž za účasti výsadkových družstev z České republiky a ze zahraničí.

V 18:00 zahájí vernisáž grafických listrů Adolfa Borna letošní ročník literárně hudebního festivalu ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

Od 19:00 se v Rytířském sále hradu Kunětická hora uskuteční koncert - MICHAL HROMEK CONSORT.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Sport: Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se bude konat 3. až 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. V Pardubicích se uskuteční v 10:00 tisková konference k Pardubické juniorce 2006, tenisovému mistrovství České republiky juniorů. V přípravném hokejovém utkání se v Šumperku utakjí Pardubice s Mladou Boleslaví. Stanleyův pohár pro vítěze play off NHL dnes přiletí do České republiky. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Začal festival věnovaný kozám

3.8.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

(Hr)

MILKOVICE

KULTURNÍ TIPY

Až do poloviny příštího týdne probíhá v Milkovicích v Českém ráji osmidenní festival Kozí mejdan, věnovaný svobodomyslnému způsobu života. „Jedná se o slavnost v přírodě za přítomnosti stáda koz a oslíků. Stanování v místě možné, vstupné dobrovolné, ceny lidové. Jsou tady vítáni všichni, kteří mohou něco uměleckého předvést,“ zve pořadatel Stanislav Penc. V minulosti na Kozím mejdanu hráli MCH Band, Jablkoň, Echt! či písničkáři Sváťa a Pepa Nos. Součástí akce jsou přednášky, diskuse, ale i soutěže pro děti či výlety do okolí.

CzechTek grooves calmly

2.8.2006

The Prague Post

By Kristina Alda

A year after scandal, police report few incidents at 4-day fest

DOUPOVSKÉ MOUNTAINS, WEST BOHEMIA

Shirtless and sunburned, a young man stood with his nose nearly touching a towering stack of speakers, flailing his arms, kicking his feet, throwing punches that the speaker answered with a dull, thudding bass. Nearby, another reveler lay in a muddy puddle, sleeping off an intense night of dancing, oblivious to the pulsating bodies of dancers that surrounded him.

These were among the 40,000 ravers reveling at this year’s CzechTek, an electronic music festival held July 28-31. Around them, and sometimes among them, were roughly 400 police. For the first time, the event took place at an Army base, about a two-and-a-half hour drive from Prague.

But while partyers left tired, and the massive open field was worse for the wear, CzechTek 2006 ended scandal-free. Police reported few major incidents.

That’s a big change from last year, which saw a violent confrontation with police: Authorities stormed the field in Tachovsko, west Bohemia - where CzechTek 2005 took place - beating up many of the ravers and injuring dozens. The police raid came after several farmers who owned the fields near the CzechTek site complained about trespassers and the noise level.

The raid resulted in a scandal that shook the new government of Prime Minister Paroubek, who approved the crackdown and, along with Interior Minister František Bublan, drew fire not just from ravers but also from lawmakers and the general public.

Some feared this year’s CzechTek would also end in violence, with some young drawn specifically by the notion of clashing with police. It didn’t.

Safe, but not the same

Confrontations with authority were kept largely to ravers giving the occasional middle finger to police. Most seemed relieved that there was little trouble.

This year marked the first time in CzechTek’s 12-year history that the state played a role: The Defense Ministry rented the site to the festival’s organizers for 24,000 Kč ($1,065), causing some to note the strange wedding of authority and counterculture.

Stanislav Penc, an independent human rights advocate and an outspoken critic of last year’s police crackdown, said the government’s involvement this year does not change anything about the underground scene in this country that produces events like CzechTek.

“All the politicians have done is let 40,000 young people gather together and have a party at a legally rented site,“ he said. “This changes nothing about techno being underground.“

Even so, some ravers complained that a state-sanctioned CzechTek robbed the event of its thrill and spontaneity. For its first nine years, CzechTek was held illegally, with participants finding out about the event’s location at the last minute and property owners often unaware what was planned until they had a field filled with thousands of dancers and dozens of booming sound systems.

“It’s always better if it’s illegal,“ said Verča, a 19-year-old woman at this year’s festival who did not give her last name. “But, in the end, it’s always about the people and the music.“

Jirka, a sunburned 29-year-old man with a blond Mohawk, said this year’s event was better than before. “It’s allowed, and this means we don’t have to worry about anybody calling the cops on us,“ he said. “There are no villages too close by, and we can just do our own thing.“

According to Defense Ministry spokesman Jan Pejšek, the location in Doupovské Mountains was chosen precisely because it’s such a remote location. Josef Slunéčko, mayor of Mašťov, the closest village, said although there were some initial worries, locals didn’t complain too much about the rave. “It was surprisingly peaceful,“ he said.

In fact, some of the locals grew curious enough that they decided to check out the party themselves.

“I’ve never seen such chaos in my life,“ said one Mašťov woman in her forties, as she surveyed the field dotted with haphazardly parked cars, tents, and writhing bodies that surrounded some 70 islands of sound systems.

With that, she took a sip of her beer and continued walking further into the crowd of revelers.

Statek v Milkovicích od středy oživí Kozí mejdan

2.8.2006

ČRo - hradec.cz

Již posedmé začne ve středu v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz. "Držíme se osvědčené dramaturgie, všechno děláme opačně než ostatní festivaly. Nechceme žádné vstupenky, prodavače, atrakce a reklamy, tedy věci, které k většině festivalů patří," řekl Penc, který Kozí mejdan připravuje pod heslem Jaké si to uděláme, takové to budeme mít.

Nadšence, kteří na mejdan přijedou, tak čeká například stavba podia, na němž vystoupí kapely a divadla, případně další práce na přípravě akce. Na rozdíl od ostatních festivalů, kam je často z bezpečnostních důvodů zakázán vstup se zvířaty, milkovický statkář tvrdí, že děti a domácí mazlíčci jsou v Milkovicích vítáni. Sám Penc na farmě v Milkovicích chová 27 koz a kozlů, šest oslů a několik psů a koček.

Kolik lidí milkovické setkání letos přiláká, Penc zatím neumí odhadnout. "Hodně záleží na počasí, ale s naším přístupem není účast nejdůležitější, smyslem téhle akce není obrovská návštěvnost," tvrdí Penc.

Kozí mejdany navštěvují každoročně stovky až tisíce lidí, během předchozích ročníků se v areálu statku vystřídalo přes 150 kapel a divadelních souborů. Vstupné na akci je dobrovolné, v areálu je možné stanovat, zajištěna je pitná voda, toalety a také občerstvení.

Dnes sledujeme - středa 2.8.2006

2.8.2006

ČRo - hradec.cz

Druhým dnem pokračuje v Bratislavě schůze parlamentu. Poslanci budou jednat o programu vlády premiéra Roberta Fica. Hlasování se pravděpodobně uskuteční až ve čtvrtek 3. srpna.

V 10:00 začne v Praze schůze vlády. Na programu: projednání výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro civilní použití v roce 2005; poskytnutí humanitární pomoci v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

Ve 12:00 proběhne celostátní akustická zkouška jednotného systému varování obyvatelstva. Po celé zemi se na 120 sekund rozezvučí na 5000 sirén.

V 17:00 se koná před Úřadem vlády v Praze demonstrace, na níž chtějí pořadatelé seznámit veřejnost s dokumenty o "situaci u policie a na ministerstvu vnitra". Dokumenty chtějí organizátoři předat do podatelny úřadu vlády, vyzvou také k rezignaci policejního prezidenta Vladislava Husáka a ministra vnitra Františka Bublana.

V 18:00 končí lhůta pro podání kandidátů na předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny. Volba vedení sněmovny se uskuteční v pátek 4. srpna v 10:00.

Již posedmé začne v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem "mejdanu" je popularizace chovu koz.

V Atriu Nového Adalbertina v Hradci Králové bude ve 20:30 uvedena opera Aida Giuseppe Verdiho v podání sólistů a Filharmonie Hradec Králové. V případě nepříznivého počasí se akce uskuteční v sále filharmonie.

Ve Starých Hradech na Jičínsku se koná literárně hudební festival.

Na letišti v Chrudimi se koná Mezinárodní výsadková soutěž za účasti výsadkových družstev z České republiky a ze zahraničí. Akce potrvá do 3. srpna.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16. ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ - festival divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v Broumově.

Ve 14:00 začne jednání Rady města Chrudimi. Na programu budou například Pašijový cyklus - soubor dřevěných plastik nebo jednotný vizuální styl města. Tisková konference se uskuteční 3. srpna od 9:15 na radnici.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči; potrvají do 13. srpna.

Sport: Ve 13:00 se koná tisková konference FC Hradec Králové před začátkem podzimní části druhé fotbalové ligy. Hrají se odvetné zápasy 2. předkola fotbalové Ligy mistrů. Od 20:45 se střetne v Norsku FK Mladá Boleslav s domácí Valerengou Oslo. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Rozhovor s Martinem Bursíkem

1.8.2006

Frekvence 1

18:10 Press klub

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 předseda Strany zelených Martin Bursík, hezké odpoledne.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Dobrý den.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Kdo přišel s nápadem vládnout na rok?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že to byl společný nápad, který vyplynul z toho, že se nám nějak nedaří vyjednat podporu pro trojkoaliční vládu na to celé funkční období a vlastně všichni spějeme v těch úvahách k tomu, že tím finálním řešením budou tak jako tak předčasné volby, a proto tam vznikl ten nápad na jeden rok.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A byl by to prezident, kdo by se zavázal, že vyhlásí ty předčasné volby?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, je to jedna varianta, já si to dovedu stěží představit, protože prezident bude mít krátce před svoji volbou. V lednu 2008 bude stát u toho, aby si našel podporu pro zvolení a nejsem si jist, jestli on bude mít chuť jít do toho rizika, kdy vlastně neví, jak to dopadne, jeden bude vítěz, druhý bude ten, který, protože to nebude pravděpodobně, pravděpodobně ten pat, takže od něj bych to neočekával.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Já se ptám právě pro to, zda vlastně by takový závazek vůbec vymahatelný?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že by to musela být dohoda politických stran, což znamená ústavní většina, čili by to muselo být skutečně včetně sociální demokracie, čili nějaká dohoda o balíku tolerance sociálnědemokratické vlády, která by tolerovala tuhle vládu na přechodné období, která by vlastně dovedla zemi k předčasným volbám.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ovšem ústava s něčím takovým nepočítá, takže opět ta dohoda by nebyla vymahatelná, jestli tomu dobře rozumím?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Politicky.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže doufáte, že na to ČSSD přistoupí s tím, že vlastně jde jenom o něco jako čestné slovo?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak ono, my se pochybujeme v takové situaci, kdy skutečně je to všechno tak jaksi vyvážené, ty síly jsou na obou stranách shodné, kdy prvním předpokladem toho, abychom se dostali z místa, je alespoň nějaká elementární důvěra, k té patří i to, že slovo politika, i když je veřejné, tak platí.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale kdybyste mezi tím, dejme tomu, že si představím, že budete vládnout rok, přetáhli některého z poslanců z toho druhého tábora, tak potom byste mohli vládnout i po ty zbylé tři roky. Není to tak?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, tak pragmaticky řečeno ano, to je právě to slovo v politice a například jaksi já si takhle politiku nepředstavuju, že na něčem se dohodnete v momentě, když jste nuceni a když se vám to potom nehodí, tak na to prostě zapomenete a chováte se jinak, tak možná, že tohle patří k arsenálu jiných politiků, ale určitě to není to, proč zelení šli do politiky.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ovšem zelení nejsou sami v politice, nebudou vládnout sami, jste v trojkoalici, můžete se zaručit za ty zbývající dvě strany, že se budou chovat stejně čestně, jak to teď myslíte vy?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, ale když už to takhle jako hypoteticky řešíme, tak my bychom měli dostatek sil, když se zachováme my čestně, tak těm ostatním nic nezbyde. Když už bychom počítali s tím, že budou bídáci, tak my to budeme mít natolik v ruce, že kdy se tak zachováme, tak to tak bude, protože prostě bude záležet na našich hlasech.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan Paroubek dnes ale přinesl na Hrad vlastní řešení situace. Znáte ten princip tohoto řešení?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, asi ho neznáme nikdo, protože ten výstup po těch rozhovorech tam byl relativně jalový. Akorát jsme se doslechli, že on zase si nepřeje ty satelitní strany, jak říká, já si do toho zařazuju i zelené, a že by rád jednal jenom s předsedou Paroubkem, to znamená, že stojí o to, aby vlastně ta politická scéna se postupně v uvozovkách vyčistila, aby tady byly jenom dva silné bloky, dvě silné politické strany, které se budou dělit o moc a budou si to střídat. Tohle je to poselství, které já si z toho beru a není pro mě nijak překvapivé.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale co si pod tou mocí a tou dohodou mezi ČSSD a ODS přímo představujete?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak oni tam nemluvili ještě o dohodě ČSSD a ODS. Je zřejmé, že předseda Paroubek to tlačí k řešení, které by bylo v podstatě opoziční smlouvou, ale zároveň si samozřejmě i on a o to více předseda Topolánek uvědomují, že nás tady čekají 21. a 28. října volby komunální a senátní a že po právu by mu to voliči spočítali, protože jestliže obě dvě ty strany vlastně vyblázní občany v předvolební kampani natolik a potom si sednou spolu a nějak se dohodnou, tak tohle lidi neskousnou a navíc je tady negativní zkušenost s opoziční smlouvou, to lidé ještě nezapomněli, takže, to je teď pro ně obtížné, oni to musí nějak zařídit, aby si toho buď lidé nevšimli, anebo hrát na čas tak, aby to bylo až po těch volbách.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale zároveň, když by vám teď ČSSD umožnila na rok vládnout, mezitím tedy proběhnou ty senátní a komunální volby v říjnu, a pak už po těch volbách velké koalici nebude nic bránit.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že to je správná úvaha, no. Já myslím, že to tak je, že to k tomu spěje, ale je potřeba ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A přesto zůstává v trojkoalici s ODS, takže věříte jim nebo ne?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

My jsme součástí té trojkoalice a snažíme se o to. Já myslím, že ta trojkoalice má určitou hodnotu. Skutečnost, že se podařilo dohodnout a teď vezmu ty dvě strany, které měly s tou dohodou problém, což je ODS a Strana zelených, my jsme tam přišli noví a najednou jsme měli nějaké požadavky a mluvili jsme o nějakých tématech, které předtím neslyšeli a co teď ti zelení chtějí, tak jako ta skutečnost, že jsme se dokázali dohodnout a najít ten kompromis, ta je myslím významná pro politiku i do budoucnosti, protože ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A dal vám pan Topolánek nějakou záruku, že on a celá ODS dodrží slovo a nezradí tu trojkoalici?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já vím, že teď to téma není úplně zrazení té trojkoalice, my tady máme před sebou ještě jeden pokus, který jsme oznámili dneska a to, že se pokusíme právě o tenhle zkrácený mandát a myslím si, že když ten pokus se nezdaří a pravda je, že Jiří Paroubek mi připomíná želvy galapážské, můj kamarád pracoval v tom želváriu a když s tou želvou chtěli tři lidé pohnout, tak s ní prostě nepohli, když ona se rozhodla a on trochu je jako ta želva, takže uvidíme, jestli tahle varianta na něj nějak zapůsobí nebo ne a my už v tuhle chvíli máme jako zelení připravený určitý impuls a jednáme o tom s koaličními partnery, považujeme za důležité jednat ve shodě, protože solidnost v politice je také hodnota, která za to stojí a která poněkud se také vytratila z našeho politického života.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A můžete naznačit, co je ten připravovaný impuls?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že je důležité nějakým způsobem odblokovat tu situaci, protože ta neschopnost dohodnout se na vládě, vlastně blokuje parlament a tím pádem dvě stě poslanců nepracuje a utíká ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale o odblokování situace se hovoří už dva měsíce.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, a já si myslím, že ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A nikdo neříká jak.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

My takový nápad máme, mluvíme o něm. Řekl bych, že teď je to tak, že zelení běží o něco rychleji a říkáme těm koaličním partnerům vpravo a vlevo přidejte trochu, poběžte také trochu rychleji a ono každý z těch partnerů potřebuje určitý čas a zároveň víme ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A už jste se s tím nápadem svěřili?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ano, ano, my to diskutujeme, já jsem včera měl dlouhý rozhovor s předsedou Topolánkem víc než hodinu a dneska jsme o tom také mluvili dlouho a ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A můžete alespoň tedy naznačit, co je to za nápad?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, já si myslím, že to chce svůj čas a navíc máme tady ještě před sebou tenhle pokus o nalezení podpory pro trojkoaliční vládu, která by vládla pouze po omezený čas, řekněme, jeden rok k předčasným volbám.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, předseda Strany zelených. Pane Bursíku, vy chcete vládnout, dejme tomu tedy ten rok, abyste stihli alespoň nějaké změny, například změnit volební systém. Jaký by měl být ten nový vámi zamýšlený volební systém, který by znemožnil pat?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že žádný volební systém neznemožní pat, to je mýtus a myslím, že velmi dobře o tom mluví politolog pan Lebeda, který je vlastně expert na ty volební systémy. Já myslím, že nabídl politickým stranám asistenci, což já velmi kvituji, to je věc, která v české politice chybí, aby vlastně politici se obrátili na experty nebo odborné instituce a tím pádem ta debata politická by byla erudovanější. Čili takový systém není. To, co my chceme jako zelení, to je odstranit zjevnou nespravedlnost, která v tuhle chvíli v tom systému je, která tam byla zanesena v době opoziční smlouvy, to je ten d´Hondtův systém rozpočítávání mandátů ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, takže, abychom si to ujasnili, nemluvíte o většinovém volebním systému?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, tak my jsme země, která je ve středu Evropy, máme tady tradici kontinentálního práva, vytváří se tady koalice, je to nepříjemné, ale politici jsou tady od toho, aby spolu mluvili, aby se naučili řešit i komplikované situace, i když teď to vypadá, že vlastně se to nám politikům moc nedaří, ale tohle je skutečně extrémní situace, ke které, kdyby někdo počítal počet pravděpodobnosti, tak by ta pravděpodobnost byla asi hodně nízká. Čili my chceme korigovat ten systém poměrného zastoupení tak, aby byl spravedlivý, aby voliči, kteří jdou k volbám, aby jejich hlasy byly, pokud možno rovnocenné, aby se nemohlo stát to, že volič, který volí zelené, váha jeho hlasu je více nežli nebo méně než poloviční váha hlasu voliče, který volí ODS nebo sociální demokracii.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Rozumím tomu dobře, že chcete pouze změnit to započítávání, přepočítávání hlasů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jedna z variant je vrátit se k tomu Hagenbach-Bishoffovy metodě rozpočítávání, kdy strana, která překročí pět procent, má automaticky deset mandátů, nemůže dosáhnout méně, a pak se vlastně rozpočítávají hlasy v tom druhém /nesrozumitelné/ a dávají se těm politikům, političkám, které mají největší zbytky. To znamená, že Stanislav Penc, kterému utekl ten mandát o sedmdesát něco hlasů nebo Petr Pávek, kterému to uteklo také o velmi málo hlasů, by v tom parlamentu byli a bylo by to spravedlivé.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A šlo by o ústavní změnu?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To je volební zákon, čili nejde o ústavní zákon, o ústavní změnu.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená, že by vám stačila pouhá nadpoloviční většina hlasů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Přesně tak.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Myslíte si, že byste se na tomto s ČSSD shodli?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že s ČSSD tohle bude velmi obtížné. Zatím to je tak, že ta role předsedy Topolánka v čele ODS, my ji vnímáme jako ti menší koaliční partneři zatím pozitivně, protože on skutečně je solidní v těch jednáních ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ve slově za tím je výhružka, rozumím tomu správně?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ve slově zatím je to, že ta, v té politice víte, jak se věci mají, ale já skutečně si myslím, že on se s tím projektem spojil a plus, které on přinesl v těch volbách kromě toho, že vyhrál volby, je to, že on vytvořil ODS poměrně široký koaliční potenciál na rozdíl od Jiřího Paroubka, který ten koaliční potenciál sociální demokracii téměř vygumoval, vymazal a není důvodu, proč by předseda Topolánek ten koaliční potenciál snižoval. Čili on se snaží být slušný k nám koaličním partnerům, ale tohle nejsou první a poslední volby.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale teď mluvíme o nadpoloviční většině a jestliže nepočítáme ČSSD, tak potom byste se museli spolehnout pouze na komunisty.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že tady to není o vládnutí, to je skutečně něco jiného. Jestliže se bavíme o nějakém konkrétním zákoně, tak tady to se týká skutečně věcného řešení problémů a já bych tady neměl vůbec žádný problém s komunisty tak, jako když se bude hlasovat o nějaké novele zákona o ochraně ovzduší, tak mně bude úplně jedno, jestli pro to hlasují komunisté, sociální demokracie nebo kdokoliv jiný.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Martin Bursík, předseda Strany zelených v Press klubu na Frekvenci 1. Už za chvíli bude odpovídat i na vaše telefonické dotazy na čísle 257400333 nebo esemesky, které můžete posílat už teď na číslo 9001210. Pane Bursíku, už má vašich šest poslanců kanceláře ve sněmovně?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak, tak, my máme kanceláře, nejsme ještě klub, už tam máme dokonce cedulky Strana zelených a ještě tak trochu diskriminováni jsme, takové nějaké drobnosti, že si musíme skládat vlastní peníze na to, abychom tam měli tajemníka a sekretářku a vodu a pastelky a ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A počkejte, zvoleni jste už téměř dva měsíce, to znamená, že už dostáváte poslanecký plat?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Poslanecký plat už dostáváme, ale je to tak standardně, že ty kluby ještě dostávají nějaké prostředky na to, aby mohly fungovat, ale to my nedostáváme, ale jaksi to nejde o život, my prostě z toho platu vezmeme peníze a skládáme se na ten náš vlastně aparát toho klubu, který potřebujeme k té práci.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Zaslouží si poslanci svůj plat za dva měsíce, kdy vlastně sněmovna pouze neúspěšně hlasuje o svém vedení?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, tak já jsem se choval tak, že to vypadalo, že si nezaslouží. Já jsem potkal před pár dny paní na ulici přes sněmovnou, která se mi představila jako účetní a říkala: "Pane Bursíku, vy jste poslední, jeden ze dvou posledních, kteří si nevyzvedli ten plat," tak mě upozornila, že tam mám nějaké peníze.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale já mluvím o všech poslancích.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já vím, já vím. Já si myslím, že to je, kdybych teď řekl, že si to nezaslouží, tak by to asi pro veřejnost bylo sympatické, protože výsledky nejsou vůbec žádné, ale to takhle nejde. Prostě v té politice někdy se daří a ti poslanci schvalují zákony a funguje to a někdy je to tak, že prostě je to zablokováno a jedná se. Tak pravda je, že teď více úsilí tomu musí dávat předsedové stran a ti vyjednávací týmy a jsou prostě ti, kteří v podstatě mají prázdniny, ale v tomhle lze těžko diferencovat, kdo si zaslouží a kdo ne a je to, jako když máte hasiče, kteří týden nehasí, a pak jsou tři požáry za sebou a také si ten plat zaslouží.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Budete mít tedy vlastní klub, anebo nebudete, jak to je?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Budeme, bezpochyby, ono to bylo ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale zákon to neumožňuje.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jednací řád sněmovny, to je vlastně zákon a ten nebyl novelizován navzdory tomu, že se nám vlastně změnil volební zákon, změnilo se státoprávní uspořádání, takže ten zákon, který vlastně určuje to jednání sněmovny, ten jednací řád, ten ještě počítá s tím, že do sněmovny se dostane politická strana, která tam má minimálně deset poslanců, on na to nereaguje. Čili je to zase další taková lehká diskriminace. A my, když jsme tam přišli, tak nám ochotně hned několik politických stran nabídlo, že nám laskavě poskytnou jejich poslance, abychom mohli založit klub, takže my jsme tohle milosrdenství těch partnerů politických tam jaksi odmítli s poděkováním, protože my tohle nemáme zapotřebí, my jsme prostě autonomní politická strana, která prorazila do parlamentu, jsme vlastně první v té novodobé historii, kteří překročili pět procent, jsme první zelení v Evropě, kterým se to podařilo a my nepotřebujeme žádné milosrdenství, my potřebujeme, aby došlo ke konsensu, úpravě toho zákona, abychom mohli mít vlastní klub a to dokážeme.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, předseda Strany zelených. Mohou poslanci v době mezi volbami toho předsednictví například studovat poklady k zákonům a jejich úpravám a používat celý ten servis sněmovny v plné míře, jak to je?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ten servis je tam docela dobrý, jednak je tam přístup k různým monitorům, k četce, čili je možné sledovat aktuálně to politické dění, pak je tam parlamentní institut, takže my už jsme si rozdělili určitá témata, na kterých jednotliví poslanci a poslankyně pracují a tomu institutu jsme tam formulovali také nějaké zadání, oni jsou docela rádi, protože jim tam toho až tolik nechodí těch podkladů, alespoň ta informace, kterou já mám, třeba to tak není a čím my můžeme ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A těmi tématy, rozumím správně, nějaké úpravy zákonů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ano, my tam v tuhle chvíli řešíme, jaké kroky jsou potřebné k tomu například, abychom prosadili více na trhu alternativní paliva, abychom nabídli lidem alternativu k naftě, kde máme v tuhle chvíli úplně nejvyšší ceny, které tady kdy na trhu byly a přitom těch právních kroků, které k tomu potřeba jsou, je několik, upravit jednu vyhlášku nebo vyjasnit, nějakou citaci v zákoně o spotřební dani. Čili v tuhle chvíli už můžeme takhle pracovat, využíváme toho času také k tomu, že jsme například se dohodli a přijeli partneři z Bundestagu, ze Spolkového sněmu, šéfové frakce a asistenti a vlastně nám, jsme tam měli dvoudenní školení, trénink, seminář, jakým způsobem to chodí v Bundestagu, takže snažíme se využít toho času k tomu, abychom to neměli jako prázdniny, ale abychom pracovali.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Já vás teď poprosím o aktuální reakci na slova premiéra. Ten zkritizoval nabídku trojkoalice, vyčetl jí, jak rychle ženou situaci k předčasným volbám. Podle něj má dojít ke třem pokusům sestavení vlády. Podle Paroubka je trojkoalice mrtvá a její návrh na dočasnou vládu odmítá.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, dobře, my jsme udělali to, tak to máme rychleji tu další variantu. Není tam napsáno ještě, že se odmítl také sejít s předsedou Topolánkem, bude ještě jednání nebo nebude?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

To tady zatím v té fleši z četky napsáno není, ale to odmítnutí tady tedy je napsané naprosto pregnantně.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak to je ta želva galapážská, o které jsem mluvil.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže teď přijde na váš nápad? A teď byste nám ho už možná mohl prozradit, když už tedy jaksi je jasno?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já myslím, že ještě tam bude pokus o to, aby se předseda Topolánek sešel s předsedou Paroubkem, protože je přece jenom lepší jednat, nežli si to vzkazovat tahle přes média. My jsme šli tak daleko, když je to tak, že Bursík a Kalousek jsou pro předsedu Paroubka červeným hadrem, tak jsme řekli, OK, tak my tam posíláme Topolánka za trojkoalici, řekli jsme, že si musí nechat legitimaci ODS doma a že mu vystavíme legitimaci za trojkoalici, aby bylo zřejmé, za koho tam jde a že by měl jednat, tak já doufám, že do konce týdne takové jednání se uskuteční a že předseda Paroubek odpoví, jestli tam je nějaká podmínka, za které by umožnil tu trojkoaliční vládu jenom po tu dobu toho jednoho roku, anebo ne. To, co tady jaksi vyřkl, to se zdá, že ne, a pak už začíná hra na Černého Petra, protože žádná z politických stran nechce být ta, která řekne, že budou předčasné volby, takže už se zdá, že ten Černý Petr se jaksi rozběhl po tom stole, teď on ho hodil nám, takže ho zase vezmeme a budeme ho házet někam jinam. Mě tahle hra moc nebaví, já si myslím, že skutečně poctivým a solidním řešením téhle situace jsou předčasné volby.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan Topolánek připustil, že prezident Václav Klaus mu svým postojem situaci zatím neulehčil. Jaký je váš názor na úlohu prezidenta v tomto patu?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že on zatím tu úlohu příliš nesehrál, protože ještě nikoho nepověřil jako designovaného premiéra, aby sestavil vládu, on pouze pověřil předsedu Topolánka jednáním. A na to, že už uběhlo tolik času od voleb, to je trochu málo, už jako by to chtělo a myslím si, že delší dobu, aby tady skutečně byl někdo, kdo má autoritu pověření prezidenta a navíc si myslím, že ten vstup prezidenta republiky do toho jednání měl být trochu dříve a trochu to jako evokuje takové podezření, jako kdyby tam ještě byly nějaké osobní problémy z dob jejich společného působení v ODS a jako kdyby pan prezident tak trochu měl chuť tomu předsedovi Topolánkovi to ulehčit, ale naopak.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Už za chvíli vám bude odpovídat na telefonu 257400999 v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, ale teď třicet sekund na cokoliv, co chcete říci bez mé otázky.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já na to vůbec nejsem připraven, takže budu reagovat na to, z čeho jsme tady vzešli. Možná trochu vyznání té situace, jak to vnímám. Já jsem v té politice poměrně dlouho s nějakou přestávkou a musím říct, že tahle doba teď těch jednání je vlastně doba, kterou já pokládám za úplně nejméně produktivní dobu, co jsem v té politice zažil, vždycky to bylo smysluplnější, ale zároveň si uvědomuji to, že to je ohromná odpovědnost. My jsme vstoupili do těch jednání jako zelení bezprostředně po volbách a že to prostě musím nějak vytrpět a už se těším na to, že přijdou konkrétní témata, kvůli kterým v politice jsme.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Tak, to byla půlminuta předsedy Strany zelených a teď jsou na řadě vaše živé telefonáty. Martin Bursík, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 odpovídá na vaše dotazy. Dobrý večer prvnímu posluchači?

posluchač

--------------------

Dobrý den, tady posluchač z Nového Bydžova, zdravím pana Bursíka i vás. Když pozoruju tu politickou stranu a jednání trojkoalice a pana Paroubka, nedá se říct /nesrozumitelné/, tak mám takový dojem, že pan Paroubek to vyhrocuje až tak daleko, aby vláda nebyla sestavená, aby ji nepodpořili, aby on se znovu stal premiérem a mohl vládnout dál.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře a máte otázku?

posluchač

--------------------

Jaký na to má názor pan Bursík nebo ta trojkoalice.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, já si myslím, že tady ta varianta skutečně je možná, že to je tak, že předseda Paroubek je premiér, on nemá žádnou povinnost podat demisi, to teprve tehdy, když bude ukončeno ustavující zasedání sněmovny, ale to ukončeno nebude do té doby, než bude předseda sněmovny, čili tady docela je i možná varianta, že on prostě řekne, dobře, mě to netěší, já už jsem chtěl jít se koupat k rybníku, ale já budu vládnout dál. Nejprve pustí Unii svobody, protože řekne, že ti už nemají vůbec žádný mandát, tak je vyprovodí z vlády, potom vyprovodí KDU-ČSL, nějak ji zrekonstruuje a poběží s tím vládnutím dál. A to, co je nejdůležitější, mezitím poběží čas a on získá čas pro to, aby ten nepříjemný krok, do kterého to tlačí, což je velká koalice, nastal teprve po komunálních a senátních volbách. Čili tohle, co pan posluchač z Nového Bydžova říká, to je docela racionální jaksi možnost nebo jedna ze strategií, kterou je možné, že předseda Paroubek skutečně sleduje.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Je tady jedna esemesková otázka, zda je možné, že kdybyste urychlili tu ústavní stížnost na systém dopočítávání hlasů, že byste vlastně získali většinu bez voleb?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, tak tohle zpětně možné není, tady není možné, aby se vlastně nějak revokoval výsledek voleb. A já musím říct, že my jsme měli velmi těžké rozhodování, protože my jsme mohli podat ústavní stížnost, respektive stížnost Nejvyššímu správnímu soudu a tam bychom zpochybnili výsledky voleb a měli jsme o tom velmi intenzivní debatu zelených, a pak jsme se rozhodli, že ne, protože jsme si řekli, že když už jsme jednou jaksi vyjeli na ten závod třeba lyžařský a věděli jsme, že se to měří stopkama a praporkem, tak sice je to nespravedlivé, ale nemůžeme říct, tak my chceme ten závod zopakovat s digitálním měřením a s fotobuňkou, to prostě na příště, ale nikoliv zpětně.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Na telefonu máme dalšího posluchače, dobrý večer, Press klub, Frekvence 1.

posluchačka

--------------------

Dobrý večer, tady Zorbová.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrý večer, ptejte se.

posluchačka

--------------------

Pane Bursík, takový dotaz. Proč vám třeba nevadí pan Tlustý jako bývalý komunista a proč vám vadí komunisti, anebo nevadí vám ani komunisti, kdyby podpořili vaší trojkoalici, a proč vám vadí třeba komunisti, když by podpořili vládu socialistů s vámi a proč vám teda taky nevadí třeba rovná daň najednou, kterou teda, proti který jste byli a proč vám třeba nevadí přítomnost nebo lépe řečeno vám vadí teda přítomnost Armády USA na našich základnách?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, tak hned několik otázek. Prosím.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Vy jste to na mě, já jsem si to ani nestačil poznamenat. Tak k těm komunistům, to říkala ta herečka Eva Holubová, říkala krásně k těm komunistům, když se ptali, koho volíš a ten odpovídá v tom vtipu komunista, ne, já jsem se ptal jakou stranu, čímž se mělo říct, že jsou vlastně v podstatě ve všech politických stranách. Ale to není pravda, že my bychom, že my jaksi hledáme, že by nám nevadila podpora komunistů trojkoalici, to není pravda, tam platí to, co jsme říkali jako zelení, že my nechceme, aby vláda byla závislá a vydíratelná komunisty, čili tohle by platilo i v té trojkoalici a my bychom se nemohli takového projektu zúčastnit. Ta rovná daň, ta už neexistuje, my máme dvě sazby spotřební daně, to bylo hodně práce zelených, navíc jsme tam ještě zařadili třeba biopaliva, technologii obnovitelných zdrojů a k té USA, tam jste to zmínila.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, tolik předseda Strany zelených Martin Bursík, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1, díky, že jste přišel a hezký večer.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Děkuju za pozvání, hezký večer.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Na vás už čeká Rande na Frekvenci 1 a Dan Kostka, ale teď aktuální zprávy.

Řešení povolební patové situace

31.7.2006

ČRo 1 - Radiožurnál

8:20 Radiofórum

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Od mikrofonů přejí dobrý poslech Jan Pokorný ...

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

... a Petr Nováček.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Hostem je předseda Strany zelených Martin Bursík. Dobrý den.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Dobrý den.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pane předsedo, předseda sociální demokracie Jiří Paroubek v posledních dvou dnech dvakrát veřejně potvrdil, že jeho a komunističtí poslanci vaši vládu k moci nepustí. Máte ještě v rukávu nějaké další eso, jímž byste Jiřího Paroubka přesvědčili, že s trojkoalicí má z jeho hlediska smysl jednat?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si nejsem jist, když potkáte žábu, která sedí na prameni, a začnete jí ukazovat esa, jestli až tak to zabere a ta žába se posune z toho pramene. Alespoň já jsem pochopil za těch šest týdnů jednání, která měla svůj smysl, a my se k tomu dostaneme, že se prostě Paroubek nehne z místa. A já jaksi postupně vidím, že ten prostor se zužuje a zužuje pro ten projekt na půdorysu trojkoalice. Jsou tam ještě nějaké varianty, nakonec zmínil je pan Topolánek v neděli v diskusním pořadu, kde mluvil třeba o nějakém omezeném mandát na kratší dobu, z čehož by samozřejmě vyplynulo i to, že ta vláda by se zabývala také nějakou užší sadou programových témat, ale ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

K tomu se dostaneme, pane předsedo, ale eso ve smyslu trumfu, které byste teď vyložili na stůl a které by tu situaci odblokovalo, v rukávu bez ohledu na to, že tady sedíte v rukávu krátkém, nemáte.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že my jako Zelení nějaký impuls do těch jednání připravený máme, já jsem takové rozhovory zahájil. Myslím si, že dokážeme ta jednání odblokovat, ale ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Čím?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

... ale bude to jaksi hlubší zásah než-li nějaký kosmetický do toho dnešního uspořádání.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

No, my tak dotíráme proto, pane předsedo, že v pátek se nám dostalo informace po vaší koaliční sešlosti, že v neděli se máme připravit na velké překvapení, které bude dokonce v přímém televizním přenosu. Ale protože to žádné překvapení nebylo, tak proto naposledy Jan Pokorný se táže, co zásadního chystáte vy. Protože když to nebude nic zásadního, tak se asi z toho místa, z toho kruhu, kde se pohybujeme devět týdnů, nepohnem.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, vždyť já jsem to tady naznačil. Já začínám sdílet tenhle názor také. Jsem politický realista. Já si myslím, že ta jednání o té trojkoalici, aby to nepůsobilo po těch šesti týdnech tak, že to bylo k ničemu, to v žádném případě tak není. Ta snaha byla jaksi legitimní, my jako trojkoalice jsme dostali o více než dvě stě tisíc hlasů ve volbách více, veřejnost si to přeje, nicméně potřebujeme k tomu toho politického partnera, který by umožnil vládě fungovat. A taková konstelace tady není, prostě předseda Paroubek se rozhodl, že se z toho místa nehne, že neexistují podmínky, za kterých by té trojkoaliční vládě umožnil žít. A tohle je potřeba ... myslím si, že nastal čas, kdy tohle je potřeba vzít na vědomí a změnit strategii. A tohle jsou kroky, které my teď velmi intenzivně v Zelených diskutujeme a skutečně hodláme s takovým nějakým impulsem přijít.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

No, tak vidíte.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

A diskutujeme o tom ... diskutujeme o tom s partnery. Čili jestli jste ... jestli jste něco očekával v tu neděli a nepřišlo to, tak já jsem si také nevšiml, že by v tu neděli něco kosmického jsem se tam dozvěděl z té debaty, a tak je potřeba něco jiného.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Když nic nepřišlo v neděli, nemůže něco přijít v Radiofóru v pondělí?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Myslím si, že v tuhle chvíli ne. Musíte pochopit to, že my jsme součástí trojkoalice a ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Chápeme. Nezdržujme se. Když nechcete ... pane předsedo, když nechcete říct co, zkuste odpovědět na jinou otázku. Máme devět týdnů po volbách do Poslanecké sněmovny a pět týdnů od podpisu trojkoaliční smlouvy a kde nic tu nic. Kolik tedy máte ještě času, než prohospodaříte důvěru, kterou jste dostali ve volbách a kterou jste si před chvílí pochvaloval?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To je taková hodně otázka na tělo. Já tomu prostě rozumím, ta politika je v jistém smyslu nevděčná. Když se na to podíváte, tak jaksi po těch volbách kdybychom byli úplně racionální, vzali si čistě ty počty, tak bychom řekli: "Tady neexistují jiné možnosti než-li následující dvě, buď velká koalice nebo opoziční smlouva nebo nějaká forma spojení sociální demokracie a ODS, nebo nové volby." A ta třetí varianta byla pokusit se o politickou dohodu tří stran, přesvědčit o tom obsahu té politiky ty politické partnery, aby tolerovali ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dovolím si vás přerušit ...

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

... tu vládu a toto umožnili. A toto zjevně ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

To je rekapitulace, tomu rozumíme. Vy jste říkal, že ten prostor se zužuje a zužuje a zužuje a já se tedy ptám, kolik máte tedy podle vás ještě času.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To je věc individuální jako z mého pohledu a jako já myslím si, že teď jsem ten, který na partnery v té trojkoalici spíše tlačí. Já si myslím, že to řešení by mělo přijít v nějakém výhledu týdne, maximálně dvou.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Já to zkusím ještě jinak. V pátek má být už šesté ... šestá volba předsedkyně či předsedy Poslanecké sněmovny. Jiří Paroubek trojkoalici vybídl, že buď umožní zvolení zástupce sociální demokracie do této funkce, nebo že se situace nepohne z místa. Pane předsedo Strany zelených, pustíte sociální demokracii post předsedy sněmovny bez dalších podmínek?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že ne. A myslím ... pokud by bylo na mně, tak bych přišel s tím impulsem ještě před tou volbou, tak aby se jaksi vyjasnila ta situace a aby se začalo jednat o nějaké nové formě dohody těch politických partnerů. A nevím, jestli tohle se mně povede. A jinak si myslím, že ta volba v pátek je v podstatě na nic. Protože jako zopakovat tenhle pokus ... ono už totiž ta podstata té volby není, jaký bude výsledek, ta podstata je, jestli se nám vůbec podaří dostat k té volbě sociální demokraty a komunisty. A oni už přišli na to, že když prostě k té volbě nepůjdou, když si vyzvednou lístečky a nepůjdou k té urně, tak že je to nejefektivnější způsob jak zkontrolovat své poslance. A myslím si, že tahle hra nemá dál význam, takže já si myslím, že teď by to chtělo skutečně učinit nějaké politické rozhodnutí. Nelze jaksi takhle zakleslí nadále stát v téhle situaci. Opakuji, vedu o tom rozhovory s koaličními partnery. Takovou ideu, takový nápad, impuls máme. Není to vůbec jednoduché, ale máme za to, že je potřeba odblokovat jednání o vládě, protože ta blokují i volbu předsedy sněmovny a parlament nepracuje a to je věc, která nás velmi netěší, protože taky nás to nebaví. My jsme šli do parlamentu proto, abychom tam pracovali na zákonech a prosazovali nějaká konkrétní témata zelená, a nikoliv proto, abychom tam vedli donekonečna tyto typy jednání.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Možná se ale něco stane, protože zítra dopoledne jde na Hrad k rozhovoru s prezidentem republiky Jiří Paroubek, na pátek je pozván Mirek Topolánek. V téhle souvislosti jak je to s vámi, tedy s Martinem Bursíkem a Miroslavem Kalouskem, také jste k prezidentovi pozváni ke konzultacím, nebo Mirek Topolánek bude tlumočit stanovisko celé koalice?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že Mirek Topolánek tam jde jako člověk, který má od pana prezidenta nějaký termín a jde se mu tam zpovídat z toho, co se mu v tom termínu podařilo. A myslím si, že tam jde z titulu té odpovědnosti za sestavení a vyjednání důvěře vládě. Víme, že celý ten proces, který se tady děje, vlastně je mimoústavní, že ještě nebyl pověřen jednáním. Já si myslím, že i z pozice prezidenta republiky ta věc už začíná být neúnosná a že je na čase, aby tady bylo skutečně nějaké řešení na stole a aby došlo k pověření někoho jaksi sestavením vlády. Protože nelze do aleluja mít ústavu zastrčenou v šuplíku a jenom jednat.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Čímž jste mi trochu komplikovaně, ale přece jenom odpověděl, že Martin Bursík a Miroslav Kalousek na Hrad zváni nejsou.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ne, nejsme.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Ještě maličký dovětek. Pane předsedo, myslíte si, že věci by pomohlo, kdyby Paroubkova vláda podala demisi, tak jak už jednou chtěla, ale tehdy to prezident odmítl?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, tak zdánlivě by to ... myslím si, že by to uvolnilo tu situaci v tom smyslu, že by došlo k výměně vlády a že by nastoupila další vláda, ale to by ještě nevyřešilo tu situaci, jak ta vláda dostane důvěru. Jestliže nikdo z poslanců sociální demokracie nemá vůli ani jít hlasovat, to znamená odblokovat tu sněmovny, to je, prosím, v tajném hlasování, tak se obávám, že ve veřejném hlasování by se nenašel nikdo z poslanců, kdo by prostě řekl: "No, je to tak, že ODS vyhrála volby a mají program, který je nějak jaksi středový a vyjednali jsme podmínky, které jsou pro nás únosné, tak budeme my hrát tu opozici a oni budou v koalici." Tohle realisticky nevidím, takže ta demise by, myslím, na několik týdnů, kdyby došlo k výměně vlády, ta vláda by připravovala programové prohlášení, ta demise v tomto smyslu by pomohla a hlavně by začala pracovat Poslanecká sněmovna a její výbory. To by bylo pozitivní. Ale ještě bychom se nedostali k tomu ... jaksi nenapomohla by tomu důležitému momentu, totiž vyjednání vlastně důvěry pro vládu, která by si přišla do Poslanecké sněmovny po třiceti dnech pro důvěru.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Pokud máme dobrou paměť a z naší dvojice přinejmenším Petr Nováček dobrou paměť má, ...

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

To bývalo.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

... tak si vzpomeňme, že bezprostředně po volbách dal prezident republiky na vědomí, že první, ale i druhý pokus o sestavení vlády bude náležet občanským demokratům. Pane předsedo Bursíku, šlo o předem dohodnutý trojkoaliční postup, když včera v televizní debatě vyzval Mirek Topolánek Jiřího Paroubka, aby se sestavování vlády chopil on, pokud je schopen napsat seznam sto jednoho poslaneckého hlasu?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jo, tak to dokonce byl impuls, který přišel jaksi ode mě do těch jednání. A já jsem skutečně zvažoval to, jestliže už se rozhodl prezident republiky k tomu mimoústavnímu postupu, že pověřuje pouze sondáží k jednání a teď už jaksi pomalu ten termín předsedovi Topolánkovi vyprší a on ačkoliv skutečně dělá, co může, tak se mu to nedaří, když prostě ten Paroubek stojí a stojí na tom místě a nehne se. Tak mně přišlo z logiky věci, že by také prezident mohl tou sondáží pověřit toho druhého v pořadí, to jest Paroubka, aby on tedy předvedl, kde má těch ... ten sto jeden podpis. A možná, že by to také trochu vyčistilo vzduch, protože by se ukázalo, jak se věci mají. Ale tahle verze se mi nezdá úplně realistická, předseda Paroubek ani na to nezareagoval tak, že by ... že by jaksi se chtěl do téhle situace dostat. Protože ono by to, myslím, ukázalo, že to není tak, že by jeden měl větší svaly a jeden menší, ale že to je tak, že vlastně oba jsou na tom stejně.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pan předseda Paroubek vyrukoval ještě s ... pardon, pan předseda Topolánek, vidíte, už jsem celý bez sebe, vyrukoval ještě s jednou variantou ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Jsem chválil dne před večerem před chvílí s tou pamětí.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Totiž s tou, že s trojkoaliční vládou, která by ... kterou by tolerovala sociální demokracie, by přišel kabinet, který by měl jenom dočasný mandát a velmi úsporný program, takový program a takový mandát, aby sociální demokracie mohla takovou vládu tolerovat. Jaká by ... jaký by taková vláda měla smysl, pane předsedo Bursíku?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že on tam říkal omezený časový mandát. Co to je? Omezený časový mandát vlády znamená, že to je vláda, která dovede zemi k předčasným volbám. On to tam neřekl úplně otevřeně, ale není to nic jiného. To znamená, je to pokus dohodnout se se sociální demokracií, zda-li jsou ochotni definovat podmínky, za kterých by umožnili fungování této vládě ODS, KDU-ČSL a Zelených pouze na omezenou dobu. To znamená, že by byla dohoda na politické agendě, která je nutná z důvodů ... nějaké základní reformní kroky a takové ty důležité kroky v souvislosti s rozpočtem a přijetím eura a tak dále, to, co země prostě potřebuje, a vedla by zemi k předčasným volbám. Ale nevšiml jsem si, že by předseda Paroubek na to reagoval jakkoliv vstřícně. On prostě nechce nic.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

To je otázka, jestli, pane předsedo, by mělo jít o takovou agendu, o které jste mluvil, nebo je za tím něco jiného. Kdyby se trojkoaliční vláda byť na nějakou omezenou dobu dostala k moci, velmi pravděpodobně by udělala na ministerstvech a jiných státních orgánech výrazné personální změny, troufneme si říct v neprospěch ČSSD. Není trochu naivní čekat od Jiřího Paroubka, že vám k takovéhle "čistce" otevře dveře?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já si myslím, že to realistické není, a proto také tady od začátku toho pořadu mluvím o tom, že je potřeba přinést nějaký odlišný impuls a ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Aniž byste zatím řekl jaký.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

... a že ta ... že prostě s tou žábou z toho pramene nehnete, ani když jí ukazujete deset es najednou.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Sociální demokracie se netají tím, že bez vaší strany a KDU-ČSL by všechno bylo snazší, protože by se dohodla přímo s občanskými demokraty. Pane Bursíku, budete čekat na pátek, jestli se k této variantě nepřikloní také prezident republiky, nebo jako předseda suverénní politické strany zaujmete aktivně do té doby stanovisko?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já už to stanovisko zaujímám aktivně. Nikoliv u vás tady v rádiu, ale ve vztahu k mým koaličním partnerům. Ale považuji za důležité v politice být solidní, to znamená takové věci předjednat a dojednat s partnery, protože jsme trojkoalice, podepsali jsme koaliční smlouvu. Já si myslím, že by k tomu kroku mělo dojít před tím pátkem, ovšem jestli se mně tohle podaří vyjednat, to v tuhle chvíli nejsem schopen říct.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pane předsedo, v této chvíli by měl zasedat celostátní výbor KDU-ČSL a Miroslav Kalousek dal na vědomí, že kdyby měl měnit linii svého postupu, tak samozřejmě pouze se schválením tohoto orgánu. Je to zasedání celostátního výboru KDU-ČSL součástí onoho aktivního postupu celé trojkoalice, který vy za Stranu zelených signalizujete?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Obávám se, že nikoliv. Já už jsem s předsedou Kalouskem také mluvil, ale všechno nasvědčuje tomu, že ... to já vlastně vím od počátku, že já jsem vlastně nejsvobodnější. Jaksi tak, že Zelení se nehrnou do té vlády, my tam nemusíme být skutečně, my už ten úspěch máme za sebou, my jsme se dostali do parlamentu. A nicméně věděli jsme, že je odpovědné a že je státotvorné po volbách vstoupit do těch jednání a pokusit se všemi silami vyjednat jak tu koaliční smlouvu, tak podporu té koaliční vládě. Myslím si, že nastává čas pro změnu té strategie. A je to tak, že prostě v tuhle chvíli to tempo my máme rychlejší, prostě my běžíme rychleji a teď se snažíme přesvědčit ty naše partnery vedle nás, že by bylo potřeba trochu zrychlit.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Říkáte, pane předsedo, že vaše strana je z těch tří trojkoaličních nejsvobodnější, protože úspěchu už dosáhla tím, že se dostala do Poslanecké sněmovny. Co když vám namítneme, že o ten úspěch můžete snadno přijít, protože při předčasných volbách by se možná karty mohly teoreticky, v optice té situace, kterou teď prožíváme, rozdávat jinak.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, nebo také je to naopak. Nebo je to také tak, že bychom mohli posílit. Politika, to je rizikové povolání. Politici to mají vždy jenom na nějaký omezený čas, i když si to nechtějí připustit, protože od toho je vnitrostranická demokracie, aby se střídali politici. A střídají se úspěšné volby s neúspěšnými volbami. A já si myslím, že zatím je to tak, že od těch voleb my jako Zelení jsme neudělali žádnou chybu. Chováme se naprosto solidně a tak, jak to od nás ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

To říkali včera v té televizní debatě i vaši političtí partneři či oponenti na otázku Václava Moravce, zda udělali chybu. Ani Jiří Paroubek neudělal chybu, ani Mirek Topolánek neudělal chybu. Předpokládám, že Miroslav Kalousek by nám také řekl, že neudělal chybu. Martin Bursík říká, že ...

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak to otočme. Vy jste ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

To je bezchybné.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Vy jste političtí komentátoři, tak ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Já ne, Nováček.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

... pojďte sem s těmi chybami a začneme se o tom bavit, jo. Ale myslím si, že jsme vlastně překvapili ... vždyť přece se očekávalo - co to je ti Zelení, nějaký pytel blech a přijdou do té Poslanecké sněmovny a tam si rozeberou ty strany jejich hlasy a neudrží ten klub dohromady. Že jsme my ten nejslabší článek koalice. A co se ukázalo? My nejsme nejslabším článkem té koalice ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Drobná námitka. Poslanecká sněmovna ještě nezačala pracovat.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, ne, ale už tady ty volby byly, už se ukázalo, nakolik politické kluby jsou integrální. A my jsme v tomhle velmi silným článkem té koalice, chováme se naprosto jako solidní partneři, kteří jsou předem čitelní. Myslím si skutečně, že jestliže by přišly předčasné volby, což nebude dříve než za rok, jestliže k tomu dojde, tak není důvodu se toho příliš obávat. A vlastně i v té ... i při očekávání dalšího vlastně vyhrocení toho střetu té levice a pravice, jak tady lidé rádi se na tu politiku dívají, tak si myslím, že tady pořád zůstává místo pro ten třetí pól politiky, pro politický střed, který my dokážeme efektivně obsadit, už jsme to předvedli v těch minulých volbách. Není důvodu, proč bychom neměli vytvořit tu alternativu pro lidi, kteří si nebudou chtít z Paroubka a Topolánka znovu vybrat, aby volili nás, Zelené.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

V rozhovoru pro sobotní Právo vyjádřil Jiří Paroubek názor, že jedním z úkolů vlády, která by byla domluvená mezi sociální demokracií a ODS, by měla být reforma volebního zákona, konkrétně zvýšení počtu volebních krajů na osmnáct až dvaadvacet. Myslíte si jako Jiří Paroubek, že by to vedlo k určité integraci menších politických stran?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že to je taková ... taková jako drobná křivárna tohle to, protože ... v tom samozřejmě posluchači nevyznají, co je čtrnáct volebních krajů a teď jich uděláme osmnáct nebo dvacet.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Jen je nepodceňujte.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

To znamená samozřejmě to, že by se zmenšily volební kraje, v kterých by se rozdávalo méně mandátů. To znamená, tak jak my teď jsme dosáhli nejlepšího výsledku na Liberecku, kde Petr Pávek dostal nějak k deseti procentům a přitom nedostal mandát, tak by tímhle trikem sociální demokracie vytvořila z celé republiky malé Liberecké kraje, kde na to, abysme dosáhli na mandát, bysme potřebovali deset procent. Ale já jako hned na to mohu říct, že tenhle návrh, který říká předseda Paroubek, je protiústavní, protože my máme v ústavě pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu a nikoliv desetiprocentní hranici, to by musel změnit zákon v tomhle smyslu. Takže v tomhle jako my máme dostatek zkušeností, v tuhle chvíli my také jako nenecháme se v tomhle vláčet, připravujeme podání Ústavnímu soudu. Přišli jsme na verzi, v které můžeme zpochybnit nespravedlivé rozdělení mandátů po volbách tou Donthovou metodou, což už všichni vědí teď, že nám z toho ... jaksi to bylo velmi nespravedlivé k nám, Zeleným. A přitom tohle dokážeme podat Ústavnímu soudu tak, abychom současně nezpochybňovali volby. Protože my nechceme zpětně zpochybňovat volby a tohle je věc, na kterou ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Tak to už máte po lhůtě, kterou ... kdy jste mohli volby zpochybnit podáním k Nejvyššímu správnímu soudu.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Po záruční lhůtě, ano.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Hostem dnešního Radiofóra je předseda Strany zelených Martin Bursík. Telefonní čísla, na nichž čekáme šest vašich otázek, jsou 221552155 a 221552255.

Dobrý podvečer, tady je Radiofórum, Jan Pokorný a Petr Nováček debatují s předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem. Do debaty vstupujete i vy po telefonu, máte slovo, prosím.

posluchač

--------------------

Dobrý den, Prokop, Brno.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Vítejte.

posluchač

--------------------

Pane Bursíku, jste ve světě rarita, protože všude inklinují Strany zelených k sociálním programů. Otázka, která souvisí s eventuálními předčasnými volbami. Jste proti jaderné energetice, která je dnes relativně, říkám relativně, bezpečná. Jaké máte stanovisko k americké základně, která přinese riziko, že na nás budou padat vystřelené rakety s jadernými hlavicemi? A to nemluvím o bezprecedentním porušení státní suverenity.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme za otázku, hezký den. Druhý dotaz, prosím.

posluchač

--------------------

Dobrý večer, Kubíček, Prachatice.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dobrý večer, pane Kubíčku.

posluchač

--------------------

Já bych měl jenom dotaz jeden, na odblokování. Totiž je jasné, že pan Paroubek ukázal, že neumí prohrávat a že prostě bude za každou cenu veškerou činnost blokovat. Nepomohlo by, kdyby, a teď nejsem si jistý, jestli je to přípustné, kdyby byl změně počet mandátů buď teda na těch dvě stě jedna nebo na těch sto devadesát devět a vláda by dovedla tuto zemi jenom k předčasným volbám? Protože jinou cestu já z toho nevidím. Děkuju.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme za otázku, pane Kubíčku. Třetí telefonický dotaz, dobrý den.

posluchač

--------------------

Dobrý den. Kašpar, Praha 8. Já bych se chtěl zeptat pana Bursíka, proč je tak neslušný a před jménem Paroubek neřekne aspoň Jiří nebo premiér. A domnívám se, prostě jeho vystupování je plné arogance a ne nové kultury, kterou slibovali Zelení. Děkuji.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme, hezký den. Čtvrtý dotaz prosím.

posluchač

--------------------

Vlkovský, Brno, dobrý den.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dobrý den, pane Vlkovský.

posluchač

--------------------

Já bych chtěl panu Bursíkovi připomenout, že premiér Paroubek slíbil svým voličům, že nedopustí rovnou daň a podobné věci, že už několikrát řekl, že toto je jeho tolerance případné vládě. A chtěl bych panu Bursíkovi připomenout, že to byli všichni, všichni jejich zástupci v těch tehdejších televizních předvolebních debatách, kteří se zapřísahali, že rovná daň nikdy. Takže se připojím k tomu předchozímu posluchači, toto je ta nová krev? Děkuji.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Takže otázka zní, jestli tohle, co představuje Martin Bursík, respektive Strana zelených, je ta nová krev. Děkujeme. Pátý dotaz, haló.

posluchač

--------------------

Dobrý den.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dobrý den.

posluchač

--------------------

Tady Josef Vytlačil, Lázně Bohdaneč. Já bych chtěl říct, že přestože jsem nevolil Stranu zelených, chtěl bych panu Bursíkovi poděkovat, myslím za jeho slova a výstupy po volbách. Protože se konečně našel politik, který prostě na tu aroganci a zlobu a nenávist, kterou tady šíří Paroubek, umí zareagovat nonšalantně, s úsměvem a přitom nad Paroubkem daleko vítězí.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

A na co byste se tak Martina Bursíka rád zeptal?

posluchač

--------------------

Chtěl bych se pana Bursíka zeptat, jestli už nenazrál čas na předčasné volby, protože myslím si, že osm týdnů tahat lidi a voliče za nos, že už je to trochu moc a prostě už by mělo skončit jednání s člověkem, který jednat nechce, a sice s panem Paroubkem.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Děkujeme za dotaz. A šestý, poslední. Haló, jste ve vysílání.

posluchač

--------------------

Dobrý den. Nechcete radši vymyslet, že byste za nějakejch okolností ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Dobrý den, nepředstavíte se nám, prosím?

posluchač

--------------------

Novák z Prahy. Nechcete za nějakých okolností radši jednat s komunistama, ať je klid? Protože ten Paroubek, s tím stejně nehnete. To je celý.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Pan Novák se ptal Martina Bursíka, zda raději nechtějí spíš než s Jiřím Paroubkem jednat s představiteli KSČM. To byl poslední z šestice dotazů posluchačů dnešního Radiofóra, kde je hostem předseda Strany zelených Martin Bursík.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

První dotaz začal připomínkou faktu, že podle pana posluchače všude inklinují Zelení k sociálnímu programu. A následovalo konstatování, že vaše strana je proti jaderné energetice, i když je to nyní relativně bezpečný zdroj výroby energie. A z toho se pan posluchač dostal k té otázce, jaký je váš názor, pane předsedo Bursíku, na případné zřízení americké raketové základny v České republice.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Přesněji americké protiraketové ...

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Nebo protiraketové základny.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já zkusím na každou z těch otázek v jedné větě, protože není čas. Tak my jako Zelení máme relativně silné sociální cítění a máme sociální program. To, že doposud tady nebyl prostor to nějak projevit, protože se tady vedou debaty o rozdělení moci a nikoliv debaty o tom programu, i když zdánlivě to je o programu, ale já se těch debat zúčastňuju, tak vidím, o čem to je, tak to třeba nebylo ...

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Takže vy se jen tak mírnix týrnyx zúčastňujete debat o rozdělení moci a ne o programu.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak já jsem to pochopil po těch týdnech, že to není o tom programu a že se nejedná o nic jiného než-li o rozdělení moci. Musím říct, že jako vše, co jsem doposud v politice absolvoval v životě, tak všechno na mě působilo tak, že to bylo smysluplnější a zábavnější. Ale prostě nedá se nic dělat, já to musím absolvovat, jsem předsedou strany, je to odpovědnost a vím, že tohle musíme nějakým způsobem tím projít, abychom se dostali k té skutečné, reálné politice, která lidem v něčem pomůže. K tomu jádru. To je prostě standardní stanovisko Zelených. Pan posluchač říká, že to je relativně bezpečné, my máme jako Zelení evropští ... máme k jádru skepsi, ty důvody jsou především dány tím, že není vyřešena koncovka toho palivového cyklu, jsou okolo toho ... existuje řada rizik a my máme jiné alternativy, obnovitelné zdroje, úspory. Ta americká základna. K tomu máme jako Zelení asi nejzdrženlivější stanovisko v zemi, teď nemám na mysli komunisty. A nám se na tom nelíbí to, že vlastně je to na bilaterální úrovni. Že vlastně Spojené státy tak neoficiálně ještě nepožádaly, ale oťukávají, to je jejich politika, jestli by tady nenašly pro to podporu. A kdyby ji našly, tak teprve pak přijde ta oficiální žádost. A ještě se tak trochu handluje, že by se to dalo vyměnit za to, že nebudeme mít víza do Spojených států. To nám nepřijde úplně tohle v pořádku. Ale především tady na podzim se uskuteční jednání na úrovni NATO o společné obraně a pro nás tím partnerem je skutečně NATO. My jsme součástí NATO, tam vidíme možnost jaksi společné obranné politiky a nikoliv na bilaterálním základě se Spojenými státy.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Kdyby už došlo na konkrétní jednání česko-americké o té protiraketové, řekl jsem to správně, Jene, základně, byl byste pro to, aby se k věci vyjádřili občané referendem, nebo byste považoval za uspokojivé rozhodnutí politických zástupců lidu, to znamená poslanců a senátorů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak my bychom si přáli, aby to referendum bylo ... nikoliv o základně, na které se dohaduje Česká republika se Spojenými státy, ale aby to bylo případně o základně, která vznikla z nějakého konsensu v rámci NATO. A potom bychom propagovali referendum. Obecně náš přístup jako Zelených je takový, že chceme posilovat prvky přímé demokracie. Přímá volba starosty, hejtmanů, prezidenta a obecné referendum, nikoliv referendum o základně v nějaké konkrétní lokalitě.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pan Kubíček z Prachatic se vás ptá, zda-li by nepomohla pohnout současnou situací úprava počtu poslanců z nynějších dvou set na sto devadesát devět nebo dvě stě jedna, plus současně k tomu vlastně přechodná vláda, jejíž úkolem by bylo pouze dovést zemi k předčasným volbám.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, já myslím, že politici se zaradují, když se zase před ně dostane nějaké zadání, které je jednoduché. Takže snížit počet mandátů ve sněmovně ze dvou set na sto devadesát devět, to si myslím, že na tom se shodneme všichni. Protože nikdo si nepřipustí, že by to mohl být ten jeho, který se potom sníží. Takže tohle myslím, že je realistické. A pak jde o ten ... pak jde o ten propočet. Pravda je, že ten Donthův systém je výsledkem opoziční smlouvy, předtím tady byla jaksi Hagenbach-Bischopfova metoda, která to rozdělovala, ty mandáty, spravedlivě, která každé straně, která překročila pět procent, dávala deset mandátů a pak se ty mandáty rozdělovaly v takzvaném druhé skrutiniu těm, kteří měli největší zůstatek. Znamená to, že prostě Stanislav Penc nebo Petr Pávek, kterým utekly ty mandát o desítky hlasů, by v tom druhém skrutiniu dostali mandáty, my bychom měli minimálně těch deset mandátů ve sněmovně, nemuseli bychom se dohadovat s politickými partnery, jestli můžeme mít klub nebo ne. A tohle je ... těch variant je více, ale my budeme každopádně prosazovat to, aby ten systém byl spravedlivý. Protože je nepřijatelné, aby hlas některého voliče měl nižší váhu než-li voliče jiné politické strany.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Z toho, co říkáte, vyvozuji další otázku, svojí, dovolím si. Pane předsedo, čemu dáváte přednost, zachování systému poměrnosti a reprezentativnosti voleb, nebo tomu, aby z voleb vycházely funkční parlamentní většiny?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já myslím, že ty funkční parlamentní většiny, že to je mýtus, tohle to, že i když třeba teďko jsme slyšel od ODS, že by chtěla tu prémii, ten bonus, jako je v Itálii. Ale nikde přeci není řečeno, že i když ta dostane bonus x procent nebo poslanců, že to zase nevyjde fifty fifty. Čili tady jde o to, aby to bylo spravedlivé, ty volby, aby to neodrazovalo některé voliče, kteří volí určité politické strany a á priori budou vědět, že jejich hlas má poloviční váhu. Tak proč by měli vůbec k těm volbám chodit, že jo? Tohle je věc, která skutečně podle našeho názoru je v rozporu s ústavou a také kvůli tomu budeme podávat tu ústavní stížnost. Ale v České republice máme určitá ... jako tradici kontinentálního práva, máme tady tradici poměrného zastoupení, vytvářejí se koalice politických stran a nejsme ani ve Velké Británii, ani ve Spojených státech, takže my budeme ti, kteří prosazují systém poměrného zastoupení. Nejen kvůli tomu, že také jde o nás, Zelené, a že chceme, abychom tady měli prostor v politice, ale také kvůli tomu, že to je tradice.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pan Kašpar, to bylo jednoduché ... jednoduchý dotaz. Proč se o premiéru Paroubkovi vyjadřujete tak málo zdvořile, proč neřeknete pan Paroubek nebo právě premiér Paroubek, když o něm hovoříte?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Jo. Já se teda panu Kašparovi i panu premiérovi omlouvám, to je taková zkratka, kdy se snažím získat čas. Budu si na to dávat pozor, abych vždycky říkal pan nebo abych používal ty tituly, protože je to slušnost, je to tak.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Ten další dotaz byl částečně podobný. Jste skutečně novou krví české politiky, za jakou jste se vydávali a vydáváte? Pan posluchač si vzpomněl na předvolební situaci, na agitaci ODS pro rovnou daň a na to, že, jak uváděl, všichni zástupci Zelených v televizních a jiných debatách striktně prohlašovali, že jste proti rovné dani. A dnes už podle pana posluchače tak striktně proti ní nejste.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

No, ale vždyť tady žádnou rovnou daň nemáme. My tady máme jednu sazbu daně z příjmu právnických osob, to už máme nyní. Ale zůstaly dvě sazby DPH, na kterých my jsme velmi trvali. Sice jim říkáme ... v rámci toho politického kompromisu jim říkáme, že máme jednu sazbu daně a výjimky, ale víme, že v Bruselu žádnou výjimku nedostaneme, takže to bude ta nižší sazba spotřební daně. A kromě těch stávajících věcí, jako jsou sociální služby, zdravotní, protetické pomůcky, knihy, časopisy, kulturní, sportovní služby, se nám tam podařilo do toho dát ještě navíc biopaliva pro výrobu tepla a technologie pro výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, čili to není žádná rovná daň. A u té daně z příjmů fyzických osob, tam je jedna sazba daně, ale my máme způsob jak vlastně diferencovat tu daň, takže tam budou odečitatelné položky a různé základy daně. Čili já mohu pana posluchače přesvědčit, že skutečně jako Zelení jsme tady sehráli roli určitého korektivu a bylo to velmi těžké pro ODS.

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Nenastal čas pro předčasné volby? Pátý posluchač, který jinak chválil váš politický styl.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já si myslím, že to je jedna z variant, já ji vidím jako jednu ze dvou základních variant. A myslím si, že není potřeba tady mluvit pejorativně o poloúřednické vládě. Já jsem byl sám její součástí, Tošovského vlády. Ta poloúřednická vláda vzniká vždycky, když se nedokáží politici dohodnout, a její život je jepičí, je pouze buď do předčasných voleb nebo do té doby, kdy se politické strany dohodnou. A krásně to popisuje Peroutka v Budování státu, kde říká: "Ti, kteří horují proti úřednické vládě, se chovají tak, jako kdyby vzpírali papírovou činku."

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

Pan Novák jako poslední se vás ptá, jestli přece jenom nepřipadá v úvahu nějaké ... za nějakých okolností jednat s komunisty, když prostě není možné jednat s Jiřím Paroubkem.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Nepřipadá.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Když jste mluvil před chvílí o těch předčasných volbách, tak ono zbývá vlastně už jenom pár dní politickým stranám, než budou muset podat kandidátky pro komunální volby a pro obměňovací volby do jedné třetiny Senátu. Chcete mít do té doby jasno o trojkoaličním projektu, abyste své lidi vytipované do exekutivy stihli ještě odškodnit, řekněme, nominací do těch komunálních a senátních voleb?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Ježiš. My k té politice tak úplně nepřistupujeme tak, že my potřebujeme takříkajíc uplacírovat straníky do nějakých funkcí, jo. Do té trojkoaliční vlády byli nominováni tři politici za Stranu zelených, tak prostě tohle vůbec není téma. My máme připraveny kandidáty do Senátu. Nebudeme kandidovat úplně ve všech senátních obvodech. Vedeme nějaká jednání s politickými partnery tak, abychom navzájem se takříkajíc nevymlátili a abychom sečetli síly. A tohle všechno připravujeme tak, abychom podali řádně kandidátky toho 15. srpna. A v těch komunálních volbách to bereme jako ohromnou příležitost, aby Zelení se takříkajíc zadrápli v komunálu a abychom ukázali veřejnosti, co to zelená politika je na komunální úrovni. Zeleň, omezení individuální dopravy, podpora veřejné dopravy, veřejná prostranství, sportoviště pro veřejnost, prostě kvalita života na komunální úrovni.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Tužky. Jak se dívám také na barvu vaší propisovací tužky, kterou si tady v Radiofóru píšete poznámky. Jen tak na okraj. Počítáte tedy v podzimních volbách se spoluprací s dosavadními trojkoaličními partnery, spíš ano, nebo spíš ne? Teď bych poprosil kvůli času asi tak jednu větu.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Tak ono v těch senátních volbách mimo jiné, mimo jiné podtrhuji, půjde o to, jestli ODS a sociální demokracie získá ústavní většinu nebo ne, takže bychom spolupracovali s ODS, to ne, ale s tím dalším partnerem ano.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Hostem dnešního Radiofóra byl předseda Strany zelených Martin Bursík. Děkujeme za odpovědi, hezký večer.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Těšilo mě. Na shledanou.

Jan POKORNÝ, moderátor

--------------------

Od mikrofonů přejí dobrý poslech dalších programů Jan Pokorný ...

Petr NOVÁČEK, moderátor

--------------------

... a Petr Nováček.

Bitva u Mlýnců rok poté: právo prohrálo

29.7.2006

Lidové noviny

Dalibor Záhora

ÚHEL POHLEDU

Když se loni v létě blížil poslední červencový víkend, málokdo očekával bouři, kterou s sebou přinesl. Příznivci freetekna se těšili na každoroční slezinu, média na šťavnaté záběry a policie na nápravu reputace po kritizovaném zásahu proti CzechTeku v Boněnově v roce 2004. Všechno bylo nakonec jinak a spokojena mohla být snad pouze média, kterým stoupla sledovanost.

Kauza CzechTek byla horkým tématem po celý rok a spory ohledně oprávněnosti policejního zásahu neustávají dodnes.

Ve změti informací i dezinformací, která kauzu CzechTek provázela, se detailně vyzná málokdo. Stručně jen krátký náčrt loňské situace:

Pro teknival byla řádně pronajata část louky nad obcí Mlýnec. Policie nezákonně zablokovala přístup na tento pozemek a pomocí několika postupně obměňovaných lží se snažila svůj postup obhájit před veřejností. V tom ji zdatně podporoval ministr Bublan i premiér Paroubek.

Účastníci teknivalu odmítli respektovat neodůvodněný postup policie a rozhodli se dostat na pozemek jinými přístupovými cestami. Do sobotního odpoledne se na louce shromáždilo minimálně pět tisíc lidí. Jejich hlavní chybou bylo to, že nevěděli, která část louky je pronajatá a která ne. Tuto skutečnost naopak dobře znala policie a využila ji jako hlavní záminku pro zásah. Policie hranice pronajatých pozemků dobře znala již od pátečního rána, ale odmítala ji sdělit zástupcům účastníků, kteří měli snahu se na pronajaté pozemky přesunout.

I když pro to neexistují jednoznačné důkazy, lze celkem spolehlivě vypozorovat, že padlo politické rozhodnutí, že CzechTek se tentokrát konat nesmí. Bez ohledu na porušování zákonů, na vysoké finanční náklady i ohrožení bezpečnosti několika tisíc lidí. Přednost dostalo politické zadání, že „pořádek“ musí být. Za každou cenu. Úspěšný start čerstvého premiéra měl být posvěcen dalším záslužným činem. Policie měla konečně dokázat, že není zbytečná a neschopná.

Politické i policejní vedení ale zřejmě podcenilo odhodlání několika tisíců převážně mladých lidí postavit se zjevnému bezpráví i účelové manipulaci. Odmítli ustoupit a radši se nechali zbít a dusit slzným plynem, někteří se i rozhodli policejním silám bránit.

To se v české tradici poslušnosti a vyčůranosti příliš často nevidí.

Po skutečné bitvě u Mlýnce pokračovala bitva mediální. Obě strany konfliktu se snažily přesvědčit veřejnost, že pravda je na jejich straně. Politici, kteří zásah posvětili, neváhali v rámci své obrany použít stará osvědčená klišé z totalitní minulosti. Nebezpečné živly, féťáci šířící žloutenku a teze, že je proti nim třeba tvrdě zakročit, u části veřejnosti uspěly. Další část veřejnosti byla zásahem šokována a odmítla ho jako neadekvátní.

Po několika demonstracích a protestech následovala hra na vyšetřování. CzechTek byl využit i zneužit v politickém boji. To hned zpočátku technokomunita odmítla a radši se stáhla do ústraní s realistickým odhadem, že šance na vyšetření a potrestání viníků je mizivá. Vývoj situace po 12 měsících jí dal za pravdu.

Část aktivních příznivců freetekna se sdružila kolem iniciativy Policiejnístát. cz a snažila se bránit práva účastníků CzechTeku proti oficiálním státním strukturám. Na jejich stranu se přidali některé neziskové organizace, především Liga lidských práv a Iuridicum Remedium i část bývalých disidentů, z nichž nejaktivnějším byl Stanislav Penc. Nekompromisním kritikem zásahu byl i senátor Jaromír Štětina.

Nezpochybnitelná fakta o policejním zásahu proti CzechTeku přinesla až v lednu letošního roku zpráva ombudsmana. I přesto, že potvrdila všechna hlavní selhání policie, nebyla z nich vyvozena žádná politická, kázeňská ani trestní odpovědnost. Poslanci závažná zjištění veřejného ochránce práv v podstatě ignorovali.

Státní zastupitelství ve spolupráci s nechvalně proslulou Inspekcí ministra vnitra nepostavili před soud jediného policistu. I když byl policista identifikován, byl jeho nepřiměřený a zjevně brutální zásah ospravedlněn arogantním odkazem na policejní metodiku. Odpovědnost jednotlivých velitelů i velitele celého zásahu absurdně odmítají.

Nejvyšší policejní důstojníci, do jejichž kompetence zásah spadal, byli naopak povýšeni (Vladislav Husák, Jan Brázda, Antonín Moltaš).

Z výše uvedeného je patrné, že policie i odpovědní politici se dokázali úspěšně ubránit.

V kauze CzechTek 2005 se také ukázala nedokonalost právního řádu i slabá obrana občana před neoprávněnými zásahy státních orgánů. Ukázalo se, že řeči o lidských právech a právním státě jsou jen proklamace, které v konkrétních situacích prostě neplatí.

Loňský CzechTek odhalil, že je řada odhodlaných lidí, kteří se se současným stavem věcí nehodlají smířit.

***

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

I přesto, že zpráva ombudsmana potvrdila všechna hlavní selhání policie, nebyla z nich vyvozena žádná politická, kázeňská ani trestní odpovědnost

Zelení: Předčasných voleb se nebojíme

20.7.2006

novinky.cz

znk,Právo

Představitelé Strany zelených (SZ) se shodují na tom, že by předčasné volby měly být až posledním možným řešením. Pokud by ale voliči přece jen šli znovu k urnám, jsou zelení přesvědčeni, že by znovu usedli v poslaneckých lavicích.

Kandidátka na post ministryně školství Dana Kuchtová přiznala, že voliči SZ nejsou disciplinovaní a nemuseli by k volbám přijít, ale přesto si myslí, že by strana získala dobrý výsledek, protože "respektovala předvolební sliby".

"Myslím, že jsme se chovali konzistentně a že nás naši voliči opět zvolí," uvedla Kuchtová.

Z předčasných voleb si nedělá těžkou hlavu ani šéf zelených poslanců Ondřej Liška. "Předčasných voleb se nebojíme. Neudělali jsme žádnou vážnou chybu během vyjednávání a myslím si, že bychom do nich šli se zdviženou hlavou a sebevědomě," řekl Právu Liška. Preferoval by sice, kdyby se velké strany dohodly, ale ne za cenu vytvoření velké koalice či jakéhokoliv druhu opoziční smlouvy. "To by ohrozilo demokratickou kulturu v České republice mnohem více než předčasné volby," dodal.

Penc: ČSSD by se měla probrat Podobný postoj zaujali i představitelé SZ v krajích. I pro ně by bylo lépe dosáhnout politické shody, pokud by to ale nešlo, šli by s klidem do předčasných voleb. "Myslím si, že bychom v předčasných volbách dopadli stejně nebo lépe, protože nám jde o konkrétní témata, a ne o politikaření," řekl Právu královéhradecký lídr zelené kandidátky Stanislav Penc. "Místo předčasných voleb bych preferoval, aby se ČSSD probrala a zjistila, že tu je ojedinělá možnost, jak se po 19 letech znovu zbavit komunistů z výkonu moci," dodal Penc.

Lídr kandidátky z Vysočiny Jiří Dědeček se poklesu hlasů pro SZ neobává, větší problém vídí v tom, že by lidé nemuseli k urnám znovu přijít v takovém počtu. "Východiskem by ale bylo, kdyby šéfové ČSSD, KSČM, ale i ODS prosazovali veřejný zájem, a ne svoje partikulární stranické zájmy," sdělil Právu Dědeček.

Podle Pavla Andrše, lídra kandidátky zelených z Olomoucka, by SZ v předčasných volbách preference neztratila. "Nebál bych se předčasných voleb, ale toho, že by v mezidobí do voleb byla snaha prosadit většinové prvky ve volebním zákoně a to by bylo pro nás nevýhodné," uvedl Právu Andrš.

Kozí mejdan oslaví zvířata i svobodu

19.7.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

(mař)

MiLKOVICE

V Milkovicích v Českém ráji se opět schyluje k osmidenní kulturně společenské slavnosti na podporu koz a svobodomyslného způsobu života nazvané Kozí mejdan. Sedmý ročník se uskuteční od středy 2. do středy 9. srpna. „Mejdan je ryze nekomerční setkání uprostřed přírody a zvířat, neboť máme sedmadvacet koz a kozlů i šest oslů. Každoročně postavíme pódia, objednáme kvalitního zvukaře a aparaturu. Hudební a divadelní program není předem stanoven, kdo přijede, zahraje. Proto každý, kdo hraje vlastní věci, bude vítán. Celé setkání pořádáme pod heslem Jaké si to uděláme, takové to budeme mít," říká organizátor Stanislav Penc. Vstupné je dobrovolné. V minulosti v Milkovicích už hráli Jablkoň, Echt!, Evy Henychová, Svatopluk Karásek, Pepa Nos, Slobodná Europa či Plexis.

Protiraketová základna na území ČR

13.7.2006

ČT 1

06:20 Téma Dobrého rána

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

A my pokračujeme v načatém tématu, tedy v tématu americké raketové základny na českém území. S velkým otazníkem samozřejmě. A teď se Zdeňkem Zbořilem, politickým komentátorem. Já vás vítám, pane Zbořile. Dobré ráno.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Dobré ráno.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Jaké si myslíte, že by to rozhodnutí mělo mít podobu? To rozhodnutí, jestli by u nás základny byly, nebo ne. Je to otázka na referendum, nebo je to otázka na rozhodnutí pouze politiků?

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Já když řeknu ano, že by měly být, tak je to příliš zavádějící, protože je to vlastně expertní stanovisko a spousta dalších milionů devět set devadesát devět tisíc lidí si může myslet něco jiného. Je samozřejmě sporné, zda by mělo se o tom rozhodovat v referendu nebo prostřednictvím tedy volených zástupců, protože skutečně jde o jaksi mimořádnou situaci, ale když už jsme se dokázali rozdělit bez referenda a vstoupit do NATO bez referenda, tak ten vojensko-strategický účel je dost obtížně poznatelný pro běžného občana. Pokud samozřejmě by se nevedla nějaká masivní propaganda, kde by se všechny ty čtyři aspekty umístění, které vlastně, což je ten ekologický a třeba ekonomický, sociální a branně-bezpečnostní, který společnost rozděluje, pokud by se nějakým masivním způsobem neprezentoval veřejnosti, aby mu mohla porozumět.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Otázka ovšem je, jak by taková kampaň vypadala. Vzpomeňme si na vstup do Evropské unie, kdy ta vlastně státní kampaň byla pod heslem ano a bylo jasné, že ta kampaň nám říká, ano, hlasujte v referendu takto.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

No, to jistě. To by tímto způsobem nemohlo probíhat. To by se muselo otevřít nikoli jako politické školení, to by nesmělo probíhat jako politické školení mužstva, ale vlastně jako veřejná diskuse, do které by se zapojovali právě odborníci z nejrůznějších oborů. Zajímavé je, že vlastně to nebylo využito, tato příležitost nebyla využita letos v předvolební kampani, kde, tuším, jenom vlastně Strana zelených se o tom zmínila, a to dokonce jenom Stanislav Penc a ne ti ostatní, anebo jenom výjimečně se o tom mluvilo.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Vy mluvíte o odbornících, máme teď jednoho na telefonní lince. Je to Pavel Konečný z Univerzity obrany. Pane profesore, slyšíme se? Dobré ráno.

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

--------------------

Ano. Slyšíme se. Dobré ráno všem, i divákům České televize.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Prosím o stručné vyjasnění. My pořád mluvíme o raketové základně, nebo raketových základnách. Jak by taková základna v reálu vlastně vypadala, nebo měla vypadat?

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

--------------------

Já se přiznám, že jsem na žádné protiraketové základně nikdy nebyl, proto mohu uvést jen údaje o zařízení, která jsou na základně rozmístěna. Protiraketový systém je jako systém obrany proti balistickým raketám, je považován za velmi složité zařízení. Jeho základními prvky jsou protiraketové řízené střely určené ke zničení balistické rakety, nebo bojové hlavice v případě, že se tato odděluje a protiraketové střely jsou opatřeny účinnou nejadernou bojovou hlavicí. Jedná se tedy o nejaderný prostředek obranného charakteru. Dále je to vypouštěcí zařízení stacionární nebo mobilní. V současnosti jsou užívána především mobilní vypouštěcí zařízení. Dále sem patří pozemní systém navádění raket, velitelské a řídící centrum, systémy zjištění a sledování cílů, napojené i na satelitní snímače, komunikační soustavy, přepravní prostředky, zdroje energie, zabezpečovací prostředky, skladové prostředky, samozřejmě prostory pro výcvik, a tak dále. Z toho je zřejmé, že celá základna bude prostorově poměrně náročná, že to bude uzavřená oblast, kam zřejmě veřejnosti nebude přístup umožněn, takže z tohoto pohledu bych vyjádřil akorát tady toto zařízení, ano. Dá se opravdu předpokládat, že celá základna může dosahovat poměrně velkých rozměrů.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Pane profesore, děkuju vám za vysvětlení. Jenom snad, prosím, velmi stručně, ještě jednu otázku mám na vás. Lidé, kteří třeba v jejím okolí budou bydlet, poznají, že bydlí v okolí nějaké významné vojenské základny, významného vojenského objektu?

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

--------------------

Tak, celou tu základnu si můžete představit jako velkou a rozsáhlou továrnu. To znamená, že největší zatížení okolního prostoru bude při výstavbě a zřizování základny. Další provoz základny nebude okolím příliš vnímán, protože veškerá činnost probíhá ve vnitřních uzavřených prostorech základny.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Dobře. Děkuji vám za vysvětlení a na shledanou.

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

--------------------

Na shledanou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Tolik tedy Pavel Konečný z Univerzity obrany, ale, pane Zbořile, můžeme pokračovat, už jsme tedy zjistili, jak by taková základna měla vypadat a tady se nabízí opravdu otázka, i když to je třeba, jak říkal profesor Konečný, jenom cosi jako tovární objekt, přeci jenom může vyvolávat nějaké negativní konotace a nemusí to být zrovna u lidí, kteří třeba nemají rádi americkou armádu.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

No, samozřejmě. Tam právě už ze samé podstaty té vojenské, toho vojenského utajení nebo té vojenské funkce vzniká jakési tajemství okolo té a co je tajné, toho se lidé bojí. Takže když se třeba objevil ten nápad v Polsku, tak se tam mluvilo o další policejní stanici Američanů. Najednou se začnou používat emocionálně zabarvená slova, která to zpochybňují. A samozřejmě když nevím, bojím se. To je přirozená reakce.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Otázka je, jestli u takhle závažné otázky můžou emoce vůbec být faktorem, který by měl do toho vstupovat?

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Ano, neměly by. Samozřejmě, neměly by, protože každé takovéto rozhodnutí by mělo být emocionálně neutrální, ale bohužel, protože ta základna stojí v nějakém sociálním, má nějaké sociální okolí, tak se tam přirozeně, já shodou okolností znám ten případ vojenského prostoru Jince-Čenkov, kde, když už byly jenom dělostřelecké plochy, potom prostory pro cvičení letadel a později ty nějaké ruské rakety, tak se okolo toho vyrojila spousta fám a neadekvátních reakcí na celou tu záležitost.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Možná kdyby v současné době nebyla ta mezinárodně politická situace taková, jaká je, kdyby americká armáda přece jenom řadou lidí na světě nebyla vnímána třeba s jistými negativními konotacemi z Iráku, a tak dále, že by třeba ...

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

No, to je sice pravda, ale to je vždycky to tak bylo. Já si pamatuju ty obrovské skandály kolem americké základny na Okinawě. Viděl jsem to korejské bojiště okolo třicáté osmé rovnoběžky, kde je jedna základna vedle druhé a kde ti Korejci vědí, že je Američané zachránili tehdy před invazí, přesto se tam neustále protestuje, přesto tam vznikají konflikty. To je právě jeden z těch sociálních aspektů, že vlastně to má také nějaké okolí a lidé přicházejí do styku s lidmi, kterým příliš nerozumí. Teď nemyslím jazykové nedorozumění, ale prostě vojáci uvažují trošku jinak než sedlák, jo. Takže tam dochází ke konfliktům a skutečně to vyvolává emocionální reakce.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Může u nás tahle základna vyvolat třeba i nějaký resentiment na pobyt sovětské armády? Možná ta otázka je nepřípadná, protože základna americké armády a pobyt sovětských vojáků je přece jenom trošku něco jiného.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

No, víte, ale Američani říkají, že žádná otázka není blbá. Blbá je jenom ta, která není položena, že jo.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Tak jsem ji položil.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Samozřejmě, já jsem se schválně díval včera na Internet, když jsme se dohodli o tom, že tady budu dnes vystupovat. Je to přesně na polovinu rozděleno, a to ještě předpokládám, že na Internetu se angažují lidé, kteří jsou jaksi hlouběji informovaní a prostě vyvolává to tu vzpomínku. Samozřejmě má to úplně jiné aspekty, ale bohužel to tak je, protože jednak už tím, že se uvažuje o těch stejných prostorech, kde ta sovětská vojska byla, nebo která ovládali, tím myslím zejména tu Libavou a na severní Moravě a pak ty Jince-Čenkov. To v Boleticích byly vlastně také pozemní jednotky, takže ono to samozřejmě revokuje tu reminiscenci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

A poslední věc. Z mezinárodního hlediska když tady ta základna bude, nemůžeme se stát třeba i terčem nějakého ne úplně milého zájmu? Myslím třeba těch, kteří si nepřejí, aby vůbec někde americké základny byly.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Ano, zejména z Ruské federace, a tím myslím zejména Moskvu a v Moskvě ještě Kreml a ministerstvo obrany, které je tam hned za rohem, se samozřejmě ozývají hlasy. Pan prezident Putin argumentuje tím, že nějaká jejich střela SS 22 je prostě nezasažitelná a že žádná obrana proti ní neplatí. Já nejsem vojenský expert, takže nedokážu poznat, co je na tom pravda a co ne, co je vlastně jenom záležitost diplomacie a co je skutečný strategický záměr a úmysl.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

--------------------

Pane Zbořile, děkuji, že jste přišel do dnešního Dobrého rána. Na shledanou.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

--------------------

Prosím. Na shledanou.

Když léto, tak kozy

11.7.2006

igenus.cz

ČESKÝ RÁJ - Sluníčko svítí, voda na koupání je dostatečně teplá, léto je v plném proudu. Ao je čas uspořádat, mimochodem už po šesté, v Milkovicích v Českém Ráji osmidenní kulturně společenskou slavnost na podporu koz a svobodomyslného způsobu života nazývanou Kozí mejdan.

Letos se KOzí mejdan uskuteční od středy 2. do středy 9. srpna 2006.

"Mejdan, který se koná na 20 hektarech je ryze nekomerční setkání uprostřed přírody a zviřátek (máme 27 koz a kozlů, 6 oslíčků a řadu pejsků a kočiček). Vstupné dobrovolné, ceny lidové. Pivo, limo, víno a jídlo stejně jako toalety a pitná voda zajištěna," vypočítává za organizátory setkání Stanislav Penc. Stanování v místě je možné. Psi, děti a další rodinní miláčci vítáni.

"Každoročně postavíme podia, objednáme kvalitního zvukaře a aparaturu, stejně tak jako nástrojovku pro muzikanty. Hudební a divadelní program není předem stanoven, prostě kdo přijede, ten zahraje. Proto každý, kdo hraje vlastní věci a chce v Milkovicích zahrát nebo něco zajímavého předvést, bude vítán," uvádí Penc. Celé setkání je podle něj pořádáno pod heslem "jaké si to uděláme, takové to budeme mít".

Informace o předchozích ročnících i o dalších aktivitách vyvěrajících z Milkovic naleznete na internetové stránce www.kozy.cz

došlo

21.6.2006

A2 kulturní týdeník ř

Ad Osvětim měla být utopickým městem (A2 č. 21/2006)

V rozhovoru Petrušky Šustrové s Robertem Jan van Peltem, jenž má odhalovat mýty kolem holocaustu a Osvětimi, se opakuje poměrně častý mýtus o tom, že Slovensko „prodalo“ v roce 1942 slovenské Židy nacistickému Německu. Nevím, jak a proč mýtus po druhé světové válce vznikl. Mohlo jít o snahu vykreslit klerofašistické Slovensko jako zemi pod tlakem velkého spojence, který nutil Tisův režim likvidovat Židy a součástí tlaku byla i nabídka na jejich odkoupení.

Je však i druhá verze, kterou považuji za pravděpodobnější. Četl jsem ji ve slovenském tisku koncem 90. let. Dle ní si neobjednalo Německo na Slovensku zboží, ale naopak Slovensko si u Německa objednalo poskytnutí služby. Cynikem nejsem já, ale tržní mechanismy uplatněné ve fašismem ovládané střední Evropě v první polovině 40. let.

V roce 1942 si Německo nemuselo „kupovat“ o konečném řešení židovské otázky, žily v Německu a na Německem okupovaných územích ještě miliony Židů. Logistické zázemí pro uskutečnění plánu bylo právě v procesu vytváření. Slovensko bylo v otázce konečného řešení s Německem zajedno, ale vytvářet vlastní zázemí se mu nevyplatilo. A tak odolat nabídce, že za likvidaci slovenských Židů obdrží Německo za každého oněch pověstných 500 říšských marek, šlo jen stěží. To byl i důvod, proč transporty ze Slovenska dorazily do Osvětimi jako první.

Je s podivem, že ani v odborných kruzích není v této záležitosti jasno.

Lubomír Molnár

Ad Ovšem (A2 č. 23/2006)

Počkal jsem týden, než se Lukáši Rychetskému srovná žaludek. Tuším, za kterou část scény s jemným trávícím ústrojím mluví, brání mi to ale vnímat ji jako většinu. Za svým názorem z léta stojím i nadále. Ohled na to, jestli je akce alternativní v míře doporučené bratry brusiči, nerozhodoval. Většina naopak dala přednost tomu, že si může někde zahrát, aniž ji přitom nutně bude hlídat kordon těžkooděnců. Ani to se nakonec úplně nesplnilo, neboť hluk akce vadil osamělému nočnímu golfistovi. Navíc mi přes rok došlo, že si technoscéna může za státní intervence dost i sama tím, že nechodí k volbám a tudíž není elektorátem. Politici ochraňují zájmy nikoli všech občanů, ale ochotněji svých voličů. My jsme nabídli ochranu zájmů technařům. V mém případě ne ze sympatií k technoscéně, ale z přesvědčení, že patří do svobodného prostoru.

Ne náhodou. Nesouhlas senátora Jaromíra Štětiny s policejní blokádou dálnice D5 jsem loni formuloval v době, kdy louka byla ještě prázdná. Matějková z části CzechTeku natočila záznam a pak byla jedním z prostředníků mezi Policejním státem a vládou. Jednání nakonec ztroskotala na odporu části zástupců scény silně živeném Stanislavem Pencem k vyjednávání s ministrem Bublanem. Penc, jemuž nestačila revoluce devětaosmdesátého, chtěl masy v ulicích. Tam bylo ale horko a masy to bavilo jen pár dní dokud hrála hudba, pak se odjely koupat. Právě díky tomu, že Stanislav Penc tehdy žádal hlavy místo újezdu, že chtěl být hvězdou převratu, neudálo se dodnes nic, než to, že byli osvobozeni všichni zasahující policisté, obviněno několik účastníků a že celý zásah stále vyšetřuje Inspekce ministra vnitra ve správě týchž policistů, kteří zasahovali.

Lze jistě namítnout, že scéna se chce bavit a co jí je do politiky, do zelených, či kohokoli. Autor glosy ale hájí něco, co nemá právo být měrou ostatnímu. Vyjadřuje spíše přesvědčení své než většiny a nutno dodat, že sice v souladu ze zvoláním: Vzhůru do jeskyní!, ale se z toho plynoucími omyly. Mě scéna svou účastí nepřekvapila, aniž jsem si ji koupil. Byl jí vytvořen prostor a ona jej jednorázově využila. Zachovala se demokraticky, kdežto Rychetský po ní žádá anarchismus.

Matěj Stropnický

Ad Dopisy po nebi (A2 č. 23)

Reaguji na minirecenzi Viléma Kozelky na mou knihu Dopisy po nebi. Nevím, je-li její autor povoláním historik, ale doufám, že nikoliv. Knížku jsem psala majíc za sebou mnoho let strávených v archivech (nejrůznějších) a před sebou tatínkovy pravé falešné papíry, se kterými žil za okupace (německé) a které z něj učinily křesťana. Žil a zázrakem přežil, ba dokonce si občas i „zalebedil“ na houseboatu - a nejen! Že je něco takového neslýchané, tvrdila už Státní bezpečnost při strašných výsleších, kterým podlehl. Ostatně o jeho zmizení do ilegality podávám jasnou zprávu na s. 85 - stačí knihu otevřít a příslušnou pasáž přečíst. Dále, rodině našich sousedů se přes odpor V. Kozelky nádherně podařilo vycestovat i s babičkou do USA za tvrdého totalitarismu, neboť i tenkrát se stávaly věci všelijaké a paní Božena měla za oceánem bratra, jak se lze dočíst na s. 75. Akce byla velmi komplikovaná a trvala desítky let, ale vyšlo to a hovořit o „autorčiných snech a zbožných přáních jako vyšitých!“ a o „chybách v historických faktech“, je arogance a ignorance. Bohatství příběhů, jež píše život, vysmívaje se pravděpodobnosti a logice, je nevyčerpatelné, nepřeberné a jednoduše neuvěřitelné.

Nataša Reimannová

Zelení v rukou médií

19.6.2006

Literární noviny

Jan Miessler

Zelení se dostali do Sněmovny. Co je to ale vlastně za společnost? Rozhádaní extrémisté, nebo jednotná a státotvorná strana? Média mají jako vždy ve věci jasno.

Média mají sice o zelených jasno stále - kupodivu ale každý měsíc úplně jinak. V prosinci šlo o stranu rozhádanou, v lednu o stranu sjednocenou, v únoru u stranu-kometu na politickém nebi, v březnu o stranu programově i personálně nekonzistentní a v dubnu o stranu nejbohatšího stranického předsedy, který svou hrabivostí v restitučním soudním sporu škodí České republice. Květnové noviny hloubaly nad tím, zda má prvomájové zmlácení Kateřiny Jacques na svědomí „socialistická“ policie či sama oběť, no a červnové volby vše postavily do zcela nových souvislostí, a to souvislostí - pro některé překvapivě - jednoznačně pravicových. Retrospektiva předvolebního pololetí prozrazuje, že Strana zelených to s médii neměla snadné - a že média to neměla snadné se Stranou zelených. Říká se, že bursíkovci se k velkému skoku kupředu do poslaneckých lavic odrazili díky sympatizujícím novinářům. Komentáře velkých deníků nicméně ani zpočátku příliš sympatizující nebyly a pak už to bylo jenom horší. Paradoxně proto, že strana se médiím vlastně přizpůsobila.

S novým předsedou k novým zítřkům

Začátkem roku to vypadalo, že nový „mediální“ předseda Martin Bursík se straně vyplatí jenom přiměřeně - první všímaví komentátoři velebili jeho „pragmatičnost“, kontrastující s „aktivistickým“ předchozím vedením, zároveň byli ovšem Zelení stejně jako dřív tu a tam kritizováni za „nerealistické“ nápady typu odklonu od jaderné energetiky a příklonu k obnovitelným zdrojům. Kromě několika témat lokálního významu se ale do médií vůbec neprobojovali. 16. února ovšem přišlo „překvapení“: Bursíkova strana se poprvé přehoupla přes pět procent. „Zelení míchají kartami,“ hlásaly novinové titulky a komentátoři začali komentovat, především však škatulkovat a počítat.

Jestliže před únorovým preferenčním převratem o nich jako o reálné možnosti párkrát zauvažoval pouze Alexandr Mitrofanov v Právu, nyní se ze zimního spánku probudili všichni a noviny byly rázem plné analýz, zda jsou zelení vlevo, vpravo či kde vlastně. „Strana zelených - strana pravicová,“ shrnul vše v Haló novinách (21. 2.) Václav Věrtelář už v titulku. „Většina členů strany instinktivně tíhne doleva,“ všiml si naopak v Hospodářských novinách (23. 2.) Daniel Kaiser. Bude to tedy asi „Partaj pružné ideologie“ (18. 2.), jak nazval svůj „lidovkový“ komentář Ondřej Neff - a to tak pružné, že sama partaj neví, čí je: „Zelení odmítají říct, jakou chtějí koalici,“ (24. 2.) hořekovalo nad jejich skandální nevyhraněností Právo a vyjádřilo tak rozladění všech, kteří si ještě v lednu rýsovali do písku své levicové a pravicové koaliční kruhy a kterým je únorové průzkumy rozšláply. Však také agentury později dostaly od komentátorů (i od sebe navzájem) co proto.

Současně zahájený výprask Zelených si vzal za záminku jejich „nevyzrálost“ a „malou pragmatičnost“ - takticky se totiž nenechali zredukovat na položku levé nebo pravé podmnožiny politického spektra, a tím zprvu vcelku sympatizující glosátory naštvali. Mezitím ovšem společně s jarem a zároveň s jakousi samozřejmostí vpluli mezi mediálně respektované čtyři strany: pokud článek o domácí politice obsahoval vedle vyjádření dvou velkých stran i stanoviska KDU-ČSL a KSČM, nesmělo od března chybět ani stanovisko Strany zelených. Současně se čtenáři mohli dočíst o vlastních tématech stranického benjamínka i v samostatných článcích: od předvolebních aut na řepkový olej přes odmítání nových spaloven až po privatizaci ČEZ. Událostmi sui generis se ovšem stala Bursíkova vyjádření o trochu větší blízkosti tu k programu ČSSD, tu k liberalismu ODS, znovu a znovu dráždící publicistickou představivost. Z nenápadných poznámek vyrostly kombinatorické studie o povolebních koalicích, zpětně transformující Bursíkovy pythické náznaky ve stanoviska zásadního významu.

Kam s nimi?

Před definitivním zapíchnutím zeleného praporku do levé či pravé části politického spektra ovšem museli komentátoři vyřešit důležitější věc: jsou Zelení opravdu příliš nevyzrálí a nevyhranění, nebo naopak až příliš prohnilí a na jejich levopravé orientaci vlastně vůbec nezáleží? Vzájemné fackování, kritický dopis předsedovi a vznik levicové frakce dobře posloužily k procvičení komentátorských figur o nejednotné straně, nacvičených v éře premiérů Špidly a Grosse. Přítomnost neortodoxního Stanislava Pence, ex-trockisty Petra Uhla a dvou ex-republikánů na kandidátkách pak posloužily k ilustraci často opakovaného tvrzení, že jde o sbírku exotů (Ondřej Neff: Aféry a Cirkus Bursík, LN 25. 3.). Z citátů zelených lídrů se ovšem dalo vyčíst, že strana na sobě v tomto ohledu pracuje - a tedy zraje. Zkoumání témat z volebního programu se za necelé dva měsíce vyčerpalo a ani zde se nedospělo ke komentátorskému konsenzu. Byl sice označován adjektivy „nepropracovaný“, „populistický“ a „nereálný“, ovšem nedalo se zastřít, že v tomto si s parlamentní konkurencí příliš nezadá. Nicméně časem přece jen trochu vyčpěla vůně čehosi nového a nadějného, kterou kolem sebe Zelení původně šířili. Média to tedy vzala za druhý konec a někteří komentátoři přivěsili k Bursíkovi charakteristiku „nejbohatší politik“, kontrastující s předpokládaným image Zelených coby strany radikálů, kterým jde o ideály a ne o peníze. Také jsme se dozvěděli, že zelený předseda mění strany málem jako ponožky.

Nakonec přišla strana o nevinnost ještě před volbami skrze prvomájový incident s Kateřinou Jacques. Kromě toho, že posloužil jako klacek na ČSSD, která má resort vnitra na triku, posloužil také k podivování se, co že to „křehká blondýnka“ hledala na tak nebezpečném místě - s podprahovým, ale někdy i nadprahovým sdělením, že si chce nová partaj před volbami nahnat body. Tedy ne že by zelení nabízené příležitosti nevyužili. V očích komentátorů se tím ovšem definitivně zařadili mezi ostatní „běžné“ strany, neštítící se před volbami ničeho.

Státotvorní extrémisté

Martinu Bursíkovi to už ostatně mediální výzkumníci spočítali: podle analýzy na webu mediainfo.cz „Debata s Paroubkem nejvíce zvýšila Bursíkovu medializaci“ se v prvních čtyřech měsících roku 2006 stal zelený lídr jedním z nejmedializovanějších českých politiků, přičemž dle známkování expertů k němu byla polovina textů neutrální, šestnáct procent článků vyznělo pozitivně, dvanáct procent negativně a dvacet dvě procenta ambivalentně.

S podobným sčítáním plusů a mínusů je ale potíž: sice naznačí, že Haló noviny s Bursíkem zacházely jako s třídním nepřítelem, zatímco Právo mu nejvíce fandilo, nasypáním víceméně neutrálního zpravodajství a názorově vyhraněné publicistiky na jednu hromadu ale vyjde tisk až příliš nestranný.

Pokud si od pozitivních článků odečteme ty, které sepsali členové strany obvykle v reakci na nějaký obzvlášť vypečený komentář, a pokud si pod „ambivalentními“ články představíme třeba pichlavou glosu, která nejdřív Bursíkovi přišije několik kladných adjektiv, aby je vzápětí přebila něčím šťavnatě záporným, můžeme velmi dobře dojít k zjištění, že Strana zelených byla už od počátku pod palbou a žádná novinářská podpora, s níž si občas někteří mediální kritici pohrávají, se nekonala. Jenže kde by pak zelení vzali tolik procent preferencí?

Vysvětlení lze najít ve způsobu, jak média upevňují společenský status quo udržováním zaběhlého diskurzu: Nejenže vybírají události, o kterých se bude psát, ale také o nich píší standardizovaným způsobem, všímají si určitých očekávatelných aspektů a smířlivě pro čtenáře potvrzují očekávané závěry o tom, co je normální a co nepřijatelné. Právě tímto mechanismem bylo za svou opozici vůči statu quo postaveno předchozí vedení „mimo diskurz“.

Předbursíkovským zeleným v tomto ohledu často někde něco přečuhovalo a jinde zase chybělo - ostatně tehdy chtěli systém změnit a ne se stát jeho součástí. Paradoxní je, že jakmile strana s novým předsedou jednou nohou přistoupila na pravidla hry, a díky tomu „vplula do diskurzu“ jako legitimní, a díky tomu lákavá alternativa, sbírající všechny znechucené voliče, přišla nutně o většinu charakteristik, která média s alternativou spojují. Je to logické: součást systému nemůže být alternativou vůči systému. Ze Strany zelených se stala jedna z hlavních stran, platící za mediální pozornost nutností médiím se přizpůsobit. Za přílišné „výstřelky“ druhé nohy, stojící nadále mimo hlavní proud, by totiž komentátoři stranu odstřelili někam do blízkosti komunistů.

Zatím to vypadá, že nová zelená hlava zlobivou nohu ráda odřízne, aby po velkém skoku do Sněmovny mohl následovat obdobný velký skok, tentokrát do vlády. Orientace na povolební křeslovou matematiku (která, zdá se, cynické české komentátory zajímá ze všeho nejvíc) má ale nepříjemný efekt: alternativnost strany se mediálně i morálně opotřebovala a skok „ani doleva, ani doprava, ale kupředu“ ve skutečnosti vede dolů do kalných vod každodenní reálpolitiky.

Namísto dvaceti tisíc protestovalo proti Paroubkovi jen tisíc lidí

14.6.2006

blisty.cz

Štěpán Kotrba

Velké oči. Dav tleskajících lidí. Romantismus státotvorného Václaváku. Cinkání klíči. Vzpomínky na slavné okamžiky náměstí. Stejně jako protesty technařů po CzechTeku, tak i následný ParoubTek se nesly ve stejném optimismu, ze kterého organizátoři vystřízlivěli po několika týdnech. Stejní lidé, stejný scénář... Notorický stěžovatel a antikomunistický aktivista Šinágl se rozhodl, že poslední zbytky protiparoubkovsky naladěných občanů uprotestuje. Zatímco na první akci minulý týden přišly asi čtyři tisíce lidí, včera už to bylo podle HN pouze tisíc, podle nestřízlivých odhadů ČTK patnáct set, podle odhadů policie zhruba 3000 lidí.

To i anarchisté bývali kdysi úspěšnější...

Michal "Wolf" Vlk FOTOREPORTÁŽ

"Dny nepokoje byly odstartovány diktátorskými projevy Paroubka, který spustil klidné a přesto důrazné protesty proti navrácení moci komunistickým stranám. Jeho proslovy šokovali (gramatická chyba) celý západní svět a proto je třeba se sdružit a říci zbytku národa, komunismus a autokratického premiéra tu trpět nebudeme. ... Žádám studenty a učitelé, aby přišli podpořit naše myšlenky a jasně říci národu, Paroubek a komunismus musí jít z této země pryč !!! Prioritou národa musí být vzdělání, neboť právě KSČSSD volí většina lidé ze sociálně slabých vrstev a vrstev nižšího vzdělání. ... ", tvrdí na stránkách Jana Šinágla Jiří Jehlička.

"Tyto akce na Václavském náměstí budou pokračovat, dokud Jiří Paroubek neodejde z politických funkcí," řekl na náměstí Šinágl, rozhořčený ještě z toho, kterak Paroubek připodobnil těsně po vyhlášení výsledků voleb pod tlakem lží Kubiceho "zprávy" toto klání s ODS k Únoru 1948. Paroubek se později za formulace omluvil, i když prohlásil, že podstata toho projevu byla racionální. Na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 pak podal premiér na ředitele policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho trestní oznámení. Důvodem bylo, že jej, několik dnů před volbami, Kubicem zveřejněná zpráva obvinila z pedofilie. "A chtěl bych říci, že já osobně, i vedení sociální demokracie, bude žádat absolutní vyšetření, plné vyšetření celé té záležitosti, která vznikla z únikem informací, kdy s těmi dezinformacemi, které se v té zprávě objevily, které se týkaly především předsedy vlády.", prohlásil novinářům 8. 6. Paroubek.

Demonstranty pozdravil člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Sněmovny Stanislav Penc, známý tím, že zveřejnil na rockovém festivalu v Trutnově Paroubkovo telefoní číslo, na které pak premiér dostal několik set sprostých zpráv. Na podporu protestu Kateřiny Jacques proti vedoucímu Úřadu vlády přivezl před Strakovu akademii protestovat i svého kozla. Penc tentokrát za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD. "Zatím nefungujeme v normální demokracii," prohlásil.

Na velkoplošné obrazovce si pořadatelé promítali video a Paroubkovy karikatury. Kromě Prahy podobné akce plánují organizátoři také v krajských městech, stejně jako před časem stejný model demonstrací propagoval na svých stránkách kozy.cz aktivista Stanislav Penc na protest proti policejní brutalitě na teknivalu CzechTek.

Organizátoři demonstrace provozují webovou stránku paroubek.tv a www.tvhovado.eu, na které se propagují i inzerátem, nabízejícím "10 000 000 Kč za hlavu Paroubka". (česky se říká "Paroubkovu hlavu"; "hlava Paroubka" je rusismus, pozn. JČ). Tyto stránky sponzoruje za pomoci společnosti CorpInvest a svolavatelem protestního shromáždění je "obyčejný občan" Ing. Jiří Jehlička, a Jan Šinágl. Jehlička provozuje webový server o dlužnících. Organizátoři tvrdí, že jejich projekt byl podpořen částkou vyšší než 1 000 000,-Kč v rámci propagace stránek a jeho myšlenek. Zvláštní je, že jednu z "myšlenek", kterou mají organizátoři spoznorovanou, je obrázek z části volebního spotu ODS s hořícím nápisem KSČSSD. Podle svých slov si správci serveru TV Hovado "uvědomili sílu voličské základny ČSSD, která je především z řad nezaměstnaných, zkorumpovaných, nebo méně vzdělaných občanů tmavší pleti"...

Opravdu je tomu tak? Nedělají pánové Šinágl a Jehlička jen smutnou vizitku přisprostlé a všehoschopné pravici?

Malinkým písmem je na posledním řádku webu "Tv Hovado - Ing. Jiří Paroubek, ČSSD, David Rath, Bohuslav Sobotka, a další z KSČSSD" uvedeno, že "10 000 000,-Kč je částka, která bude vyplacena tomu, kdo sesadí Paroubka z předsednictví ČSSD a vlády samotné. Sesazení nesmí být uskutečněno v rozporu se zákony naší země. Www.hovado.eu a www.tvhovado.eu je autorská známka mé internetové stanice a nemá žádnou spojitost s premiérem Jiřím Paroubkem.

Lidé opět demonstrovali proti Paroubkovi

13.6.2006

ceskenoviny.cz

ČTK

Praha - Na pražské Václavské náměstí dnes přišlo požadovat odchod premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) z politiky podle odhadu ČTK zhruba 1500 lidí. Pořadatelé demonstrace označili za nepřijatelný hlavně premiérův povolební projev, ve kterém zpochybnil výsledky hlasování a vítězství ODS přirovnal k puči v roce 1948. Za proslov se Paroubek později omluvil, jednání o sestavení nové vlády se zatím neúčastní. Demonstrace se pod sochou svatého Václava konaly také minulý týden. Podle účastníků dnešního shromáždění se od té doby nic nezměnilo, Paroubek je podle nich nadále hrozbou pro demokracii v Česku. Velká část demonstrantů si na oblečení nalepila samolepku s přeškrtnutým jménem premiéra. Na transparentech byly nápisy "Benito jdi pryč", "Soudruhu odejdi" či "Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí". Předpoklad pořadatelů, že dnes na Václavské náměstí přijde 10.000 až 20.000 lidí, se nesplnil.

Dnešní novinkou byla velkoplošná obrazovka, na které organizátoři akce promítali Paroubkovy karikatury. Demonstranty přišel pozdravit také člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Poslanecké sněmovny Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD. "Zatím nefungujeme v normální demokracii," prohlásil. Pořadatelé manifestace pak přítomným přehráli video z loňského roku, na kterém Penc zveřejnil číslo Paroubkova mobilního telefonu.

Demonstrace se podle aktivisty Jana Šinágla budou konat každé úterý, dokud premiér nerezignuje na všechny politické funkce. Kromě Prahy se podobné akce plánují v krajských městech, dodal.

Sv. Václav sledoval další protest proti Paroubkovi

13.6.2006

zpravy.iDNES.cz

iDNES, zra, tha

Na Václavské náměstí přišlo protestovat asi patnáct set lidí proti Jiřímu Paroubkovi. Požadovali jeho odchod z politiky. Byla to už třetí taková akce za poslední týden. Organizátory popudil hlavně premiérův povolební projev. V demonstracích chtějí pokračovat, dokud nedosáhnou svého.

Pořadatelé doufali, že na Václavské náměstí přijde tentokrát až 20 tisíc lidí, nakonec jich ale dorazilo zhruba patnáct set. Kromě projevů a hudebních vystoupení mohli na velkoplošné obrazovce sledovat Paroubkovy karikatury.

"Chtěli bychom těmito akcemi oslovit všechny slušné lidi, kteří jsou zděšeni stavem země. Naším cílem je mobilizovat veřejnost, probudit tu aktivní politický život" řekl pro iDNES spolupořadatel demonstrace Jan Šinágl.

"Tyto akce na Václavském náměstí budou pokračovat, dokud Jiří Paroubek neodejde z politických funkcí," doplnil. Šinágl také řekl, že organizátoři protestů nelobbují za žádnou politickou stranu a veškeré výdaje na akce hradí ze svých příjmů.

Podle dalšího z pořadatelů Jiřího Jedličky se uvažuje o tom, že by se protesty mohly konat i v dalších krajských městech.

Demonstranty pozdravil člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Sněmovny Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD. "Zatím nefungujeme v normální demokracii," prohlásil.

Účast na protestu přislíbili herci Martin Dejdar, Petr Čtvrtníček, Oldřich Kaiser, hudebníci Pepa Nos, Jan Vyčítal. Akci na dálku podpořila i Aneta Langerová.

Na transparentech, kterými lidé v davu mávají, stála hesla jako "Paroubek na Mars", "Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí", "Benito jdi pryč" nebo "Vrána k vráně sedá, socan komouše si hledá."

Nad hlavami demonstrantů visely plachty s odkazem na internetové stránky www.paroubek.tv zaměřené proti současnému premiérovi. Odkazují mimo jiné na petici za jeho odstoupení. Tu podepsalo už přes sto tisíc lidí.

Přímo na místě se lidé mohli připojit k petici za vypsání nových voleb.

"Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí"

13.6.2006

bleskove.centrum.cz

bleskově, čtk

Tisícovka lidí přišla dnes na pražské Václavské náměstí demonstrovat proti Paroubkovi.

Aktualizováno

Na transparentech byly nápisy "Benito jdi pryč", "Soudruhu odejdi" či "Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí". Předpoklad pořadatelů, že dnes na Václavské náměstí přijde 10.000 až 20.000 lidí, se nesplnil. Dnešní novinkou byla velkoplošná obrazovka, na které organizátoři akce promítali Paroubkovy karikatury. Demonstranty přišel pozdravit také člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Poslanecké sněmovny Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD.

"Zatím nefungujeme v normální demokracii," prohlásil. Pořadatelé manifestace pak přítomným přehráli video z loňského roku, na kterém Penc zveřejnil číslo Paroubkova mobilního telefonu. Demonstrace se podle aktivisty Jana Šinágla budou konat každé úterý, dokud premiér nerezignuje na všechny politické funkce. Kromě Prahy se podobné akce plánují v krajských městech, dodal.

Toho už ne, prosím: Jak voliči ocenili krajské lídry

8.6.2006

Hospodářské noviny

Tomáš Němeček

Jedna strana si vyvěsila na internetovou stránku povolební slovo do vlastních řad.

»Jak je možné, že ve třech volebních obvodech byly jedničky přeskočeny kandidáty umístěnými i na šestých místech?« ptá se autor. »Naši lídři nesmí být pouze zkušení, staří a zasloužilí členové strany (...). Je třeba nastavit rotaci kádrů!« Obrat v poslední větě je charakteristický: ano, jde o KSČM.

A vzhledem k výraznému umístění na www.kscm.cz zjevně nejde jen o osobní názor autora, 27letého místopředsedy Komunistického svazu mládeže pana Šuldy.

Ať ho aspoň známe

Komunisté nejsou jediní, kdo se nad výsledky škrábou na hlavě: Co jim to voliči vlastně vzkázali? Optimista by například mohl dedukovat, že i mezi voliči KSČM roste poptávka po typech, které jsou téměř k nerozeznání od sociálního demokrata. V Praze vyskočil díky preferenčním hlasům na první místo Jiří Dolejš, pyšný na svou nálepku »reformátor« (s 6970 hlasy získal více než čtyřikrát víc než první nasazený, bezvýrazný zasloužilý »kádr«). V Jihomoravském kraji se vrací do sněmovny Zuzka BebarováRujbrová (8826 hlasů), kterou odsunula až na šesté místo dohoda okresních výborů KSČM.

Než ale začneme z volební sedliny věštit posuny mezi komunisty, je třeba se podívat i na další kroužkované kandidáty. V obou krajích totiž uspěli i »neohusákovci«. V Praze díky preferencím postoupil Václav Exner (4406), na jižní Moravě se pohodlně drží Miroslav Grebeníček (9696).

Spíše to bude takto: už ani komunističtí voliči nechtějí volit úplně disciplinovaně, koho jim strana předloží. Pro začátek chtějí aspoň tvář známou z televize.

Mencl a Říman už ne

Po těchto volbách už si budou všechny strany pamatovat, že ve čtyřech krajích - Praha, Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský - záleží na lídrovi víc než jinde, protože se tu rozdává nejvíc mandátů. ODS zvládla první dva. V Brně však opakovaně staví někdejšího porevolučního primátora Václava Mencla, muže z kategorie »zkušený, starý a zasloužilý«. V letošních volbách dostala zatím nejjasnější odpověď: Mencla už ne.

Sociální demokrat Bohuslav Sobotka dostal v kraji víc než čtyřnásobek hlasů (24 448), Mencla přeskočili i tři lidovci. Brňané zároveň napověděli, koho by - když už - viděli v čele raději. Mencla o pět set hlasů porazila devátá na kandidátce, o generaci mladší brněnská radní Dana Filipi (i když ani jejích 5673 hlasů není kdovíco).

V Ústeckém kraji se ODS nad očekávání podařil tah s primátorem Petrem Gandalovičem, starostové se jí osvědčili také v jižních Čechách. Něco podobného zřejmě bude muset příště provést i v Moravskoslezském kraji, kde Martin Říman opakovaně drtivě prohrává s Lubomírem Zaorálkem (v minulých volbách to bylo 6:17, letos 13:24, počítáno v tisících).

Proč Zaorálek boduje? Nejen proto, že je místní a že na Ostravsku vyhrává ČSSD od roku 1996. Má navíc pověst »uvážlivého a rozumného«, je to vysokoškolský pedagog, ani místní elita se za jeho podporu nemusí stydět. Takového soupeře by - krom předsedy - patrně mohl porazit jedině »gandalovičovský« lídr. A takového má ODS v Ostravě jediného: hejtmana Evžena Tošenovského.

Sportovce dozadu!

Zelení leckde vybrali pro své voliče lákavé typy (Petru Pávkovi i Stanislavu Pencovi unikl mandát o vlásek). Ale podcenili střední Čechy a Ostravsko, kde stačilo 4,34 % - jako »nejšťastnější poslankyni« těchto voleb, Věře Jakubkové.

Měřeno preferenčními hlasy, nejlépe vybírali lídry sociální demokraté a lidovci. ČSSD se uťala jen v Praze s Davidem Rathem (před čtyřmi lety tu získala Petra Buzková 31 288 hlasů, Rath 19 928). A lidovci jen neměli fotbalového trenéra Františka Straku dávat na Karlovarsku na první místo, ale třeba na páté, jako ČSSD lyžaře Pavla Ploce na Liberecku. Pokud sportovec projde kampaní, aniž otevře ústa a promluví, do sněmovny už si doskočí sám.

Na Pardubicku byly černobílé volby

7.6.2006

Právo Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

Jiří Bednář, Zdeněk Seiner

V Královéhradeckém kraji stranám pomohly populární osobnosti

Politická polarizace voličů v Pardubickém kraji při těchto volbách výrazně pokročila. Nejen okresy, ale i města a vesnice se podle výsledků voleb rozdělily na levicově a pravicově orientovanÉ. A to bez výrazných vnějších vlivů.

Nálady vznikají převážně na místních náměstích a návsích či v hospodách a konzumech, příkladem jdou radnice a obecní úřady.

Místní vliv

Nemá tedy úplnou pravdu Václav Snopek, nový poslanec KSČM, pokud tvrdí, že jeho straně odebrali hodně hlasů sociální demokraté. Tam, kde vyhrála ODS, jsou i komunisté pod průměrem, mnohde skončili s jednociferným výsledkem. Například v Žamberku, kde ODS získala nejvíce ve městech Pardubického kraje (43,52), komunisté dostali jen 7,7 % hlasu, tedy méně než KDU-ČSL a přibližně stejně jako Strana zelených.

Naopak třeba v Jevíčku, kde ČSSD porazila ODS téměř o deset procent, KSČM dostala navíc nadprůměrných 13,4 % hlasu. Před čtyřmi lety tu byli komunisté úspěšnější než ODS.

Nelze ani jednoznačně tvrdit, že lidé na Pardubicku volby vnímali jako souboj Paroubka s Topolánkem. Místní vliv byl silný. Kde je pravice úspěšná na radnici nebo obecním úřadu, tam se i čtyřicet procent voličů kloní doprava.

Náhodný vliv

Městečko Trnávka je zase například dlouholetou baštou soc. demokracie a tady ve volbách ČSSD získala přes 41 % hlasů a ODS 17,3 procenta. O tři procenta méně než komunisté.

Možná náhodný vliv měla nedávná cesta prezidenta republiky Václava Klause do Pardubického kraje. Ve všech navštívených městech, kromě Hlinska, ve volbách zvítězila ODS. Krátké Klausovo zastavení v husté chumelenici ale nepomohlo pravici v Borové, loňské Vesnici roku. Sociální demokraté tu ODS porazili o padesát hlasů.

Zelení bodovali v Trutnově, Železného Nezávislí v Lázních Bělohradě. Proč tomu tak bylo? Jisté vysvětlení například nabízí popularita lídra královéhradeckých zelených Stanislava Pence právě v Trutnově.

Telefonní kauza

Loni v srpnu Penc jako moderátor místního Open Air Music Festivalu zveřejnil na koncertě několika tisícům diváků číslo mobilu premiéra Paroubka s výzvou, aby diváci na jeho číslo telefonovali. Paroubek potom údajně obdržel několik set anonymních telefonátů a SMS s vulgárními urážkami a výhrůžkami. Premiér na Pence podal oznámení pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

Případ řešil příslušný odbor trutnovské radnice, ale úředníci podání odložili. Věc vzbudila značný zájem médií, lidé se bavili a výsledek je, že Penc dostal v Trutnově 171 preferenčních hlasů, přičemž celková podpora zelených se tu vyšplhala k nadprůměrným osmi procentům. A čím byli populární NezDem Vladimíra Železného v Lázních Bělohradě, že je tu podpořily více než 3 procenta hlasujících? Pohled do tabulek napovídá, že straně, která celostátně nepřekročila zisk 0,7 procenta, v Bělohradě pomohl místní dlouholetý starosta Pavel Šubr (nezávislý), který se nechal napsat na sedmé místo kandidátky.

Zaujetí programem

„Zaujal mě jejich program. Při rozhovoru s Vladimírem Železným mě také příjemně překvapily jeho vědomosti o tom, co trápí starosty obcí. Svou kandidaturou jsem chtěl NezDem trochu pomoci,“ řekl Šubr Právu. V Bělohradě obdržel 23 preferenčních hlasů, v celém kraji pak 77, což bylo nejvíc ze všech hradeckých kandidátů.

Jak se volí u Kozího krále

6.6.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Kandidát Strany zelených a ekologický aktivista Stanislav Penc měl volební štáb na statku v Milkovicích

MILKOVICE Zatímco většina lídrů politických stran čekala na výsledky voleb v ostře sledovaných stranických štábech, kandidát Strany zelených Stanislav Penc rozbil stan na svém statku v Milkovicích na Jičínsku. Ekologického zemědělce, kterému přátelé říkají Kozí král, v sobotu od rána více než volby zaměstnávalo neposlušné kozí stádo.

V nezbytném manšestrovém saku, se kterým objel celou volební kampaň, kozy od rána nahání v pšeničném lánu. „O pšenici ani tak nejde, když tak zaplatím celý hektar. Ale před dvěma dny to práškovali a já nechci, aby se kozám něco stalo,“ říká Penc, když mohutným hlasem zahání sedmadvacetičlenné stádo zpátky na pastvinu. Za kozami se líně plouží i čtveřice oslů.

Občanský aktivista Penc se stal známý loni v srpnu, kdy během hudebního festivalu v Trutnově na protest proti zásahu policie na CzechTeku zveřejnil z pódia číslo mobilního telefonu premiéra Jiřího Paroubka. Ten ho za to úřadům neúspěšně udal za přestupek.

Podobné „přímé akce“ jsou pro bývalého disidenta Pence typické. „Když jsme měli mediální školení kandidátů, říkali mi, abych změnil image. Abych si ostříhal vlasy a začal se chovat jako oni. Řekl jsem jim na to, že to právě nechceme, a když se do sněmovny dostaneme, právě jako oni nebudeme,“ říká Penc.

Součástí mediálního tréninku prý bylo „umění“ používat jakákoli čísla, těm prý stejně lidé nerozumějí. „Radili nám používat radši procenta, na to lidi slyší. Ale aspoň nás naučili, jak při debatách reagují naši političtí konkurenti,“ říká Stanislav Penc.

Před polednem nastal čas vydat se do volební místnosti v nedaleké Libáni. Pak malý oběd, ve 14 hodin má Česká televize zveřejnit první odhady výsledků. Na Pencově statku jinak televizor nemají, kvůli volbám si půjčili malý přenosný.

Když nastane očekávaná chvíle, Penc v domě není. Jak jinak, kozy jsou opět v pšenici a pán domu je nahání s ohromným vlčákem. „Jak to dopadlo? Jsme ve sněmovně?“ ptá se, když se vrací.

S kladnou odpovědí je spokojen, pak je ovšem celé odpoledne třeba počkat, jak dopadly volby v Královéhradeckém kraji, kde Penc kandiduje. Podle předpokladů by mu jako jedničce na kandidátce na zisk mandátu mohlo stačit nějakých 7 procent hlasů.

Jak se sčítají větší volební okrsky, zelení pomalu stoupají, nakonec se jejich zisk zastavil na čísle 6,7 %. Na mandát to nestačí. „Je důležité, že jsme se do sněmovny jako strana dostali. Donutili jsme ostatní strany, aby se ekologii začaly věnovat. Kdo by ještě před rokem řekl, že třeba ODS bude mít ekologický manifest?“ ptá se Penc řečnicky. O něho osobně prý nejde. „I když je fakt, že já bych asi ve sněmovně udělal pořádnej humbuk,“ říká.

Penc se stal známý loni v srpnu, kdy během hudebního festivalu v Trutnově na protest proti zásahu policie na CzechTeku zveřejnil z pódia číslo mobilního telefonu premiéra Jiřího Paroubka

„Je důležité, že jsme se do sněmovny jako strana dostali. Donutili jsme ostatní, aby se ekologii začali věnovat. Kdo by ještě před rokem řekl, že ODS bude mít ekologický manifest?“ říká, když se dozví, že na něho mandát nezbyl.

Zelení v kraji po volbách

6.6.2006 Mladá fronta DNES str. 03 Kraj Hradecký

Stanislav Penc

* Jak to vidí

Strana zelených získala šest poslaneckých mandátů. Svůj hlas jí dalo přes 336 tisíc občanů. V Královéhradeckém kraji získala čtvrtý nejvyšší počet ze všech krajů. Hlasovalo pro ni skoro 20 tisíc voličů, z nich mě jako jako lídra kandidátky zelených v kraji preferenčním hlasem podpořilo 7,8 procent. Ze 340 našich kandidátů je to v preferencích šestý nejlepší výsledek. Poslanecký mandát nám „unikl“ o několik desítek hlasů.

Děkujeme všem za podporu a přízeň, mandát voličů je pro nás zavazující. Politika je pro nás starost o věci veřejné, služba občanům. Jde o hledání konkrétních řešení problémů a směřování vývoje v zemi. Nevnímáme politická témata v optice levice a pravice. V tomto duchu odkazujeme na petici za omezení jízdy kamionů na českých silnicích. V následujících dnech uspořádáme několik setkání s občany, první bude 19. června v Hradci Králové, další budou v Jičíně, Náchodě, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově a ve Vrchlabí.

ODS v kraji po 4 letech zvítězila

5.6.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

VLADIMÍR BÍLEK

V kraji získala ODS 37,7 a 2. ČSSD 30,1 procent. K volbám přišlo 66,7 procent voličů. Do Sněmovny jdou tři nováčci

Hradec Králové - Občanská demokratická strana letos v Královéhradeckém kraji porazila sociální demokraty, kteří tu před čtyřmi roky zvítězili. Třetí místo obhájili komunisté, čtvrtou příčku obsadili lidovci. Zcela propadla US-DEU a nově zabodovala Strana zelených se ziskem 6,69 procenta, přesto se z kraje do Poslanecké sněmovny její kandidát nedostal.

Žádná z ostatních stran už nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny. Z malých stran si nejlépe vedli Evropští demokraté, kteří získali přes tři procenta hlasů. K volebním urnám se letos v kraji dostavilo 66,7 procenta voličů, což je o 5,85 procenta víc než v roce 2002.

Spokojenost ODS i ČSSD

„S výsledkem ODS v kraji jsem maximálně spokojena, protože získala o 11 procent víc než před čtyřmi lety. Myslím si, že nám pomohla dobře postavená kandidátka, výsledky naší práce za poslední roky i slušná kampaň,“ uvedla pro ČTK jednička kandidátky ODS v kraji Zdeňka Horníková. Připustila však, že patový výsledek přinese problémy pro další vyjednávání.

Výsledek voleb si pochvalovali i první na kandidátce ČSSD Hana Orgoníková a zástupce Strany zelených. „Obhájili jsme počet kandidátů z roku 2002,“ řekla Orgoníková. Lídr zelených Stanislav Penc, třebaže se do Sněmovny nakonec nedostal, označil výsledek voleb za velice potěšující a pozitivní. Nespokojení byli v kraji zejména lidovci. „Nerozhodný výsledek může směřovat k předčasným volbám,“ uvedl lídr lidovců Jiří Hanuš. Z 23 největších měst v kraji zvítězila ODS v 19, ČSSD jen ve čtyřech - Broumově, Dobrušce, Chlumci nad Cidlinou a Novém Bydžově. Na Broumovsku si ČSSD svůj letitý primát většinou udržela, přestože v jednotlivých obcích dost ztratila. Například někdejší pevná bašta socialistů -obec Křinice - letos padla. Zvítězili tam občanští demokraté, kteří si polepšili o čtrnáct procent, úplně nejvíc na celém Broumovsku.

Tradiční bašty ODS, například horská městečka v Krkonoších, naopak ještě posílily. Například ve Strážném měla ODS podporu vůbec největší z celé země. Občanští demokraté tam získali 79,39 procenta voličů. Pro srovnání: komunisté ve Strážném získali jen jediný hlas.

Pokračování na str. D3

Pokračování ze str. D1

Vedle politických matadorů, jako je Hana Orgoníková z ČSSD, nejdéle pracující poslankyně bývalého Východočeského kraje, či Zdeňka Horníková z ODS, která zasedá ve Sněmovně nepřetržitě od roku 1996, vyslali voliči v kraji do poslaneckých lavic tři nováčky. Na kandidátce ČSSD uspěla Vladimíra Lesenská z Týniště nad Orlicí a ve Sněmovně poprvé zasednou také občanští demokraté ředitel Úřadu práce v Hradci Králové David Kafka a podnikatel v oblasti sportovní výživy Zdeněk Lhota z Hořic. „Firmu provozuji s manželkou, na kterou nyní většina aktivit spojených s podnikáním přejde,“ řekl Lhota.

Po čtyřech letech se do Sněmovny vrací občanský demokrat Josef Ježek ze Sedloňova na Rychnovsku. Sněmovnu naopak opouštějí Miloslav Kučera z ODS, Vlastimil Dlab (KSČM) a Iva Šedivá z ČSSD. Dvěma posledně jmenovaným unikla Sněmovna o pouhou jednu příčku. Dlab byl dvojkou kandidátky komunistů, kteří však letos získali pouze jeden poslanecký mandát, a Šedivá byla na pátém místě soupisky socialistů. Z jejich kandidátky však postoupili jen první čtyři.

Žádný kandidát v kraji nezískal potřebný počet preferenčních hlasů, který by s pořadím na kandidátkách zamíchal.

Tabulka

* Volby v kraji (výsledky v %)

1. ODS 37,66

2. ČSSD 30,14

3. KSČM 11,52

4. KDU-ČSL 6,72

5. Strana zelených 6,69

6. SNK Evr. demokraté 3,08

7. Nez. demokraté 0,69

8. Str. zdravého rozumu 0,59

9. Pravý Blok 0,57

10. Nezávislí 0,55

11. US-DEU 0,48

12. Právo a Spravedlnost 0,23

13. Národní strana 0,21

14. Koruna Česká 0,20

15. Koalice pro ČR 0,20

16. Str. rovnost šancí 0,19

17. Balbínova poet. str. 0,12

18. 4 vize 0,07

VÝSLEDKY VOLEB.

5.6.2006

Mladá fronta DNES

Jak hlasovali lidé v padesáti největších městech, i v těch nejmenších osadách

Praha

ODS 48,3

ČSSD 23,3

KSČM 7,9

KDUČSL 4,8

zelení 9,2

Počet obyvatel: 1 170 571

Triumf ODS v její hlavní baště. Mirek Topolánek získal nejvíce preferenčních hlasů z celé země.

Brno

ODS 37,7

ČSSD 31,0

KSČM 9,4

KDUČSL 8,3

zelení 8,7

Počet obyvatel: 367 729

Celkem 18 tisíc hlasů pro zelené. Po Praze druhý nejvyšší zisk pro novou stranu.

Ostrava

ODS 31,6

ČSSD 39,6

KSČM 14,1

KDUČSL 4,4

zelení 5,0

Počet obyvatel: 311 402

Téměř 21 tisíc hlasů pro KSČM. Každý třicátý hlas v zemi pro komunisty byl vhozen do urny tady.

Plzeň

ODS 42,1

ČSSD 29,7

KSČM 10,1

KDUČSL 5,3

zelení 7,4

Počet obyvatel: 162 627

ČSSD vyšle z Plzeňska do Sněmovny 4 poslance. Exministryně Milada Emmerová mezi nimi nebude.

Olomouc

ODS 36,3

ČSSD 34,2

KSČM 10,6

KDUČSL 6,5

zelení 7,8

Počet obyvatel: 100 752

Ivan Langer uhájil ve svém městě vítězství ODS, v celém kraji byli úspěšnější sociální demokraté.

Liberec

ODS 40,4

ČSSD 29,2

KSČM 8,8

KDUČSL 3,4

zelení 12,5

Počet obyvatel: 97 400

Zelení třetí nejsilnější stranou ve městě. Strana však zůstala i s 10 % v kraji bez poslance.

Hradec Králové

ODS 41,6

ČSSD 29,6

KSČM 10,6

KDU-ČSL 5,1

zelení 7,2

Počet obyvatel: 94 694

Město, kde žijí nejspokojenější lidé v zemi, potvrdilo svou příslušnost mezi tradiční bašty ODS.

Ústí nad Labem

ODS 40,4

ČSSD 35,1

KSČM 12,5

KDU-ČSL 2,1

zelení 5,6

Počet obyvatel: 93 859

Jiří Paroubek zvítězil v celém Ústeckém kraji, ale ve městě zůstal za Petrem Gandalovičem z ODS.

České Budějovice

ODS 42,8

ČSSD 27,7

KSČM 11,5

KDU-ČSL 6,2

zelení 6,8

Počet obyvatel: 94 622

Třešňovice Vojtěcha Filipa nezachutnala. Lídr KSČM ve svém městě pod celostátním průměrem strany.

Pardubice

ODS 40,3

ČSSD 31,7

KSČM 10,6

KDU-ČSL 3,9

zelení 6,5

Počet obyvatel: 88 181

Alena Páralová (ODS) získala 16 % preferenčních hlasů a z nevolitelného místa opět míří do Sněmovny.

Havířov

ODS 23,4

ČSSD 47,2

KSČM 17,3

KDU-ČSL 3,3

zelení 4,1

Počet obyvatel: 84 784

Sociální demokraté zde získali téměř tolik hlasů, co všechny ostatní strany dohromady.

Zlín

ODS 41,0

ČSSD 30,6

KSČM 8,5

KDU-ČSL 7,7

zelení 6,0

Počet obyvatel: 78 599

Město Tomáše Bati volilo volnější podmínky pro podnikání a dvě pětiny lidí daly hlas ODS.

Kladno

ODS 38,2

ČSSD 31,7

KSČM 14,9

KDU-ČSL 3,2

zelení 6,3

Počet obyvatel: 69 355

Nadprůměrný výsledek komunistů v rámci středních Čech. Volil je každý sedmý Kladeňan.

Most

ODS 31,8

ČSSD 40,2

KSČM 16,0

KDU-ČSL 1,4

zelení 6,1

Počet obyvatel: 67 815

Město bez víry. Lidé nevěří KDU-ČSL, ale levici, že je zbaví vysoké nezaměstnanosti. Už léta.

Karviná

ODS 17,9

ČSSD 52,8

KSČM 18,4

KDU-ČSL 3,7

zelení 3,0

Počet obyvatel: 63 467

Nejhorší výsledek ODS, nejvyšší zisk ČSSD. Na prvních dvou místech levicové strany.

Frýdek-Místek

ODS 28,9

ČSSD 41,9

KSČM 12,1

KDU-ČSL 7,0

zelení 4,9

Počet obyvatel: 59 897

5. nejlepší výsledek ČSSD. Svého krajského lídra Zaorálka předstihl o 500 hlasů místní poslanec Rafaj.

Opava

ODS 33,1

ČSSD 37,6

KSČM 10,9

KDU-ČSL 7,2

zelení 5,3

Počet obyvatel: 59 843

V Opavě měli občanští demokraté nejlepší výsledek v kraji, na vítězství to stejně nestačilo.

Děčín

ODS 38,1

ČSSD 35,8

KSČM 12,5

KDU-ČSL 1,8

zelení 6,1

Počet obyvatel: 51 820

Místní rodák Vladimír Šoltys z ODS pomohl porazit ČSSD, stejně jako primátor Gandalovič v Ústí.

Karlovy Vary

ODS 42,4

ČSSD 29,8

KSČM 10,3

KDU-ČSL 3,1

zelení 7,8

Počet obyvatel: 51 537

Lidovci na chvostě. Bylo by to jiné, kdyby zde za jejich stranu kandidoval František Straka?

Teplice

ODS 40,4

ČSSD 33,9

KSČM 11,8

KDU-ČSL 2,2

zelení 6,9

Počet obyvatel: 51 193

Občanští demokraté vyhráli o 6,5 % před ČSSD, což byl největší rozdíl v Usteckém kraji.

Chomutov

ODS 31,8

ČSSD 39,2

KSČM 14,9

KDU-ČSL 1,8

zelení 7,9

Počet obyvatel: 50 176

Zelení mají šest poslanců. Jedním z nich je Přemysl Rabas z Chomutova, kde také nasbíral nejvíce hlasů.

Jihlava

ODS 34,6

ČSSD 33,3

KSČM 12,3

KDU-ČSL 6,6

zelení 8,0

Počet obyvatel: 49 865

Na Vysočině vyhrála ČSSD, ale v samotné Jihlavě uhájila ODS těsné vítězství o 350 hlasů.

Prostějov

ODS 35,0

ČSSD 36,6

KSČM 11,8

KDU-ČSL 5,4

zelení 6,3

Počet obyvatel: 47 165

Vyrovnaná volební partie. ODS posílila a po čtyřech letech téměř dohnala ČSSD.

Přerov

ODS 31,3

ČSSD 39,5

KSČM 13,5

KDU-ČSL 4,8

zelení 5,3

Počet obyvatel: 46 938

Velké město, ale výrazná převaha sociálních demokratů. Voliči vystavili stopku lidovcům.

Jablonec nad Nisou

ODS 45,0

ČSSD 27,1

KSČM 8,8

KDU-ČSL 4,2

zelení 9,3

Počet obyvatel: 44 571

Jeden z nejlepších výsledků Strany zelených. Pokořili o půl procenta i komunisty.

Mladá Boleslav

ODS 41,2

ČSSD 32,3

KSČM 10,3

KDU-ČSL 3,6

zelení 7,2

Počet obyvatel: 42 972

Je tu nízká nezaměstnanost a nadprůměrné mzdy. Spokojení lidé se rozhodli spíš pro ODS.

Česká Lípa

ODS 36,2

ČSSD 33,4

KSČM 12,4

KDU-ČSL 2,4

zelení 10,7

Počet obyvatel: 38 830

Sociální demokraté zde měli nejmenší ztrátu na ODS z celého Libereckého kraje.

Třebíč

ODS 32,6

ČSSD 34,3

KSČM 14,0

KDU-ČSL 7,3

zelení 5,6

Počet obyvatel: 38 715

Z Vysočiny postupuje za lidovce jen Jan Kasal. Odpůrce gayů Jiří Karas z Třebíče končí.

Třinec

ODS 26,6

ČSSD 45,1

KSČM 9,7

KDU-ČSL 7,8

zelení 3,7

Počet obyvatel: 38 218

Stejně jako v celém kraji ČSSD výrazně vyhrála. V Třinci měla ČSSD 4. nejlepší výsledek v zemi.

Tábor

ODS 38,3

ČSSD 31,7

KSČM 12,4

KDU-ČSL 5,1

zelení 7,4

Počet obyvatel: 36 013

Téměř na pětině ze všech hlasů pro lidovce bylo zakroužkováno jméno stranického lídra Miroslava Kalouska.

Znojmo

ODS 31,2

ČSSD 34,2

KSČM 16,8

KDU-ČSL 6,9

zelení 4,4

Obyvatel: 35 177

Tři procenta hlasů pro stranu bývalého místního senátora Vladimíra Železného. Lidé úplně nezapomněli.

Příbram

ODS 34,1

ČSSD 36,8

KSČM 12,7

KDU-ČSL 4,6

zelení 6,3

Obyvatel: 35 147

Ve středních Čechách vyhrála ODS, ale Příbram byla výjimkou. ČSSD porazila ODS téměř o 3 %.

Orlová

ODS 19,4

ČSSD 50,7

KSČM 18,6

KDU-ČSL 2,6

zelení 3,1

Obyvatel: 34 026

Nejhorší výsledek ODS. Celkového vítěze voleb zde málem předstihli i komunisté.

Cheb

ODS 31,8

ČSSD 35,4

KSČM 17,0

KDU-ČSL 4,4

zelení 6,8

Obyvatel: 33 462

V nejzápadnějším cípu Čech komunisté bodovali. KSČM zde dosáhla nejlepšího výsledku v Karlovarském kraji.

Trutnov

ODS 40,7

ČSSD 30,7

KSČM 10,8

KDU-ČSL 3,4

zelení 8,0

Obyvatel: 31 239

Ani 8 % nepomohlo Stanislavu Pencovi ze Strany zelených k zisku poslaneckého křesla.

Písek

ODS 39,7

ČSSD 31,6

KSČM 12,6

KDU-ČSL 5,8

zelení 6,1

Obyvatel: 29 801

V jihočeských městech se opakuje stále stejné pořadí prvních tří stran: ODS, ČSSD, KSČM.

Kolín

ODS 38,5

ČSSD 33,3

KSČM 12,0

KDU-ČSL 3,6

zelení 5,7

Obyvatel: 29 489

Chlouba vlád ČSSD - nová automobilka TPCA - k vítězství nepomohla. ODS vyhrála s náskokem 5 %.

Kroměříž

ODS 32,1

ČSSD 35,1

KSČM 13,4

KDU-ČSL 9,6

zelení 5,4

Obyvatel: 29 041

Jeden z úspěchů lidovců. Strana se na Moravě mohla spolehnout na téměř desetiprocentní podporu.

Šumperk

ODS 38,0

ČSSD 34,2

KSČM 12,3

KDU-ČSL 5,4

zelení 5,1

Obyvatel: 28 475

V Šumperku byla nemocnice v ohrožení. ODS slíbila pomoc. Lidé na to slyšeli: ODS vyhrála.

Vsetín

ODS 38,1

ČSSD 31,9

KSČM 10,8

KDU-ČSL 7,9

zelení 6,0

Obyvatel: 28 350

Ve Zlínském kraji vyhrála ČSSD, ale ve Vsetíně musel její lídr Škromach přijmout porážku od Nečase z ODS.

Valašské Meziříčí

ODS 36,7

ČSSD 33,0

KSČM 9,8

KDU-ČSL 9,6

zelení 6,0

Obyvatel: 27 410

Některá města šla na Moravě proti proudu: ČSSD sice celkově vyhrála, ale zde víc bodovala ODS.

Litvínov

ODS 34,0

ČSSD 34,5

KSČM 18,7

KDU-ČSL 2,0

zelení 6,4

Obyvatel: 27 027

Komunisté získali téměř pětinu hlasů. Pro stranu to byl nejlepší výsledek v zemi.

Nový Jičín

ODS 34,1

ČSSD 34,3

KSČM 11,7

KDU-ČSL 7,2

zelení 7,0

Obyvatel: 26 331

Nejtěsnější vítězství ČSSD: strana Jiřího Paroubka zde porazila ODS o 23 hlasů.

Uherské Hradiště

ODS 35,3

ČSSD 32,4

KSČM 10,8

KDU-ČSL 10,1

zelení 5,6

Obyvatel: 26 280

Světlý okamžik lidovců. KDU-ČSL zde získala největší procentní zisk z větších měst v České republice.

Hodonín

strana zisk

ODS 31,7

ČSSD 35,9

KSČM 16,3

KDU-ČSL 6,9

zelení 5,1

Český Těšín

strana zisk

ODS 25,5

ČSSD 41,7

KSČM 11,2

KDU-ČSL 10,6

zelení 4,9

Břeclav

strana zisk

ODS 33,5

ČSSD 33,0

KSČM 13,9

KDU-ČSL 8,0

zelení 5,1

Krnov

strana zisk

ODS 32,0

ČSSD 40,8

KSČM 13,4

KDU-ČSL 4,2

zelení 4,3

Sokolov

strana zisk

ODS 32,2

ČSSD 37,6

KSČM 16,3

KDU-ČSL 2,3

zelení 6,7

Litoměřice

strana zisk

ODS 39,9

ČSSD 31,1

KSČM 13,4

KDU-ČSL 3,3

zelení 6,8

Ve východních Čechách zvítězila ODS

5.6.2006

Právo Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

Zdeněk Seiner, Jiří Bednáč

Zelení překročili pětiprocentní hranici, ale křeslo v parlamentu ani v jednom kraji nezískali

Ve východních Čechách zvítězila v parlamentních volbách ODS. Zatímco v Pardubickém kraji ODS vyhrála jen těsně, v Královéhradeckém kraji porazila svého hlavního rivala poměrně výrazným rozdílem.

Představitelům vítězné strany v regionu se však nelíbí patová situace, která po sečtení hlasů nastala. Předseda královéhradecké ODS Pavel Bradík dokonce spekuluje o nových volbách.

V Pardubickém kraji rozhodnutí v závěru

V Pardubickém kraji rozhodly o těsném vítězství ODS až poslední minuty sčítání. Získala 33,26 % hlasů, druhá ČSSD 32,95 % hlasů. Ztrátu oproti minulým parlamentním volbám utrpěla KSČM, která získala v těchto volbách 12,39 % hlasů a KDU-ČSL (tentokrát bez podpory US-DEU) 8,77 %. Strana zelených dostala od voličů 6,26 % hlasů, což ale nakonec nestačilo na parlamentní mandát.

„Těší mne, že byť o vlásek se podařilo ODS v kraji vyhrát. Osobně je pro mne milým překvapením volební úspěch Aleny Páralové,“ řekl předseda regionálního sdružení ODS Pardubického kraje Michal Rabas. Jako hejtmanovi Pardubického kraje se mu nelíbí patová situace v celorepublikovém sčítání. Doufal v silnou vládu s jasným mandátem, „která by komunikovala s kraji“.

„Udělali jsme, co jsme mohli, co bylo v našich silách. Vítězstvím nás všech je velká účast ve volbách,“ poznamenal Radko Martínek, když v sobotu vpodvečer odjížděl z krajského sekretariátu ČSSD do Lidového domu v Praze. „Získali jsme výrazně víc hlasů než před čtyřmi lety, máme čtyři poslance, po minulých volbách jsme měli jen tři. Velký boj jsme prohráli o tři desetinky procenta. Je to fakt, vůle voličů, je třeba to respektovat a důstojně přijmout,“ dodal Miroslav Váňa, předseda krajské organizace ČSSD.

„Upřímně řečeno, předpokládali jsme zisk okolo 15 procent,“ přiznal Václav Snopek (lídr KSČM a teď už jediný poslanec této strany v kraji). Neúspěch podle ČTK přičítá odchodu svých voličů k sociální demokracii. „Čekal jsem dva mandáty pro KDU-ČSL. Je to důsledek vyhroceného bipolárního vidění světa, což není dobře,“ varoval znovuzvolený lidovecký poslanec Pavel Severa.

Bradík: Čekají nás nové volby

V Královéhradeckém kraji vyhráli volby občanští demokraté se ziskem 37,66 procenta hlasů, druhá skončila sociální demokracie, s 30,14 procenta hlasů. Třetí místo patří se ziskem 11,52 procenta hlasů komunistům, čtvrtou příčku obsadila KDU-ČSL, která získala 6,72 procenta hlasů. Strana zelených dostala od voličů z Královéhradeckého kraje 6,69 procenta hlasů, ostatní kandidující strany nepřekročily pětiprocentní hranici.

„Patová situace povede jednoznačně k novým volbám,“ je přesvědčen předseda královéhradecké ODS Pavel Bradík. Vyjádřil spokojenost s vítězstvím, zároveň ale lituje ztráty hlasů, odevzdaných například pro Unii svobody. „To byli nepochybně pravicoví voliči, a jejich hlasy nám teď chybějí k tomu, abychom dokázali dojednat sněmovní většinu,“ soudí.

Možnost ujednání mezi ODS a ČSSD něčeho jako opoziční smlouvy vylučuje. „Premiér svým vystoupením zpochybnil výsledky zcela demokratických voleb a lidé z ČSSD prostě vykopali tak hluboký příkop, že nějaká dohoda nepřipadá v úvahu,“ zdůraznil.

KSČM v hradeckém kraji utrpěla ztrátu, ve Sněmovně zůstává pouze Soňa Marková, Vlastimil Dlab končí. „Je to důsledek brutální předvolební kampaně a zuřivého antikomunismu,“ řekla Právu Marková. Sociální demokraté se svými čtyřmi mandáty obhájili výsledek z roku 2002 a jednička kandidátky Hana Orgoníková s tím je spokojena. „Dokonce jsme v kraji posílili o téměř tři procenta, což je potěšující. Souhlasím však s premiérem, že soud by měl přezkoumat, jak byla vedena volební kampaň. Podle mne byla velmi nekorektní a nefér,“ uvedla Orgoníková.

S historickým vstupem Strany zelených do Sněmovny je spokojen její hradecký lídr Stanislav Penc, byť sám křeslo poslance nezískal. „V kraji nás podpořilo 20 tisíc lidí a to je velký závazek do budoucna. Budeme teď víc pracovat, protože víme, že je v kraji velké množství lidí, kterým se naše politika líbí,“ uvedl.

Hradecký lídr KDU-ČSL Jiří Hanuš mandát sice obhájil, ale získanými procenty je zklamán. „Tipoval jsem zisk mezi 8-9 procenty... Na druhou stranu jsem rád, že jsme odolali ataku zelených, byť to bylo velmi těsné,“ uvedl.

Tabulka

Výsledky voleb ve vybraných městech Královéhradeckého kraje

město volební účast ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL SZ

Hradec Králové 70,59 41,58 29,64 10,57 5,10 7,24

Jičín 64,10 38,91 31,68 11,81 4,78 6,54

Náchod 65,63 39,36 29,32 9,38 8,10 7,75

Rychnov n. K. 67,02 34,18 31,84 11,91 6,98 7,21

Trutnov 62,70 40,70 30,68 10,79 3,37 7,96

Výsledky voleb ve vybraných městech Pardubického kraje

město volební účast ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL SZ

Pardubice 67,01 40,29 31,70 10,63 3,95 6,54

Chrudim 67,55 37,92 31,15 11,47 4,56 7,82

Svitavy 63,41 30,36 39,89 13,29 5,60 6,05

Ústí nad Orlicí 67,58 37,31 31,62 11,16 8,53 6,43

Penc: Smůla...

5.6.2006

blisty.cz

Stanislav Penc

Strana zelených získala 6 poslaneckých mandátů. Svůj hlas jí dalo přes 336 tisíc občanů České republiky. V královehradeckém kraji získala čtvrtý nejvyšší výsledek ze všech krajů. Hlasovalo pro ni skoro 20tisíc voličů. Stanislava Pence - lídra kandidátky zelených v kraji preferenčním hlasem podpořilo 7.8% z nich. Ze 340 kandidátů zelených je to v preferencích 6 největší výsledek. Poslanecký mandát nám "unikl" o několik desítek hlasů

Nové volby?

5.6.2006

Aha!

(pol)

Klaus dnes Topolánka sestavením vlády nepověří. Velká koalice padla kvůli projevu. Jednání pravicových stran začalo už v noci

PRAHA - Absolutní pat! Tak dopadly volby do Poslanecké sněmovny, které se konaly v pátek a sobotu. ODS sice poprvé po deseti letech volby vyhrála, nic jí to ale není platné. Levicové (ČSSD a KSČM) a pravicové strany (ODS, KDU-ČSL a SZ) mají v nové Sněmovně naprosto stejné zastoupení 100:100 poslancům - a to přesto, že ty pravicové získaly v republice o 200 000 hlasů víc. Naprosto patová situace pak nastala ve chvíli, kdy v sobotu večer premiér Jiří Paroubek (ČSSD) přirovnal poslední dny kampaně ODS k únoru 1948 a zpochybnil platnost voleb. „Celý to tím podělal! Už jsme byli domluvený,“ prozradil deníku Aha! jeden z vysoce postavených členů ODS, že už byla domluvena velká koalice dvou nejsilnějších stran.

„Takhle do toho ale nemůžeme. Už jsme to odpískali,“ dodal. Velkou koalici si totiž podle informací deníku Aha! domluvili ČSSD a ODS už dlouho před volbami v případě, že by ani jedna z těchto stran nebyla schopná sestavit vládu.

Fakt, že možnost velké koalice padla, byl včera znát z prohlášení Paroubka. Ten možnost spolupráce s ODS naprosto jednoznačně vyloučil, a doporučil své straně odchod do opozice. Paroubek, kterého agentura AFP nazvala »vzteklým premiérem«, rezolutně vyloučil i to, že by společně s ODS změnili urychleně volební systém na většinový a rozdali si to znovu a de facto jeden proti jednomu.

Strany, které chtějí společně vytvořit pravicovou vládu, začaly vést jednání už v noci ze soboty na neděli. Předseda ODS Mirek Topolánek, šéf lidovců Miroslav Kalousek a šéf zelených Martin Bursík se sešli na tajné schůzce na konečné tramvají v Praze 6. Podle informací deníku Aha! hovořili i o tom, kdo z poslanců ČSSD by mohl »zběhnout«, a pomohl by vytvořit pravicovou vládu. Ta by měla ve Sněmovně těsnou většinu 101 hlasů. Všichni už také zvažují možnost předčasných voleb. Ty by mohly teoreticky proběhnout už na podzim, spíše ale až v zimě.

O sestavování vlády se bude jednat také dnes. Představitelé ODS přijdou k prezidentu Václavu Klausovi. Ten však zřejmě zatím nepověří šéfa ODS Topolánka sestavením vlády. Přesto mu Topolánek donese seznam možných ministrů. Vře to i u lidovců a komunistů - obě strany pohořely a zvažují výměnu předsedů. Ekonomové označují volební pat za špatnou zprávu - koruna zřejmě dnes oslabí až o několik desítek haléřů.

Co bude následovat…

1) Prezident Klaus pověří šéfa vítězné ODS Mirka Topolánka sestavením vlády. Topolánek nemá na sestavení vlády časový limit.

2) Až vládu sestaví a ta bude prezidentem jmenována, musí do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Tu získá, když ji podpoří nadpoloviční většina přítomných poslanců.

3) V případě, že vláda Poslaneckou sněmovnou neprojde, může prezident pověřit Topolánka (či někoho jiného) sestavením vlády znovu. Když ani tento pokus ve Sněmovně nevyjde, pověří prezident sestavením vlády toho, koho doporučí předseda Poslanecké sněmovny. Pokud ani třetí vláda nezíská důvěru, musí se do 60 dnů konat předčasné volby. Může se ale stát, že se Sněmovna nedomluví na novém předsedovi. V tu chvíli by se mělo rovnou přistoupit k předčasným volbám.

Možné koalice

ODS+ZELENÍ+KDU-ČSL

(100 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 75 %

Vláda, která by neměla v Poslanecké sněmovně většinu minimálně 101 poslaneckých mandátů. Osud vlády by měli v rukou sociální demokraté, KSČM už totiž řekla, že tuhle koalici nepodpoří.

ÚŘEDNICKÁ VLÁDA PRAVDĚPODOBNOST: 20 %

Varianta, která by zemi nasměrovala k předčasným volbám, pokud se politickým špičkám nepodaří najít variantu stabilní vlády.

ODS+ČSSD (155 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 5 %

Tato koalice byla připravena týmy ODS a ČSSD už před volbami v případě patového volebního výsledku. Občanští demokraté však od ní couvli po ostrém sobotním vystoupení šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. A pak ji vyloučil i Paroubek. Co ale takhle společná vláda bez obou předsedů...?

ODS+ČSSD+KSČM+KDUČSL+ZELENÍ PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

Návrh na tuto koalice přednesl včera předseda komunistů Vojtěch Filip. Předsedové ostatních parlamentních stran ji ale svorně a rázně odmítli.

ČSSD+SZ s tichou podporou KSČM (80 a 26 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

Zelení už dříve prohlásili, že nebudou ve vládě, kterou budou jakýmkoli způsobem podporovat komunisté. A Bursík odmítá jednat i s Paroubkem.

ČSSD+ Zelení+KDU-ČSL s tichou podporou KSČM

(93 + 26 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

Kromě zelených odmítají jakoukoli spolupráci s komunisty také lidovci.

Co všechno se odehrálo při letošních volbách

* Premiér si při vyhroceném sobotním projevu, ve kterém zpochybnil regulérnost voleb, spletl právní normy. Odkazoval na zákon č. 245/1995 Sb, který ale vůbec nemá nic společného s volbami. Jsou v něm upravena pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Paroubek měl na mysli zákon o volbách do parlamentu 247/1995 Sb.

* Ve Sněmovně nebude sedět řada známých poslanců. Zvolen nebyl Jiří Karas (KDUČSL, bojovník proti homosexuálům a potratům), Jiří Janeček (KDU-ČSL, bojovník proti kouření) a Milada Emmerová (ČSSD, bývalá ministryně zdravotnictví).

* Šéf Strany zelených Martin Bursík se jen těsně dostal do parlamentu. Díky preferenčním hlasům ho na pražské kandidátce předběhla Kateřina Jacques. Ze zadních pozic se vyhoupl i písničkář Jaroslav Hutka, který měl nakonec jen o 350 preferenčních hlasů méně než Bursík.

* Nejvíce preferenčních hlasů od voličů dostal Mirek Topolánek (36 645). Na druhém místě skončil Topolánkův největší rival Jiří Paroubek (31779). Na třetím předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (24754).

* Za ČSSD se do sněmovny dostal i bývalý skokan na lyžích, dvojnásobný olympijský medailista Pavel Ploc. Na kandidátce strany v Libereckém kraji byl až na pátém místě, ale díky skoro pěti tisícům preferenčních hlasů přeskočil všechny své kolegy.

* Zřejmě nejtěsnější prohru si na své konto přičetl lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc. Tomu unikla účast v Poslanecké sněmovně o pouhých 70 hlasů.

* Průměrný věk poslanců se zvýší na 47,9 roku, o jeden více než před čtyřmi roky. Ve Sněmovně bude i o 3 ženy méně (jen 31). Nejstarším poslancem je Zdeněk Jičínský (77, ČSSD), nejmladší je Kateřina Konečná (25, KSČM). Ta svoje prvenství obhájila, v parlamentních lavicích poprvé usedla v 21 letech. Tři čtvrtiny poslanců mají akademický titul. Nejvíce je inženýrů (82).

* V Havířově se chtěl přímo ve volební místnosti zabít muž (47). Sebevraždou chtěl ve volební síni vyřešit své osobní problémy. Předem zavolal na jeden z úřadů. Skončil na psychiatrii.

I politici by si občas měli rozmyslet, co říkají

* „Jeho výroky, kterými tyto volby přirovnal k únoru 1948, jsou něčím, co v naší zemi nemělo nikdy zaznít.“ Prezident Klaus o výrocích Paroubka.

* „Vidíš, ta zmlácená »prdel« ti stála za to.“ John Bok gratuloval Kateřině Jacques (SZ).

* „V tuto chvíli si to nedokáži představit. Ani v žádnou jinou chvíli.“ Jiří Paroubek o možné spolupráci s ODS.

* „Že jsem nudný a nemám charisma, to je mediální nálepka.“ Mirek Topolánek, ODS.

* „My na kandidátce žádného Hojdara nemáme.“ Martin Bursík o jednotě Strany zelených.

* „To by byl průser,“ Kateřina Jacques o možnosti, že se do Sněmovny dostane místo předsedy Bursíka Jaroslav Hutka. * „Nebojím se. Já se ničeho nebojím.“ Martin Bursík o koalici s ODS.

* „Tak já bych především pánům chtěl říci, pokud to ještě nepochopili, že bez opozice si v Parlamentu ani ruce neumyjí.“ Jiří Paroubek varuje ODS, zelené a lidovce.

* „Klement Gottwald na mě znovu promluvil.“ Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) o premiéru Paroubkovi.

* „My jsme nikdy nebyli jazýček na vahách.“ Milan Šimonovský o KDU-ČSL.

* „Ten výsledný projekt samozřejmě nemůže být rovná daň ODS, ani plná ekologická daň Strany zelených, ani koncept křesťanských demokratů, ale ten kompromis se tam dá nalézt.“ Miroslav Kalousek (KDUČSL) o povolební spolupráci. * „Osmdesát procent médií je proti nám, my ani tak nevedeme válku s Topolánky a Kalousky, protože ti na nás nestačí.“ Jiří Paroubek o předvolebním boji.

*„Já tomu neříkám prohra, politika není žádná hra. Katastrofa to také žádná není. Katastrofa je zemětřesení nebo povodeň. Pro mě je mnohem větší pohroma, že mi velká voda nedávno zaplavila 100 hektarů polí.“ Jiří Lobkowicz (KDU-ČSL) o tom, že se nedostal do Sněmovny.

* „Tak ať ukáže, co umí.“ Jiří Paroubek dává Topolánkovi šanci na sestavení vlády.

Neúspěšní volební kandidáti

4.6.2006

ČT 1

19:15 Události

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

Z celkových dvou set poslanců jich ve sněmovně bude nových osmdesát čtyři. Naproti tomu ve volbách neuspěli a v dolní parlamentní komoře už nebudou zasedat lidovci Jaromír Talíř a Josefa Janeček nebo bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová ze sociální demokracie. Někteří dlouholetí poslanci už ani nekandidovali, to například Kateřina Dostálová a Martin Kocourek z ODS nebo dosavadní ministryně školství Petra Buzková ze sociální demokracie.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Pavla Ploce, bývalého skokana na lyžích, poslaly do sněmovny preferenční hlasy. Uspěl na kandidátce ČSSD.

Pavel PLOC, nově zvolený poslanec za ČSSD

--------------------

Určitě mě to překvapilo, když jsem byl na pátým místě, tak nějak jsem počítal s tím, že můžu mít dost těch preferencí, ale že se dostanu až takhle vysoko, s tím jsem nepočítal.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Se štěstím se do sněmovny znovu dostal lidovecký ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, málem neuspěl ani pražský lídr a předseda Strany zelených Martin Bursík, díky kroužkům u svého jména ho předstihla dvojka pražské kandidátky Kateřina Jacques.

Kateřina JACQUES, nově zvolená poslankyně Strany zelených

--------------------

Vycházím z úřadu vlády, kde jsem měla na starosti sekci pro lidská práva a rovné příležitosti a byla bych ráda, kdybych měla i ve funkci poslankyně možnost se oblasti ochrany lidských práv v tom nejširším smyslu slova věnovat.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Z řad lidoveckých poslanců odchází Josef Janeček známý vytrvalým bojem proti kouření, a taky Jiří Karas bojující proti registrovanému partnerství a potratům. Poslancem už nebude ani bývalý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. S několika zákonodárci se musí rozloučit i KSČM.

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/

--------------------

Dlouholetý místopředseda výboru rozpočtového Svatomír Recman neprošel, takže to je pro nás také ztráta.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Stanislavu Pencovi ze Strany zelených uniklo poslanecké křeslo o sedmdesát hlasů. I další kandidáti zelených neprošli jen těsně.

Martin BURSÍK, předseda strany /SZ/

--------------------

Jaroslav Hutka nepostoupil, ale měl hodně preferencí, téměř se mu podařilo na preference postoupit.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Poslanecká sněmovna se v novém složení sejde nejpozději do třiceti dnů.

Volby od A do Z - Přehled stranických lídrů v jednotlivých krajích

1.6.2006

Lidové noviny

Praha

Volební číslo, strana, jméno

1 SZR: Petr Hannig

5 PaS: Petr Bahník

6 NEZ: Petr Nový

8 KČ: Václav Srb

9 ODS: Mirek Topolánek

10 ČSSD: David Rath

11 SNK-ED: Jan Kasl

12 US-DEU: Pavel Němec

14 PB: Jan Berger

15 4 VIZE: Zdeněk Macura

16 ČSNS2005: Jaroslav Rovný

18 SZ: Martin Bursík

19 H.S.: Jan Tamáš

20 KSČM: František Beneš

21 Koalice ČR: Richard Knot

22 NS: Jan Skácel

24 KDU-ČSL: Cyril Svoboda

25 NEZ/DEM: John Bok

26 SRŠ: Zdeňka Neumannová

Středočeský kraj

1 SZR: Ivan Slavický

3 BPS: Josef Nos

5 PaS: František Červenka

6 NEZ: Pavel Moučka

8 KČ: Jaroslav Foltýn

9 ODS: Vlastmil Tlustý

10 ČSSD: Milan Urban

11 SNK-ED: Stanislav Huml

12 US-DEU: Vladimír Kříž

14 PB: Ludvík Karfus

15 4 VIZE: Alena Černá

18 SZ: Olga Zubová

20 KSČM: Stanislav Grospič

21 Koalice ČR: Roman Balcar

22 NS: Dušan Kučera

24 KDU-ČSL: Vlasta Parkanová

25 NEZ/DEM: Radim Uzel

26 SRŠ: Táňa Šedivá

Jihočeský kraj

1 SZR: David Němeček

3 BPS: Karel Moudrý

5 PaS: Jiří Štěpánek

6 NEZ: Kristýna Suchá

8 KČ: Jindřich Bukovský

9 ODS: Tom Zajíček

10 ČSSD: Vítězslav Jandák

11 SNK-ED: Lukáš Vymětal

12 US-DEU: Jaroslav Michal

14 PB: Renata Pourová

15 4 VIZE: David Paletář

17 Moravané: Jiří Albrecht

18 SZ: Dana Kuchtová

20 KSČM: Vojtěch Filip

21 Koalice ČR: Emanuel Mimra

22 NS: Jindřich Vaňata

24 KDU-ČSL: Miroslav Kalousek

25 NEZ/DEM: Edvard Bárta

26 SRŠ: Stanislava Chrášťanská

Plzeňský kraj

1 SZR: Jan Teplík

3 BPS: Pavel Kolouch

5 PaS: Václav Prokůpek

6 NEZ: Petra Mocková

8 KČ: Vlastimil Ježík

9 ODS: Jiří Pospíšil

10 ČSSD: Václav Votava

11 SNK-ED: Stanislav Rampas

12 US-DEU: Libor Picka

14 PB: Jan Vodňanský

15 4 VIZE: Josef Wirtele

18 SZ: Eva Tylová

20 KSČM: Ivana Levá

21 Koalice ČR: Pavel Holba

22 NS: Milan Soukup

24 KDU-ČSL: Jaroslav Lobkowicz

25 NEZ/DEM: Bohukil Kubát

26 SRŠ: Lucie Brožová

Karlovarský kraj

1 SZR: Josef Hartl

3 BPS: Tomáš Zámečník

5 PaS: Jan Blaško

6 NEZ: Jan Stoklasa

8 KČ: Jiří Čechura

9 ODS: Miloš Patera

10 ČSSD: Jaroslav Fiala

11 SNK-ED: Jiří Kotek

12 US-DEU: Jiří M. Knedlík

14 PB: Miroslava Jebavá

15 4 VIZE: Václav Růžička

18 SZ: Ivana Chlapovičová

20 KSČM: Pavel Hojda

21 Koalice ČR: Radoslav Nikolov

22 NS: Petra Edelmannová

24 KDU-ČSL: Jana Křížová

25 NEZ/DEM: Miroslav Vaněk

26 SRŠ: Jana Hasmanová

Ústecký kraj

1 SZR: Petr Fišer

2 ČHNJ: Pavel Svoboda

3 BPS: Martin Ryba

5 PaS: Ladislav Tůma

6 NEZ: Vlastimil Houska

8 KČ: Daniel Jetel

9 ODS: Petr Gandalovič

10 ČSSD: Jiří Paroubek

11 SNK-ED: Petr Medáček

12 US-DEU: Jaroslava Stejskalová

14 PB: Jaroslav Krejsa

15 4 VIZE: Miloš Hájek

18 SZ: Přemysl Rabas

20 KSČM: Josef Šenfeld

21 Koalice ČR: Jan Dorant

22 NS: Martin Čížek

24 KDU-ČSL: Jiří Kubínek

25 NEZ/DEM: Martin Fraško

26 SRŠ: Milena Liptáková

Liberecký kraj

1 SZR: Jiří Šolc

3 BPS: Tomáš Fučík

5 PaS: Jindřich Nestler

6 NEZ: Ivana Krausová

8 KČ: Tomáš Bernkopf

9 ODS: Tomáš Hasil

10 ČSSD: Cyril Zapletal

11 SNK-ED: Václav Hartman

12 US-DEU: Kamila Šmirausová

14 PB: Eduard Siebert

15 4 VIZE: Jakub Strnad

18 SZ: Petr Pávek

20 KSČM: Josef Vondruška

21 Koalice ČR: Jaroslav Šváb

22 NS: Jan Kopal

24 KDU-ČSL: Jaromír Drábek

25 NEZ/DEM: Václav Musílek

26 SRŠ: Ludmila Peterková

Královéhradecký kraj

1 SZR: David Karban

3 BPS: Jaroslav Urbánek

5 PaS: Karel Macura

6 NEZ: Josef Kunt

8 KČ: Petr Slanina

9 ODS: Zdeňka Horníková

10 ČSSD: Hana Orgoníková

11 SNK-ED: Helmut Dohnálek

12 US-DEU: Jiřina Jelínková

14 PB: Václav Dědeček

15 4 VIZE: Zuzana Désteová

18 SZ: Stanislav Penc

20 KSČM: Soňa Marková

21 Koalice ČR: Ivan Fanderlík

22 NS: Miroslav Knapovský

24 KDU-ČSL: Jiří Hanuš

25 NEZ/DEM: Marie Čauševič

26 SRŠ: Jana Šnajdrová

Pardubický kraj

1 SZR: Jaroslav Smílek

3 BPS: Igor Lisoň

5 PaS: Tomáš Vandas

6 NEZ: Jiří Lejhanec

8 KČ: Michal Capko

9 ODS: Ladislav Libý

10 ČSSD: Radko Martínek

11 SNK-ED: Michal Koláček

12 US-DEU: Tomáš Kopecký

14 PB: František Kazilovský

15 4 VIZE: Josef Zemek

17 Moravané: Arnošt Juránek

18 SZ: Pavel Křivka

20 KSČM: Václav Snopek

21 Koalice ČR: Miloslav Kopecký

22 NS: Vladimír Krajina

24 KDU-ČSL: Pavel Severa

25 NEZ/DEM: Marcela Kozerová

26 SRŠ: Iveta Kmochová

Kraj Vysočina

1 SZR: Zdeněk Obhlídal

3 BPS: Eva Vodičková

5 PaS: Josef Polách

6 NEZ: Jaromír Fülle

8 KČ: František M. Hoffmann

9 ODS: Miroslava Němcová

10 ČSSD: František Bublan

11 SNK-ED: Vratislav Výborný

12 US-DEU: Lukáš Velev

14 PB: Libuše Kožíšková

15 4 VIZE: Zdeňka Bendová

17 Mor.: Lenka Puskeilerová

18 SZ: Jiří Dědeček

20 KSČM: Pavel Kováčik

21 Koalice ČR: Petr Látal

22 NS: Ladislav Bátora

24 KDU-ČSL: Jan Kasal

25 NEZ/DEM: Josef Skoumal

26 SRŠ: Darina Némethová

Jihomoravský kraj

1 SZR: Petr Pěta

3 BPS: Kateřina Šenkýřová

4 LiRA: Milan Hamerský

5 PaS: Vojtěch Fila

6 NEZ: Zdeněk Juračka

8 KČ: Marie

Salm-Reifferscheidt-Raitzová

9 ODS: Václav Mencl

10 ČSSD: Bohuslav Sobotka

11 SNK-ED: Eliška Kovářová

12 US-DEU: Vladimír Schovánek

14 PB: Petr Cibulka

15 4 VIZE: Hana Tomanová

16 ČSNS 2005: Jiří Stanislav

17 Moravané: Pavel Dohnal

18 SZ: Ondřej Liška

20 KSČM: Miroslav Grebeníček

21 Koalice ČR: Miroslav Hudeček

22 NS: Jan Illa

23 FiS: Jan Privarčák

24 KDU-ČSL: Libor Ambrozek

25 NEZ/DEM: Vladimír Železný

26 SRŠ: Eva Frélichová

Olomoucký kraj

1 SZR: Lucie Kaucká

3 BPS: Radovan Koutský

5 PaS: Irena Hanzlová

6 NEZ: Jana Hamplová

8 KČ: Petr Nohel

9 ODS: Ivan Langer

10 ČSSD: Miloslav Vlček

11 SNK-ED: Vlastimil Konšel

12 US-DEU: Martin Vysoudil

14 PB: Milan Rejthar

15 4 VIZE: Ivo Janeček

17 Moravané: Petr Berka

18 SZ: Pavel Andrš

20 KSČM: Alexander Černý

21 Koalice ČR: Michal Chromec

22 NS: František Dichter

24 KDU-ČSL: Tomáš Kvapil

25 NEZ/DEM: Václav Rýznar

26 SRŠ: Vladimíra Chytilová

Zlínský kraj

1 SZR: Petr Hradil

3 BPS: Pavel Kropík

5 PaS: Bohumil Šuléř

6 NEZ: Mojmír Novák

8 KČ: Petr Šico

9 ODS: Petr Nečas

10 ČSSD: Zdeněk Škromach

11 SNK-ED: Stanislav Polčák

12 US-DEU: Jaromír Kudlík

14 PB: Stanislav Krček

15 4 VIZE: Zdeňka Macurová

17 Moravané: Jaroslav Gál

18 SZ: František Šulgán

20 KSČM: Vlastislav Antolák

21 Koalice ČR: Jaroslav Moureček

22 NS: Lenka Ováčiková

24 KDU-ČSL: Michaela Šojdrová

25 NEZ/DEM: Zdeněk Lacina

26 SRŠ: Eva Báčová

Moravskoslezský kraj

1 SZR: Petr Czasch

3 BPS: Jonáš Hrdina

5 PaS: Karel Michný

6 NEZ: František Zwyrtek

8 KČ: David Hibsch

9 ODS: Martin Říman

10 ČSSD: Lubomír Zaorálek

11 SNK-ED: Vladimír Baar

12 US-DEU: Petra Hubková

13 HOB: David Tobiasz

14 PB: Josef Orszulík

15 4 VIZE: Petr Karas

17 Moravané: Jiří Ambroz

18 SZ: Petra Jakubková

20 KSČM: Miroslav Opálka

21 Koalice ČR: Radoslav Štědroň

22 NS: Václav Komárek

24 KDU-ČSL: Jiří Carbol

25 NEZ/DEM: Jana Wolfová

26 SRŠ: Věra Burgetová

Levnou kantýnu prý lídři nechtějí

31.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

DOTAZNÍK PRO POLITIKY. Lídři pěti nejsilnějších politických stran v Královéhradeckém kraji odpovídali na dotazy MF DNES. Všichni se shodli na tom, že nechtějí obnovit trest smrti, většina z nich je i proti stavbě spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem.

Hradec Králové - Redakce Mladé fronty DNES dostala od lídrů pěti nejsilnějších stran v kraji odpovědi na otázky, co chtějí prosazovat, budouli zvoleni. Od některých dokonce přišlo i pozvání do parlamentní restaurace. Budou-li však lídři s nabídkou váhat, pohoštění v zařízení dosud proslulém nízkými cenami by se jim mohlo prodražit.

Levné poslanecké restaurace už prý nejsou, co bývaly

Většina oslovených by se totiž v restauracích, které poslanci využívají, přimlouvala za tržní ceny, i když, jak se též vyjádřili, do padesátikoruny tam už dnes hlavní jídlo nepořídíte. „Nemáte přesné údaje, tamní ceny jsou srovnatelné se závodními jídelnami podobných zařízení. Zvu vás na oběd!“ říká lídr sociální demokracie v Královéhradeckém kraji Hana Orgoníková.

Jednička ODS Zdeňka Horníková tvrdí, že ceny v parlamentu mají být stejné jako kdekoliv jinde, ale vydat se do tamní restaurace s padesátikorunou v kapse? „Obávám se, že do padesáti korun se tam nenajíte,“ uvedla Horníková.

Také lídr lidovců Hanuš by cenovou hladinu v parlamentu srovnal s tržní, stejně tak by učinila jednička zelených Stanislav Penc. Tomu by ani nevadilo, kdyby si jeho spolustolovníci při obědě zakouřili a možná - podle gusta - by jim připálil i jointa. Jako jediný z královéhradeckých lídrů totiž přiznal zkušenosti s kouřením marihuany.

Vdotazníku však nebyly jen otázky na parlamentní vyvařovnu či na „hříchy“ mládí. Politici se měli vyjádřit i ke stavbě nové lanovky na vrchol Sněžky, k památkám, dálnici či ke zdravotní péči v kraji.

Lanovou dráhu na Sněžku by nestavěli Penc ani Marková, pro stavbu jsou naopak Horníková a Orgoníková. „Ano za předpokladu, že se nebude jednat o stejně gigantickou stavbu, jako je na polské straně,“ nechal si v odpovědi pootevřená vrátka lidovec Hanuš.

Byl by v oblasti památkové péče lepším hospodářem kraj, nebo stát? Z odpovědí lídrů lze vyčíst, že většina jich dává přednost tomu, aby památky zůstaly v majetku státu. Pro převod památek na kraj se vyslovila Horníková: „Vlastnictví památky krajem je podmínkou pro získání finančních prostředků z Evropské unie. Proto převody podporuji.“

Síť lékařských pohotovostí některým stačí

Zatímco jedničce ČSSD Orgoníkové se síť lékařských pohotovostí v kraji zdá dostatečná, Hanuš a Marková jsou opačného názoru. Penc míní, že je to v mezích možností, a Horníková tvrdí, že i v této oblasti by bylo co zlepšovat.

Lídr zelených by před pokračováním výstavby dálnice na hranici s Polskem dal přednost budování obchvatů měst a obcí, ostatní by upřednostnili souběžnou výstavbu. „Potřebné je obojí a jedno druhé nevylučuje. Hlavní je udělat vše brzy,“ míní lídr ČSSD Orgoníková.

***

Otázky MF DNES

1. Má mít policie možnost nasadit provokatéry při vyšetřování korupce?

2. Jste pro úplný zákaz kouření v restauracích?

3. Má být kvůli lidem, jako je takzvaný lesní vrah Viktor Kalivoda, obnoven trest smrti?

4. Mají být v parlamentní restauraci normální tržní ceny (nyní tam stojí například káva 6,50 Kč a hlavní jídlo do 50 Kč)

5. Kouřil jste někdy marihuanu nebo zkusil jinou nelegální drogu?

6. Souhlasíte s výstavbou obří spalovny, kterou chce Pardubický kraj postavit v Opatovicích nedaleko Hradce Králové?

7. Souhlasil(a) byste, aby památky v kraji, které dnes patří státu, třeba náchodský zámek, hospitál Kuks či areál Ratibořice, dostal do vlastnictví kraj?

8. Jste pro výstavbu nové lanovky až na vrchol Sněžky?

9. Nebylo by lepší vybudovat spíše obchvaty měst a obcí než pokračovat s výstavbou dálnice D 11 až k hranicím s Polskem?

10. Je síť lékařských pohotovostí v kraji dostatečná?

* Zdeňka Horníková lídr ODS

1. Provokatér není jediné možné řešení.

2. Ne.

3. Nejsem pro trest smrti.

4. Ano, ale obávám se, že do 50,Kč se v parlamentních jídelnách najíst nelze.

5. Ne.

6. Spalovna je legitimní forma likvidace odpadu, obecně proti ní nic nemám. Problémem spalovny v Opatovicích je však kvalita zvolené technologie.

7. Ke každé památce je zapotřebí individuální přístup.

8. Jednoznačně ano.

9. V žádném případě.

10. Vždy je co zlepšovat.

* Hana Orgoníková lídr ČSSD

1. Ano.

2. Rozhodně v době oběda.

3. Ne.

4. Nemáte přesné údaje. Ceny jsou srovnatelné se závodními jídelnami podobných zařízení. Zvu vás na oběd do parlamentu a pak zajdeme třeba do České televize.

5. Ne.

6. Ne.

7. Ne.

8. Ano.

9. Nevím. Potřebné je obojí a jedno druhé nevylučuje. Hlavní je udělat vše brzy.

10. Ano.

* Soňa Marková lídr KSČM

1. Ano.

2. Ano.

3. Mám obavu z možnosti zneužití trestu smrti.

4. Vaše informace se nezakládá na pravdě, přesto nemám nic proti navýšení cen.

5. Ne.

6. Ne.

7. Památky by měly zůstat státu.

8. Ne.

9. Jsem pro komplexní řešení dopravní situace v kraji v návaznosti na dopravní infrastrukturu státu. Dálnice by měla vést až na hranice s napojením na obchvaty měst.

10. Ne.

* Stanislav Penc lídr Strany zelených

1. Ne.

2. Ne.

3. Ne.

4. Ano.

5. Ano.

6. Ne.

7. Ne.

8. Ne.

9. Bylo.

10. V mezích možností.

* Jiří Hanuš lídr KDU-ČSL

1. Ano.

2. Pokud jsou restaurací myšleny prostory ke konzumaci jídla, ano.

3. Ne, doživotí je větší trest.

4. Určitě ano.

5. Nikdy.

6. Ne, pokud občané Královéhradeckého kraje nebudou mít možnost o ní rozhodovat.

7. Ne, pokud nebude změněno financování kulturních památek.

8. Ano, za předpokladu, že nepůjde o stejně gigantickou stavbu jako na polské straně.

9. Obě věci musí jít souběžně.

10. Ne.

Nahrávka velkým partajím

31.5.2006

Lidové noviny

Tomáš Vystrčil

HORIZONT Platný volební zákon v Česku diskriminuje malé strany. Musejí překonat nejméně sedm překážek

Parlamentní volby mají být podle ústavy volnou soutěží politických stran. Ačkoli Ústava České republiky v souladu s Listinou základních práv a svobod zaručuje občanům právo volit a být volen, volební zákon jejich právo značně omezuje.

V roce 1995 poslanci parlamentních stran pozměnili volební zákon tak, aby se udrželi ve sněmovně co nejdéle. Stanovili dalším, především malým stranám pro vstup do parlamentu jen těžko překonatelné překážky. Senát sice odstranil nejkřiklavější výstřelky (například třicet osm volebních obvodů), ale většina překážek zůstala.

Kauce a pětiprocentní hranice

Za právo ucházet se o hlasy voličů v parlamentních volbách, tedy za pasivní volební právo, musí každá strana zaplatit 210 tisíc korun. Pokud nezíská 1,5 procenta, a nemá tudíž nárok na příspěvek na volební náklady, přijde o ně. Kauce tedy funguje jako finanční sankce neúspěšným politickým stranám.

Hlasy těch stran, které nezískají alespoň 5 procent voličských hlasů, jsou v takzvaném skrutiniu rozpočítány mezi ty úspěšnější. Tím pádem hlasy některých voličů (průměrně 11 až 12 procent), přiřkne přepočítávací mechanismu zákona stranám jiným. Tedy i hlasy těch, kteří volili mimoparlamentní pravici, se nakonec připočítají mimo jiné i komunistické straně.

Otázka kvora je ostatně sporná. Pětiprocentní bariéra pro vstup do parlamentu měla podle autorů zákona zabránit tomu, aby se do parlamentu dostali zástupci malých stran, kteří by mohli být jazýčkem na vahách v rozhodování o zásadních věcech, a způsobit takzvané roztříštění politického spektra, což ale dnes stejně zastanou i jednotlivci ze stran velkých. Jsou země, a dle našich měřítek zcela jistě demokratické, kde tato obava neplatí.

Je pravda, že i v některých západních demokratických zemích existují volební kauce či volební kvorum. Ovšem pokud volební kauce existují, pak jen ve formě a výši jakéhosi administrativního poplatku a nikoliv jako ekonomická likvidační bariéra. Pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny pak nikde není použita spolu s kaucemi. Sečtemeli počet těch, které vyřadilo kvorum, s těmi, kteří k volbám nešli, pak v současnosti téměř 50 procent oprávněných voličů nemá zastoupení v Poslanecké sněmovně.

Navíc obě tyto bariéry působí i jako diskriminační prvek vylučující z volitelných pozic zástupce národnostních či etnických menšin, jejichž rozložení na území republiky nikde nedosahuje takové koncentrace, aby jejich zástupci měli naději na zvolení.

Skrutinium a ruinování mimoparlamentních stran

Volební systém výpočtem přidělených mandátů předem diskvalifikuje ty strany, které neobsadí všechny volební kraje. I absolutní vítězství v jednom z volebních krajů při neobsazení krajů ostatních nezajišťuje kvůli volební matematice zisk jediného mandátu, tedy účast v parlamentu. Navíc nejasné přesouvání počtu mandátů mezi jednotlivými volebními kraji a přesun zhruba 12 procent takzvaně propadlých hlasů představuje matematický zmatek přímo implantovaný do zákona. V praxi nemá každý hlas stejnou cenu. Ustanovení o tom, že politické strany dostanou příspěvek na náklady volební kampaně tehdy, pokud dosáhnou úspěchu ve výši 1,5 procenta dosažených hlasů, znamená, že některý hlas, tedy hlasy některých voličů, mají cenu 100 korun a jiné hlasy, tedy hlasy některých jiných voličů, jsou bezcenné.

Ke zvýraznění finančních rozdílů mezi stranami parlamentními a těmi, které v takto pokřivených volbách neuspěly, si poslanci parlamentních stran, tedy sami sobě, přidělili dalších 900 tisíc korun za každý jednotlivý mandát v Poslanecké sněmovně či v Senátu.

Ztížený přístup do médií

Systematická informační blokáda praktikovaná v médiích znemožňuje mimoparlamentním stranám účinně informovat veřejnost a tím i potencionální voliče se svými názory a programem. K tomu, aby si příslušný prostor zaplatily, pak v důsledku volebního zákona nemají finanční prostředky. Nemohou-li však informovat veřejnost, nemohou získat voliče a tím ani potřebná 3 procenta, aby získaly státní příspěvek na činnost. Výsledkem je to, že volby, alespoň tedy pasivní volební právo, je v této zemi vyhrazeno jen bohatým.

Průzkumy a mediální kampaň

Předvolební průzkumy veřejného mínění ovlivňují veřejnost mimo jiné v tom smyslu, že některé volební strany - ty pod pětiprocentní hranicí - nemá cenu volit, protože v takovém případě hlasy voličů propadnou. O tom, že tato kampaň je zneužitelná, svědčí kuloární informace o zmanipulovaných průzkumech či porovnání skutečných volebních výsledků s prognózami.

Neposledním důvodem neúspěchu takzvaně malých stran je denunciační kampaň, kdy jednak obecně, zvláště pak při každé zmínce o každé jednotlivé straně je na závěr konstatováno, že tato strana se do parlamentu nedostane. Voliči jsou tak přímo médii přesvědčováni, že nemá cenu dávat hlas stranám, které údajně nepřekročí pětiprocentní hranici, a že tedy jejich hlas propadne.

Současné působení všech uvedených faktorů silně zvýhodňuje současné parlamentní strany, vytváří nerovné podmínky pro svobodnou soutěž politických stran a slouží stávajícím politickým stranám k trvalému zachování jejich mocenských pozic ve státě.

Přitom u mimoparlamentních stran střední velikosti je toto varování vysloveně nepravdivé. Při předpokládané padesátiprocentní volební účasti odpovídá 5 procent zhruba 240 000 hlasům. Rozpočítáno na 87 okresů to představuje 2760 hlasů na okres. Obava z toho, že hlas propadne, tedy není na místě.

Foto popis| Hlavně se udržet! V roce 1995 poslanci parlamentních stran pozměnili volební zákon tak, aby se udrželi ve sněmovně co nejdéle. Stanovili dalším, především malým stranám pro vstup do parlamentu jen těžko překonatelné překážky. píše publicista Tomáš Vystrčil, jehož článek vznikl na základě konzultací s představiteli mimoparlamentních stran. Na snímku z televizního pořadu Otázky Václava Moravce speciál vysílaného 25. května jsou volební lídři stran v královéhradeckém kraji (zleva) Hana Orgoníková (ČSSD), Zdeňka Horníková (ODS), Soňa Marková (KSČM), Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Stanislav Penc (Strana zelených) a na promítací obrazovce moderátor Václav Moravec.

Na korupci provokatéry

31.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

MF DNES před volbami sondovala názory lídrů pěti nejsilnějších stran v kraji

Volby 2006

Hradec Králové - Ještě nevíte, které straně v pátek či v sobotu dát svůj hlas? Pokud chcete ve volbách do Sněmovny vybírat podle toho, kdo z kandidátů je pro zákaz kouření v restauracích či kdo by se při potírání korupce přikláněl k nasazení policejních provokatérů, mohl by vám přijít vhod poslední ze tří předvolebních testů Mladé fronty DNES. V něm jsme položili stejnou sérii otázek lídrům pěti nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji.

Korupci odsuzují všichni

Že korupce je nešvar, který lidé u nás pociťují jako jeden z nejvážnějších problémů, se občanští demokraté, komunisté, lidovci, sociální demokraté, ba i zelení shodnou bez výjimky. „Nejsem přesvědčena, že nasazení provokatérů je v potírání korupce jediné možné řešení, ale pokud ano, vyžaduje vysokou profesionalitu jako ochranu před zneužitím,“ míní lídr ODS Zdeňka Horníková. Zcela jednoznačně se za institut policejní provokace přimlouvají lídr KDU-ČSL Jiří Hanuš i jedničky kandidátek ČSSD Hana Orgoníková a komunistů Soňa Marková. Proti se vyslovil lídr zelených Stanislav Penc.

Ten záporně odpověděl i na za otázku, zda by byl pro úplný zákaz kouření v restauracích. Pokud by se o tom ve Sněmovně opět jednalo, spojence by našel ve Zdeňce Horníkové. „Kouření v restauracích je věcí majitelů podniků a zákazníků a na to zákon potřeba není,“ míní Horníková. Ostatní lídři by naopak dali přednost nekuřáckým restauracím.

V čem se pětice královéhradeckých lídrů shodla bez výjimky, je otázka znovuzavedení trestu smrti. Jejich vícehlasné Ne nenahlodaly ani těžké hrdelní zločiny, například nedávný případ "lesního vraha" Kalivody. „Přiznám se, že mám obavu z možnosti zneužití trestu smrti,“ odpověděla Soňa Marková z KSČM. Horníková se u těžkých trestů přimlouvá za doživotí bez možnosti propuštění, stejně tak lidovec Jiří Hanuš:

„Doživotí považuji za větší trest, než je poprava.“

Spalovnu raději ne

Pro některé voliče jsou důležité postoje politiků k regionálním problémům. Například záměr výstavby spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem mezi lídry podporu nenašel. Zatímco Hanuš by rozhodování přenechal obyvatelům kraje, ostatní volili kategoričtější vyjádření, zejména kvůli obavám z ekologické a dopravní zátěže v Královéhradeckém kraji.

Chtějí váš hlas: přehled kandidátů

31.5.2006

Mladá fronta DNES

PRAHA

ODS

Mirek Topolánek 50 let, předseda ODS

Jan Bürgermeister (58)

Lucie Talmanová (38)

František Laudát (46)

Tomáš Dub (38)

ČSSD

David Rath 40 let, ministr zdravotnictví

Miroslav Svoboda (44)

Karel Šplíchal (59)

Stanislav Křeček (68)

Gabriela Kalábková (30)

KDU-ČSL

Cyril Svoboda 49 let, ministr zahraničí

Marián Hošek (55)

Vladimír Říha (57)

M. Koronthályová (54)

Jaroslav Orel (54)

Zelení

Martin Bursík 46 let, předseda strany

Kateřina Jacques (35)

Petr Štěpánek (40)

Jaroslav Hutka (59)

Iva Kotvová (46)

KSČM

František Beneš 61 let, poslanec

Jiří Dolejš (45)

Václav Exner (63)

Marta Semelová (46)

Josef Skála (54)

STŘEDOČESKÝ KRAJ

ODS

Vlastimil Tlustý 50 let, poslanec

Eva Dundáčková (41)

Jan Vidím (41)

Jan Klas (48)

Petr Tluchoř (38)

ČSSD

Milan Urban 47 let, ministr průmyslu a obchodu

Richard Dolejš (35)

Josef Řihák (47)

Jan Hamáček (27)

Lenka Mazuchová (47)

KDU-ČSL

Vlasta Parkanová 54 let, poslankyně

Josef Janeček (53)

Lenka Ptáčková (36)

Jiří Růžek (53)

Josef Vacek (46)

Zelení

Olga Zubová 46 let, ředitelka galerie

Robert Gruzovský (29)

Jiří Čejka (51)

Mojmír Koščo (33)

Daniela Matějková (25)

KSČM

Stanislav Grospič 41 let, poslanec

Jiřina Fialová (56)

Miloslava Vostrá (41)

Václav Frank (62)

Václav Melša (59)

JIHOČESKÝ KRAJ

ODS

Tom Zajíček 57 let, poslanec

Jan Špika (56)

Michal Doktor (38)

Jan Bauer (37)

František Dědič (43)

ČSSD

Vítězslav Jandák 58 let, ministr kultury

Vlasta Bohdalová (48)

Karel Kratochvíle (48)

Jan Babor (57)

Jan Klimeš (50)

KDU-ČSL

Miroslav Kalousek 45 let, poslanec

Jaromír Talíř (55)

Rudolf Vodička (46)

Marie Hrdinová (38)

Václav Rosa (58)

Zelení

Dana Kuchtová 44 let, učitelka, překladatelka

Svatomír Mlčoch (50)

Dalibor Stráský (45)

Miloš Tuháček (31)

Michaela Petrová (26)

KSČM

Vojtěch Filip 51 let, poslanec

Petr Braný (55)

Taťána Jirousová (52)

Tomeš Vytiska (51)

V. Baborová (51)

PLZEŇSKÝ KRAJ

ODS

Jiří Pospíšil 30 let, poslanec

Jiří Papež (40)

Vladislav Vilímec (42)

Zdeněk Prosek (55)

Vladimír Dlouhý (56)

ČSSD

Václav Votava 49 let, poslanec

Jan Látka (52)

Václav Šlajs (53)

Václav Grüner (61)

Milada Emmerová (61)

KDU-ČSL

Jaroslav Lobkowicz 63 let, poslanec

Jiří Vačkář (62)

Jiří Jukl (57)

Jiří Lodr (44)

Marie Čápová (50)

Zelení

Eva Tylová 46 let, konzultantka pro ekologii

Petr Hlávka (57)

Miroslav Ryba (52)

Zdeněk Legát (45)

N. Kopelentová (44)

KSČM

Ivana Levá 55 let, poslankyně

Karel Šidlo (48)

Josef Švarcbek (51)

Jana Bystřická (56)

A. Nágrová (53)

KARLOVARSKÝ KRAJ

ODS

Miloš Patera 44 let, poslanec

Lubomír Suk (45)

Otakar Skala (43)

Jan Bureš (32)

Jaroslav Kočvara (51)

ČSSD

Jaroslav Fiala 50 let, vysokoškolský učitel

Pavel Vanoušek (59)

Zdeněk Berka (55)

Zdeňka Braunová (37)

Jaroslav Bradáč (51)

KDU-ČSL

Jana Křížová 47 let, zdravotní sestra

Josef Malý (52)

Karel Valíček (55)

Marek Poledníček (39)

Jiří Novák (42)

Zelení

Pavel Žlebek 62 let, podnikatel

Ivana Chlapovičová (39)

Petr Hanzík (60)

Milan Gebouský (48)

Alena Tichá (49)

KSČM

Pavel Hojda 53 let, poslanec

Jiří Holan (62)

Jaroslav Borka (53)

Eva Valjentová (41)

František Jurčák (57)

ÚSTECKÝ KRAJ

ODS

Petr Gandalovič 41 let, primátor

Aleš Řebíček (39)

Oldřich Vojíř (44)

Jiří Polanský (55)

Vladimír Šoltys (54)

ČSSD

Jiří Paroubek 53 let, premiér

Jaroslav Krákora (50)

Vlastimil Aubrecht (52)

Petr Červenka (56)

Josef Čerňanský (62)

KDU-ČSL

Jiří Kubínek 49 let, náměstek ministra

František Růžička (47)

Michal Pehr (28)

Miloslav Müller (44)

Petr Hybner (34)

Zelení

Přemysl Rabas 42 let, ředitel zooparku

Džamila Stehlíková (44)

Dušan Oslej (38)

Hana Vacková (33)

Jaroslav Beneš (59)

KSČM

Josef Šenfeld 46 let, poslanec

Zdeněk Maršíček (49)

Vladimír Reiber (58)

Jiří Hlinka (49)

Erika Sedláčková (51)

LIBERECKÝ KRAJ

ODS

Tomáš Hasil 44 let, poslanec

Libor Ježek (44)

Zdeněk Mach (53)

Juraj Raninec (38)

Jan Douděra (56)

ČSSD

Cyril Zapletal 56 let, poradce

Robert Dušek (39)

Jitka Vojtilová (43)

Ilona Lišková (46)

Pavel Ploc (41)

KDU-ČSL

Jaromír Drábek 41 let, prez. hospodář. komory

Ondřej Halama (50)

Pavel Jiran (49)

Tomáš Veber (42)

Petr Šourek (61)

Zelení

Petr Pávek 43 let, starosta

Miroslav Hudec (54)

Martina Pokorná (31)

Jan Korytář (34)

Jarmila Skopová (47)

KSČM

Josef Vondruška 58 let, právník

Stanislav Mackovík (39)

Václav Čížek (58)

Alena Svobodová (58)

Oldřich Panc (40)

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

ODS

Zdeňka Horníková 53 let, poslankyně

David Kafka (57)

Zdeněk Lhota (38)

Josef Ježek (56)

Jozef Kochan (60)

ČSSD

Hana Orgoníková 59 let, poslankyně

Evžen Snítilý (52)

Vladimíra Lesenská (42)

Robin Böhnisch (29)

Iva Šedivá (51)

KDU-ČSL

Jiří Hanuš 58 let, poslanec

Vladimír Derner (49)

Jiří Vitvar (43)

František Bartoš (53)

Petr Mišoň (60)

Zelení

Stanislav Penc 36 let, ochránce lidských práv

Monika Štayrová (43)

Tomáš Zídek (47)

Petr Briš (50)

Jiří Kulich (45)

KSČM

Soňa Marková 43 let, poslankyně

Vlastimil Dlab (54)

Alois Havrda (59)

Milan Novák (53)

Blanka Bubnová (51)

PARDUBICKÝ KRAJ

ODS

Ladislav Libý 52 let, starosta

Jiří Čepelka (52)

Daniel Petruška (34)

Václav Nájemník (61)

Alena Páralová (57)

ČSSD

Radko Martínek 49 let, ministr

Miroslav Váňa (45)

L. Zelenková (57)

Miloslav Soušek (44)

L. Navrátilová (40)

KDU-ČSL

Pavel Severa 41 let, poslanec

Václav Klička (34)

Pavel Šotola (35)

Iva Vinařová (54)

Marek Výborný (29)

Zelení

Pavel Křivka 45 let, překladatel

Jitka Dosoudilová (40)

Jiří Malík (34)

Jiří Zedníček (33)

Leona Vařechová (44)

KSČM

Václav Snopek 54 let, sociolog

Jitka Gruntová (61)

Jaroslav Fišer (54)

Jana Žítková (47)

Jaroslav Moučka (56)

VYSOČINA

ODS

Miroslava Němcová 53 let, místopředsedkyně PS

Vladimír Hink (49)

Milan Šmíd (54)

Simona Kafoňková (36)

Lenka Šoposká (41)

ČSSD

František Bublan 55 let, ministr vnitra

Karel Černý (41)

Petr Zgarba (46)

Zdeněk Jičínský (77)

Jaromír Schling (59)

KDU-ČSL

Jan Kasal 54 let, místopředseda PSP

Jiří Karas (63)

Jiří Blažek (44)

Jan Málek (46)

Petr Štěpán (44)

Zelení

Jiří Dědeček 53 let, písničkář, básník

Vít Prchal (36)

Marie Hronová (58)

Vladimír Turek (68)

Hana Houzarová (45)

KSČM

Pavel Kováčik 50 let, poslanec

Milan Bičík (56)

Marie Rusová (55)

Pavel Šlechtický (62)

Pavel Hodáč (37)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

ODS

Václav Mencl 63 let, poslanec

Walter Bartoš (45)

David Šeich (29)

Petr Pleva (46)

Pavel Suchánek (54)

ČSSD

Bohuslav Sobotka 34 let, ministr financí

Jeroným Tejc (28)

Michal Hašek (30)

Miloslav Kala (42)

Michal Pohanka (37)

KDU-ČSL

Libor Ambrozek 39 let, ministr živ. prostředí

Milan Šimonovský (57)

Ladislav Šustr (62)

Jan Husák (47)

Jan Grůza (48)

Zelení

Ondřej Liška 28 let, poradce EP

Kateřina Dubská (41)

Jiří Denk (39)

Jasna Flamiková (36)

Dušan Lužný (42)

KSČM

Miroslav Grebeníček 59 let, poslanec

Marta Bayerová (50)

Vojtěch Adam (55)

Antonín Zralý (62)

Zdeněk Koudelka (49)

OLOMOUCKÝ KRAJ

ODS

Ivan Langer 39 let, místopředseda PS

Petr Krill (65)

Radim Fiala (36)

Zdeněk Boháč (48)

Petr Skyva (64)

ČSSD

Miloslav Vlček 45 let, poslanec

Martin Tesařík (51)

Jindřich Valouch (58)

Jiří Krátký (61)

Karel Korytář (56)

KDU-ČSL

Tomáš Kvapil 50 let, poslanec

Ivo Vykydal (41)

Petr Prinz (27)

Milena Novotná (58)

Jindřich Miklas (53)

Zelení

Pavel Andrš 42 let, lékař

Tomáš Hradil (34)

M. Skácelová (36)

Josef Sedláček (55)

Bořivoj Šarapatka (46)

KSČM

Alexander Černý 53 let, poslanec

Ladislav Mlčák (59)

Václav Šmíd (55)

Miroslava Vlčková (55)

Jaroslava Cardová (52)

ZLÍNSKÝ KRAJ

ODS

Petr Nečas 41 let, poslanec

Jaroslav Plachý (54)

Pavel Svoboda (52)

Tomáš Úlehla (41)

Iveta Táborská (44)

ČSSD

Zdeněk Škromach 49 let, místopředseda vlády

Josef Smýkal (51)

František Novosad (58)

Antonín Seďa (45)

Miloš Melčák (67)

KDU-ČSL

Michaela Šojdrová 42 let, poslankyně

Ludvík Hovorka (42)

Václav Mikušek (59)

Jan Škopík (60)

Pavel Studeník (45)

Zelení

František Šulgan 49 let, místostarosta

Miroslav Janík (58)

Jana Hajduchová (44)

Vlastimil Brázda (49)

Věra Stojarová (25)

KSČM

Vlastislav Antolák 64 let, poslanec

L. Štaudnerová (54)

Vladimír Koníček (42)

D. Butnikošarovská (54)

Jaroslav Kučera (58)

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ODS

Martin Říman 45 let, poslanec

Radim Chytka (46)

Miroslav Krajíček (59)

Jaroslav Krupka (48)

Pavel Hrnčíř (45)

ČSSD

Lubomír Zaorálek 49 let, předseda PS

Alfréd Michalík (61)

Petr Rafaj (44)

Václav Klučka (52)

Hana Šedivá (49)

KDU-ČSL

Jiří Carbol 47 let, náměstek hejtmana

Josef Vícha (56)

Alois Janek (47)

Marcela Staňková (40)

Václav Pomikálek (44)

Zelení

Věra Jakubková 41 let, vedoucí střed. ekol. výchovy

Eva Holubová (50)

Leo Košťál (44)

Petr Orel (46)

Simona Pavlicová (34)

KSČM

Miroslav Opálka 53 let, poslanec

Kateřina Konečná (25)

Karel Vymětal (61)

Karel Svoboda (60)

Svatomír Recman (53)

Ve finiši i známé tváře spoléhají na kroužkování

29.5.2006

Právo

Lukáš Bek

Prošel by Klausův poradce,stínová ministryně ODS Páralová ne * Oživením by mohli být lídři zelených

Rozdílné průzkumy volebních preferencí nedávají příliš možností odhadnout, kdo z osobností různých stran se do Sněmovny dostane a před kým brána zůstane zavřená.

Ve volbách navíc budou moci lidé udělovat preferenční hlasy, které mohou pořadí změnit. Kroužkování jmen na kandidátce je pro mnohé známé tváře, odsunuté do pozadí, poslední možností, jak se ze sněmovní politiky neztratit.

Počet mandátů rozdělovaných v jednotlivých krajích se navíc výrazně liší. Záleží na množství odevzdaných hlasů v regionech, takže ve hře je mnoho neznámých.

Co ale ukázaly například krajské průzkumy STEM pro vysílání speciálů Otázek Václava Moravce v České televizi?

Z 200 současných poslanců znovu kandiduje 160, z toho jen 110 se může probojovat zpátky do lavic ve Sněmovně.

Například v Praze by podle hrubých propočtů občanští demokraté získali asi jedenáct z celkem 25 křesel. Znamená to, že by ve Sněmovně zasedl například poradce prezidenta Boris Šťastný, který je na sedmém místě, v dolní komoře by zůstal i Marek Benda (8), který se v tomto volebním období do ní vrátil až jako náhradník. Naopak mandát by neobhájila současná poslankyně Helena Mallotová (14).

V Pardubickém kraji by skončili poslanci Václav Nájemník (4) a Alena Páralová (5), která byla stínovou ministryní práce a sociálních věcí.

V Plzeňském kraji by se za ODS probojoval bývalý primátor Zdeněk Prosek (4), ale naděje by zhasly šéfovi komise pro kontrolu použití operativní techniky (přezdívané Velké ucho) Jiřímu Bílému.

Skončili by Kopecký, Čurdová či Turek

Ze soc. dem. poslanců by skončila například Anna Čurdová (7. na středočeské kandidátce), Robert Kopecký (8. na Ústecku), Ladislav Skopal (8. na jižní Moravě), Radim Turek (15. v Moravskoslezském kraji), někdejší ministr školství Eduard Zeman (8. v jižních Čechách) či exministr zdravotnictví Jozef Kubinyi (14. na severní Moravě). Neprošel by ani předseda děčínské soc. dem. Jaroslav Foldyna (7. na Ústecku). Na Vysočině spoléhá na preferenční hlasy doyen Sněmovny Zdeněk Jičínský (4.) a exministr dopravy Jaromír Schling (5.).

Za komunisty by se do Sněmovny v Praze dostali první tři na kandidátce - poslanci František Beneš, Jiří Dolejš a Václav Exner. Před branami Sněmovny by zůstala učitelka a předsedkyně pražské KSČM Marta Semelová, představitelka konzervativního křídla této strany.

Smůlu by mohla mít šestá Zuzka Rujbrová na jižní Moravě. Jí ale pomáhá například předseda Vojtěch Filip, který si na veřejnosti navléká tričko s jejím jménem. Mohla by dostat preferenční hlasy.

Na Olomoucku by z komunistů neprošel poslanec Miroslav Vlček, naopak primátorka Havířova Milada Halíková by se probojovala v Moravskoslezském kraji.

Lidovci by podle propočtu získali například ve Středočeském kraji pouze jedno křeslo - lídrem je poslankyně Vlasta Parkanová, druhý je poslanec Josef Janeček, který by tedy měl šanci jedině díky preferenčním hlasům.

Bývalý šéf civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Růžek, jenž je na stejné listině čtvrtý, by se mezi poslance také nedostal.

Stejná situace by byla v Jihočeském kraji, kde je jedničkou stranický šéf Miroslav Kalousek a druhý předseda poslanců Jaromír Talíř. Podobně by tomu bylo i na Vysočině - lídrem je místopředseda strany Jan Kasal a dvojkou poslanec Jiří Karas, jemuž i lidovci vyčítají přehnané názory například v boji proti interrupcím. V Moravskoslezském kraji by neuspěl například bývalý ministr obrany Vilém Holáň - je až šestý.

Ze Strany zelených by měli jako novici šanci předseda Martin Bursík v Praze a Kateřina Jacques, ale čtvrtý písničkář Jaroslav Hutka nebo šestý Petr Uhl rovněž musí spoléhat na preferenční hlasy.

Projít do Sněmovny by dále mohli za zelené místopředsedkyně Dana Kuchtová, lídr na jihu Čech, na Vysočině pak jednička kandidátky a šéf českého PEN klubu Jiří Dědeček a na Královéhradecku lídr, ekozemědělec a ochránce lidských práv Stanislav Penc.

Hradecký Aldis pod přísným dohledem

27.5.2006

Právo

Jiří Bednář

Sveřepé obličeje členů ochranky, rentgenové vstupní brány a pyrotechniky se speciálně vycvičenými psy, čmuchajícími v rozlehlé budově. To vše vítalo ve čtvrtek zástupy lidí, které se hrnuly do královéhradeckého kongresového centra Aldis na předposlední díl pořadu České televize Otázky Václava Moravce Speciál.

Jak Moravec vysvětlil, opatření měla sloužit především k ochraně zdraví diváků a politiků. „Stalo se, že se lidé snažili do sálu pronést pepřové spreje a podobné věci,“ řekl Moravec před zahájením přenosu.

K diskusi zasedli krajští lídři stran, které mají podle aktuálního výzkumu reálnou šanci na vstup do sněmovny. Byli to Hana Orgoníková (ČSSD), Zdeňka Horníková (ODS), Soňa Marková (KSČM), Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a Stanislav Penc (Strana zelených). Penc přišel před kamery v neformálním oblečení ekologického hospodáře. Hanušovi, který chce vyhnat kamióny z našich měst, přinesl Penc darem model náklaďáku, Orgoníková zase vtipkovala na téma facka dr. Macka a přišla s ochrannou přilbou.

Ačkoliv měly ženy převahu, zahájily diskusi útočně. „Po volbách bychom se mohli obávat modré diktatury ODS,“ řekla Orgoníková.

„Já se zase obávám pokračování vlády pana Paroubka,“ kontrovala Horníková.

Marková poukázala na riziko vzniku velké koalice ODS-ČSSD. „To by znamenalo změnu ústavy, volebního systému a také demontáž zbytků sociálního státu,“ varovala.

Hanuš je rozhodnutý „počítat zajíce až po skončení honu“.

Část diskuse se točila kolem dostavby dálnice D11. Zdržení podle Orgoníkové zavinila ODS, která nechtěla přijmout tzv. vyvlastňovací zákon, Horníková vidí problém v neschopnosti úředníků vyhovět majitelům pozemků. Rozdílné názory měli lídři také na převod dvorské zoo na akciovku či na fungování krajských nemocnic, rovněž transformovaných na akciové společnosti. Shodli se ale, že v případě zájmu USA umístit v ČR rakety by mělo být vypsáno referendum. V hlasování televizních diváků prostřednictvím SMS zvítězila Horníková, když jí svůj hlas poslalo téměř 45 procent lidí. Marková se umístila druhá (25,5 procent), třetí byl Hanuš (15,4) a čtvrtá Orgoníková (8,9). Poslednímu Pencovi poskytlo podporu 5,4 procenta diváků. Bleskový výzkum STEM začátkem týdne přinesl jiné hodnoty: ODS 24,3 %, ČSSD 19,1 %, KSČM 14 %, SZ 10,5 %, KDU-ČSL 5,8 %.

Aby vám Bursík nevyčinil! varoval Moravec Pence

27.5.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

(Hr)

Hradec Králové - Kdyby měli hradečtí fotbalisté v ochozech takovou podporu, jako měli v pořadu Otázky Václava Moravce speciál lídři nejsilnějších politických stran v kraji, mohli by pomýšlet na nejvyšší soutěž. Lidé, kteří přišli na natáčení předvolební diskuze, vytvořili svým favoritům bouřlivé prostředí.

Už na takzvané zahřívací kolo, jež přímému přenosu předchází, bylo všech 250 míst v sále zaplněno. „Prosím vás, vy v té růžové košili, mohli byste se prohodit? Výborně, děkuji!“ usazuje diváky asistent režie. Moravec pak diváky informuje o průběhu pořadu, především kdy a jak se budou moci dostat k položení dotazu pětici lídrů.

Ačkoli šlo o zkoušku, Moravec lídry nešetřil. „Slyším dobře? Kamiony na dálnice?!“ uťal jedničku zelených Stanislava Pence, když ho přistihl při přeřeknutí. „Ti, kteří chtějí poslouchat, to pochopí,“ nedal se Penc, ale poslední slovo měl stejně moderátor: „Já jen, aby vám Martin Bursík nevyčinil! Oni to převezmou novináři a bude se říkat, že jako lídr chcete vracet kamiony na dálnice.“

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)

Lídři horovali za dálnici

27.5.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

JAN HRUDKA

Pět nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji se střetlo před televizními kamerami

Hradec Králové - Kdyby o dálnici D11 rozhodovali lídři nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji, musela by být dávno hotová.

Za urychlení dostavby dálnice z Hradce Králové až na hranici s Polskem totiž horovali téměř všichni, které do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce speciál vysílaného z Hradce Králové svedl předvolební průzkum agentury STEM. „Dálnice je klíčem k rozvoji kraje, její dostavba na polské hranice pomůže rozvoji Trutnovska a Náchodska,“ řekl lídr lidovců Jiří Hanuš.

Rezervovaný postoj k dálnici měl z pětice lídrů jen Stanislav Penc za zelené, který Hanušovi věnoval dětský model kamionu. „Abych vám připomněl vaše billboardové heslo Kamiony z našich měst!“ uvedl Penc, který se obává, že zavedení mýtného odvede kamiony z hlavních silnic na vedlejší.

Špatný zákon, bránila se ODS

Téma dálnice však přinesla i kontroverzi. Lídr sociální demokracie Hana Orgoníková napadl poslance ODS, že nepodpořili zákon o vyvlastnění pozemků. „Pro zákon jsme nehlasovali proto, že je špatný,“ bránila se její volební soupeřka z ODS Zdeňka Horníková. Lídry, které před kamerami v sále hradeckého Aldisu sledovalo 250 lidí, doplňovala jednička kandidántky komunistů Soňa Marková.

Rozdílné názory padaly v otázce převodu okresních nemocnic či královédvorské zoo na akciové společnosti. Hanuš přitom zmínil, že považuje za ostudné, že zahrada dosud nenese jména zakladatele tamního safari Josefa Vágnera, přestože to krajští zastupitelé schválili.

Krajští lídři se naopak shodli na tom, že by stát měl pomoci v záchraně chátrajících vojenských objektů v památkové rezervaci Jaroměři-Josefově či že v otázce případného vybudování americké raketové základny na území Česka by mělo rozhodnout referendum. „Přiznám se, že mě tato otázka trochu zaskočila. Já to považuji za tak složitou a citlivou záležitost, že udělat rychlý soud, aniž bych byla odborníkem v této problematice, si nedovolím,“ říkala po skončení přenosu Horníková, která zvítězila v hlasování diváků u televizních obrazovek. Ti posílali své hlasy jednotlivým lídrům prostřednictvím SMS zpráv.

(Viz Lidé přišli... str. B3)

Tabulka

* Jak hlasovali diváci procento zaslaných SMS

Orgoníková 8,9

Horníková 44,8

Marková 25,5

Hanuš 15,4

Penc 5,4

Otázky Václava Moravce Speciál z Hradce Králové

26.5.2006

ČT 1

08:00 Zprávy

Naďa ABRAHÁMKOVÁ, redaktorka

--------------------

Dostavět dálnici D11 od Poděbrad do Hradce Králové a pokračovat severně k Jaroměři a dál k polským hranicím, to je podle většiny regionálních lídrů politických stran největší úkol politiků v Královéhradeckém kraji. Vyplynulo to z pořadu Otázky Václava Moravce Speciál, které Česká televize včera večer odvysílala z Hradce Králové.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Předposlední díl pořadu Otázky Václava Moravce Speciál z Hradce Králové usedly před kamery hned tři ženy, poslankyně ČSSD Orgoníková, KSČM Marková a ODS Horníková. První z nich si v narážce na nedávný konflikt Miroslava Macka s Davidem Rathem přinesla ochrannou přilbu.

Hana ORGONÍKOVÁ, lídr kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji /ČSSD/

--------------------

Jsem původním povoláním stavební inženýrka a když někde mohou lítat cihly, tak někde zase mohou lítat i facky.

Soňa MARKOVÁ, lídr kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji /KSČM/

--------------------

Nemůžeme chtít asi moc slušnosti od občanů, když se sami politici chovají neslušně.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Vážné úvahy vyvolala otázka z publika na téma, jak se představitelé stran postaví k případnému návrhu Spojených států amerických postavit na území České republiky raketovou základnu.

Zdeňka HORNÍKOVÁ, lídr kandidátky ODS v Královéhradeckém kraji /ODS/

--------------------

Jsem pro referendum na konkrétně postavenou otázku v zásadních věcech, a tím je třeba bezpečnost státu.

Jiří HANUŠ, lídr kandidátky KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji /KDU-ČSL/

--------------------

Problém třeba ani není v Poslanecké sněmovně, pokud se týká referenda, hlavně v Senátu, který je obrovským odpůrcem referenda. Možná z toho, že by si mysleli, že by je někdo mohl zrušit referendem.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Lídr zelených Stanislav Penc věnoval poslanci Hanušovi model kamionu, aby mu připomněl lidovecké billboardové heslo Pryč s kamiony z našich měst.

Stanislav PENC, lídr kandidátky Strany zelených v Královéhradeckém kraji /nestr./

--------------------

Já mám velkou radost z toho, že se tříbějí myšlenky, že to není jenom vo ideologii a že to možná povede i k tomu, že mladší generace pochopí, že by měla jít k volbám, že to je především vo nich.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V čem vidíte ten přínos pro lidi, pro občany, pro voliče?

Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize

--------------------

Právě v té možné přímé konfrontaci, že si hledí do očí a mohou si pokládat otázky za přítomnosti televizních kamer, takže ta bezprostřednost v tom okamžiku je asi jeden ze silných momentů.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Poslední pořad z cyklu Otázky Václava Moravce Speciál odvysílá Česká televize příští týden v pondělí ze Zlína.

Kandidáti z Královéhradeckého kraje

26.5.2006

MF plus

* 1. Jakým argumentem byste přesvědčoval voliče, aby dal hlas právě vám?

* 2. Jaký krok byste po zvolení poslancem učinil jako první, abyste pomohl kraji, za nějž kandidujete?

* 3. Měli by v našem státě jako zbraň proti korupci fungovat agenti-provokatéři? (ano/ne)

* 4. Zvedl byste ruku pro dekriminalizaci marihuany? (ano/ne)

* 5. Je pro vás přijatelné, aby homosexuální páry adoptovaly děti? (ano/ne)

* 6. Co je podle vás největší potíž českého zdravotnictví?

* 7. Jste pro legalizaci eutanázie v případech, kdy ji bude žádat na smrt nemocný pacient? (ano/ne)

* 8. Jste pro úplnou deregulaci nájemného? (ano/ne)

* 9. Myslíte, že by větší zastoupení žen pomohlo české politice? (ano/ne)

* 10. K jakému evropskému státu máte nejblíže a proč?

SOŇA MARKOVÁ, KSČM

1. KSČM nabízí program, který zná řešení problémů občanů ČR. Naši zastupitelé na všech úrovních každodenně dokazují svoji prací, že KSČM jen neslibuje, ale také plní.

2. Záleží na reálném volebním výsledku. Ten předurčuje sílu případných možných dalších kroků. Královéhradecký kraj má velké problémy s dopravní infrastrukturou a ohrožením životního prostředí.

3. Ano, i když je to zneužitelné.

4. Ne, v žádném případě.

5. Ano.

6. Kontrola finančních toků.

Schopnost a vůle k dohodě mezi všemi zainteresovanými subjekty. Snaha narušit právo občanů na dostupnou zdravotní péči ze zdrojů zdravotního pojištění.

7. Ne.

8. Ne.

9. Ano, jsem o tom přesvědčena.

10. Ke Slovenské republice. Slováci k nám mají po všech stránkách nejblíže.

STANISLAV PENC, ZELENÍ

1. Nevstupuji do veřejných aktivit momentálně a teď před volbami, aktivně se zabývám konkrétními případy porušování lidských práv, zneužívání moci a ochranou životního prostředí řadu let.

2. Prosazení auditů zaměstnanců státní správy tak, aby bylo možné využít potencionál mladých lidí ve prospěch občanů a demokracie.

3. Ne.

4. Ano.

5. Ano.

6. Stálá měnnost poměrů a pravidel.

7. Ano.

8. Ne.

9. Ano.

10. Ke Slovensku, a to proto, že se cítím Čechoslovákem.

HANA ORGONÍKOVÁ, ČSSD

1. Úspěšně vládneme od roku 1998, zemi vedeme k prosperitě, což znamená jistotu pro občany.

2. Rozhodně se budu angažovat u výstavby páteřních komunikací D 11, R 11 a R 35.

3. Ano.

4. Ne.

5. Ne.

6. Obchodní společnosti, které zřizují ze svých nemocnic krajské úřady.

7. Nelze odpovědět ano/ne. Očekávám odbornou i všeobecnou diskuzi.

8. Ne.

9. Ano.

10. K Irsku, které vzniklo tři roky po Československu, je srovnatelné s Českem a rozumíme si.

ZDEŇKA HORNÍKOVÁ, ODS

1. Voličům říkám, že vsázím na svou slušnost a na politickou i životní zkušenost. Nikoho nechci přesvědčovat nebo přemlouvat. Tyto volby jsou šancí a my nabízíme změnu.

2. Snažila bych se řešit především zdejší dopravní situaci a infrastrukturu. Cesta rovná se rozvoj.

3. Nejsem proti agentům, neměli by to však být provokatéři.

4. Ano.

5. Neuráželo by mne to.

6. Pan Rath, který se sice snaží o změny, ale dělá je takovým způsobem, že zdravotnictví více škodí, než pomáhá.

7. Ano.

8. Ano.

9. Nejsem o tom přesvědčena stoprocentně. Politika je o osobnostech.

10. Určitě ke Slovensku. Mám ráda zemi i její obyvatele.

JIŘÍ HANUŠ, KDU-ČSL

1. Kvůli reálnosti našeho programu.

2. Nabídl bych spolupráci a veškerý možný servis starostům našeho kraje bez ohledu na jejich stranickou příslušnost.

3. Ano.

4. Ne.

5. Ne.

6. Neexistují systémová opatření, která by vedla ke standardizaci a konsolidaci systému, rozhoduje se od stolu.

7. Ne.

8. Ano, mělo se to stát už v 90. letech.

9. Určitě.

10. K Polsku. Bydlím u hranic, studoval jsem s polskými spolužáky a docela dobře se naučil i jazyk.

Otázky V. Moravce speciál z Královéhradeckého kraje

26.5.2006

ČT 1

07:00 Zprávy - Ostrava

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka

--------------------

Dostavět dálnici D11 z Poděbrad do Hradce Králové a pokračovat severně k Jaroměři a dál k polským hranicím, to je podle většiny regionálních lídrů politických stran v Královéhradeckém kraji největší úkol politiků. Hovořili o tom včera v pořadu Otázky Václava Moravce speciál.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V předposledním díle pořadu Otázky Václava Moravce speciál z Hradce Králové usedly před kamery hned tři ženy. Poslankyně ČSSD Orgoníková, KSČM Marková a ODS Horníková. První z nich si v narážce na nedávný konflikt Miroslava Macka s Davidem Rathem přinesla ochrannou přilbu.

Hana ORGONÍKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky ČSSD v Královéhradeckém kraji /ČSSD/

--------------------

Jsem původním povoláním stavební inženýrka. A když někde mohou lítat cihly, tak někde zase mohou lítat i facky.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji /KSČM/

--------------------

Nemůžeme chtít asi moc slušnosti od občanů, když se sami politici chovají neslušně.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Zdeňka HORNÍKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky ODS v Královéhradeckém kraji /ODS/

--------------------

Jsem pro referendum na konkrétně postavenou otázku v zásadních věcech, a tím je třeba bezpečnost státu.

Jiří HANUŠ, poslanec PSP ČR, lídr kandidátky KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji /KDU-ČSL/

--------------------

Problém tady je ..., není třeba ani v Poslanecké sněmovně, pokud se týká referenda, hlavně v Senátu, který je obrovským odpůrcem referenda možná z toho, že by si mysleli, že by je někdo mohl zrušit referendem.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Lídr zelených Stanislav Penc věnoval poslanci Hanušovi model kamionu, aby mu připomněl lidovecké billboardové heslo "Pryč s kamiony z našich měst."

Stanislav PELC, lídr kandidátky Strany zelených, Královéhradecký kraj /nestr./ /oprava: Stanislav PENC, lídr kandidátky Strany zelených, Královéhradecký kraj /nestr.//

--------------------

Já mám velkou radost z toho, že se tříběj myšlenky, že to není jenom o ideologii a že to možná povede i k tomu, že mladší generace pochopí, že by měla jít k volbám, že to je především o nich.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

V čem vidíte ten přínos pro lidi, pro občany, pro voliče?

Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství ČT

--------------------

Právě v té možné přímé konfrontaci, že si hledí do očí a mohou si pokládat otázky za přítomnosti televizních kamer, takže ta bezprostřednost okamžiku je asi to ..., jeden ze silných momentů.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Poslední pořad z cyklu Otázky Václava Moravce speciál odvysílá Česká televize příští týden v pondělí ze Zlína.

Nechceme, aby se z Opatovic stala spalovna pro část Evropy

26.5.2006

Právo Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

Jiří Bednář

LÍDR ZELENÝCH V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI STANISLAV PENC ŘEKL:

* Které priority byste v případě zvolení do parlamentu jako poslanec prosazoval pro rozvoj Královéhradeckého kraje?

Základem je navrácení důvěry občanů v demokratický systém a smysluplnost práce politiků a státních zaměstnanců. Důležitá věc k dosažení tohoto je zaměstnanecký audit pro státní správu a jasná a srozumitelná práce poslanců. V kraji je zapotřebí obnova a bezpečnostní úpravy dopravní infrastruktury. Podpora tvorby krajiny, obnova rybníků a nádrží, turistické stezky a zázemí. Tyto investice se kraji vrátí formou přínosu z turistického ruchu a ozdravných pobytů.

* Spor o průmyslovou zónu v Opatovicích n. L. se dotýká i obyvatel hradeckého kraje. Jaký máte názor na nové investice, které mají v zóně vzniknout?

Je logické, že města musí myslet na zpracování odpadu, ale podpora spalovny přes odpor místních obyvatel i většiny politické reprezentace obou krajů je cesta nesprávným směrem. Nechceme, aby se z Opatovic stala spalovna pro část Evropy, a budeme podporovat účinnější třídění odpadu a jeho další využití.

* Zelení upřednostňují rychlostní silnice před dálnicemi. Souhlasíte přesto s požadavkem, aby plnohodnotná dálnice vedla od Jaroměře až k polským hranicím?

Drahé plány dálnic, kde dostavba je plánována v horizontu desítek let, je cesta špatným směrem. Ekologická daňová reforma, která může přinést zásadní omezení přepravy zboží po silnicích, modernizace a tvorba obchvatů lidských sídel pro nás budou vždycky prioritou.

* Vidíte ve svém kraji nějaký zásadní problém, o jehož vyřešení se hodláte během volebního období zasadit?

Náš kraj je z nejkrásnějších míst naší republiky i Evropy. Skoro 90 procent plochy tvoří lesy a zemědělská půda. Problém vidím v nedostatečné snaze o záchranu tohoto území pro další generace.

Pozvání k pořadu Otázky Václava Moravce speciál

25.5.2006

ČT

18:00 Večerník z Čech

Michal SCHUSTER, moderátor

--------------------

Jako každý čtvrtek, i dnes večer vysílá Česká televize předvolební debatu Otázky Václava Moravce speciál. Tentokrát z Královéhradeckého kraje. Přípravy přímého přenosu sleduje z Kongresového centra Aldis kolega Vlastimil Weiner. Dobrý večer, Vlastimile. Kdo se pokusí přesvědčit o svém volebním programu diváky?

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Dobrý večer z Hradce Králové. Hlavními hosty, hlavními diskutujícími pořadu Otázky Václava Moravce speciál z Královéhradeckého kraje budou leadeři politických stran vybraných podle výzkumu stranických preferencí. Diskutovat tedy budou poslankyně ČSSD Hana Orgoníková, poslanec KDU-ČSL Jiří Hanuš, poslankyně KSČM Soňa Marková, poslankyně ODS Zdeňka Horníková a leader kandidátky Strany zelených, ekozemědělec Stanislav Penc. Pozor, tři ženy mezi pěti diskutujícími.

Michal SCHUSTER, moderátor

--------------------

A jaká budou témata?

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Podle Střediska empirického výzkumu považují občané Královéhradeckého kraje za hlavní problémy ve svém životě nedostatek pracovních míst, korupci úředníků a nedostatek silničních tahů a obchvatů měst. Zcela jistě se v debatě bude hovořit o ekonomickém rozvoji kraje. Ten je zcela průměrný. Patří z tohoto pohledu na osmou příčku mezi všemi kraji celé České republiky. Pro zajímavost, průměrná mzda je tu ještě o dva tisíce sedm set korun nižší než celková průměrná mzda z pohledu celé České republiky a pokud jde o získávání prostředků z fondů Evropské unie, pak tento kraj zcela propadá. Připomenu tedy, že přímý přenos pořadu Otázky Václava Moravce speciál z hradeckého Kongresového centra Aldis začne na programu ČT 2 v jednadvacet hodin.

Michal SCHUSTER, moderátor

--------------------

Vlastimile, díky za pozvánku.

Vlastimil WEINER, redaktor

--------------------

Na slyšenou.

STEM pro ČT: Volby v Královéhradeckém kraji by vyhrála ODS

25.5.2006

ceska-media.cz

ČTK, autor: hš, tom, snm, (BoJ)

Praha 24. května (ČTK) - Volby do Poslanecké sněmovny v Královéhradeckém kraji by vyhrála ODS, kterou by volilo 24,3 procenta lidí. Druhá by skončila ČSSD, jíž by dalo hlas 19,1 procenta lidí. Třetí KSČM by volilo 14 procent, čtvrtou Stranu zelených 10,5 procenta a pátou KDU-ČSL 5,8 procenta lidí. Zjistila to agentura STEM v průzkumu pro Českou televizi (ČT), která dnes zveřejnila jeho výsledky. Pětina lidí v Královéhradeckém kraji ještě neví, zda půjde volit. Skoro dvě třetiny účastníků průzkumu neznají jméno lídra strany, kterou budou volit, nebo uvedli špatné jméno. Volební lídři ODS, ČSSD, KSČM, Strany zelených a KDU-ČSL budou hlavními hosty čtvrtečního diskusního pořadu ČT Otázky Václava Moravce Speciál. Debatovat budou poslanci ODS Zdeňka Horníková, ČSSD Hana Orgoníková, KDU-ČSL Jiří Hanuš a KSČM Soňa Marková a kandidát Strany zelených, ekozemědělec Stanislav Penc. Královéhradecký kraj patří k menším volebním obvodům - v roce 2002 se tam rozdělovalo 11 mandátů. Čtyři mandáty získala vítězná ČSSD (27,48 procenta hlasů), druhá ODS si připsala tři mandáty (26,58 procenta). Po dvoumandátech získali komunisté (16,05 procenta) a Koalice, v níž společně kandidovaly KDU-ČSL a US-DEU (14,46 procenta). Na dalších místech a bez mandátu zůstaly například Sdružení nezávislých (3,46 procenta) a Strana zelených (2,27 procenta). Minulých voleb v Královéhradeckém kraji se zúčastnilo 60,84 procenta voličů, což bylo více než celostátní průměr (58 procent).

Aktivisté i političtí přeběhlíci

25.5.2006

Právo

Lenka Hloušková

Budoucí možní poslanci ze Strany zelených nejsou v politice často žádnými nováčky.

Poslanecký klub zelených, vydržíli současné volební preference, bude patřit věkovým průměrem 44 let ke střední generaci. Většina jeho členů jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří překročili čtyřicítku a léta se věnuje ekologické problematice.

Třetina žen

Třetinu z 24 možných poslanců by tvořily ženy, což je z pohledu české politiky revoluční poměr. Spojovala by je zkušenost s prací ve státní správě nebo samosprávě.

Několik z nich vystřídalo před vstupem do strany i jiné partaje. Změnami politických postojů v minulosti se nijak netají Martin Bursík. Prošel Občanským fórem, Svobodnými demokraty a KDUČSL. Mezi zelenými není ale zdaleka sám.

Lídr ve středních Čechách Olga Zubová byla dva roky členkou ČSSD. „Program soc. dem. byl pro mne jako podnikatelku příliš levicový a vadil mi příklon ke KSČM, proto jsem vystoupila,“ řekla Právu ke změně stranické příslušnosti.

U zelených i mluvčí ODA

Středočeská dvojka Robert Gruzovský zase v 19 letech vstoupil k Sládkovým republikánům. Vydržel tam dva roky. Ve stejné straně byli rovněž další lidé, kteří jsou však pro červnové volby na kandidátkách zelených na nevolitelných místech - Jiří Anderle a Zdeněk Legát na Plzeňsku. Liberecká jednička, Petr Pávek zastával v letech 1997-1998 post mluvčího ODA.

Mezi veřejně známé tváře patří už nyní vedle Bursíka písničkář Jiří Dědeček, aktivista Stanislav Penc nebo předseda Hnutí Brontosaurus Tomáš Hradil. Jihočeská jednička Dana Kuchtová je dlouholetou členkou sdružení Jihočeské matky bojujícího proti jaderné elektrárně Temelín. Brutální policejní zásah z 1. května zviditelnil i pražskou dvojku Kateřinu Jacques, jež se jako vysoká státní úřednice profesně věnuje ochraně slabých.

Neřízenou střelou zelených by se mohla ve Sněmovně stát pardubická jednička Pavel Křivka, proslavený radikálními až přiboudlými výroky.

Lídr lidovců přenos trénoval

25.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

KAMPAŇ V PŘÍMÉM PŘENOSU. Pět lídrů politických stran se dnes večer v královéhradeckém Kongresovém centru Aldis utká v přímém přenosu předvolební televizní debaty Otázky Václava Moravce speciál.

Hradec Králové - Občanští demokraté v čele s poslankyní Zdeňkou Horníkovou mají největší šanci vyhrát v Královéhradeckém kraji červnové volby do Poslanecké sněmovny. Tvrdí to průzkum, který počátkem tohoto týdne na objednávku České televize provedla agentura STEM. Průzkum zároveň určil pětici lídrů politických stran, kteří se dnes v hradeckém Aldisu utkají v přímém přenosu předvolební televizní debaty Otázky Václava Moravce speciál.

Přenos začne dnes v 21 hodin na ČT 2

Přímý přenos ze sálu Aldisu začne v 21 hodin na programu ČT 2. „Nervózní? Kdepak, vždyť jsem dvanáct let řídil jednání zastupitelstva,“ usmíval se v úterý lídr lidovců a bývalý starosta Červeného Kostelce Jiří Hanuš. Přesto nenechal nic náhodě a na televizní přenos se připravoval pod dohledem kamery. „Absolvoval jsem tříhodinové sezení před kamerou a víte, že to bylo to dobré? Hned jsem mohl vidět, kde jsem udělal chybu a co bych měl zlepšit,“ uvedl Hanuš.

V debatě, v níž bude čelit nejen otázkám televizního moderátora, ale i lidí v sále, se střetne s lídrem zelených Stanislavem Pencem a trojicí žen Zdeňkou Horníkovou (ODS), Hanou Orgoníkovou (ČSSD) a Soňou Markovou (KSČM). „Čtu si volební program. Jestli soupeřů? Ne svůj!“ smála se včera nad dotazem, zda se připravuje na televizní diskusi, Horníková.

Dosavadní poslankyně, která je v ODS považována za expertku na bytovou politiku, očekává, že v debatě bude muset zabrousit i do jiných témat. „Jako lídr se musím orientovat ve všem. Bydlení bych samozřejmě zvládla, ale myslím, že i dopravu, školství, venkov či zdravotnictví,“ míní Horníková, která se v oblasti zdravotnictví přiklání k zachování nemocnic v kraji jako akciových společností. „Nemám ráda téma kriminality a bezpečnosti. To mně moc nesedí,“ přiznala poslankyně.

Penc slibuje nepříjemné otázky

Zato lídr zelených Stanislav Penc je v těchto oblastech jako doma. I když se na televizní přenos zvlášť nepřipravoval, mohl by to být právě on, kdo by do něj mohl vnést trochu vzruchu. „Jen ať se někdo zeptá tří poslankyň v kraji, jestli někdy vystoupily v parlamentu, jestli někdy udělaly něco nad rámec stranickosti,“ vyzval muž, který proslul svým angažováním proti zásahu policistů na loňském CzechTeku a následným telefonátem premiéru Paroubkovi z rockového festivalu v Trutnově.

„Ke svým soupeřům v sále i k divákům u obrazovek budu přistupovat taková, jaká jsem. Myslím, že nejjednodušší bude řídit se vlastním rozumem,“ řekla jednička kandidátky sociálních demokratů v Královéhradeckém kraji Hana Orgoníková.

Ani ona volební programy soupeřů příliš nestudovala, v argumentaci se prý opírá hlavně o analýzu stranických programů, kterou zpracovaly odbory. Těší se však, že se debata stočí na dostavbu dálnice, protože za svou parketu považuje dopravu.

Drahé krajské sídlo jistě přijde na přetřes

„Bylo by také dobré pohovořit, proč na Královéhradecku nejsou opraveny silnice. Že se finanční prostředky kvůli krajskému úřadu dávají do přestavby hradeckého pivovaru, který bude sloužit jen jako další úřednické místo. To není od věci kritizovat,“ tvrdí Orgoníková.

Protože proti přestavbě pivovaru vystupují také lidovci i část hradecké veřejnosti, lze očekávat zajímavý střet. O to ostatně předvolební televizní pořad podle Václava Moravce usiluje. „Chceme rozpoutat předvolební diskusi v regionu, ze kterého právě vysíláme, důkladně představit programy stran a oživit zájem lidí o politiku,“ zdůvodnil Moravec dramaturgický tah České televize vysílat letos přenosy předvolebních debat poprvé z jednotlivých volebních krajů.

***

* Preference v kraji

ODS 24,3%

ČSSD 19,1%

KSČM 14,0%

Strana zelených 10,5%

KDU-ČSL 5,8%

SNK-ED 1,9%

Nezávislí 1,3%

NEZ/DEM V. Železného 0,7%

Zdroj: STEM pro Českou televizi

Lidi nejvíc trápí nezaměstnanost

25.5.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

(Hr)

Hradec Králové - Z předvolebního průzkumu, v němž agentura STEM oslovila 649 obyvatel Královéhradeckého kraje, vyplynulo, že k volbám se chystají tři pětiny z nich. „Zájem o účast v letošních červnových volbách je v okresech kraje poměrně vyrovnaný. Nejméně se hodlají zúčastnit voleb příznivci Strany zelených, největší zájem o účast mají sympatizanti ODS a KSČM,“ stojí ve zprávě agentury.

Dotázaní se shodli, že vedle malé nabídky pracovních míst je v kraji důležitá dostavba dálnice a na ni navazujících obchvatů měst. „Doprava v kraji je alfou a omegou. Dalším problémem je venkov, zejména Broumovský výběžek potřebuje nová pracovní místa,“ řekla Zdeňka Horníková z ODS. Lidi v kraji také trápí korupce úředníků a špatné podmínky pro malé a střední podnikatele. Nejznámějšími lídry kandidátek v kraji jsou Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a Stanislav Penc (Strana zelených), které znala více něž polovina respondentů. Soňu Markovou (KSČM) znalo 48 procent dotázaných, Hanu Orgoníkovou (ČSSD) a Zdeňku Horníkovou (ODS) 40 procent voličů.

Všichni jmenovaní budou dnes večer debatovat v královéhradeckém Aldisu v pořadu České televize Otázky Václava Moravce speciál.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy (hradec králové)

V Královéhradeckém kraji má náskok ODS

25.5.2006 Právo str. 03 Zpravodajství

Lukáš Bek

Získala by 24,3 procenta, ČSSD na druhém místě 19,1, třetí je KSČM se 14 procenty

V Královéhradeckém kraji by volby s náskokem vyhrála ODS s 24,3 procenta. Druhá by skončila ČSSD, které by dalo hlas 19,1 procenta. Následují se 14 procenty komunisté.

Vyplývá to z bleskového výzkumu agentury STEM pro pořad České televize Otázky Václava Moravce speciál, který se bude vysílat dnes od 21 hodin na ČT 2 z královéhradeckého Kongresového centra Aldis.

Zelení obsadili čtvrté místo

Na čtvrtém místě skončila Strana zelených s 10,5 procenta, lidovce preferuje 5,8 procenta.

Další strany by nepřekročily dva procentní body, žádnou stranu neuvedlo 19 procent a nerozhodnutých je 2,3 procenta.

STEM se mj. ptal na to, co lidi nejvíce ovlivní při rozhodování ve volbách.

Necelá polovina (49 %) uvedla vystupování politiků v médiích, na kampaň dá 27 procent a 24 procent se bude rozhodovat podle přátel.

K volbám chce přijít téměř dvě třetiny lidí

ODS na Královéhradecku vede poslankyně Zdeňka Horníková, ČSSD její kolegyně z dolní parlamentní komory Hana Orgoníková. Také komunisté nasadili poslankyni - Soňu Markovou. Lidovce vede poslanec Jiří Hanuš a zelené aktivista Stanislav Penc.

Voleb se chce na Královéhradecku zúčastnit 60 procent dotázaných, 18 procent se k urnám nechystá a 22 procent si není jisto. Průzkum se konal od 22. do 23. května mezi 649 respondenty.

Graf

Stranické preference v Královéhradeckém kraji v % a srovnání s volebními výsledky

Předpokládaná volební účast

ano 60

ne 18

neví 22

V roce 2002 se voleb zúčastnilo 60,84% oprávněných voličů

výsledek voleb v kraji v roce 2002 volební preference v 5/2006

ODS 24,3 26,58

ČSSD 19,1 27,48

KSČM 14,0 16,05

Zelení 10,5 2,27

KDU-ČSL 5,8 14,46 v koalice s US DEU

STEM.PRAVO-ti

Muž, který možná rozhodne o vládě

25.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN JANDOUREK

Šéf Strany zelených Martin Bursík znovu usiluje o místo v parlamentu. Bývalý ministr v Tošovského vládě má šanci

Volby 2006

Spojení politika, byznysmena a ekologického odborníka: tak přesně tím je Martin Bursík pro jedny. Pro druhé je to politický turista a demagog. Nová tvář s novými přístupy. Stará tvář, protože je v politice od počátku. Jak ke všem těmto přídomkům přišel?

Je to skutečně paradox. Pro mnohé Martin Bursík představuje novou tvář v politice. Přitom však jde o muže, který se na politické scéně pohybuje už řadu let. Nová však určitě bude role, kterou nejspíše po červnových volbách zaujme. Strana zelených se pod jeho vedením může stát žádanou koaliční nevěstou, nebo bude přinejmenším opozičním hráčem, na kterého bude třeba brát ohled.

Do politiky vstoupil Martin Bursík hned v okamžiku, kdy se vůbec o nějaké politice mohlo začít mluvit. Již před listopadem 1989 byl aktivistou Hnutí za občanskou svobodu, jehož prohlášení podepsal v červnu 1989. Hnutí založili členové Charty 77; požadovalo zavedení demokracie a umožnění malého a středního podnikání. Šlo tedy o požadavky výsostně politické, což byl rozdíl ve srovnání s přístupem Charty 77. Ta se totiž pokoušela tlačit na režim pomocí pravidel, která on sám deklaroval, například v oblasti lidských práv a platných zákonů.

Muž na radnici

Toto počáteční předlistopadové angažmá může dnes Bursíkovi v něčem pomoci. Když někteří kritici poukazují na to, že předseda Strany zelených sotva zvládne tak svérázné jedince, jako je třeba bývalý disident Stanislav Penc, může na to Bursík odvětit, že právě Pence zná už z doby vzniku HOS a o něco později ze zakládání Občanského fóra v Praze 4. Právě v Občanském fóru začalo Bursíkovo putování po politických stranách, které mu jeho protivníci předhazují jako politický turismus.

Po působení v Občanském fóru, za něž se stal v roce 1990 poslancem České národní rady, se objevil u Svobodných demokratů, kde zaujal post místopředsedy. I od nich odešel, a to v roce 1996. Na podzim 1998 pak kandidoval do pražského zastupitelstva, byl lídrem Unie pro Prahu a kandidátem na funkci primátora. Nakonec jeho Unie pro Prahu skončila druhá za ODS a primátorem se Bursík nestal, protože tomu zabránila koalice ČSSD a ODS. Jako zastupitel měl však prostor k projevování nespokojenosti s primátory Janem Koukalem a Janem Kaslem. Kritizoval na radnici především projednávání územního plánu, při němž byly podle něj ignorovány názory občanů a občanských sdružení, řešení problémů v dopravě, které nebere v úvahu ekologické aspekty a konflikty zájmů u zastupitelů.

V roce 2001 si stěžoval v rozhovoru s Václavem Moravcem pro BBC, že zastupitelé sedí v dozorčích a správních radách akciových společností, v nichž má Praha podíl. Bursík měl pocit, že by to mohlo být v rozporu se zákonem. Zastupitelé by podle něj měli zveřejnit, jaké z toho mají požitky a jaké pobírají peníze. „Jsou tam podle odhadů radní, kteří mají plat, když se sečte všechno dohromady, větší než prezident republiky.“

Komunální politici mu to nezapomněli a po letech se začali zajímat o to, zda má sám Bursík, pokud jde o peníze, všechno v pořádku - zda nebyl při restituci svého rodinného domu nějak privilegován. To sice zatím nikdo neprokázal, ale po každém takovém obvinění nějaký ten stín pochybností zůstane. Poměry v pražské komunální politice jsou na druhou stranu pro celostátní politiku jistě dobrý trenažér.

Politik nového typu

Když se stal v roce 1998 na šest měsíců ministrem v Tošovského vládě, už bylo patrné, že si buduje image „jiného“ politika. V rozhovorech citoval názory občanů, kteří ho podporují a říkají mu, jak se diví, že člověk jako on může být v politice, jež je přece tak špinavou záležitostí. Tím dával najevo, že on bude politikem nového typu a čistým. Faktem je, že účast ve vládě Josefa Tošovského je v biografii politika spíše něčím, co dané osobě prospěje. Tento prozatímní, krátkodobý kabinet totiž byl u veřejnosti poměrně oblíbený.

Pokud jde o Bursíkovu ministerskou činnost, známá je jeho kritika stavby Jaderné elektrárny Temelín. Podporoval využívání obnovitelných zdrojů energie a z protitemelínského angažmá dostal anticenu od stoupenců jaderné energie Ropák. Anticena je udělována každý rok největším „škůdcům“ životního prostředí. Pro ministra životního prostředí je to ocenění jen zdánlivě paradoxní, protože právě na tomto postu se lze dopustit činů, které se některým vrstvám ekologického hnutí nemusí líbit. Ropák se poprvé objevil ve filmu Jana Svěráka z roku 1988 a označoval bytost, která žije ve velmi špinavémprostředí. Pro politika prosazujícího ekologické zásady je to docela příhodné označení. Svěrákův ropák se však živil uhlím a výfukovými plyny, což nebude Bursíkův případ.

Byl také lidovcem

V roce 1999 se Bursík objevil pod praporem KDU-ČSL. Zdůvodňuje to tím, že ho do strany přizval tehdejší předseda Josef Lux. Lux měl představu, že z lidovců vytvoří jaksi „rozkročenější“ stranu, jež nebude plnit jen funkci jazýčku na vahách. Bursík se podílel na vytváření ekologických tezí programu. Smrtí Josefa Luxe však ambice ohledně rozkročování u lidovců zřejmě skončila. Ve straně zůstal až do roku 2003 a svůj odchod zdůvodnil tím, že neměl prostor pro uskutečňování idejí týkajících se životního prostředí.

V roce 2002 se stal jakožto ministerský poradce pro energetiku spoluautorem návrhu zákona o obnovitelných zdrojích energie. Vytvořil také návrh ekologické daňové reformy, která zatím nebyla uvedena do života. Když Klaus odmítl před rokem podepsat zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, napsal Bursík text nazvaný Deset omylů prezidenta Klause. Názory hlavy státu v něm označil za neprofesionální a nevědecké. Bude zajímavé sledovat, jestli si jednou při případném vládním jmenování Klaus, schopný nové ministry přezkušovat, na Bursíkovu vědeckost ještě neposvítí.

Návrat na oběžnou dráhu vysoké politiky začal pro Martina Bursíka v červnu 2004, kdy vstoupil do Strany zelených. Bylo jasné, že nebude jen jedním z řadových členů. V září 2004 byl už členem předsednictva. V roce 2005 došlo ve straně k vnitřnímu konfliktu, který byl zosobněn právě Bursíkem a tehdejším předsedou Janem Beránkem. Na září téhož roku byl svolán mimořádný sjezd strany: podle Beránka měla strana utvořit koalici zelených s malými liberálními stranami, zatímco Bursík chtěl jít do voleb samostatně. Beránek se bál vítězství ODS, které by mohlo vést ke změně volebního zákona a eliminaci malých stran. Bursík se naopak strachoval o program strany, který by mohl v takovém uskupení utrpět. Sjezd dal za pravdu Bursíkovi a zvolil ho předsedou. Poražení oponenti Beránek a Jakub Patočka ze strany odešli a svými výroky Bursíkovi snahu udržet zelené pohromadě rozhodně neusnadňují. Jakub Patočka například prohlásil: „Martin Bursík a jeho skupina, jak jsem je poznal zblízka, prostě nejsou tou alternativou, za kterou se vydávají. Lidé kteří si myslí, že když budou volit Stranu zelených, dají hlas slušné politice, žijí v iluzi.“

Ani bez vnější opozice by to Bursík neměl jednoduché. Nedlouho před volbami podepsalo sedmnáct členů zelených dopis, kde obviňují vedení strany z nekomunikace se členskou základnou ohledně kampaně, financování strany a o změnách na kandidátkách. Mezi signatáři je i kandidát zelených Petr Uhl. Bursík bývá považován za člověka, který na veřejnosti vystupuje jemně a neagresivně, dokáže však být i tvrdým vyjednavačem. Nakonec bude muset ve své straně zvládnout velmi rozdílné ovečky, třeba právě ty, které těsně před volbami naruší pracně budovaný obraz jednoty. Nic jiného mu zřejmě ani nezbývá.

Zatím se předseda Strany zelených nenechal nikým vyvést z míry. Uvidíme, jestli mu to vydrží i po dalších politických přestřelkách.

***

„Martin Bursík a jeho skupina, jak jsem je poznal zblízka, prostě

nejsou tou alternativou, za kterou se vydávají.“

Jakub Patočka bývalý člen Strany zelených

* Co také řekl

„Rád bych přiznal barvu, ta barva je zelená.“

„Součástí strategie našich konkurentů je vytvořit dojem, že Strana zelených je shlukem sice výrazných osobností, ale že není schopna garantovat, že bude držet i po volbách jednotnou linii. Podívejte se například na Stanislava Pence. Je mánička, je focen s kozami a to je prezentováno jako něco divného. My ale nejsme a nebudeme vyrovnaný klub kravaťáků.“

„V roce 2004 jsem byl spoluautorem zákona na podporu a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. To byla absolutní detektivka. Pracovali jsme na tom s kolegy dva a půl roku a poslanci navrhovali změny, přestože bylo zřejmé, že mnohdy vůbec netušili, o co jde.“

„Nedostal jsem se nikdy do pozice, že by mě takříkajíc někdo nachytal na švestkách, že by se ukázalo, že jsem lhal. Zní to idealisticky, ale říkat pravdu patří k mým životním krédům. Mám za sebou skautskou výchovu a byl jsem tak i v rodině vychováván. Žádná politická kariéra či dílčí politický úspěch mi nestojí za to, abych slevil ze svých zásad.“

„Chceme zákaz vytápění tuhými palivy. To je dost nepopulární opatření a prezentovat je by nám mnozí nedoporučovali. Ale je nutné začít podporovat alternativní zdroje a úspory energie.“

„I levicová i pravicová koalice, oba scénáře jsou možné, i když možné je také to, že naše témata budou pro partnery silným oříškem a my budeme hlídacími psy v opozici.“

„Byli jsme čtyřicet let odříznuti od materiálních věcí, je těžké vzdát se konzumu.“

Hradecko chce dostavit dálnici a rozvíjet železnici

25.5.2006

iHNed.cz

Lídři nejsilnějších politických stran, které se v Královéhradeckém kraji budou v červnových volbách ucházet o přízeň voličů se ve čtvrtečním pořadu Otázky Václava Moravce Speciál v České televizi shodli na tom, že pro další rozvoj Královéhradeckého kraje je důležitá dostavba dálnice D11 na polské hranice a také větší podpora železniční dopravy.

Diskuse se zúčastnili Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Stanislav Penc (Strana zelených), Soňa Marková (KSČM), Zdeňka Horníková (ODS) a Hana Orgoníková (ČSSD). V Královéhradeckém kraji by podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro ČT ve volbách zvítězila ODS (24,3 procenta), druhá by byla ČSSD (19,1), třetí KSČM (14), čtvrtá Strana zelených (10,5) a pátá KDU-ČSL (5,8).

Otázky položí v Aldisu

25.5.2006

Právo Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

Jiří Bednář

Mezi pěti diskutéry v Hradci zasednou tři ženy

Otázky Václava Moravce Speciál, které se dnes večer vysílají z královéhradeckého kongresového centra Aldis, budou v jistém smyslu unikátní.

Na pódiu zasednou k předvolební debatě tři ženy, které jejich strany v hradeckém kraji nominovaly do čela svých kandidátních listin. Budou to Zdeňka Horníková z ODS, Soňa Marková z KSČM a Hana Orgoníková z ČSSD.

Sekundovat jim budou lidovec Jiří Hanuš a Stanislav Penc ze Strany zelených. Kromě Pence jsou všichni lídři současnými poslanci Sněmovny. Největší zkušenosti má Hana Orgoníková (59), která drží poslanecký mandát od června roku 1992. Zdeňka Horníková (53) je ve Sněmovně od roku 1996, Soňa Marková (43) a Jiří Hanuš (58) završují svá první volební období a šestatřicetiletý Penc se do Sněmovny pokouší proniknout poprvé.

Dva průzkumy

Pětici lídrů pro dnešní Moravcovy Otázky Speciál vybrali občané Královéhradeckého kraje ve dvou průzkumech úrovně preferencí, které provedly agentury SC&C a STEM. Regionální bleskový výzkum, který pro Českou televizi začátkem tohoto týdne provedl STEM, potvrdil, že v kraji se nejvyšší oblibě těší ODS (preference 24,3 procenta). Druhá skončila ČSSD (19,1), třetí jsou komunisté (14,0) a za nimi následuje Strana zelených (10,5). Do Sněmovny by se dostali ještě lidovci s necelými šesti procenty hlasů.

Na otázky odpovídalo 649 respondentů a tři pětiny z nich uvedly, že se rozhodně voleb zúčastní. Lze předpokládat, že kandidáti se střetnou nad žhavými regionálními tématy, jako je dopravní infrastruktura, problematika enkláv s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti nebo státní podpora péče o památky.

„Pořad je rozdělen na tři části. V první bude s krajskými lídry diskutovat moderátor Moravec, ve druhé části bude klást dotazy publikum a ve třetí dostanou prostor regionální novináři,“ připomněl dramaturg redakce aktuální publicistiky ČT Aleš Poledne. Začátek přímého přenosu je ve 21 hodin, diváci budou do Aldisu vpouštěni již od 19 hodin.

Tváře nové i trochu starší

24.5.2006

Mladá fronta DNES

VLADIMÍR KUČERA

O straně nejen ekologických představ, ale hlavně voličského vzdoru

BURSÍKOVI ZELENÍ. Vydrží jim přízeň, kterou jim předpovídají volební průzkumy?

Je čas volit zelené, stojí na billboardech s portréty Martina Bursíka a Kateřiny Jacques. Je to slogan mnohovýznamný. Tuto několikavrstevnost potvrzuje v Hospodářských novinách Václav Havel: „Zeleným způsobem jsem myslel od mládí, programově jsou mi blízcí bez ohledu na to, jaké frakce uvnitř spolu bojují,“ říká Havel a pokračuje: „Naše politika je trochu zatuchlá, stále titíž lidé, a zdá se mi, že trocha čerstvého vzduchu je zapotřebí a že by se do ní pár nových lidí mělo dostat.“ Možná nevědomky, ale spíše cíleně - Havel se ve svých politických tazích rád tváří jako přímočarý naivista - definuje současné postavení Strany zelených ve zdejším politickém prostředí. Možná skutečně doba běsnící tržní ekonomiky a jí odpovídající prostředí pro život vyvolaly růst strany hájící udržitelnost této hodnoty. Ale také, a nejspíš naléhavěji, přitahují zelení nemalou část společnosti, nadrženou na jakoukoliv změnu. Ne tedy ani tolik „zelené myšlení“, ale velmi neodbytně „čerstvý vzduch“.

Zelená „česká“ cesta

Historie českých zelených je, mírně řečeno, pestrá. Počátkem léta 1989 vzniklo Ekologické sdružení s cílem změnit se v Československou stranu zelených. StB toto úsilí zlikvidovala. Strana zelených se tedy ustavuje 9. prosince 1989. Estébáci se tehdy pokusili stranu infiltrovat. Vzpomeňme na rozšířený slogan: „Jsou to melouni. Navrch zelení, uvnitř rudí.“

Ve volbách roku 1990 zůstali zelení pod pětiprocentní hranicí. Za dva roky se spojují se stranami socialistickou a zemědělskou v Liberálněsociální unii. Ta získala 6 procent hlasů, ale brzo se rozpadla. Po dalších peripetiích se v roce 1998 zelení dostávají jen těsně nad jedno procento hlasů. O čtyři roky později však dosahují téměř 2,5 procenta. Vzestupu si nikdo nepovšiml, tématem bylo senzační vítězství Špidly nad Klausem. Nicméně nárůst hlasů pro zelené pokračoval. Stále mimo pozornost politologů, komentátorů a analytiků. Jan Herzmann, ředitel společnosti Factum Invenio, k tomu v Hospodářských novinách letos v březnu řekl: „Proč se o nich nepsalo loni na konci roku jako o straně, která se k pěti procentům blíží? Víme, že statisticky není žádný rozdíl mezi 4,6 a 5,4 procenta preferencí.“

Když pak strana v čele s Martinem Bursíkem, vůbec ne novou tváří české politiky, přeskočila limit zvolitelnosti, stala se pro mnohé zajímavou. Preference dál rostly. Znervóznily zkamenělou politickou scénu. Podrážděný Jiří Paroubek dokonce na Bursíka zaútočil a vyčetl mu majetkové poměry.

Sytost místního odstínu zelenosti

Zdejší zájem o ekologii byl do listopadu 1989 do jisté míry výrazem nesouhlasu s komunistickým režimem. Posun hodnot v tehdejším režimu zastřel skutečnost, že zelení v tradičních demokratických zemích jsou odpůrci mnoha tržních zvyklostí a pohybují se často na hranici anarchistického hnutí nebo přímo v něm. Časem však „zaběhnuté“ politické strany „adoptovaly“ ekologii do svých programů a představitele zelených, jako například německého Joschku Fischera, do svých řad. Vyhraněný politický ekologismus značně otupěl.

Ovšem v 80. letech minulého století ještě značka zelených něco znamenala. U nás si připočetla étos protitotalitní vzpoury. Nicméně, byť by se zdálo, že silná „zelená strana“ vznikne v osvobozené zemi zcela přirozeně, nedošlo k tomu. Místním zájmem byl trh, ne sdružení, jež tržní kult podrývá.

Jako by dnešní vzestup Strany zelených byl anachronismem. I u nás se už velké strany ekologickými tématy začaly zaobírat. Navíc zájem o životní prostředí zde není nijak přehnaný. Šéf STEM Jan Hartl před časem v Právu uvedl: „Levicový ekologismus je ve společnosti, a to víme i z našich výzkumů, velmi nepopulární.“

Proč se tedy zatím zelení?

S velkou dávkou přísnosti navrhněme hypotézu: zelení mají více možných voličů než skutečných programových vyznavačů. Dokončeme Hartlovu úvahu: „Snaha orientovat se spíše na středové voličstvo je jediným logickým výsledkem.“ Ano, Martin Bursík se ukázal jako brilantní pragmatický politik. Existuje značná množina lidí, jimž osud země není lhostejný. Chtějí volit. Jsou založením liberálové. Nevyhraněně levicoví i pravicoví. Pro první je sociální demokracie nepřijatelná skrze buranství okruhu Jiřího Paroubka a státní mocichtivost; též pro koketování s komunisty.

Druzí nedůvěřují občanským demokratům pro jejich aroganci blížící se chování fotbalových funkcionářů. Přežívá frustrace z opoziční smlouvy. A zelení se nabídli: k „tvrdému“ ekologicky orientovanému jádru přibírají i volební rebely. Tak docela je původně programově a ideově neoslovují, ale politicky a pragmaticky přitahují. Jim je určena ona část „zelenosti“, nesená v trendu „postideologické“ politiky, který v pozorovatelích vyvolává problém s levo-pravým usazením strany a nutí hovořit o hybridu. Je mnoho důvodů, pro něž řada aktivních nevolí zavedené strany. Proto přehlížejí, že se zelení chovají v mnohém stejně jako ony „nepřijatelné“ partaje. Droga neokoralosti tyto „poklesky“ přebíjí. Možní voliči zelených nehledí ani na některé body programu, jež jim osobně nevyhovují: jedněm třeba zahraniční politika, „evropsky“ vymezená vůči USA, druhým „energetické tažení“, jen složitě slučitelné s praktickým životem; tihle by jinak těžko přijali poplatky ve zdravotnictví, tamti zase odmítání školného.

I oprávněné výhrady k paradoxu „zelené pestrobarevnosti“ jsou v dané atmosféře zpozdilé. Zda to voliče naopak nepřitáhne? Úvahu rigidních straníků, že zeleným jejich různorodost ubírá na spolehlivosti koaličního partnera, lze smést: co na tom špatného, že konečně někdo bude hlasovat po svém svědomí a ne dle instrukcí sekretariátu? Jaroslav Hutka, jeden ze zelených kandidátů, v prastaré písni ze Sušilova sborníku zpívá: „A když bylo před kostelem, hádala se duše s tělem...“ Do jisté míry to odpovídá stavu Strany zelených. I to však může být přitažlivé. Etablované strany „zelená perspektiva“ zlobí. Můžeme však také říci: „Ještě tam nejsou!“ Podaříli se však zeleným jejich sněmovní tažení dovést do konce, nezbude „starým“ parlamentním partajím než parafrázovat Fausta: „Vyvolaly jsme ducha, jehož se nemůžeme zbýti!“

***

S velkou dávkou přísnosti navrhněme hypotézu: zelení mají více možných voličů než skutečných programových vyznavačů.

* Co slibují zelení

10 slibů volebního programu

1. Snížení celkové daňové kvóty na 35 procent hrubého domácího produktu.

2. Odstranění byrokratických překážek podnikání - zkrácení doby nutné k založení firmy na dva týdny.

3. Celoroční zákaz jízdy kamionů o víkendech od pátku odpoledne do nedělní půlnoci. Podpora železniční dopravy a převedení kamionů na dráhu.

4. Postupné rušení uhelných elektráren a zavádění obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor.

5. Zrušení přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. Studium na vysokých školách bez školného.

6. Zdvojnásobení státních výdajů na kulturu. Kultura má vytvářet atmosféru ve společnosti.

7. Přijetí zákona o registrovaném partnerství lidí stejného pohlaví.

8. Léky na předpis bez příplatků, zato paušální poplatky za lék na receptu s úlevami pro chronicky nemocné.

9. Regulace prostituce samostatným zákonem. Zákaz nabízení sexuálních služeb na veřejnosti.

10. Podpora ekologického zemědělství a hospodaření s ohledem na budoucí generace.

* Tváře kampaně

Jiří Dědeček. Písničkář, básník, spisovatel a překladatel. Je členem Mezinárodního PEN klubu a vyučuje na Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Dana Kuchtová. Dlouholetá členka sdružení Jihočeské matky, které bojuje proti atomové elektrárně v Temelíně. Bývalá překladatelka a učitelka.

Stanislav Penc. Ochránce lidských práv, ekologický zemědělec. V roce 2000 založil Spolek přátel koz a pořádá slavnosti v Českém ráji.

Kateřina Jacques. Ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, veřejnost si jí více všimla poté, co ji na demonstraci proti fašismu zmlátil policista.

* Kdo zmizel

Jakub Patočka. Dlouhou dobu spolu s Janem Beránkem hlavní tvář Strany zelených. Měl blízko k sociální demokracii Vladimíra Špidly. Ze strany odešel poté, co ji ovládl Martin Bursík.

Otázky míří do Hradce

24.5.2006 Právo

((jbs)

HRADEC KRÁLOVÉ - Otázky Václava Moravce Speciál, veřejný předvolební debatní pořad České televize, se tento čtvrtek bude vysílat z Hradce Králové. V hradeckém kongresovém centru Aldis je pro veřejnost připraveno 250 míst. „Diskuse, vysílaná v přímém přenosu na ČT 2, začne v devět večer, obecenstvo budeme vpouštět již od 19 hodin,“ informoval dramaturg pořadu Aleš Poledne.

Předběžné pozvání obdrželi lídři stran, které mají podle dosud známých průzkumů v Královéhradeckém kraji šanci překročit pětiprocentní hranici, nutnou pro vstup do Sněmovny. Jsou to Hana Orgoníková (ČSSD), Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Soňa Marková (KSČM), Zdeňka Horníková (ODS) a Stanislav Penc (Strana zelených).

„Všichni zájemci z řad veřejnosti se budou muset podrobit průchodu bezpečnostními rámy,“ upozornil Poledne.

Politici se utkají před kamerami

24.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

Hradec Králové - Zatím bez osobní konfrontace odpovídají lídři pěti stran, kterým předvolební průzkumy v Královéhradeckém kraji přisuzují vyšší než pětiprocentní zisk potřebný ke vstupu do Sněmovny, na anketní otázky MF DNES. Zítra však stanou tváří v tvář před televizními kamerami. Královéhradecký kraj je předposlední v pořadí předvolebních debat Otázky Václava Moravce speciál. Přímý přenos z hradeckého Aldisu začne v 21 hodin na programu ČT 2.

„Podle únorového průzkumu agentury SC&C v kraji jsme předběžně pozvali Hanu Orgoníkovou z ČSSD, za lidovce Jiřího Hanuše a za komunisty Soňu Markovou. ODS by měla reprezentovat Zdeňka Horníková a zelené Stanislav Penc,“ uvedl dramaturg pořadu Aleš V. Poledne. Složení hostů debaty by mohlo být upraveno podle bleskového průzkumu preferencí agentury STEM z počátku tohoto týdne.

Vedle otázek Václava Moravce a novinářů se politiků budou moci ptát i lidé, kteří nechtějí předvolební diskusi sledovat z domova. Do Aldisu budou moci přicházet už od 19 hodin. „V sále, odkud se bude vysílat, je 250 míst,“ informoval Poledne. Diváci, kteří se na debatu vydají, budou muset projít bezpečnostními rámy. Televize tím chce zamezit, aby se v sále objevily nežádoucí předměty.

Podle voličských preferencí CS&C by ve volbách v kraji těsně zvítězila ODS před ČSSD. Třetí by skončila KSČM a do Sněmovny by se dostali ještě lidovci a zelení. Aktuální výsledky bleskového průzkumu preferencí agentury STEM v kraji přineseme v zítřejším vydání MF DNES.

(Viz Lídři maturovali... str. 3)

Jak volební lídři znají svůj kraj?

24.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

MATURITA POLITIKŮ. Výsledky svých stran v posledních krajských volbách znají lídři současných kandidátek pro parlamentní volby téměř dokonale, na region s největší nezaměstnaností v Královéhradeckém kraji si však nevzpomněl ani jeden z nich.

Hradec Králové - Kdyby si současní maturanti u zkoušky dospělosti vytáhli otázku, které je nejvyšší místo v kraji a v jaké nadmořské výšce leží nebo které památky v kraji jsou zapsány na světovém seznamu kulturního dědictví UNESCO, asi by zajásali. Ne tak lídři pěti nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji, jimž Mladá fronta DNES telefonicky položila sérii otázek, jež měly prověřit jejich znalosti volebního regionu.

Krajskou maturitu by složili, ale ne na výbornou

„Tak to jste mě tedy zaskočil!“ byla častá reakce na otázky týkající se nezaměstnanosti, průměrného výdělku či hokejových a fotbalových klubů hrajících nejvyšší soutěže. Přesto by volební lídři maturitu ze znalostí Královéhradeckého kraje zvládli, na výtečnou by to však nebylo. Většinu otázek dokázali oslovení politici zodpovědět správně či s drobnou odchylkou. Například na dotaz, kolik obyvatel má Královéhradecký kraj, se správné odpovědi nejvíce přiblížili Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a Hana Orgoníková (ČSSD), kteří shodně uvedli 550 tisíc, což je jen o necelé dva tisíce víc, než udává královéhradecká pobočka Českého statistického úřadu. K 31. prosinci loňského roku to bylo přesně 548 368 obyvatel.

Lídři také poměrně přesně určili průměrný plat v kraji, nejblíže skutečné částce 16 934 koruny v roce 2005 byla Orgoníková.

Větší problémy působila lídrům odpověď na otázku, kde je v kraji nejvyšší nezaměstnanost. „Určitě to je někde nahoře. Severovýchod kraje? Nezaměstnanost na vesnicích je však určitě vyšší než ve městech,“ přemýšlel nad otázkou lídr Strany zelených Stanislav Penc. Pak jmenoval Broumovsko, jemuž přisoudil třináct procent lidí bez práce.

Na nezaměstnanost na Trutnovsku zapomněli

Na broumovský region vsadili i Zdeňka Horníková (ODS) a Jiří Hanuš. „Další region s výraznou mírou nezaměstnanosti je Novobydžovsko,“ dodal lídr lidovců. Soňa Marková (KSČM) jmenovala Jičínsko, ale podle dat statistiků za poslední čtvrtletí loňského roku byla v kraji nejvyšší nezaměstnanost na Trutnovsku - 8,45 procenta.

Otázkou na cenu jízdného v krajském městě se nechala zaskočit Zdeňka Horníková, která jízdní tarif odhadla na šest až osm korun. „První pásmo stojí dvanáct korun, pak je tam ještě druhé pásmo, ale kolik stojí, nevím. Já ho nepoužívám,“ uvedla Orgoníková. Přesnou částku 12 korun určili i zbývající volební lídři.

I když o Sněžce jako o nejvýše položeném místě kraje nikdo z dotázaných nepochyboval, její nadmořskou výšku udávanou v současných mapách správně určily jen Orgoníková a Marková. Horníková a Hanuš o metr přestřelili a Penc bez mučení přiznal, že si na nadmořskou výšku Sněžky nevzpomíná.

Památky UNESCO politici většinou neznají

Zatímco poslední otázku testu, která se týkala zastoupení jejich stran v krajském zastupitelstvu, zvládli všichni téměř na výbornou (jen Marková se od skutečného výsledku KSČM odchýlila o dvě procenta), chytákem se pro většinu lídrů ukázala být otázka, které památky v kraji jsou zapsány na seznamu UNESCO. „Braunův Betlém? Myslím, že je tam Litomyšl, ale ta zase není v našem kraji,“ uvažoval Penc.

Jiří Hanuš přisoudil zápis do světového kulturního dědictví, na němž je z Česka dvanáct památek, hned třem pamětihodnostem z kraje: kostelíku ve Slavoňově na Náchodsku, Kuksu i Novému Městu nad Metují. Na Nové Město vsadila i Marková, Orgoníková na Kuks. Jediná správná odpověď zazněla od lídra ODS Horníkové: Z památek v Královéhradeckém kraji není na seznamu UNESCO ani jedna.

„V našem kraji je pouze jedenáct národních kulturních památek,“ uvedl Milan Smolík z oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu.

Pokud si zájemci budou chtít prohlédnout některou z pamětihodností zapsaných UNESCO, nejblíže jsou zámek v Litomyšli a historické jádro Kutné Hory.

Ve sportu se většina dotázaných orientuje

Podobným chytákem byla otázka, které fotbalové a hokejové kluby v kraji hrají nejvyšší soutěž. „Hradečtí hokejisté hrají první ligu a fotbalisté Hradce druhou ligu. Hned za nimi jsou ve třetí lize náchodští fotbalisté,“ říkala Horníková.

Marková přiznala, že neví, Hanuš a Orgoníková věděli, že žádný hokejový ani fotbalový klub v kraji nejvyšší soutěž nehraje. Ve fotbale, kde je nejvyšší soutěží první liga, hraje Hradec druhou ligu a v hokeji (nejvyšší je extraliga) bojují hradečtí hokejisté v první lize).

***

* Otázky MF DNES

1. Kde je v Královéhradeckém kraji nejvyšší nezaměstnanost a kolika dosahuje procent?

(na Trutnovsku 8,45 % - duben 2006)

2. Jaký byl vloni v kraji průměrný plat?

(16 934 Kč - rok 2005)

3. Kolik lidí v kraji žije?

(548 368 - k 31.12.2005)

4. Kolik stojí základní jízdné v městské hromadné dopravě v krajském městě?

(12 Kč)

5. Který je největší zaměstnavatel v kraji?

(Fakultní nemocnice Hradec Králové)

6. Které je nejvýše položené místo v kraji a kolik má metrů nad mořem?

(Sněžka, 1602 m n. m.)

7. Které památky v kraji jsou na seznamu dědictví UNESCO?

(žádné)

8. Vyjmenujte okresy v kraji.

(Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov)

9. Které fotbalové a hokejové kluby v kraji hrají nejvyšší soutěž?

(žádné, hradečtí fotbalisté - 2. liga, hradečtí hokejisté - 1. liga)

10. Kolik procent hlasů získala vaše strana v posledních krajských volbách a kolik má křesel v krajském zastupitelstvu?

Zdeňka Horníková

lídr ODS

Nezaměstnanost: Broumovsko, 9 %

Průměrný plat: 16 300 Kč

Počet obyvatel: 530 tisíc

Jízdné v Hradci Králové: 6 nebo 8 Kč

Největší zaměstnavatel: nevím

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1603 m n. m.

Památky UNESCO: žádné

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: hradečtí fotbalisté - 2. liga, hradečtí hokejisté - 1. liga

Výsledek strany v krajských volbách: 38,39%, 21 mandátů (přesně 39,28 %, 21)

Hana Orgoníková

lídr ČSSD

Nezaměstnanost: Novobydžovsko, okolo 10 %

Průměrný plat: téměř 17 tisíc Kč

Počet obyvatel: 550 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Fakultní nemocnice Hradec Králové

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1602 m n. m.

Památky UNESCO: Kuks

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádné

Výsledek strany v krajských volbách: 11,97%, 6 mandátů (správně 11,97%, 6)

Soňa Marková

lídr KSČM

Nezaměstnanost: Jičínsko, přes 9%

Průměrný plat: necelých 16 tisíc Kč

Počet obyvatel: přes 500 tisíc

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Škoda Auto Kvasiny

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1602 m n. m.

Památky UNESCO: Nové Město nad Metují

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádné

Výsledek strany v krajských volbách: okolo 18%, 8 mandátů (správně 16,66%, 8 mandátů)

Stanislav Penc

lídr Strany zelených

Nezaměstnanost: Broumovsko, asi 13%

Průměrný plat: okolo 15 tisíc Kč

Počet obyvatel: 500 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: nevím

Nejvýše položené místo: Sněžka, nevím

Památky UNESCO: Braunův Betlém

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: fotbalisté a hokejisté Hradce

Výsledek strany v krajských volbách: 2,5%, žádný mandát (správně 2,5 %, 0)

Jiří Hanuš

lídr KDU-ČSL

Nezaměstnanost: Broumovsko, okolo 10%

Průměrný plat: 15 600 Kč

Počet obyvatel: 550 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1603 m n. m.

Památky UNESCO: Slavoňov, Nové Město nad Metují, Kuks

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádný

Výsledek strany v krajských volbách: okolo 10,3%, pět mandátů (přesně 10,35%, 5)

Zelení mají stranické noviny

23.5.2006

Lidové noviny

bit

Graficky celkem zdařilé klipy nabízejí zelení. Vždy jde o jakési stranické noviny, v zeleno-bílém provedení, v nichž se fotografie hýbou podobně jako ve zfilmované pohádce Harry Potter. Úvod spotu ale vyznívá snad až příliš chlubivě. Zelení říkají, že jsou zastoupeni v 16 evropských parlamentech a sebevědomě tvrdí, že v Česku jejich „preference přesahují 10 procent“. Že to říkají jen některé průzkumy, je ponecháno stranou. Klip je podkreslen nevtíravou hudbou a ústřední ženský hlas působí příjemně.

Po sebevědomém začátku se v hlavní novinové fotografii začnou proměňovat hlavy jednotlivých lídrů Strany zelených. Pak ženský hlas vyzve vždy jednoho z nich, aby promluvil o tématu, které ho trápí nejvíce.

„Stanislav Penc z Královehradeckého kraje nám odpovídá, proč volit zelené,“ oznamuje hlas. Když Penc mluví o bezpečnosti a lidských právech, objevují se záběry z loňského policejního zásahu na CzechTeku. Zelení v klipu také využili zákrok policie proti své kandidátce Kateřině Jacques. U ostatních lídrů převažují ekologická témata. Místy jsou ale podávána až příliš emotivně.

Bublan se nechce vzdát inspekce

23.5.2006

Lidové noviny

PRAHA O budoucí podobu české policie se včera ostře střetli ministr vnitra František Bublan (za ČSSD) a občanský aktivista a sněmovní kandidát Strany zelených Stanislav Penc. Spor o to, kdo by měl v budoucnu kontrolovat práci policistů, se odehrál přímo na Bublanově tiskové konferenci, kam Penc přišel jako člen Syndikátu novinářů.

Bublan odmítá, aby policisty kontroloval nezávislý orgán, podřízený například ministerstvu spravedlnosti. „Přivítal bych ale, aby Inspekce ministra vnitra podléhala veřejné kontrole, například prostřednictvím parlamentu,“ řekl včera Bublan.

Penc práci inspekce dlouhodobě kritizuje, vadí mu například, že dosud nebyl potrestán žádný z policistů, zasahujících na loňském CzechTeku. „Policejní odbor kontroly a stížností dostává ročně kolem šesti tisíc stížností, kladně ale vyřídí jen desetinu,“ upozornil Penc. Fakt, že ministerstvo vnitra a policie v případě CzechTeku nereflektovaly usnesení parlamentu, branně bezpečnostních výborů a ombudsmana, je podle Pence ukázkou politické manipulace s policií.

Bublan: Inspekce se nevzdám

23.5.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Penc práci inspekce dlouhodobě kritizuje, vadí mu například, že dosud nebyl potrestán žádný z policistů, zasahujících na loňském CzechTeku. „Policejní odbor kontroly a stížností dostává ročně kolem šesti tisíc stížností, kladně ale vyřídí jen desetinu,“ upozornil Penc. Fakt, že ministerstvo vnitra a policie v případě CzechTeku nereflektovaly usnesení obou komor parlamentu, branně bezpečnostních výborů a ombudsmana, je podle Pence ukázkou politické manipulace s policií.

Převedení pravomocí inspekce pod ministerstvo spravedlnosti požaduje rovněž Ivan Langer (ODS), o němž se mluví jako o možném Bublanově nástupci. „Vedle toho musí policejní odbor kontroly fungovat tak, aby skutečně řešil stížnosti občanů, místo aby je zametl pod koberec,“ řekl LN Langer.

Podle opozice je podivné, když ministr vnitra začne řešit koncepci policejního sboru dva týdny před volbami. „Zdá se, že se pan ministr konečně probudil. Otázka je, proč nedělal, co měl, po dva roky ve funkci a proč nyní opisuje od opozice,“ prohlásil Langer. Kandidát zelených Penc upozornil, že se Bublan rozhodl prezentovat svou koncepci rozvoje policie dva dny poté, co ho Strana zelených kritizovala za nekoncepčnost. Bublan ve svém návrhu předpokládá například přijetí služebního zákona, který by policistům přinesl navýšení platů o 4 až 5 tisíc korun. Chce zlepšit i materiální vybavení policie, například zavedením internetu do každé služebny.

Martin Bursík: Všimli jste si? Zelení jsou nechtěnými dětmi české politiky

22.5.2006

iHNed.cz

MARTIN BURSÍK, šéf Strany zelených:

Všimli jste si? Zelení jsou nechtěnými dětmi české politiky

Vážení čtenáři, přinášíme vám první ze série předvolebních rozhovorů s lídry pěti nejsilnějších politických stran, kteří by po volbách mohli nejvýrazněji ovlivňovat dění v zemi. Další velká profilová interview najdete na těchto stránkách po celý tento týden.

Martin Bursík vede Stranu zelených sedmý měsíc, za tu dobu se její volební preference zvedly ze dvou a půl na deset procent. Přesto demoskopové opakovaně upozorňují, že voličské sympatie k jeho straně jsou "mělké" a skutečný volební výsledek se může od dnešních odhadů výrazně lišit.

Budoucnost zelených je nejistá, a přitom klíčová - konkurence se teprve letos na jaře začala vůči nim vymezovat, přitom ale aktuální data naznačují, že právě úspěch či neúspěch zelených rozhodne, kdo sestaví příští vládní koalici.

HN: Tři týdny před volbami se na veřejnost dostal dopis, ukazující na spory uvnitř vaší strany, to nesvědčí o velké politické vyzrálosti.

Byl to spíš projev vnitrostranické diskuse, po níž byla veliká poptávka. Tahle dychtivost po svobodné komunikaci a dialogu má kořeny v minulosti, kdy byla demokracie uvnitř strany omezována. Proto je to delikátní věc: lidé, kteří napsali ten dopis, jsou na takové věci extrémně citliví. Obsahově jde přitom o banality, jako když na záchodě stranického sekretariátu nefunguje splachovadlo. Jsou to věci běžného provozu strany, budeme to řešit po volbách.

Vnitřní problémy neřeším, to má na starosti kolegyně

HN: To může být už pozdě, volby jsou za dveřmi.

Máte pravdu, že to nevypadá dobře, schází nám jistá politická zkušenost. V tom smyslu, že je to čistě provozní záležitost a vlastně se nic neděje, přesto se to dá v kampani interpretovat: "zelení se hádají". Lidé, kteří podepsali ten dopis, se toho v zápětí lekli a druhý den mi přistál v počítači e-mail, kde vyvrátili, že jde o politickou rozepři.

HN: Tlačil jste na ně?

Ne, vůbec ne, bylo to zcela spontánní, vyšlo to od nich, já jsem s nimi vůbec nemluvil.

HN: Vy jste s nimi nemluvil?

Ne, jenom někomu jsem poslal e-mail, osobně jsme se ale nesešli.

HN: Všechny redakce ten dopis dostaly faxem a e-mailem. Kdo tu vnitřní zprávu o "rozbitém splachovadle" pustil do médií?

Nemám ponětí.

HN: Vás to nezajímá?

Já na to nemám čas. Vnitrostranické věci řeší Dana Kuchtová, ona je má kompetenčně na starosti.

HN: Nezdá se vám to jako hazardování? Nechtěl byste si s těmi lidmi promluvit?

Já si s nimi o tom promluvím, ale ještě jsem se k tomu nedostal.

HN: I tuhle laxnost leckdo může chápat jako politickou nevyzrálost, přitom se po volbách chcete podílet na vládě?

To není otázka nezralosti, je to otázka míry profesionalizace strany. V ostatních stranách jsou sekretariáty, profesionálové, analytici, informatici. My máme ve straně a během volební kampaně v podstatě jen tři profesionály v hlavní kanceláři, jinak všechno jedeme způsobem, jakým se dělají kampaně ve Spojených státech, ve stranách "volebního typu", tedy na bázi sítě dobrovolníků. Pak pochopitelně občas něco kulhá.

HN: Myslíte, že to voliče nezajímá? Chcete být přece ve vládě, nebudete i tam nezralí a neprofesionální?

Já se musím ohradit vůči tomu, že vy to rozbité splachování na toaletě interpretujete tak, že celý dům má mělké základy a že se celý otřásá. To není pravda.

Paroubek se chybně snaží vrážet do zelených klíny

HN: Vám opravdu nevadí, že tím dáváte do ruky zbraně soupeřům?

To se pochopitelně stalo. Ale třeba způsob, jakým to využívá premiér Paroubek, podle mého názoru ČSSD spíše uškodí. Jestli Paroubek kalkuloval s tím, že znovu přetáhne zpět k sociálním demokratům ty voliče, kteří mu utíkají k zeleným, pak o tom mám velké pochybnosti.

To, že si tím uzavírá některé varianty, že si zužuje manévrovací prostor pro koaliční vyjednávání, že hraje náhle vabank a že spoléhá na menšinovou vládu podporovanou komunisty, tak to je jeho fatálně chybné rozhodnutí.

Jestli kalkuluje s tím, že tahle porucha "splachovacího mechanismu" snížila moji pozici a že by mohl vrazit klínek mezi mě a Stranu zelených, aby Strana zelených byla ochotna jít s ním do menšinové vlády s podporou komunistů, tak na to může úplně zapomenout.

Tak silný mandát, jaký on dostal teď na sjezdu v Praze, jsem dostal i já na sjezdu v Pardubicích - a od té doby naše strana v preferencích vyrostla ze dvou a půl procenta na deset procent.

HN: Paroubek hraje daleko vyšší hru: on vás chce totálně zdiskreditovat, abyste se do parlamentu vůbec nedostali.

To jsem samozřejmě pochopil a vůbec to nepodceňuji. Ale kvůli jednomu dopisu, který zneužívá soupeř, přece nezměním styl řízení strany, a jestli se to tomu jednomu procentu našich straníků nelíbí, budou se muset zařídit jinak. Ve chvíli, kdy mi na stole přistála jejich omluva a vysvětlení, jsem ovšem pochopil, že to byla jen politická naivita sedmnácti lidí. Naše strana má kolem dvou tisíc členů a do parlamentu míří úplně jiná skupina, lidé na čele kandidátek, ta elita naší strany, jsou spolehliví a loajální.

ODS si musí vyřešit problém pražského křídla

HN: Vidíte nějakou souvislost mezi zveřejněním onoho dopisu a Paroubkovým útokem na sjezdu ČSSD? Premiér mimo jiné mluvil i o vašich skandálních majetkových poměrech?

Všimli jste si toho, že Strana zelených je nechtěné dítě, které si nikdo z partnerů vlastně nepřeje?

HN: Ale ODS vás určitě chce, jste teď pro ni dokonce jedinou šancí, jak se dostat k vládě, nechce-li se blamovat s velkou koalicí.

Tuhle tezi bych možná bral, kdyby na mě pražské vedení a primátor Bém pořád neútočili a kdyby ODS dokázala odstřihnout pupeční šňůru k Václavu Klausovi. Ale jinak: vy jste si opravdu nevšimli, že jsme nechtěné dítě české politiky? Nechtějí nás ani velké, ani malé "zavedené" strany. Ale nejen ony.

Myslíte, že ČEZ má radost ze zelených? Že z nás má radost Česmad Bohemia? Nebo uhlobaroni? Mnoho velkých hráčů si velmi intenzivně přeje, abychom se do politiky nedostali, proto je tlak na diskreditaci mé osoby tak enormní. Je větší než na ostatní politické strany. A to vede k tomu, že i deník Právo před volbami klidně pustí celostránkový rozhovor s bývalým členem strany Jakubem Patočkou, který jim pěkně vysvětlí, jak hrozné to s naší stranou je.

Právo v jednu chvíli zcela změnilo způsob psaní

HN: Jak si to vysvětlujete? Je to kampaň proti vám?

No - Právo opravdu v jednu chvíli úplně změnilo svůj způsob referování o Straně zelených. Z mého pohledu tam zjevně nějaká politická motivace musela být, to se nedá jinak vysvětlit.

HN: Proč by to v Právu dělali?

Právo je blízké sociální demokracii, to přece všichni víme.

HN: Vy za tím vidíte režii Lidového domu?

Takhle přímo to nedokážu říct.

HN: Premiér na vás zaútočil kvůli restitučním a dalším sporům kolem vašeho domu, nepodcenil jste trochu situaci, když jste se rozhodoval, že půjdete do politiky? Nemohl jste ty spory vyřešit už dřív?

Já se nemohu bránit jinak, než že všechno vysvětluji, což jsem také udělat. Tenhle dům je trnem v oku všem poslancům, protože každý den chodí kolem něj do práce. Já ho nemůžu vzít a přestěhovat ho někam jinam. Omlouvám se, ale já nemám jiná slabá místa, kterým by se mohli věnovat, tak si vybrali tohle a hrají to na lidskou závist. Co mi poradíte jiného?

Já jsem naprosto důvěryhodný člověk, který nabyl majetek v dobré víře v rámci restitucí, majetek, který nám komunisti ukradli. Do toho majetku jsme investoval a budu ho předávat příštím generacím. Ten dům jsem neprodal, žádné nájemníky jsem nevyhnal, chovám se slušně, se sousedy se nehádám, dbám na to, abychom dům opravovali za dozoru památkářů, aby si uchoval svůj historický charakter, mám stavební povolení. Co k tomu mám říct víc?

To, že ODS v Praze prověřuje, jestli jsem v roce 1991 měl povolení k předělávce topení, a nakonec zjistili, že měl, co na to mám říct? Hledají, co mohou - a nenašli nic.

HN: A co vaše podání k Ústavnímu soudu, snažíte se změnit jeho výrok, což by se mohlo dotknout i některých jiných restituentů. Jistě, bráníte svá práva, ale spousta voličů to bude číst tak, že myslíte jen na sebe. Proč jste si to nevyřešil už dávno?

Čtete to moc jednoduše. No, on je to spíš spor pro právníky, ne pro novináře, ale pro vás je všechno, vy si můžete vzít cokoliv...

HN: ...to přece není útok na vás, chceme se v tom jenom vyznat, spousta voličů si to může vysvětlit právě takto.

Já to vysvětlím, i když mě poškozuje už to, že o tom mluvím...

HN: ...jste politik, chcete vládnout, měl byste být otevřený.

Proti tomu nic nemám, politik musí pustit veřejnost i do osobních věcí, ale to neznamená, že ztratí práva bránit se v některých sporech soudně. Co byste mi doporučovali, aby si to voliči nevysvětlili špatně? Mám prodat veškerý majetek, svléknout se donaha, a jít na veřejnost? To je přece absurdní!

HN: Vstoupil jste do problematického restitučního sporu a už nejste privátní osoba, jste předseda strany, která možná bude vládnout.

Je to celé jinak. Na začátku 90. let stát formou restituční zákona definoval okruh oprávněných osob, kterým může být vrácen majetek. Mezi nimi byl i můj otec. Já a můj bratr jsme zdědili ten nárok a ta nemovitost nám byla vydána.

My jsme do toho domu investovali peníze, potom stát nálezem Ústavního soudu změnil pravidla hry. Rozšířil okruh oprávněných osob o další osoby blízké mému otci, kterým by se teď mohl majetek převést. Pravidla se ale podle ústavy a evropských pravidel nesmí měnit zpětně, to je prostě nemyslitelné. Do tohoto problému jsem Českou republiku nedostal já, ale Ústavní soud dvěma konkrétními nálezy.

Problém je v tom, že jsme se - ono se mluví o rodině, ale my jsme se nikdy s druhou stranou sporu neviděli - nemůžeme dohodnout o vyrovnání. A tento čistě privátní a principiální spor, do kterého nikomu nic není, se teď dostal do politiky a někdo se to snaží zneužít.

Jsem čestný muž s nadprůměrným kreditem

HN: S tím se asi dalo počítat.

Ano, ale to není nic, co by mě handicapovalo, protože já mám čistý štít a chovám se v tom čestně. Co já si počítám, je moje vlastní svědomí, a to, jestli se chovám čestně, nebo ne. A za celou tu kampaň, která je proti mně vedena, se jedinkrát neprokázalo, že bych se zachoval nečestně nebo v rozporu s dobrými mravy.

Já jsem si vědom, že jsem vstupoval do politiky s kreditem, který je v českém politickém niveau nadprůměrný, a to je něco, co si hodlám obhájit, a tento typ útoků mně to nemůže nijak ztížit.

HN: Vyčetl vám někdo uvnitř strany, že tyhle spory nepřímo ohrožují její volební výsledek, třeba i vstup do parlamentu?

Ne, tak to přece není. Kdybych měl nějaký šrám z minulosti, kterého bych se bál, protože mě může položit, tak bych do toho nešel. Kdyby se mi i přesto do toho strašně moc chtělo jít, konzultoval bych to předem s lidmi ze strany. Ale já nic takového nemám. Nikdo mi to nevyčítá, bráním přece svá práva.

HN: Vraťme se k nevyzrálosti vaší strany. Petr Uhl například tvrdí, že byste v případě zvolení měli zůstat v opozici, parlamentně vyzrát a pak teprve usilovat o vstup do vlády. Tak to třeba bylo se Zelenými v Německu, na tom může něco být.

Promiňte, ale na tom není vůbec nic. Tyhle výroky nedokládají nic jiného než politickou nevyspělost Petra Uhla. Je to infantilní, naivní a hloupé. Petr Uhl je možná známý člen Strany zelených, ale rozhodně není významným členem dnešního týmu vedení, který stranu chce reprezentovat v parlamentu. On je na šestém, nevolitelném místě kandidátky. Já si Petra Uhla nesmírně vážím za jeho postoje v dobách komunismu, ale také jsem už dávno pochopil, že Petr Uhl je víc demokrat než politik, vždycky se mu něco nelíbí, ať se děje, co děje.

Ale my přece jdeme do politiky proto, abychom zelená témata nejenom vnesli do politického diskursu, aby se o nich vážně mluvilo, ale abychom je i prosadili! Přece nemůžeme jen tak říct: "My si jdeme sednout do opozice".

Chtít jenom sedět v opozici není zodpovědné

HN: Práce v opozici se vám zdá být nezajímavá?

To rozhodně ne, i tam se dá udělat hodně důležité práce, když to tak dopadne, budeme prosazovat program v opozici. Ale chceme-li opravdu něco udělat, něco prosadit, musíme ovlivňovat vládu. Je to v logice věci, cílem každé politické strany je podíl na vládnutí. To znamená ovlivňování každodenní politiky.

To vy se jenom snažíte vytvořit dojem, že dopis sedmnácti lidí ukazuje, že nebudeme schopni podílet se na vládě, že jsme nezralí. Ale já si třeba myslím, že jsem zralý dělat politiku na nejvyšší úrovni a něco za sebou mám. A nejsem tam jediný, jsou tam další lidé.

HN: Z toho, co o vás řekl premiér a novopečený šéf ČSSD Jiří Paroubek, je asi zřejmé, že vašimi jedinými možnými koaličními partnery, pokud budete ve sněmovně, budou ODS a KDU-ČSL.

Proč je to zřejmé?

Já opravdu nevím, nevím, jestli mně osobně ty Paroubkovy výpady vadí, to je spíš jeho problém. Partneři, kteří neumějí čistě konkurovat programem, osobnostmi, vizemi, se vždycky uchylují k jiným útokům a jedou negativní kampaň. Já to beru realisticky. Mně to neimponuje, já to nedělám. Ani zelení v kampani žádného politického soupeře napadat nebudou.

HN: Jenom sami sebe...

(smích) Paroubkovy výpady mě opravdu nějak moc nevadí.

HN: Trochu jsme předpokládali, že si svým chováním Paroubek k vám zavřel dveře.

Já se úplně neorientuji v tom, kdo všechno to proti Bursíkovi teď hraje. Ale premiér Paroubek trochu vypadnul z role, v níž se prezentoval při první televizní debatě se mnou. Tam mu poradili, aby byl věcný a klidný, a on to potom evidentně nevydržel - a dělá chybu.

HN: Jinými slovy si necháváte otevřené dveře ke všem stranám?

Rozhodnou voliči, bude záležet na tom, jak to rozdají.

HN: Říkáte, že chcete do vlády, proč jste voličům nepředstavili lidi, kteří by do vlády za vás šli? Jak si to máme představit: Bursík na ministerstvo životního prostředí nebo na zahraničí, Kuchtová energetika, Pávek na místním rozvoji, Penc na vnitru nebo na zemědělství?

Vůbec nejsme takhle daleko. Vůbec tyhle debaty nevedeme. Já nevím, jestli ty podivné hry na stínové vlády vůbec mají nějaký smysl, nikdo pořádně neví, jak to funguje...

HN: ...v Británii je to celkem přehledné, lidé, kteří se v opozici starají o příslušný resort, nabízejí své služby místo současných ministrů.

Ano, to je v Británii, víte, my máme trochu jinou politiku.

Ministr nemusí mít stranickou legitimaci

HN: Spíše to vypadá, že ty lidi nemáte a budete je hledat až po volbách.

My ty lidi samozřejmě máme, a nemusí to vůbec být lidé, kteří jsou na kandidátkách a nemusí to být straníci, na našem programu se podílela celá řada nestraníků a externistů. Kdybychom ty lidi neměli, nebyli bychom schopni dát dohromady takto univerzální program a postavit a vybavit stranu takovým obsahem. Nechceme zapadnout do tradičního představy, že nám jde víc o křesla než o to, co ti lidé ve vládě budou dělat. Naše politika je jiná, my tomu říkáme, teď nevím, jak to přesně říct česky a nechci používat anglická slova...

HN: ...řekněte to klidně anglicky...

...my tomu říkáme "target oriented policy", tedy politika zaměřená, směřovaná na konkrétní cíle. Taková politika je riskantní, protože úspěch a neúspěch je tu přesně měřitelný. Prostě je pro nás důležitější napsat pořádné vládní prohlášení, které by nebylo souborem obecných prohlášení, jejichž plnění nelze pořádně kontrolovat a které se později bude vykládat všelijak. My bychom chtěli to povolební jednání vést co nejkonkrétněji. To je nejdůležitější - ne to, kdo bude mít jaký post.

HN: Skvělý program se ale bude bez konkrétních lidí dost špatně plnit, to jsou spojité nádoby politiky.

To určitě, ale my začínáme u programu, já už určitou představu o případném personálním obsazení mám, ale nechtěl bych předbíhat událostem. Ale zase: to, že nemluvíme o postech, dokazuje to, že jsme nezralí, nebo to, že myslíme více na obsah politiky?

HN: Byl byste pro britskou praxi, aby vláda každý rok předkládala jakýsi plán konkrétních zákonů, které chce prosadit?

Už jsem říkal, že nám vadí vágnost programového prohlášení, my chceme opravdu prosadit co nejkonkrétnější formulace, aby se politické strany potom nemohly vykrucovat, že nic takového nechtěly. Ten příklad, který jste uvedli, se mi docela líbí. Konkrétní legislativní plán by určitě pomohl.

Martin Bursík očima komentátorů HN

Lenka Zlámalová

hlavní analytička listu

Ekonomická erudice

Spojuje roli ekologa a byznysmena. Nejen tím bourá jedno z letitých klišé české politiky: ekonomové a ekologové jsou největší soupeři. Na rozdíl od svých předchůdců se nesnaží chránit životní prostředí zákazy a vyhláškami, ale chce prosadit, aby se ekologické chování lidem prostě vyplácelo. Tímto směrem jde jeho ekologická daňová reforma. Mezi lídry stran patří v hospodářských tématech mezi kompetentnější polovinu. Zatím působí jako ekonomický liberál.

Tomáš

Němeček

komentátor

Zahraničněpolitický rozhled

Bursíkovi zelení budou všude, kde půjde o lidská práva: jde jim to lépe a věrohodněji než kterékoli jiné straně. Nesoustředí se jen na Čínu, Kubu, Rusko, ale oproti havlovské tradici se pustí i do Ameriky, Izraele, Turecka či třeba Polska. Převzali v tom instantní názory západoevropských zelených, bohužel nekriticky. Bursík brzdí kolegy, kteří staví "evropské bezpečnostní síly" do protikladu k NATO. Není pacifista, ale těžko by schválil vojenskou akci bez mandátu OSN.

Jan

Macháček

komentátor

Politická dovednost

Technologie moci mu není cizí: necelý rok po vstupu do strany se stal jejím předsedou, necelý rok po zvolení ji nejspíše přivede do sněmovny, možná dokonce do vlády. Pytel blech, který jeho strana připomíná, zatím jakž takž zvládá. Řídit a vyžadovat kázeň a dodržování politických dohod u lidí jako Petr Uhl nebo Stanislav Penc, kteří se nebáli Husákova kriminálu, je opravdu téměř nemožné. Pod vlídnou tváří se ale skrývá druhá tvář tvrdého vyjednávače. Takže uvidíme.

Petr Fischer

vedoucí kulturní rubriky

Kultura vyjadřování

Martin Bursík se na veřejnosti vyvaruje zbytečné útočnosti, snaží se působit kultivovaně, přátelsky, klidně, vstřícně a hlavně informovaně. Řečí těla dává najevo vyrovnanost, otevřenost, ale i jistou intelektuální převahu. Jakmile se jedná o citlivé osobní otázky, stahuje se do obranné pozice, je to jediná chvíle, kdy se v jeho osobnosti objevuje náznak agresivity. Není-li si v některých tématech úplně jistý, hledá oporu v ekologických souvislostech, kde je doma.

PETR PLACÁK: Do politiky? Jen jako podkoní Jeho Veličenstva!

19.5.2006

Víkend HN

JIŘÍ LESCHTINA

Ve svých textech dokáže hromovat, klít a spílat spoluobčanům až do »hlavořití«. Jen o kus dál ale ztišeně píše, že cesta k bližnímu je to největší dobrodružství, jaké lze snad na tomto světě zažít. Jaká je jeho pravá tvář, stíněná anarchistickým kloboukem? Kdosi ho nazval donem Quijotem, který je svým vlastním Cervantesem. »Myslím, že nejsem nenávistný člověk. V poslední době mi vadí čím dál míň věcí. Ale možná už také nastupuje senilita,« říká historik, spisovatel, novinář a monarchista Petr Placák.

* V dětství jste bydlel přímo v areálu Ústřední vojenské nemocnice, kam byl váš otec, chirurg, nadirigován počátkem padesátých let při nahánění odborníků do armády. Nebylo to deprimující prostředí?

Vůbec ne, lampasáci nám byli k smíchu. Jednou jsme s kamarádem namalovali dvoumetrovými písmeny na plochu nemocničního nádvoří: »Szabo je idiot.« To byl šéf nemocnice. Na likvidaci nápisu povolal četu vojáků. Pamatuji se na věčné konflikty s vrátnými u vchodu. Moji starší sourozenci doma pořádali bouřlivé večírky, na které se stahovaly máničky z celé Prahy. Při jednom zvlášť vydařeném mejdanu zazvonil u dveří rozlícený lampasák. Když mu otevřel otec, který neměl problém pohybovat se v prostředí našich někdy dost divokých kamarádů, překvapený oficír začal blekotat a nakonec pozval tátu na skleničku.

* Hltal jste jako dítě dobrodružnou literaturu?

Dobrodružné knihy jsem miloval stejně jako cestopisy nebo středověké kroniky. Skrz tohle si člověk uvědomoval věci jako kamarádství, že se nedělají podrazy, nebo že na tomhle světě nejde jen o chléb náš vezdejší - jeden je za všechny a všichni za jednoho. To byly věci, o nichž komunisté pochopitelně nemluvili. Pro ně čest byl třídně nepřátelský pojem, který buržoazie používala na oblbování proletariátu.

* Na co jste si jako děti hráli?

Klasicky na indiány, ale také na gestapo a partyzány.

* V jakých rolích jste vystupoval?

Když šlo o to namlátit žalobníčkovi, tak na to byla nejvhodnější role gestapáka...

* Že by zasuté sympatie k zlosynům?

Ale ne, žalobníček byl většinou vzorný pionýr. Byla to reakce na tehdejší režim, který se stavěl jako antifašistický. Což samozřejmě byla lež od a do zet. Mýtus, s nímž komunisté po válce vyhráli volby. Z komunistických antifašistických tradic, stejně jako ze sovětských válečných filmů, jsme si v té klukovské partě dělali legraci - ostatně jako ze všeho, co nám režim předkládal k víře.

* To už jste svět vnímali takhle politicky?

O co jde, jsem začal vnímat hned. Můj první silný dětský zážitek jsou ruské tanky v srpnu

šedesát osm, kdy mně byly čtyři roky, a to mě provázelo celé dětství. Od útlých let jsem Rusáky a komunisty nenáviděl, jak to jen dítě dokáže - byli pro mě zosobněním zla z pohádek. A nebylo to ani pod vlivem otce, kterého vyhodili ze střešovické nemocnice, když jako bývalý partyzán v roce 1969 na srpnových oslavách SNP veřejně prohlásil, že žádný národ se nikdy nemůže smířit s jakoukoli okupací.

Kdo nebo co vás nejvíc ovlivňovalo?

* Viselo to ve vzduchu jako olověný mrak a člověk by musel být úplně blbej a nebo zblblej, aby to nevnímal. Hodně jsem pochytil od bráchy, který byl o šest let starší, a měl tudíž o šest let víc jasno než já. Velkou roli v tom později hrála třeba rocková hudba, což byl svět úplně mimo jakýkoli komunismus.

Co pro vás znamenalo, že otec patřil k partyzánům, na něž jste si hrávali?

* Otec byl součástí mých dětských dobrodružství. Pořád jsem se ho vyptával, kolik Němců za slovenského povstání oddělal. Ale odpovídal, že střílel do vzduchu. Že partyzánská válka měla spíš psychologický význam, při vytváření chaosu v zázemí a podobně, což mě - pochopitelně -vždy dost zklamalo.

Říkal vám úplnou pravdu?

* Ano, neměl duši vojáka. Byl to lékař, v civilu stejně jako na vojně, kde léčil nejen vlastní lidi, ale i zajaté německé důstojníky.

Je pravda, že po válce nafackoval Gustávu Husákovi?

* Říkalo se to. Faktem je, že na prvním partyzánském bále v Lucerně, myslím, že to bylo v roce 1946, se Gustáv Husák opil a střílel do stropu. A otec ho vyvedl ven. Jestli přitom padla nějaká facka…

Myslíte, že si na něj Husák vzpomněl, když otce degradoval na vojína?

* Je možné, že to Gustáv udělal s gustem - českých lékařů v povstání na Slovensku zas tak moc nebylo a Husák Čechy nenáviděl obecně.

Zatímco otec se pak stal chartistou, vy jste se vydal dost jiným směrem. Na jaře 1988 jste sepsal manifest Českých dětí, který mystickým, poetickým jazykem volal po obnově království. Jak ten nápad vznikl?

* My jsme se chtěli nějak vymezit právě proti starším opozičníkům z charty. Vadilo nám, že se obracejí na Husáka, na vedení státu. Že se chtějí bavit o lidských právech s režimem, který je postavený na popření veškerých lidských a občanských práv. My jsme se s naším prohlášením neobraceli na režim, ale na kamarády a širší veřejnost. A literární forma manifestu měla vyjádřit to, že ideologické cancy nás nezajímají a snaha »bojovat« za určité politické principy pro nás vždycky bude mít »svazácký« podtext.

Jak na vás ale režim zareagoval?

* Skvěle. My přišli s něčím, co bylo pro bolševika naprosto nepochopitelné. Estébáci samozřejmě po tom skočili a nechali manifest uveřejnit v Rudém právu. Aby si lidé udělali obrázek, co jsme zač. A tak tam mezi prohlášeními brigád dojiček a socialistických úderníků najednou stálo, že my, České děti, vyhlašujeme, že České království trvá, připravujeme se na příchod českého krále, což je náš nejvyšší cíl, a tak dále. Byl to trochu infantilní text, ale v tom kontextu to bylo skoro geniální a samozřejmě to mělo opačný efekt: po těch šílených rudoprávních kydech manifest na mnohé lidi působil osvobozujícím dojmem, České děti se staly populární…

Jak manifest přijali chartisté?

* Exkomunisti z nás lezli po zdi. Vážně nám vytýkali, že znevažujeme politickou opozici, ačkoli řada mých přátel měla za to, že ji znevažují naopak oni. Z levičáků nás podpořil jen Petr Uhl - manifest asi v něčem polechtal anarchistickou část jeho osobnosti. A liberálové kolem Václava Havla to brali jako takové oživení opoziční scény, asi spíš poetické než politické…

Různé akce a pochody za obnovení monarchie děláte dodnes. Kolik je v tom recese a kolik vážně míněné činnosti?

* Recese v tom není žádná, ale legrace spousta, a taky hodně svobody. Je to bezvadný pocit pochodovat po Praze se žluto-černými prapory s Franz Josefem a zpívat Zachovej nám Hospodine - vysmívat se zdejší blbosti, malosti a národním mindrákům. Jinak dědičné monarchii dávám přednost před republikou s voleným oligarchou.

Byl byste ochoten monarchistickou ideu prosazovat politicky?

* Já jsem dokonce po listopadu založil monarchistickou stranu Koruna česká, která dodnes existuje a žije si dál svým životem. Já ale rád vystupuji jen sám za sebe, jsem stoupenec Českého království na volné noze.

Vymezovali jste se proti starší generaci, disidentským otcům, provokovali jste... V čem vůbec jste viděli smysl disentu?

* Ale v mnoha věcech. Úplně nejdůležitější byla jeho úloha v konkrétních případech pomoci lidem pronásledovaným režimem, stejně jako bylo důležité seznamovat svobodný svět s osudem politických vězňů a jejich rodin... Disent udržel nezávislé myšlení a umění v komunistické diktatuře a zachoval kontakt s předkomunistickou či mimokomunistickou společností, a také s českým exilem. A pak hlavně sehrál velkou úlohu při přechodu od totality k demokracii. I když se zvoralo, co se dalo, představa, že by tady nebyly žádné opoziční struktury a s komunistickou mocí by vyjednávali nějací reformní estébáci, je představa děsivá...

Vy jste ale Koordinační radu Občanského fóra po dvou měsících opustil, proč?

* Dva měsíce? Myslím, že jsem tam byl čtrnáct dní. Poslední kapka byla, když jsem přišel s návrhem, že by se měla zastavit výstavba Temelína a Gabčíkova, a tehdy to zastavit šlo. Komunisté, kteří megalomanské stavby postavili - jako všechno - s neuvěřitelnou arogancí, by v porevoluční atmosféře, kdy nevěděli, co s nimi bude, odhlasovali cokoli. Jenže lidé ve vedení OF nebyli revolucionáři, ale byrokraté - najednou začali říkat, že je to příliš složité, že se na to musí zřídit komise, a tak dále. Bylo mi jasné, že takhle to bude úplně se vším a že je čas vypadnout.

Už ve dvaadvaceti jste napsal velmi ceněný román Medorek a po listopadu vydal pozoruhodné povídky. Proč jste se vlastně nenašel ve spisovatelské profesi alespoň tak jako váš kamarád Jáchym Topol?

* Já jsem libero. Vystudoval jsem po listopadu historii, vydávám revue Babylon, chystám další knížku, ale necítím se být historikem, novinářem ani spisovatelem. Možná tak nanejvýš básníkem, což je ale spíš životní postoj než profese, i když profese to vlastně taky je.

Před časem jste vydal knihu rozhovorů s šestnácti českými básníky. Většinu z nich spojuje, že byli v undergroundu, nebyli na vojně a prošli blázincem. Bylo i tohle kritériem vašeho výběru?

* Kritérium výběru… tak to prostě bylo. Jsou to moji přátelé a tou knížkou jsem si vlastně mapoval terén, ve kterém jsem se pohyboval. Ty rozhovory vyjadřují životní postoje bytostně svobodných lidí, s nimiž se ztotožňuji. Někteří se sice vztekali, že jsem z nich udělal blbce, ale to je hloupost. Mám tuhle knížku moc rád.

Básník Jiří Krchovský napsal: »Hlídám své šílenství v únosných mezích/ střídavě pobývám na obou březích.« Uhlídali své šílenství všichni, s nimiž jste mluvil?

* Asi ne, lidská psychika je citlivá a zranitelná. Znám pár lidí, kteří se nechali zavřít do blázince kvůli modré knížce a vylezli odtamtud jako skuteční cvoci. Prostě se jim to přesmyklo jinam a nedokázali se vrátit do normálních kolejí. Aby tohle úskalí člověk uhlídal, musel mít určitou vnitřní sílu, vůli. Chaoti s tím mají přirozeně problém, blázinec neblázinec.

Ujasnil jste si při rozhovorech s těmito zvláštními osobnostmi, zda básnění je výsledkem osobitého bláznovství, nebo jestli psaní bláznovství spíš umocňuje?

* Nevím, asi jak u koho. Já si třeba psaní s bláznovstvím vůbec nespojuji. Mě k psaní nutí racionální rovina vědomí, z níž potom vyrůstá euforie, radost, uvolnění. Proto jsem také nikdy neměl rád drogy, kromě chlastu. Pro mě je

* Zdají se vám neprozíraví lidé, kteří už odmítají propadat strachu z dnešní KSČM, jejž přiživují některé strany hlavně proto, aby dostaly co nejvíc hlasů?

Nezdají, oni neprozíraví jsou. Když někdo, koho nemám rád, začne tvrdit, že se máme komunistů bát, určitě nepoběžím a nebudu jim natruc nabízet koláče. Komunisté sice v současné době nemají možnost provést mocenský převrat, ale jejich destrukční potenciál je neztenčen. Myslím, že bychom se nestačili divit, v jak krátké době by komunisté ve spojení se socialisty dokázali různými plíživými opatřeními a omezeními život v této zemi otrávit, usměrnit a sešněrovat. Vlastně to můžeme vidět už teď, a to je teprve začátek.

* V letošních volbách kandiduje do sněmovny jako jeden z vůdců Strany zelených váš souputník z undergroundu Stanislav Penc. Jak to vnímáte?

Nevadí mi to. Už v undergroundu jsme byli každý sám za sebe. Standa Penc je profesionální kverulant a dovede dobře mluvit, takže v parlamentu se určitě neztratí - myslím, že by tam z něj mohli být pěkně nešťastní. S těmi zelenými... Vůbec nechápu, proč na ně obě nejsilnější strany tak útočí. Vždyť přítomnost zelených v parlamentu by umožnila sestavit vládu, ať již pravicovou nebo levicovou, která by vyšachovala z rozhodování komunisty. A o to by přece demokratům mělo jít především.

* Tak vidíte, jak se pěkně zaplétáme do politiky. Neskončíte v ní přece jen jednou také?

Jedině jako podkoní Jeho Veličenstva. Pořád si myslím, že je strašně důležité podávat svědectví o době, v níž člověk žil. Což mohu dobře dělat pomocí historie, publicistiky i literatury. Teď se chystám vydat esej, která se bude jmenovat Fízl. Inspirovala mě k ní dochovaná část spisu, který si na mě vedla StB. Bude na tom, myslím, dobře vidět, jak celý ten systém fungoval. Takže jde mi o to být svědek - řekněme Jehovův. Protože Jahve v tom je od počátku věků. *

Znám pár lidí, kteří se nechali zavřít do blázince kvůli modré knížce a vylezli odtamtud jako skuteční cvoci.

Já třeba s bláznovstvím psaní vůbec nespojuji. Mě k psaní nutí racionální rovina vědomí, z níž potom vyrůstá euforie, radost,uvolnění.

Foto popis| PETR PLACÁK (*1964) Narodil se v Praze. Vyučil se mechanikem a v roce 1984 maturoval na strojní průmyslovce. Živil se jako studnař, hlídač v metru, lesní dělník. Po listopadu 1989 studoval historii na Filozofické fakultě UK, kde promoval v roce 2000. Na jaře 1986 sepsal manifest Českých dětí, v němž volal po obnově království. V devadesátých letech založil roajalistickou stranu Koruna česká, z níž později vystoupil. Koruna česká působí dodnes, účastní se i letošních voleb. Po revoluci působil krátkou dobu v Nezávislém tiskovém středisku a v týdeníku Respekt. Jako dvaadvacetiletý zaujal čtenáře samizdatu románovým debutem Medorek (1985) a v roce 1987 básnickou sbírkou Obrovský zasněžený hřbitov. Od roku 1995 vede studentský časopis Babylon. V roce 2001 vydal knihu povídek Cestou za dobrodružstvím a sborník rozhovorů s šestnácti českými básníky Kádrový dotazník.

v jednotlivých krajích

19.5.2006

Hospodářské noviny

Volby v číslech

O dvě strany méně

Kandiduje 26 politických stran, hnutí a koalic. O dvě strany méně než v roce 2002.

Ubylo tisíc kandidátů

Strany a hnutí do voleb nominovaly přesně 5007 lidí. Před čtyřmi lety jich bylo 6157. Na jedno z 200 poslaneckých křesel připadá v průměru 25 uchazečů, o pět méně než minule.

Čtvrtina žen

Voliči na kandidátkách najdou 3616 mužů a 1391 žen. Muži dohromady tvoří 73 procenta všech kandidátů, žen oproti minulým volbám znovu nepatrně přibylo.

Čtyři z deseti jsou bezpartjiní

Ubylo naopak nestraníku - na kandidátních listinách je jich necelých 40 procent. Nejvíc lidí se stranickou legitimací je na hlasovacích lístcích ODS.

Průměrný věk: 46

Uchazeči o poslanecká křesla o něco zestárli. Průměrný věk kandidáta je 46 let. Nejmladším kandidátům bude ke dni voleb 21 let (takových je několik desítek). Nejstaršímu je 87 let.

Největší výběr je na jižní Moravě

Celkem 18 politických stran kandiduje ve všech 14 volebních krajích. Zbylých osm celou republiku pokrýt nedokázalo. Největší výběr budou mít voliči v Jihomoravském kraji, kde kandiduje 23 stran.

Česká pravice nasadila jen 14 lidí

Nejvíc kandidátů, 343, do voleb poslaly shodně KDU-ČSL, KSČM, SNK-ED, Strana zelených a US-DEU. Nejméně (14) jich přihlásila Česká pravice (stejně jako v roce 2002 Balbínova poetická strana).

100 korun za hlas

Letošní volební kampaň bude nejspíš nejdražší v historii, protože strany mají k dispozici nejvíc peněz. Každá strana, která získá aspoň 1,5 procenta hlasů, dostane za každý hlas 100 korun státní dotace. Vítězná ČSSD tak v roce 2002 díky tomu inkasovala 144 miliónů. Strany, které získají alespoň tři procenta hlasů, mají nárok na roční státní příspěvek do 10 miliónů korun.

***

Kraj Praha

Mirek Topolánek

David Rath

František Beneš

Cyril Svoboda

Martin Bursík

Středočeský kraj

Vlastimil Tlustý

Milan Urban

Stanislav Grospič

Vlasta Parkánová

Olga Zubová

Jihočeský kraj

Tom Zajíček

Vítězslav Jandák

Vojtěch Filip

Miroslav Kalousek

Dana Kuchtová

Plzeňský kraj

Jiří Pospíšil

Václav Votava

Ivana Levá

Jaroslav Lobkowicz

Eva Tylová

Karlovarský kraj

Miloš Patera

Jaroslav Fiala

Pavel Hojda

Jana Křížová

Pavel Žlebek

Ústecký kraj

Petr Gandalovič

Jiří Paroubek

Josef Senfeld

Jiří Kubínek

Přemysl Rabas

Liberecký kraj

Tomáš Hasil

Cyril Zapletal

Josef Vondruška

Jaromír Drábek

Petr Pávek

Olomoucký kraj

Alexander Černý

Ivan Langer

Miloslav Vlček

Tomáš Kvapil

Pavel Andrš

Královéhradecký kraj

Zdeňka Horníkova

Hana Orgoníková

Soňa Marková

Jiří Hanuš

Stanislav Penc

Jihomoravský kraj

Václav Mencl

Bohuslav Sobotka

Miroslav Grebeníček

Libor Ambrozek

Ondřej Liška

Pardubický kraj

Ladislav Libý

Radko Martínek

Václav Snopek

Pavel Severa

Pavel Křivka

Zlínský kraj

Petr Nečas

Zdeněk Škromach

Vlastislav Antolák

Michaela Šojdrová

František Šulgan

Moravskoslezský kraj

Martin Říman

Lubomír Zaorálek

Miroslav Opálka

Jiří Carbol

Věra Jakubková

Kraj Vysočina

Miroslava Němcová

František Bublán

Pavel Kováčik

Jan Kasal

Jiří Dědeček

Lidé by zakázali kouření, politici ne

18.5.2006

Mladá fronta DNES

JANA BLAŽKOVÁ

CIGARETY V RESTAURACÍCH. Už padesát procent lidí v průzkumu SC&C pro MF DNES žádá, aby politici zakázali kouření v restauracích. Přinášíme další díl předvolebního seriálu témat, o nichž politici před volbami nemluví.

Praha - Snaha lidoveckého poslance Josefa Janečka připomíná boj s větrnými mlýny. Už dvanáct let se marně snaží prosadit zákon, který by zakázal kouření v restauracích. Předkládá ho pravidelně dvakrát do roka. Jenže většina jeho kolegů je vždycky proti.

Janeček prý přesto nepoleví.

„Ten zákon předložím znovu hned po volbách. Už mi kvůli tomu, aby se kouření v restauracích zakázalo, pravidelně volají a píší nejen zákazníci restaurací, ale dokonce i sami hospodští,“ upozorňuje Janeček.

Že lidé, kteří požadují úplný zákaz kouření v restauracích, začínají mít ve společnosti většinu, vyplynulo i z čerstvého průzkumu společnosti SC&C pro MF DNES. Aby se všechny restaurace proměnily v nekuřácké, v něm požaduje už polovina lidí. A proti je jen 41 procent. Nejvíce jednotní jsou v tomto ohledu voliči právě Janečkovy KDU-ČSL. Restaurace bez cigaretového dýmu by uvítalo 65 procent z nich. Není divu: právě mezi lidoveckými voliči je totiž nejméně kuřáků - „jen“ 33 procent.

Jenže lidé se toho, po čem volají, nejspíše hned tak nedočkají. Háček je v tom, že mezi politiky zatím převažuje opačný poměr sil než ve společnosti. Na kouření v hospodách lidem sáhnout nechtějí většinou ani politici-nekuřáci, jako je třeba poslankyně za ODS Alena Páralová. „Myslím, že po volbách budou důležitější věci k řešení. Pro takové zákazy rozhodně hlasovat nebudu,“ říká Páralová.

Bublan v ilegalitě na vlastním ministerstvu

Ostražitý je k úplnému zákazu kouření v restauracích i lídr ČSSD na Vysočině, ministr vnitra František Bublan. Sám kouří a přiznává, že nedodržuje ani nynější zákaz kouření ve státních institucích. Ve své kanceláři na nekuřáckém ministerstvu vnitra čas od času otevře okno a kouří.

„Na vládě to většinou vydržím, protože zasedání teď netrvají tak dlouho. Ale na ministerstvu, kde je to také zakázané, trávím čas od rána do noci. Takže mi nezbývá než to porušovat,“ svěřil se Bublan.

Osobně by hlasoval jen pro kompromis mezi zavilými kuřáky a zapřisáhlými nekuřáky. „Úplný zákaz by byl složitá věc. Ale podpořil bych, aby měly restaurace přísně oddělené kuřácké a nekuřácké prostory. A hospody, kde to není technicky možné, by měly být nekuřácké,“ míní Bublan. Jenže vůbec není jisté, zda by ho kolegové s tímto návrhem podpořili. ČSSD, za kterou kandiduje, nemá nic takového ve svém programu. Stejně ilegálně jako Bublan - s tajně zapálenou cigaretou na vlastním nekuřáckém ministerstvu - si na kandidátce Strany zelených musí připadat i jeden z volebních lídrů, Stanislav Penc, který je také náruživý kuřák.

Jeho zelení mají jako jediná strana přímo v programu, že zakážou kouření. Ale Penc se pro nic takového hlasovat nechystá. „Zákazy k ničemu nejsou,“ vysvětluje lidem na mítincích, proč jeho strana něco slibuje a on to nehodlá splnit.

Ekologické principy ve vztahu ke kouření zásadně dodržuje jen v jediné věci: nedopalky cigaret nikdy neodhazuje na zem. Pečlivě z nich vydrolí zbytky tabáku a pak si je ukládá do kapsy, kde zůstávají, než „potká“ odpadkový koš.

„Zakazovat lidem, aby si neničili zdraví, nemá smysl. Ale nedopalky odhozené na zem ničí přírodu, protože se rozkládají desítky let,“ vysvětluje svou zásadu.

Mnohé voliče zelených musí jeho slova těšit. Strana, která chce kouření v restauracích zakázat, má totiž ve své voličské základně vůbec nejvíce kuřáků: konkrétně 48 procent.

„Přiznávám, že mě to poněkud překvapuje. Snad to je tím, že nás chtějí volit hlavně mladí lidé, kteří kouří z nerozumu. Jinak je to proti zásadám zelených,“ diví se mluvčí odborné sekce zelených pro zdravotnictví Džamila Stehlíková.

„Zakázat kouření? Co by na to řekli chlapi v hospodě?“

Hned po zelených má, jak průzkum ukázal, nejvíce kuřáků ve svém elektorátu komunistická strana. Je jich 47 procent. Šéf poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se s takovým „stigmatem“ nechce smířit.

„To musí být nějaká divná náhoda,“ komentoval průzkum. Hned vzápětí však svým voličům-kuřákům poslal uklidňující vzkaz: ani jeho strana stejně jako ČSSD a ODS úplný zákaz kouření v restauracích po volbách rozhodně nezavede. „Vůbec si nedovedu představit, jak by se něco takového prosazovalo třeba ve vesnických hospodách, kam jsou chlapi zvyklí si po práci skočit na pivo a cigaretu,“ vysvětluje. Matku dvou malých dětí Alici Přikrylovou z Berouna však takový argument pořádně štve. Když chce vzít své děti za odměnu do restaurace na oběd, nemá s nimi ve městě kam jít. „Není tu ani jedna nekuřácká restaurace. Každý ví, že i pasivní kouření lidi zabíjí. Nechápu, proč politici pořád nemají odvahu zákaz schválit,“ říká Přikrylová.

Tabulka

* Češi a kouření Kouříte?

ano, pravidelně 26 %

ano, svátečně 15 %

ne 59 %

příznivci politických stran ano

ODS 44 %

ČSSD 39 %

KSČM 47 %

Strana zelených 48 %

KDU-ČSL 33 %

Jste pro zákaz kouření v restauracích?

ano

kuřáci 22 %

nekuřáci 72 %

kuřáci 70 %

nekuřáci 19 %

nevím

kuřáci 8 %

nekuřáci 9 %

příznivci politických stran ano

ODS 51 %

ČSSD 51 %

KSČM 50 %

Strana zelených 51 %

KDU-ČSL 65 %

podle věku ano

18-29 let 46 %

30-44 let 47 %

45-59 let 47 %

60 let a více 61 %

podle pohlaví ano

muži 45 %

ženy 55 %

Poznámka: odpovídalo 3166 lidí

Zdroj: Průzkum SC& C pro MF DNES

Můj majetek? Neřeknu

17.5.2006 Mladá fronta DNES

JAROSLAV KMENTA

MF DNES provedla majetkový test. Lídři ČSSD a KSČM nebyli příliš sdílní

Praha - „Chceme majetková přiznání politiků,“ prohlašovali ještě nedávno zejména levicoví poslanci z KSČM a ČSSD. A dodávali, že jen tak se dá dělat otevřená politika. Jenže realita je úplně jiná. S jistou dávkou nadsázky se dá říct, že tito politici „kážou vodu, ale pijí víno“.

Z velkého předvolebního testu MF DNES totiž nyní vyplývá, že zejména levicoví politici nemají chuť odkrýt své majetkové poměry. MF DNES oslovila krajské lídry rozhodujících politických stran kandidující v červnových volbách a požádala je o vyplnění majetkového dotazníku. Drtivá většina politiků, kteří nechtěli sdělit, kolik mají bytů, domů, aut nebo jak velké mají platy či úspory, pochází právě z KSČM a ČSSD. „Podívejte se do katastru nemovitostí,“ odbyl dotazník lídr ČSSD v Karlovarském kraji Jaroslav Fiala. A na otázku, jaký je jeho roční příjem, odpověděl: „Můj příjem je takový, že dostačuje na to, abych část svých příjmů uspořil.“

Lídr KSČM v Olomouckém kraji Alexander Černý odmítl dotazník vyplnit úplně. „KSČM předkládala zákon o majetkových přiznáních a až na výjimky ho nikdo nepodpořil. Jsme připraveni odpovědět, ale v rámci nějakých pravidel, která jsme bohužel neprosadili,“ řekl. Jeho odpověď je spíše výmluvou, protože někteří jiní komunističtí lídři odpověděli, byť jen částečně.

Přiznávání majetku u politiků je důležité proto, aby si voliči mohli kontrolovat, zda poslanci či ministři během svého mandátu morálně neselhali a nevzali si úplatek. Takový způsob kontroly je v demokraciích obvyklý.

Většina politiků ODS, lidovců či zelených projevila v testu větší otevřenost. Dvojka na kandidátce ODS na Karlovarsku Vladimír Hink přidal ke svým odpovědím i výpisy z katastru nemovitostí a fotografii svého více než pětimilionového domu. Výjimku u občanských demokratů představuje lídr Středočechů Vlastimil Tlustý a Tomáš Hasil z Libereckého kraje.

„Naprostá většina informací je uložena v čestných prohlášeních v Senátu a ve veřejně přístupných registrech,“ odbyl veškeré dotazy Tlustý, který nebere v potaz to, že obyčejný člověk nemusí mít na „lítání“ po úřadech čas. (Tlustý v minulosti už „proslul“ tím, že nechtěl odtajnit, kdo mu v polovině devadesátých let půjčil část peněz na výstavbu jeho domu.)

Hasil si dokonce myslí, že dotazy na jeho majetek „přesahují hranici slušnosti a dobrých mravů“. (Nutno dodat, že většina jeho kolegů smysl majetkových přiznání pochopila a dotazník vyplnila.)

Lídr středočeské kandidátky ČSSD, ministr průmyslu Milan Urban, nejdříve dotazník vyplnit nechtěl, ale když se dozvěděl, že by u jeho jména byla napsána nelichotivá poznámka, že „odpovědi bez vysvětlení nedodal“, dotazník poslal. Přitom v jeho případě nejde o žádný problém: má dům, chalupu a v rodině dvě auta. Takové poměry má drtivá většina kandidátů. Z testu také vyplynulo, že politici, kteří chtějí vstoupit do Sněmovny, jsou šetrní -řada z nich přiznává, že má na účtech několikasettisícové úspory a někteří i milionové. Mezi nejlépe situované politiky patří lídr ODS na jižní Moravě Václav Mencl a šéf Strany zelených Martin Bursík.

***

Co přiznávají lídři

Václav Mencl - lídr ODS na jižní Moravě: Po rodičích zdědil podíly ve čtyřech činžovních domech. Má ještě byt a chalupu. Jezdí ve starém voze Jaguar X2d. V podílových fondech má 3,4 milionu korun a úspory na účtu dosahují dvou milionů korun. (Patří k nejotevřenějším a zároveň nejmajetnějším kandidátům do Sněmovny.)

Bohuslav Sobotka - lídr ČSSD na jižní Moravě: Nemovitosti nemá, žije v pronajatém bytě. Letos si koupil novou Škodu Octavia, protože starou mazdu mu v Praze ukradli.

Stanislav Penc - lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji: Žije na statku, má traktor a na účtu 1300 korun.

Vlasta Parkanová - lídr KDU-ČSL ve středních Čechách: Žije v rodinném domě, má dvě starší auta a v podílových fondech a listech asi 600 tisíc korun. „Nejcennější hodnotou našeho života jsou láskyplné vztahy v rodině a naše kočka. Hodnota obojího je v penězích nevyčíslitelná,“ uvedla.

Dana Kuchtová - lídr zelených v jižních Čechách: Je majitelkou poloviny domu v Českém Krumlově, vlastní třináct let starou Škodu Favorit a větší hotovost na účtech nemá. „Naopak, občas bývám po zaplacení poplatků v minusu a využívám služby kontokorentu,“ uvedla.

Pavel Hojda - lídr KSČM na Karlovarsku: Vlastní dům a jeho manželka ještě byt. Má dva automobily, splácí hypotéku a nemá úspory. (Z komunistů odpověděl nejdůkladněji.)

O majetku lídrů ve vašem kraji čtěte ve vaší regionální příloze

Krajští lídři odkryli své majetky

17.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

Hradec Králové - Žádní chuďasové to nejsou, ale že by na politice výrazně zbohatli, se také říct nedá. Alespoň, co se týče čtyř z pěti volebních lídrů nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji. Ti se totiž své křeslo ve Sněmovně rozhodlo obhájit, jediným nováčkem by mezi nimi byl v případě zvolení Stanislav Penc za zelené.

Mladá fronta DNES položila volebním lídrům pěti stran, které by podle volebních průzkumů měly v kraji dosáhnout pěti a více procentního volebního zisku, stejné otázky, aby zjistila, s jakým majetkem jdou do nynějších voleb. „Platím si pronájem bytu v Hradci Králové, děti jsou dospělé a zodpovídají samy za sebe,“ říká lídr volební kandidátky sociálních demokratů v kraji Hana Orgoníková, která se ve Sněmovně pohybuje od roku 1992. Lídr ČSSD má vlastní byt v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku, odkud pochází a kde před vstupem do politiky pracovala jako vedoucí odboru výstavby na místní radnice. Poslanecký plat jí podle dotazníku stačí na přiměřené úspory, ale i na to, že se na svém kontě nemá dluhy. Auto si Orgoníková zatím nepořídila. Lídr lidovců poslanec Jiří Hanuš jezdí ve čtyři roky staré Škodě Octavii, když však vyjedou na silnice jeho volební soupeřky Zdeňka Horníková (ODS) či Soňa Marková (KSČM), pomalu aby se bály o technické průkazy. „Vlastním osm let staré auto,“ tvrdí Horníková a Marková dodává: „Velmi starý Renault Clio.“

Obě volební rivalky nespojují jen ojetiny, ale obě bydlí v panelových bytech. „Žádný luxus to není,“ říká o svém družstevním bytě Horníková.

Pokračování na str. C3

MAJETEK POLITIKŮ. Lídři čtyř nejsilnějších stran, které podle předvolebních průzkumů chtějí lidé v Královéhradeckém kraji vyslat do Sněmovny, mají srovnatelné příjmy. Vstupem do Sněmovny by si vylepšila domácí rozpočet pouze jednička Strany zelených.

Pokračování ze str. C1

Horníková však přiznává, že až odejde z politiky, ráda by uvažovala o výstavbě vlastního rodinného domku.

Co se týče nemovitostí Hanušově stavební parcele a zahradě může konkurovat farmář a chovatel koz Stanislav Penc. Asi desetihektarový pozemek bude však ještě tři desetiletí splácet, to by mu vstup do Sněmovny mohl výrazně ulehčit.

Penc totiž přiznává nynější roční příjem okolo sta tisíc, řadoví poslanci si ve hrubé mzdě přijdou na nejméně šestkrát tolik. I to je téměř o polovinu méně, než udává lídr sociálních demokratů v sousedním Pardubickém kraji Radko Martínek, který si díky ministerskému platu vydělá ročně 1 177 tisíc.

***

Zdeňka Horníková lídr ODS

Bydlení: Družstevní byt, 72 m2.

Nemovitosti: Garáž pro osobní vůz.

Auto: Honda Accord, rok výroby 1998.

Firmy: Podíly ve firmách nevlastním, část úspor mám uloženu v akciích a část na účtech.

Příjem: V průběhu své funkce jsem měla poslanecký plat, jehož výše se řídí zákonem a je veřejně známá. O svých peněžních a majetkových poměrech podávám každoročně písemnou zprávu předsedovi Senátu, potom je veřejně k nahlédnutí. Každoročně též odevzdávám daňové přiznání Finančnímu úřadu v Náchodě.

Půjčky, dluhy: Nemám.

Úspory: Výše úspor se odvíjí od mého poslaneckého platu.

Manžel, děti: Manžel, dcera i syn pracují. Jsou to dospělí samostatní lidé, kteří o svém soukromí a svých příjmech rozhodují sami. Nepřísluší mi zveřejňovat tyto informace, respektuji jejich soukromí.

Hana Orgoníková lídr ČSSD

Bydlení: Mám pronajatý byt v Hradci Králové. Moje děti jsou již dospělé a zodpovídají samy za sebe, je nutno vznést dotaz k nim.

Nemovitosti: Vlastním jeden z devíti bytů v bytovém domě v Přibyslavi a 1/9 společných prostor tohoto bytového domu.

Auto: Nevlastním žádné auto.

Firmy: Nevlastním žádné podíly ve firmách ani žádné akcie, o dětech platí bod 1.

Příjem: Podle zákona o platu ústavních činitelů, jiné příjmy nemám. Půjčky, dluhy: Žádné.

Úspory: Přiměřené.

Manžel, děti: Jsem rozvedená. Děti jsou již dospělé, je nutno se zeptat jich.

Soňa Marková lídr KSČM

Bydlení: Bydlím se svými dětmi v šestém patře panelového domu na sídlišti v Náchodě.

Nemovitosti: Malá dřevěná chata bez vody a elektřiny v Jilemnici.

Auto: Velmi starý Renault Clio.

Firmy: Nevlastním žádné podíly ve firmách, pouze drobný pozůstatek kuponové privatizace.

Příjem: Hrubý roční příjem odpovídá poslaneckému platu, žádný další jiný příjem nemám.

Půjčky, dluhy: Mám půjčku na porozvodové vypořádání společného jmění manželů a na výše zmíněné auto.

Úspory: Bohužel žádné.

Manžel, děti: Jsem rozvedená, dcera studuje na gymnáziu, syn na vysoké škole. Obě děti jsou v mé péči.

Stanislav Penc lídr Strany zelených

Bydlení: Žijeme na statku na polosamotě v Milkovicích u Starých Hradů. Rodiče mí i mé partnerky bydlí ve vlastních rodinných domech v Praze a v České Skalici.

Nemovitosti: Obě rodiny vlastní rekreační chatu.

Auto: Partnerka má 10 let staré auto Subaru, k hospodářství máme traktor.

Firmy: Já ani partnerka nevlastníme žádné podíly ani akcie, rodiče vlastní běžné akcie z kuponové privatizace.

Příjem: Výdaje a příjmy nepřesahuji 100 tisíc korun ročně.

Půjčky, dluhy: Ke statku máme na 30 let splatný dluh za zhruba 10 hektarů pozemků. Roční splátka činí 35 tisíc korun.

Úspory: Partnerka má založeno stavební spoření. Momentální úspora je 35 tisíc korun. Momentální zůstatek na dvou účtech, které používáme, je 1 200 a 1 350 korun.

Manželka, děti: Partnerka je v domácnosti a její dcera chodí do mateřské školy.

Jiří Hanuš lídr KDU-ČSL

Bydlení: Družstevní byt 1+3 postavený v roce 1977 svépomocí.

Nemovitosti: Zahrada v zahrádkářské kolonii zhruba 380 m2 s chatkou. Neobývaný byt 1+3 vydaný za transformační podíl v zemědělském družstvu, toho času v rekonstrukci. Stavební parcela zhruba 800 m2.

Auto: Škoda Octavia, rok výroby 2002.

Firmy: Žádné.

Příjem: 654 tisíc korun.

Půjčky, dluhy: Žádné.

Úspory: Úspory ani větší hotovost žádné, fondy žádné, zůstatek na běžném účtu do 50 tisíc korun.

Manželka, děti: Manželka je zaměstnána v Hospici Anežky České, dcera Lidmila je učitelkou na Základní umělecké škole v Červeném Kostelci, dcera Miloslava je zaměstnána na Finančním úřadě v Náchodě a syn Jiří studuje doktorandské studium na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. O jejich příjmech nejsem oprávněn informovat.

Otázky MF DNES V jakém domě či bytě bydlí vaše rodina? Jaké vlastní vaše rodina nemovitosti? Jaké a jak staré vlastníte auto? Jaké vlastníte vy a členové vaší rodiny podíly ve firmách včetně akcií? Jaký je váš roční hrubý příjem? Jaké máte půjčky či dluhy? Jaké máte další úspory (fondy, hotovost, zůstatek na účtě)? Co dělá vaše manželka, děti a jaké mají příjmy?

Gangsteři pražské policie

15.5.2006

Respekt

JAROSLAV SPURNÝ

Berdychův proces je mimo zájem, za oponou vládne radost

Justiční stráž má práce nad hlavu, pečlivě kontroluje každého z třicítky advokátů, přicházejících do jednací síně Vrchního soudu v Praze, kde se právě schyluje k další rundě v procesu se zločinnou skupinou, které policie a média přiřkla podle jedné z výrazných postav jméno Berdychův gang. Magistři a doktoři práv odevzdávají mobilní telefony, stráž jim pečlivě kontroluje tašky, zda v nich nemají diktafon nebo jiné nahrávací zařízení. Toto kolo má proběhnout s vyloučením veřejnosti a ze síně nesmí uniknout žádná informace. V tajném jednání budou vypovídat detektivové, kteří během pěti let vyšetřovali, jak je gang propojený s vysoce postavenými policisty. Vyloučení veřejnosti přitom působí trochu komicky: na proces s Berdychem už dávno docházejí prakticky jenom obvinění a jejich advokáti. Lze to pochopit: ve změti kusých informací a nerozpletených nitek je těžké udržet pozornost. To ale nic nemění na tom, že v „berdychovském“ procesu vůbec nejde o potrestání několika figurek z galerky.

Jsou všude

Když počátkem roku zahajoval soudce Petr Franc proces s Berdychovým gangem, věřil, že se mu podaří vynést rozsudky do konce dubna. Dnes je skeptičtější. „Možná do léta,“ přibližuje datum možného konce, ale ani to není zaručeno. Proces se šestatřiceti obžalovanými, který může odhalit nebývalé zločinecké spiknutí policie a kriminálního podsvětí, zatím věci spíše komplikuje, než objasňuje. To, co je možné slyšet z výpovědí obviněných i svědků, vyráží často dech, ale neodpovídá na otázku, kde je pravda. Jde jen o lži kličkujících zločinců, říkají jedni. Ne, to je obraz bahna, do kterého upadla zdejší policie, tvrdí druzí. Nejde přitom o náhodné diváky procesu, ale o úvahy lidí, kteří se nějakým způsobem účastnili pátrání po zločinech Berdychova gangu.

Připomeňme si pro ilustraci pár svědectví z procesu. „Policisté zadávali gangu úkoly, nešlo jen o přepadení, třeba před šesti lety jsme pro ně ukradli z trezoru jednoho podnikatele papíry týkající se jeho smluv s firmou Čepro,“ říká jeden obviněný. A je pravda, že dokumenty byly tehdy ukradeny, nikdy se ale nenašly a obvinění policisté popírají, že by s krádeží měli něco společného. „Vyšetřovatelé mě nutili, abych křivě obvinil Berdycha z vraždy a mučení, prý dostanu menší trest. Už tušili, že jim teče do bot a chtěli to všechno na něj hodit, přitom šéfové akcí byli oni,“ říká další obviněný. „Nemohu říct pravdu, mám strach o život, s gangem spolupracovaly desítky policistů z celé republiky, a nebyl bych bezpečný ani v kriminálu,“ zní zdůvodnění dalšího člena Berdychova gangu, který odmítá popsat okolnosti jednoho únosu. Pro dokreslení nepřehlednosti - letos na jaře byli v jiných procesech odsouzeni dva významní policisté z celostátního útvaru, kteří před třemi lety prošetřovali propojení pražských detektivů na Berdychův gang, oba tvrdí, že byli obviněni proto, aby jim bylo zabráněno v odhalování spolupráce gangsterů a policistů z pražské policejní správy. Další známý fakt - policejní prezident Jiří Kolář rozpustil už před dvěma lety pražský odbor pro boj s organizovaným zločinem kvůli podezření ze spolupráce se zločinci a nadřízený tohoto útvaru Zdeněk Janíček spáchal krátce nato sebevraždu - z dodnes nevypátraných důvodů. Zjednodušeně řečeno, jde o směs docela strašidelných indicií, výpovědí a důkazů o tom, že se ti nejvlivnější pražští detektivové věnovali více zločinu než boji proti němu. Pomůže proces s Berdychovým gangem prokázat, jak to opravdu bylo?

Zničte Mari

Pro aspoň částečné pochopení toho, co se děje, se musíme vrátit do minulosti a popsat hlavní figury případu. V dubnu 2001 získává David Berdych páté místo v celostátní soutěži kulturistů a je to jeho poslední sportovní úspěch. V tu dobu už byl minimálně šest let ústřední postavou gangu. Nešlo o žádnou jednotně řízenou organizaci, ale o několik partiček tvrdých kriminálníků, kteří se účelově scházeli k různým akcím. Přepadení poštovního vozu, únosy a vraždy podnikatelů, obchod s lidmi, krádeže starožitností, podle toho, kdo měl jaké tipy. V tu dobu byli policisté Petr Vojtěchovský a Radek Čermák úspěšnými pátrači celostátního útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Josef Opava, Petr Koňařík a Jiří Žofčín zase významnými policisty pražského odboru pro boj s organizovaným zločinem - ale zároveň zadavateli úkolů pro Berdychův gang. Všichni zmínění policisté už v tu dobu měli co do činění s Berdychovým gangem: první po jeho zločinech pátrali vážně, druzí v rámci své práce naoko, ve skutečnosti jej kryli.

Dva měsíce po poslední Berdychově kulturistické produkci prozradil jeden z agentů Vojtěchovského podřízeným, kdo přepadl v Chebu německého důchodce a obral ho asi o půl milionu korun. To byla první stopa. Vojtěchovského podřízení z karlovarské expozitury nasadili odposlechy, sledování a do roka se Berdych a několik jeho kumpánů ocitli ve vězení. Ale to byl jen začátek. V tu dobu už vedl Radek Čermák dva roky spis s názvem Mari, který se snažil dokumentovat spolupráci policie se zločinci. V roce 2003 se informace ze spisu Mari protnuly s indiciemi, které karlovarská expozitura získala při vyšetřování aktivit několika lidí z Berdychova gangu. Vznikl vyšetřovací tým Mari, do jeho čela byl jmenován Petr Vojtěchovský.

Tým Mari skončil práci po půl roce. Vojtěchovský byl zatčen a obviněn ze šesti závažných trestných činů včetně korupce a zločinného spolčení. Podle neoficiálních informací stačil tým před svým koncem napsat zprávu, která prokazovala, že napojení na Berdychův gang mají například někdejší šéf pražského odboru pro boj s organizovaným zločinem Josef Kutek, někteří lidé z celostátního útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, ale třeba i tehdejší šéf inspekce Mikuláš Tomin a také Žofčín, Koňařík a Opava. Co se se zprávou stalo, není možné zjistit. Vedení policie se k ní vytrvale odmítá vyjadřovat, nic nechce říct ani Vojtěchovský. Toho ostatně soud mezitím zprostil všech obvinění, dostal jen banální trest za nepředpisové vyřízení zbrojního pasu pro svého informátora. Takže šéf Mari mohl být obviněn účelově, aby se před třemi lety zabránilo odhalením zločinů jiných policistů. Kauzu Berdych, včetně dopadení dnes obviněných šesti policistů (jejichž totožnost tým Mari tehdy dávno znal), dodělal jiný tým z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu - Uniforma -, který se soustředil hlavně na zločiny, při kterých lidé z Berdychova gangu ve falešných uniformách zastavovali a kradli kamiony se zbožím. Původní obvinění šesti zmíněných policistů se prakticky týkalo jen toho, že sháněli pro gang uniformy. Teprve při dalších výsleších vyšlo najevo, že s gangem spolupracovali na únosech a že jim zadávali akce.

Nedá se

„Výpovědi obžalovaných je nutné brát s rezervou, při obhajobě mají právo i lhát a já neznám žádné další důkazy, které by usvědčovaly nějakého dalšího policistu,“ říká na svědectví vyslovovaná před soudem policejní prezident Vladimír Husák, kterého před nástupem na prezidium zaměstnávala pražská správa, útvar, jehož špičky poznamenalo zapletení s gangstery asi nejvíce. Naprosto stejně jako Husák hodnotí věc ministr Bublan. A co opozice? „Pokud zůstanou viset ve vzduchu tak závažná obvinění s tím, že se nedají došetřit, policie důvěru nezíská,“ říká stínový ministr vnitra zelených Stanislav Penc. Bezpečnostní expert ODS Ivan Langer naopak přiznává, „že neměl příliš času se o případ blíž zajímat“.

Díky, poslanci

Případ Berdychova gangu zasáhl i do tvorby zákonů České republiky. Když před rokem a půl schválila poslanecká sněmovna znění tzv.

eurozatykače, odmítla, aby měl zpětnou platnost. Tedy aby postihoval lidi, kteří spáchali čin přede dnem platnosti zatykače. Šlo o nepochopitelné, poslanci nevysvětlené a v Unii zcela unikátní řešení, jehož skandálnost v následných debatách nejlépe dokumentoval případ Maroše Šuleje.

Tento člen Berdychova gangu, obviněný z vraždy a únosu, žije v Irsku, jeho adresa je známa, ale Irsko nám jej nemohlo vydat právě kvůli české verzi „neretroaktivního“ zatykače. Šulejův případ nakonec donutil sněmovnu, aby letos na jaře své rozhodnutí změnila a od 1. července bude i v Česku platit standardní eurozatykač. Šulej bude moci být vydán, pokud do té doby nezmizí v jiné, méně právně dostupné zemi.

Já jsem demokrat, žádný anarchista

15.5.2006

iHNed.cz

Já jsem demokrat, žádný anarchista

Nebýt Jiřího Paroubka, zůstal by Stanislav Penc na své kozí farmě a dál by znepokojoval establishment "kritikou zvenku". Místo toho je v čele královéhradecké kandidátky Strany zelených.

"Paroubek v tom sehrál zásadní roli, není přece možné, aby někdo zneužil policejní moc proti lidem, kteří nejsou extremisti, jako se to stalo na CzechTeku," vysvětluje Penc, který si řekl, že je na čase proti zvůli podniknout něco víc než pár demonstrací: "Mně vadí, že ta partička, co tu teď vládne, nemá demokratické smýšlení."

Za posledních patnáct let vstoupil Penc jako aktivista do 4500 kauz, v nichž se zastával práv občanů, od narkomanů, kteří nejsou dealery, až po zemědělce, kteří nechtěli prodat pozemky kvůli výstavbě dálnice. Teď se rozhodl přejít na druhou stranu a "měnit systém zevnitř". "Já jsem demokrat, žádný anarchista, smyslem mé činnosti není předvést, že nic nefunguje, ale ukázat, jak se to dá všechno měnit."

Stanislav Penc se nakonec prosadil v primárkách Strany zelených. Zamířil sem i kvůli Martinu Bursíkovi, s nímž se zná od listopadové revoluce, byli spolu v Občanském fóru. "Jsme dlouholetí přátelé," potvrzuje vztah k Pencovi Bursík. I předseda zelených se teď snaží vysvětlit veřejnosti, že jejich lídr v Královéhradeckém kraji není bláznivý solitér, nýbrž týmově pracující člověk - Pencova image "poslední máničky v Čechách" by mohla leckoho odradit.

Pencovi jako Bursíkovi nejvíce vadí, že česká politika ztratila vizi a lidé ji dělají jen pro své výhody. "Tohle chceme změnit, politici musí mít dlouhodobou představu, musí vědět, co připravují svým dětem a vnukům."

Předvolební průzkumy ukazují, že zelení sbírají velké procento protestních hlasů. Nebudou Bursíka a Pence volit kvůli dobrému programu, nýbrž proto, že je vládnoucí strany zklamaly. "To mi teda dost vadí," stěžuje si Penc, "to totiž ukazuje, že i šestnáct let po revoluci je politika vnímána jako hnus a ne jako důležitá věc."

V parlamentu by se Stanislav Penc chtěl věnovat bezpečnostní problematice, o fungování policie a justice toho ví za poslední léta dost. Iluze si nedělá. "Korupce je v některých soudních případech přímo vidět." Jak se tedy například zbavit korupce - finanční i mocenské - v policii?

"Každý policista musí vědět, že když něco provede, půjde. Policii ale musí kontrolovat nezávislý orgán, spadající buď pod ombudsmana, nebo pod parlament," líčí své plány lídr královéhradeckých zelených. Vůbec první věc, která se musí provést, je podle něj personální audit státní správy. "Za komunistů tady bylo o sedm tisíc policajtů míň, a to jsme měli o pět miliónů obyvatel víc."

Lidi v Královéhradeckém kraji trápí problémy s dopravou, přetížené silnice chce Penc, který se programově cítí být skrz naskrz zelený, vyčistit pod heslem "kamióny na silnice". Proti dostavbě dálnic nic nemá, ale nesmí se to dělat za pomoci vyvlastňování. A ještě jedna věc lídra Pence tíží: způsob, jakým vláda pomáhá velkým a zanedbává malé - všude rostou supermarkety, živnostníci krachují.

"Podívejte na Nošovice. Kdyby dala vláda čtvrt miliónu každému podnikateli v kraji, bude to jiný rytmus, ale oni radši dají miliardy jihokorejské partičce, která je podezřelá z uplácení politiků. To není ani v Hondurasu."

Stanislav Penc

Věk: 36 let

Vzdělání: vyučil se zedníkem

Zaměstnání: disident, občanský aktivista, stál u zrodu klubu Johna Lennona a Občanského fóra

Rodinné poměry: rozvedený, bezdětný

Pozice ve straně: kandiduje jako nestraník

Zelení hrají všemi barvami

12.5.2006

MF plus

David Klimeš

Škoda, že si heslo „Spojeni v různosti“ pro sebe zabrala už Evropská unie. Žádné by se totiž nehodilo lépe pro černého koně letošních parlamentních voleb -Stranu zelených.

Prvotní cíl se podařil.

Z kandidátek na nás shlížejí lidé s nepopiratelným morálním (a často mediálním) étosem v kombinaci s cílevědomými komunálními politiky a aktivisty. Jiří Dědeček tak už může stáhnout z repertoáru verše: „Málo slušnejch lidí, málo slušnejch lidí / žije mezi náma, žije mezi náma / posteskla si včera, posteskla si včera večer moje máma.“ Nyní se jako lídr kandidátky zelených na Vysočině zařadil do předvolebního šiku s pozoruhodnou personální skrumáží -Jaroslavem Hutkou, levicovým občanským aktivistou Petrem Uhlem, Jihočeskou matkou Danou Kuchtovou, stavitelem větrníků Petrem Pávkem, chovatelem koz Stanislavem Pencem či šéfem Podkrušnohorského zooparku Přemyslem Rabasem.

Aby se mezi kandidáty opravdu nedala najít žádná pojítka, ze zadních řad na lídry dohlížejí bývalí republikáni Zdeněk Legát a Robert Gruzovský. Této nesourodé, ale nadšené kombinaci pro volby 2006 šéfuje Martin Bursík, který už od rozpadu Občanského fóra bloumá po různých politických stranách.

HLAVNĚ NE MONOLIT

U poukazu na revoluční Občanské fórum je vhodné se zastavit. Zelení bezesporu opět do povědomí přinášejí někdejší disidenty a aktivisty. Od levičáka Uhla přes anarchistu Pence až k protirežimnímu písničkářství Hutky a Dědečka. Ne náhodou už před minulými eurovolbami podpořil zelené (ještě se starým vedením Patočka-Beránek) Václav Havel. Máloco má blíže k jeho „nepolitické politice“ jako právě tato strana. Jejich odmítání pravolevého soupeření, přílišné ideologizace politiky (nepočítaje zelená témata) a respektování často protichůdných názorů ve straně připomíná sen Václava Havla o řízení společnosti prostřednictvím občanské samosprávy. Kdyby nebylo této těžko naplnitelné ideje a permanentního opomíjení životního prostředí ze strany nynějších elit, zelené by jen těžko něco udrželo pohromadě. Petr Uhl od 60. let atakuje mocné levicovými koncepty, Penc chová kozy, štve Paroubka a razí trochu anarchistická hesla. Napravo jezdí na řvoucí motorce někdejší mluvčí konzervativní pravicové ODA a nynější stavitel větrníků v Jindřichovicích pod Smrkem Petr Pávek. I nejvyšší post patří konzervativnímu politikovi - Martin Bursík přes Občanské fórum a strany Jiřího Dienstbiera doplul až do náruče pravicové KDU-ČSL. Staronový typ nezávislých osobností v politice ale láká. Jakkoliv nepolitická politika vždy zkrachovala a utopila se v nelegitimních rozhodnutích, zelení opět úspěšně lákají k volbě kandidátky všech možných názorů na vývoj společnosti. Různorodost názorů dokazuje i nepříliš silná názorová loajalita k vedení strany.

„Většinou se s nimi shoduji, ale různost není na závadu. Politická strana ani budoucí poslanecký klub nemohou být monolit. To bývalo,“ vysvětlil MF Plus Petr Uhl.

„Různost osobností je oblíbenou námitkou, jako by ,stejnost´ měla být kladem. Ale já vidím sílu právě v té různorodosti a četnosti pohledů. Strana jako monolit už tu byla a bohužel ještě přežívá. Shodnu se s ostatními lídry SZ velmi dobře. Jsou to inteligentní a tolerantní lidé, zrovna tak dobře se s nimi budu přít, až bude zapotřebí,“ dodává volební lídr na Vysočině, písničkář Jiří Dědeček.

„To, že jsme každý jiný, je zákonité. Máme svá povolání, své odbornosti, své názory.

Vstupujeme do politiky z reálného života a motivuje nás společný cíl vnést do politiky nový styl,“ doplňuje středočeská lídryně Olga Zubová. Evu Tylovou, hlavní kandidátku Plzeňského kraje, už tato otázka trochu štve: „To už začíná být nálepka, které vůbec nerozumím. Jiné strany snad nereprezentují rozličné osobnosti? Pokud vím, vytýká se jim právě stranická konformita a ony se ústy svých politiků brání, že nejsou jen uvědomělé stranické stádo, ale že mají osobnosti. Nám se ovšem najednou předhazuje, že jsme příliš rozliční, příliš osobití. Ale proč by osobnosti a osobití lidé nemohli najít kompromis? Nebo se už na to ani nevěří?“ Stranickou demokratičností argumentuje i jeden ze severočeských lídrů Přemysl Rabas, ředitel Podkrušnohorského zooparku: „Bylo by divné, a vypadali bychom tak trochu jako stádo ovcí, kdyby naše názory na všechny problémy společnosti byly identické.“

LEVICE A PRAVICE UŽ NENÍ

Není divu, že se hvězdy zelených pravolevému rozlišování brání. Pro ně je hlavním heslem „kvalita života“ a trvale udržitelný rozvoj. Zelení sice mohou oslňovat média svojí mravní minulostí, jejich program však zůstává nejasný. Kromě ekologické daně a konkrétních opatření proti kamionové dopravě je kombinací hot a čehý. Celkovou daňovou kvótu by nám oproti socialistům příliš nesnížili, zato by ale výslovně podpořili spíše pravicí navrhovanou reformu důchodů. Školné by nebylo, za léky by se ale víc platilo. Dělení na pravicové a levicové je tudíž podle zelených hloupost.

„S neplacením školného souhlasím stejně jako s poplatkem za recept, pokud odpadnou příplatky na léky a pokud od poplatku budou osvobozeni chronici a důchodci. Zdá se mi to sociální či vaším slovníkem ,levicové´.

Důchodová reforma je nezbytná, naše představy se příliš neliší od kompromisu mezi stranami, který byl na spadnutí,“ říká Uhl. Pro jeho kolegy je ale pravolevé soupeření červeným hadrem. „Dělení na levé a pravé řešení problémů je umělé a dávno do politiky nepatří. Přitažlivost SZ je v tom, že jako první od tohoto anachronismu ustoupila,“ tvrdí Přemysl Rabas. Další lídr Jiří Dědeček už po soupeření levice a pravice ani nevzdechne.

„Asi víte, že jsme přestali dělit politické prostředí v jeho společensky přijatelné části spektra na pravici a levici (i v té nepřijatelné se nám extrémy stýkají), a tak se budeme držet toho, co je podle našeho mínění správné a užitečné z hlediska dlouhodobého udržení kvality života v téhle zemi a na téhle Zemi.“

S KÝM PO VOLBÁCH?

Pro voliče je tak trochu záhadou, s kým by nakonec zelení do Strakovy akademie zašli.

Pro ně je to samozřejmě výhodné - jejich „koaliční potenciál“, jak se učeně říká povolební chytristice, je velký. Jejich volič, který skutečně uvěří zelenému receptu na trvale udržitelný rozvoj, ale příliš netuší, jestli budou zelené přísady míchat k rovné dani, nebo k socialistickému rovnostářství. Z hlavních postav stojí asi nejvíce nalevo šestka na pražské kandidátce Petr Uhl. Už v roce 1968 holdoval jako vedoucí Hnutí revoluční mládeže socialistickým představám o společnosti a za normalizace koketoval s trockismem a jinými sociálními utopiemi. Zúčastnil se všech důležitých protihusákovských revolt a odseděl si za to celkem devět let. Po revoluci prostřídal OF a Občanské hnutí. Načas se usadil v křesle generálního ředitele ČTK. Potom nastálo zakotvil v levicovém Právu. Jeho poslední občanské angažmá se konalo pod křídly socialistické vlády. Na přelomu tisíciletí byl předsedou Výboru pro národnosti vlády ČR a zmocněncem vlády ČR pro lidská práva.

Vedle tichých koalic s KSČM se mu tak příliš nelíbí ani případné paktování s ODS.

„Podle mne by naše strana neměla jít do koalice s KSČM, ne kvůli její minulosti, ale proto, že KSČM je nacionalistická, xenofobní, protievropská a paternalistická. Ze všech stran je od zelených nejdále. Já si ale vlastně nedovedu představit ani účast ve vládě s ODS, pro mne je moc asociální.

S ČSSD a lidovci by bylo třeba vyhádat společný minimální vládní program, což bude obtížné.“ Ostatní jsou také opatrní a jediné, co radikálně odmítají, je spolupráce s komunisty. Problémem ale může být i to, zda vůbec zelení (pokud nevznikne velká koalice) do vlády chtějí.

„Strana zelených půjde do koalice s tím, kdo ji umožní prosadit co nejvíce z jejího programu. Pokud bychom v koalici pro náš program nenašli dost podpory, pak je lépe zůstat v opozici,“ říká například Přemysl Rabas. Úplně odlišný názor než Uhl by pak zřejmě zastával pravicový liberál a šéf strany Martin Bursík.

LÍDREM BUDEŠ TŘEBA TY

Vezměme ale v potaz i zelená pozitiva.

Pokud mají strany reprezentovat celé společenské spektrum, tak na to jde SZ dobře. Písničkáři, chovatelé koz, učitelé, ředitelé, studenti, ekozemědělci...

Na druhou stranu o mnohých z nich se ještě včera nevědělo, že v politice holdují zelené barvě. „Zatím jsem je podvakrát volil, kdykoli bylo potřeba, hrál jsem pro ně.“ Tolik stačí Jiřímu Dědečkovi k pozici lídra na Vysočině. Trochu déle je ve straně Petr Uhl: „Ve Straně zelených jsem od listopadu 2002, předtím jsem v žádné politické straně nebyl.“ Ve straně jsou ovšem i tváře, u kterých se o erudici v zelených tématech nedá pochybovat. Plzeňská lídryně Eva Tylová prošla postem náměstkyně ministra životního prostředí i ředitelováním České inspekce životního prostředí. Na rozdíl od občanských tváří zelených nabízí vize, které k zeleným patří. „Životní prostředí všeobecně, energetika, a především nakládání s odpady, to je velký problém současnosti a musíme si dát pozor, aby to nebyl stále větší problém v budoucnosti,“ říká na otázku, co je její prioritou ve straně.

Žádný sociolog si dnes příliš neodváží tvrdit, co chtějí voliči, kteří dle nedávných průzkumů nadělili zeleným přes 10 procent přízně.

Pokud to není jen truc proti Paroubkovi, Topolánkovi, Kalouskovi a Filipovi, co si příznivci Strany zelených doopravdy přejí?

Jedna věc je sympatie se známými tvářemi na krajských kandidátkách. Druhá věc je pochybnost, zda se ony tváře dokáží shodnout na konkrétních řešeních ekonomických a politických problémů. Zatím to vypadá, že Strana zelených kráčí k branám poslanecké sněmovny s bianco šekem od voličů.

Pět selhání policie a volby

9.5.2006

aktualne.cz

KAREL HVÍŽĎALA

Analýza - Možná je dobře, že těsně před volbami nadporučík policie Tomáš Čermák brutálně zbil právě ředitelku sekce Úřadu vlády Kateřinu Jacques, která protestovala proti pochodu neonacistů.

Navíc za přítomnosti ostatních nečinně přihlížejících policistů, kamer a fotoreportérů.

Voliči totiž postoj jednotlivých politických stran k incidentu, za který by musel ve staré Evropě ve většině zemí odstoupit nejspíš tentýž den ministr vnitra i ředitel policie, protože tito muži jsou odpovědni za každého policistu, může usnadnit předvolební rozhodování.

Připomeňme, že tomu není tak dávno, kdy v Belgii odstoupil příslušný ministr okamžitě poté, co tam spadl most, i když nebyl postaven za jeho funkčního období. Odpovědnost ve starých civilizacích má vždy i svůj symbolický rozměr. Státní moc tím svým občanům transparentně demonstruje, že za každé selhání je odpovědný nejen dotyčný policista, ale i systém, který něco takového umožní.

A tady začíná problém se způsobem, jak se ministerstvo vnitra, ale zatím i vláda, k brutálnímu zásahu nadporučíka Tomáše Čermáka, který slouží u policie již skoro dvacet let, staví. O tom, že musí psychicky narušený jedinec být podle dosud známých informací a zveřejněného zásahu postaven před soud a řádně potrestán, snad už nikdo rozumný nepochybuje.

Horší ale je, že se z vyšetřování, ale i z médií, zcela vytrácejí ty nejzásadnější systémové chyby, ke kterým došlo, a které by mohly - kdyby byly napraveny - v budoucnu podobných krutostem zcela zamezit.

5x policejní selhání

Připomeňme si pět základní selhání české policie, která se týkají události z 1. máje 2006:#infobox

Za prvé: demonstraci, kterou policie chránila, ohlásil na magistrátu pan Jiří Tůma jako pochod za práva dělníků a demokratické mládeže. Ale již v den demonstrace, tedy na 1. máje, lustrovala policie u Průhonic při vjezdu do Prahy osazenstvo jednoho autobusu, kde bylo čtyřicet lidí, kteří se do Prahy na demonstraci sjížděli, a pět z nich obvinila pro podezření ze spáchání trestného činu podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod: měli u sebe a na svém těle hákové kříže a jiné fašistické insignie. Dá se z toho tedy usuzovat, že policie měla vědět, že za demonstrací je organizace zvaná Národní odpor, která je na oficiálním seznamu extrémistických organizací. Tuto skutečnost měla okamžitě nahlásit magistrátu a ten by panu Tůmovi musel neprodleně sdělit, že mu odnímá právo na demonstraci. To se podle informací z tiskové konference primátora Béma nestalo. Policie, aniž předložila důkazy o opaku, tedy kopie hlášení s přesným datem a hodinou, to popírá. Zřejmě i spolupráce s tajnými službami selhala. Tajné služby, které přesun tolika neonacistů monitorovaly, si snad prověřily, kdo za ohlášenou demonstrací s tak evidentně krycím názvem stojí. Podle policejních hlášení bylo perlustrováno v ten den 260 osob. A nejde o maličkosti: za 16 let bylo zaregistrováno 4000 extrémistických pogromů a 24 mrtvých.

Za druhé: v místnosti, kde byla paní Jacques na policejní služebně umístěna a podle jejího zástupce Stanislava Pence připoutána k tyči a dále mlácena, nebyla umístěna videokamera, aby mohla policie dokumentovat, že s ní bylo zacházeno jinak, než dnes tvrdí. Tato skutečnost je v příkrém rozporu s vnitřními předpisy Policie České republiky. Toto porušení předpisů ohlásila paní Jacques i ministru vnitra, který další brutální jednání policistů už na služebně při všech rozhovorech s médii zamlčel.

Za třetí: složka, jež brutalitu policisty i závažné selhání jeho kolegů, kteří mu v takovém jednání nezabránili, ač měli, vyšetřuje, spadá opět pod ministerstvo vnitra, jmenuje se inspekce MV. V čele stojí pan Miroslav Borník, který sám v roce 1989 protiprávně postupoval proti zmlácenému demonstrantovi D.K. (viz svědectví Výboru pro nespravedlivě stíhaných číslo 895). Je tedy zcela nedůvěryhodným člověkem, o čemž svědčí i čísla: Na policii bylo podáno asi šest tisíc stížností a dodnes bylo uzavřeno jen tisíc a tresty se týkaly většinou jen pozastavení povýšení či srážek z platu.

Za čtvrté: touto skutečností Česká republika nedodržuje smlouvy, které podepsala a které ji zavazují, aby kontrola nad policií byla svěřena jinému orgánu než složce ministerstva vnitra. Takovýto orgán by měl být v podobném postavení jako třeba Nejvyšší kontrolní úřad či Úřad na ochranu osobních údajů a ředitele by měla jmenovat Sněmovna.

Za páté: Podle videozáznamu (který si můžete prohlédnout ZDE), má jeden z přihlížejících policistů dokonce při napadení paní Jacques vytaženou pistoli z pouzdra. To je věc, která v Čechách po čtyřiceti letech totality a po Czechteku u Mlýnce na Tachovsku nevzbuzuje stále žádné mimořádné pohoršení, ale v civilizované zemi by jen tato událost stačila k tomu, aby z policie museli odejít všichni velící důstojníci za podobnou akci zodpovědní.

Item: Brutální a trestuhodné napadení paní Kateřiny Jacques a vztah k němu jednotlivých politických stran nám může právě v této době, kdy řada lidí se ptá, koho má volit, posloužit jako orientační maják. Pouhý, byť i hodně vysoký trest pro policistu Tomáše Čermáka, nic neřeší a má jen zastřít nebezpečnou skutečnost, že policie je ze strany státu stale vnímána jako represivní orgán a ne jako instituce, která má naopak občanům sloužit stejně jako čistírny či pošty. Pokud se tento postoj státu k policii nezmění, nejde o policii, ale stále o Veřejnou bezpečnost, která pro občany představuj předem nevypočitatelné ohrožení.

Autor je novinář a spisovatel

Prověrku na vnitru?

9.5.2006

blisty.cz

Karel Dolejší

Nemám osobně důvod sympatizovat s příslušníky České policie, spíše naopak. Viděl jsem dokonce kamarády poznamenané jejich "péčí" o zákonnost při zcela nenásilných akcích. Když jsem si však přečetl prohlášení Strany zelených nazvané "Potřebujeme policii, které můžeme věřit", napadly mě okamžitě výhrady.

Před pár lety, když jsem usedal za volant při řidičské zkoušce, komisař dopravního inspektorátu na zadním sedadle otevřel mé papíry a ironicky prohlásil: "Á, filozof!" Krátce poté jsem byl nucen vyslechnout dlouhou samolibou tirádu o tom, že je vlastně jedno, jestli lidé čtou Platóna a Aristotela, nebo Stalina - prý každá doba sebou nese jiné pindy, člověk to musí zkousnout a hledět si svého... Zrudnul jsem vzteky a jízda se změnila v adrenalinový sport končící zabočením do jednosměrky. Nechci se vymlouvat, ale žvanění komisaře tehdy podstatně přispělo k tomu, že jsem zkoušku dělal napodruhé. Když o tom teď zpětně přemýšlím, nebyl to ten nejhorší způsob, jak nakouknout za oponu Policie ČR...

Vzpomínám také na to, jak jsem ještě v 90. letech po svém zmlácení tlupou ze Šlapanic (v té době hnízdo brněnských skinheadů) čekal na podání výpovědi na služebně v Běhounské. Bylo vpravdě surreálným zážitkem vidět dva dohola ostříhané řízky, jak listují Novým Zákonem. Pak jeden z nich zvedl telefon a zpovídal kohosi na druhém konci drátu. Zavěsil a pronesl ke kolegovi: "Další vloupačka - to mají tu svou zasranou demokracii". Vyšetřovatel byl ovšem korektní a evidentně ho mrzelo, že se nepokusím nastoupit do pracovní neschopnosti, protože jen to by mu umožnilo zahájit trestní stíhání pachatelů...

Proč tím vším obtěžuji: Nemám osobně důvod sympatizovat s příslušníky České policie, spíše naopak. Viděl jsem dokonce kamarády poznamenané jejich "péčí" o zákonnost při zcela nenásilných akcích. Když jsem si však přečetl prohlášení Strany zelených nazvané "Potřebujeme policii, které můžeme věřit", napadly mě okamžitě výhrady. Zaprvé, reformu policie určitě potřebujeme, ale systémovou, při níž personální otázky leží až v druhém plánu; zadruhé, policie už během pár let zmlátila jak Stanislava Pence, který mi zprávu poslal, tak Kateřinu Jacques, takže by se oběma mělo dostat zadostiučinění, ale o nestrannosti jejich pohledu na věc bych měl jisté pochybnosti; zatřetí, politické kampaně se vždy nejlépe vedou proti konkrétním osobám - v tomto případě proti ministru Bublanovi a šéfovi inspekce Borníkovi (jichž se tímto nezastávám) - a nikoli ve jménu abstraktních, emocionálně nepříliš působivých systémových řešení.

"Cestou, jak vrátit postupně důvěru veřejnosti v policii, je provést důslednou prověrku mravní integrity a profesionální vybavenosti policistů, především řídících pracovníků a povolat do řídících funkcí bezúhonné pracovníky, kteří nejsou spojeni s předlistopadovou SNB. Je nutné předložit nový model fungování moderního policejního sboru, který bude sloužit primárně k ochraně zdraví a životů občanů a k prevenci, nikoli represi", cituje prohlášení Zelených předsedu strany Martina Bursíka. Přiznám se, že první věta mě značně znepokojuje. Řeči o spojení určitých osob v policii s předlistopadovým Sborem národní bezpečnosti jsou pro mě znamením toho, že se celá záležitost kolem zbití Kateřiny Jacques postupně vřazuje do kontextu probíhajícího antikomunistického honu na čarodějnice, který nepovažuji za záruku kvality případných změn, ba spíše naopak. Tak jako dejme tomu v případě kontroly obchodu se zbraněmi, ani zde totiž vyřazení osob spojených s minulým režimem automaticky nezmění pravidla hry, ale může vést prostě jen k tomu, že zneužívání moci bude prováděno jinými a jinak. Kromě toho je soustředění pozornosti na několik konkrétních osob schopno přitáhnout pozornost veřejnosti výhradně k personálním opatřením, která lze provést ze všeho nejsnáze a - pozorujeme-li reakce premiéra - mohou být v rámci předvolební kampaně provedena římskou formou decimace ("vinnej, nevinnej, však on si to pánbu srovná...").

A ještě jedna věc mě znepokojuje: Mám sice jistou zběžnou představu o tom, jak lze asi nestranně zhodnotit profesionální schopnosti příslušníků policie, ale naprosto netuším, jak změřit jejich mravní integritu. Jak se to udělá? Podle toho, zda sloužili za minulého režimu? Ale co když skutečně neudělali nic špatného? Nebo - měli by policisté před případnou prověrkou (protentokrát, místo Stalina) memorovat Listinu základních práv a svobod, případně výše zmíněný Nový Zákon? Z jistého pohledu je možná skutečně jedno, jestli policisté čtou a memorují Stalina, Aristotela, Poppera nebo Rawlse - pokud něco čtou proto, že to číst musejí, aniž by viděli reálný přínos pro svou práci. Tihle lidé stejně jako všichni ostatní žijí v zemi, kde se každých dvacet let vše obrátí naruby - a jsou bohužel zvyklí dělat, co se jim zrovna přikáže, bez hlubšího přesvědčení. Nesouhlasím s nimi, ale neznám je, abych je soudil. Policejního sboru tvořeného Mirky Dušíny se zřejmě nedočkáme. Kolik je v tom dnešním těch, kteří po třiceti letech služby dokáží české demokracii spíše prospět než škodit? Nevím. A o jejich mravní integritě možná něco tuší jejich zpovědník, mají-li jakého; jenže ten, jak známo, je vázán zpovědním tajemstvím a ani mě, ani pracovníkovi ministerstva vnitra by neměl sdělit, co se dozvěděl...

K požadovaným změnám na vnitru mám dvě poznámky, přičemž v té první pouze zopakuji, co už jsem jednou napsal. Inspekce ministerstva vnitra by měla být nahrazena nezávislým orgánem typu britské Nezávislé komise pro vyšetřování stížností na policii, protože jen tak bude zajištěno jednak řádné vyšetření stížností občanů, jednak rezistence vůči objednávkám exekutivy na ohledně padání hlav. Máme již Nejvyšší kontrolní úřad a máme ombudsmana, jejich nezávislost nikdo nezpochybňuje - neměl by tedy být problém zřídit další instituci tohoto druhu.

Zadruhé: Úcta policistů k občanům bude zaručena nikoli po prozkoumání jejich mravní integrity, ale pouze tehdy, pokud budou vědět, že je koneckonců v jejich vlastním zájmu postupovat zmíněným způsobem. Toho se samozřejmě nedosáhne snadno. Kromě trestání prohřešků je třeba i pozitivní motivace. Jednou z možností je mimo jiné položit důraz na human rights training - podle tvrzení bývalého policejního důstojníka pracujícího nyní pro Mezinárodní sekretariát Amnesty International, od nějž jsem před třemi lety získal zběžné informace o tomto know-how, rutinní součást výcviku britské policie. Cílem tréninku není memorování kanonických textů, ale naopak předání dovedností, které v konkrétních praktických situacích prostřednictvím tlumení prevence či tlumení probíhajícího konfliktu skutečně zefektivňuje policejní práci. Zkušenosti britských policistů a jejich vysoký kredit u tamní veřejnosti hovoří jasně - a bezpochyby se o tyto zkušenosti rádi podělí. (Poznámka na okraj: Česká Amnesty International podobný trénink nezajišťuje, nemá pro to personální kapacity.)

Zmíněná opatření, pokud věci trochu rozumím, by mohla postupně přinést potřebné změny ve fungování Policie ČR - spíše než personálně zahrocená a ve svém důsledku (třeba nezáměrně) do kontextu antikomunistické štvanice vplouvající kampaň Strany zelených. Ta totiž může skončit na půli cesty, odvoláním několika konkrétních osob - a to ještě ne vždy těch, které si to skutečně zasluhují.

Nevěřím, že právě to by Zeleným stačilo k tomu, aby prostě jen demonstrovali svůj rostoucí politický vliv.

autor je bývalý spolupracovník brněnské pobočky Hnutí Duha a nyní spolupracovník české pobočky Amnesty International

Strana zelených: potřebujeme policii, které můžeme věřit

8.5.2006

blisty.cz

tiskovou zprávu rozeslal Stanislav Penc

Strana zelených oceňuje rychlost, se kterou inspekce ministra vnitra shromáždila a ověřila důkazy, na podkladě kterých podala trestní oznámení na policistu Tomáše Čermáka pro podezření ze spáchání trestního činu zneužití pravomoci veřejného činitele a ublížení na zdraví v souvislosti s brutálním napadením Kateřiny Jacques.

Vyjadřujeme znepokojení nad skutečností, že se doposud nikdo ze zodpovědných nevyjádřil k sérii selhání, která dokládají, že nešlo o ojedinělý exces policisty, ale o projev neprofesionálního řízení policie.

Strana zelených, jejíž členka a kandidátka Kateřina Jacques byla zbita při poklidném vyjádření nesouhlasu s neonacismem, konstatuje, že ministr vnitra František Bublan se doposud nevyjádřil k níže uvedeným selháním Policie ČR:

1) policie neinformovala Magistrátní úřad hl.m. Prahy o tom, že ohlášení demonstrace za práva dělníků demokratické mládeže Jiřím Tůmou je ve skutečnosti ohlášením demonstrace hnutí "Národní odpor". Toto hnutí je přitom vedeno na seznamu extrémistických organizací - jde tedy velmi pravděpodobně o selhání tajných služeb. V den demonstrace přitom policie monitorovala příjezd demonstrantů a pět z nich obvinila z propagace fašismu ještě před příjezdem na území hl.m. Prahy, konkrétně v Průhonicích. Vedení policie oznámilo, ze magistrátním úředníkům informace předalo. Magistrát toto popírá.

Stanovisko SZ: demonstrace neonacistů neměla být Magistrátním úřadem hl.m. Prahy povolena a Policie ČR měla její případné účastníky zajistit. Kdo nese odpovědnost za to, že policie neposkytla magistrátu informace o tom, že ohlášená demonstrace za práva dělníků bude ve skutečností demonstrací neonacistů a demonstrace proto nebyla zakázána? Vedení policie buď nemělo potřebné a kvalitní informace, nebo nemluví pravdu.

2) podle policejního mluvčího Ladislava Bernáška Kateřina Jaques "narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů". "Dostala několikeré výzvy, kterých neuposlechla, proto ji policisté předvedli," řekl mluvčí. Jacques podle Bernáška "kladla odpor", proto policisté použili donucovací prostředky: "Na místním oddělení podala vysvětlení k přestupku a byla propuštěna."

Stanovisko SZ: policejní mluvčí Bernášek použil nepřijatelnou formulaci o tom, že Kateřina Jacques "narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů". Informoval nepravdivě, když konstatoval ve zprávě zveřejněné na internetu po 15 hodině, že Kateřina Jacques byla propuštěna (byla propušěna až večer) a především mystifikoval veřejnost infromací, že Kateřina Jacques kladla odpor a proto policisté použili donucovací prostředky.

Policejní mluvčí projevil falešnou lajalitu, o které v ČT mluvil policejní prezident Husák, a vědomě nejméně dvěma nepravdivými infromacemi klamal veřejnost a poškodil dobré jméno Kateřiny Jacques. Proč se policejní mluvčí za své selhání neomluvil Kateřině Jacques a veřejnosti, proč zůstává ve funkci, kdo za to nese odpovědnost?

3) v místnosti policejní služebny místního oddělení Nové Město, Praha 2, Vyšehradská 20 byla Kateřina Jacques připoutána k tyči a mlácena. Případ dokládá, že v zákoně o policii ČR chybí mechanismus dozoru a kontroly v případě užití donucovacích prostředků nebo svévolného jednání policie . Konkrétně, v tomto případě nebyla v místnosti umístěna videokamera ani jiné záznamové zařízení.

Ministr vnitra popřel skutečnost, že byl o brutálním jednání policisty na služebně informován, ačkoli byl informován odpoledne telefonicky předsedou SZ Martinem Bursíkem a tentýž den večer přímo Kateřinou Jacques.

Stanovisko SZ: Kdo nese odpovědnost za skutečnost, že zajištěný nemá reálnou možnost doložit jednání policie na služebně protože služeby nejsou monitorovány? Ministr vnitra by měl věrohodným způsobem zdůvodnit, proč v rozhovoru v Hospodářských novinách popřel, že by měl infromace o bití Kateřiny Jacques na služebně, ačkoli to není pravda. Kalkuloval snad s vědomím, že samo svědectví Kateřiny Jacques bez existence důkazů je bezpředmětné?

Je zřejmé, že Inspekce ministra vnitra nepostupuje nezávisle a reaguje na politickou objednávku. V případě loňského Czech Teku odložila inspekce podání pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele v řadě případů, kdy se policisté dopustili brutality proti mladistvým. Naopak nyní, před volbami, v případě napadení ředitelky sekce Úřadu vlády, vyšetřila případ během mimořádně krátké doby a sdělila obvinění z trestného činu. "V budoucnu nemůže deliktní jednání policie prošetřovat Inspekce ministra vnitra, ale samostatný vyšetřovací orgán, který nebude svazován falešnou profesní solidaritou a přáními ministra vnitra", řekl Stanislav Penc, který nezákonné chování policistů dlouhodobě sleduje.

Ministr vnitra František Bublan vstupoval do funkce s vyjádřením, že mezi hlavní priority jeho práce bude patřit změna inspekčních a kontrolních mechanismů práce policie, tj. Inspekce ministra vnitra. Nejen, že tento slib nesplnil, ale ředitelem Inspekce ministra vnitra následně jmenoval Miroslava Borníka, který v roce 1989 protiprávně postupoval proti zmlácenému demonstrantovi D.K. (viz svědectví Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných č. 895). "Borník z tohoto důvodu není důvěryhodným ředitelem Inspekce ministra vnitra", řekl Stanislav Penc. "Inspekce ministra vnitra se stala nástrojem trvalélo alibismu rezortu vnitra, kterým je obhajováno neobhajitelné", řekla Kateřina Jacques.

"Policie musí chránit veřejnost před pravicovými extremisty a ne pravicové extremisty před veřejností. Musí důsledně rozlišovat mezi pachatelem a obětí", řekla Kateřina Jacques.

Strana zelených žádá ministra vnitra o urychlené zaujetí stanoviska ke třem výše uvedením systémovým selháním policie. Žádá odvolání policejního prezidenta a policejního mluvčího a vyvození osobní odpovědnosti dalších řídících pracovníků policie. Stejně tak požadujeme vyšetření všech zdokumentovaných případů zneužití pravomoci a brutálního chování policie z posledních let.

"Očekáváme, že ministr vnitra zadá vypracování návrhu systémových změn v řízení PČR, které budou minimalizovat rizika zneužívání pravomocí policistů. Ministru vnitra pak doporučujeme, aby zvážil, zda jeho setrvání v úřadě může přispět k navrácení důvěry veřejnosti v práci policie ČR. Podle našeho názoru nikoli", řekl Martin Bursík, předseda Zelených.

Obvinění policistů

6.5.2006

ČRo 1 - Radiožurnál

12:10 Týden v Česku

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

--------------------

Prvomájové protesty se ani letos neobešly bez incidentů. Inspekce ministerstva vnitra vyšetřovala zákrok policisty Tomáše Čermáka. Ten údajně brutálně napadl šéfku vládní sekce pro lidská práva Kateřinu Jacques. Ministerská inspekce ho navrhuje obvinit ze dvou trestných činů. Premiér Jiří Paroubek očekává, že budou potrestáni i další policisté, kteří podle něj incidentu nečinně přihlíželi. Případ sledoval redaktor Pavel Otto.

Pavel OTTO, redaktor

--------------------

Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/

--------------------

Kdo způsobil, že se do zásahu, který byl jinak těžkooděnci, si myslím, kvalitně prováděn, se připletli speciálně nevycvičení policisté, včetně policisty Čermáka a některých jeho kolegů.

Pavel OTTO, redaktor

--------------------

Premiér Paroubek očekává, že trestní stíhání nemine i další čtyři nebo pět policistů. Nelze ale vyloučit, že v jejich případě padnou jen kázeňské tresty. Blízký spolupracovník napadené Kateřiny Jacques, Stanislav Penc ze Strany zelených, je se závěry ministrovy inspekce spokojen. Pochybuje ovšem, že by navrhla obvinit policistu Čermáka, pokud by nebyly k dispozici záběry incidentu, které má jeho strana k dispozici.

Stanislav PENC, kandidát Strany zelených

--------------------

Dokážeme si všichni představit, že by videozáznam nebyl? Jak by to dopadlo? S největší pravděpodobností by dneska policie říkala: "Kateřina Jacques napadla policisty, proto policisté zasáhli." To, co je verze policisty. Už by možná stálo za to si říct, že by bylo dobře, abychom mohli policii důvěřovat.

Pavel OTTO, redaktor

--------------------

Podezřelý policista Čermák tvrdí, že při zákroku postupoval v souladu se zákonem. Do konce vyšetřování byl postaven mimo službu, nyní je podle svého obhájce v pracovní neschopnosti, protože byl na demonstraci údajně zraněn.

Nebudeme vyrovnaný klub kravaťáků

6.5.2006

Mladá fronta DNES

VILIAM BUCHERT

Rozhovor s předsedou zelených Martinem Bursíkem o jeho předvolebním desateru i Václavu Havlovi

Sobotní rozhovor

Nováčkem v Poslanecké sněmovně se už za měsíc může stát Strana zelených. Její předseda si je tím dokonce jistý. „Jsem o tom bytostně přesvědčen,“ říká volební lídr zelených Martin Bursík v rozhovoru pro MF DNES.

* Pane předsedo, vaši soupeři o minulém prodlouženém víkendu objížděli mítinky, ale vy jste mi říkal, že si chcete najít i čas na kolo. To jste si tak jistý, že se do Sněmovny dostanete, že jezdíte místo mítinků na kole?

Čas na kolo jsem si nakonec nenašel. A na prvního máje jsem byl na mítinku v Brně, který jsme částečně absolvovali na kolech. Součástí politiky zelených je i politika, která dává lidem možnost, aby si užili volného času aktivním způsobem. Je to radost, spojit politickou práci s kolem.

* Jste si skutečně jistý, že se zelení do Sněmovny dostanou?

Jsem bytostně přesvědčen. Naším největším soupeřem bylo dlouho magických pět procent nutných pro vstup do Sněmovny. Lidé měli obavy dát nám hlas, protože by to byl hlas ztracený. Dnes je situace jiná. Ale sedíme na zemi a pokora zůstává. Naším hlavním cílem je vstoupit do Sněmovny a probourat betonový monolit čtyř stávajících politických stran.

* Nejste sice Mojžíš, který vyvedl Izraelity z Egypta do země zaslíbené, vy však plánujete vyvést zelené do zaslíbené Sněmovny...

To zní na mě příliš mesianisticky.

* Když jsem hovořil o Mojžíšovi, zkusím na vás obdobu Božího Desatera. Takové zelené desatero podle Bursíka. Přikázání první zní: „Nebudeš mít jiné bohy kromě mne.“ Jak zaručíte, že když vstoupíte do Sněmovny, nezbude ze zelených několik rozhádaných skupinek?

Kampaň je tvrdá a my za sebou nemáme desítky milionů korun a profesionální agentury. Součástí strategie našich konkurentů je vytvořit dojem, že Strana zelených je shlukem sice výrazných osobností, ale že není schopna garantovat, že bude držet i po volbách jednotnou linii. Podívejte se například na Stanislava Pence. Je mánička, je focen s kozami a to je prezentováno jako něco divného. My ale nejsme a nebudeme vyrovnaný klub kravaťáků.

* Dnes kravatu máte.

Ano, ale zelení jsou rozkvetlá louka a mají různé názory. Podívejte se jinam: ČSSD má frakce, které vážným způsobem bojují uvnitř strany. ODS má zjevné frakce.

* ODS to popírá.

My frakce nemáme, ctíme však názorovou pluralitu. Léta jsme měli problémy s vnitřními vztahy, dnes všichni vystupujeme jednotně podle programu. Myslím, že v tom mi dáte za pravdu.

* Nejsem tady od toho, abych vám dával za pravdu. Ptám se.

Není mi blízká silná ruka, ale vedl jsem hodně týmů a jsem schopen garantovat, že se budeme chovat i po volbách stejně.

* Pojďme k druhému přikázání: „Nevezmeš jména Božího nadarmo.“ Máte mechanismy, jak zabránit tomu, aby vaši případní poslanci ve Sněmovně pouze netlachali a neschvalovali zmetky?

Podstata těch zmetků je dána systémem práce Sněmovny. Neočekávejme od poslanců, že budou experti ve všech oblastech. Odborné zázemí, které mají naši zákonodárci, je chudé. Chtěl bych profesionálnější zázemí. Změnit by se měla i procedura přijímání zákonů. V roce 2004 jsem byl spoluautorem zákona na podporu a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. To byla absolutní detektivka. Pracovali jsme na tom s kolegy dva a půl roku a poslanci navrhovali změny, přestože bylo zřejmé, že mnohdy vůbec netušili, o co jde.

* Třetí přikázání: „Pomni, abys den sváteční světil.“ Nebudou i někteří vaši poslanci mít neděli každý den? Ve Sněmovně se najdou i lidé, kteří tam téměř nepromluvili.

Takoví poslanci jsou k ničemu. Mnoho lidí ani nezná žádného poslance ze svého volebního obvodu. Léta si kladu otázku, co vlastně ten politik chce? A nedokážu si na ni často odpovědět. Profesionalita politiky je u nás nižší než ve starých zemích EU. Odpovědnost za to, že jejich poslanci se pouze vezou a surfují na nějaké vlně, mají předsedové stran. To oni jim promíjí a tolerují slabou práci.

* Jak to chcete řešit?

Sezvu poslanecký klub a požádám naše poslance, aby si každý vzal nějaké téma a na něm čtyři roky systematicky pracoval. Výsledky jeho práce pak budou jedním z kritérií pro primární volby za čtyři roky, pokud se budou znovu ucházet o funkci poslance.

* Jsem zvědav, jak dlouho vám to vydrží. Čtvrté přikázání: „Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.“ Dnes se strany vznášejí v oblacích, pak na své sliby zapomenou a je jim skoro jedno, jak se žije na zemi mezi volbami. Jak budete ctít svůj program?

Pokud se některé z priorit programu stanou součástí programového prohlášení vlády, tak to jistě bude kompromis. Ale pouze v rámci našeho programu. Máme jej sestavený tak, abychom se nemuseli podbízet a abychom jej mohli splnit. Proto nebudeme mít problém jej i ctít.

* Páté přikázání: „Nezabiješ.“

Fascinuje mě, co zde máte. Jsem skutečně zvědav co u tohoto přikázání přijde.

* V tomto případě jsem na to skutečně musel jít velkou oklikou. Takže pro vás: Kam až má jít omezení poslanecké imunity?

Naši experti říkají, že prebendy a výhody českých poslanců patří k největším v Evropě. Imunita má být aplikována pouze v souvislosti se svobodou slova po dobu výkonu mandátu. Druhý princip působí zdánlivě jako detail: Ochránit poslance po dobu zasedání Sněmovny či Senátu. Aby nemohl být vyreklamován v souvislosti s nějakou žalobou či řízením a třeba předvolán na policii. Aby se mohl zúčastnit jednání a aby měl právo být na schůzi. Něco jiného je, když je sám stíhán či obviněn.

* O zrušení některých výhod se vám osobně bude hlasovat lehce. Víte, kolik kroků je to od dveří vašeho domu k hlavnímu vchodu do Sněmovny?

Nevím. Můžeme to odkrokovat, až skončíme rozhovor.

* Už se stalo. Je to 15 kroků. Žádné výhody na dopravu nebudete potřebovat.

Podporuji výhody, které vedou k používání hromadné dopravy. Podporoval bych zrušení všech výhod, ale tam jsou obrovské rozdíly. Já to mám 15 kroků, ale někdo třeba šest hodin. Poslanci mají mít takový plat, aby si dopravu zajistili sami.

* To znamená, že bez výhod, ale s vyšším platem?

Do toho bych nešel. Problém je, že poslanci jsou odtrženi od reality, nevědí například, jak vypadá trh s byty, protože jim to hradí Sněmovna. Oni žijí v akváriu, ve své výlučnosti.

* Šesté přikázání: „Nesesmilníš.“ Jste si jistý, že žádný váš poslanec by nepodpořil tichou koalici ČSSD s komunisty? Že by se v tomto směru nespustil?

Je to usnesení naší republikové rady a má velkou váhu a bylo přijato drtivou většinou. Je to změna definice zelených, protože předtím jsme byli přimknuti k ČSSD. Kdyby to někdo nedodržel, tak by se takový člověk politicky v té straně zlikvidoval. Nemohu ručit za každého, ale nedokážu si to představit.

* Sedmé přikázání: „Nepokradeš.“ Premiér Paroubek v posledních týdnech pod tlakem okolností čistí řady ČSSD od lidí podezřelých z nezákonného jednání. Budete v podobných případech také nekompromisní?

Budu naprosto zásadový a důsledný. Správné je pozastavit takovému člověku členství ve straně, což se dá udělat rychle. Nemůžeme v podobných případech krýt vlastní lidi a kopat všechno pod koberec. Tím by se snížila naše důvěryhodnost.

* Osmé přikázání: „Nepromluvíš křivého svědectví.“ Můžete voličům otevřeně říci do očí, že vždy říkáte pravdu? Že, jak je v politice časté, nemanipulujete s fakty?

Nedostal jsem se nikdy do pozice, že by mě takříkajíc někdo nachytal na švestkách, že by se ukázalo, že jsem lhal. Zní to idealisticky, ale říkat pravdu patří k mým životním krédům. Mám za sebou skautskou výchovu a byl jsem tak i v rodině vychováván. Žádná politická kariéra či dílčí politický úspěch mi nestojí za to, abych slevil ze svých zásad.

* To znělo jak z hollywoodského filmu. Přikázání deváté: „Nepožádáš manželky bližního svého.“ Nehovořím samozřejmě o žádném žádání manželek svých kolegů, ale máte jako zelení etická pravidla, s nimiž chcete v nejvyšší politice působit?

Schválili jsme etický kodex a ten je závazný pro všechny naše kandidáty na jakékoli úrovni. I na místní. Obsahuje několik principů. Například, že zástupci zelených budou dávat dobrovolně majetková přiznání, a to včetně svých blízkých rodinných příslušníků. Naši zastupitelé, i krajští, se v dozorčích a správních radách zříkají jakékoli odměny v těchto orgánech, maximálně mohou dostat refundaci mzdy. To, co se děje dnes, je politická korupce. Firmy si kupují loajalitu zastupitelů.

* Poslední přikázání: „Nepožádáš statku bližního svého.“ Už jste o tom hovořil, ale jaké další mechanismy máte, aby se zelení vyhnuli epidemii korupce?

Česká republika má „obchodní značku“ na korupci, která je největší brzdou modernizace země. My máme šest sedm návrhů, jak korupci řešit.

* To říkají všechny strany.

Ostatní o tom pouze žvaní před volbami. My navrhujeme posílení kompetence finančních úřadů - pokud si někdo zjevně žije nad své poměry, tak má on, ne stát dokazovat, kde k penězům a majetku přišel. To, že se politici brání majetkovým přiznáním, je pro mě důkazem, že tam korupce a klientelismus jsou. Dále se má posílit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu, aby se díval i na hospodaření krajů. Má se zvětšit policejní útvar pracující na případech korupce. Upravili bychom zákon 106 o právu na informace, aby měl každý lepší přístup ke zprávám o průhlednosti zakázek. Zastupitelstva by měla také přijmout zásady nulové tolerance a učinit ihned první krok: úředníci by nesměli přijímat žádné dary. Ani žádné lístky na fotbal či koncerty.

* Když jste tak principiální, podívejme se na problémy, které se objevily v posledních týdnech. Otázka restituce vašich nemovitostí a obvinění, že jste dostal od města Prahy podivně rychle dotaci na rekonstrukci domu, když jste byl zastupitelem. Vyšetřuje ty případy někdo?

Jsou to samé nesmysly. Je to součást špinavé předvolební kampaně proti zeleným. Nikdo mě nevyšetřuje, nikdo mě nekontaktoval. A ta rekordně krátká doba na dotaci, o níž hovořil pražský primátor Pavel Bém, trvala šest a deset měsíců.

* Další problém: Na vašich kandidátkách se objevili lidé, kteří byli předtím u republikánů. To vám nevadí?

Věnoval jsem té věci velkou pozornost a netěší mě to.

* Proč jsou tedy na vašich kandidátkách?

Nemám pravomoc někoho sestřelit z kandidátky. Jeden z nich se od toho veřejně distancoval a omluvil se, viděl jsem v tom určité pokání. Ten druhý člověk se neomluvil a s tím určitý problém mám, ale rozhodla o nich naše republiková rada.

* Pokud jde o pokání, jak se díváte na slova vašeho lídra v Pardubickém kraji Pavla Křivky: „Toleruji, že Strana zelených asi bude v programu stěhovat vepřín, integruje Cikány, je kasárensky proevropská, antivlastenecká…“ Ani to vám nevadí?

Strašně mi to vadí.

* Stejná otázka jako před chvilkou: Proč je lídrem vaší krajské kandidátky?

Je to asi největší problém, který jsem v poslední době ve straně měl. Hýbat s kandidátkou už ale nejde. Málokdy zvyšuji hlas, ale s panem Křivkou jsem měl velice ostrý rozhovor. On vydal prohlášení, kde se za to omluvil. Bylo to nevhodné. Za ta vyjádření se ho nezastávám. Doufám, že už s podobným jednáním skončil.

* Na závěr několik osobních otázek. Vaše současná partnerka Monika je dcerou polistopadového šéfa diplomacie Jiřího Dienstbiera. Radíte se s ním o politice?

Ne. Máme přátelské vztahy, ale vidíme se málo, navíc máme odlišné politické postupy. Jiří má blízko k sociální demokracii. Ale Monika s ním o některých problémech hovoří často a pak mi to reprodukuje.

* Pořád opakujete, že se s politiky jiných stran nescházíte. Nedávno jste se však sešel s expremiérem Josefem Tošovským, v jehož vládě jste v roce 1998 působil. Co vám poradil?

Vážím si Tošovského. Hovořili jsme o mnoha věcech, dal mi i jednu poněkud hořkou radu: připravte se na špinavou kampaň a vezměte si na sebe nějaký pogumovaný kabát a po něm nechte stékat ty nejrůznější výpady.

* Už máte podobný gumáček?

Snažím se pořád učit, jak reagovat. Chce to vnitřní sílu, aby se to dalo překonat, ale daří se mi to.

* V nedávné debatě bývalý prezident Václav Havel řekl, že zelení jsou alternativa k současným parlamentním stranám. Víte, co se traduje, když Havel někoho podpoří?

Že je to polibek smrti.

* Nemáte strach, že vás podobný polibek zabije?

Doposud byla podle mne vyjádření Václava Havla v tomto směru taková neurčitá. Možná se dostává do situace, kdy se odhodlává k nějakému jasnějšímu vyjádření.

* Vy už víte, že vás před volbami podpoří?

Nevím. Jen si myslím, že se k podobnému rozhodnutí odhodlává. Já bych si toho vážil.

Mnoho lidí ani nezná svého poslance. Odpovědnost za to, že někteří z nich se jen vezou na vlně, mají předsedové stran.

Česko má „obchodní značku“ na korupci, která je největší brzdou modernizace země. Máme návrhy, jak korupci řešit.

* Martin Bursík

Narodil se 12. srpna 1959 v Praze.

Vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

1990-1992 byl poslancem České národní rady za Občanské fórum (Občanské hnutí).

1994-2002 byl členem zastupitelstva hlavního města Prahy.

V roce 1998 byl ministrem životního prostředí v Tošovského vládě.

Od června 2004 je členem Strany zelených, od září 2005 je jejím předsedou.

Je spolumajitelem a ředitelem poradenské firmy Ecoconsulting.

Je rozvedený, má dvě dcery.

Inspekce navrhne stíhání policisty kvůli napadení Jacques

5.5.2006

ČRo - izurnal.cz

Pavel Otto,Vilém Janouš

Inspekce ministra vnitra navrhne státnímu zástupci, aby obvinil policistu Tomáše Čermáka za zákrok vůči šéfce vládní sekce pro lidská práva Kateřině Jacques při prvomájové demonstraci. Premiér Jiří Paroubek očekává, že obvinění nemine ani další policisty, kteří incidentu nečinně přihlíželi.

Předseda vlády požádal prezidenta Václava Klause, aby pozastavil ohlášené povýšení policejního šéfa Vladislava Husáka z plukovníka na generála. Klaus oznámil, že Paroubkovi vyhoví. Ten zároveň chce, aby ministr vnitra František Bublan vyvodil z celého případu personální závěry, zejména vůči veliteli zásahu."Kdo způsobil, že se do zásahu, který byl jinak těžkooděnci, myslím, kvalitně prováděn, připletli speciálně nevycvičení policisté včetně policisty Čermáka a některých jeho kolegů," řekl Paroubek. Premiér očekává, že trestní stíhání nemine další čtyři nebo pět policistů. Nelze ale vyloučit, že v jejich případě padnou jen kázeňské tresty.Blízký spolupracovník Kateřiny Jacgues Stanislav Penc ze Strany zelených je se závěry ministrovy inspekce spokojen. Pochybuje ovšem, že by navrhla obvinit policistu Čermáka, pokud by nebyly k dispozici záběry incidentu, které má jeho strana k dispozici."Dokážeme si všichni představit, že by videozáznam nebyl? Jak by to dopadlo? S největší pravděpodobností by dnes policie říkala: Kateřina Jacgues napadla policisty, proto policisté zasáhli. To, co je verze policisty. Už by možná stálo za to si říct, že by bylo dobře, abychom mohli policii důvěřovat," řekl Penc.Podezřelý policista Čermák tvrdí, že při zákroku postupoval v souladu se zákonem. Do konce vyšetřování byl postaven mimo službu a nyní je podle svého obhájce v pracovní neschopnosti, protože byl na demonstraci údajně zraněn.

Inspekce navrhne stíhání policisty kvůli napadení Jacques

5.5.2006

ČRo 1 - Radiožurnál

18:00 Ozvěny dne

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka

--------------------

Pavel OTTO, redaktor

--------------------

Jiří PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/

--------------------

Kdo způsobil, že se do zásahu, který byl jinak těžkooděnci, myslím, kvalitně prováděn, připletli speciálně nevycvičení policisté, včetně policisty Čermáka a některých jeho kolegů.

Pavel OTTO, redaktor

--------------------

Premiér Paroubek očekává, že trestní stíhání nemine i další čtyři nebo pět policistů. Nelze ale vyloučit, že v jejich případě padnou jen kázeňské tresty. Blízký spolupracovník napadené Kateřiny Jacques Stanislav Penc ze Strany zelených je se závěry ministrovy inspekce spokojen. Pochybuje ovšem, že by navrhla obvinit policistu Čermáka, pokud by nebyly k dispozici záběry incidentu, které má jeho strana k dispozici.

Stanislav PENC, blízký spolupracovník napadené Kateřiny Jacques /Strana zelených/

--------------------

Pavel OTTO, redaktor

--------------------

ČT1: Události, komentáře policejního prezidenta Husáka

4.5.2006 blisty.cz str. 00

Štěpán Kotrba

Policejní prezident Husák se domnívá, že nepřípustné matení vyšetřování trestné činnosti policistů a nebránění trestné činnosti policistů druhými policisty je součástí firemní kultury jím řízené policie. Kolegialita. Solidarita.

Bohužel, má pravdu. Britské listy mají množství poznatků z minulosti i přítomnosti o rozsáhlé kriminální činnosti uniformovaných i tajných policistů a vyšetřovatelů, ale i státních zástupců a soudců. Uniformovaní i tajní policisté porušují zákon o policii i další zákony, včetně trestního, na většině demonstrací v Praze v posledních pěti letech.

Na zásahy přicházejí bez čitelného identifikačního označení nebo s označením zakrytým různými součástmi výstroje a jejich velitelé jim to tolerují, souhlasí s tím, bagatelizují to a omlouvají to. Upozornění na tyto nezákonosti přehlížejí a ignorují, přestože hovoří do záznamu, který je později zveřejněn. Beztrestnost je nakažlivá. Bezdůvodně perlustrují pod falešnými záminkami demonstranty a pokusili se několikrát i o perlustraci novinářů (v mém případě bez úspěchu).

Neuniformovaní i uniformovaní policisté se dopouštějí bezdůvodného fyzického násilí vůči demonstrantům. Policisté svou agresivitou a výhrůžkami šikanují demonstranty, zvláště ty mladší a nezkušenější. Zastrašují před zásahy i při nich i novináře (v mém případě bez úspěchu) pod záminkou "varování". Někteří se "varovat" dají... Pak čteme v novinách články, k nimž většinu komentáře dodala "exkluzivně" policejní mluvčí. Já těmto novinářům říkám policajtoreportéři. Někdy policajti, jindy reportéři.

Policisté neseznamují zadržené s jejich zákonnými právy, pokud by si tím ztížili vyšetřování. Využívají právní nezkušenosti občanů. Policisté se vědomě dopouštějí křivých a účelových obvinění zadržených. Policisté vědomě křivě svědčí před soudci. Trestní oznámení na policisty státní zástupci odkládají jako nedůvodná.

Policisté se pokoušejí znevěrohodňovat svědky proti sobě či obviněné nepřípustnými a nelegálně získanými důkazy. Pokud pořizují záznamy událostí, pak účelovým způsobem tak, aby svědčily v jejich prospěch. Ty záznamy a důkazy, které svědčí v neprospěch obžaloby, nenávratně mizí - někdy i ze spisů, uložených u soudu. Někdy zase nejsou soudci ani připuštěny. Policisté jsou v kontaktu s podsvětím, které využívají vydíráním či zastrašováním k provokacím a získávání informací a svědectví. Ty pak tvoří páteř obžaloby.

Policejní mluvčí i velitelé zásahů vědomě lžou, jindy podávají neúplné nebo zkreslené informace a klamou média a tím i veřejnost.

Státní zástupci a soudci nevěnují pozornost důkazům, působícím ve prospěch obhajoby osob, proti kterým svědčí policisté. Státní zástupci přehlížejí podvržené a policií zfalšované důkazy a vydávají je za věrohodné. Státní zástupci trvají na obviněních, i když se prokáže, že skutek, který žalují, se nikdy nestal. Soudci proto někdy soudí nikoliv v souladu se zákony, Stížnosti takto postižených se automaticky "odkládají" - hážou do koše. U soudů se zamítají.

Taková je realita činnosti policie a spravedlnosti, které jsem poznal za několik let novinářské a fotoreportérské práce v Britských listech. Bylo jedno, kdo řídil resort vnitra a spravedlnosti, zda to byla KDU-ČSL, ODS, US-DEU, či ČSSD. Nyní nechtěné přiznání policejního prezidenta jen dotvrzuje stav, který Vladislav Husák v pořadu Události, komentáře ČT 1 nazval firemní kulturou. Policejní prezident má pravdu: je to otázka výchovy. Začněme proto policisty, vyšetřovatele, státní zástupce i soudce vychovávat. Je na čase.

doslovný přepis pořadu Události, komentáře ČT 1 ZDE

ČT 1, Události, komentáře. 2. 5. 2006 - 22:30

Jan NĚMEC, moderátor : Policista, který na prvomájové demonstraci extremistů na Palackého náměstí v Praze surově zakročil proti volební kandidátce Strany zelených Kateřině Jacques, je postavený mimo službu. Jeho totožnost velení pražské policie tají. Inspekce ministra vnitra Kateřinu Jacques vyslechla a s policistou zahájila trestní řízení kvůli zneužití pravomocí a ublížení na zdraví. Trestní oznámení na něj navíc podala i sama Kateřina Jacques.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Policista, který Kateřinu Jacques zbil, pracuje u policie devatenáct let, od roku 87.

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2 : Pracoval jak na ulici, tak potom na zpracování jednoduchých spisů. Byl samozřejmě odměňován za těch devatenáct let, ale byl i kázeňsky řešen.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Za nějaké násilné činy?

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2 : Nebyly tam ale žádný násilný činy.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Vedení pražské policie stále tvrdí, že Kateřina Jacques narušovala veřejný pořádek, a proto byla předvedena na policejní služebnu.

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2 : Podle těch prvních informací, co jsem dostal, tak je tam to, ten paragraf čtyřicet sedm jedna A, to je to neuposlechnutí výzvy.

Kateřina JACQUES : Já to absolutně kategoricky vylučuju a považuju to za jako velmi neférové jednání.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Jestli byla paní Jacques opravdu zbita, musí teď prokázat vyšetřování Inspekce ministra vnitra.

Josef SVÁROVSKÝ, vedoucí odboru vnitřní kontroly pražské policie : Pokud by se prokázalo, že ji bil, no tak asi by to nebyl signál jenom pro mě, ale především by to byl signál pro státního zástupce. Asi by se tam sdělilo obvinění a ten člověk asi by u policie rozhodně dále nebyl.

UKÁZKA

záběry Michala Vlka, fotografa Britských listů

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Zásah policie proti Kateřině Jacques natočil na kameru Michal Vlk.

Michal VLK : Tam v bezprostředním okolí to lemovalo pět zhruba dalších policistů, jejichž v podstatě jedinou starostí bylo zabránit mně ve focení.

Kateřina JACQUES : Nikdo z těch přihlížejících policistů nezasáhl, což já považuju za zásadní problém.

Čestmír PASTYŘÍK, ředitel pořádkové a železniční policie Policejního prezidia : Inspekce ministra vnitra převzala tento případ kompletně jako celek a bude se zabývat všemi skutečnostmi, které na místě nastaly a jednání všech policistů, kteří se toho zúčastnili.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Podle opoziční ODS by kvůli tomuto incidentu měl odstoupit ministr vnitra.

Miroslava NĚMCOVÁ, místopředsedkyně ODS : To, jak násilně si počíná policie, je tím, že jí to dovolil i v minulosti. Nechal ji, aby řádila na CzechTeku.

František BUBLAN, ministr vnitra /nestraník/ : Tady jde skutečně o selhání jednotlivce a to se musí tak nějak řešit jednotlivě, to není možné svalovat na celou policii.

Jiří PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/ : Ten policista, který ten zákrok provedl, prostě selhal. Zřejmě se jednalo o psychické selhání.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Inspekce ministra vnitra má případ Kateřiny Jacques vyřešit co nejdříve. Ministr vnitra František Bublan věří, že to bude uzavřeno do konce tohoto týdne.

BESEDA

Jan NĚMEC, moderátor : A ve studiu už vítám policejního prezidenta Vladislava Husáka, dobrý večer.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Dobrý večer.

Jan NĚMEC, moderátor : A zvali jsme pochopitelně i Kateřinu Jacques. Ta je ale v pracovní neschopnosti a vpodvečer nám oznámila, že se necítí dobře. Takže jí zdravím v tuto chvíli pouze po telefonu, dobrý večer i vám.

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených : Dobrý večer, děkuji vám.

Jan NĚMEC, moderátor : Můžete říct, jak se teď cítíte a případně jaká máte zranění?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených : Tak já si zaprvé cením toho, že jsem dostala celou řadu takových jako soucitných esemesek, zpráv. Lidé z celé republiky mi vyjadřovali podporu, ale zároveň mi také sdělovali, že to, co se stalo mně, je jim povědomé, že už o tom slyšeli. Některým se to osobně stalo. A to je to, co mě na to znepokojuje, protože já jsem veřejně známá osoba, tudíž se mi dostává náležité mediální pozornosti a také zřejmě i to, způsob toho vyšetřování věřím tomu, že bude korektní. Ale z toho, co mi ti lidé sdělují, tak to tak nemusí být vždycky.

Jan NĚMEC, moderátor : Dobře, vrátím se k té své otázce. Jak se tedy cítíte a jaká máte zranění?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených : Tak já mám pohmožděniny po celém těle, modřiny, mám pohmožděné zápěstí pravé především od těch pout, za které mě vláčel ten policista. Mám silně naražená žebra, pomlácená záda, koleno, a teda bohužel i, nechce se mi to říkat, ale i v oblasti genitálií mám jako značné podlitiny, protože ten policista mě udeřil cíleně do rozkroku, a to dvakrát.

Jan NĚMEC, moderátor : Policie trvá na tom, přestože třeba přiznala, že ten zákrok nebyl přiměřený, že jste neuposlechla několikeré výzvy. Je to pravda?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených : Já se proti tomu musím zásadně ohradit. Já musím říct, že tam to nebylo zřejmě centrálně řízeno. My jsme dostali první pokyn, ta naše pokojná skupinka demonstrantů s malým vkusným transparentem, že máme vyčkat dostatečného rozestupu za těžkooděnci a abychom se nemohli přiblížit k té skupině těch pochodujících neonacistů. My jsme samozřejmě těch pokynů dbali. Přešli jsme dokonce tak, jak nám řekli, na druhý chodník. Tam jsme stáli. Když neonacisté odešli opravdu z dohledu za zatáčku na Karlově náměstí, tak těžkooděnci v podstatě předali naši skupinu těm policistům normálně uniformovaným. Ti nám řekli, ať ještě chvíli vyčkáme. A najednou se tam, já přesně nevím, v jakém okamžiku, zjevil teda člověk značně agilní, který dal opačný pokyn, že okamžitě máme zmizet, něco v tom smyslu, vypadněte, nedělejte problémy. Já jsem mu řekla, že v žádném případě z naší strany žádné problémy nehrozí, že teda chceme vyjádřit pokojný protest tak, jak je to běžné i jinde ve světě. V ten okamžik on do mně prostě vrazil. Já jsem se ohradila proti tomu fyzickému kontaktu. A to byl spouštěč k úplně brutálnímu ataku na mou osobu. Narazil mě nejdřív na dům protilehlý, pak mě srazil na zem, pak je to, co je teda částečně, byť ne moc foto, fotograficky zdokumentováno, protože údajně ti ostatní policisté místo, aby tomu ataku zabránili, tak skutečně spíš se starali o to, aby to nikdo příliš nefotografoval. Já jsem ležela na té zemi. On se snažil mi nasadit ta pouta, což jsem samozřejmě nechtěla, ale kladla jsem takový řekla bych odpor v mezích těch možností. Možná, že jsem měla i možnost vykopnout tu nohu, ale opravdu jsem si to hlídala, abych mu nezpůsobila já žádné zranění a vnitřně jsem doufala, že je to otázka sekund, kdy ho ti jeho kolegové odtrhnou. A moje zděšení právě ...

Jan NĚMEC, moderátor : Paní Kateřino Jacques, já vám ...

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených : Narůstalo tím, že nikdo z nich nezasáhl a nechali ho tento brutální čin jako dokonat.

Jan NĚMEC, moderátor : Ano, my se k tomu za chvilku vrátíme. Já vám pro tuto chvíli děkuji. Pane prezidente, dnes vás citovala Mladá fronta DNES: "Kateřina Jacques v tuto chvíli byla pro mé muže zcela anonymní. Neuposlechla výzev policie ...," a tak dále. Chcete tím říct, že by byl rozdíl, kdyby byla a nebyla anonymní? Že je rozdíl v tom, jak se chová policie k běžnému občanovi a jak třeba k veřejně známé osobě? Možná vám to uniklo bezděčně.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Vůbec ne, samozřejmě přístup policie jaksi je ke všem občanům stejný. Ta otázka, která takto byla komentována, víceméně hovořila o tom, zda ten policista jednal směrem k příslušnici Strany zelených nebo nějaké konkrétní strany. Z toho důvodu já vylučuju, že by, že by někdo rozlišoval, jestli je to člověk, který sympatizuje s tou či onou politickou stranou.

Jan NĚMEC, moderátor : Víte přesto, pane prezidente, zřejmě nejenom já budu mít pocit, že kdyby to nebyla veřejně známá osoba, nebyla by zvláštní vyšetřovací skupina Inspekce ministra vnitra, nebylo by tak, nebyl by takový tlak, aby to bylo do konce týdne a tak dále, a tak dále. Možná by se to ani nešetřilo.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Já si nemyslím, že by se to nešetřilo. Já jsem přesvědčen o tom, že naše kontrolní mechanismy jsou nastaveny správně. Já bych chtěl požádat všechny, kdo má jakýkoliv problém s policií, kdo si myslí, že při jakémkoliv zákroku policie nepostupovala korektně, aby využil všechna možná, všechny možné kanály a tu informaci nám dal. Já z tohoto místa jsem se chtěl vám, paní Jacques, omluvit za to, co se stalo. Já jsem se snažil vás dneska nějakým způsobem nakontaktovat, nepodařilo se mi to. Doufám, že se mi to podaří v dalších, v dalších dnech, protože oba dva máme stejný zájem. Oba dva máme zájem chránit zákon a chránit právo. Já se domnívám, že ...

Jan NĚMEC, moderátor : Proč třeba v tuto chvíli tajíte totožnost toho policisty?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : My ho netajíme. Samozřejmě je to osobní údaj a my nejsme oprávněni sdělit tento údaj. Ale podle mých informací jsem zaznamenal na jedné z televizí, že jeho jméno proniklo.

Jan NĚMEC, moderátor : Poté, jak jste během dneška získával informace, váš osobní názor na přiměřenost zásahu.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Já jsem se vrátil v průběhu včerejšího večera a v noci jsem s panem ministrem Bublanem a s dalšími kolegy na toto téma diskutoval. Já tak, jak dnes vidím celou situaci, tak se domnívám, že ten zákrok byl nepřiměřený.

Jan NĚMEC, moderátor : Jak hodnotíte třeba zadržení fotografa jenom proto, že fotil příslušného policistu tak, jak to třeba bylo na videozáznamu na Britských listech?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Tady je ta situace o něco složitější vzhledem k tomu, že záznamy policistů z místa se jaksi, jsou v rozporu s tím, co tvrdí ten dotyčný novinář. Ale podle toho ...

Jan NĚMEC, moderátor : Tam nejde o to, co tvrdí, viděl jsem videozáznam, který jasně říká, a ten policista o tom mluví, "jenom proto, že jste mě fotil, já vás teď předvedu."

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : To samozřejmě není správný postup. A tak jako v případě řešení té události s paní Kateřinou Jacques, tak i v tomto případě s tímto novinářem prošetřujeme celou událost, celý incident. Já vím, že ten dotyčný člověk je v úzkém kontaktu s našimi kontrolními orgány. A velice aktivně spolupracuje. Já jsem za to chtěl samozřejmě poděkovat, protože vnese celou řadu informací do tohoto případu.

Jan NĚMEC, moderátor : Ministr Bublan, koneckonců i premiér Paroubek, tvrdí, že to je selhání jednotlivce. Pokud inspekce řekne, že zásah byl nepřiměřený, není to otázka i špatného přístupu těch policistů, kteří byli kolem, ať už na ulici, nebo na služebně?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Víte, ten problém je trošku širší. Ta skupina byla víceméně určena nahodile. Bylo to zhruba deset policistů, kteří měli tu skupinu, v níž byla paní Kateřina Jacques, nějakým způsobem odklonit ...

Jan NĚMEC, moderátor : Ale, pane prezidente, o to přeci nejde, zda ..., pokud by zásah ...

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Když mě necháte domluvit, já vám to vysvětlím.

Jan NĚMEC, moderátor : Promiňte, ale pokud byl zásah nepřiměřený, oni viděli, že se chová nepřiměřeně, neměli zakročit?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Já vám chci říct, že ta skupina se navzájem neznala. To byli anonymní policisté. Celá záležitost se strhla nebo seběhla poměrně rychle. A já mám informace, že nejméně tři z nich vyzývali toho jejich kolegu, který, kterého viděli poprvé, aby zanechal toho svého jednání. Máme na to dnes úřední záznamy, v kterých se celá situace řeší a vysvětluje. Je mi to nepříjemné, protože já, když jsem viděl ty záznamy, tak samozřejmě bych očekával, že se mohli podstatně aktivněji zúčastnit toho celého ...

Jan NĚMEC, moderátor : To by asi občan předpokládal.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Ale jestliže se to seběhne v takové rychlosti, potom je docela problém zareagovat. Samozřejmě nepopírám, je tady možné hovořit o určité falešné solidaritě, ale to je otázka ...

Jan NĚMEC, moderátor : A není běžná u policie?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Já si myslím, že ona je běžná ve všech strukturách, ale je to otázka výchovy, aby měla určitou mez. Já jsem pro to, aby se pěstovala firemní kultura, ale všechno má určitou mez a v tomto případě jaksi ta mez byla překročena. A tak, jak jsme se dohodli s mými kontrolními orgány i ve vztahu k těmto lidem, budeme prověřovat, zda se dopustili porušení nějaké normy a nebo zákona.

Jan NĚMEC, moderátor : My se teď podíváme na další případy, kdy zasahovala policie. Danielo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka : Vládního ochránce práv nezbili policisté poprvé. V roce 1999 podal trestní oznámení na policisty Stanislav Penc, tehdejší člen Rady pro lidská práva. Stěžoval si na to, že ho policisté zbili při kontrole dokladů. Policisté to popřeli. Penc měl naražená žebra, podlitiny na hlavě a musel zůstat v pracovní neschopnosti. Trestní oznámení už tradičně padají po setkání technařů. Naposledy po loňském CzechTeku na Tachovsku. Excesem čtyř policistů, kteří bili a kopali mladíka povaleného na zem, se zabývala Inspekce ministra vnitra. Porušení zákona ale neshledala a jejich případ odložila. Teď je další postup v rukou Nejvyššího státního zastupitelství. Policejní zásah kritizoval i ombudsman Otakar Motejl. Podle něj byl nepřiměřený. Občanské právní hlídky, které monitorují činnost policie, poukazují na to, že vedle osob vyjadřujících menšinové názory při demonstracích jsou dalšími z nejčastějších obětí policejního násilí Romové, uživatelé drog a cizinci. Hlídky při monitorování demonstrací taky upozorňují, že strážci zákona nejsou zdaleka tak razantní při srazech skinheadů, kde účastníci různými způsoby porušují zákony. Za všechny akce uveďme například koncert neonacistů v Senohrabech u Prahy v roce 2001, kde policisté proti skinům provolávajícím rasistická hesla nijak nezasáhli. Kromě přístupu ke skinheadským srazům bývá policie taky kritizována za své postupy při ohlášených demonstracích skinů, které často hrozí střety s anarchisty. Na prvomájových oslavách v Praze v roce 1999 dokonce přerostla snaha policie zabránit těmto střetům až v souboj s anarchisty. Proti nim tvrdě zasáhla. Skiny provolávající fašistická hesla nechala v klidu projít městem.

Jan NĚMEC, moderátor : Pane prezident, máte třeba v úmyslu měnit nějak přístup policie k pravicovému extremismu? Ty výtky jsou poměrně časté.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Víte, ten průřez tak, jak tady vaše paní kolegyně zmínila, je skutečně hodně moc zpátky, hodně moc let zpátky. Já, když se podívám ...

Jan NĚMEC, moderátor : Myslíte, že se to mění?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Já jsem o tom, já jsem o tom hluboce přesvědčen. Když se podívám zhruba půl roku zpátky, tak jakýsi mezník byla akce neonacistů v Křtěticích, kde jsme byli poměrně razantně kritizováni za nečinnost. Já jsem tehdy potrestal několik poměrně vysoce postavených služebních funkcionářů v rámci jihočeské krajské správy a od té doby jsem přesvědčen, že proběhly desítky, desítky akcí neonacistů a celá řada z nich byla z popudu policie ukončena. Myslím, že to je ten správný směr a já jsem zaslechl v minulosti určité vyjádření, že v České republice se jednoduše hajlovat nebude. A já jsem příznivcem tomu, aby to tak bylo.

Jan NĚMEC, moderátor : Vy jste říkal do hluboké minulosti. Pojďme k CzechTeku. Ombudsman řekl, že zásah byl nepřiměřený, Inspekce ministra vnitra ale nic neshledala. Jak je to možné?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : To byste se asi měli ptát na Inspekci ministra vnitra, ne, ne mě. Samozřejmě domnívám se, že CzechTek ...

Jan NĚMEC, moderátor : Ale jistě na to máte názor.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Jistě, mám na to svůj názor.

Jan NĚMEC, moderátor : Jaký?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : CzechTek se domnívám, že rozdělil společnost na dvě poloviny. Jedna schvalovala, jedna neschvalovala. Ale určitě hovoříte ...

Jan NĚMEC, moderátor : Ano, podle vás byl přiměřený nebo ...?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Určitě hovoříte o zákroku těch čtyři policistů. Já podle mého soudu si myslím, že tady byla použita zbytečná síla. Jsem o tom ...

Jan NĚMEC, moderátor : Takže nepřiměřený zákrok.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Jsem o tom přesvědčen, samozřejmě, ale nelze vytrhovat jenom ten konec z celého kontextu dalšího dění. A je možné, já nevím, jak inspekce postupovala, z jakých všech informací vycházela, ale je potřeba skutečně se na to podívat z celé šíře. To znamená i to, co předcházelo a ne, nevyseknout pouze ten ...

Jan NĚMEC, moderátor : Dobře, ale ten jednotlivec se asi na to nepodívá z celé šíře, ale ...

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Rozumím tomu, ale nevyseknout pouze ten, ten jeden záběr.

Jan NĚMEC, moderátor : Pane prezidente, já vám děkuji za návštěvu a počkáme si na výsledky tohoto případu.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Budou velice rychlé a razantní, spolehněte se.

Jan NĚMEC, moderátor : Na shledanou.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Děkuju

Může se stát jen v Absurdistánu

4.5.2006

politikon.info

Martin Stín

Psáno pro Politikon 4.5.2006 jako 107.sloupek

Věnováno Michaele K.

První máj letošního roku možná vstoupí do historie Policie České Republiky jako významný den, protože jej poznamenal kousek, na jaký se nezapomíná: neurvalý policista zbil před objektivy fotoaparátů a videokamer ženu, manifestující proti neonacismu, tedy vystupující ve shodě se státní ideologií proti představitelům jednoznačně protirežimního hnutí. Obětí policejní brutality se paradoxně stala profesionální ochránkyně lidských práv Kateřina Jaques, vrchní ředitelka sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády ČR, kandidující do Poslanecké sněmovny na kandidátní listině Strany zelených. To zde ještě nebylo: až dosud si výtržníci v uniformách PČR vybíjeli své zvrhlé násilnické pudy na bezvýznamných občanech, po prvé jim přišla pod ruku vysoká vládní úřednice. Je škoda, že zběsilec se nevrhl přímo na ministra vnitra nebo – ještě lépe – na Jiřího N. Paroubka. Snad by pak konečně do povědomí politických špiček proniklo poznání, že policejní brutalita je skutečný problém, který je navzdory malé četnosti výskytu společensky neúnosný a navíc těžce škodí mediálnímu obrazu policie tím, že zastiňuje v očích občanů každodenní poctivou práci slušných policistů.

Ačkoli Kateřina Jaques nepatří k úplně nejvyššímu patru státní hierarchie a postavení uchazečky o parlamentní křeslo jí neposkytuje zvláštní ochranu, i tak její nepříjemný zážitek vyvolal velkou pozornost médií a přilákal na policejní služebnu, kam byla převezena, několik známých osobností, jako Annu Šabatovou, Stanislava Pence a Johna Boka. Soukromě se angažoval i ministr vnitra František Bublan, kterému ovšem šlo spíše o to, aby napadená svůj zážitek příliš „nerozmazávala“. Obvyklá kouzla, směřující k ututlání ostudy, se proto polici nedařila tak jako v dřívějších případech. Díky tomu byl uniformovaný násilník rychle postaven mimo službu a hrozí mu propuštění ze služby.

Přesto považuji reakci ministra vnitra a velení PČR za nedostatečné a jsem nucen vytknout také pasivitu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2, pilného při nezákonném soudním stíhání „katarského prince“ a souvisejícím obtěžování ministra spravedlnosti. Skutek se stal v obvodu jeho působnosti a státní zastupitelství má povinnost ze zákona jej stíhat. Všechny zmíněné složky se tváří, že se vlastně nic zvláštního nestalo, neboť šlo jen o náhodný „úlet“ jednotlivce.

Ve skutečnosti se v tomto skandálu odrážejí všechny nežádoucí deformace policejního myšlení a jejich dlouhodobé tolerování politickým vedením státu, výrazné zejména od nástupu Stanislava Grosse neblahé paměti do úřadu ministra vnitra. Jedná se tedy v každém případě o závažnou událost, která svým významem daleko překračuje meze individuálního pochybení, neboť není v chování PČR osamělým a náhodným jevem bez dalších souvislostí. Je to jen jedna z metastáz rakoviny, zarostlé do kolektivního povědomí policistů.

Odráží se v něm především zmatená posttotalitní ideologická dezorientace PČR. Velení PČR je zejména na vyšších postech prošpikováno „nepostradatelnými odborníky“, převzatými z represních orgánů protiprávního předlistopadového režimu. Ti byli zvyklí na soustavné ideologické ovlivňování, které formovalo jejich myšlení podle jednotného střihu a umožňovalo jim orientovat se v nejrůznějších situacích jediným přípustným směrem. Nový režim jejich ideologické převýchově nevěnoval pozornost a pod záminkou respektu k apolitičnosti a nezávislosti policie je ponechal jejich zmatkům. Kolektivní vědomí fašistické, nacistické a komunistické policie má společné rysy: srozumění s vládou pevné ruky, sklon k nadřazování policie nad ostatní společenské struktury, ke svévoli, používání bezohledného násilí proti obyvatelstvu, smířlivost k vlastním nedostatkům. Odtud lze vysvětlit přirozené sympatie policistů ke skinheadům a pravicovému extrémismu, neboť tato sebranka také tíhne k vládě pevné ruky a násilí proti změkčilým demokratům jí není proti mysli. Ideologické zmatení vede k tomu, že policisté v konkrétní situaci v duchu apolitičnosti nadřadí práva protirežimních neonacistů nad práva občanů, kteří obětovali svůj čas, energii a bohužel i osobní bezpečnost, aby aktivním protestem chránili stát před – byť vzdáleným, ale přece jen existujícím - nebezpečím uchopení moci fašizující chátrou. Skupina lidí kolem Kateřiny Jacques nebránila násilně pochodu neonacistů, ani je fyzicky nenapadala, policie proto měla dbát o jejich bezpečnost více než o pochodující neonacisty. Bránit stát před ohrožením extrémisty je nezadatelným občanským právem, které policie musí ctít spíše než právo extrémistů na vyjádření jejich zvrácených názorů. To, co policie předvedla 1. května na Palackého náměstí, není projev apolitičnosti, ale podpora politice pravicového extrémismu, tedy jednání výsostně politické, namířené proti zájmům státu.

V události z 1. května se odráží snaha zejména velitelských kádrů s předlistopadovou minulostí domoci se znova postavení společenské skupiny, nadřazené nad civilní obyvatelstvo, oprávněné šlapat po občanských právech a chráněné beztrestností za neoprávněné zásahy do nich až do toho okamžiku, kdy by nešťastnou náhodou poškodili příslušníka vládnoucí oligarchie. Ve vztahu k policejní brutalitě se tato snaha projevuje v dlouholetém tolerantním přístupu k násilným excesům policistů. Mnozí máme ještě v paměti brutalitu zásahů Pořádkového pluku SNB proti demonstrantům v letech 1988 a 1989 a byli jsme zděšeni, když jsme se s podobnou zvrhlostí policejního chování setkali znova v době konání konference Mezinárodního měnového fondu a Světové banky při zásazích proti demonstrantům, či častěji proti náhodným chodcům, které policie „přibrala“ ke skutečným účastníkům protestů. Policie si tehdy vysloužila hanlivou přezdívku „grosstapo“, evokující krutost nacistického represního aparátu. Podobné výstřelky se pak znova opakovaly při různých příležitostech, nejvýrazněji při zásazích proti účastníkům CzechTeku. Za zdmi policejních služeben, mimo pozornost veřejnosti, dochází ojediněle, ale přece, k používání fyzického násilí při běžných výsleších. Svědkem již před Kateřinou Jaques byl známý ochránce občanských práv Stanislav Penc. Vše jako za starých dobrých bolševických časů, v kterých se represivní orgány skvěly na výsluní úcty „strany a vlády“. V duchu těchto zvrhlých totalitních tradic je policejní násilí – pokud je nelze před veřejností utajit – vydáváno za jednání ve shodě se zákonem, a když už je v některých konkrétních případech uznána jeho nezákonnost, viník není nikdy nalezen a potrestán. Žádný z uniformovaných srabů dosud nenašel tolik cti v těle, aby se ke své zvrhlosti přiznal. A jeho demoralizovaní kamarádi mlčí v duchu stavovské solidarity a pocitů nadřazenosti nad civilisty, nikdo ho „nepráskne“, nikdo nepomůže odstranit z těla policie páchnoucí vřed. Dlouhodobé uplatnění tohoto přístupu k nezákonnému jednání policistů nese své jedovaté plody: násilí se opakuje a jeho brutalita stoupá. Kateřina Jaques si může blahopřát, že dopadla poměrně dobře: neutrpěla probodnutí plicních hrotů přeraženými žebry jako dívka, zbitá při Czech Teku (o které se vůbec v médiích nemluví, což ledacos vypovídá o „ohnutelnosti“ novinářské obce). Měla by přemýšlet, zda ze svého úředního postu udělala skutečně vše, co je v jejích silách, aby se podobné případy důsledně vyšetřovaly a trestaly. Snad její nemilá zkušenost ovlivní její nadřízené a vyburcuje je k hledání koncepčního postupu nápravy.

Příznačné pro postoj PČR k útoku na Kateřinu Jaques je zamlčení odpovědnosti velitelských kádrů a spoluodpovědnosti policistů, kteří byli svědky brutálního zákroku. Policie je organizovaná síla. Za situaci na místě incidentu odpovídal velitel zásahu. Nevím, zda událost viděl, nicméně jeho úkolem mimo jiné bylo dohlížet na zákonnost postupu jeho podřízených. Pokud svou roli nezvládl, je to jeho soukromý problém. Má nárok na trestní stíhání stejně jako útočník. Totéž platí o přihlížejících policistech. Slušný muž by se měl zastat mlácené ženy, i kdyby neprodělal policejní výcvik a neměl právní vzdělání, umožňující rozeznat nezákonnost jednání útočníka. Jejich mravní povinností bylo zastavit řádění uniformovaného výtržníka. Je to modelová situace, která se opakovaně vyskytla při zásazích na CzechTeku, ve služebnách v Praze 3 a 9 a jinde. Snahy ministra vnitra a policejního prezidenta odvést pozornost od spolupachatelů zločinného jednání útočníka a zúžit rozsah problému na individuální selhání jedince jsou scestné a oba pánové by měli přemýšlet, zda svá místa zastávají právem.

Projevem politiky prosazování nadřazenosti policie nad civilní obyvatelstvo a tolerance k policejní svévoli byla první vyjádření policejního mluvčího a velitelských kádrů policie včetně policejního prezidenta. Blábolení o tom, že policisté použili prostředků, jež jim povoluje zákon, je zřejmě nepravdivé a připomíná obdobné klamání obyvatelstva orgány totalitního režimu při manifestacích z let 1988-9. Na rozdíl od tehdejší situace díky televizi a internetu se do každé poslední chýše dostaly autentické záběry z místa činu a celý národ ví, jak to ve skutečnosti bylo. Informovat o události způsobem, jenž zvolilo velení policie, lze proto považovat za slabomyslnost. Nepřijatelné je stanovisko ministra vnitra Františka Bublana, jenž brutální násilí proti Kateřině Jaques označil za „úlet.“ Jeho výrok dokonale zapadá do dlouhé řady lží a asertivního popírání pochybení PČR, která začala jeho vystoupeními během aféry kolem Grossova specielního policejního týmu „Mlýn“, a zatím vyvrcholila jeho vystoupeními k zásahu policie proti účastníkům CzechTeku u Boněnova. František Bublan pokračuje v slabomyslné politice svého předchůdce, utvrzujícího velitelské kádry policie v nárocích na policejní výlučnost. Na rozdíl od svého předchůdce pan ministr dbá formální zdvořilosti, je hladký jako úhoř a neuchopitelný jako kouř, jímž se občas snaží zastírat selhání policie. Nemá smysl požadovat jeho demisi, protože je pár dní před volbami. Jinak za normálních okolností v kterékoli ze starých zemí EU by po podobném incidentu, jakým byl útok na Kateřinu Jaques, ministr vnitra nečekal na výzvu novinářů a bez zbytečných průtahů by nabídl demisi. Je nejvyšší čas, aby šel, protože jinak se skutečně časem dočkáme toho, že další policejní neurvalec někde zmlátí předsedu vlády nebo někoho z jeho blízkých.

Policista bil ženu, teď se hájí: Napadala mě

4.5.2006

Mladá fronta DNES

JAKUB POKORNÝ

Policistův právník: Strhla mu odznak * Zmlácená: Je to nesmysl

Praha - Policista Tomáš Čermák, který na demonstraci zbil Kateřinu Jacques ze Strany zelených, se hájí. V protokolu o akci vypovídá, že žena odmítala poslechnout jeho pokyny a napadala ho.

Podle policisty a jeho kolegů se celá situace odehrála takto: Čermák upozornil skupinku ze Strany zelených, aby se nepřibližovala ke skinům při pochodu extremistické organizace Národní odpor.

„Kateřina Jacques mu odpověděla, že tím překračuje svoji pravomoc a že jí to nemá co zakazovat,“ parafrázuje Čermákovu výpověď Luděk Dytert z velitelství pořádkové policie v Praze II.

„Jelikož žena nerespektovala výzvy, dopouštěla se v ten moment přestupku. Upozornil ji, že ji může předvést na oddělení. Načež ona měla prohlásit, ať ji tedy klidně předvede,“ popisuje Dytert a dodává, že když chtěl Čermák Kateřinu Jacques zatknout, postavila se mu na odpor.

Podle protokolu pak Čermák chtěl použít „hmaty a chvaty“, aby vládní úřednici zadržel a vzal ji k autu, které by ji odvezlo k výslechu. Jenomže ona se bránila, takže do sebe začali strkat. „Dokonce mu strhla odznak,“ vypráví Čermákův právník Jaroslav Janeček.

V tom okamžiku podle policejní verze Kateřině přispěchali na pomoc spolustraníci a jeden napadl Čermáka. Ostatním zahradili cestu Čermákovi kolegové. Čermák s Jacques spadli a policista ji bil, i když ležela na zemi. Čermákův šéf Luděk Dytert přiznává, že to už se Čermákovi zákrok „vymkl z rukou“. „Zřejmě jeho psychiku vyprovokovalo to, že byl předtím sám raněn,“ uvedl Dytert.

Kateřina Jacques označuje Čermákovu výpověď za „nesmysl“. „Klidně jsem stála, a když mi policie chtěla bránit jít dál, už byl průvod dávno daleko před námi,“ říká. „A odznak jsem mu nestrhla. Dokazuje to fotografie, kde na mně klečí a odznak ještě má.“

Osmatřicetiletý Čermák je nyní postaven mimo službu. Pracuje na obvodním oddělení v Praze na Smíchově jako „zpracovatel spisů“ v kanceláři. Na májovou demonstraci ho odveleli, protože měl zrovna službu.

Stranický kolega Kateřiny Jacques, Stanislav Penc, kritizoval včera pražský magistrát, že demonstraci neonacistických skinheadů dopustil. Jakoukoli demonstraci však podle magistrátního mluvčího Jiřího Wolfa stačí ohlásit a organizátoři už na sebe nemusí prozrazovat, že zastupují krajní pravici. „Pokud dodají předepsané informace, kde se třeba bude akce konat, nemůžeme ji zakázat,“ vysvětlujeWolf.

Situace, kdy se účastníci demonstrací střetnou s policií a demonstrant (na rozdíl od lépe vystrojeného policisty) je zraněn, se nestávají jen v České republice. Při letošních studentských bouřích kvůli kritizovanému zákonu o zaměstnávání mladých byli zraněni demonstranti i ve Francii. „Odborová centrála pak obviňovala policii z brutality. Policisty začala vyšetřovat inspekce ministerstva vnitra, ale nakonec je k soudu neposlala s tím, že jednali ve víru akce a nemohli jinak,“ popisuje mluvčí francouzského velvyslanectví v Praze Phillip Ray. I ve Francii je podle Raye policie oprávněna použít sílu, pokud demonstrant klade odpor. Ale vždycky musí s násilím začít protestující.

Na práci českých policistů si loni stěžovalo pět tisíc lidí. Policie za oprávněné uznala jen 653 stížností. Kolik lidí kritizovalo přímo brutalitu policejního zásahu, však není jasné.

Trestní oznámení na policistu, jenž ji zmlátil, ale i na ty příhlížející, nyní podavá i Kateřina Jacques.

„Kozenky už nerozdojím“

3.5.2006

Mladá fronta DNES

JANA BLAŽKOVÁ

Nový seriál MF DNES * Jak dělá kampaň lídr zelených Stanislav Penc

VOLBY 2006

Milkovice, Náchod - Ve světě politiky působí jako zjevení. A není to jen tím, že má i na billboardech dlouhé vlasy. Lídr zelených v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc totiž mluví zcela přímočaře. „Chci tu kartičku,“ vysvětluje například voličům, proč jde do voleb.

Na mysli má poslanecký průkaz. „Ta kartička otevírá dveře úřadů. Už mě nebudou moci z radnice vyhodit, když budu chtít informace, na které mám právo. Budu prudit úředníky ještě víc než teď. Zamávám před nimi průkazem a už mě neodbudou. Rozhodně ho ale nechci, abych v autobuse jezdil zadarmo,“ říká známý ochránce lidských práv.

Za přírodu i svobodu kouření

Do postele na své farmě v Milkovicích teď pravidelně uléhá až kolem třetí hodiny ráno. A vstává v devět. Přes den jezdí po okolí a přesvědčuje voliče, aby mu dali svůj hlas. Pak dlouho do noci vyřizuje dotazy, které mu chodí na jeho internetovou stránku kozy.cz. Jak taková kampaň v podání Stanislava Pence vypadá? Na kozí farmě na okraji Milkovic nedaleko Jičína vládne ranní pohoda. Stádo patnácti kozlů a dvanácti koz spokojeně snídá na louce nad domem. Zatímco kozy spásají trávu, Penc se krmí rohlíkem.

Za hodinu má být v Hradci Králové na natáčení předvolebního rozhovoru. Cesta tam však trvá hodinu a půl. Pence, který vede zelené do voleb jako nestraník, hrozící zpoždění nerozhází.

„Nasnídat se musím. Zavolám jim,“ říká. Poprvé po pěti letech, co tu hospodaří, stádo zanedbává.

„Kozenky jsem ještě ani nerozdojil, není čas. Jsem teď víc venku než doma, ale je to pro dobrou věc,“ říká.

Že v kampani nevypustí ani okamžik, dokazuje, hned jak vstoupí do královéhradecké budovy Českého rozhlasu. Ve dveřích se sráží se svou protikandidátkou z ODS: poslankyní Zdeňkou Horníkovou.

„Vy jste poslankyně Horníková? Proč jste za ty čtyři roky ve Sněmovně vystoupila jen jedinkrát?“ vybafne na ni Penc. Energicky vypadající žena rázem znejistí. Rozhlasový rozhovor je hotov za pár minut. „Doplatky ve zdravotnictví? Jsem pro, aby se lidé mohli připojistit. Ale nesmí to ohrozit sociálně slabší,“ nastiňuje Penc své vize.

O hodinu později už brouzdá po březích řeky Orlice v nedalekých Třebechovicích. S kolegou Martinem Hanouskem se radí, co by mohl udělat pro záchranu zdejší přírody.

„Chceme, aby se Poorličí stalo chráněnou krajinnou oblastí. Je to unikátní území se spoustou ohrožených druhů živočichů,“ vysvětluje mu Hanousek. „Vím, že jestli se do parlamentu dostanu, budou to čtyři roky nevolnictví. Dělám to kvůli takovýmhle věcem a také proto, že po zásahu policistů proti CzechTeku se vážně bojím, že se sem vrací policejní stát,“ vysvětluje Penc, když se shýbá pro kus igelitu, který tu kdosi odhodil. Jenže na ekologii a CzechTek se o dvě hodiny později v nedaleké Přibyslavi na vernisáži v Rodinném výčepu Rýgrových nikdo neptá. Hosté chtějí od Pence slyšet něco úplně jiného. „Dám hlas zeleným, jestli zakážete kouření. Jak to s vámi je?“ vyptává se Eva Poláčková, která sem přijela až z Prahy.

Pro Pence je to ožehavé téma: Zelení sice mají v programu zákaz kouření v restauracích, ale jejich královéhradecký lídr s tímto bodem nesouhlasí. „Já pro tenhle zákon hlasovat nebudu. Zákazy k ničemu nevedou,“ vysvětluje. Upřímnost na paní Poláčkovou zabírá. „Je to sice nefér, když to máte v programu a vy to přitom nechcete splnit, ale aspoň to - na rozdíl od ostatních politiků - přiznáte,“ chválí ho.

Ženu zbil někdejší člen pohotovostního pluku

3.5.2006

Lidové noviny

Václav Drchal

PRAHA Policista, který v pondělí zbil sekční ředitelku úřadu vlády a volební kandidátku Strany zelených Kateřinu Jacques, sloužil před listopadem 1989 u pohotovostního pluku - v elitní jednotce na rozhánění protikomunistických demonstrací. Včera na to upozornil Stanislav Penc, který Kateřinu Jacques v kauze zastupuje. Nadřízení policisty to potvrdili, ale jestli skutečně proti demonstrantům zasahoval, nevědí.

„Přišel od pohotovostního pluku. Nemohu ale potvrdit, že byl někdy nasazen. Slibuji ale, že to brzy zjistím,“ potvrdil Jan Navrátil, šéf policistů v Praze 2, a tedy nadřízený policisty se služebním odznakem číslo 232036.

Odborníci o určení pohotovostního pluku nepochybují. Podle historika Pavla Žáčka zřídil režim pluk v sedmdesátých letech jako „profesionální policejní útvar určený k potlačování masových projevů nespokojenosti“. Pohotovostní pluk byl tedy elitním útvarem. „Je nutné vyvrátit, že každý příslušník SNB prošel pohotovostním plukem,“ uvedl Žáček před časem pro LN.

Jestli byl pondělní zásah proti Kateřině Jacques oprávněný a jestli bude někdo potrestán, policie zatím neřekla a chce počkat až na výsledky šetření Inspekce ministra vnitra. Podle Navrátila měla policie důvod „nějakým způsobem“ zasáhnout. Provinění političky mělo přitom podle něj spočívat v tom, že se držela příliš blízko odcházejících ultrapravičáků z Národního odporu. Proč ale policisté zasáhli právě proti Jacques, a ne třeba proti anarchistům a neonacistům, kteří na sebe házeli odpadky, nevysvětlil.

Inspekce se tak podle Navrátila zaměří hlavně na to, jak se policisté chovali na služebně. Tam ovšem nejsou svědci ani kamery a provinění půjde dokázat jen těžko.

Politici takové ohledy na policistu, který Jacques zbil, nemají a už ho de facto odepsali. Velmi tvrdá slova zvolil například premiér Jiří Paroubek, který se včera s Jacques setkal. „Zasahující policista jednal zřejmě v přechodném pominutí mysli, to, co provedl, je neomluvitelné a myslím si, že by měl odejít od policie,“ uvedl premiér.

Tvrdě se vyjádřil i ministr vnitra František Bublan, který očekává, že jeho inspekce případ rychle uzavře. „Do konce týdne by to mohlo být hotové,“ řekl Bublan ČTK s tím, že pokud se vina policisty prokáže, „bude propuštěn“.

Důkazy zatím mluví spíš v neprospěch policisty s odznakem číslo 232036. Nejlépe o tom svědčí video, které natočil fotograf serveru Britské listy Michal Vlk. Na nich policista Jacques táhne k autu a pak ji dovnitř doslova „namlátí obuškem“.

Policie má co vysvětlovat i ve vztahu k Vlkovi. Toho totiž další policista na záznamu opakovaně a zvýšeným hlasem upozorňuje, že se dopouští „nedovoleného fotografování“. Tedy přestupku, který neexistuje. Policisté pak Vlka předvedli na stanici. Vlk tvrdí, že kvůli jeho fotografování. Policisté argumentují tím, že jim nechtěl ukázat občanku.

Policista zbil Jacques 1. května na demonstraci proti Národnímu odporu. Včera ji vyslechla Inspekce ministra vnitra. Jacques už na policistu podala trestní oznámení.

***

Jednal v přechodném pominutí mysli Premiér Jiří Paroubek policistu už odepsal. „Jednal zřejmě v přechodném pominutí mysli... myslím, že by měl odejít od policie,“ řekl premiér.

Václav Drchal: Ženu zbil někdejší člen pohotovostního pluku

3.5.2006

ceska-media.cz

Publikováno v deníku Lidové noviny, str. 1, rubrika: Titulní strana, autor: Václav Drchal, (jka)

Policista, který v pondělí zbil sekční ředitelku úřadu vlády a volební kandidátku Strany zelených Kateřinu Jacques, sloužil před listopadem 1989 u pohotovostního pluku - v elitní jednotce na rozhánění protikomunistických demonstrací. Včera na to upozornil Stanislav Penc, který Kateřinu Jacques v kauze zastupuje. Nadřízení policisty to potvrdili, ale jestli skutečně proti demonstrantům zasahoval, nevědí. "Přišel od pohotovostního pluku. Nemohu ale potvrdit, že byl někdy nasazen. Slibuji ale, že to brzy zjistím," potvrdil Jan Navrátil, šéf policistů v Praze 2, a tedy nadřízený policisty se služebním odznakem číslo 232036.Jednal v přechodném pominutí mysli. Premiér Jiří Paroubek policistu už odepsal. "Jednal zřejmě v přechodném pominutí mysli... myslím, že by měl odejít od policie," řekl premiér.Celý článek v deníku LN, str. 1.Robert Břešťan, Radek Kedroň, Vojtěch Blažek: Paroubek urovnává případ Jacques (3.5.2006)Robert Břešťan, Radek Kedroň, Vojtěch Blažek: Na zákony jsme tu my, míní řada policistů (3.5.2006)MF DNES: Policistům hrozí trest za útok na Jacques (3.5.2006)Jan Gazdík: Paroubek: Policista se asi zbláznil (3.5.2006)Viliam Buchert: A kdyby Jacques nebyla Jacques? Bylo by ticho (3.5.2006)Ivan O. Štampach: Naše policie: úderná pěst na občany (3.5.2006)Václav Drchal: O zelené jsme se báli. Proto jsme zasáhli (3.5.2006)Lidové noviny: Bublan měl okamžitě podat demisi (3.5.2006)Bob Fliedr: Prvomájové facky slušným lidem (3.5.2006)Vojtěch Blažek: Bublan: Případ vyšetříme do konce týdne (3.5.2006)Novinky: Jacques: Bil mě v autě i na oddělení. Bil mě i do rozkroku. (3.5.2006)

Ženu zbil někdejší člen pohotovostního pluku

3.5.2006

lidovky.cz

Václav Drchal

Včera na to upozornil Stanislav Penc, který Kateřinu Jacques v kauze zastupuje. Nadřízení policisty to potvrdili, ale jestli skutečně proti demonstrantům zasahoval, nevědí. „Přišel od pohotovostního pluku. Nemohu ale potvrdit, že byl někdy nasazen. Slibuji ale, že to brzy zjistím,“ potvrdil Jan Navrátil, šéf policistů v Praze 2, a tedy nadřízený policisty se služebním odznakem číslo 232036.

Přehled tisku

3.5.2006

ČT 1

05:59 Dobré ráno z Moravy a Slezska - Brno

Petra POLZEROVÁ, moderátorka

--------------------

Pozvala bych k obrazovkám vás dospělejší, protože jsem avizovala, že pokud jste si nestihli zakoupit dnešní tisk, tak vám nabídneme nahlédnout právě do několika dnešních deníků. Policista, který v pondělí zbil sekční ředitelku úřadu vlády a volební kandidátku Strany zelených Kateřina Jacques, sloužil těsně před listopadem roku 1989 u pohotovostního pluku, uvádí dnešní Lidové noviny. Ten tehdejší režim zřídil jako elitní jednotku na rozhánění protikomunistických demonstrantů. Včera na to upozornil Stanislav Penc, který Kateřinu Jacques v kauze zastupuje. Nadřízení policisty to potvrdili, ale jestli skutečně proti demonstrantům zasahoval nevědí. Zkušební testy státních maturit, které letos cvičně skládalo osmdesát pět procent maturantů, jsou plné chyb, píše dnešní Mladá fronta DNES. Odvolává se na zkušenosti pedagogů i studentů. Nejčastěji jde o špatně formulované otázky a nejednoznačné odpovědi. Podle historika Petra Čornaje z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je většina otázek formulována velmi amatérsky a k některým existuje více možných odpovědí. V Česku vzniká jeden z prvních důkazů, že slovo důchodce nemusí být synonymem pro chudobu a také, že se na opačném chápání stáří dá založit byznys, a to v podobě různých luxusních rezidenčních bydlení pro seniory, jak se můžete dočíst v dnešních Hospodářských novinách. Česká televize nebude vysílat klipy z reklamní kampaně Rozhodnete to anebo jít volit je sexy, jejímž cílem je přilákat více mladých lidí k volebním urnám. Televize tvrdí, že producenti přišli s požadavkem na zařazení klipů do vysílání příliš pozdě, informují o tom dnešní Lidové noviny. Takže teď už vám nezbývá než si zajít noviny s datem 3. května koupit a přečíst si více.

Policista je zatím postavený mimo službu

2.5.2006

ČT 1

22:30 Události, komentáře

TÉMA DNE

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Policista, který na prvomájové demonstraci extremistů na Palackého náměstí v Praze surově zakročil proti volební kandidátce Strany zelených Kateřině Jacques, je postavený mimo službu. Jeho totožnost velení pražské policie tají. Inspekce ministra vnitra Kateřinu Jacques vyslechla a s policistou zahájila trestní řízení kvůli zneužití pravomocí a ublížení na zdraví. Trestní oznámení na něj navíc podala i sama Kateřina Jacques.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

--------------------

Policista, který Kateřinu Jacques zbil, pracuje u policie devatenáct let, od roku 87.

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2

--------------------

Pracoval jak na ulici, tak potom na zpracování jednoduchých spisů. Byl samozřejmě odměňován za těch devatenáct let, ale byl i kázeňsky řešen.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

--------------------

Za nějaké násilné činy?

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2

--------------------

Nebyly tam ale žádný násilný činy.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

--------------------

Vedení pražské policie stále tvrdí, že Kateřina Jacques narušovala veřejný pořádek, a proto byla předvedena na policejní služebnu.

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2

--------------------

Podle těch prvních informací, co jsem dostal, tak je tam to, ten paragraf čtyřicet sedm jedna A, to je to neuposlechnutí výzvy.

Kateřina JACQUES

--------------------

Já to absolutně kategoricky vylučuju a považuju to za jako velmi neférové jednání.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

--------------------

Jestli byla paní Jacques opravdu zbita, musí teď prokázat vyšetřování Inspekce ministra vnitra.

Josef SVÁROVSKÝ, vedoucí odboru vnitřní kontroly pražské policie

--------------------

Pokud by se prokázalo, že ji bil, no tak asi by to nebyl signál jenom pro mě, ale především by to byl signál pro státního zástupce. Asi by se tam sdělilo obvinění a ten člověk asi by u policie rozhodně dále nebyl.

/ukázka - záběry Michala Vlka, fotografa Britských listů/

Karel ROŽÁNEK, redaktor

--------------------

Zásah policie proti Kateřině Jacques natočil na kameru Michal Vlk.

Michal VLK

--------------------

Tam v bezprostředním okolí to lemovalo pět zhruba dalších policistů, jejichž v podstatě jedinou starostí bylo zabránit mně ve focení.

Kateřina JACQUES

--------------------

Nikdo z těch přihlížejících policistů nezasáhl, což já považuju za zásadní problém.

Čestmír PASTYŘÍK, ředitel pořádkové a železniční policie Policejního prezidia

--------------------

Inspekce ministra vnitra převzala tento případ kompletně jako celek a bude se zabývat všemi skutečnostmi, které na místě nastaly a jednání všech policistů, kteří se toho zúčastnili.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

--------------------

Podle opoziční ODS by kvůli tomuto incidentu měl odstoupit ministr vnitra.

Miroslava NĚMCOVÁ, místopředsedkyně ODS

--------------------

To, jak násilně si počíná policie, je tím, že jí to dovolil i v minulosti. Nechal ji, aby řádila na CzechTeku.

František BUBLAN, ministr vnitra /nestraník/

--------------------

Tady jde skutečně o selhání jednotlivce a to se musí tak nějak řešit jednotlivě, to není možné svalovat na celou policii.

Jiří PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/

--------------------

Ten policista, který ten zákrok provedl, prostě selhal. Zřejmě se jednalo o psychické selhání.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

--------------------

Inspekce ministra vnitra má případ Kateřiny Jacques vyřešit co nejdříve. Ministr vnitra František Bublan věří, že to bude uzavřeno do konce tohoto týdne.

BESEDA

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

A ve studiu už vítám policejního prezidenta Vladislava Husáka, dobrý večer.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Dobrý večer.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

A zvali jsme pochopitelně i Kateřinu Jacques. Ta je ale v pracovní neschopnosti a vpodvečer nám oznámila, že se necítí dobře. Takže jí zdravím v tuto chvíli pouze po telefonu, dobrý večer i vám.

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

--------------------

Dobrý večer, děkuji vám.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Můžete říct, jak se teď cítíte a případně jaká máte zranění?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

--------------------

Tak já si zaprvé cením toho, že jsem dostala celou řadu takových jako soucitných esemesek, zpráv. Lidé z celé republiky mi vyjadřovali podporu, ale zároveň mi také sdělovali, že to, co se stalo mně, je jim povědomé, že už o tom slyšeli. Některým se to osobně stalo. A to je to, co mě na to znepokojuje, protože já jsem veřejně známá osoba, tudíž se mi dostává náležité mediální pozornosti a také zřejmě i to, způsob toho vyšetřování věřím tomu, že bude korektní. Ale z toho, co mi ti lidé sdělují, tak to tak nemusí být vždycky.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Dobře, vrátím se k té své otázce. Jak se tedy cítíte a jaká máte zranění?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

--------------------

Tak já mám pohmožděniny po celém těle, modřiny, mám pohmožděné zápěstí pravé především od těch pout, za které mě vláčel ten policista. Mám silně naražená žebra, pomlácená záda, koleno, a teda bohužel i, nechce se mi to říkat, ale i v oblasti genitálií mám jako značné podlitiny, protože ten policista mě udeřil cíleně do rozkroku, a to dvakrát.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Policie trvá na tom, přestože třeba přiznala, že ten zákrok nebyl přiměřený, že jste neuposlechla několikeré výzvy. Je to pravda?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

--------------------

Já se proti tomu musím zásadně ohradit. Já musím říct, že tam to nebylo zřejmě centrálně řízeno. My jsme dostali první pokyn, ta naše pokojná skupinka demonstrantů s malým vkusným transparentem, že máme vyčkat dostatečného rozestupu za těžkooděnci a abychom se nemohli přiblížit k té skupině těch pochodujících neonacistů. My jsme samozřejmě těch pokynů dbali. Přešli jsme dokonce tak, jak nám řekli, na druhý chodník. Tam jsme stáli. Když neonacisté odešli opravdu z dohledu za zatáčku na Karlově náměstí, tak těžkooděnci v podstatě předali naši skupinu těm policistům normálně uniformovaným. Ti nám řekli, ať ještě chvíli vyčkáme. A najednou se tam, já přesně nevím, v jakém okamžiku, zjevil teda člověk značně agilní, který dal opačný pokyn, že okamžitě máme zmizet, něco v tom smyslu, vypadněte, nedělejte problémy. Já jsem mu řekla, že v žádném případě z naší strany žádné problémy nehrozí, že teda chceme vyjádřit pokojný protest tak, jak je to běžné i jinde ve světě. V ten okamžik on do mně prostě vrazil. Já jsem se ohradila proti tomu fyzickému kontaktu. A to byl spouštěč k úplně brutálnímu ataku na mou osobu. Narazil mě nejdřív na dům protilehlý, pak mě srazil na zem, pak je to, co je teda částečně, byť ne moc foto, fotograficky zdokumentováno, protože údajně ti ostatní policisté místo, aby tomu ataku zabránili, tak skutečně spíš se starali o to, aby to nikdo příliš nefotografoval. Já jsem ležela na té zemi. On se snažil mi nasadit ta pouta, což jsem samozřejmě nechtěla, ale kladla jsem takový řekla bych odpor v mezích těch možností. Možná, že jsem měla i možnost vykopnout tu nohu, ale opravdu jsem si to hlídala, abych mu nezpůsobila já žádné zranění a vnitřně jsem doufala, že je to otázka sekund, kdy ho ti jeho kolegové odtrhnou. A moje zděšení právě ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Paní Kateřino Jacques, já vám ...

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

--------------------

Narůstalo tím, že nikdo z nich nezasáhl a nechali ho tento brutální čin jako dokonat.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Ano, my se k tomu za chvilku vrátíme. Já vám pro tuto chvíli děkuji. Pane prezidente, dnes vás citovala Mladá fronta DNES: "Kateřina Jacques v tuto chvíli byla pro mé muže zcela anonymní. Neuposlechla výzev policie ...," a tak dále. Chcete tím říct, že by byl rozdíl, kdyby byla a nebyla anonymní? Že je rozdíl v tom, jak se chová policie k běžnému občanovi a jak třeba k veřejně známé osobě? Možná vám to uniklo bezděčně.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Vůbec ne, samozřejmě přístup policie jaksi je ke všem občanům stejný. Ta otázka, která takto byla komentována, víceméně hovořila o tom, zda ten policista jednal směrem k příslušnici Strany zelených nebo nějaké konkrétní strany. Z toho důvodu já vylučuju, že by, že by někdo rozlišoval, jestli je to člověk, který sympatizuje s tou či onou politickou stranou.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Víte přesto, pane prezidente, zřejmě nejenom já budu mít pocit, že kdyby to nebyla veřejně známá osoba, nebyla by zvláštní vyšetřovací skupina Inspekce ministra vnitra, nebylo by tak, nebyl by takový tlak, aby to bylo do konce týdne a tak dále, a tak dále. Možná by se to ani nešetřilo.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Já si nemyslím, že by se to nešetřilo. Já jsem přesvědčen o tom, že naše kontrolní mechanismy jsou nastaveny správně. Já bych chtěl požádat všechny, kdo má jakýkoliv problém s policií, kdo si myslí, že při jakémkoliv zákroku policie nepostupovala korektně, aby využil všechna možná, všechny možné kanály a tu informaci nám dal. Já z tohoto místa jsem se chtěl vám, paní Jacques, omluvit za to, co se stalo. Já jsem se snažil vás dneska nějakým způsobem nakontaktovat, nepodařilo se mi to. Doufám, že se mi to podaří v dalších, v dalších dnech, protože oba dva máme stejný zájem. Oba dva máme zájem chránit zákon a chránit právo. Já se domnívám, že ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Proč třeba v tuto chvíli tajíte totožnost toho policisty?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

My ho netajíme. Samozřejmě je to osobní údaj a my nejsme oprávněni sdělit tento údaj. Ale podle mých informací jsem zaznamenal na jedné z televizí, že jeho jméno proniklo.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Poté, jak jste během dneška získával informace, váš osobní názor na přiměřenost zásahu.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Já jsem se vrátil v průběhu včerejšího večera a v noci jsem s panem ministrem Bublanem a s dalšími kolegy na toto téma diskutoval. Já tak, jak dnes vidím celou situaci, tak se domnívám, že ten zákrok byl nepřiměřený.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Jak hodnotíte třeba zadržení fotografa jenom proto, že fotil příslušného policistu tak, jak to třeba bylo na videozáznamu na Britských listech?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Tady je ta situace o něco složitější vzhledem k tomu, že záznamy policistů z místa se jaksi, jsou v rozporu s tím, co tvrdí ten dotyčný novinář. Ale podle toho ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Tam nejde o to, co tvrdí, viděl jsem videozáznam, který jasně říká, a ten policista o tom mluví, "jenom proto, že jste mě fotil, já vás teď předvedu."

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

To samozřejmě není správný postup. A tak jako v případě řešení té události s paní Kateřinou Jacques, tak i v tomto případě s tímto novinářem prošetřujeme celou událost, celý incident. Já vím, že ten dotyčný člověk je v úzkém kontaktu s našimi kontrolními orgány. A velice aktivně spolupracuje. Já jsem za to chtěl samozřejmě poděkovat, protože vnese celou řadu informací do tohoto případu.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Ministr Bublan, koneckonců i premiér Paroubek, tvrdí, že to je selhání jednotlivce. Pokud inspekce řekne, že zásah byl nepřiměřený, není to otázka i špatného přístupu těch policistů, kteří byli kolem, ať už na ulici, nebo na služebně?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Víte, ten problém je trošku širší. Ta skupina byla víceméně určena nahodile. Bylo to zhruba deset policistů, kteří měli tu skupinu, v níž byla paní Kateřina Jacques, nějakým způsobem odklonit ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Ale, pane prezidente, o to přeci nejde, zda ..., pokud by zásah ...

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Když mě necháte domluvit, já vám to vysvětlím.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Promiňte, ale pokud byl zásah nepřiměřený, oni viděli, že se chová nepřiměřeně, neměli zakročit?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Já vám chci říct, že ta skupina se navzájem neznala. To byli anonymní policisté. Celá záležitost se strhla nebo seběhla poměrně rychle. A já mám informace, že nejméně tři z nich vyzývali toho jejich kolegu, který, kterého viděli poprvé, aby zanechal toho svého jednání. Máme na to dnes úřední záznamy, v kterých se celá situace řeší a vysvětluje. Je mi to nepříjemné, protože já, když jsem viděl ty záznamy, tak samozřejmě bych očekával, že se mohli podstatně aktivněji zúčastnit toho celého ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

To by asi občan předpokládal.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Ale jestliže se to seběhne v takové rychlosti, potom je docela problém zareagovat. Samozřejmě nepopírám, je tady možné hovořit o určitém, určité falešné solidaritě, ale to je otázka ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

A není běžná u policie?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Já si myslím, že ona je běžná ve všech strukturách, ale je to otázka výchovy, aby měla určitou mez. Já jsem pro to, aby se pěstovala firemní kultura, ale všechno má určitou mez a v tomto případě jaksi ta mez byla překročena. A tak, jak jsme se dohodli s mými kontrolními orgány i ve vztahu k těmto lidem, budeme prověřovat, zda se dopustili porušení nějaké normy a nebo zákona.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

My se teď podíváme na další případy, kdy zasahovala policie. Danielo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

--------------------

Vládního ochránce práv nezbili policisté poprvé. V roce 1999 podal trestní oznámení na policisty Stanislav Penc, tehdejší člen Rady pro lidská práva. Stěžoval si na to, že ho policisté zbili při kontrole dokladů. Policisté to popřeli. Penc měl naražená žebra, podlitiny na hlavě a musel zůstat v pracovní neschopnosti. Trestní oznámení už tradičně padají po setkání technařů. Naposledy po loňském CzechTeku na Tachovsku. Excesem čtyř policistů, kteří bili a kopali mladíka povaleného na zem, se zabývala Inspekce ministra vnitra. Porušení zákona ale neshledala a jejich případ odložila. Teď je další postup v rukou Nejvyššího státního zastupitelství. Policejní zásah kritizoval i ombudsman Otakar Motejl. Podle něj byl nepřiměřený. Občanské právní hlídky, které monitorují činnost policie, poukazují na to, že vedle osob vyjadřujících menšinové názory při demonstracích jsou dalšími z nejčastějších obětí policejního násilí Romové, uživatelé drog a cizinci. Hlídky při monitorování demonstrací taky upozorňují, že strážci zákona nejsou zdaleka tak razantní při srazech skinheadů, kde účastníci různými způsoby porušují zákony. Za všechny akce uveďme například koncert neonacistů v Senohrabech u Prahy v roce 2001, kde policisté proti skinům provolávajícím rasistická hesla nijak nezasáhli. Kromě přístupu ke skinheadským srazům bývá policie taky kritizována za své postupy při ohlášených demonstracích skinů, které často hrozí střety s anarchisty. Na prvomájových oslavách v Praze v roce 1999 dokonce přerostla snaha policie zabránit těmto střetům až v souboj s anarchisty. Proti nim tvrdě zasáhla. Skiny provolávající fašistická hesla nechala v klidu projít městem.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Pane prezident, máte třeba v úmyslu měnit nějak přístup policie k pravicovému extremismu? Ty výtky jsou poměrně časté.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Víte, ten průřez tak, jak tady vaše paní kolegyně zmínila, je skutečně hodně moc zpátky, hodně moc let zpátky. Já, když se podívám ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Myslíte, že se to mění?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Já jsem o tom, já jsem o tom hluboce přesvědčen. Když se podívám zhruba půl roku zpátky, tak jakýsi mezník byla akce neonacistů v Křtěticích, kde jsme byli poměrně razantně kritizováni za nečinnost. Já jsem tehdy potrestal několik poměrně vysoce postavených služebních funkcionářů v rámci jihočeské krajské správa a od té doby jsem přesvědčen, že proběhly desítky, desítky akcí neonacistů a celá řada z nich byla z popudu policie ukončena. Myslím, že to je ten správný směr a já jsem zaslechl v minulosti určité vyjádření, že v České republice se jednoduše hajlovat nebude. A já jsem příznivcem tomu, aby to tak bylo.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Vy jste říkal do hluboké minulosti. Pojďme k CzechTeku. Ombudsman řekl, že zásah byl nepřiměřený, Inspekce ministra vnitra ale nic neshledala. Jak je to možné?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

To byste se asi měli ptát na Inspekci ministra vnitra, ne, ne mě. Samozřejmě domnívám se, že CzechTek ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Ale jistě na to máte názor.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Jistě, mám na to svůj názor.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Jaký?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

CzechTek se domnívám, že rozdělil společnost na dvě poloviny. Jedna schvalovala, jedna neschvalovala. Ale určitě hovoříte ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Ano, podle vás byl přiměřený nebo ...?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Určitě hovoříte o zákroku těch čtyři policistů. Já podle mého soudu si myslím, že tady byla použita zbytečná síla. Jsem o tom ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Takže nepřiměřený zákrok.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Jsem o tom přesvědčen, samozřejmě, ale nelze vytrhovat jenom ten konec z celého kontextu dalšího dění. A je možné, já nevím, jak inspekce postupovala, z jakých všech informací vycházela, ale je potřeba skutečně se na to podívat z celé šíře. To znamená i to, co předcházelo a ne, nevyseknout pouze ten ...

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Dobře, ale ten jednotlivec se asi na to nepodívá z celé šíře, ale ...

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Rozumím tomu, ale nevyseknout pouze ten, ten jeden záběr.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Pane prezidente, já vám děkuji za návštěvu a počkáme si na výsledky tohoto případu.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Budou velice rychlé a razantní, spolehněte se.

Jan NĚMEC, moderátor

--------------------

Na shledanou.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

--------------------

Děkuju.

Policisté zbili vládní ochránkyni lidských práv

2.5.2006

Lidové noviny

JAKUB MRAČNO, VÁCLAV DRCHA

PRAHA Policie včera napadla a zbila ředitelku sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády, kandidátku strany zelených Kateřinu Jacquesovou.

Ta se včera spolu s několika přáteli ze Strany zelených a svými dvěma dětmi zúčastnila protestu proti shromáždění ultrapravicových extremistů z organizace Národní odpor.

Policista jí podle vlastních slov vytrhl transparent, narazil jí na dveře domu, srazil na zem, kopal a nasadil pouta. Za pouta ženu údajně vláčel asi 20 metrů. Měl na ní křičet a za použití obušku pak vstrčit do automobilu. Na služebně prý Jacquesovou připoutal k tyči.

„Jsem potlučená a hlavně naprosto šokovaná z toho, co se stalo. Už jsem déle než dvě hodiny na policii, kde mě systematicky urážejí a vyhrožují mi násilím,“ řekla LN ze služebny na pražském Novém Městě.

„Pocit zoufalství, naprostá beznaděj, dokonce jsem byla připoutaná k nějaké tyči na chodbě stanice, nedali mi napít, naopak mi opakovaně chtěli brát osobní věci. Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového vůbec může stát, nedovedu si představit, jaké by to bylo pro úplně obyčejného člověka, o kterého se nikdo nezajímá,“ dodala rozrušeně.

Jacquesová se dožadovala toho, aby jí odvezli do nemocnice. Má šrámy, naraženiny a pohmožděniny. Po vyšetření se vrátila na služebnu. I poté na ní byli policisté údajně ironičtí a hrubí.

K incidentu došlo podle poté, co se skinheadi i protestující anarchisté vydali z Palackého náměstí na naplánované pochody Prahou.

„Seběhlo se to hrozně rychle, ta skupinka už odcházela od hlavního průvodu, když se tam najednou strhla nějaká hádka a strkanice. Sledoval jsem, co se děje a viděl, jak odvlékají mladou ženu v poutech, ostatní ze skupiny se snažili ji bránit, ale policista jí nakonec odtáhl a přes odpor natlačil do auta, celé to trvalo jen několik minut,“ popisuje zásah asi pětadvacetiletý svědek incidentu, který nechtěl být jmenován.

Sama Kateřina Jacquesová, pracovnice úřadu vlády a dvojka na kandidátce Zelených byla včera z incidentu v šoku. Na služebnu ve Vyšehradské ulici ji policie odvezla přímo z místa incidentu, z ulice Na Moráni.

„Lékař mi doslova řekl, že mám smůlu. Jsem totiž jen potlučená, což je podle něj mnohem horší, než kdyby mi třeba zlomili ruku. Potvrzeno mám pohmoždění kolena a žeber,“ popisuje Jacquesová.

Na služebnu přijela za Jacquesovou i Anna Šabatová z kanceláře ombudsmana. „Mám podezření, že nemuselo být všechno podle zákona,“ řekla Šabatová LN. Jacquesovou na služebně doprovázel také aktivista Stanislav Penc.

„Odcházeli jsme za průvodem ve skupince asi deseti lidí, včetně mých dvou dětí. Poté, co nás vyzvali, abychom přešli na druhou stranu nás v ulici Na Moráni zastavil uniformovaný policista a bránil nám v cestě. Když jsem se ohradila, že do mě nemá strkat, během chvilky mě surově napadl, spoutal, napadal mě obuškem a odvlekl na nedalekou stanici. Zdálo se mi, že je úplně v afektu, na zemi do mě ještě kopal a nepřestal ani při cestě na stanici, obuškem jsem dostala i do břicha, na místě jsem přišla o brýle a tašku. Teprve,když zjistili, že se o mě někdo zajímá, zmíněný policista zmizel, ostatní na stanici pokračovali v ponižování. Jeden z policistů dokonce v úsměšku prohodil na adresu toho útočníka, že to trochu přehnal,“ líčila situaci LN Jacquesová.

Policie ale vidí situaci jinak. „Žena narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů. Dostala několikeré výzvy, kterých neuposlechla, proto ji policisté předvedli,“ říká policejní mluvčí Ladislav Bernášek. Žena podle něho kladla odpor, proto policisté použili donucovací prostředky v souladu se zákonem. To je ale podle napadené političky naprosto absurdní výklad.

„Strana zelených už požádala svého právníka, aby zjistil informace o zásahu od policie. „Zároveň bude Strana zelených požadovat vysvětlení od ministra vnitra Františka Bublana,“ sdělila mluvčí Strany zelených Eva Rolečková. Policejní mluvčí Bernášek také uvedl, že s Jacquesovou byl na akci mladý muž, který při jejím předvádění napadl jednoho z policistů.

„Zdálo se mi, že je úplně v afektu, na zemi do mě ještě kopal a nepřestal ani při cestě na stanici,“ líčí Jacquesová.

Policie zmlátila ředitelku sekce pro lidská práva úřadu vlády

1.5.2006

iHNed.cz

Kateřina Jacques ze Strany zelených nesla s kolegy transparent s protineonacistickým heslem.

Nová zpráva (19:30):

Kateřina Jacques stále zůstává na policejní služebně ve Vyšehradské služebně, kam se dostavil Stanislav Penc, který ji bude během vyšetřování jako její zmocněnec zastupovat.

Rovněž se zde objevili zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová a John Bok ze spolku Šalamoun. Dostavila se i inspekce ministerstva vnitra (inspektor Šťovíček). Kateřina Jacques obviňuje mimo jiné policisty z toho, že nečinně přihlíželi agresivnímu chování svého kolegy.

Předchozí zpráva:

Policie fyzicky napadla Kateřinu Jacques, Vrchní ředitelku Sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády ČR a vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva.

Čtyřiatřicetiletá Jacques, která figuruje na druhém místě pražské kandidátky Strany zelených za lídrem strany Martinem Bursíkem, nesla spolu s dalšími deseti kolegy z Palackého náměstí na Moráň transparent s protineonacistickým heslem.

Svědek incidentu tvrdí, že policisté postupovali proti Kateřině Jacques a dalším zeleným nepřiměřeně. Kateřina Jacques, která prý policistům nekladla odpor, měla být mlácena obuškem i po zatčení během převozu na policejní stanici.

Podle policie však Kateřina Jacques narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů. "Dostala několikeré výzvy, kterých neuposlechla, proto ji policisté předvedli," řekl ČTK policejní mluvčí Ladislav Bernášek.

Žena podle něho kladla odpor, proto policisté použili donucovací prostředky v souladu se zákonem. "Na místním oddělení podala vysvětlení k přestupku a byla propuštěna," dodal mluvčí.

Bernášek uvedl, že s Kateřinou Jacques byl na akci mladý muž, který při jejím předvádění napadl jednoho z policistů. Údajně ho kopal a poničil mu uniformu. Proti muži policie vede trestní řízení pro podezření z útoku na veřejného činitele, dodal policejní mluvčí.

Kateřina Jacques nesla spolu s dalšími členy Strany zelených z Palackého náměstí směrem k Moráni transparent v podobě prostěradla s nápisem "Zelení proti neonacistům".

"Neonacisté přitom od nás byli oddělení kordonem policistů a k ničemu nemohlo dojít," uvedla telefonicky pro redakci iHNed.cz Kateřina Jacques.

Policisté skupinku zelených zastavili a zabránili jim v dalším průchodu. "Tito těžkooděnci se vzápětí prohodili s policisty v běžných uniformách," tvrdí svědek incidentu Michal Uhl.

Jeden z policistů se pak podle Uhla Kateřiny Jacques nejprve několikrát dotknul, ta se proti tomu ohradila. Policista podle svědka stále zvyšoval hlas a začal být agresivní, poté Kateřinu Jacques srazil k zemi a nasadil jí pouta.

Svědek dále vypověděl, že policista neměl po celou dobu zásahu připevněné služební číslo. To se mělo na jeho uniformě objevit až na policejní služebně.

Během zatýkání policista Kateřinu Jacques za pouta vlekl a navíc je přetočil tak, aby se - jak popisovala sama Jacques - bolestivě zařezávala do zápěstí. Policista odvlekl Jacques na křižovatku kam přijelo policejní auto a žena byla odvezena na služebnu.

"Zde jsem byla ke svému zděšení uzavřena do místnosti a připoutána k topení. Navíc jsem zde byla s policistou, který se ke mně předtím choval tak surově," vypověděla stále otřesená Kateřina Jacques. Až na zásah jedné z policistek tento agresivní policista opustil místnost.

Jacques, která byla ošetřena na chirurgii ve Fakultní nemocnici na Karlově náměstí, redakci iHNed.cz popsala, že je po incidentu podrápaná na břiše a má roztrhané tričko. Zásahu policistů přihlížely její dvě malé děti.

"Kdyby mě zmlátili neonacisté, tak to chápu, ale že se do mě pustili naši policisté, to mě šokovalo," řekla Jacques.

NEJSME PYTEL BLECH

27.4.2006

Reflex

ODS chce rovnou daň, my říká

Takhle blízko to ještě žádný šéf zelených do Parlamentu neměl. Vlastně nikdo z politiků. Není řeč jen o preferencích, byť i jejich náhlý vzestup mnohým vrtá hlavou. Ale někdejší poslanec a ministr MARTIN BURSÍK (46) bydlí v domě přímo naproti sněmovně. V tom domě, který se už také stal součástí kampaně.

Nelitujete toho, že jste zpátky v politice? Teď, když noviny probírají ze všech stran například kauzy spojené s vaším restituovaným majetkem?

Učím se ty útoky brát tak, jako by se mě netýkaly. Měl jsem asi před měsícem rozhovor s Josefem Tošovským. Řekl mi: Připravte se na to, že na vrcholu kampaně to bude tak, že když o vás někdo bude mluvit, tak první dvě věty budou pravda a zbytek nepravda. Musíte to po sobě nechat sklouznout, jako byste měl gumový plášť. Tak se to tak snažím dělat.

* Vedete spor o značný majetek se vzdáleným příbuzným. Musel jste počítat s tím, že se to v kampani projeví.

Máte pravdu. Ale stejně mě to překvapilo. Byť jsem věděl, že jsme nechtěné dítě a že si nás nikdo z té politické scény nepřeje. Protože karty jsou teď najednou rozdané jinak. Nemají z nás radost ani velké strany, ale ani velké korporace. Vnášíme do politiky témata, která je ohrožují. Týká se to zejména automobilových dopravců a elektrárenských společností.

* Chcete říct, že za kampaní proti vám může být například ČEZ?

Takto nespekuluji. Ale samozřejmě není náhoda, že někdo vytáhne jedenáct let starou dotaci na okapy a střechu. To se už přece jednou v médiích hrálo a já to všechno vysvětlil. Co mě překvapuje, jak se k tomu ochotně vyjádřili politici ODS.

* Myslíte asi primátora Pavla Béma. Jak si ten jeho útok vysvětlujete?

Vysvětluju si to tak, že to ODS nemá uvnitř rozmyšlené. Není to homogenní politická strana. Jsou v ní různé zájmy a to vyjádření Pavla Béma koresponduje s jedním z nich.

* Konkrétně?

Vytvořit podmínky pro sestavení velké koalice, a tedy co nejpříznivějšího prostředí pro opětovnou volbu Klause.

* Zelení Klause nepodpoří?

K tomu jsem se už několikrát vyjádřil a jsme v tom jako strana naprosto čitelní. Máme dlouhodobě zcela jiný pohled na svět. Ale je celkem jedno, koho bychom podpořili, protože principiálně jsme pro přímou volbu. Je demokratičtější. O hlavě státu v ní rozhodují přímo voliči a lze se vyhnout spekulacím, které provázely volbu minulou. Tedy jakými hlasy a proč byl prezident zvolen. Ze stejného důvodu jsme pro přímou volbu i hejtmanů a starostů.

* Před týdnem jste řekl, že váš program má nejblíže k ČSSD. Byla to odveta za Bémovy výroky?

Tak jednoduché to není. Ale byl to samozřejmě částečně vzkaz Topolánkovi, aby si to ve straně dal dohromady. My nemůžeme a nechceme věčně hrát neutrály, usmívat se na všechny strany a přitom po sobě házet kamení.

* Takže jste to tak nemyslel? Váš program nemá nejblíž k tomu sociálně demokratickému?

To bylo vyjádření, které bezprostředně reagovalo na jejich nátěr programu na zeleno. Vím, jak jejich ekologický manifest vznikal. Sociální demokraté náš program brutálně opsali, a to včetně názvů kapitol. Ale když odhlédnu od té metody, tak věcně mi to nevadí. Jen to dokazuje, že díky podpoře lidí už máme fakticky vliv na politiku. Když jsem mluvil o přiblížení s ČSSD, tak jsem tím chtěl vyjádřit i to, že podobný posun nevidím u ODS.

* S kým je tedy pravděpodobnější povolební koalice?

Budeme se rozhodovat na základě věcných jednání s experty za zády.

* Takže do koalice půjdete s tím, kdo vám nabídne víc? Zvolíte jako bývalý lidovec tedy lidoveckou cestu?

Proč by to měla být lidovecká cesta? Budeme postupovat stejně jako v minulých volbách Zelení v Německu. Ti položili na stůl svoje priority a řekli: Buď berte, anebo neberte.

* Dnes to vypadá, že vládu se jako první pokusí sestavit ODS. Myslíte, že se s ní můžete dohodnout?

Záleží na tom, jak rychle se budou chtít dohodnout na té velké koalici. Nepochybně se to budou snažit komentovat tak, že si buď zelení, anebo lidovci kladou moc velké požadavky. Ale my si žádné požadavky klást nebudeme. Ano, půjdeme do jednání s tématy, která jsou v politice nová a jež budou od našich partnerů vyžadovat určitou flexibilitu.

* Bavme se konkrétně. Jaká flexibilita je možná, co se týče daní? me, že je třeba spotřební daně diferencovat, aby se zvýhodnily výrobky, které mají menší zátěž na životní prostředí.

* ODS tvrdí, že bez rovné daně s nikým nepůjde.

On spíš nikdo nepůjde s nimi. A ODS to dobře ví. Proto rovnou daň prosazuje. Je to dobrý tah, jak získat voliče. Části z nich je politika lógr, ale vždycky je zajímá, jaké jsou daně. A když jim ODS nabídne rovnou daň ... kolik to je? Devatenáct procent?

* Patnáct.

Tak vidíte. Řeknou: Tohle bereme!

* Nám politika lógr není, ale patnáctiprocentní daň bychom brali taky.

Já taky! Ale nevolil bych ODS, protože vím, že to s nikým neprosadí.

* Počkejte, když byste to bral, tak by to mohla prosadit s vámi.

Bral bych to, ale uvědomuju si, že je to nerealistický komplex. Jak psala redaktorka Zlámalová v Hospodářských novinách, oběd zadarmo pro všechny neexistuje. Spočítala, že by to rozpočet stálo 270 miliard za čtyři roky.

* Vaším hlavním zdrojem informací je paní Zlámalová? Existují ekonomické studie, podle nichž je ten koncept realistický.

Nevím, jsou různé modely a ať je lidé posoudí sami. Snížení daní před volbami nabízejí všechny strany. To je sexy. Zelení na rozdíl od ostatních nemluví jen o dani z příjmu, ale o celém balíku včetně nepřímých daní, sociálního a zdravotního pojištění. My navrhujeme snížení zaměstnaneckých odvodů, což ve výsledku bude znamenat víc peněz ve výplatním sáčku. A kde na to vezmeme? Použijeme na to výnosy ze spotřebních daní z energií.

* Vy se vůbec budete těžko domlouvat s ostatními stranami. Pro ČSSD bude zase nepřijatelný váš požadavek, aby lidé připláceli u lékaře nebo aby bylo zavedené školné.

Ono je v tom hrozně ideologie. Strany se vymezují, aby bylo jasné, kdo je vpravo a kdo vlevo. Pravice říká platit a levice neplatit. Ale my se to snažíme řešit úplně jinak. Například ve zdravotnictví chceme jít rakouskou cestou a zavést paušální poplatek za každý předepsaný lék. To vede k určité seberegulaci, protože lidé pak nechodí k lékaři bezdůvodně a běžné léky si kupují v lékárně. A v důsledku je ten systém i sociálnější, protože nemocní pak za drahé léky neplatí vysoké příplatky. Podobně je to ve školství. To navrhované školné deset tisíc korun ročně je v podstatě symbolické. Dnes mnoho lidí vysokou školu nestuduje, protože se z nějakého důvodu nedostali na tu, o kterou měli zájem. Nejsou dobří v matematice nebo jsou trémisté anebo prostě měli smůlu. Tohle my chceme naším systémem odstranit.

* Takže se znovu ptáme, s kterou z velkých stran se spíše po volbách dohodnete.

Třeba se žádnou. My jsme ve výhodné pozici. Vidím to, když se teď v různých debatách setkávám s ostatními předsedy. Všichni hrajou o to, jestli stranu dostanou do vlády. Kalousek, Paroubek i Topolánek. Když se jim to nepovede, tak končí. Když Bursík dostane zelené do Parlamentu, bude mimořádně úspěšný. My do vlády nemusíme. Nám stačí, když politiku budeme ovlivňovat.

* Jak si vysvětlujete, že se vám tak najednou zvedly preference? Vladimír Železný vás obvinil, že jste si výsledky zaplatili.

Pokud by to tak fungovalo, tak nerozumím tomu, proč si je nezaplatil i on.

* Tak jak si ten vzestup vysvětlujete?

Je to souhra mnoha fakorů. Vy asi tušíte, že jednoduchá odpověď neexistuje a že to není jen proto, že jsme nabídli dobrý program anebo že končí Unie svobody. Nevím, jakou přesně mají jednotliví voliči motivaci. Ale jedno je zřejmé. Že nad těch pět procent nás museli vytáhnout lidé, kteří nás byli ochotni volit i přesto, že jejich hlas ve volbách propadne. Ty my považujeme za kmenové voliče a spoléháme na ně.

* Ale jak to, že jich najednou bylo pět procent?

Protože se strana dala dohromady. Nenabízela reálnou alternativu. Původně byla neviditelná, pak zase moc radikální. Za Patočky navíc úzce navázána na sociální demokracii a chtěla společně s ní reformovat komunisty. To byli jiní zelení než dnes. Nejde jen o to, že je strana poprvé jednotná. Ona také vůbec poprvé nabízí univerzální politický program.

* Zmínil jste Jakuba Patočku. Je stále členem strany?

Odešel. Bývalý předseda Beránek zatím zůstal členem, ale není o něm slyšet.

* Část bývalého vedení prý chce založit nové zelené.

Odešlo asi dvacet lidí a založili nějaké hnutí. Ale to je naprosto okrajová věc. Mým prvním úkolem loni v září po zvolení předsedy bylo stranu sjednotit. Podařilo se to rychleji a lépe, než jsem čekal.

* Nevzniknou další spory? Máte ve svých řadách přece jen velmi kontroverzní osobnosti.

Mně tyhle řeči přijdou jako strašné klišé. Vy teď budete jmenovat lidi jako Uhl, Penc, Hutka, Dědeček, Pávek. A budete tím chtít naznačit, že Strana zelených je pytlem blech.

* To říkáte vy. Ale jak chcete vystupovat jednotně, když budete mít v Parlamentu lidi jako Stanislav Penc?

Vidíte, a v tom se mýlíte. Já znám Standu Pence dvacet let. On byl v minulém režimu v Hnutí za občanskou svobodu a pak jsme spolu v Praze 4 zakládali Občanské fórum. Když uspěl v primárkách a přišel za mnou, bylo mé první překvapení, jakým je absolutně týmovým hráčem. Jeho role ve vedení strany je přesně opačná, než byste si mysleli. Možná je mánička, ale na to si všichni budou muset zvyknout. Včetně Paroubka, kterému se máničky nelíbí.

* Říkáte, že současní politici jsou vyhořelí.

Ano.

* Ale vy už také hoříte celkem dlouho. V devadesátých letech jste byl poslancem i ministrem, vystřídal jste několik politických stran.

Naší prioritní motivací není vystřídat staré politiky. Že bychom říkali: Vy jste tady už dlouho, my jsme noví, tak se seberte a běžte pryč. Takhle banální to není. My jdeme s politickým obsahem. A samozřejmě i stylem.

* Čím se liší od současného stylu?

Nevymezujeme se negativně, neútočíme na konkurenty, snažíme se být maximálně věcní.

* Zpátky k vám. Jsou zelení vaší poslední politickou stranou?

Kdo chce, může o mně napsat, že jsem politický turista. Počátkem devadesátých let jsem byl postupně ve čtyřech stranách, ve skutečnosti to však byla stále jedna s různými názvy. Pak mě Josef Lux pozval k lidovcům, protože chtěl stranu otevřít a prosazovat princip sociálně tržního a ekologického hospodářství. Pak Lux zemřel a já z politiky odešel. Vrátil jsem se, když byla šance proměnit zelené.

* Jako zastupitel na pražském magistrátu jste měl jen padesátiprocentní účast. Bude vás to v Parlamentu bavit víc?

Myslím, že jsem byl v opozici na magistrátu celkem vidět a že jsem tam toho udělal dost. Problém je v tom, že zastupitelé mají velmi omezenou kompetenci. Jen schvalují rozpočet a rozhodují o prodeji či nabytí majetku. To znamená, že se tam na programu řeší i prodej dvoumetrové přístavby manželům v Dolních Počernicích. Já si vybíral to, co jsem považoval za důležité.

* Takže pokud se dostanete do sněmovny, budete mít lepší účast?

Určitě. Koneckonců to mám od dveří asi jen dvacet kroků.

Rozhovor s Petrem Uhlem

26.4.2006

Frekvence 1

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 - kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených Petr Uhl, ještě jednou dobrý večer.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Dobrý večer.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Kandidujete do sněmovny a píšete s podtitulkem novinář pro Právo, je to korektní?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, to záleží na šéfredaktorovi a ten mě právě, s tím jsem se právě domluvil, že po období dvou měsíců nebudu v pracovním poměru s akciovou společností Borgis, která vydává deník Právo a budu nabízet jednotlivé články tak, jako to nabízejí například i jiní kandidáti do Poslanecké sněmovny.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Jasně, ale u vás je napsáno, autor je novinář.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ano, u nich také vždycky.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Jste novinář nebo politik?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já se považuji zatím za novináře, a pokud voliči usoudí, že bych měl být politik, tak to nějakým způsobem vyjádří a já budu v Poslanecké sněmovně a budu samozřejmě politik.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Mezi novinářem a politikem byl původně jaksi propastný, výrazný rozdíl, nemělo by to tak zůstat, aby občan věděl, na čem je?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Nebyl takový rozdíl, to přinesla až dnešní doba a bylo spousta lidí, počínaje Karlem Havlíčkem Borovským a konče Karlem Čapkem, kteří vystupovali veřejně v politickém slova smyslu, pokud politikou máme ovlivňování věcí veřejných ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale, ale nekandovali tedy za žádnou stranu do parlamentu? Karel Čapek, tedy pokud vím, nekandidoval ...

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Karel Čapek nekandidoval, ale možná, že mezi poslanci by se nějací spisovatelé a novináři našli.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste označován jako marxista a člověk s krajně levicovými názory, proč nejste u komunistů?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Komunisté podle mě nejsou ta pravá levice tak, jak já si ji představuji a krajní levice třeba už vůbec ne. Oni mají celou řadu nedostatků jiných než na té čáře levice - pravice, například jsou nacionalističtí, jsou protievropští a jenom ta protievropskost a xenofobie, to znamená obavy ze všeho cizího, by mi bránila jim dát i hlas, natož pak za ně kandidovat. Moje levicovost pochází z Francie, ze západní Evropy, je daná mým marxismem a je to prostě něco jiného, rozhodně to není nic stalinského a já nechci současné komunisty urážet, abych jim říkal, že jsou stalinisti, nicméně oni se zcela nerozešli se stalinismem, jak formálně ve své činnosti, tak někdy dokonce i v myšlení.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale Marx například vyzýval k násilnému odnětí majetku, s tím souhlasíte?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Nesouhlasím, protože to není pravda ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

V Komunistickém manifestu je to pregnantně řečeno, já jsem si to četla a je to tam.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ano, ano, ale je to tam jako věc, která se, která se stane, ale ne, že by to byla výzva lidem, aby to dělali, to je trochu něco jiného ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

No, a proč by to jinak psal než, než jako výzvu, když se to jmenuje Komunistický manifest?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Když si to přečtete, tak, znova, tak uvidíte, že celá ta záležitost, která se týká třídního boje, s kterým já jsem se ale rozešel, a to pro mě není podstata marxismu ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A co je pro vás podstata marxismu?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Podstata marxismu je pochybovat, je skepse, je sociálně spravedlivá společnost, je to sociální stát ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

To je ten ideál, který je vám nejbližší, sociální stát?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ano, ano, sociální stát, nikoliv jako příliš pečovatelský stát, založený na individualitě, na, na právu každého člověka a z těch lidí se teprve sestává společnost, není to naopak, ale to už zdůrazňoval i Marx.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, lze takový ideál uvést do praxe?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ideály se uvádějí do praxe tak, že se uvádějí částečně, ale vždyť přece částečně ten sociální stát máme, jde o to jenom ho nevyprodávat a nezvyšovat rozdíly sociální ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Sociální stát, ne socialismus, rozumím tomu dobře, anebo socialismus?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já se k socialismu hlásím v tomto smyslu, já se nehlásím k socialismu, který by, který by byl stalinského typu, ale ani nějakého jiného zglajšaltovaného typu ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Funguje někde, funguje někde socialismus jako takový?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ne, ne a také nefungoval, no, tak Švédové a další sociální demokrati západní samozřejmě říkají, že funguje, že je to tam u nich a já se s nimi hádat o to nebudu, protože je to taková kombinace mezi kapitalismem a socialismem, nebo, chcete-li, mezi tržní ekonomikou a sociální spravedlností v zemi a o to mi také jde s důrazem na tu sociální spravedlnost.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, takže třídní nenávist, která tedy v tom Komunistickém manifestu byla, tu, tu vy nepodporujete, nebo podporujete, nenávidíte kapitalisty?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já, já se domnívám, že tam nebyla, a pokud tam náznaky toho byly, tak mi to bylo vždycky cizí i před těmi čtyřiceti lety, kdy jsem se tím marxistou stával.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Myslíte si, že třeba pan Bursík se svými nemovitostmi by mohl tedy jaksi fungovat i s těmito majetky v socialistickém státě podle vašich představ?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já bych ten stát nenazýval socialistický, já se znova proto, proti tomu ohrazuji, ale přece mnozí marxisté byli velmi bohatí lidé, na tom přece vůbec nezáleží, jaký má člověk sám majetek a myslím si, že Martin Bursík splňuje ideály demokratického, ale také sociálně orientovaného politika tak, jak jej vidím já.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A shodnete se s panem Bursíkem, pokud jde o vaše marxistické ideály, mluvili jste o tom?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ale my o tom nehovoříme a já se ho ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Proč ne?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

... na to nějak není čas, ani se to nehodí, vy se mě na to vyptáváte, novináři, já jsem nebyl nikdy v komunistické straně, ani v žádné jiné straně Národní fronty, dokonce ani v žádné jiné politické straně ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale na Marxe se odvolávají hlavně komunisté.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ale na Marxe se odvolává celá západoevropská sociální demokracie, Socialistická internacionála, že, to tak není, jenom tady se o tom jako nesmí mluvit, protože to je tabu, protože vyléváme samozřejmě ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Tady strašně moc lidí ale taky trpělo za násilné prosazování Marxových myšlenek, tak možná proto je to tady větší tabu než tam, kde za to lidi netrpěli, není to tak?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já si nemyslím, že by to bylo prosazování Marxových myšlenek, s tím násilím s vámi souhlasím, ale já jsem generace, mně už je přes šedesát let, která toto koncem čtyřicátých let a začátkem padesátých let nezažila. Já jsem seděl devět let, seděl jsem také za ten marxismus, za revoluční marxismus, pak jsem seděl za Chartu, celkem teda to bylo těch devět let a mně to stačí a mám na to svůj názor a nepovažoval jsem ani tehdy, ale ani dnes bohužel, a říkám dnes bohužel, komunistickou stranu za skutečně levicovou, socialisticky orientovanou stranu v moderním slova smyslu.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Petr Uhl, kandidát Strany zelených, v Press klubu na Frekvenci 1. Zelení mají ve svých řadách, pane Uhle, velmi pestrou tedy směsku lidí, od krajní levice, začněme u vás, před obdivovatele ...

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já se nehlásím dneska ke krajní levici, ne ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dneska se, ne, dneska jste jenom levice?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ano, ano, to bylo, prosím vás, v šedesátých letech, a to je teda čtyřicet, padesát let.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře a proč nejste krajní levice, ale jenom levice, kde nastala ta změna?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, protože, protože to slovo se užívá právě pro ty násilnější radikální formy levicové a já jsem se s tím rozešel.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže od levice ...

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ano.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

... přes obdivovatele Miloševiče, jak jsem se dočetla, až po bývalé republikány. Ale řekněte mi, co je spojuje, tyto velmi tedy pestře rozmístěné lidi v politickém spektru, co je spojuje do těch zelených?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, já si myslím, že je spojuje základní myšlenka - zlepšení kvality života takovým alternativním způsobem, který se odlišuje od současné politiky parlamentních stran a současných vlád. Je to odpor ke klientelismu, ale také k paternalismu, je to odpor ke xenofobii ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A není to jen touha dostat se do sněmovny?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já si myslím, že ne, já většinu těch kandidátů znám osobně, alespoň těch, kteří jsou na prvních místech těch čtrnácti kandidátek a myslím si, že jsou to slušní lidé, kteří se do Strany zelených vejdou, i když někteří tam nejsou členy, jako třeba Stanislav Penc, anebo, nebo Jiří Dědeček, nebo Jaroslav Hutka v Praze, ale Jaroslava Hutku jsem já přemluvil, aby, přemluvil, prostě jsem ho umluvil, aby souhlasil s tou kandidaturou, považuji ho za člověka, nikdy jsem nepřemýšlel, jestli je levicový, nebo pravicový, ale každopádně slušný, alternativní, svůj, se svým vlastním názorem a přečtěte si třeba jeho fejetony, které psal z Nizozemska, ty byly samozřejmě velikou kritikou tamních poměrů tehdy.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Kritizovat a spolupodílet se na nějaké vládě, to je ale dost rozdílná věc a spousta lidí za těch posledních nějakých sedmnáct let v tom selhalo? Kde berete jistotu, že to dokáže?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, tak my se, nejsem si tak úplně jist, zda se budeme podílet na nějaké vládě, protože samozřejmě, že nám přísluší především místo v opozičních lavicích, ale pokud vznikne taková situace ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy byste byl radši v opozici než ve vládě?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já bych, já se přiznám, ale nerad to říkám voličům, protože nechci, abych byl obviněn, že jsem zradil ten politický nebo ten volební program, protože smyslem toho volebního programu je ho přece prosadit. No, a to je možno prakticky jenom ve vládě, ale to znamená, že se nezříkám té odpovědnosti a budu rád, když Strana zelených dostane tu příležitost, ale ještě radši bych byl, kdyby zůstala v opozici, protože by dozrála, vnitřně by dozrála.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká se, že zelení jsou vlastně takovým pokusem oprášit Občanské fórum, ale Občanské fórum zemřelo na rozdílnost názorů, nebojíte se, že se ve vaší straně ta rozdílnost názorů projeví, až budete ve sněmovně?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, spíš Občanské hnutí, protože Občanské fórum nezemřelo, to se rozštěpilo na dvě hlavní skupiny ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

... a Martin Bursík a já jsme patřili právě do toho Občanského hnutí, to nás také spojuje samozřejmě, a to Občanské hnutí zaniklo na to, že nepřistoupilo na tu politickou, stranickou, stranicko-mocenskou politiku a my jsme si ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A vy na ni přistoupíte, budete hlasovat jednotně podle toho, jak se usnese klub?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ne, ale to snad kluby jednotně až na malé výjimky ani nehlasují a dokonce až na malé výjimky to nikdo po nich nechce, paní Obzinová, to je omyl zvnějšku, vezměte si hlasování o jednotlivých zákonech, až na malé výjimky to nejde tak, že by se nenašel nikdo, kdo by se zdržel nebo byl opačného hlasování a já jsem pro umírněnou disciplinu, to znamená skutečně v zásadních věcech, na kterých stojí náš politický program, já nevím, třeba nepřipustit další rozšiřování jaderné energie nebo vyloučit ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, já se ptám na to, jestli bude Strana zelených opravdu spolehlivým partnerem, pokud dojde k nějakým politickým dohodám, jestli potom budete schopni vy, kteří se dostanete za Stranu zelených do parlamentu, zvednout tu ruku jednotně?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Myslíte politické dohody jako programové prohlášení vlády?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Třeba.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, tak to samozřejmě buď ta Strana zelených to programové prohlášení přijme a pak to bude muset respektovat, anebo to nepřijme. To bude záležet na tom, jaké požadavky budou mít ti, ti druzí. Ale jinak tam přece žádné dohody obecné nejsou a kluby, vnitřní demokracie klubů se také měří tím, do jaké míry nechávají volnost svým poslancům odlišně hlasovat než většina klubu. Já mám dojem, že z tohohle toho hlediska je třeba nejdisciplinovanější Komunistická strana Čech a Moravy a musím se přiznat, že i to mi na ní vadí.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Říká Petr Uhl, kandidát Strany zelených, v Press klubu na Frekvenci 1. Přestože říkáte, že byste se radši viděl v opozici, co byste udělal jako premiér strany, která by získala ústavní většinu, co byste udělal nejdřív? Umíte si to představit?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, to, to je otázka, která není z tohoto světa politického ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Pět priorit nedokážete vyjmenovat ...

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

... ústavní většina, to znamená tři pětiny, tři pětiny mandátů, to znamená tři pětiny hlasů ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Tím myslím, kdybyste prostě mohl ovlivnit dění v této, v této republice, jakých pět priorit byste zvolil?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Pokud bych měl, pokud bych měl možnost se vyslovovat třeba i ne jako poslanec, ale k ústavním změnám v naději, že projdou, no, tak samozřejmě, že ústava potřebuje nějaké změny, týká se to zejména třeba přímé volby prezidenta republiky, nebo nezvyšování jeho pravomocí a takových věcí se tam najde ještě víc ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Nějaká zásadní změna volebního zákona?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já jsem spokojen s tím, že v Poslanecké sněmovně je systém poměrný, lze uvažovat i o tom, že každý by měl dva hlasy, jako je to v Německu nebo v Maďarsku a jednou teda volí vlastně většinově jednoho kandidáta v malých volebních okrscích a podruhé volí, volí do poměrného systému. O co bych já velmi stál, to by byla ne snad zrušení, ale transformace Senátu, že ta druhá komora by možná nemusela být ani přímo volená a sestávala by se ze zástupců krajů, kteří by měli právo veta a vracet tedy ten zákon Poslanecké sněmovně se svými závažnými námitkami, čili lze to také označit vlastně za zrušení Senátu, protože ho nepovažuji i vzhledem k nákladům, které společnost platí na jeho provoz, za instituci příliš potřebnou a užitečnou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

257400999, na tomto čísle můžete pokládat vaše dotazy Petru Uhlovi ze Strany zelených, to ale v závěru Press klubu na Frekvenci 1. Esemeskové číslo pro vaše dotazy je 9001210 a ty můžete posílat už teď. Tak ve volebním programu Strany zelených je několik věcí, které docela zahýbaly veřejností, například sankce za topení uhlím, je to i, je to i váš ...

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ty sankce tam nejsou, neříkejte to, když to tam není, je tam zákaz, v českém právním řádu je celá řada zákazů, které nejsou doprovázeny sankcemi, je to asi chyba a zákaz je například překračovat rychlost, jezdit na červenou a podobně ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Za to jsou sankce, když se poruší, to je pokuta.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ale jsou také jiné situace, kdy je zákaz například užívání šlechtických titulů, za který není žádná sankce.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, takže vy zakážete topit uhlím a nedáte za to lidem žádnou sankci, takže budou topit dál.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

My asi nic nezakážeme, my budeme usilovat o to ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Kdyby se vám to podařilo.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

... aby se v domácnostech, prosím, ne v elektrárnách, tam připravujeme omezení a postupnou redukci, netopilo uhlím.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Proč by vás měli lidé poslechnout ale?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, protože jim dáme především možnost toho, že stát připlatí na změnu toho zdroje tepelného tak, aby bylo přebudováno například na biomasu, na, na dřevo, anebo alespoň na plyn a kromě toho to, co stát nezaplatí, tak na zbytek oni si budou moci vzít výhodnou půjčku, měli by nás poslouchat také proto, že daňově jinak upravíme, třeba pomocí DPH, nebo i cenově ceny těch surovin, čili budou to spíše nástroje ekonomické a ten zákaz je tam podle mě ne právě nejšťastnější slovo, protože nikdo nikdy od nás nepředpokládal, že by se domácnostem měly dávat sankce, tresty, pokuty za to, když to nesplní.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Volební právo teenagerům?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, volební právo ..., já jsem se přimlouval pro to, aby bylo sníženo to aktivní volební právo na sedmnáct let, šestnáct let se mi zdá být příliš nízká hranice a bude to jistě věcí diskuse.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

A proč, proč těch sedmnáct let?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já si myslím, že dnešní mladí lidé mají daleko lepší přístup k informacím, než tomu bylo před deseti lety, jsou společensky vyzrálejší, i když nám starším to tak nepřipadá, jsou zase vyzrálí na jiný způsob a je třeba, je možno jim tuto odpovědnost dát. Kromě toho nikoliv na parlamentní, ale na úrovni samosprávy existuje celá řada zemí, už v sousedním Rakousku, kde to právo volební má věkovou hranici nižší.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Už za chvíli vám bude k dispozici na čísle 257400999 v Press klubu na Frekvenci 1 Petr Uhl, ale teď třicet sekund na cokoliv, co chcete říci bez otázky, máte slovo.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, já si myslím, že pokud by, já jsem tady jako kandidát do, do Poslanecké sněmovny v Praze na šestém místě, a pokud by lidé chtěli dát Straně zelených svůj hlas nejenom v Praze, že by měli uvážit, že jsme plnokrevná strana, která se nezabývá pouze ekologií a ochranou životního prostředí, ale všemi problémy, a to samozřejmě dopravou, daněmi, zahraniční politikou, všechno, co chcete, zabývá se zejména také ochranou lidských práv a jsme alternativou, my jsme alternativou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Vašich třicet sekund uplynulo a na řadě jsou živé telefonáty. Zástupce zelených Petr Uhl, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1, odpovídá na vaše dotazy, dobrý večer prvnímu posluchači.

posluchač

--------------------

Dobrý večer, tady Zbyněk Horvát ze Zlína, já jsem se, prosím vás, chtěl pana Uhla zeptat, proč nekandiduje nebo dávno nevstoupil do Komunistické strany Čech a Moravy, protože já čtu jeho příspěvky v Rudém právu a připadá mi, že opravdu tahle strana je pro něj jak stvořená a ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Mluvili jsme o tom, pardon, mluvili jsme o tom na začátku, ale odpovězte prosím ...

posluchač

--------------------

Já bych měl dotaz ...

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, ano.

posluchač

--------------------

... já bych měl tedy dotaz kratičký, jestli si pan Petr Uhl neuvědomuje tu situaci, že vlastně poškozuje mimoparlamentní stranu, která v podstatě by měla šanci se etablovat na naší politické scéně a já bych si moc přál, aby se tam některá dostala a právě díky takovým osobám nebudu rozhodně volit Stranu zelených, na shledanou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Poškozujete?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já si myslím, že nepoškozuju, já jsem vysvětlil svůj velmi, velmi kritický vztah ke komunistické straně v minulosti, když mě teda její vedení na devět let zavřelo, který se v podstatě nezměnil vzhledem k té minulé komunistické straně a svůj relativně kritický vztah k současné komunistické straně, nemám s ní nic společného, ideály humanistické mám společné i s jinými stranami, nejenom s komunistickou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Esemeska: "Jste občan Slovenské republiky nebo České republiky?"

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Jsem občanem obou republik, mám dva cestovní pasy a trvalý pobyt mám v České republice, na Slovensko jezdím volit, teď budu volit korespondenčně, vyboxoval jsem si to u Ústavního soudu České republiky před asi sedmi roky, když jsem vyhrál svůj proces o to, zda mohu být také českým občanem, pak jsme ještě změnili zákon.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Poslechneme si další telefonický dotaz, dobrý večer, Press klub Frekvence 1.

posluchač

--------------------

Dobrý večer, chtěl bych pozdravit pana Uhla a jsem rád, že se dal na politiku a že hezky vysvětluje lidem, co je to pravá levice, protože u nás lidi, když se řekne levice, tak už si myslí asi to samé, co paní redaktorka a otázka zní, jak se srovnáte s rovnou daní?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Já se s rovnou daní nesrovnám v žádném případě a doufám, že ..., nebo jsem přesvědčen o tom, ne doufám, vím, že se s ní nesrovná ani Strana zelených, to je v podstatě jedna z mála nepřekonatelných překážek, druhá je Evropská unie a vztah ODS k Evropské unii, nepřekonatelných překážek toho, proč Strana zelených nemůže být ve vládě s ODS, ale ODS to může změnit a může od toho ustoupit, takže já neříkám ani na tuto stranu ne.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Je tady jedna ostřejší esemeska: "Je to paradox, pane Uhl, byl jste to vy, kdo první záměrně zveřejnil falešnou zprávu o smrti studenta Šmída a nyní obhajujete marxismus, co si máme myslet?"

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

No, to píše asi někdo, kdo je také jako marxista, ale asi nějaký jiný marxista než já, já jsem se za to omluvil a vysvětlil jsem celému národu na Letné v listopadu 89, že jsem to neudělal záměrně, že jsem to udělal v dobré víře a ty okolnosti jsou takové, že kdyby se ten posluchač nebo posluchačka seznámili s průběhem, tak by mi dali zapravdu, že bylo možno tomu svědectví, které bylo tehdy doloženo o té smrti Martina Šmída, přikládat víru, já se znova tedy ještě, po sedmnácti letech ještě jednou omlouvám, a to samozřejmě i těm, kteří jsou také marxisti jako já, ale mají zcela jiné politické zaměření.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Další telefonický dotaz, dobrý večer, Press klub Frekvence 1. Ztište si, prosím pěkně, rádio a ptejte se, dobrý večer.

posluchač

--------------------

Haló?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, ptejte se.

posluchač

--------------------

Musím říci, že jsem teda za volantem a ze slov pana Uhla jsem musel teda zastavit pomalinku, chtěl bych se zeptat, jak to myslel s tím, že bude podporovat plyn, aby měli v těch domech, jak to odnesou ti, co už ten plyn tam mají a co už prostě ekologicky myslí, na ty zase zapomene?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Ne, ne, ti samozřejmě budou zvýhodněni DPH, protože DPH za plyn bude nižší než za naftu a nebudou mít žádné náklady k tomu, nebudou mít žádné náklady s přestavbou toho zařízení pro vytápění toho domu, na ty se samozřejmě nezapomene.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Tolik Petr Uhl, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1, díky, že jste přišel a hezký večer.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených, novinář

--------------------

Hezký večer, na shledanou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

--------------------

Na vás už čeká Rande na Frekvenci 1 a Karel Rychlý, ale teď aktuální zprávy.

POLITIKA: Konec zeleného snu a orákulum

24.4.2006 neviditelnypes.cz

Martin Mařák

Ideologicky protikladný, a tedy pravicový pohled na pohyb lidské civilizace prostorem a časem by u nás teoreticky měla zosobňovat ODS prezidenta současného vzniklá v dobách porevolučního kvasu díky iniciativě lidí z bruntálské frakce OF, protože svou politickou vizi staví na občanovi, svobodném a zodpovědném jednotlivci, jenž se o sebe dokáže postarat sám a který je alfou i omegou společnosti občanů.

Strana zelených pod vedením Martina Bursíka se před několika týdny dostala do nezvykle velké mediální pozornosti, což ji zákonitě vyneslo mezi horké favority příštích voleb. Její posun vpřed je zároveň doprovázen údajnou ztrátou pozic KDU-ČSL, jež se dostala až pod fatální hranici pěti procent, tedy alespoň virtuálně podle jakýchsi průzkumů veřejného mínění. Jak už to tak v životě chodí, nic není zadarmo a strmý vzestup s sebou přináší nejrůznější úskalí. To se stalo osudným i Martinu Bursíkovi, nové hvězdě na politické scéně naší země, sympaťákovi, jenž je jiný než ostatní a rád by to tu pročistil. Mimořádně zvláštně se z toho úhlu jeví informace o tom, jak nestandardním způsobem mu stát, tedy daně platící občané, věnoval nejen peníze ke koupi druhé části luxusního domu v centru Prahy, jenž má dnes hodnotu tři sta miliónů korun, ale také k jeho renovaci. To vše se navíc událo v době, kdy sám zasedal na pražské radnici.

Řekl bych, že není podstatné, jakým způsobem se tyto pomluvy dostaly na veřejnost. Význačný politolog Jiří Pehe o koupi onoho „bytu“ sice může spřádat nejrůznější fantasmagorické teorie ve stylu za vším stojí Václav Klaus , nicméně nejasnosti, které by šlo vysvětlit během několika minut, zůstávají již podezřele dlouho nezodpovězené, což i ta nejlepší konspirační teorie nezakryje. A to je u muže, který byl médii postaven na piedestal nového čistého politika, docela zvláštní jev. Intriky a podpásové rány k politice prostě patří, tomu se nemůže nikdo divit. Ve hře jsou velké zájmy a ještě větší peníze.

Myšlenka Strany zelených je mi docela sympatická a je škoda, že se v Evropě tak zdiskreditovala politickým amatérismem, věčnými vnitřními boji, naprosto nereálným odporem proti jaderné energii v době, kdy cena jiných energií stoupá a jejich přirozené zdroje se ztrácejí, silným antisionismem a sympatiemi s extrémní levicí. Vzhledem k tomu, že se u nás zelení doposud nedostali k moci, mohou vypadat nově a zajímavě, pokud však Martin Bursík nějakým opravdu jasným argumentem nedokáže, že všechny ty pomluvy kolem něj a jeho nemovitostí jsou opravdu pomluvami, pochybuji, že by se Strana zelených letos mohla dostat do parlamentu.

Jak už jsem podotkl výše, podle průzkumů veřejného mínění se prý lidovci letos propadnou do hlubin zapomnění. Nevím, jestli je za podobnými výsledky skryt nějaký úmysl, myslím si však, že podobné zprávy voliče lidovců ještě více zmobilizují k tomu, aby se v co největším počtu dostavili k volebním urnám. Spojuje je totiž křesťanská víra, se kterou jen tak nějaká sonda do volebních preferencí určitě nepohne. O KDU-ČSL si nedělám žádné iluze, neboť vím, že jsou to také pěkní pragmatici, kteří dobrým místem u koryta rozhodně nepohrdnou. Na druhé straně si však uvědomuji, že ono zdravé křesťansko konzervativní jádro společnosti a jeho pevné a nehybné postoje (nevěstinec paní Barkové, zákon o registrovaném partnerství....) určitě dráždí nejrůznější volnomyšlenkáře napříč celým politickým spektrem. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jim jejich nepochopitelná nehybnost v případě některých morálních principů, těch evolučním vývojem vytvořených prostředků adaptace na budoucí neznámo, vytvářela hodně nepřátel.

Celý humbuk kolem toho, kolik lidí chce volit tu, či onu stranu, mi opravdu připadá jako hotová pakárna. Nejedná se totiž o žádné relevantní poznatky, vždyť to ani nejde. Jak chcete třeba i přibližným způsobem zjistit. kdo a jak půjde volit, to je přece naprosto nemožné. Co se týče tendencí, ty jsou zatím celkem jasné a ukazují na sestup ČSSD a zároveň na vzestup a pád nové strany, do které vkládal Václav Havel tolik nadějí. Do voleb se však může stát ještě tolik nepředvídatelných věcí a všechno může být úplně, ale úplně jinak. Jako milé osvěžení vedle těch seriózních výzkumů mi připadá nový národní sport naštvat Jiřího Paroubka pomocí sms hlasování v televizi i když podle posledních nedělních zpráv konečně jedno hlasování vyhrál. Sláva!

Na závěr i já svým způsobem přispěji ke všeobecnému zmatení smyslů. Moje informace má sice stejnou hodnotu jako všechny ty sondáže, neboť svět plyne do rozumem neuchopitelného neznáma, tedy hodnotu naprosto nulovou, ale přesto se s vámi o ni podělím. Jelikož doma nemám křišťálovou kouli ani sadu tarotových karet a ve věštění z kávové sedliny se nevyznám, vyrobil jsem si za pomoci stříbrného řetízku a krystalu křišťálu malé kyvadélko, zkameněl jsem coby sfinga vystupující z písečných dun a má duše se s nelidským soustředěním vznesla až do sféry věcí příštích, do nedaleké budoucnosti.

Zde jsou výsledky mé pouti:

ODS 34%, ČSSD 23%, KSČM 15%, KDU-ČSL 15%, NEZDEM 6%, ----- ( SZ 3% ).

MINULÝ TÝDEN

24.4.2006

Respekt

Kvůli zdravotním problémům byl v Ústřední vojenské nemocnici hospitalizován slavný pilot a hrdina 2. světové války František Peřina (95). Strany dostaly čísla pro nadcházející volby. Cena ropy vyšplhala na rekordních 73 dolarů za barel a benzin na 32 korun za litr. Evropský bezpečnostní systém by měl být kromě vojáků složen z policie, hasičů a záchranářů, prohlásil bezpečnostní expert Strany zelených a jeden z jejích volebních lídrů Stanislav Penc, když vysvětloval, jak si jeho strana představuje svůj návrh, aby bezpečnost Evropy do budoucna negarantovalo NATO, ale „evropské bezpečnostní síly“. Káju Saudka postihl těžký infarkt. Společné hlasování sociálních demokratů a komunistů protlačilo sněmovnou zákoník práce. Stoupla cena letenek. Statistikové oznámili, že podle podaných žádostí neustále klesá zájem azylantů hledat pomoc nebo záchranu v České republice. Desítky českých veřejných osobností včetně bývalého prezidenta Václava Havla, někdejšího velvyslance v Rusku Luboše Dobrovského či senátora Jaromíra Štětiny podepsaly otevřený dopis na obranu ruského politického vězně Michaila Chodorkovského, jehož v pracovním táboře na Dálném východě zranil nožem na obličeji násilnický spoluvězeň, a tak vyšlo najevo, že úřady vystavují nepohodlného Chodorkovského daleko od lidí a sdělovacích prostředků těžké šikaně. Ano, odpovědělo 48 procent Čechů na dotaz agentury ScandC „Mají mít komunisté podíl na moci?“; zbytek byl proti. V olomouckém hotelu Sigmia oslavila ODS patnácté narozeniny. Zemřel Rudolf Slánský. Alžběta II. oslavila osmdesáté narozeniny. Vedení automobilky Hyundai vzkázalo do Česka, že se zřejmě opozdí stavba nové montovny, na kterou už firma dostala pozemky v Beskydech, ostře předtím na majitelích vymožené úřady Moravskoslezského kraje; problémy Hyundai pramení z toho, že šéfové podniku byli doma obviněni z rozsáhlé korupce a policie jich většinu pozatýkala; zbytek manažerů má v Koreji domácí vězení a nemůže nikam vycestovat. V lesích vystrčily klobouky první houby. Byl to jen humbuk pro zahraničí, prohlásil předseda Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu Čeněk Růžička poté, co vláda oznámila, že na žádost ministra kultury a jihočeského volebního lídra Vítězslava Jandáka vzdává svoji několikaměsíční halasně proklamovanou snahu vykoupit vepřín stojící na místě někdejšího koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku. Ministerstvo sociálních věcí zjistilo, že v Česku je 330 romských ghett a stále přibývají další. Mirka Čejková oznámila v novinách, že se po letech sňatků, rozvodů a zmatků vrací zpět do televize. Ministr zahraničí Cyril Svoboda navrhl zákon, který ve snaze po větší bezpečnosti v ulicích a viditelnější policii přikazuje příslušníkům policejního sboru chodit v uniformě i po práci „všude s výjimkou koupaliště“. Šéfem Národního bezpečnostního úřadu byl jmenován zástupce ředitele středočeské policie Petr Hostek. Protože se přestupek stal při jízdě z kopce na bezpečném místě, zkoušel jsem se ohradit - řekl jsem mu, že za takovou sumu bych mohl strávit týdenní dovolenou v Chorvatsku; on mi ale s úsměvem ukázal ceník pokut s konstatováním, že kdybych jel rychleji o dvacet kilometrů v hodině, zaplatil bych jako za dovolenou v Karibiku, popsal publicista a překladatel Jaroslav Veis Hospodářským novinám, co se stalo, když během nedávné cesty po Norsku překročil jednou povolenou rychlost o deset kilometrů v hodině a policie mu za to dala pokutu ve výši osm tisíc korun. Kvůli stále častějším padělkům zavedly obchodní řetězce ve svých prodejnách zákaz přijímat bankovky vyšší než 50 eur. Pět evropských kupců projevilo zájem o eBanku. Brněnská radnice se rozhodla vyhnat automobily z historického jádra metropole a tvrdě regulovat dopravu na tamní pěší zóně. Po nedávném vyhoštění českého diplomata z Havany musel Prahu předčasně opustit atašé kubánské ambasády Manuel Angel Baltar Charnicharo, čímž se počet kubánských diplomatů v Česku snížil na dva. Do kin přišlo V jako Vendeta. Vědci zveřejnili poslední výzkum, z něhož vyplynulo, že bohaté ženy chtějí čím dál častěji jenom hezké muže. Agentura Stem/ Mark oznámila, že podle jejích průzkumů považují zahraniční turisté Prahu za druhé nejatraktivnější místo Evropy - hned po Paříži.

Martin Mařák: Konec zeleného snu a orákulum

24.4.2006

ceska-media.cz

Publikováno na serveru www.neviditelnypes.cz dne: 24. 4. 2006, autor: Martin Mařák, (msl)

Volební pozorovatelna

24.4.2006

Týden

Martin Fendrych

Koalice ODS + ČSSD: čím popíranější, tím pravděpodobnější

Koho volit? Aby se ta strana, když už si ji člověk vybral, dostala do sněmovny. A aby pak nevyvedla něco, co volič předtím nečekal.

Zkuste říct nahlas před svými známými, komu dáte v červnu hlas. Třeba: „Budu volit ODS.“ Odpověď: „Jsi normální? Nevidíš, jak z nich přímo kape, že si chtějí nahrabat?“ Jiná varianta: „Budu volit socialisty.“ A zase: „Přišels o rozum? To je to samé, jen ještě pustíš k moci komunisty!“ Další pokus: „Volím lidovce.“ Ozve se zděšené: „Ty ses zbláznil! Tuhle zastaralou, nepřitažlivou, antimoderní partaj?“ Zkusíte tedy zelené, ti teď frčí, hlasy se jim jen hrnou. „Máš to v hlavě v pořádku?

Volit ideology? Víš, co s námi provedou, až přijdou k moci?“ Takže nabídnete komunisty. A už vám navlékají svěrací kazajku. Věru nás letos čeká těžké volení.

Nedávno si MF Dnes objednala průzkum, jak že ty volby asi dopadnou.

Agentura SC&C se dotázala 3166 lidí. Jen těch, kteří chtějí jít volit.

Třetina z nich odpověděla, že neví, komu dá hlas. To je vysoký počet aktivních váhavců. Na co čekají? Na znamení shůry? Co jim kdo naslibuje?

Přitom ono „nevím“ věrně odráží naše okolí. Mnoho lidí nemá favorita, ba ani stranu, které by odevzdali svůj hlas z rozumu. Myslí si, že je to jedno, stejně se nic nezmění.

Nepříjemně po těle musí být lidovcům. Podle výše zmíněného průzkumu by do sněmovních lavic poprvé po revoluci nezasedli. Předseda Miroslav Kalousek podobné nálezy bagatelizuje, zdají se mu „totálně nevěrohodné“. Spíše asi věří agentuře Factum Invenio, která lidovcům nadělila 12,3 procenta. Následoval ale průzkum STEM - opět pod pět procent! Co kdyby se KDU opravdu do sněmovny nedostala? Nebyla by jí škoda? Funguje jako brzda pokroku. Brzdí to moderní, zpochybňuje, co většina považuje za přirozený vývoj. Potraty. Lidovec varuje: „Je to vražda.“ Svatby mužů s muži. Lidovec volá: „Je to proti bohu i přírodě.“ A vyvolá debatu. Klonování. Modernista by to tu všecko naklonoval pětkrát do zásoby. Lidovec hrozí: „Nevíte, co to udělá!“ Prostě brzda. Jenže bez brzdových pedálů se nedá jet. Kdo z nelidoveckých poslanců najde odvahu zpochybňovat směr, kterým se vrháme?

Tenhle typ zpomalovače by v politice, která čím dál více zalézá do pozadí mas, citelně chyběl. Problém KDU vězí ovšem v tom, že ji chce Kalousek „znormálnit“, odbrzdit. Tím ji zbavuje původní chuti a mate ty katolíky, kteří by KDU-ČSL hlas jinak bez váhání odevzdali.

Může se stát, že jedny ideology - lidovce - vystřídají jiní: zelení (SZ). Mají mrštného předsedu Martina Bursíka. Nejdřív se blížil modrým, protože oranžovočervení to chtěli dát dohromady s rudými. Před týdnem ale zrůžověl: program ČSSD se prý SZ blíží více než program ODS. Důvod obratu? Zelený předseda vrací úder, který mu uštědřil primátor Pavel Bém (ODS): zpochybnil Bursíkovu čistotu a obvinil ho ze střetu zájmů. Bém má blízko k Václavu Klausovi. Klausovi by nejvíc prospěla velká koalice (měl by pak velkou šanci vydržet na Hradě dalších pět let). K velké koalici by nedošlo, kdyby se ODS po volbách mohla spojit se zelenými. A zelení odmítají Klause coby prezidenta. Prosté, že?

Pikantní by bylo spojení ODS + SZ + KDU. Pragmatici plus uvědomělá modernita plus uvědomělé staromilství. Představte si, že se ve vládě sejde královéhradecký lídr SZ Stanislav Penc s předsedou lidovců Kalouskem a premiérem Mirkem Topolánkem. Dohadují legalizaci marihuany. Kalousek bude musel říct: „Jedině přes mou mrtvolu.“ Topolánek: „Mně je to jedno.“ Penc: „Pokud to nepovolíte, jdeme z vlády.“ K debatě o slavné rovné dani ani nedojde. Podobně složité by bylo dohadování tria ODS + SZ + KDU.

Když si začnete modelovat povolební koalice - ať už zelení a lidovci do sněmovny projdou nebo ne -čím dál více vám dává smysl ta hladká-snadná, modro-červená: ODS + ČSSD, tedy spojení bez ideologů, bez těch zaťatých, co všechno jen komplikují. Dnes tohle řešení obě velké strany zuřivě popírají, ale omluva se vždycky najde. Paroubek a Topolánek někdy v srpnu unisono prohlásí: „Dáváme zelenou (pozn.: aby tam ta moderní barva zůstala i bez jejích nositelů) důchodové reformě; to je náš hlavní úkol pro další čtyři roky.“ Za kulisami to pak půjde jako po drátkách: kdo obsadí premiéra, vedení parlamentu, ministerstva, kdo si vezme šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu, kdo povede antimonopolisty, koho dát do pozemkového fondu, no a koho nechat na Hradě.

Takže: volte srdcem!

Konec zeleného snu a orákulum křišťálového kyvadla

23.4.2006

virtually.cz

Martin Mařk

Termín občanská společnost, jenž tak rád používá náš bývalý prezident, lze velice dobře demonstrovat na existenci Strany zelených, která je vlastně jeho dokonalou inkarnací. Je jejím věrným obrazem a to jak na poli ideologickém, ve kterém klade důraz na společnost coby „žijící“ celek, nebo-li sociální stát, který se o nás občany k naší velké radosti dobře postará, tak i v reálném životě, neboť nesourodý slepenec nejrůznějších protikladných postojů, jímž můžeme zelené charakterizovat v evropském prostoru, se nevyhnul ani naší zemi. Co může spojovat lidi jako jsou vězeň svědomí marxista Petr Uhl s jeho prapodivnými postoji v kauze Vladimíra Hučína odkrývajícího prorůstání levicového extremismu ve státní správě, antikomunistický senátor Jaromír Štětina, volnomyšlenkářský multimilionář Martin Bursík , či premiéra provokující recesista Stanislav Penc?Ideologicky protikladný a tedy pravicový pohled na pohyb lidské civilizace prostorem a časem by u nás teoreticky měla zosobňovat ODS prezidenta současného vzniklá v dobách porevolučního kvasu díky iniciativě lidí z bruntálské frakce OF, protože svou politickou vizi staví na občanu, svobodném a zodpovědném jednotlivci, jenž se o sebe dokáže postarat sám a který je alfou i omegou společnosti občanů. Strana zelených pod vedením Martina Bursíka se před několika týdny dostala do nezvykle velké mediální pozornosti, což ji zákonitě vyneslo mezi horké favority příštích voleb. Její posun vpřed je zároveň doprovázen údajnou ztrátou pozic KDU-ČSL, jež se dostala až pod fatální hranici pěti procent, tedy alespoň virtuálně podle jakýchsi průzkumů veřejného mínění. Jak už to tak v životě chodí, nic není zadarmo a strmý vzestup s sebou přináší nejrůznější úskalí. To se stalo osudným i Martinu Bursíkovi, nové hvězdě na politické scéně naší země, sympaťákovi, jenž je jiný, než ostatní, a rád by to tu pročistil. Mimořádně zvláštně se z toho úhlu jeví informace o tom, jak nestandardním způsobem mu stát, tedy daně platící občané, věnoval nejen peníze ke koupi druhé části luxusního domu v centru Prahy, jenž má dnes hodnotu tři sta miliónů korun, ale také k jeho renovaci. To vše se navíc událo v době, kdy sám zasedal na pražské radnici.Řekl bych, že není podstatné, jakým způsobem se tyto pomluvy dostaly na veřejnost. Význačný politolog Jiří Pehe o koupi onoho „bytu“ sice může spřádat nejrůznější fantasmagorické teorie styl za vším stojí Václav Klaus, nicméně nejasnosti, které by šlo vysvětlit během několika minut, zůstávají již podezřele dlouho nezodpovězené, což i ta nejlepší konspirační teorie nezakryje. A to je u muže, který byl médii postaven na piedestal nového čistého politika, docela zvláštní jev. Intriky a podpásové rány k politice prostě patří, tomu se nemůže nikdo divit. Ve hře jsou velké zájmy a ještě větší peníze.Myšlenka strany zelených je mi docela sympatická a je škoda, že se v Evropě tak zdiskreditovala politickým amatérismem, věčnými vnitřními boji, naprosto nereálným odporem proti jaderné energii v době, kdy cena jiných energií stoupá a jejich přirozené zdroje se ztrácejí, silným antisionismem a sympatiemi s extrémní levicí. Vzhledem k tomu, že se u nás zelení doposud nedostali k moci, mohou vypadat nově a zajímavě, pokud však Martin Bursík nějakým opravdu jasným argumentem nedokáže, že všechny ty pomluvy kolem něj a jeho nemovitostí jsou opravdu pomluvami, pochybuji, že by se Strana zelených letos mohla dostat do parlamentu.Jak už jsem podotkl výše, podle průzkumů veřejného mínění se prý lidovci letos propadnou do hlubin zapomnění. Nevím, jestli je za podobnými výsledky skryt nějaký úmysl, myslím si však, že podobné zprávy voliče lidovců ještě více zmobilizují k tomu, aby se v co největším počtu dostavili k volebním urnám. Spojuje je totiž křesťanská víra, se kterou jen tak nějaká sonda do volebních preferencí určitě nepohne. O KDU-ČSL si nedělám žádné iluze, neboť vím, že jsou to také pěkní pragmatici, kteří dobrým místem u koryt rozhodně nepohrdnou. Na druhé straně si však uvědomuji, že ono zdravé křesťansko konzervativní jádro společnosti a jeho pevné a nehybné postoje ( nevěstinec paní Libuše Barkové, zákon o registrovaném partnerství.... ) určitě dráždí nejrůznější volnomyšlenkáře napříč celým politickým spektrem. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jim jejich nepochopitelná nehybnost v případě některých morálních principů, těch evolučním vývojem vytvořených prostředků adaptace na budoucí neznámo, vytvářela hodně nepřátel.Celý humbuk kolem toho, kolik lidí chce volit tu, či onu stranu, mi opravdu připadá jako hotová pakárna. Nejedná se totiž o žádné relevantní poznatky, vždyť to ani nejde. Jak chcete třeba i přibližným způsobem zjistit kdo a jak půjde volit, to je přece naprosto nemožné. Co se týče tendencí, ty jsou zatím celkem jasné a ukazují na sestup ČSSD a zároveň na vzestup a pád nové strany, do které vkládal Václav Havel tolik nadějí. Do voleb se však může stát ještě tolik nepředvídatelných věcí a všechno může být úplně, ale úplně jinak. Jako milé osvěžení vedle těch seriózních výzkumů mi připadá nový národní sport naštvat Jiřího Paroubka pomocí sms hlasování v televizi i když podle posledních nedělních zpráv konečně jedno hlasování vyhrál. Sláva!Na závěr i já svým způsobem přispěji ke všeobecnému zmatení smyslů. Má informace má sice stejnou hodnotu, jako všechny ty sondáže, neboť svět plyne do rozumem neuchopitelného neznáma, tedy hodnotu naprosto nulovou, ale přesto se s vámi o ni podělím. Jelikož doma nemám křišťálovou kouli, ani sadu tarotových karet a ve věštění z kávové sedliny se nevyznám, vyrobil jsem si za pomoci stříbrného řetízku a krystalu křišťálu malé kyvadélko, zkameněl jsem coby sfinga vystupující z písečných dun a má duše se s nelidským soustředěním vznesla až do sféry věcí příštích, do nedaleké budoucnosti.Zde jsou výsledky mé poutě: ODS 34%, ČSSD 23%, KSČM 15%, KDU-ČSL 15%, NEZDEM 6%, ----- ( SZ 3% ).

NATO a zelení? Naivita, říká ODS

22.4.2006

Mladá fronta DNES

JAKUB POKORNÝ

Praha - „Budeme usilovat o to, aby evropské bezpečnostní síly v budoucnu mohly nahradit NATO v Evropě.“ Ve volebním programu Strany zelených čítajícím 74 stran je to jediné souvětí, ale s obsahem „výbušným“. V Česku si totiž ještě nikdy žádná demokratická strana s ambicí vládnout nedovolila na Severoatlantickou alianci „sáhnout“.

Zeleným by proto mohl tento záměr zkomplikovat případné povolební koaliční dohody. Větu doposud schovanou ve volebním programu vyslovil poprvé nahlas volební lídr zelených na východě Čech Stanislav Penc.

Zelení museli okamžitě vysvětlovat, že nechtějí Severoatlantickou alianci ani zrušit, ani aby z ní Česká republika vystoupila.

Stínový ministr zahraničí zelených Ondřej Liška pak program včera vyložil tak, že zelení si přejí, aby čeští vojáci působili více v budoucí „evropské armádě“ než v NATO, případně tam částečně přešli.

„Evropské bezpečnostní síly by měly být schopny plnit samostatně třeba mise v bývalé Jugoslávii,“ míní Liška. Nelíbí se mu totiž některé „jednostranné kroky Spojených států, které alianci vtáhly například do války v Iráku“. „Evropská armáda by mohla v budoucnosti s jasným mandátem OSN působit i mimo Evropu,“ míní Liška.

Problém je v tom, že „evropská armáda“ zatím existuje jen na papíře. A to i přesto, že společné jednotky evropských států už pár misí za sebou mají a nyní se chystají na další - pod německým velením dohlížet na volby v africkém Kongu.

Poslanec Petr Nečas z ODS (tedy možného koaličního partnera) považuje postoj zelených za nerealistický. „Evropská unie nezajistí stejné bezpečnostní standardy jako NATO,“ uvedl Petr Nečas. Z jeho slov vyplývá, že jeho strana by se nejspíš pokusila takový nápad zeleným rozmluvit. „Jejich postoj je naivní a lze ho přičíst jejich nižší úrovni kompetence v této oblasti a předvolební době, kdy nadbíhají určitému typu voličů,“ dodal Nečas.

„My považujeme NATO i bezpečnostní pilíř EU za propojené a spolupracující struktury,“ řekl zase k nápadu zelených za ČSSD volební manažer Jaroslav Tvrdík.

Zelení: Evropa by se měla umět bránit i bez NATO

21.4.2006

Mladá fronta DNES

(čtk)

Praha - Strana zelených ve svém volebním programu navrhuje, aby Severoatlantickou alianci v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní síly. Vůči USA má kontinent vystupovat sebevědoměji. Jeden z volebních lídrů strany Stanislav Penc navíc uvedl, že Zelení také chtějí snížit rozpočet české armády a peníze investovat jinde.

„Evropský bezpečnostní systém by měl být složen (kromě vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů,“ uvedl Penc. Předstupněm organizace, která by kontinent chránila navenek i zevnitř, například proti teroristům, je podle něj schengenský prostor umožňující volný pohyb lidí. Česko do něj hodlá vstoupit příští rok.

Evropská unie již několik let vytváří společné bojové jednotky, velká část politiků však zdůrazňuje, že společná evropská obrana musí NATO doplňovat, ne nahrazovat.

Za lídra zelených platí nadace

21.4.2006

Mladá fronta DNES

IVAN TRUHLIČKA

Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové platí dluhy za kandidáta na poslance Stanislava Pence

Milkovice - Bývalý disident, občanský aktivista a lídr kandidátky Strany zelených v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc to má dobré. Když se mu na jeho usedlosti na Kozím vršku v Milkovicích u Libáně na Jičínsku nedostávají peníze na zaplacení složenek za vodu, elektřinu nebo telefon, požádá Výbor dobré vůle - Nadaci Olgy Havlové a ten za něj poplatky uhradí. V minulých dvou letech odešlo tímto způsobem z běžného účtu nadace na Pencovy dluhy téměř patnáct tisíc korun.

„Naše nadace obdržela dvě žádosti Stanislava Pence o úhradu nákladů provozu Dokumentačního střediska pro lidská práva a Milkovického přírodně společenského kroužku s odůvodněním, že se nachází v hmotné nouzi a není schopen z vlastních zdrojů některé provozní náklady uhradit. Správní rada obě žádosti posoudila a schválila poskytnutí nadačních příspěvků na částečnou úhradu vodného a stočného ve výši 10 tisíc korun, odebrané elektrické energie ve výši 915 korun a poplatků za telefon ve výši 3 457 korun,“ potvrdila ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové Milena Černá. Na co spotřebovala obě sdružení, která nemají žádné zaměstnance, během jednoho roku zhruba tolik vody jako dvougenerační rodinný dům s velkou zahradou, nedokázala vysvětlit.

„Máme doklady o tom, že jsou to příspěvky na činnost, kterou Stanislav Penc vykonává na svém statku v Milkovicích mimo chovu koz. Na co se využívá voda, na niž jsme přispěli, to opravdu nejsem schopna upřesnit,“ uvedla Černá.

A právě o to by se měli představitelé Výboru dobré vůle zajímat. Jimi poskytnuté peníze totiž v přímém rozporu s tvrzením ředitelky nadace pomohly Pencovi mimo jiné financovat i chod jeho hospodářství a pořádání každoročních letních Kozích mejdanů. A lídr Strany zelených do červnových parlamentních voleb se tím ani nijak netají.

Pokračování na str. C3

Pokračování ze str. C1

„Že mi Výbor dobré vůle přispěl na úhradu jedné faktury za vodu, na tom nevidím nic špatného. Každé léto pořádám osmidenní Kozí mejdan, kde se neplatí vstup, a lidé se musí někde umýt, osprchovat a osvěžit. Milkovický přírodně společenský kroužek se mimo jiné zabývá i pastvou a chovem koz pro svoji osvětovou činnost. Statek nemám jen pro sebe, nýbrž jej po celý rok dávám k dispozici i dalším lidem - bezdomovcům, tělesně postiženým, dětem z dětských domovů a uprchlických táborů,“ vysvětlil Penc.

Chod jeho nevýdělečného hospodářství prý občas finančně podpoří rodina nebo přítelkyně. Jindy mu s úhradou nákladů pomůže Výbor dobré vůle či nadace Vize 77. „Příliš peněz nepotřebuji a podnikat nechci. Takový životní styl, jaký vedu, mi vyhovuje,“ dodal Penc.

Vodné za minulý rok ho prý stálo mnohem víc než deset tisíc korun zaplacených Výborem dobré vůle.

„Vloni jsem spotřeboval vodu asi za pětadvacet tisíc korun a Výbor dobré vůle mi uhradil necelou polovinu spotřebovanou při aktivitách pro veřejnost. Zbytek jsem zaplatil ze svého. Bylo by divné, kdyby mi platili vodu potřebnou pro provoz mé domácnosti,“ vysvětlil Penc.

Ale právě tak to zřejmě bylo. Dvanáct tisíc korun, které Penc vodohospodářům uhradil, byl starý dluh za několik nezaplacených faktur v minulosti. Vloni na své usedlosti spotřeboval vodu bezmála za třináct a půl tisíce korun, z nichž deset tisíc uhradil Výbor dobré vůle a zbytek dosud zůstává nezaplacený.

Nadace Olgy Havlové proto úhradou vodného přispěla i na Pencův chov koz a pořádání loňského letního mejdanu, ačkoliv jak uvádí na svých webových stránkách, jejím hlavním posláním je podpora nestátních neziskových organizací v oblasti zdravotní, sociální, humanitární a vzdělávací, pokud směřují k důstojnému začlenění lidí se zdravotním postižením, opuštěných dětí, nemocných a starších občanů do běžné společnosti.

„Máme dárce, kteří souhlasí s tím, že jejich příspěvky využijeme i na podporu aktivit mimo naše hlavní zaměření. Ve správní radě nadace zasedají lidé, kteří zažili disent, a jejich rozhodnutí je třeba ovlivněno tím, že si velmi cení Standových aktivit. Víme, že má určité poslání, a to při rozhodování správní rady možná hraje svoji roli,“ sdělila Černá.

***

Statek dávám k dispozici i bezdomovcům a dětem z domovů.

Stanislav Penc

Vyrovnaní místo čestných

21.4.2006

zpravy.iDNES.cz

Jiří X. Doležal, reportér Reflexu

Dlouhá léta bylo zvykem, že jazýčkem při rozhodování ve Sněmovně je KDU-ČSL. Jak známo, strana čestných, přímých politiků, kteří jsou vyhlášení svou nezištností a zásadovostí. Naprosto nepřijatelné slizení, kterým byla politika této strany poslední rok, přineslo ovoce.

Podle všech agentur se budou muset tvrdě popasovat a podle STEM dokonce budou nahrazeni zelenými. Co po zcela nepředvidatelné a neprůhledné KDU do role jazýčku na parlamentních vahách přichází? Kdo bude místo Čestných?

Bývalý člen Strany zelených Jaroslav Novák podal trestní oznámení na nynějšího předsedu zelených Martina Bursíka. Podezírá ho z podvádění při koupi domu. Spolu s tím chce Jaroslav Novák založit stranu autentických zelených. Nový jazýček má ve straně idylické vztahy.

Martin Bursík vysvětluje, že v souvislosti s domem jde jen o rodinnou záležitost - on a jeho bratr Jiří se soudí se vzdáleným bratrancem o dvě nemovitosti v centru Prahy. Nový jazýček má idylické vztahy i doma.

Bursíkova strana ve svém volebním programu navrhuje, aby NATO v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní síly. Zelení rovněž, kromě budování nové nadnárodní vojenské struktury - oněch evropských bezpečnostních sil - chtějí snížit rozpočet české armády a peníze investovat jinde.

To prohlásil jeden z volebních lídrů strany, pan Stanislav Penc předtím, než podojil kozy. A oním jinde nemyslel vojenství. I ve svých představách jsou zelení idyličtí - nepochopili, že nejen každá sranda, ale i každý pluk něco stojí.

Máme se po volbách na co těšit. Kdyby po volbách Zelení pouze nahradili KDU, měli bychom po straně nepředvidatelných z důvodu vypočítavosti stranu nepředvidatelných z důvodu dejme tomu nevyrovnanosti. Což by kromě Pencových koz v kuloárech neznamenalo valnou změnu.

Takže zbývá doufat, že se do Sněmovny dostanou strany obě, a bude alespoň sranda. Nebo alespoň - neboť dvě nepředvidatelné strany v parlamentu znamená absolutní chaos a iracionalitu - pěknej bordel.

Zelení: Evropa se musí umět bránit bez NATO

21.4.2006

Mladá fronta DNES

(čtk)

UDÁLOSTI

Praha - Strana zelených ve volebním programu navrhuje, aby NATO v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní síly. Vůči USA má kontinent vystupovat sebevědoměji. „Evropský bezpečnostní systém by měl být složen (kromě vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů,“ uvedl jeden z volebních lídrů strany Stanislav Penc. Dodal, že také chtějí snížit rozpočet české armády a peníze investovat jinde.

Zelení nechtějí NATO v Evropě

20.4.2006

iHNed.cz

Strana zelených by souhlasila s vysláním českých vojáků do zahraničí pouze se souhlasem OSN.

"Evropský bezpečnostní systém by měl být složen (kromě vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů," uvedl Penc.

Předstupněm organizace, která by kontinent chránila navenek i zevnitř, například proti teroristům, je podle něj schengenský prostor umožňující volný pohyb lidí. Česko do něj hodlá vstoupit příští rok v říjnu.

Evropská unie již několik let vytváří společné bojové jednotky, velká část evropských i českých politiků však zdůrazňuje, že společná evropská obrana musí NATO doplňovat, ne nahrazovat. Z českých parlamentních stran jsou proti alianci pouze komunisté.

Zelení souhlasí s vysíláním českých vojáků do zahraničí, podmínkou by však podle nich mělo být, aby akci schválila OSN. Kritizují proto americké ozbrojené zásahy, třeba v Iráku, ke kterým Washington od OSN nedostal mandát. Zahraniční politika USA je podle nich jednostranná a sporná. "Mělo by to být formou vyjednávání, ne násilím," je přesvědčen Penc.

Za největší hrozby zelení považují konflikty o přírodní zdroje, AIDS, rozpadající se státy, mezinárodní terorismus a šíření zbraní hromadného ničení. "Čelit těmto hrozbám preventivními válkami či kulturními střety je špatné, pošetilé a kontraproduktivní," uvádí SZ.

Penc považuje za velký problém také vývoz zbraní z Česka do zahraničí. Zelení budou podle něj usilovat o to, aby Praha přestala vyvážet zbraně do zemí porušujících lidská práva a aby veškerý vývoz zbraní podléhal přísné veřejné kontrole.

Zelení: NATO v Evropě musí nahradit jiný obranný systém

20.4.2006

ceskenoviny.cz

ČTK

Praha - Strana zelených ve svém volebním programu navrhuje, aby Severoatlantickou alianci v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní síly. Vůči USA má kontinent vystupovat sebevědoměji. Zelení také chtějí snížit rozpočet české armády a peníze investovat jinde, řekl dnes ČTK jeden z volebních lídrů strany Stanislav Penc. "Evropský bezpečnostní systém by měl být složen (kromě vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů," uvedl. Předstupněm organizace, která by kontinent chránila navenek i zevnitř, například proti teroristům, je podle něj schengenský prostor umožňující volný pohyb lidí. Česko do něj hodlá vstoupit příští rok v říjnu. V NATO je od roku 1999.

ODS, která je potenciálním povolebním partnerem zelených, nebere představy strany ohledně budoucnosti NATO příliš vážně. "Je to směsice naivistických názorů, která u nich nepřekvapuje," řekl ČTK místopředseda ODS a stínový ministr obrany Petr Nečas. Podobný program měli i němečtí zelení, a po vstupu do vlády zaujali realistický postoj, upozornil.

Volební manažer ČSSD a bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík se k programu zelených dnes nechtěl vyjádřit s tím, že to je předčasné. "My považujeme NATO i bezpečnostní pilíř EU za propojené a spolupracující struktury," řekl pouze. Také o sociální demokracii se mluví jako o možném partnerovi Strany zelených po volbách.

Dosavadní průzkumy veřejného mínění naznačují, že zelení by se v červnových volbách do parlamentu dostali, v jakékoli vládě by ale zřejmě hráli roli menšího koaličního partnera.

Volební program Strany zelených

20.4.2006

ČRo 6

Robert JAŠKOV, moderátor

--------------------

Strana zelených ve svém volebním programu navrhuje, aby Severoatlantickou alianci v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní síly. Vůči USA má kontinent vystupovat sebevědoměji. Zelení také chtějí snížit rozpočet české armády a peníze investovat jinde. Řekl to dnes ČTK jeden z volebních lídrů strany Stanislav Penc. Podle něj by se měl evropský bezpečnostní systém skládat nejen z vojáků, ale i z policie, hasičů a záchranářů. Z českých parlamentních stran jsou proti Alianci pouze komunisté. ODS, která je potenciálním povolebním partnerem zelených, nebere jejich představy o budoucnosti NATO příliš vážně. "Je to směsice naivistických názorů, která nepřekvapuje," řekl ČTK místopředseda ODS a stínový ministr obrany Petr Nečas. "Podobný program měli i němečtí Zelení, ale po vstupu do vlády zaujali realistický postoj," upozornil.

Zelení by vyměnili NATO za jiný obranný systém

20.4.2006

iHNed.cz

Strana zelených ve svém volebním programu navrhuje, aby Severoatlantickou alianci v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní síly. Jak stojí v jejich programu, kontinent by měl sebevědoměji vystupovat vůči USA. Zelení chtějí zároveň snížit rozpočet české armády a peníze investovat jinde. Novinářům to dnes řekl volební lídr strany v Královéhradeckém kraji, Stanislav Penc.

"Evropský bezpečnostní systém by měl být složen (kromě vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů," uvedl Penc. Předstupněm organizace, která by kontinent chránila navenek i zevnitř, například proti teroristům, je podle něj schengenský prostor umožňující volný pohyb lidí. Česko má v plánu do něj vstoupit příští rok v říjnu.

POLITIKA: Policejní ticho po pěšině

19.4.2006

neviditelnypes.cz

Vít Blaha

Asi ho teď už oba společně upřesnili a zjistili, že daleko účinnější bude jiná metoda. Mlčet jako hrob! Server aktualne.cz totiž přinesl informaci , že policejní prezident zakázal speciálním policejním útvarům, které řeší i politickou korupci, poskytovat veřejnosti informace:

„…Musím Vás informovat, že z rozhodnutí pana policejního prezidenta republikové útvary policie nepodávají médiím žádné informace…“ , reagoval například šéf finanční policie Vladimír Zimmel na žádost deníku Aktuálně.cz o poskytnutí informací k jedné kauze.

Pokud by snad někoho napadlo, že se pan Husák, nedávno navržený na generálské frčky , snaží před volbami tutlat každý týden se zvyšující počet šibalů, nebude tak zcela daleko od merita věci:

„…Prezidium však současně přiznává, že toto opatření může být jen dočasné. A za čas - tedy třeba po volbách - může být zrušeno.

´Postupně se tato nová praxe bude vyhodnocovat a pak se ukáže, zda se v ní bude pokračovat či nikoli,´ konstatoval vedoucí kanceláře policejního prezidenta Jindřich Mayer…“

Pokud vyhrajem, určitě se zjistí, že praxe zatajování informací napomohla k objektivnímu průběhu voleb a bude se v ní pokračovat, pokud nevyhrajeme, bude tato nová „praxe“ ukončena! (To ovšem ani pan vedoucí kanceláře policejního prezidenta Jindřich Mayer, ani pan policejní prezident Vladislav Husák, ani pan ministr vnitra František Bublan a samozřejmě ani pan předseda vlády Jiří Paroubek nikdy neřekli! To je jen má spekulace!!!)

*******************

Zaplať jednu, dostaneš dvě! Ne, nemám na mysli výprodejová trička, ani ponožky, ale poloviny baráků na Malé Straně přímo naproti poslanecké sněmovně. I když přesněji by mělo být ´Neplať žádnou, za jednu nám sice na nějakou dobu pošleš peníze, my ti to ale obratem vrátíme a ještě něco přidáme!´

Po shlédnutí reportáže TV NOVA se nedivím, že sváteční Velikonoční rozjímání rudo-zeleno-rudých přátel Bursíka a Paroubka (kamarádsky dirigováno více než loajálním Václavem Moravcem s jeho neOtázkami) se překvapivě neslo v duchu nalézání společných východisek a společného odmítání spolupráce s komunisty . Bursíkovo ´Nejsme ani do leva, ani do prava, ale ČSSD je nám bližší´ , je klasika hodná mistra oboru - Josefa Luxe - a překládá se do hovorové češtiny nějak takto – Půjdeme s kýmkoliv kdo vyhraje, ale s Demokraty se sociálním cítěním za peníze jiných nejraději! (Na bývalého předsedu KDU-ČSL jsem si vzpomněl ještě jednou - když jsem v pondělí od pana Bursíka slyšel ujištění, že věří, že podobně jako ČSSD začne i ODS, pokud chce po volbách spolupracovat s jeho stranou, ve své politice akcentovat témata z volebního programu strany Zelených). A být novinářem, prvním komu bych volal s otázkou na případnou povolební spolupráci s Paroubkem and his red boys, by byl krajský lídr na kandidátce Zelených - pan Stanislav Penc.

Policejní ticho po pěšině

18.4.2006

ceska-media.cz

Vít Blaha

Začátkem března přišel policejní prezident Vladislav Husák s neotřelým nápadem – nařídil, aby korupci veřejných činitelů neřešily zvláštní složky protikorupční služby ministerstva vnitra, ale místně příslušná okresní policejní oddělení. Resortní ministr pan František Bublan tehdy sice pro média prohlásil, že „…Husákovo nařízení není špatné, ale je třeba ho upřesnit…“, současně ale policejního prezidenta požádal, aby platnost svého nařízení pozastavil. Asi ho teď už oba společně upřesnili a zjistili, že daleko účinnější bude jiná metoda. Mlčet jako hrob! Server aktualne.cz totiž přinesl informaci , že policejní prezident zakázal speciálním policejním útvarům, které řeší i politickou korupci, poskytovat veřejnosti informace:„…Musím Vás informovat, že z rozhodnutí pana policejního prezidenta republikové útvary policie nepodávají médiím žádné informace…“, reagoval například šéf finanční policie Vladimír Zimmel na žádost deníku Aktuálně.cz o poskytnutí informací k jedné kauze.Pokud by snad někoho napadlo, že se pan Husák nedávno navržený na generálské frčky snaží před volbami tutlat každý týden se zvyšující počet šibalů, nebude tak zcela daleko od merita věci:„…Prezidium však současně přiznává, že toto opatření může být jen dočasné. A za čas - tedy třeba po volbách - může být zrušeno.´Postupně se tato nová praxe bude vyhodnocovat a pak se ukáže, zda se v ní bude pokračovat či nikoli,´ konstatoval vedoucí kanceláře policejního prezidenta Jindřich Mayer…“Pokud vyhrajem, určitě se zjistí, že praxe zatajování informací napomohla k objektivnímu průběhu voleb a bude se v ní pokračovat, pokud nevyhrajeme, bude tato nová „praxe“ ukončena! (To ovšem ani pan vedoucí kanceláře policejního prezidenta Jindřich Mayer, ani pan policejní prezident Vladislav Husák, ani pan ministr vnitra František Bublan a samozřejmě ani pan předseda vlády Jiří Paroubek nikdy neřekli! To je jen má spekulace!!!)******************* Zaplať jednu, dostaneš dvě! Ne, nemám na mysli výprodejová trička, ani ponožky, ale poloviny baráků na Malé Straně přímo naproti poslanecké sněmovně. I když přesněji by mělo být ´Neplať žádnou, za jednu nám sice na nějakou dobu pošleš peníze, my ti to ale obratem vrátíme a ještě něco přidáme!´ Po shlédnutí reportáže TV NOVA se nedivím, že sváteční Velikonoční rozjímání rudo-zeleno-rudých přátel Bursíka a Paroubka (kamarádsky dirigováno více než loajálním Václavem Moravcem s jeho neOtázkami) se překvapivě neslo v duchu nalézání společných východisek a společného odmítání spolupráce s komunisty. Bursíkovo ´Nejsme ani do leva, ani do prava, ale ČSSD je nám bližší´, je klasika hodná mistra oboru - Josefa Luxe a překládá se do hovorové češtiny nějak takto – Půjdeme s kýmkoliv kdo vyhraje, ale s Demokraty se sociálním cítěním za peníze jiných nejraději! (Na bývalého předsedu KDU-ČSL jsem si vzpomněl ještě jednou - když jsem v pondělí od páně Bursíka slyšel ujištění, že věří, že podobně jako ČSSD začne i ODS, pokud chce po volbách spolupracovat s jeho stranou, ve své politice akcentovat témata z volebního programu strany Zelených). A být novinářem prvním komu bych volal s otázkou na případnou povolební spolupráci s Paroubkem and his red boys, by byl krajský lídr na kandidátce Zelených - pan Stanislav Penc. Vít Blaha, 18.4.2006, www.angle.czPublikováno s laskavým svolením autora.

Strana zelených není alternativou

18.4.2006

Haló noviny

Václav JUMR

Publikované volební preference se přelévají ze strany na stranu, stejně jako mořský příliv a odliv. Jestliže však pohyby mořské hladiny mají svou přírodní zákonitost, volební preference jsou dílem lidské činnosti i vynalézavosti. Těšíme se, že se nám ve volbách podaří zastavit Modrou šanci a vystavit jí hráz v podobě poslanecké většiny levicové KSČM a sociálně tržní ČSSD. A hle, najednou zde jsou Zelení a volební preference hlásají, že překročili pětiprocentní či dokonce desetiprocentní hranici a mají čáku na vstup do Poslanecké sněmovny, že ubrali hlasy sociálním demokratům a že se stávají činidlem, které může zvrátit očekávanou většinu levicových mandátů. Nadto se jejich předseda pan Bursík dušuje, že s komunisty nikdy. Nezdá se, že by to byla náhoda. Redaktor Práva Martin Hekrdla věcně komentuje, že je to podivné: Co když bude mít KSČM ve svém programu nejlépe propracovanou ekologickou politiku? Odmítnou i tehdy Zelení spolupracovat s vládou, kterou podporují komunisté, a vrhnou se napravo, kde je ekologie Popelkou?

Komentující občané připomínají, že preferenční zisky Zelených nejsou dílem přitažlivosti jejich hesel, ale pozornosti, kterou jim věnuje žurnalistika. Semeno Zelených nadto padá na úrodnou půdu veřejnosti, které se zdá, že současná politická garnitura myslí jen na vlastní zájmy, a na potřeby lidí ani náhodou. Zelení mají být spása; jsou však opravdu spása? Podívejme se na skladbu jejich představitelů. Jsou to lidé s nejpestřejší politickou i nepolitickou minulostí, jakýsi slepenec, který se dnes hlásí k ekologické politice, ale více z jeho řad čpí touha prosadit se do Poslanecké sněmovny, udělat politickou kariéru. Nelze opomenout, že za Zelené je v Senátu pan Jaromír Štětina, komunistobijec nejhrubšího zrna. Naděje nevyvolává ani paní Dana Kuchtová, která je v čele Zelených jako ‘jihočeská matka’ a jejímž programem je nekontrolovaná agitace proti jaderné energetice - v jednom šiku shodně s rakouskými protičeskými odpůrci. Paní Kuchtová však podle jistých informací k jaderné energetice hledá, zřejmě v zájmu volebního úspěchu, ‘nové přístupy’. Na kandidátce se objevuje i Stanislav Penc, známý aktivista společenského pohybu kolem loňské technoparty, anarchistický kritik policie. Příznivci jsou i bývalí stoupenci krajně pravicové ODA, středové KDUČSL a v neposlední řadě poetičtí ‘Balbínovi’ recesisté či folkový zpěvák. Zelení mění přístup k otázce registrace a práv homosexuálů. Od čeho odstoupí v zájmu volebního úspěchu zítra?

Zvláštní pozornost si zaslouží předseda Bursík. Jeho polistopadový politický vzestup i propad - od aktivisty Občanského fóra až k postu ministra vTošovského ‘úřednické’ vládě - naznačuje, že má značné osobní ambice, které však ještě nedoznaly naplnění. Mnozí s ním přicházeli do styku a byli nuceni spolupracovat, ale o svých kvalitách politických či odborných je nepřesvědčil. Miloš Zeman jej označuje za »bohatého restituenta a příznivce KDU-ČSL«.

Strana zelených tak představuje politicky nesourodé společenství, jemuž, zdá se, nejde o politiku, ale o politikaření. V PS chtějí být čerstvým větrem a udělat tam průvan, ale spíše přejímají nectné praktiky těch, které chtějí z poslaneckých lavic vytlačit. Hrají na pocity veřejnosti, ale namísto reálné politiky nabízejí populismus. Pokud jde o praktické kroky, předseda Bursík se např. v debatě na stanici Prima podivil, proč by si lidé neměli zajišťovat vytápění bytů tím, že budou ‘chodit na chrastí’, a doporučil, aby ministerstvo průmyslu zajišťovalo vytápění pomocí ‘dřevěných štěpků’. Výmluvný pro postoje předsedy Bursíka je výrok, že »mluvit o regulovaných horních hranicích nájemného je totéž jako mluvit o horních mezích cen luxusních automobilů«. Na první pohled je patrné, že pan Bursík nemá elementární schopnost orientovat se v základních problémech těch, o jejichž hlasy se uchází. Bylo by nereálné očekávat od této strany sociální ohledy, které sdílejí levicové strany. Zelení sami o sobě nejsou a nemohou být proti zhoubné Modré šanci alternativou. Zajímaví by mohli být pouze v případě, kdyby se důsledně brali o ekologickou i politickou čistotu společnosti; takové směrování by bylo levicovým stranám blízké.

Zelené čekání na mandáty

18.4.2006

ceska-media.cz

Josef Petrů

Náhoda mi minulý čtvrtek přála. V Nerudově ulici v restauraci U kocoura, potkal jsem jedničku na kandidátce Zelených v Královéhradeckém kraji. Standa Penc, vyprofilovaný jako občanský aktivista a také „kozí farmář“ z Českého ráje, s jedním štamgastem rozebíral preference své strany. Sytým hlasem slyšitelným po celém lokále si nad preferencemi v novinách pochvaloval, jak příjemně se mu u sklenice piva čeká na poslanecký mandát, který může získat. Dlouhovlasý lídr jen tak mimoděk utrousil, že ten mandát bude potřebovat, neboť právě teď nemá ani na kredit do mobilu. Spíše úsměvná poznámka však otevírá otázku. Jak kvalitní, „nová“ garnitura může zasednout na prahu června do sněmovny za Zelené, kteří se prezentují jako strana změny? Příklad Pence je čítankový. Jeho kvalifikací pro práci ve sněmovně, jejímž nejdůležitějším posláním je tvořit kvalitní zákony, které budou užitečné lidem, je letitý antikomunismus, ochrana technařů, kteří vrhají po policistech klády a rozdávání čísla mobilu premiéra Paroubka na „východočeském Woodstocku“ , a to v lepším případě marihuanou nabuzeným účastníkům hudebního maratonu. Tento politický miniživotopis dělá dnes ze Stanislava Pence odborníka „na bezpečnost“. A možná v jeho snech stínového ministra vnitra. Nešť.Před volbami ovšem fenomén strany exlidovce Bursíka podceňovat nejde. Díky figurám typu Pence může docela dobře oslovit segment mladých lidí, kterým je blízká alternativní kultura, společnost je nemotivuje a nemají zrovna příliš chuti hledět s optimismem k „světlým zítřkům“. Pondělní televizní selanka Paroubek – Bursík jasně naznačila, že alespoň podle průzkumů agentur, si musí Zelené předcházet každý. Osobně si myslím, že jejich obliba je do jisté míry virtuální realitou, jež vznikla podobně jako před osmi lety v souvislosti s Unií svobody. Vzpomínáte? Jejich první preference byly poznamenány skandálem. Den před jejich oznámením se na ministerstvu obrany sešli u tehdejšího ministra Lobkowicze šéfové agentur Stem a Factum. S touto informací přišla tehdy Česká televize. Dobře si pamatuji, jak tehdejší vedení zpravodajství až na Otu Černého, nechtělo prověřený fakt vůbec zveřejnit, aby se nepoškodily vyhlídky Rumlovy strany s podporou Václava Havla v zádech. Zelení na to šli chytřeji. Podobnost s událostmi s před osmi let je pouze v tom, že jim agentury poprvé uvedly více než pět procent ve stejnou dobu jako tehdy US-DEU. Šokující je však servilita části českých médií, které neparlamentní straně dělají předvolební kampaň zadarmo. Je-li pravda, že se jednotliví lídři v krajích za Zelené dostanou k otázkám moderátora Václava Moravce ještě před vysíláním, pak je to šokující dvojnásob. Právě nejvlivnější médium – televize dělá ze Zelených „černého koně“ voleb. Pro ostatní strany, jež nejsou ve sněmovně, a to včetně třeba Zielencova či Železného uskupení je to vcelku nebezpečné. Současného miláčka ČT, Mfdnes či Lidovek budou muset ostatní politické strany přebít akcentem na konkrétní výstupy, které novináře zaujmou. Díky Zeleným ostatní patrně i změní taktiku ve vrcholící kampani.Shrňme. Podobně jako Standa Penc U kocoura bez kreditu, čekají na sněmovní mandát i ostatnílídři strany Zelených. Dostanou-li se „jedničky“ Martina Bursíka do historické budovy na Malé straně, pak se tím sice poněkud změní česká politická mapa, nicméně skutečná alternativa to v žádném případě nebude. Ve straně Zelených doutná pod povrchem rozpor. Autentičtí politici této strany, a to Beránek či Patočka jsou pryč a ty co přišli po nich, jednotná idea nespojuje. Spojuje je pouze čekání na mandát. Naplní-li se toto čekání úspěšně, lze se vsadit, že do roka do dne čeká Zelené rozkol, kterému nezabrání ani usměvavá tvář Martina Bursíka, který tak podivuhodně restituoval před lety svůj majetek a profiluje se jako alternativa na našem politickém dvorku. Neměl by však zapomínat na to, že těch třicet procent nerozhodnutých potenciálních voličů ho sedm týdnů před volebním kláním za alternativu zatím nepovažuje. Josef Petrů, 18.4. 2006

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=164796

Volby zamíchají složením Sněmovny

18.4.2006 Právo str. 02 Zpravodajství

(ada, nig, ČTK)

Ze dvou stovek poslanců jich 161 znovu kandiduje * Mnozí nemají příliš šancí

Vlastní zpráva

Velká část poslanců své práci natolik propadla, že se rozhodli znovu kandidovat. Ze dvousetčlenné Sněmovny se o zvolení uchází 161 jejích dosavadních členů.

Tak velký zájem o znovuzvolení však neznamená, že v poslaneckých lavicích zasedne jen minimum nováčků. Mnozí z poslanců jsou totiž na kandidátních listinách na nevolitelných místech. Zachránit tak mohou některé z nich pouze preferenční hlasy, díky kterým mohou přeskákat své kolegy na čelných místech.

Kartami přitom může zamíchat také fakt, když do Sněmovny nově pronikne Bursíkova Strana zelených. Podle současných předvolebních průzkumů by tak mohli ve Sněmovně zasednout vedle stranického šéfa Bursíka také třeba bývalá náměstkyně ministra životního prostředí Eva Tylová jako plzeňský lídr strany či aktivista Stanislav Penc za Královéhradecko. Písničkář Jiří Dědeček na Vysočině je sice známý, ale v tomto kraji zelení nemají vysoké preference.

Nejvíc změn v ČSSD

Z porovnání aktuálních kandidátek vyplývá, že největší obměna asi čeká klub momentálně nejsilnější vládní strany, tedy ČSSD. Právě mezi 70 jejími poslanci je největší podíl lidí, kteří nekandidují buď vůbec, nebo na pravděpodobně nevolitelném místě.

Na kandidátkách není 19 současných poslanců ČSSD, mezi nimi např. dosavadní šéf zahraničního výboru Vladimír Laštůvka, bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, exministr životního prostředí Miloš Kužvart, někdejší ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit a místopředsedkyně dolní komory Jitka Kupčová.

Chybí rovněž někdejší šéf klubu Michal Kraus, který v lednu odstoupil kvůli své kakaové aféře a vzdal se také prvního místa na kandidátce v Libereckém kraji.

Jediná možnost: přeskákat kolegy

Dalších zhruba 11 až 18 dosavadních poslanců se ocitlo na místech, z nichž už jim do Sněmovny mohou pomoci jen preferenční hlasy voličů, případně lepší výsledek jejich strany, než jaký nyní soc. dem. předpovídají průzkumy. Patří mezi ně např. někdejší ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi, část bývalého vedení poslaneckého klubu jako Petr Ibl či Eva Nováková.

Změny se nevyhnou ani druhé dnešní nejsilnější frakci, a to ODS. Jisté je, že odpočinout od politiky si chce dosavadní poslankyně Kateřina Dostálová, která se chce věnovat rodině. Kromě ní z dosavadních 57 členů nekandiduje dalších sedm.

Nově by měl v lavicích zasednout např. ústecký primátor Petr Gandalovič, jenž je stranickým lídrem v Ústeckém kraji. Na Pardubicku ODS vsadila na celostátně neznámé tváře, když na první místa posunula chrudimského a orlickoústeckého starostu Ladislava Libého a Jiřího Čepelku na úkor dosavadních poslanců Aleny Páralové a Václava Nájemníka. Ti obsadili až čtvrtou a pátou příčku. Vzhledem k tomu, že ODS získala v tomto kraji minule tři křesla, jsou bez případných preferenčních hlasů nevolitelní.

Na Plzeňsku je poslanec, šéf komise pro kontrolu policejních odposlechů Jiří Bílý až šestý, takže šancí také moc nemá.

Miroslav Beneš, jeden z autorů úspěchu Václava Klause ve volbě na Hrad, na jihočeské kandidátce po rozbrojích uvnitř tamní ODS vůbec nefiguruje.

Novými tvářemi by měli být také např. náměstek pražského primátora Jan Bürgermeister či poradce prezidenta Boris Šťastný. Oba kandidují v hlavním městě, přičemž jejich šance na zvolení jsou velmi reálné. Bürgermeister je dvojka za šéfem Mirkem Topolánkem a Šťastný devítka. O místo před ním je sněmovní veterán Marek Benda.

Volební kandidátky lidovců a komunistů jsou poměrně stabilní. O zvolení usilují všichni současní poslanci KDU-ČSL a kromě tří lidí také všichni komunističtí.

Například v početně nejsilnějším kraji Praze, kde se hraje zhruba o 25 mandátů a v němž pravidelně vítězí ODS, se o místo ve Sněmovně na volitelných místech uchází šest dosavadních poslanců, v soc. dem. jsou to tři. Komunisté, kteří měli dosud v hlavním městě tři mandáty, by je chtěli obsadit stejnými lidmi.

Lidovci s jedním dosavadním mandátem by protlačili do dolní komory pouze svého lídra Cyrila Svobodu. Svůj mandát by tak neobhájil Vladimír Říha, který byl před čtyřmi lety jediným zvoleným zástupcem hlavního města. Svoboda totiž minule kandidoval v kraji Královéhradeckém.

V jižních Čechách svede ostrý souboj například lidovecký šéf Miroslav Kalousek a lídr zelených, dlouholetá členka sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová. Tak třeba průzkum ČT z poloviny března ukázal, že zelení by v tomto kraji získali větší podporu než KDU-ČSL.

Ze známých tváří bude chybět v poslaneckých lavicích Taťána Fischerová (za US-DEU), která se chystá na podzim kandidovat do Senátu.

Minule prošlo 117 poslanců

Při minulých volbách v roce 2002 bylo znovu zvoleno ze dvou stovek poslanců celkem 117.

Podle průzkumů volebních preferencí je stále favoritem Topolánkova strana, která by podle šetření mohla získat skoro třetinu křesel. Následuje soc. dem. (více než čtvrtina mandátů) a komunisté s jednou pětinou. Zelení a lidovci by mohli získat po desetině.

Jde o odhady, které závisejí například na propočtu krajských výsledků, k nimž ale často chybějí věrohodné podklady za účasti většího počtu voličů. Volební systém navíc při přepočtu procent na mandáty poněkud zvýhodňuje silnější strany.

Strana Z

13.4.2006

reflex.cz

Tomáš Feřtek

Než začnete Stranu zelených, která má reálnou možnost být překvapením letošních parlamentních voleb, pomlouvat nebo vynášet do nebes, bylo by možná dobré o ní něco vědět. Dosavadní debaty o její pravicovosti-levicovosti, fundamentalismu, spásonosnosti, případně pokrytectví obvykle na hlubší znalosti založené nejsou.

Nabízíme pohled do její historie, programu, kandidátek a také zamyšlení nad tím, kdo ji pravděpodobně bude volit.

Nakolik lze brát vážně současné zhruba desetiprocentní preference Strany zelených, se těžko odhaduje. Může jít o reálné rozhodnutí voličů, že do parlamentních lavic ke komunistům, socialistům, konzervativcům a křesťanským demokratům přidají i zelené liberály. Do evropského politického a názorového spektra zcela jistě patří. Takhle sofistikovaně ovšem voliči obvykle neuvažují. Takže je spíš pravděpodobné, že jde o souběh všeobecné voličské nespokojenosti, hledající vlastně jakoukoli alternativu, s okamžikem, kdy Strana zelených po více než patnácti letech existence poprvé nespotřebovává veškerou energii na své vlastní vnitřní spory.

TMAVĚ A SVĚTLE ZELENÁ

Když na jaře roku 2003 převzal hlavní slovo ve Straně zelených takzvaný tmavozelený proud, reprezentovaný novým předsedou Janem Beránkem a klíčovou šedou eminencí v pozadí Jakubem Patočkou (oba byli předtím stejně důležitými postavami Hnutí Duha), slibovalo vedení jak stranickým kolegům, tak veřejnosti zcela nové (pochopitelně čestnější) pojetí politiky. Kdo se na tenhle slib podíval po roce, mohl se jedině jízlivě ušklíbnout. Vnitřní šarvátky a pomluvy u zelených svou neomaleností a úporností přesáhly i obvyklé české poměry. Přesto se dá říci, že příchod aktivistů znamenal zásadní a pozitivní zlom v historii strany. Udivuje vás to?

Slyšeli jste někdy o lidech jako Mucha, Vlček, Emil Zeman, Čejka, Rokos? Snad až na to poslední žádné z těchto jmen veřejnosti nic neříká, přestože všichni tihle pánové byli svého času předsedy Strany zelených. Ať už u jejího vzniku v lednu 1990 stála, nebo nestála StB, jak se opakovaně objevuje, aniž jsou k tomu jasné důkazy, faktem zůstává, že je naprostou záhadou, co tahle strana celá devadesátá léta dělala. Jejím typickým členem byl muž mezi čtyřicítkou až šedesátkou, povoláním městský ekolog, zemědělec nebo podnikatel. S hlavním proudem lidí, kteří v té době připravovali zákony týkající se životního prostředí nebo otevírali nová témata jako aktivisté nevládních organizací, se tehdejší Strana zelených zcela míjela. Po každých volbách inkasovala státní příspěvek za jedno dvě procenta hlasů a další čtyři roky o ní nebylo slyšet. Vystačila si, neměla potřebu (a při necelých třech stovkách členů ani schopnosti) zasahovat do veřejného života.

Zhruba v roce 2002 podstatné části tehdejších aktivistů došlo, že pokud chtějí své názory opravdu ve společnosti prosadit, nevystačí s nevládní platformou a musí vstoupit přímo do politiky. Tehdy se zformovala takzvaná tmavozelená výzva, Internetem šířený dokument vyzývající aktivisty, aby hromadně vstupovali do Strany zelených a připravili se k jejímu převzetí. K tomu reálně došlo během sjezdu na jaře roku 2003. Vnitrostranický puč se neobešel bez konfliktů, ale zase tak dramatické nebyly. Podporoval ho vlastně i tehdejší předseda Miroslav Rokos. Zádrhel se ukázal v něčem jiném. Několik stovek nových členů, převážně aktivistů a státních úředníků zabývajících se životním prostředím (leckdy se sešly tyto dvě charakteristiky v jediné osobě), bylo zvyklých být králem na svém malém území.

V aktivistických organizacích se obvykle rozhoduje konsensem, častěji je důležité rozhodnutí zakladatelské osobnosti. Něco takového je v politické straně nerealizovatelné. Tam jde vždy o vyjednávání a kompromisy. Ovšem tohle politické řemeslo neovládal prakticky nikdo z nově příchozích, kteří ovládli vedení strany. Přestože Patočkovy metody byly už v Hnutí Duha vnímány jako příliš autoritativní a manipulativní, přesně stejným způsobem se začal chovat i jako hlavní ideolog a nejsilnější figura v pozadí strany.

POLITIKA JE ŘEMESLO

A tak stačilo pouhého půl roku, aby se tmavozelený proud rozštěpil na dva bojující tábory, v nichž se původní „světle zelení“ rozpustili beze stopy. Boj to byl opravdu paradoxní. Například Petr Uhl, muž s pověstí levičáka a trockisty, tu patřil spolu s exministrem Ivanem Dejmalem k těm uvážlivým, kteří hájili alespoň základní pravidla demokratického rozhodování. Sáhodlouhé dopisy exponentů obou stran, obviňující protivníky z manipulací, zpronevěr a spřažení s problematickými muži bývalého vedení, nebraly konce. Když se na podzim roku 2003 na sjezdu v Táboře hlasovalo o stranickém programu, volily se nové orgány a lídr evropských voleb, rozhodl se tandem Patočka-Beránek pro válcovací taktiku a stranickou opozici uondal a rozprášil. Většina jejích tehdejších členů odjížděla znechucená a s představou, že ve straně končí. Už tehdy se na orbitě Strany zelených pohyboval tehdejší exlidovec Martin Bursík. Člověk, jehož kvalifikace a zaujetí, pokud jde o environmentánní problémy, jsou nezpochybnitelné, který ale prošel několika stranami (OH-SD, KDU), aniž by v nich se svými představami zakotvil. Tehdy se o něm uvažovalo jako o lídrovi voleb do Evropského parlamentu, ale k dohodě nakonec nedošlo. Pro Bursíka byly Patočkovy metody nepřijatelné a tehdejší vedení se ho naopak natolik obávalo, že ho raději na sjezd ani nepozvalo. Mnozí členové strany totiž docela přesně vnímali, že je to jeden z mála veřejně respektovaných lidí, které zelený program zajímá, a zároveň ovládá politické řemeslo.

Handrkováním strávili zelení další dva roky. Na podzim 2004 Jan Beránek své předsednictví obhájil, ovšem v září 2005 se na sjezdu v Pardubicích karta obrátila. Patočkovi oponenti se naučili využívat jeho vlastní zbraně a pomocí taktizování a hlasovacího stroje vystrnadili předchozí vedení. Beránek s Patočkou v novinových textech na rozloučenou obvinili nové vedení ze svých vlastních hříchů a ze strany se stáhli. Předsedou se stal Martin Bursík.

Nicméně Beránkovu vedení je třeba přiznat, že vytáhlo stranu z totální letargie alespoň o trochu blíže veřejnému zájmu, stabilizovalo neradostnou finanční situaci, a především přivedlo nové lidi. Na Bursíka zbývá dostat stranu do Parlamentu a vykovat z houfu aktivistů, státních úředníků a enviromantiků reálnou a profesionální politickou sílu. Stačí se podívat do kandidátek a programu, jak se mu to daří.

NEJSME JEN EKOLOGOVÉ A AKTIVISTÉ

Spěch a překvapení z nečekaně rychle stoupajících preferencí jsou na dokumentech Strany zelených znát. Samozřejmě že ve svém volebním programu Kvalita života hned na začátku tvrdí, že zelení jsou univerzální politickou stranou, která má recepty nejen na ekologické problémy. Realita je ale poněkud komplikovanější. Zatímco v oblasti energetiky, dopravy, náhrady paliv bioalternativami a ekologické daňové reformy je vidět velmi dobrá znalost problémů a schopnost nabízet reálná a až na výjimky dosažitelná a nijak extrémní řešení (tato témata zabírají přes třicet stran padesátistránkového volebního programu), v ostatních oblastech není erudice zelených nijak oslňující. Obstojí celkem v návrzích důchodové reformy a pak v tradičních oblastech liberální politiky, jako vstřícný poměr k homosexuálům, genderovým problémům a rovnosti práv menšin, protože to jsou témata, kde lze vystačit s obecnými proklamacemi. Mnohem horší je to třeba s oblastí školství a kultury, kde jejich návrhy často hraničí s diletantstvím, když například slibují zrušit přijímací řízení na vysoké školy. Nejspíš jde o omyl a chtějí zrušit jen přijímací zkoušky (podobně jako u středních škol), protože bez přijímacího řízení nelze nikoho na školu přijmout. Podobně například zelení slibují zavedení povinného předmětu „gender“ na pedagogické fakulty, aniž nějak komentují fakt, že vysoké školy jsou samostatné a politická strana ani ministerstvo jim žádný „povinný“ předmět nařizovat nemůže. Podobných slabých míst, nápadných obvykle už svou stručností, najdete v programu víc. Na druhou stranu po jeho přečtení vlastně nechápete, proč jsou zelení obviňováni z extrémního levičáctví a ekologického fundamentalismu. Kromě odmítnutí jaderné energetiky, což patří k tradičním zeleným postojům, a poněkud nečekaného návrhu zakázat od roku 2010 topení uhlím v domácnostech tu najdete obvykle samé tržně konformní a v Evropě obvyklé nástroje. Ekologická daňová reforma zlevňující práci a zdražující suroviny je ve vládním prohlášení už dnes, drahá práce je ostatně jedním z velkých témat současné Evropy. Postupná náhrada ropy biopalivy je těžko zpochybnitelné rozumné opatření, podporující navíc přechod zemědělství na jinou než potravinářskou výrobu. Ani v oblasti rozvoje dálnic a podpory železnice nenajdete žádný nereálný extremismus.

Je třeba si uvědomit, že v českých podmínkách jsou zelení orientováni mnohem méně doleva, než je ve zbytku Evropy zvykem. Se státními zásahy tu mají lidé nemilé historické zkušenosti, proto i potenciální levicoví liberálové volí daleko častěji cestu konkurence a liberalizace než cestu zvýšené státní kontroly a přerozdělování. Základní myšlenka zní -započítejme do všeho opravdu reálné náklady a zbytek ponechme volné konkurenci. Převedeno například do energetiky - když započítáme všechny škody, které na zdraví a krajině způsobuje těžba uhlí a tepelné elektrárny, obstojí v konkurenci obnovitelné zdroje velmi snadno.

CESTA DO NITRA KANDIDÁTKY

Je ovšem užitečné podívat se, kdo by tenhle program měl realizovat. Při bloudění krajskými kandidátkami vás nutně napadne, že volební výsledek nad patnáct procent by straně neprospěl. Být úspěšným pracovníkem neziskové organizace, regionálním pracovníkem ochrany přírody a na druhé straně politikem jsou opravdu různé profese. Na personální prázdnotě v některých krajích je to znát. Vlastně se dá mluvit o štěstí, že Bursíkův příchod do vedení zelených přitáhl některé osobnosti, které zatím kroužily v menších, podobně orientovaných stranách anebo mimo politiku a u nichž je záruka, že nebudou o nic horší profesionální politici než ti současní, a navíc přinesou nová témata. Ať už jde o starostu Petra Pávka z Jindřichovic pod Smrkem (1. místo v Libereckém kraji), Evu Tylovou, bývalou náměstkyni ministrů Kužvarta a Ambrozka (1. místo v Plzeňském kraji), nebo respektovaného právníka Svatomíra Mlčocha (2. místo v jižních Čechách). Ovšem přesto platí, že zatímco v programu zelení víceméně obstojí a opravdu nabízejí vyšší kvalitu života, personálně jedou na doraz. S až obdivuhodnou bezelstností to pojmenoval Stanislav Penc, občanskoprávní aktivista, chovatel koz a jednička kandidátky Královéhradeckého kraje, když se ho nedávno reportéři Respektu ptali, jak se vlastně stal lídrem zdejších zelených. Pravil, že se jako nezávislý přihlásil a jedenáct ze čtrnácti delegátů krajské konference s tím souhlasilo. O místo v Parlamentu prý stojí, ale politikem být nechce(?). Nic výstižnějšího se k současné personální situaci Strany zelených snad ani říct nedá.

Změnil se, či utvrdil váš názor na zelené po přečtení tohoto materiálu?

Aktivistu Pence pozvali do Písku

12.4.2006

Mladá fronta DNES

(vkc)

Písek - O kozách i politice je název besedy, která se zítra od 20 hodin odehraje v píseckém RW Café. Přijede Stanislav Penc, bývalý disident, bojovník za lidská práva, novinář, pořadatel, ekologický hospodář a náruživý chovatel koz.

Jako jeden z nejmladších pražských disidentů byl prvně stíhán v roce 1988 ve svých osmnácti letech za distribuci protirežimních letáků. Po listopadu 1989 byl v Občanském fóru. Deset let nato se usadil na samotě Milkovice v Českém ráji, hospodaří na statku o rozloze 25 hektarů. Založil Spolek přátel koz, chová osly, kozy, psy, kočky i ryby.

„Bývá vnímán jako jeden z předních odborníků na rasismus a policejní násilí v Česku,“ řekl Karel Skalický z RW Café. Více informací obsahuje web www.kozy.cz.

In Parliament, new blood, and old ghosts

11.4.2006

blisty.cz

Irena Ryšánková

Although haunted by the Ghost of Elections Past and Future (if we may borrow from the classic Dickens tale), the lower house of Parliament is still functioning.

Committee members have even begun to discuss new laws, although the work of amending those drafted by their predecessors is far from finished. But the presence of the Ghost can be felt throughout the halls of the Chamber of Deputies; he will not rest until the victory of one party or another is written into history. Until then, the legislators are doomed to speculate as to whether the center-left Social Democrats (ČSSD) will remain in power or give way to the center-right Civic Democrats (ODS).

Published in Czech Business Weekly HERE

The only near certainty is that the Christian Democrats (KDU-ČSL) and upstart Green Party (SZ) will get past the five percent threshold of support and act as kingmakers, as both these small parties are so ... centered. The former are more conservative, the latter more liberal, but both are prone to shift with the spirit of the times.

Aside from that, political analysts can see only one vision in their crystal balls: After the election, only the most familiar of faces, those we see night after night on our TV screens, will remain in the limelight. The center-right Freedom Union (US-DEU) will fade away, as shall those faces chiefly known only to the species homo senatorius. So it is written.

Who shall disappear?

Alena Páralová of ODS, a hard-working expert in social affairs whose name appears in the depths of the party's ballot, won't be returning to Parliament after the June elections. Perhaps her hard work was the reason - many colleagues would fare poorly by direct comparison. She also isn't known to be a favorite of ODS Chairman Mirek Topolánek.

Zuzka Rujbrová - one of only three women to chair a committee, and the only Communist (KSČM) to head a petitions committee - will be in search of work come the summer, as will former UN General Assembly President Jan Kavan (ČSSD), as he's far too independent and free in expressing his dissent. The legendary principal author of the Czechoslovak Constitution, the doyen of the Parliament, Zdeněk Jičínský, will also go.

The departures of media expert Eva Nováková and champion of equal opportunities for women Anna Čurdová will mean even fewer women in Parliament.

In their places will be fewer regional vice governors, and more unknowns from the provincial party secretariats. But there are some complete unknowns, like Richard Dolejš (ČSSD, Central Bohemia), a cook who remains loyal to a ghost of his own - that of former party chairman and ex-Prime Minister Stanislav Gross.

The ODS roster is much the same, with those who have proven themselves on the local level now given a chance to go national. KDU-ČSL is less concerned with the roster, as their support base, though small, is loyal, much like that of the KSČM.

The Greens have the most colorful ballot, to put it politely. There's Chairman Martin Bursík, who has been a member of four other parties; columnist and former Human Rights Commissioner Petr Uhl; anti-nuclear campaigner Dana Kuchtová; and the seemingly anti-everything goat breeder Stanislav Penc.

It's projected that more than half of the faces in the halls of Parliament will be new ones; it will take most of them a year to get a feel for how the institution really works, and to come to grips with the political zeitgeist.

Irena Ryšánková is a parliamentary analyst for public broadcaster Česká televize

Jsem pro legalizaci veškerých drog

10.4.2006

Literární noviny

Marie Vrábelová

Stanislav Penc již šest let bydlí v Milkovicích v Českém ráji, kde ekologickým způsobem hospodaří na statku s rozlohou pětadvacet hektarů a věnuje se chovu koz. Je to bývalý disident, výrazná osobnost polistopadové občanské politické scény a ochránce lidských práv. V současné době se vrací do politiky jako lídr královehradecké kandidátky Strany zelených.

* Vždy jste žil alternativním způsobem života. Před revolucí jste provokoval komunistický režim, po revoluci jste se stal ochráncem lidských práv a svobod. Proč se pokoušíte o vstup do stranické politiky?

Patnáct let jsem se zabýval konkrétními kauzami. Začal jsem dokumentovat jednotlivé záležitosti a pořád jsem se domníval, že v politickém systému se strany ovlivní mezi sebou a vše bude spět k obecně přijatelné dohodě. Na základě posledních událostí, zvlášť po zásahu policie na CzechTeku a také po vyjadřování prezidenta Klause ke koncentračnímu táboru v Letech, se ukazuje, že politickým partajím nejde o budoucnost, ale o vlastní prospěch. V daném momentu jsou u moci a využívají toho. Proto jsem se rozhodl vstoupit do politického klání a kandiduji v Královéhradeckém kraji.

* Jak to jde, nesvazuje vás to?

Nesvazuje mě to, dává mi to určitou možnost mluvit do médií, a to bude důležité teď ve volební kampani. Otevírat a upozorňovat na jednotlivé konkrétní věci, na které jiní neupozorňují.

* Z čeho žijete?

No z jídla a z pití odjakživa. K tomu ještě dýchám. Já mám velké hospodářství, zabývám se pastvou a údržbou prostorů. Ekologickou údržbou, a z toho žiju. Z toho dostávám dotaci a to mně stačí. Žiju skromným způsobem života. Hodně lidí mi říkalo: „Když máš hospodářství, chovej zvířata na zabíjení a budeš mít víc peněz.“ Ale já vnímám realitu tak, jak je. To znamená, že na co nemám, to nepotřebuju. Potřebuju, abych měl na jídlo, na pití, abych si mohl koupit cigarety, jít čas od času na nějaký koncert. No a to mně stačí, nepotřebuju nic víc.

* Teď se ale posouváte do jiné společnosti lidí. Kde máte své kamarády?

Mám spoustu kamarádů. Mám třeba jenom v e-mailových adresách kolem deseti tisíc kontaktů, takže tady v Čechách jsme v situaci, že skoro všichni se znají. Žije tady deset milionů lidí.

* Máte osobnějšího kamaráda?

Mám řadu letitých přátel, které znám dvacet let. Denně se setkávám s lidmi a jsem rád, že je poznávám. Jsem otevřený člověk, přátelím se s tím, kdo je přátelský.

* Kdyby jste se dostal do vyšší politiky, co od vás mohou lidé očekávat?

To je myslím velice jednoduché. Vnímám roli politika ne jako prosazování zájmu o moc, ale jako službu. Dělal bych stejné věci, jako dělám doposud. Staral se o konkrétní případy, upozorňoval na jednotlivé věci, ale dělal bych to s tím, že na to budu mít legitimaci jako poslanec a stát mi musí informace poskytovat. To znamená, že bych se neměnil, měl i nadále dlouhé vlasy a vypadal stejně. Jenom na nějakou chvíli bych si vzal na sebe zodpovědnost a chodil do práce do Poslanecké sněmovny.

* Ve slušném obleku…

To rozhodně ne. Chodil bych v džínách. Nevidím důvod, proč chodit do práce ve slušném obleku, v kterém chodím jen na pohřeb svých kamarádů.

* Co byste udělal se svým hospodářstvím po nástupu do vrcholné politiky?

Rozhodně budu pokračovat s hospodářstvím. I kdybych se dostal do politiky. Vzrostl by mi příjem, ale kvůli tomu tam rozhodně nejdu. Ovšem na základě toho bych měl možnost si zaplatit pomocníky, kteří by udělali to, co já nestihnu. Věnoval bych se věcem veřejným naplno. A někdo jiný by dojil a pásl kozy, já bych to dělal jenom o víkendech.

* To je vaše představa seberealizace, vrchol života?

To rozhodně ne. Jak jsem řekl na začátku. Vstupuji do politiky proto, že se domnívám, že politická reprezentace, která se dnes na scéně ukazuje, mně nevyhovuje. Není schopna zbavit nás věcí, proti kterým patnáct let vystupuju. Je to spíš pro mě otázka převzetí určité zodpovědnosti za to, abych si nemusel říkat, že jsem nemohl ovlivnit nástup nové normalizace, nebo věci, které jdou úplně zcestným způsobem. Když je ve skutečnosti ovlivnit můžu.

* Nemáte pocit, že se vymykáte zavedené představě politika a chcete být pouze středem pozornosti?

Ve skutečnosti jsem středem pozornosti relativně celou dobu, co trvá mé veřejné angažmá. A netěší mě to. Když jsem se třeba zabýval otázkami rasismu, tak mě samozřejmě mediální „popularita“ vůbec nepomáhala. Naopak. Smysl aktivity není, aby člověk byl v zorném úhlu sdělovacích prostředků, ale smyslem je, aby něco dokázal prosadit. A to se s poslaneckou legitimací dělá lépe než bez ní.

* Když jsme u legitimace, vím, že jste jednu dobu neměl ani občanku…

To jsem neměl, protože jsem ji v patnácti letech spálil na protest proti komunistickému Československu. Nechtěl jsem být občan socialistické republiky pod nadvládou okupačních vojsk. Jinak dokumenty mám. Mám novinářský průkaz, mám zdravotní kartu, už i občanský průkaz…

* Po přestěhování z Prahy do Milkovic se staráte o kozí farmu a vyvíjíte činnost v této specifické oblasti. Založil jste Kozí muzeum, internetovou stránku www.kozy.cz. Jsou kozy středem vaší aktivity?

To rozhodně ne. Za posledních pět let vstupuju do správních řízení v řadě míst republiky v souvislosti s ochranou životního prostředí. Zabývám se konkrétními případy porušování lidských práv, dokumentuji jednotlivé věci, o kterých si myslím, že by neměly zapadnout, upozorňuji na ně. A dále se domnívám, že je potřeba podpořit kozy, jakožto zvířátka, poněvadž po druhé světové válce koz bylo jeden a půl milionu, dneska se jejich počet odhaduje zhruba na sedmnáct tisíc. Což je v průměru za posledních padesát let v procentech větší úbytek než u velryb ve světě. Když to takhle půjde dál, tak za chvilku budou kozy skutečně jen na nějakých farmách, kde je lidi drží pouze pro finanční výhodu. Většina chovatelů koz jsou staří lidé. Zvířátka, která v přeneseném slova smyslu dokázala zachránit válečnou generaci, si zaslouží, aby o nich lidé věděli. Proto jsem založil kozí muzeum, sháním do něj exempláře a mám jich už kolem čtyři sta padesáti. Až jich bude sedm set, tak v Praze v Kozí ulici otevřu Kozí muzeum pro denní návštěvníky.

* Co je to za exponáty?

Jsou to obrázky, sošky, pohlednice, věci, které souvisí s kozami. Vycpanina tam není ani jedna, ani rohy.

* Změnil se hodně váš život po přestěhování z města na samotu?

Změnil se rapidním způsobem, aniž bych si to připustil. Dokonce byly chvíle, kdy jsem si říkal, že kdybych to věděl, tak bych do toho nešel. Ale situace je taková, mně se líbí, žiju jiným způsobem. Mám přirozený rytmus - jaro, léto, podzim, zima. Musím v létě sekat, sušit seno, starat se nejen o kozy, ale i o oslíky, které mám. Musím myslet na zimu a samozřejmě se o ně denně postarat. Mně to vyhovuje, je to příjemná záležitost. Žít na samotě, koukat do kraje a pást kozy je krásná věc.

* Jste sám?

Mám ženu a dítě. Holčičku tříletou a čas od času za mnou jezdí kamarádi, nebo příbuzní. A jednou za rok dělám velký osmidenní mejdan, kde se sjedou tisíce lidí a dělám všechno pro to, aby lidi pochopili, že když kouří cigarety, tak nelze házet vajgly na zem. A když dopijou pivo, tak do toho stejného kelímku je možno natočit znovu pivo. Prostě tak, aby si uvědomili, že na tom světě nejsou sami a že mají také zodpovědnost, která vyplývá od jednotlivce. Tak k tomu je kozí mejdan a je to příjemné. K tomu už zahrálo více jak sto šedesát kapel, vystoupila tu řada divadel. Mohou tu být celé rodiny, děti, jejich pejskové. Nikomu v ničem nebráním, ale pořádek se musí udržovat a k přírodě je třeba se chovat šetrně.

* Krom toho také mohou lidé u vás pobýt a přespat za výpomoc na farmě…

To dělám také, protože pro městské lidi, kteří žijí ve vypjatých a stresových situacích, je radost dělat manuální práci. Mně manuální práce baví, protože je to jediné možné odreagování od práce intelektuální. Spánek to nedožene, člověk musí dělat něco jiného, aby potom mohl přemýšlet o věcech, o kterých dneska přemýšlím.

* Co si myslíte o legalizaci měkkých drog?

Jsem pro legalizaci veškerých drog. Vysvětlím to jednoduše. Je to ryze odborný problém, do politiky ani nepatří. Je to problém lékařský a celospolečenský. Drogy způsobují nejen poškozování zdraví, ale i sociální problém. Pouliční kriminalita a drogová mafie přichází k miliardovým ziskům. Na základě legalizace drog a přesunem problému do lékařské roviny by drogoví dealeři neměli žádnou šanci. Prostě by zanikli a sociální dopad se zmenšil. Dealerské řemeslo se slušným finančním výdělkem by zaniklo. Ale samozřejmě to musí být skloubené s prevencí, což se v posledních letech daří. Poklesla spotřeba heroinu a pervitinu u mládeže. Když se bude nadále vysvětlovat na školách, že k pocitu uspokojení a radosti lze dospět i jinak než přes injekční stříkačku, tak to bude jedině dobře. Zákazy nikam nikdy nevedly a nikam nevedou.

* A co marihuana?

Je to odreagovávací droga, jako třeba alkohol, a ještě to má navíc zdravotní využití. Spousta lidí konopí užívá na řadu nemocí. Hlavně při bolestech.

* Co si myslíte o snižování věku trestné odpovědnosti u mládeže.

To je scestný politický argument. Člověk ve čtrnácti letech, i když provede nějakou lumpárnu, je v podstatě dítě a vůbec není pravdou, že nemůže být postižen. I desetileté dítě může být dáno do diagnostického ústavu, nebo jiných zařízení, aby si uvědomilo svoji vinu nad nějakým skutkem. Ale udělat to paušálně a říci, že věková hranice bude ve čtrnácti letech z důvodu toho, že nám média přinesla čtyři případy toho, že nějací výrostci, o které se společnost okolo, to znamená rodina a škola, nebyla schopna řádně postarat, udělali něco strašného, to je prostě populismus a mně se to nelíbí. Kdybych se dostal do situace, že bych měl schvalovat takovýhle zákon, tak bych pro něj ruku nezvedl.

* Zastával jste se menšinových skupin. Dosáhl jste konkrétních výsledků, které vás potěšily?

Jsem pevně přesvědčen, že ano. Protože kdybych měl pocit, že to nemá žádný význam, těžko bych to mohl dělat. Myslím, že jsem společně s dalšími lidmi dosáhl toho, že otázka diskriminace Romů, diskriminace sociálně slabších a diskriminace cizinců se dostala na titulní stránky novin a zodpovědné orgány se tím musely zabývat. A to je konkrétní výsledek a důvod, proč jsme to začali dělat.

* Monitoroval jste útoky a napadení z rasových důvodů. To k něčemu vedlo?

To dělám doteď, ale už existují další instituce, které se tím v občanském sektoru zabývají, a to je jedině dobře. Je důležité dokumentovat a přinutit stát k tomu, aby zvolil jinou formu politiky. V naší společnosti jsou rasismus a diskriminace zakořeněny a je nutné proti tomu vystupovat i v okamžiku, kdy se člověk zastává menšin, které jsou pro většinovou společnost „nepřijatelné“. Spravedlivá společnost se vždycky pozná ne podle toho, jak se mají ti nejlepší nebo jaká je průměrná mzda, ale podle toho, jak se mají ti nejchudší, anebo ti, kteří jsou nejvíce odstrkováni.

* Co by měli sami Romové udělat, aby se mohli lépe integrovat do společnosti?

Strašně se omlouvám, co teď řeknu. Myslím si totiž, že je to otázka většinové společnosti, a ne Romů. Romové, to není jedna parta, ale to je prostě Pepik, Jarda, Jarmila a Boženka. To jsou jednotliví lidé, kteří bohužel v některých případech mají tu smůlu, že patří k nějakému etniku, které je většinovou společností odsuzované. Ale jsem pevně přesvědčen, že za těch patnáct let jsme se dostali z izolace na jinou cestu. Existují tady školy přímo pro Romy, organizace, které Romům pomáhají. Ale to není otázka, co by měli Romové udělat, ale co by měla většinová společnost udělat.

* Hovoří se o památníku v Letech u Písku, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Hodně Romů a především dětí tam pod nelidským vedením zemřelo, či bylo utýráno. Na tomto místě je postaven vepřín, ještě z dob komunistického Československa. Romové usilují o důstojné pietní místo pro své zemřelé. Jaký je váš názor?

Obecně se dá říci, že všude, kde hromadně trpěli lidé, mělo by se k tomu místu přistupovat pietním způsobem. Což se v naší zemi nedělá. My na hrdiny a na lidi, kteří trpěli, chceme zapomenout z důvodu vlastní malosti. To je taková zvláštní národní vlastnost. A diskuse, která se kolem Let poslední dobou odehrává, je úplně děsivá. Jestliže si prezident republiky neumí zjistit základní dějinné události a tlumočí je tak, že o nic moc nešlo, že ten tábor nebyl koncentrační, ale jenom sběrný, pak je to, mluvíme-li o fašismu, úplně šílená myšlenka.

* Máte řešení?

Udělal bych jednoduchou záležitost. Vepřín vykoupit a postavit tam pietní místo. Říká se, že by to stálo osm set milionů korun. Ale je to tak? Majetek firmy, která s vepřínem hospodaří na pozemku v Letech, nekomplikují restituce nebo výkupy soukromých prostor jednotlivých lidí. Je to obchodní firma a je tu logicky od toho, aby vydělávala peníze. Určitě existuje řada možností, a od toho je státní politika, aby nacházela řešení. Stát přece hospodaří s mnohem většími financemi. Kdyby do toho vláda opravdu chtěla vstoupit a nějakým způsobem v té věci jednat, řešení by našla. Může se spojit s Evropskou unií, která mimochodem také apelovala, aby vepřín zmizel. Určitě se dají nabídnout firmě s vepřínem náhradní pozemky v majetku státu, které ani nevyužívá. Nebo na určitou dobu firmě odpustit daně, aby se částka za zrušení kompenzovala. Dá se vymyslet spousta věcí, ale musí být vůle. A ta není. Rozhodně je to výraz neúcty k těm, kteří tam zemřeli a zároveň ke všem pozůstalým.

* Máte mezi Romy kamarády?

Znám Romy. Ale já jsem nikdy nerozděloval lidi na to, jestli jsou Romy, nebo jestli jsou odtamtud, jestli jsou chudí, nebo bohatí, anebo jestli to jsou holky, nebo kluci. Kamarádím s lidmi, s kterými kamarádit chci, kteří mě nějakým způsobem zajímají. Na druhou stranu nekamarádím s lidmi, kteří mě nezajímají.

In Parliament, new blood, and old ghosts

10.4.2006

Czech business weekly

Irena Ryšánková

POLITICS & CIVIL SOCIETY

More than half the faces in Parliament will be new ones

Although haunted by the Ghost of Elections Past and Future (if we may borrow from the classic Dickens tale), the lower house of Parliament is still functioning. Committee members have even begun to discuss new laws, although the work of amending those drafted by their predecessors is far from finished.

But the presence of the Ghost can be felt throughout the halls of the Chamber of Deputies; he will not rest until the victory of one party or another is written into history. Until then, the legislators are doomed to speculate as to whether the center-left Social Democrats (âSSD) will remain in power or give way to the center-right Civic Democrats (ODS).

The only near certainty is that the Christian Democrats (KDU-âSL) and upstart Green Party (SZ) will get past the five percent threshold of support and act as kingmakers, as both these small parties are so … centered. The former are more conservative, the latter more liberal, but both are prone to shift with the spirit of the times.

Who shall disappear?

Alena Páralová of ODS, a hardworking expert in social affairs whose name appears in the depths of the party’s ballot, won’t be returning to Parliament after the June elections. Perhaps her hard work was the reason – many colleagues would fare poorly by direct comparison. She also isn’t known to be a favorite of ODS Chairman Mirek Topolánek.

Zuzka Rujbrová – one of only three women to chair a committee, and the only Communist (KSâM) to head a petitions committee – will be in search of work come the summer, as will former UN General Assembly President Jan Kavan (âSSD), as he’s far too independent and free in expressing his dissent. The legendary principal author of the Czechoslovak Constitution, the doyen of the Parliament, Zdenuk Jiaínský, will also go.

The departures of media expert Eva Nováková and champion of equal opportunities for women Anna âurdová will mean even fewer women in Parliament.

In their places will be fewer regional vice governors, and more unknowns from the provincial party secretariats. But there are some complete unknowns, like Richard Dolejš (ČSSD, Central Bohemia), a cook who remains loyal to a ghost of his own – that of former party chairman and exPrime Minister Stanislav Gross.

The Greens have the most colorful ballot, to put it politely. There’s Chairman Martin Bursík, who has been a member of four other parties; columnist and former Human Rights Commissioner Petr Uhl; anti-nuclear campaigner Dana Kuchtová; and the seemingly anti-everything goat breeder Stanislav Penc.

It’s projected that more than half of the faces in the halls of Parliament will be new ones; it will take most of them a year to get a feel for how the institution really works, and to come to grips with the political zeitgeist.

A je ODS stranou Rathů a Jandáků?

7.4.2006

Hospodářské noviny

Petr Pavlovský

DOPISY A E-MAILY

Reaguji na článek prezidentova poradce Michala Petříka Zelení byli a jsou novou levicí (HN 29. března). Jako bytostnému konzervativci mi vůbec nevadí, je-li v popředí zelených zájem rostlin a živočichů, nejsem takový antropocentrista jako pan Petřík. Svoboda člověka huntovat moje životní prostředí je mi cizí, a pokud mi začnou být zelení podezřelí, pak ve chvíli, kdy Stanislav Penc bezprincipiálně hájí ekologicky barbarský CzechTek.

Vyloženou pomluvou je obrat »strana pánů Patočků« - každý, kdo jen zběžně sleduje naši vnitřní politiku, přece ví, že Jakub Patočka z této strany ve zlém odešel a začal na ni podle útočit. Kdybych měl začít ODS vyčítat zavržené bývalé členy, nestačila by mi nejspíš celá stránka (začít bych mohl aktuálně Rathem a Jandákem).

Pravicovému konzervativci jsou dnešní čeští zelení sympatičtí především programem šetrnosti k tradičnímu kulturnímu i přírodnímu prostředí, tlakem na energetické úspory, podporou alternativní zemědělské výroby paliv, důrazem na vzdělání. Z jejich odporu k atomové energii už strach nemám, v současné situaci je to už jen bezmocný, nevinný folklór. Liberalizaci nájmů a školného klidně přenechám ODS, ta nám ji jistě v příští koalici zařídí - má tu z minulosti veliké dluhy, má co napravovat.

Jediné, v čem nemám jasno, je zahraničněpolitická orientace zelených: vidím-li mezi jejich kandidáty Petra Uhla, trochu se o ni obávám.

Příchod »zelených« do sněmovny je vlastně transfúzí staré krve

3.4.2006

Haló noviny

Jaroslav KOJZAR

Rozhovor Haló novin s Jiřím Dolejšem, místopředsedou ÚV KSČM

* Na scénu se derou 'zelení'. Prý půjde o novou krev do sněmovny. Vidíte to také tak?

Zelení se opravdu tváří, že jsou alternativou všem, kterých už má volič z parlamentu plné zuby. A parlamentní strany jim to svou neschopností oslovit trochu jinak uvažující voliče tak trochu umožňují. Příchod 'zelených' by totiž byla do jisté míry i transfúze staré krve. Řada jejich kandidátů se už v politice a na půdě parlamentu pohybovala a zkušený matador je nepochybně i předseda strany Bursík jako bývalý ministr Tošovského vlády, který prošel řadou politických stran. Vedle recyklovaných politiků mají ale zelení na kandidátkách i jména, které jsou typickým lákadlem pro apolitické voliče. Např. na třetím místě pražské kandidátky je známý písničkář Jaroslav Hutka, lídrem hradecké kandidátky je známý aktivista z kausy CzechTek a chovatel koz Stanislav Penc. Zelení usilují o image neposkvrněných, přinášejících do politiky nový styl, kulturnost projevu a čisté ruce. V etické poušti české politiky plné hrubosti a nedůvěryhodnosti se jim tato karta může vyplácet, pokud volič uvěří, že jsou skutečně jiní. Znechucení nad nenaplněním představ o svobodné a demokratické společnosti je velké a volání občanů po změně v politice je pochopitelné. Udržet tento dojem slušnosti až do voleb jistě nebude pro zelené jednoduché.

* Konečně prý se do Poslanecké sněmovny dostane ekologický program. To ostatní strany žádný ekologický program neměly nebo nemají?

Samozřejmě že dnes už mají, i když tuto oblast v minulosti všechny hlavní ideologické směry (liberální, křesťanský a socialistický) zanedbávaly. Jiná věc ale je, jak ho dodržují a jak se chovají při hlasování u zákonů, které mají ekologický význam. Velmi rozporné bývá hlasování u zákonů o dálnicích a rychlostních silnicích, spory byly v uplynulé době např. u návrhu na zřízení území NATURA 2000 či u řešení podmínek pro odpadové hospodářství. Ratifikace úmluvy z dánského Aarhusu z roku 1998 garantující občanská práva v oblasti životního prostředí trvala českému parlamentu pět let a spory o nastavení práva občanů vyjadřovat se k velkým nebo škodlivým projektům se opakují dodnes.

Legislativní centrum Zeleného kruhu, volné asociace nevládních neziskových organizací působících v ochraně životního prostředí, každoročně provádí vyhodnocení hlasování ve prospěch životního prostředí. I když lze diskutovat o zvolené metodice, z hlasování jednoznačně vyplývá, že daleko nejhorší výsledek, a to v obou komorách parlamentu, má ODS.

Celkově pak platí, že by parlamentu prospělo, kdyby po volbách byla ekologická problematika více akcentována ve všech poslaneckých klubech, KSČM mluvící o rudozelených prioritách z toho nevyjímaje.

* A jde vůbec v jejich případě jen o ekologický program? Četl jsem totiž rozhovor s lídrem Martinem Bursíkem, a ten akcentoval úplně něco jiného než ekologii?

To je prosté. Pouhá ekologie v ČR nestačí na dostatečně silnou voličskou podporu, a tak se zelení snaží oslovit i další skupiny. A to jsou především volní liberální voliči z velkých měst, kteří zbyli po Unii svobody a také voliči, kteří se mohou odklonit od příliš konzervativní ODS. Strana zelených útočí i na liberální křídlo v ČSSD. Vzestup jejích preferencí je vlastně pohřební písní Evropským demokratům a dalším podobným projektům. Jejich jednoznačné vymezení vůči KSČM a velké koalici dává jasně najevo, jaké mají zadání. Přitom mají v programu i věci, které jako by přímo opsali z programu našeho - např. příspěvek na nájemné pro lidi, kterým výdaje na bydlení přesáhnou 30 % čistých příjmů, nástroje pro omezení černého trhu s nájemními byty, rozšíření pravomocí NKÚ jak na státní, tak na samosprávné prostředky. Blízko k našemu programu mají i v oblasti prosazování hodnot tolerance a multikulturního soužití, odmítání nacionalismu, rasismu a homofobie. Boj proti sociálnímu vyloučení a nespravedlivým životním podmínkám a přiměřené afirmativní akce (vyrovnávací) akce pro menšiny jsou i naším programem. Negativní vymezení zelených vůči tradičním rudým je charakteristické především pro východní část Evropy. Faktem ale je, že naši zelení nikdy jako strana přímo nepodpořili protikomunistické aktivity senátora Štětiny, který jako nestraník kandidoval za zelené. A také je fakt, že část elektorátu zelených je levicová, ta část, která je pro netradiční hodnoty, odmítá paternalismus a nacionalismus a hledá alternativu vůči současným komunistům i sociálním demokratům. Pro ideály postmateriálního 'life style' ale v ČR zatím není prostor příliš velký.

* Když si tak listuji jejich programem, zdá se mi, že v mnohých věcech nevědí, o čem mluví. Nezdá se vám to také tak?

Programový pel mel vlastně může být při působení na nevyhraněného a váhajícího voliče velmi účinný. Reálnost a konzistentnost předvolebních hesel promýšlí jen část voličstva - z druhé strany je pro současné zelené těžké zasadit svá témata do ucelenější koncepce. Neviděl bych tak kriticky fakt, že některá témata nejsou více rozpracovaná (pro malé mimoparlamentní strany to může být obtížné), větším problémem jsou věcné rozpory a konformismus s pravicovým konsensem. U některých návrhů není zřejmé, jak budou naplňovány - např. zvýšení pružnosti pracovního trhu při současné dobré ochraně těch kteří se ocitnou bez práce či ve znevýhodněné pozici. Sympatický cíl, ale určený pro bohaté země, jako jsou např. skandinávské státy, je zvýšení objemu naší oficiální rozvojové pomoci až na 0,7 % HND do r. 2015.

Populismem zavání cíl snížení věkové hranice pro aktivní volební právo při volbách do samospráv a parlamentu a při referendu z 18 na 16 let. Rozporně působí požadavek na ochranu zemědělství EU před konkurencí levných potravin z třetích zemí a současný požadavek odbourat evropský systém subvencí deformující ceny a rentabilitu v zemědělství.

Problém může způsobit přímá volba starostů a hejtmanů, která by narušila zastupitelský princip jejich práce. Také je třeba ujasnit, zda větší finační podpora kultury má jít z veřejných zdrojů a státních loterií a nebo z privátního sektoru. Diskutovat je ještě třeba i nad příliš rigorózním uplatňováním principu předběžné opatrností, např. při GMO (geneticky modifikované organismy) či nad tvrdostí nastavení evropského systému REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek) a jeho zavádění v ČR. Na poslední jmenovaný problém se těžko hledá shoda i v naší rudozelené frakci GUE/NGL v Evropském parlamentu

* Znám trochu programy 'zelených' v zahraničí. Tam jsou orientování poněkud doleva. Bursíkova parta je však jednoznačně pravicová. Jak tedy chtějí získat nerozhodnuté voliče, když ti nerozhodnutí nechodí volit především proto, že ztratili naději na změny vedoucí sociálně přijatelným směrem?

Vedení strany sice odmítá pravolevé rozlišení, ale objektivně doprava ke KDU-ČSL a ODS míří. To ale neznamená, že strana jako celek je pravicová. Je opravdu pestrým konglomerátem středových liberálů i zelených radikálů a antiglobalistů, ať již mají blízko k ekosocialismu či k ekodiktatuře. To také vedlo v minulosti k mnoha vnitrostranickým sporům, které byly na loňském sjezdu pacifikovány a dočasně přemostěny vidinou volebního úspěchu. Současné vedení Strany zelených opravdu nelze podezírat z levičáctví. Orientace zelených v zahraničí je různá, v západní Evropě se však přikláněli spíše k reformní levici. Nejznámější je jejich vládní působení v rámci červenozelené koalici se sociálními demokraty v Německu. Také ve Francii byli ve vládě spolu se sociálními demokraty a komunisty v období 1997-2002, stejně jako v Itálii v období 19962001. Ve Finsku vládli zelení spolu se sociálními demokraty v období 1995-2003. V Dánsku pak tiše podporovali sociálnědemokratickou vládu ekosocialisté, stejně jako tak činili zezelenalí švédští postkomunisté. Loňský spor mezi zelenými nebyl jen mocenský, ale měl i programový charakter. Ideologové kolem Jakuba Patočky a Jana Beránka byli pacifikovaní jako nesnášenliví sektáři. Jejich představy o změně panujících politických poměrů směrem k neodemokracii a postimperialismu byly nejspíš pro mnohé lidi nesrozumitelné. Především by ale tyto představy byly nepřijatelné pro partnery zelených z ODS. ODS přitom ve sněmovních lavicích plní při hlasování o ekologické legislativě úlohu hlavního ropáka. ODS se asi nelíbí ani to, že zelení ve svém programu kritizují násilnou politiku USA ve světě a jsou spíše pro posílení EU a role OSN a pro nahrazení sil NATO v Evropě.

Je ale otázkou, zda by se u nás mohlo stát např. to, co v Austrálii. Tam při návštěvě prezidenta Bushe v parlamentu byli za kritické projevy během Bushova projevu vyvedeni z budovy dva senátoři za Stranu zelených a parlament musel být uzavřen veřejnosti.

* Pokud jde například o zdravotnictví či bydlení, hlásí zelení potřebu platit za návštěvu u lékaře a za léky, chtějí zrušit regulaci nájmů, a přemýšlejí o dalších represivních námětech, při čemž zájmů podnikatelské sféry se nedotýkají. Naopak. Vše směřují na jejich ochranu a vylepšení jejich postavení. Tím vlastně opisují program pravicových stran. Čeho se mohou voliči po volbách dočkat?

Máte pravdu, v neekologické části jejich programu lze nalézt určitý posun k liberálně konzervativní pravici a podléhání výše zmíněnému pravicovému konsensu.

Pod zelenou slupkou je obsah, který má být hrází proti 'rudému nebezpečí', ale který není moc k jídlu. Zvýšení účasti pacientů a tržní bytové prostředí patří mezi takové návrhy. Jejich představy o důchodové reformě také spíše pasují na bohatou společnost.

Chtějí nejen snížit stávající pojistné sazby na důchodové zabezpečení, ale částečně i systém privatizovat. Pojištěnec by mohl část povinného pojistného přesměrovat do komerčního pojištění tak, že by tříprocentní body ze sazby směřovaly do komerčního pojištění a ještě by sem měl pojištěnec dodat ze svých vlastních úspor. To jsou návrhy velmi blízké pojetí KDU-ČSL. Problémem je i návrh zákazu topení uhlím, což může mít negativní dopad na některé důchodcovské domácnosti. Celkově hrozí modro - černo -zelená koalice, což by pro neprivilegované občany byla nejhorší vládní konstelace od dob Klausovy vlády.

* Umíte si představit, jak budou zelení zabezpečovat inzerovaný tlak na nadnárodní monopoly k dodržování lidských práv a k ochraně životního prostředí?

Zelení chtějí na nadnárodní formy působit tlakem veřejného mínění a občanské společnosti. A dlužno říci, že jsou na tomto poli profesionálové. KSČM netrpí jako konzervativní strany fóbií vůči nevládním organizacím, které dnes v rostoucí míře narušující tradiční hájemství reprezentativní demokracie. Chápe občanskou společnost jako potřebný pilíř demokracie a aktivně se zapojuje i do alterglobalizačního hnutí. Jeho síťové struktury skutečně mohou mít nemalý vliv. Mezi programovými návrhy KSČM lze nalézt i známou Tobinovu daň, která má být uvalena na spekulativní pohyb mezinárodního kapitálu. Je třeba se ale mít velmi na pozoru, jaké strategické zájmy a konkurenční hry se skrývají za některými iniciativami. Nepřekvapí, když konkurence energetických gigantů se halí do ekologického hávu nebo když humanitárně orientované organizace se zaměřují jednostranně a vlastně slouží dvojímu humanitárnímu metru uplatňovanému spíše podle velmocenského klíče. Takže maximální objektivita a analýza podle principu 'cui bono' je vždy na místě. Objektivně by asi narůstal rozpor mezi ekologisty z různých iniciativ a vládní reprezentací zelených, kteří by si nechtěli rozhněvat své pravicové koaliční partnery.

* V jejich ekonomickém programu je mnoho velmi diskusních myšlenek. Mám na mysli například revitalizaci starých průmyslových areálů s využitím evropských fondů, zrušení povinnosti platby minimální daně pro živnostníky, odklon od uhlí a ropy. Co vy tomu jako ekonom říkáte?

Vprogramu zelených se v jeho obecné podobě jistě najdou styčné body i s naším ekonomickým programem. Také my jsme pro zjednodušení podmínek pro podnikání, pro úspory ve veřejné správě a omezení byrokracie, nebo např. v dopravě pro rozvoj železnice a kombinované dopravy či pro zlepšení dopravní obslužnosti v regionech. Lepší využití evropských fondů, třeba i na revitalizace starých areálů (tzv. brown fields), je také jistě správná myšlenka. Lze diskutovat i nastavení nezdaněných paušálů aminimální daně. V řadě podstatných věcí se ale neshodneme.

Zelení navrhují další snížení výběru daní (na 35 % HDP), což by mohlo ohrozit základní funkce státu. Valorizací daňových pásem chtějí snížit daňovou progresi. Snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění je také nepřijatelné, protože by vytvářelo tlak na privatizaci těchto systémů.

Odmítají rovnou daň ODS, ale tu už kromě ODS samotné odmítá každý. Pokud jde o ekologicky významnou oblast energetiky, obávám se, že ne vše je v programu zelených promyšlené. Především se lišíme v názoru na jadernou energetiku. Předseda Bursík poněkud tlumí militantní postoj 'jihočeských matek' proti jadernému programu, přesto ale na jádro nelze rezignovat. Ani snížení energetické náročnosti, ani růst podílu alternativních energií neumožní zcela zastavit výrobu jaderné energie. Samozřejmě s přihlédnutím k požadavkům bezpečnosti, transparentního vyhledání úložiště vyhořelého paliva a i k potřebě různých programů pro území v okolí těchto elektráren. Pokud jde o odklon od fosilních paliv, tedy od uhlí a ropy, jde o poměrně složitou záležitost. Pravdou je, že v dlouhodobějším horizontu půjde o nutnost a že by mělo také dostat přednost neenergetické využití těchto surovin. Jejich spotřeba pro výrobu elektrické energie a do spalovacích motorů ale bude ještě dlouho významná. Využít plynu k přechodu od uhlí k alternativním zdrojům nemusí být vzhledem k situaci na trhu s plynem tak jednoduché. S tím souvisí i problém prolomení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí. V určité dílčí a postupné podobě ho asi ještě nelze vyloučit, důležité ale je, že jen tak, aby současně probíhala nezbytná konverze, pokud jde o energetická média i o zaměstnanost v regionu. Otázkou je také podpora tzv. zelené elektřiny, která vyžaduje její přesnou identifikaci. Rovněž se neshodneme v názoru na privatizaci ČEZ a v tom, že konkurenční prostředí na evropském energetickém trhu je samospasitelné.

* Čtu tady i myšlenku, že zelení jsou proti vyvlastňování soukromých pozemků, ale co když z hlediska veřejného zájmu, tedy při stavbě dálnice podle varianty ekologických organizací, to bude nutné (například taková situace nastala ve východních či severních Čechách). Co myslíte, že v té chvíli udělají?

Ekologii lze také přiřadit k veřejným zájmům, a ty nelze prosazovat bez určité celospolečenské regulace. V tom by se měli zelení lišit od ODS, která řešení ekologických problémů nechává na iniciativě vlastníků a spontaneitě trhu. Právě proto bývají zelení ve vyspělých zemích bližší spíše levici. A právě tady se projevuje určitá programová rozplizlost a nejasnost našich zelených, protože nejde současně absolutně hájit nedotknutelnost vlastnictví i veřejné zájmy. Pragmaticky zaměřený boj proti vyvlastňování pozemků může nahrávat spekulacím s pozemky u tzv. liniových staveb. Také to je nástroj některých zelených iniciativ v boji proti stavbě kritizovaných komunikací. Zákonem upravené vyvlastňování určuje pro tento boj pravidla. Co je podstatné, je jasné vymezení veřejného zájmu a samozřejmě i odpovídající ocenění vyvlastněných pozemků. Jistá míra prosazování veřejného zájmu je všude na světě a není v rozporu s ústavním principem ochrany vlastnických práv.

Martin Bursík: Nejsme nevypočitatelný pytel blech

2.4.2006

Vzdelavani.iHNed.cz

Ze strany, která měla v průzkumech ještě před půl rokem kolem tří procent, udělal černého koně voleb: preference zelených se dnes pohybují na desetiprocentní hranici a jako s důležitým hráčem příštích měsíců už s nimi počítají i hlavní strany české politiky.

"Problém je jen v tom, že si naše přístupy jen tak lehce nemůžete zařadit do českého schématu levice a pravice," říká předseda Strany zelených Martin Bursík.

HN: Bylo jaro 1998, vy jste byl ministrem Tošovského vlády a jedna strana v průzkumech vylétla na 11 procent. Důchodci za životní jistoty na tom byli úplně stejně jako zelení dnes. Nestraší vás ta vzpomínka?

Nevadí mi, když se o tom tak mluví. Můžu na to říct, že je důležité zůstat na zemi, takoví, jací jsme... Je tu ale jeden rozdíl: kdyby důchodci měli zastoupení v Evropském parlamentu a 15 parlamentech zemí EU, kdyby to nebyla strana jediného tématu, pak by to srovnání teprve sedělo.

HN: U svých politických soupeřů a možných spojenců máte ale i vy pověst nevypočitatelného "pytle blech". Jak budou vaši potenciální poslanci jako Stanislav Penc, Jiří Dědeček nebo Petr Uhl ochotni naplňovat všechny politické kompromisy a složité dohody?

Vypočitatelnost se odvozuje od míry konkrétnosti programů. A ten náš je velmi vypočitatelný a konkrétní. Problém je pouze v tom, že si naše přístupy jen tak lehce nemůžete zařadit do českého schématu levice a pravice. Třeba ve školství najdete přístupy z obou stran.

HN: Unie svobody měla léta v programu deregulaci nájemného. A pak to byla její poslankyně Táňa Fischerová, která pro ni odmítla zvednout ruku. Nehrozí totéž u vašich poslanců?

Nenechte se mást jednou věcí. Když jsem viděl seznam debatérů v regionálních diskusích ČT, málem mě to povalilo ze židle. Jeden kraj: poslanec, poslanec, ministr, poslankyně, překladatel. A další: poslanec, poslanec, poslanec, učitelka. Ten rozdíl je v tom, že naši lidé jdou do politiky z civilních profesí. To není pytel blech, to jsou lidé, kteří za sebou něco mají, jsou to zralí lidé. Se všemi jsem samozřejmě mluvil. To, že jsou to osobnosti, je zřejmé. A s osobnostmi se pracuje obtížněji. Ale zas je to zábavnější a přinese to změnu. Ale to je typické pro zelené v celé Evropě: je to rozkvetlá louka.

HN: A budete schopen jako šéf strany garantovat hlasy celého klubu v okamžiku, kdy uděláte složitou politickou dohodu, na níž třeba bude záviset vznik a osud vlády?

To je věc debaty. Jestli chcete odpověď, že zavedu principy stranické disciplíny, pak ne. Chci, aby lídři pracovali a vystupovali jako tým. Já ale teď nevím, kdo z nás nakonec ve sněmovně skutečně přistane. Snad ale nějakou autoritu mám. Když jsem ale stranu před půl rokem přebíral, situace nebyla dobrá, strana se z 99 procent věnovala sama sobě. Přesto se podařilo lidi motivovat a stranu dát dohromady.

HN: Taky ale tehdy pardubický sjezd vypadal jako velká vnitrostranická čistka: lidé s opačným názorem, než vaše křídlo, byli umlčováni, diskuse byly rychle ukončovány.

Na sjezdu byly poměry sil jasně dány, přesto se to jednání někteří lidé snažili destruovat... Čistka, to není dobré slovo. Ale vůle po sjezdu vyšla zespoda, z krajů. Ale to je minulost.

Kandidáta na prezidenta neřekneme

HN: Kdo bude prezidentský kandidát zelených?

To netuším.

HN: A řeknete nám ho do voleb?

Ne. Předně budeme prosazovat přímou volbu prezidenta, stejně jako starostů a hejtmanů. V okamžiku, kdy se to podaří, se paleta kandidátů velmi rozšiřuje.

HN: Prosadit přímou volbu se vám ale podaří jen stěží. A ODS ale už mluví o tom, že by dohoda na prezidentském kandidátovi - tedy Václavu Klausovi - měla být součástí koaliční smlouvy.

Zaznamenávám to. To je podle nás nesmysl. Koaliční smlouva mluví o prioritách vlády, o směřování země. Vláda ale prezidenta nevolí, to dělá parlament. Celé je to dané pupeční šňůrou mezi Hradem a Jánským vrškem, kde sídlí vedení ODS. Chápu, že to může být problém při povolebních jednáních. My máme na kandidaturu Václava Klause dost vyhraněný, tedy záporný názor. A řešením není udělat to součástí handlu. Kromě toho to není ani moc slušné, když je prezident stále v úřadu.

HN: Mluvíte přesně stejně jako Miroslav Kalousek.

Jo? Já to s ním nekonzultuju. Ale hlavně už je na čase, aby se ODS emancipovala. Aby vazbu na Václava Klause vyrušili, jinak je to bude blokovat v jednáních.

Bojíme se, že se školné stane překážkou

HN: Ve vašem programu lze najít dost rozporů. Jste pro poplatky u lékaře, pro soukromé spoření na důchod. Vaší prioritou je oblast vzdělání, ale odmítáte školné. Proč?

Ten argument není ideologický. Dnes máme zhruba 240 tisíc vysokoškolských studentů. Mluví se o školném zhruba 10 tisíc za rok, což je deset procent rozpočtu vysokých škol. To není objem peněz, který by byl významný pro financování systému. Do něj je třeba dostat mnohem více. A my se obáváme, že školné může vyřadit některé talentované lidi, kteří na to prostě nebudou mít.

HN: Proč by to nemohly řešit státem garantované půjčky s odloženými platbami?

Z toho systému nepochybně profitují banky...

HN: ...a to je chyba?

Ne, já to jen analyzuji. A člověk, který opustí školu, bude se blížit vrcholu kariéry, zakládat rodinu, bude muset začít splácet. A to není úplně ideální doba.

HN: Mluvíte o nebezpečí nedostupnosti vzdělání. Ale v zemích, kde školné je, je systém nejprostupnější. Děti ze sociálně slabších rodin tam mají jen asi třikrát až čtyřikrát menší šanci, u nás až třináctkrát.

Jenže než můžete jít na univerzitu, musíte nejdřív vystudovat střední školu. A tady je v Česku základní problém: bariéra v propustnosti na střední školy, ještě lépe řečeno gymnázia. Myslíme si, že stát musí říct: my sázíme na to, že naše budoucnost nemůže stát na levné pracovní síle a poškozování životního prostředí, ale na vzdělanosti a výzkumu. To bude vyžadovat veliké investice státu. Pak jsou dvě a půl miliardy výnosu ze školného drobné.

HN: Jsou jistě země, které i takto mohou fungovat, například ty skandinávské. Ale počítáte potom s tím, že do vzdělávacího systému může jít až třetina veřejných financí?

Počkejte, chcete říct, že školné je významnou částí této třetiny? Ne. Hlavní věc je politické rozhodnutí. Místo dálnice do Českých Budějovic přes Posázaví za 60 miliard korun udělejme rychlostní komunikaci přes Písek spolu s obchvaty měst za třetinu a zbytek investujme do školství. To je věc, která je na vážnou společenskou debatu. Mimochodem, skandinávský model je skutečně úspěšný, ano, také je drahý, ale zároveň je lidmi akceptován.

ODS si to s rovnou daní možná ještě rozmyslí

HN: Největším rozporem mezi vámi a ODS je rovná daň. Vy ji odmítáte, protože podle vás brání daňové ekologické reformě. Šéf ODS Mirek Topolánek ale oponuje, že by taková věc šla dělat přes spotřební daně, ne přes DPH. Proč to není možné?

Ekologickou daňovou reformou zabývám třináct let. Myslím, že kdyby v ODS mohli zavřít oči a vrátit se o půl roku zpět, nebudou tak hrr... Pro ekologickou daňovou reformu potřebujeme dvě sazby DPH, 5 a 19 procent. Zboží a služby citlivé k životnímu prostředí chceme zařadit do nižší sazby.

HN: Které zboží a služby to jsou?

Je to celá série výrobků, která dříve ve zvýhodněné sazbě byla: vodou rozpustné barvy, recyklovaný papír. V časech, kdy jsme zažívali inverzi, by velmi pomohly takové malé briketky, které jsou celé z biomasy. Kotle na ně se teď u nás vůbec neprodávají, protože DPH poskočila na 19 procent. Více než pětadevadesát procent těchto kotlů se vyváží do Rakouska, protože tam se z nich platí DPH devět procent, v Německu pak jen 7 procent. My si touto hloupou politikou kazíme životní prostředí. A zároveň bychom v Bruselu chtěli znovu otevřít téma zdanění plynu, i když tato jednání o výjimce už bohužel byla uzavřena.

HN: Jednotná DPH vadí nejen vám, ale i lidovcům. Ti ale nejsou proti rovné dani u příjmů. Proč se nelíbí vám? I vy přece máte v programu snížení přímých daní.

Ano, i my chceme omezit zdanění práce, navrhujeme ale snížit povinné odvody zdravotního a sociálního pojištění. To, co vybereme navíc na ekologických daních, škrtneme na pojistném. Rovná daň je ale v rozporu s naším celkovým pohledem na daně. Máme pochybnosti o tom, že nahrazení progresívních daní rovnou daní přinese ty výnosy, které ODS slibuje a že nedojde k výraznému propadu příjmů státu. I my ale chceme postupně snižovat daně. Celková daňová kvóta by měla dosahovat 35 procent.

HN: Tedy: Chcete získat do rozpočtu úplně stejné příjmy jako ODS...

Nechceme to ale udělat skokem, který navrhuje ODS. Je možné, že někdy v budoucnu se dostaneme k sazbě 15 procent. Nikoliv však touto formou. Rovná daň je v této chvíli bariéra mezi námi a ODS. Jsme přesvědčeni, že s rovnou daní to u ODS nebude tak horké, tak, jak ji teď ODS prezentuje, není v parlamentu za žádné konstelace prosaditelná. Uvidíme po volbách.

HN: Slibujete snížení zdravotního a sociálního pojištění. O kolik?

V Německu se při ekologické daňové reformě, která zvýšila spotřební daň z benzínu a z nafty, snížilo pojištění o 1,7 procenta. My zatím počítáme s poklesem o 2,5 a 3,5 procentního bodu. To je ale čistě pracovní návrh.

Ženy potřebují v politice pomoci

HN: Ve svém programu jako první česká politická strana mluvíte o afirmativní akci. Budou kvóty pro zastoupení žen ve sněmovně, pro menšiny na úřadech?

Mluvíme o zastoupení žen v politice. Sami jsme si to upravili tak, že třetina kandidátů musí být ženy. A není to formální krok, ženy nejsou na konci kandidátek. Třeba na jižní Moravě se na kandidátce muži a ženy střídají, v Libereckém kraji je dokonce více žen. Bereme to jako přechodné ustanovení, vycházíme z toho, že je pro ženy obtížnější se prosadit v politice a věříme, že se společnost časem posune stejně, jako se posunula ve vnímání homosexuality.

HN: V USA proti pozitivní diskriminaci protestují i někteří příslušníci menšin. Říkají, že se na ně společnost dívá tak, že svého postavení nedosáhli díky svým schopnostem, ale jen díky kvótám. Není váš plán pro sebevědomé, ambiciózní ženy až trochu urážlivý?

S tím jsme se setkali i u nás. Kateřina Jacques, která je na pražské kandidátce druhá za mnou, je typ ženy, která jistě nic takového nepotřebuje. Ale při dnešním pojetí politiky, která je mužsky agresívní a osobní, nelze spoléhat na to, že se ženy samy jen tak prosadí. Kdybychom nechtěli, jak vy říkáte, urážet tu skupinu političek, která je schopná se prosadit bez pomoci, budeme stále tam, kde jsme.

HN: I vy se v politice pohybujete s přestávkami od začátku 90. let. Nepřipadáte si také jako produkt agresívní maskulinní politiky?

Patřím do generace politiků, která se tak projevuje. Ale nemůžete k nám přistupovat s principem kolektivní viny. Nechci tak ani šmahem pojmenovat budoucí kolegy v parlamentu.

V kraji půjde do voleb 18 stran a hnutí

29.3.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

Hradec Králové - Osmnáct politických stran a uskupení se bude v Královéhradeckém kraji v červnových volbách do sněmovny ucházet o hlasy voličů.

Termín podání kandidátek vypršel včera v 16 hodin. O hodinu dříve byl před kancelářemi hradeckého krajského úřadu, kde bylo možno kandidátky zaregistrovat, klid. O opozdilcích, kteří by přinesli kandidátní listinu na poslední chvíli, nemohla být řeč. A přece: krátce před šestnáctou hodinou se na stole vedoucí oddělení vnitřní správy krajského úřadu Štěpánky Blažkové objevila kandidátka Sdružení nezávislých kandidátů-Evropských demokratů.

„Do 3. dubna běží lhůta pro přezkoumání kandidátních listin. Do té doby vyzveme volební zmocněnce k opravě případných pochybení,“ uvedla Blažková.

Jako první si s podáním kandidátky v kraji pospíšili lidovci, následovali je zmocněnci Koruny české, KSČM a ČSSD. „Kandidátky předložily také Strana zdravého rozumu, Pravý blok či hnutí Právo a spravedlnost,“ sdělila Blažková. Z dalších stran nechybí ODS ani US-DEU či Strana zelených. O hlasy se budou ucházet i Balbínova poetická strana, ženská strana Rovnost šancí či Nezávislí demokraté.

Unii vede bývalá starostka, zelené Penc

Podle dosavadních volebních preferencí má největší šanci uspět čtyřka parlamentních stran ODS, ČSSD, komunisté a KDU-ČSL, mezi něž se vklínili zelení. Kandidátku Unie svobody tvoří z poloviny ženy. „Lídrem je bývalá starostka Jaroměře Jiřina Jelínková,“ sdělil krajský manažer strany Vladimír Doležal.

Také kandidátky sociální demokracie, komunistů a ODS vedou ženy. Zelení vsadili na občanského aktivistu Stanislava Pence, známého sporem s premiérem Paroubkem kvůli policejnímu zásahu proti loňském CzechTeku.

Před čtyřmi roky v kraji zvítězili sociální demokraté, kteří těsně porazili ODS. Na třetím místě skončili komunisté a čtvrtá koalice KDU-ČSL a US-DEU.

Zelené spojuje vidina úspěchu

22.3.2006

Lidové noviny

Petr Honzejk

PRAHA „Strana zelených je jako rozkvetlá louka.“ Takto poeticky odpovídá předseda Martin Bursík na otázku, která se týká názorových různic uvnitř strany, jež je černým koněm voleb. Politologové ale upozorňují, že po případném volebním úspěchu může být po „zelené idyle“ veta.

„K rozporům uvnitř Strany zelených může dojít už při koaličním vyjednávání. Rozdílné osobnosti mohou bazírovat na rozdílných tématech,“ říká politolog Ladislav Cabada, podle kterého podobně poskládané strany trpí často vnitřními konflikty.

Zelení skutečně představují směsici, která nemá v české politice obdoby. Svědčí o tom letmý pohled na čelná místa kandidátek. Najdeme tam aktivistu bojujícího za lidská práva a chovatele koz Stanislava Pence, dlouholetou vysokou státní úřednici Evu Tylovou, dva bývalé sládkovce Zdeňka Legáta a Roberta Gruzovského a na druhé straně levicového komentátora deníku Právo Petra Uhla. Sám předseda Martin Bursík má za sebou angažmá v KDU-ČSL. Pestrou společnost doplňují například písničkáři Jiří Dědeček a Jaroslav Hutka.

Může taková skupina dlouhodobě vydržet pohromadě?

„Nevedu do sněmovny stádo ovcí,“ prohlašuje Bursík a rychle dodává, že situaci po případném volebním úspěchu dokáže zvládnout. Pravdou je, že si zatím ve straně dokázal vždy zjednat pořádek. I když často za použití tvrdých metod. Když se vedení strany nezdálo obsazení kandidátky v Moravskoslezském a Plzeňském kraji, bylo několik lidí vyškrtnuto. V Libereckém kraji zase republiková rada Strany zelených vyměnila lídra kandidátky. Kritické hlasy na Bursíkovu adresu zaznívají především právě z Liberecka.

Krajský předseda Jan Korytář v rozhovoru pro časopis Týden kritizoval skutečnost, že schvalování volebního programu nepředcházela téměř žádná diskuse. „To není politický styl, který by měli do politiky vnášet zelení,“ prohlásil Korytář.

Jeho výhrady jsou důkazem, že ve straně stále doutnají spory z minulosti. „Jsou tu stále lidé navázaní na staré patočkovsko-beránkovské vedení, které se nyní snaží škodit jak může,“ řekl LN jeden z vlivných členů zelených, který si nepřál zveřejnit své jméno. Strana totiž oficiálně označuje Patočkovo působení za uzavřenou kapitolu,

Uzavřenou kapitolou ale rozhodně nejsou názorové třenice mezi lidmi na kandidátkách. Například Petr Uhl, který je šestkou pražské kandidátky, prohlašuje, že by se zelení neměli drát do vlády. „Straně by vnitřně prospělo být v opozici,“ myslí si Uhl. Tento názor nesdílí z vedení zelených prakticky nikdo. Místopředsedkyně Dana Kuchtová říká, že by strana šla do opozice, pouze pokud by se jí v případných koaličních jednáních nedařilo prosazovat programové priority. Má k tomu dobrý důvod. „Zelené může stmelit právě účast ve vládě. V opozici by neshody nespíš propukly mnohem rychleji,“ tvrdí plzeňský politolog Cabada.

Strana zelených - Černý kůň voleb může doplatit na přílišnou pestrobarevnost

22.3.2006

Lidové noviny

Strana zelených a její lidé

Martin Bursík

Nynější předseda Strany zelených začínal v Občanském fóru. Byl místopředsedou Svobodných demokratů a pak přešel do KDU-ČSL. V dočasné Tošovského vládě řídil resort životního prostředí, donedávna radil lidoveckému ministrovi Liboru Ambrozkovi. Má poradenskou firmu Ecoconsulting.

Stanislav Penc

Známý aktivista a bývalý disident vede kandidátku v Královéhradeckém kraji. Členem Zelených však není. Loni v létě „bojoval“ proti premiérovi Paroubkovi kvůli Czechteku. Založil několik občanských sdružení - Hnutí občanské solidarity a tolerance, Dokumentační středisko pro lidská práva a Spolek přátel koz. Živí se jako ekozemědělec.

Petr Pávek

Starosta Jindřichovic pod Smrkem je členem zelených od konce loňského roku. Vede libereckou kandidátku. Proslul tím, že do obce zakázal vstup státním úředníkům. Je zastáncem větrných elektráren. V minulosti byl členem Strany pro otevřenou společnost a mluvčím pravicové ODA.

Petr Uhl

Bývalý zmocněnec vlády pro lidská práva a předlistopadový disident je na šestém místě pražské kandidátky. Zastává výrazně levicové názory - odmítá třeba platbu u lékaře, kterou má přitom Strana zelených v programu. Komentátor deníku Právo se v minulosti hlásil k revolučnímu marxismu.

Dana Kuchtová

Vede kandidátku zelených v Jihočeském kraji. Říká, že Strana zelených může být partnerem do pravicové i do levicové vlády. Byla předsedkyní sdružení Jihočeské matky, které bojuje proti elektrárně Temelín. Nyní je místopředsedkyní Strany zelených a pracuje jako učitelka a překladatelka.

Jaroslav Hutka

Bývalý disident, donucený StB k emigraci. Známý písničkář, básník a spisovatel za zelené kandiduje v Praze z třetího místa kandidátky. Byl členem recesistické Balbínovy poetické strany, za niž se před čtyřmi lety zkoušel dostat do sněmovny.

Robert Gruzovský

Dvojka středočeské kandidátky Strany zelených pracuje jako inzertní poradce. Od šestnácti let byl členem Sládkových republikánů a jeden čas vedl okresní centrum SPR-RSČ v Kolíně. Za zelené se chtěl do Poslanecké sněmovny dostat už před čtyřmi lety.

Zelení: daleko k ČSSD i ODS

21.3.2006

Mladá fronta DNES

JOSEF KOPECKÝ

KE KOMU MAJÍ BLÍŽ? Strana zelených míří nezadržitelně do Sněmovny. Podle průzkumů se bez zelených (s výjimkou koalice ODS a ČSSD) neobejde žádná většinová vláda. Zelení nechtějí říct, ke které z velkých stran mají blíž. MF DNES se to pokusila udělat za ně.

Praha - Černý kůň letošních voleb, který může určit podobu příští vlády, se jmenuje Strana zelených. Tedy pokud se agentury specializující na veřejné mínění nepletou podobně jako před osmi lety, kdy před volbami chybně posílaly do Sněmovny Důchodce za životní jistoty.

Co se od zelených dá čekat? Při pohledu do jejich programu je patrné, že je v něm více bodů, podle nichž by se měli dohodnout spíše s ODS a lidovci než s ČSSD.

Zelení navrhují snižovat daně, spořit si penze ve fondech či to, aby si lidé platili za recepty na léky.

„S povinným spořením ve fondech ani snižováním daní ČSSD určitě nepočítá. Zelení míří na bývalé voliče Unie svobody,“ tvrdí úřadující šéf ČSSD, ministr financí Bohuslav Sobotka. I podle ministra práce Zdeňka Škromacha by dohoda se zelenými byla po volbách obtížná.

Programový profil Strany zelených „lehce doprava“ je dán i tím, že ji vede bývalý lidovec Martin Bursík. KDU-ČSL opustil, když tradicionalistické „moravské křídlo“ vedené Janem Kasalem do vlády prosadilo Libora Ambrozka. Bursík se přitom výrazně podílel na přípravě ekologického programu lidovců.

Politická minulost Bursíka se projevila, když se v nedávné televizní diskusi lídrů neudržel a k údivu přítomných začal tleskat po vystoupení lidoveckého ministra zahraničí, svého bývalého spojence v KDU-ČSL Cyrila Svobody.

Bursík se ale brání tomu říci, který z dua „obrů“ ODS-ČSSD je mu bližší. „Nejsme mladší bratříček ani jedné z těchto stran,“ zdůrazňuje.

Jak pro ČSSD, tak pro ODS by byl velký problém kývnout na požadavek zelených skončit s výstavbou jaderných elektráren. „Je pravda, že to je bod, na kterém se těžko dohodneme,“ potvrzuje expert ODS, stínový ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

„Udělali jsme si podrobnou analýzu, srovnání našeho programu a Strany zelených. Mají k nám blíž než k sociálním demokratům,“ říká Marek Dalík, pravá ruka šéfa ODS Mirka Topolánka.

Je tu však jedno velké ale. ODS musí nyní poslouchat, jak Bursík říká, že by jeho strana po volbách neakceptovala rovnou daň. Pokud ani jedna ze stran nezmění názor, na němž zatím trvá, velmi snadno se může stát, že se spolu nedohodnou.

Specialita, jíž by zelení při koaličních jednáních trápili po volbách své partnery, je také požadavek, v jiných programech nevídaný, zakázat topení uhlím od roku 2010.

Do povolebních vyjednávání, pokud se jich zelení budou účastnit, se určitě promítne i to, že mezi jejími lídry jsou lidé velmi různé názorové orientace - od ochránce lidských práv Stanislava Pence přes bývalou aktivistku proti Jaderné elektrárně Temelín Danu Kuchtovou po bývalého politika ODA Petra Pávka.

„Pokud se dostaneme do Sněmovny, vyslechneme si nabídky jiných stran a důležité bude, abychom mohli prosadit co nejvíce z našeho programu,“ řekla včera Kuchtová.

Podobný názor má Penc, který je od CzechTeku ve sporu s premiérem Jiřím Paroubkem ze sociální demokracie. „U mě je sice Paroubek normalizační politik, ale já politiku neberu jako osobní spor,“ říká Penc. „Třeba po volbách nebude u moci ani Paroubek, ani Topolánek. A s výjimkou komunistů se dá spolupracovat s každým,“ podotýká Penc.

***

Zelení a soupeři

Co je odlišuje

Od ČSSD:

Názor na daňovou zátěž (zelení ji chtějí snížit na 35 procent, ČSSD nevidí prostor pro snižování daní). Podoba penzijní reformy (zelení chtějí spoření na důchod ve fondech jako jeden z pilířů penzí).

Poplatky ve zdravotnictví (zelení chtějí poplatky za recepty).

Od ODS:

Rovná daň (podle zelených mají být alespoň dvě sazby DPH, výhrady mají i k rovné dani z příjmu).

Ekologická daňová reforma.

Školné (SZ je proti, nechce ani přijímačky na střední i vysoké školy).

Od ČSSD i ODS:

Zelení jsou proti dalšímu budování jaderných elektráren.

OBRÁZEK

Vývoj volebních preferencí Strany zelených

březen 2005

2,7%

červen 2005

3,2%

listopad 2005

2,5%

leden 2006

3,4%

únor 2006

5,6%

březen 2006

9,4%

Zdroj: STEM

Rozdělení Sněmovny

ODS 65 křesel

Strana zelených 19 křesel

KDU-ČSL 19 křesel

KSČM 39 křesel

ČSSD 58 křesel

Zdroj: Prognóza společnosti Factum Invenio, březen 2006

Zelení mají daleko k ČSSD i ODS

21.3.2006

zpravy.iDNES.cz

MF DNES, Josef Kopecký, Radek Bartoníček

Černý kůň letošních voleb, který může určit podobu příští vlády, se jmenuje Strana zelených. Tedy pokud se agentury specializující se na veřejné mínění nepletou podobně jako před osmi lety, kdy před volbami chybně posílaly do Sněmovny Důchodce za životní jistoty.

ČTĚTE TAKÉ:

Voliči zelených nejsou kverulanti, chtějí změnu

Při pohledu do jejich programu je patrné, že je v něm více bodů, podle nichž by se měli dohodnout spíše s ODS a lidovci než s ČSSD. Zelení navrhují snižovat daně, spořit si penze ve fondech, či aby lidé platili za recepty na léky.

"S povinným spořením ve fondech ani snižováním daní ČSSD určitě nepočítá. Zelení míří na bývalé voliče Unie svobody," tvrdí úřadující šéf ČSSD, ministr financí Bohuslav Sobotka. I podle ministra práce Zdeňka Škromacha by dohoda se zelenými byla po volbách obtížná.

Programový profil Strany zelených "lehce doprava" je dán i tím, že ji vede bývalý lidovec Martin Bursík. KDU-ČSL opustil, když tradicionalistické "moravské křídlo" vedené Janem Kasalem prosadilo do vlády Libora Ambrozka. Bursík se přitom výrazně podílel na přípravě ekologického programu lidovců.

Bursíkova politická minulost se projevila, když se v nedávné televizní diskusi lídrů neudržel a k údivu přítomných začal tleskat po vystoupení lidoveckého ministra zahraničí, svého bývalého spojence v KDU-ČSL Cyrila Svobody.

Bursík se nebratří s žádným z obrů

Bursík se ale brání říci, který z dua "obrů" ODS-ČSSD je mu bližší. "Nejsme mladší bratříček ani jedné z těchto stran," zdůrazňuje.

Jak pro ČSSD, tak pro ODS by byl velký problém kývnout na požadavek zelených skončit s výstavbou jaderných elektráren. "Je pravda, že to je bod, na kterém se těžko dohodneme," potvrzuje expert ODS, stínový ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

"Udělali jsme si podrobnou analýzu, srovnání našeho programu a Strany zelených. Mají k nám blíž než k sociálním demokratům," říká Marek Dalík, pravá ruka šéfa ODS Mirka Topolánka.

Zelení nechtějí rovnou daň

Specialita, kterou by zelení při koaličních jednáních trápili po volbách své partnery, je také požadavek, v jiných programech nevídaný: od roku 2010 zakázat topení uhlím.

"Pokud se dostaneme do Sněmovny, vyslechneme si nabídky jiných stran a důležité bude, abychom mohli prosadit co nejvíce z našeho programu," řekla v pondělí Kuchtová.

Podobný názor má Penc, který je od CzechTeku ve sporu s premiérem Jiřím Paroubkem ze sociální demokracie. "U mě je sice Paroubek normalizační politik, ale já politiku neberu jako osobní spor," říká Penc.

"Třeba po volbách nebude u moci ani Paroubek, ani Topolánek. A s výjimkou komunistů se dá spolupracovat s každým," podotýká Penc.

Kdo jsou další lídři zelených?

21.3.2006

Mladá fronta DNES

Dana Kuchtová, učitelka, která bojovala proti Temelínu

První místopředsedkyně Strany zelených, vede kandidátku v jižních Čechách. Bývalá učitelka, dlouho pracovala ve sdružení Jihočeské matky, které požadovalo zastavení Temelína. Nyní se věnuje překládání a tlumočení.

Jiří Dědeček, písničkář, básník a spisovatel

Populární písničkář se rozjede po Vysočině a tady se bude snažit jako lídr Strany zelených získávat voliče. Dědeček je sice Pražák, ale na Vysočině má dlouhá léta chalupu. Vyučuje na Literární akademii Josefa Škvoreckého.

Stanislav Penc, občanský aktivista a chovatel koz

Je známý jako bojovník za lidská práva, loni velmi ostře kritizoval policejní zákrok na CzechTeku. Policie jej vyšetřovala za to, že zveřejnil mobilní telefon premiéra Jiřího Paroubka. Věnuje se také ekologickému zemědělství, chová kozy. Vede kandidátku na Královéhradecku.

Petr Pávek, starosta a farmář

Starosta Jindřichovic pod Smrkem Proslul bojem proti státním úřadům a byrokracii, v minulosti zakázal úředníkům vstup na území obce bez předchozího nahlášení. Na své farmě chová krávy, prosazuje obnovitelné zdroje energie. Byl i mluvčím pravicové ODA.

Ondřej Liška, pracuje v Evropském parlamentu

Lídr na jižní Moravě, dříve byl zastupitelem v městské části Brno-střed. Podílel se na založení sdružení Brno - věc veřejná. Aktivně vystupuje proti přestěhování vlakového nádraží v Brně. Pohybuje se po Evropském parlamentu, kde je poradcem zelených. Napsal knihu Církev v podzemí, která mapuje aktivity katolické církve v době nesvobody.

Zelené roští zevnitř

20.3.2006

Týden

Tomáš Menschik, Luboš Kreč

Na první pohled vypadají jako konsolidovaná strana, při bližším zkoumání už je to jiné. Svůj program schvalovala Strana zelených na poslední chvíli a z kandidátek se škrtali nepohodlní lidé. Uskupení sdružuje sběratele lebek, levicového komentátora i bohatého restituenta. Dopředu všechny žene vidina úspěchu ve volbách.

Strana zelených drží zajímavý rekord: na schválení volebního programu o desítkách stran jí na přelomu února a března stačily pouhé dva dny. Odborné komise sice své nápady poctivě sepisovaly čtyři měsíce, pak je ale do svých rukou vzal předseda Martin Bursík a jeho lidé. Vnitřní opozice tvrdí, že v textu zbylo po této "redakci" jen málo původních formulací, předseda je naopak přesvědčen, že pouze plnil zadání. Po přepracování poslal materiál republikové radě, nejvyššímu stranickému orgánu, který měl na posouzení jen dva dny. I tak prý k předloženému textu vznesl desítky připomínek, které se však nestihly projednat. "Je chybou, že schválení volebního programu nepředcházela téměř žádná vnitrostranická diskuse. To není politický styl, který by měli do politiky vnášet zelení. Stejně se té diskusi nevyhneme," komentuje situaci člen republikové rady Jan Korytář, který je zároveň krajským předsedou SZ v Libereckém kraji.

Bursík republikové radě vysvětloval, že s programem spěchá, aby ho mohl předložit médiím: na druhého března plánovala strana tiskovou konferenci ke startu kampaně a předseda na ní chtěl zároveň představit program. Navíc potřeboval, aby měli krajští lídři podklady k právě začínajícím předvolebním debatám v České televizi. "Médii argumentuje skoro pokaždé," tvrdí středočeský kandidát do sněmovny Matěj Stropnický (viz Bursík, mediální král). O média se prý Bursík opíral, i když na podzim prosadil zákaz spolupráce s komunisty. "I tehdy argumentoval, že bychom bez toho v médiích nevypadali dobře."

Předseda zelených se brání, že ohledně schvalování programu dodržel všechny termíny, které mu určila sama rada: "Remcalové, kteří si něco nestihnou přečíst, se najdou v každé straně." Teze volebního programu sice připravovaly odborné týmy, ale konečnou verzi měli na starosti tři lidé -předseda Bursík, zahraniční expert Ondřej Liška a koordinátor odborných sekcí Dušan Lužný. "Něco jsme přeformulovat museli, ale zásadní úpravy jsme nedělali," tvrdí Bursík.

Kritici zřejmě nemají pravdu ve všem, stranický ekonomický expert Martin Kolík však * říká, že původní program byl radikálnější. "Čas nás kvůli podzimní výměně ve vedení strany skutečně tlačil. Troufám si ale říct, že i tak máme program, za kterým můžeme stát."

Zelené škrty

Bursíkovi se za poslední měsíce podařilo téměř nemožné: ještě v létě 2005 se podpora strany pohybovala kolem dvou procent, nejnovější průzkum agentury STEM z minulého pátku jí už přiřkl 9,4 procenta, což znamená, že by ve sněmovně získala více křesel než lidovci. Výzkum pouze potvrdil trend, o němž se mluví od února; bez zelených se zřejmě neobejde žádné vládní uskupení s výjimkou velké koalice ODS a ČSSD.

Loni měli zelení pověst roztříštěné partaje: uvnitř se o moc přetahovala skupina ekologických aktivistů kolem tehdejšího šéfa Jana Beránka a pragmatici pod vedením dnešního předsedy Bursíka. Špatná reputace už je pryč, nejen překotné schvalování programu však svědčí o určité nevyzrálosti a nekompaktnosti strany.

Vnitřní konflikty se vynořují v krajích, mimo Prahu. Nejsvízelnější situace zřejmě panuje v Moravskoslezském kraji, což přiznává i předseda Bursík. "Republiková rada musela zasáhnout do složení tamní kandidátky, pochybovali jsme o věrohodnosti některých lidí." Problém se severní Moravou se pokoušel řešit také minulý šéf Beránek, zhruba před dvěma lety tam začaly houfně vznikat místní organizace Strany zelených s napojením na podezřelé podnikatele. A právě tyto buňky se přetahovaly o to, kdo bude mít své zástupce na případně volitelných místech.

Nynější jednička moravskoslezské kandidátky Věra Jakubková, ředitelka neziskové ekologické organizace Vita, se do čela dostala po zásahu republikové rady a k událostem se už nechce vracet. "Přišla jsem zvenčí, nejsem zainteresovaná v dřívějších půtkách, dokonce stojím mimo stranu jako nezávislá. Nechci se vyhýbat odpovědi, ale musím říci, že se vědomě nezabývám problémy z minulosti," říká. Další škrtání v kandidátkách předvedl Plzeňský kraj. Republiková rada odvolala Petra Šafaříka, který byl na druhém místě. Provinil se tím, že kritizoval funkcionáře - mimo jiné Petra Uhla - za porušování vnitrostranického řádu. Když se o odstranění jeho jména z kandidátky jednalo, údajně na radě několikrát zaznělo, že je třeba si "vyřídit účty s kverulantem". Šafařík však nechce před volbami Stranu zelených poškozovat; o svém případě nemluví, přestože proceduru provází nejedna nejasnost.

Hříchy mládí

Šafaříkovým vyškrtnutím se na čtvrté místo plzeňské kandidátky posunul pětačtyřicetiletý Zdeněk Legát. Ten už jednou do parlamentu kandidoval: v roce 1996 za republikány, extremistickou stranu vedenou Miroslavem Sládkem. Zakládajícího člena SPR-RSČ v Plzni tehdy z kandidátky nakonec vyloučil sám Sládek. Legát si pak stěžoval, že předseda chtěl do sněmovny protlačit svou rodinu, a proto ho odstranil.

Na aktuálních kandidátkách zelených se přitom neobjevuje jen jeden exsládkovec. Druhé místo ve Středočeském kraji drží další někdejší republikán, devětadvacetiletý Robert Gruzovský. "Považuji to za uzavřenou kapitolu. Když mě do té strany nalákali, bylo mi teprve šestnáct," tvrdí. Ve strukturách SPR-RSČ to dotáhl až na předsedu okresního centra strany v Kolíně.

Dojem rozháranosti umocňuje názorový nesoulad některých kandidátů s oficiální linií zelených. Asi nejvíce to bije do očí u levicového komentátora Práva Petra Uhla, šestky pražské kandidátky a jedné z nejznámějších tváří strany. "Stát je povinen zaručit a zákony i zajistit nejen ochranu zdraví pro každého, ale českým občanům poskytovat na základě veřejného pojištění zdravotní péči a zdravotní pomůcky bezplatně," napsal ještě v říjnu roku 2005. Strana zelených přitom ve svém programu navrhuje, že by zavedla placení za recepty či za "hotelové služby" v nemocnicích. "Vážně to psal? To si s ním budu muset promluvit," diví se Bursík.

Lebky a vrtule

Písničkáře Jaroslava Hutku posílala do sněmovny naposledy recesistická Balbínova poetická strana. Zelení tento pokus opakují a rezervovali mu třetí místo pražské kandidátky. Spisovatel Jiří Dědeček má přitáhnout voliče jako lídr na Vysočině. I straníci si kladou otázku, zda kandidátky nejsou přespříliš pestré. "Jsou to celkem vyzrálé osobnosti s názorem, takoví lidé by se ale hodili spíš pro senátní volby. Osobně si jich vážím, není ale jisté, nakolik jsou zelení," říká stranický kritik Stropnický.

Ze strany se také ozývají hlasy, že někteří z lídrů vlastní partajní legitimaci příliš krátce. Třeba liberecká jednička Petr Pávek je členem SZ teprve od konce minulého roku, ústecký lídr Přemysl Rabas dokonce od letošního ledna, zlínské zelené zase vede jako nezávislý místostarosta Rožnova pod Radhoštěm František Šulgan. Ostatně i předseda Bursík působí mezi zelenými teprve od roku 2004.

Na druhou stranu i letmý pohled na čela kandidátek ukáže, že na nich většinou figurují lidé, jejichž ekologickou erudici lze jen stěží zpochybnit. Zmíněný Rabas, veterinář a cestovatel, zasedá už druhé volební období na chomutovské radnici a je ředitelem Podkrušnohorského zooparku. Ve volném čase jezdí po světě a sbírá lebky. Má největší sbírku tohoto druhu v Česku. "Za vzácné považuji i lebky vychuchola, hmyzožravce žijícího v povodí Volhy, šimpanze či lebku černošky, kterou jsem našel ve zříceninách v Zimbabwe," vyprávěl v regionálním tisku. Pávek, starosta Jindřichovic pod Smrkem, zase proslul jako zastánce větrné energie a bojovník proti byrokracii; vydal dokonce vyhlášku, která zakazovala vstup státních úředníků do obce. "Té pověsti se už těžko zbavím, bude se mi to ale hodit v kampani," přiznává. Místostarosta Šulgan zase každou zimu vyráží se skupinou dobrovolníků do beskydských kopců, aby stopovali šelmy. Navíc organizuje program, který má odhalit horské pytláky.

Vzhůru na sněmovnu

Co zatím dělá ze zelených navenek jednotný celek, jsou předvolební průzkumy. Když 16. února zveřejnil STEM výsledky, podle nichž partaj poprvé překročila pět procent potřebných pro vstup do sněmovny, zapomněli členové na ideologické neshody. "Tehdy mně přišlo asi dvacet SMS zpráv. Každý měl potřebu se o tu radost podělit," vzpomíná jeden z pražských členů Strany zelených. Předseda Bursík připouští, že vidina možného úspěchu ve volbách stranu stmeluje a motivuje: "Většina lidí pracuje v kampani zadarmo a žene je představa, že v létě zabodujeme." Jako příklad uvádí veškeré grafické podklady; ty totiž zelení získali bezplatně. Bez nároku na honorář pracuje také stranický analytik. "Profesionalizujeme se za pochodu. Strukturu klasické strany s kancelářemi v krajích vybudujeme až po volbách," říká Bursík.

A co tedy zelení musejí udělat, aby se preference změnily v reálný volební výsledek? "Musíme přimět lidi, aby šli k volbám," říká k tomu analytik SZ Michal Veselský. S trochou nadsázky lze říci, že ekologové se musejí v červnu spolehnout na přírodu. "Podporují nás hlavně mladí lidé do 35 let, ale ti nepatří k disciplinovaným voličům. Když bude během voleb krásné počasí, může se stát, že dají přednost zábavě," připouští sociolog Veselský.

***

S trochou nadsázky lze říci, že ekologové se musejí v červnu spolehnout na přírodu. Zelené podporují mladí nedisciplinovaní voliči. Když bude hezky, možná hlasovat nepůjdou.

ČSSD má také ekologický manifest. Raději

Ačkoli ČSSD tvrdí, že se Strany zelených nebojí, připravují její experti ekologický manifest. "Půjde o pouhé detailnější doplnění programu," brání se Tomáš Novotný, náměstek na ministerstvu pro životní prostředí a kandidát do sněmovny za ČSSD. "Se zelenými to nemá nic společného. Lidé vědí, že my na ekologii dbáme." Dočkají se tedy detailního rozpracování i další kapitoly programu? "To asi ne, určitě ne všechny," připouští náměstek ministra. Tomu, že manifest je spíše odpovědí na Stranu zelených než službou voličům, nasvědčuje i fakt, že straničtí experti na materiálu pracují teprve od ledna. Téhož měsíce, jak uvedl deník Právo, hřímal premiér Jiří Paroubek v poslaneckém klubu, aby se ČSSD pokusila zeleným přebrat alespoň část jejich agendy.

Zástupci ČSSD nicméně na veřejnosti o zelených říkají, že nabízejí utopie. Občanští demokraté se naopak k Buršíkově straně nestavějí tak kategoricky. "Ekologickou část Jejich programu bych podepsal z devadesáti procent," říká stínový ministr a přední český ekolog Bedřich Moldan. Dodává však, že strana voličům nabízí několik neuskutečnitelných slibů. "Ten směr je ale v zásadě správný. Jiná věc je zbytek programu, zahraniční politika a ekonomika. To Je tragédie."

VYBRANÉ BODY PROGRAMU ZELENÝCH:

* snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění

* zavedení ekologické daně

* zrušení přijímacích zkoušek na vysoké školy (školné ovšem odmítají)

* zavedení poplatků za vybraně služby u lékaře a v nemocnicích

* zákaz kouření v restauracích

* zřízení Úřadu na ochranu spotřebitele

* povinně spoření na důchody v penzijních fondech

* nesouhlas se zahraniční politikou USA, jsou proti násilnému řešení krizí

EKOLOGICKÉ SLIBY TŘÍ STRAN

Strana zelených

* podpora výroby biopotravin

* nižší DPH na paliva z biomasy

* zákaz fosfátových pracích prášků

* do roku 2010 prosadit zákaz topení uhlím

* kvóty na auta s hybridním pohonem

* konec staveb průmyslových zón na zeleně louce

* postupný odklon od jaderné energie

ČSSD

* rekonstrukce čističek vod i v malých obcích

* snižovat energetickou náročnost průmyslu

* zachovávat lesy ve vlastnictví státu

* více kontrolovat používání chemikálií ve výrobě potravin

* podpora železniční a hromadně dopravy

* do roku 2010 získat 200 miliard na podporu investic do životního prostředí

ODS**

* finanční pomoc radnicím a domácnostem při nákupu topidel na biomasu

* snížení ekologické náročnosti průmyslu

* investice do výzkumu ekologicky šetrnějších technologií

* využití opuštěných průmyslových areálů

* konec "zeleně byrokracie"; ministerstvo získá pouze roli koordinátora a "zelená" politika se bude provádět v obcích a krajích

** Strana svůj program zveřejní až v květnu, TÝDEN získal jeho pracovní verzi.

Kostrbatá historie zelených

20.3.2006

Týden

Karel Vrána

Kam až jdou dějiny Strany zelených? Pokusy založit takové uskupení se objevily již na sklonku komunistického režimu.

Počátkem léta 1989 se ve Vimperku konalo setkání, kde vystoupil třeba tehdejší emigrant a poslanec německého parlamentu Milan Horáček či ekolog a signatář Charty 77 Ivan Dejmal. Roztříštěné ekologické skupiny se následně spojily do takzvaného Ekologického sdružení, které se mělo transformovat do Československé strany zelených. Komunistické Státní bezpečnosti se však podle historika Miroslava Vaňka "podařilo s obrovským nasazením prostředků a především agentů" vznik strany odvrátit.

Oficiálně tak Strana zelených (SZ) vznikla až 9. prosince 1989 v Brně.

Opět tomu asistovala StB. Někdejší disident a dnes královéhradecký lídr SZ Stanislav Penc vzpomíná: "Pozvali mě na zakládající schůzi. Mezi přítomnými jsem poznal dva estébáky, kteří mě předtím vyšetřovali." Penc svůj poznatek zveřejnil v tisku a oba pánové stranu opustili. "Nechtěl bych, aby to vypadalo, že zelení mají něco s StB. Už se to vyčistilo," říká dnes Penc.

Při prvních svobodných volbách v roce 1990 nedosáhli zelení pěti procent nutných k zisku poslaneckých křesel. O dva roky později, před dalšími volbami, vytvořili se Zemědělskou stranou a Československou stranou socialistickou Liberálně-sociální unii: ta získala 6 procent, a tedy i poslanecké mandáty, brzy se však rozpadla ve vzájemných půtkách. Tehdejší předseda zelených Aleš Mucha proslul tím, že v roce 1992 při komických volbách federálního prezidenta uprostřed nezadržitelného rozpadu Československa navrhl jako kandidáta Jiřího Včelaře Kotase, jednu z nejbizarnějších postav české politiky.

Poté ovládl šéfovské křeslo kontroverzní poslanec Jaroslav Vlček. Když v roce 1995 v čele uskupení skončil, odešel do ČSSD a vzal s sebou dva místopředsedy strany a nezanedbatelné množství řadových členů. Jeho jméno figurovalo v několika skandálech sociální demokracie.

Zelení neměli štěstí ani s dalším předsedou Emilem Zemanem, který je dodnes podezřelý, že stranu připravil o 1,7 milionu korun: ty měly jít bez souhlasu zbytku vedení na přípravu koncepce volební kampaně. Soud dosud definitivní verdikt nevynesl. Pozornost na sebe upoutali také další činovníci: vedoucí energetické sekce SZ Zdeněk Šimáček v roce 1998 navrhoval, aby se z rozestavěné chladicí věže v Temelíně udělal hotel.

Ani následující období nebylo pro zelené příliš šťastné. Do funkce šéfa se v roce 2003 dostal Jan Beránek, spolu s kamarádem z Hnutí Duha Jakubem Patočkou obsadil hlavní sídlo strany v Praze: důvodem "zásahu" měly být údajné finanční čachry dalších činitelů. Také proti duu Beránek-Patočka se časem zvedla vlna nespokojenosti, kritici jim vytýkali nekoncepčnost, uzavřenost a autoritářské způsoby řízení. V září roku 2005 se stal předsedou Martin Bursík.

Nikdy jsem jednoznačně neřekl, že chceme jít s ODS, říká Jan Kasl

18.3.2006

Právo

Alexandr Kramer

Zeleným se patrně podařilo stát se „sexy“ symbolem i pro některé z těch voličů, kteří předtím dávali v průzkumech přednost nám.

* Pane výkonný místopředsedo SNK Evropských demokratů, co nebo koho považujete momentálně za největší překážku stojící vaší straně v cestě do Poslanecké sněmovny?

Nás samotné, protože jsme nedokázali získat takové preference, aby nás zvali například do volebních pořadů České televize. A kdo není v televizi, tomu nestoupají preference, takže je to uzavřený kruh, který se zatím podařilo prorazit jenom Straně zelených.

* Souhlasíte s názorem, že do Sněmovny může prorazit maximálně jedna nová strana a že úspěch zelených tedy automaticky znamená váš neúspěch?

Ne, to si nemyslím, přestože jsem autorem termínu pátý element, který se novinářům zřejmě zalíbil. Fakt je, že zeleným se povedlo dostat přes onen virtuální průzkumový práh, čímž se pro voliče stali reálnou alternativou.

* Proč se to jim povedlo a vám ne?

Myslím, že jejich velká výhoda je v tom, že jsou celoevropsky zakotvení; když se řekne zelení, tak má každý aspoň mlhavou představu, o jaký typ strany jde, zatímco my si svou značku teprve budujeme. Určitě také zabralo, že předseda SZ Martin Bursík v atmosféře všeobecného znechucení voličů z nevybíravých vzájemných útoků hlavních ideologických protivníků nasadil klidný, věcný tón... což je parketa, kterou nám takříkajíc vyfoukl.

* Vaše programy jsou si vůbec v mnohém podobné: oni i vy jste pro ekologicky uvědomělou politiku, pro rozvíjení občanské společnosti, pro prohloubení evropské integrace, kladete důraz na obranu lidských práv... V čem se lišíte?

V té ekologické oblasti patrně v tom, že oni jsou stále spíše ti ekologičtí fundamentalisté, kterým se ježí chlupy z jaderných elektráren a dálnic - my mluvíme o šetrné ekonomice a o zdravém životním prostředí. Pozoruhodné ovšem je, že nedávno zveřejněný volební program SZ se jmenuje Kvalita života, přičemž tohle heslo už od září viselo na našem webu... Mimochodem, Martin Bursík mi otevřeně řekl: „My vám půjdeme po vašich tématech.“ Takže se asi nelze divit, že v našich programech naleznete obdobné pasáže například o zrovnoprávnění žen a o právech menšin. V čem se určitě lišíme je přístup k ekonomice a sociální politika -my jsme v ekonomice liberálové, což o nich rozhodně říci nelze.

* Doložme to poslední konkrétně a začněme daněmi. Váš návrh zní, aby se maximální daň u fyzických osob snížila na 20 procent, u právnických osob okamžitě na 19 procent a výhledově na 16 procent. To se dost blíží představě ODS...

Jenže my na rozdíl od ODS nevoláme po tom, aby daň z příjmu fyzických osob, firemní daně a daň z přidané hodnoty byly spojeny jediným číslem. To, že by výhledově mohla existovat pouze jedna sazba daně pro fyzické osoby - čili že by každá koruna byla daněna stejně -se nám jeví jako docela rozumný a korektní koncept, o firemních daních si myslíme, že by měly být takové, abychom pro investory byli stejně atraktivní jako Slovensko, Polsko, Maďarsko a další země... Ale rozhodně v této chvíli nejsme pro sjednocení sazeb DPH.

* S ODS si notujete i v otázce školného, v přání rychleji deregulovat nájemné a novelizovat zákoník práce tak, aby umožňoval co nejsnadnější propouštění zaměstnanců -

A tím pádem i jejich najímání.

* - a taky chcete ještě víc přitvrdit podmínky pro vyplácení sociálních dávek. Takže nejste žádná středopravicová, ale echt pravicová strana, že?

Já si myslím, že jsme středopravicová strana, ale nechme stranou přívlastky, mluvme o těch tématech věcně. My sociální dávky podmiňujeme aktivitou, chceme, aby je dostávali lidé, kteří se učí, rekvalifikují, nebo vykonávají něco prospěšného pro obec. Školné - v různé výši, počínaje řekněme pěti tisícovkami ročně na nějaké krajské vysoké škole až po třeba 20 tisíc na medicíně na UK - je pro nás nástrojem motivace studentů i pedagogů. A je to školné odložené, splácené z výdělku po dokončení studia. Čili školné Blairovo... a Tony Blair je sociální demokrat!

* Ještě nesmím zapomenout na zdravotnictví, kde chcete spoluúčast pacientů zvýšit z dnešních 8-9 procent na 15-20 procent.

Což je evropský průměr.

* Za návštěvu ambulantního lékaře by se podle vás mělo platit 30 korun, za recept 20 korun, za každý den pobytu v nemocnici 80 až 100 korun. Nepochopil jsem pouze, zda jste nebo nejste pro privatizaci nemocnic, to chcete nechat na rozhodnutí krajů.

My si obecně nemyslíme, že hlavním posláním zdravotnických zařízení by mělo být vytváření zisku, proto jsme nepodporovali převody nemocnic na akciové společnosti, které mohou mít navíc tendenci vyvádět zisk mimo zdravotnický systém. Zároveň jsme však toho názoru, že síť základní zdravotní péče a zákon o neziskových nemocnicích měly být schváleny dříve, než stát ty nemocnice převedl na kraje. A jsme zásadně proti znárodňování - a co jiného to je, když neumožníte vlastníkům, aby rozhodovali o svém majetku?! Pan ministr Rath teď ty vlastníky vydírá: buď se toho práva vzdáte, nebo nebudete mít smlouvu s pojišťovnou! S tím nemůžeme souhlasit.

* Ptát se vás, s kým byste v případě svého volebního úspěchu šli nejraději do vlády, je evidentně zbytečné - ostatně jste to už v několika rozhovorech řekl. Ale zeptám se: Je teď ODS podle vás lepší stranou, než když jste ji opustil?

Já jsem několikrát řekl, že z programového hlediska máme nejblíže k ODS - ale problém našeho vztahu k ní je právě v tom, na co narážíte: že v jejích skříních jsou i po té řadě let pořád kostlivci, že tam nedošlo ke skutečné očistné katarzi, že do jejích řídících struktur proniklo zatím jen málo minulostí nezatížených, proevropsky myslících politiků z regionů... Takže ano, tato strana je pro nás možný partner, ale ta spolupráce by určitě nebyla jednoduchá. Proto jsem nikdy jednoznačně neřekl, že chceme jít s ODS.

* V roce 2000 jste se vzdal funkce pražského primátora na protest proti klientelistickým poměrům na radnici. Víte něco o tom, jak to tam vypadá teď, za primátorování Pavla Béma?

Podle některých zákulisních informací, které se ke mně dostanou, tam hrozí vypuknout nějaké skandály. Od investorů, kteří to samozřejmě neřeknou nahlas, slýchám, že mají pocit, že ten klientelistický systém, založený za Jana Koukala, se za Pavla Béma rozvinul do ještě mnohem sofistikovanější podoby. Koalice ODS a ČSSD, vládnoucí na pražské radnici, s opozicí cvičí tak, že například nemůžeme předkládat tisky na zastupitelstvu. Když chceme jednat o některých věcech, které zajímají veřejnost, ať už to je olympiáda, nebo ty různé nešťastné pronájmy, prodeje atd., tak nás prostě brutálně přehlasují a ty věci se na pořad nedostanou. Když to shrnu: rozhodně si nemyslím, že ta pražská radnice je dnes úžasná, svatá, čistá.

* Vaším ekonomickým náměstkem byl řadu let dnešní premiér; byl podle vás on svatý a čistý?

Říkaly se různé historky, ale kdyby je byl někdo schopen doložit, tak už by to určitě udělal. Já osobně nemám žádný důvod k domněnce, že se namočil do něčeho, co by se dalo nazvat korupcí; fakt je, že se zamotal do některých nešikovných operací, ať už se to týkalo zajišťování obligací nebo kurzových rizik, ale to jsem přičítal spíše jeho nezkušenosti a neobratnosti. Co asi dost lidem na radnici na Jiřím Paroubkovi vadilo, byly jeho arogantní manýry. Když se stal premiérem, měl jsem zpočátku pocit, že se jich zbavil, ale teď zase občas probleskují, chvílemi je to opět ten starý Paroubek, který hodí patku na stranu a prohlásí: Personál může odejít!

* Poslední otázku jsem položil proto, že jste ve své řeči na slučovacím sjezdu SNK ED označil vládu, kterou dnes Jiří Paroubek vede, za „jednu z nejzkorumpovanějších“.

Za prvé jsem neřekl, že za to může jenom Jiří Paroubek, za druhé jsem prostě reagoval na to množství skandálů, počínaje panem Doleželem a konče tou čerstvou aférou na ministerstvu dopravy. Samozřejmě se to dá interpretovat dvojím způsobem: buď jako doklad korupce, nebo jako doklad dobré práce orgánů, které tu korupci odhalují.

* Vy jste to interpretoval tím prvním způsobem. Neměl jste s tak tvrdým výrokem počkat na to, až ty „kauzy“ budou došetřeny a uzavřeny?

Politik někdy v projevu sáhne po nadsázce; dejme tomu, že toto byl ten případ. Na druhé straně počet těch kauz určitě o čemsi vypovídá.

* Zastavím se ještě u jednoho vašeho výroku: „ČSSD předvádí takové kotrmelce a takovou politiku, se kterou nechceme mít nic společného“. Nezdá se vám, že v poslední době předvádí kotrmelce spíš ODS?

To máte asi pravdu, ty různé dávky a tlusté peněženky, které teď ODS sype z rukávu jednu za druhou, působí jako chování v křeči - nevíme kudy kam, rok jsme něco kázali, teď je jasné, že by to nefungovalo, tak honem nabídneme nulovou daň na potraviny... Jak někdo vůbec může nahlas pronést takový nesmysl, když všichni vědí, že v Evropské unii se plošná nulová daň na potraviny prostě prosadit nedá! Když jsem mluvil o ČSSD, měl jsem na mysli především to, co předvádí ve zdravotnictví - a také její vstřícná gesta směrem ke KSČM. Proevropská politika sociálních demokratů je nám blízká, ale tyhle věci prostě nemůžeme akceptovat.

* Uvažovali byste přesto při nějakém volebním výsledku o vstupu do vlády vedené sociálními demokraty? Třeba když levice opět získá ve Sněmovně většinu?

Kdyby to byla cesta, jak předejít tomu, aby vláda závisela na podpoře komunistů, pak bychom se tou otázkou určitě museli zabývat, protože taková situace by mohla vést k ohrožení naší ekonomiky a naší pozice v EU a v NATO. Zatím se ale takovými úvahami neobíráme.

* Nezdá se vám zajímavé, že předseda ODS dal nedávno najevo, že jak Strana zelených, tak Železného Nezávislí demokraté by pro něj byli přijatelní koaliční partneři, ale vaší straně žádnou takovou udičku nehodil?

Už se těším na koalici Mirka Topolánka s Petrem Uhlem, Stanislavem Pencem a Danou Kuchtovou -to bude docela zábavná sestava! Pokud jde o Železného Nezávislé demokraty, o těch se mi ani nechce žertovat, pro nás by taková xenofobní národovecká strana jako politický partner absolutně nepřipadala v úvahu. Kdyby měla vládnout ODS s panem Železným, tak bych se skutečně obával o budoucnost České republiky!

* Myslíte že, vás pan Topolánek pominul proto, že si je jistý, že se do Sněmovny nedostanete - nebo proto, že pro ODS jste vy i Josef Zieleniec jednou provždy zrádci?

Já s řadou lidí z ODS hovořím a nemám pocit, že nás berou jako zrádce - naopak tam cítím jisté namlouvání, nejen na úrovni Prahy, ale i na úrovni poslanců a resortních stínových ministrů. Motivy Mirka Topolánka zkoumat nebudu, zkuste se na to zeptat jeho.

* Fakt je, že momentálně jsou všechny úvahy o vaší účasti v té či oné vládě velmi platonické, protože preference SNK ED se pohybují hluboko pod prahem vstupu do Sněmovny. Přitom ještě před pár týdny jste se holedbali, že získáte 11-12 procent. Jste teď už skromnější?

Před volbami do Evropského parlamentu nám průzkumy preferencí také moc šancí nedávaly, a nakonec jsme těch jedenáct procent získali. Vidím, že se nadechujete k replice, že to byly úplně jiné volby. Ano, to je pravda a navíc uznávám, že se nám zatím evidentně nepodařilo navázat v dostatečné míře komunikaci s širokou veřejností. Proto na tu vaši škodolibou otázku odpovím opravdu skromně: dnes bych považoval za úspěch těch pět procent, potřebných ke vstupu do Sněmovny.

* Od sloučení vašich Evropských demokratů se Zielencovým SNK jste si určitě slibovali tzv. synergický efekt: že získáte víc příznivců než je jejich prostý součet. Nezafungovalo to opačně?

Ne, to si nemyslím, spíš to je tím, že vyskočili ti zelení a že se jim patrně podařilo stát se „sexy“ symbolem i pro některé z těch voličů, kteří předtím dávali v průzkumech přednost nám. Nesporné je, že se nám nepodařilo zúročit to spojení do viditelného přínosu.

* Třeba se vám to nepodařilo taky proto, že vás voliči vnímají jako účelový a nesourodý slepenec - zvláště když vidí, že v jeho nejužším vedení chybí Jana Hybášková, „dvojka“ v ED, kterou Josef Zieleniec zasklil natolik, že veřejně pohrozila odchodem.

S tím slepencem nemohu souhlasit, ale nepopírám, že mezi Josefem Zielencem a Janou Hybáškovou existuje určitá osobní animozita, a skutečně mě mrzí, že Jana není jedním z místopředsedů. Členkou předsednictva ale samozřejmě je a já nepochybuji o tom, že i nadále bude jednou z našich nejviditelnějších tváří.

* Není i váš vztah s panem Zielencem vztahem dvou rivalů?

Možná, že nás tak leckdo vnímá, ale my se pohybujeme v různých rovinách. Já jsem ten, kdo dostal úkol tu stranu organizovat, řídit. On je jejím politickým guru, tím, kdo má určovat směr, naše témata a být naší evropskou spojkou. Já toto rozdělení rolí respektuju.

* Ještě se vrátím k té nesourodosti. Nemávali Evropští demokraté nad svými hlavami praporem politického liberalismu? A není Josef Zieleniec čistokrevný konzervativec? Kdybyste teď on a vy seděli ve Sněmovně, nehlasovali byste o registrovaném partnerství proti sobě?

Určitě bychom hlasovali každý jinak, stejně jako hlasovali různě členové jiných stran. Ale i mezi Evropskými demokraty je řada lidí, kteří by pro registrované partnerství nehlasovali, a naopak v SNK jsou určitě lidé, kteří by pro ně hlasovali. Pokud jde o ten politický liberalismus Evropských demokratů, víte, média nás tak sice líčila, ale my sami jsme se nikdy nedefinovali jako liberální strana. Já osobně se sice za liberála považuji, ale nenosím to jako nálepku na čele, protože si myslím, že to v českých poměrech není srozumitelná identifikace.

* Nemáte pocit, že pan Zieleniec, ač byl ve volbách do Evropského parlamentu vaším tahákem, je pro vás nyní spíš zátěží, když má prakticky jen dvě témata - evropskou politiku a jakousi obecnou kritiku korupce?

S tím opět musím polemizovat, protože Josef Zieleniec se jako ekonom určitě může kvalifikovaně vyjadřovat i k ekonomickým záležitostem. A pokud jde o to jeho zaměření na korupci, tak to bych rozhodně nebagatelizoval, protože 93 procent českých občanů v průzkumech říká, že právě korupci považuje ze jeden z nejzávažnějších problémů naší společnosti.

* Není vážným handicapem pana Zielence, že poslední dva roky strávil v Bruselu, takže o něm prakticky nebylo slyšet? A nebojíte se, že si voliči řeknou, že to je divný stranický lídr, když si toho bruselského vrabce drží v hrsti a do Sněmovny nekandiduje?

Josef Zieleniec je náš politický, nikoli volební lídr. Do Sněmovny nekandiduje proto, že cítí odpovědnost za mandát europoslance, který dostal na pět let. Já v tom nevidím problém: do toho Bruselu jsme ho přece nominovali my a byli to voliči, kdo ho tam vyslal... Jsem přesvědčen, že tam dělá a nadále bude dělat maximum - pro Evropu i pro Českou republiku.

* Moc slyšet ostatně není o celé SNK ED. Začali jste už vůbec s volební kampaní?

Oficiálně ji zahájíme 1. dubna, ale už tuto sobotu - to zrovna vyjde tenhle rozhovor, že? - budeme na republikové radě schvalovat všech čtrnáct našich kandidátek a také tam definitivně schválíme náš program. Uvědomujeme si, že máme zpoždění, způsobené tím procesem spojování; příliš dlouho jsme se věnovali sami sobě, teď musíme začít fungovat víc navenek.

* Informovali jste, že na tu kampaň chcete vynaložit 25-35 miliónů korun. Máte je?

Tak já věřím, že dostaneme těch 12 miliónů korun za výsledek v minulých pražských komunálních volbách, které nám přiznává Ústavní soud, máme státní příspěvky, čili zhruba těch 25 miliónů máme pohromadě. Těch dalších 10 miliónů je s otazníkem, to jsou vlastní půjčky kandidátů, případně finanční příspěvky kandidátů a jejich sponzorů. Uvidíme, jak to dopadne.

* Zůstanete v politice v případě, že vaše strana ve volbách neuspěje?

Myslím, že ti z nás, kteří neuspějí, by měli dát svá místa k dispozici. Já to rozhodně učiním, pokud taková situace nastane. Jestli bych pak ještě kandidoval v pražských volbách, to je otázka, kterou teď neřeším. Ale jsem si jist, že politika pro mne není něco, co bych neuměl opustit. V tomto smyslu se cítím velmi svobodný.

Asi to bude barevnější

13.3.2006

Euro

Čestmír Klos

STRANA ZELENÝCH

Vzrůstající preference staví zelené do centra zájmu

Nečekejte žádné žabičkáře. Do českého parlamentu letos poprvé vejde (zřejmě) zelená politická síla, která tam má už sedmnáct let rezervované bílé místo. Česká Strana zelených patří k nejmladší evropské politické rodině, jejíž předobraz se zrodil v třesku Molotovových koktejlů ve studentských bouřích „pařížského jara roku 1968“. Politické uvolnění, které Molotovovy koktejly na tehdejších západoevropských prudérních režimech vymohly, umožnilo zakládajícím stranám zelených vzít se za nejrůznější aktivity, jako je ochrana lidských práv, národnostních menšin, rovnoprávnost žen, úsilí za odzbrojení a tak dál, a taky za ekologické hnutí. Obdobný rozmach činností politicky pokrývá i současná česká Strana zelených. Přesto je v Česku stále bůhvíproč vnímána jako prodloužená ruka ochránců přírody. Jeden z přispěvatelů Manažerského barometru (EURO 9/2006) se o ní dokonce vyjádřil jako o straně jednoho problému. Přeplavaná krize. Vzrůstající preference zelených vyvolávají překvapení. Na místě je však otázka, jak to, že strana nastupuje až teď.

V obdobně uspořádaných evropských demokraciích jsou totiž zelení již trvalou částí parlamentního politického spektra. Zelení v parlamentech těchto zemí velmi často vystupují týmově, protože se shodli na společném programu. Ovšem když se to nepodaří, není síly, která by je přiměla vystupovat na základě představ nějakého stranického orgánu. Straníci se rozhodují zcela svobodně, neexistuje žádná stranická disciplína. Dojdou-li do českého Parlamentu, pak si sotva lze představit zelené, jak volí dle pokynu lídra.

Navzdory svobodomyslným pravidlům se čeští zelení zmítali hlubokou vnitřní krizí, která umrtvovala veškeré aktivity a nepochybně brzdila i dřívější volební nástup. Krize skončila pardubickým sjezdem v září 2005. Před ním stranu opustily asi dvě desítky členů. Čerstvý předseda Martin Bursík měl však od první chvíle volné ruce. Zelení museli dozrát, aby se stali skutečně relevantní nabídkou pro občany. Strana má nyní zhruba 1200 členů, ale od začátku volební kampaně se týdně o dvacet až pětadvacet členů rozrůstala. „Po televizní debatě Martina Bursíka jich přibylo dvacet za jediný den. Teď podal hlavní manažer raport, že za čtrnáct dní je součet přihlášek 210 a během dalších dvou dní jich přibylo devadesát,“ uvádí místopředsedkyně pro styk s veřejností Džamila Stehlíková.

Jací lidé to přicházejí do strany, která má reálnou šanci zasednout ve sněmovně? Ještě se nestačili projevit. „Zelení jsou magnetem pro lidi, kteří mají nějaké ideály a snaží se je transformovat do praktické politiky,“ pochvaluje si Bursík. „Budou samozřejmě přicházet i lidé, kteří svůj vstup vidí jako výtah k moci. Tohle se přihodilo všem politickým stranám a k politice to patří. Když rozeznáme nějaký problém, je třeba hned konat. Musel jsem už vyjet a promluvit s jedním člověkem a požádat ho, aby ze strany vystoupil. On to udělal,“ vysvětluje Bursík. „Strana zelených se neskládá jen z nějakých svatých lidí,“ dodává.

Zasíťované ženy. Zelení dbají na rovné příležitosti mužů a žen. Na některých kandidátkách strany se muži a ženy pravidelně střídají. „Nejsme žádné feministky. Chceme se však podílet na rozhodování,“ říká Eva Tylová, která stojí v čele plzeňské kandidátky. „Žena obvykle mívá lepší empatii, lépe chápe smluvního partnera, snadněji se dohodne. Nápady však nedopilovává, takže stejně nakonec triumfuje muž,“ uvažuje Tylová. Už byla náměstkyní ministra a ředitelkou České inspekce životního prostředí, takže zná i stinné stránky vysokých funkcí. „Jak se člověk dostane do jistého postavení, musí večeřet s partnery, navštěvovat kluby, zkrátka síťovat, aby nevypadl z povědomí, protože další velký post se nabízí jen těm, kteří jsou vidět,“ konstatuje Tylová, která by dle svých slov raději byla s rodinou. V kampani propaguje tři západočeské programy: Zelenou páru (výstavbu výtopen na biomasu), Ropu z našich polí (využití olejnin) a Stop dovozu odpadů. Hradecká „dvojka“ Monika Štayrová věří v neúplatnost zelených kandidátů a chce se postavit proti korupci a klientelismu. Zejména tím chce odpovědět na veřejnou poptávku po změně zaběhaného politického systému. Zabývá se ekologickými kauzami, především sporem o výstavbu opatovické spalovny. Velice různorodě se na kandidátkách Strany zelených angažuje 117 žen, třetina celkového počtu kandidátů. Na čtyřech kandidátkách jsou ženy v čele.

Pytel zelených blech. Lídry kandidátek Strany zelených jsou různorodé osobnosti, často nestraníci. Například ochránce lidských práv Stanislav Penc, písničkář Jiří Dědeček, starosta Jindřichovic pod Smrkem a liberecký krajský zastupitel Petr Pávek. Projevují se tak rozmanitě, že ani není možné, aby dodržovali nějakou předepsanou stranickou linii. Každý to potáhne po svém a nejspíše jinam, než si to bude představovat předsednictvo nebo republiková rada...

„Já té názorové rozmanitosti říkám kvas a ten patří do politických stran, nota bene do zelené strany. Kdyby mohli čtenáři týdeníku EURO nahlédnout nějakou kamerou do jednacího sálu evropských zelených, kde stále víří 33 evropských poslanců, tak by to viděli v přímém přenosu,“ popisuje Bursík. „Tam to žije, debaty jsou velmi vitální, přeskakují z jednoho jazyka do druhého, a právě dynamika posiluje politickou soutěž a konkurenci,“ dodává.

Bursík byl ovšem sám velice překvapen, jak vlídně a týmově vystupovali lídři při oficiálním startu volební kampaně. To ho povzbudilo: „Já si na to troufám, ale vždycky záleží na způsobu řízení týmu. Přirozeně je jednodušší mít v týmu nějaké ovečky, honit je do stáda, ukázat jim směr a ještě je postrašit tím, že vlk je nablízku, ale to by mi přišlo trochu jednoduché a nudné. Je daleko zajímavější pracovat s lidmi, kteří jsou zralí, hotoví. Navíc to přinese větší přidanou hodnotu politice,“ je spokojen Bursík. Je přesvědčen, že zmíněné riziko je daleko menší než zisk.

Bedřich Moldan, stínový ministr životního prostředí za ODS, je však právě k tomu skeptický: „Připadá mi, že krajští lídři spolu nemají nic společného a integrita strany bude vážným problémem. Každý z nich bude hrát roli především sám za sebe. To nebude orchestr, ale sbor sólistů.“ Bursíkova cestovní mapa. Jako včely med přitahuje program Strany zelených recenzenty zleva i zprava. Předseda komunistů Vojtěch Filip v něm našel modré shnilé melouny, Zbyněk Klíč z CEVRO Revue riziko ekodiktatury. Týž autor na základě programu soudí, že zelení jsou monotematickou stranou, zaměřenou dominantně spíše na levicově motivovanou ochranu životního prostředí, pro premiéra Jiřího Paroubka jsou hnutím pravičáků. Celkově nevítané dítko, které narušuje nudnou poziční válku mezi oběma politickými břehy. Musí to být trápení pro autory, když zelení jak na modrou a rudou, tak na pravou a levou odmítají hrát a nadávkám „ty pravičáku!“, eventuálně „ty levičáku!“ rozumějí.

Program je zajímavý tím, že se z pozic Strany zelených vyrovnává se všemi hlavními společenskými tématy, od ekonomie, přes dopravu, sociální politiku až po životní prostředí, které v něm přirozeně hraje významnější roli než v programech jiných stran. Zvlášť nechápaví jsou političtí recenzenti k ekologické daňové reformě. Odmítají vzít na vědomí, že si evropská směrnice už za půldruhého roku vynutí zavedení spotřební daně na elektřinu a fosilní paliva, a že tedy daňové zatížení těchto komodit není Bursíkův rozmar. Místo trpného zdražení připravil Bursíkův tým návrh, jak fiskálně neutrálně odlehčit zdaňování práce.

Tento návrh si navíc nespíchl doma v kuchyni, ale jako šéf týmu pověřený zadáním úřadujícího ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Dá se očekávat, že hodnocení volebního programu Kvalita života bude mít ještě jedno dějství po volbách, až se bude hledat koaliční potenciál zelených.

Rodina a příbuzní. Vzácnou toleranci projevili k programu sami straníci. Poslanci za US-DEU Františku Pelcovi se líbí, že Bursík hlídá souvislosti a že program Kvalita života by mohl prolomit soustředění pouze na otázky životního prostředí. Soudí, že ekologické pasáže odrážejí velice moderní názory, nezabíhají do krajností a drží se liberálního středu. Profesor Erazim Kohák (ČSSD) nikdy nebyl zastáncem stranického přístupu k otázkám životního prostředí. Vždycky zastával myšlenku, že zelení mají ovlivňovat všechny politické strany, celou společnost. A vytvářet ve společnosti politickou vůli k řešení určitých problémů. Nicméně považuje za velice užitečné, že Strana zelených má vysoké preference. „Myslím si, že sociální demokracie má velmi dobrý ekologický program, ale nemá k němu vůli. Jestliže nárůst zelených preferencí přiměje sociální demokraty, aby si začali všímat svého vlastního programu, bude to jenom pozitivní,“ soudí Kohák. Bursík zaslechl, že sociální demokracie připravuje nějaký ekologický manifest. „Dokonce to se mnou pár lidí konzultovalo, protože je už taková tradice, že koncepční dokumenty se obvykle konzultují s Bursíkem. Není mi úplně zřejmé, zda cílem toho manifestu má být vykradení zelených, nebo naopak postavení nějakého mostu,“ říká Bursík. „Mně je vcelku jedno, zda působíme na politické strany tak, že pro ně toto téma přestává být okrajové a stává se jedním z rovnocenných. Že ČSSD není někde na vedlejší koleji, je jenom dobře, a chování politických partnerů je racionální. Dojde-li na jednání, tak nám samozřejmě bude na tématech spojených s kvalitou života záležet, protože to jsou naše priority,“ uvažuje Bursík.

Čekání na zeleného Godota

10.3.2006

ceska-media.cz

Petr Štěpánek

Opakuje se to před každými volbami. Někteří lidé zas a zas propadají iluzi, že tentokrát už ten jejich politický Godot opravdu přijde. A promítají si do něho všechny své utkvělé představy o ideální politické straně, plné nových a čistých tváří, kterým vůbec nejde o moc a do politiky vstupují se sebezapřením z čirého lidumilství. Letos má Godot barvu zelenou. Nic proti Martinu Bursíkovi. Je to vzdělaný a kultivovaný člověk, i jako ministr zanechal docela dobrý dojem. Ale copak je někdo, kdo už byl členem vlády, nová politická tvář? Nebo je snad novou tváří Jihočeská matka Dana Kuchtová, jež ve svém protitemelínském zápalu tolik souzní s rakouskými extremisty blokujícími hranice? A co Petr Uhl? Je už teď čistě zelený, nebo stále ještě také trockista? A propos – Petr Uhl. Jak to že nikomu najednou nevadí, že kandiduje člen mediální rady? Vzpomínáte, jaké kolem toho bývávalo pohoršení? Mohl bych dlouze vyprávět. Ano, lidsky poctiví a v dobrém slova smyslu svérázní lidé, jako je Stanislav Penc, mohou být pro politiku osvěžením. Jenže jak to dopadlo kupříkladu se Svatoplukem Karáskem? Nechť mi promine, ale skončil jako komická figurka, kterou téměř nikdo nebere vážně. Ani v jeho vlastní straně.Nikomu svůj názor nevnucuji, ale když už nové tváře, spíše bych se porozhlížel po lidech typu Waltera Bartoše, Jiřího Pospíšila či Petra Gandaloviče. Tihle mladí stínoví ministři jsou přece také relativně novými tvářemi, navíc s bonusem jisté politické zkušenosti. A jak se skládá dobrý tým? Obvykle po třetinách. Ve vojácké hantýrce: třetina protřelí mazáci, třetina rozkoukaní půlročáci a třetina bažanti. Přesně takhle to dělají i zavedené strany. Není proto pravda, že zárukou nové krve je toliko nová strana. Může to být i naopak. Z nějakých záhadných důvodů někteří lidé propadají mýtu, že právě zelení mají patent na ochranu životního prostředí. Jenže největší pokrok v téhle sféře naše země udělala za Klausových vlád. Měřitelné parametry čistoty vzduchu a vody se tehdy zlepšily řádově o neuvěřitelných 90 procent. Co tehdy dělali a namnoze dosud dělají naši ekologisté? Nejvíce bojují proti nejekologičtějšímu Temelínu a naopak milují větrné elektrárny hyzdící krajinu. Kvůli ještěrkám blokují výstavbu dálnic, takže kamiony místo aby krajinou profrčely, plazí se okreskami a dusí lidi v okolních obcích. Trnem v oku jim je i nejekologičtější přeprava, totiž doprava lodní. Musely by se postavit jezy. Kdyby se zelení vyskytovali v minulých dobách, měl by smůlu Jakub Krčín i budovatelé vltavské kaskády. V parlamentu by ovšem zelení rozhodovali i o spoustě dalších věcí. Nejspíš stejně iracionálně. Martin Bursík má nezměrnou zásluhu, že ze strany vytěsnil extremisty Patočku a Beránka. Ale kolik dalších zůstalo? Při vší úctě, Bursík nerovná se Zelení a Zelení nerovnají se Bursík. Stále hrozí, že za umírněným předsedou vtrhnou do parlamentních lavic nikoli kultivovaní enviromentalističtí liberálové, nýbrž dogmatici ukrývající za zelenou slupkou červené jádro.Odložme brýle mámení. Žádný Godot nepřijde. A už vůbec ne v zeleném kabátě.Petr Štěpánek, 9. 3. 2006, www.petrstepanek.cz

Beseda s Petrem Nečasem

9.3.2006

ČRo

22:10 Studio STOP

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Příjemný večer, vážení posluchači. Máte naladěn Český rozhlas 6 a diskusní pořad Studio STOP. U mikrofonu jsou ...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Petr Holub ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A Jana Šmídová.

Pozvání k interview šestky dnes přijal první místopředseda ODS Petr Nečas. Dobrý večer.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Hezký večer.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pane místopředsedo, ODS začala před týdnem svou volební kampaň k červnovým volbám. Proč se v ní ODS obrací hlavně na voliče, kteří nepatří ke stabilnímu kádru? Na těch billboardech jsou vidět zaměstnanci, rodiny, důchodci. Je to tedy krok doleva?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Proč se domníváte, že tito lidé nepatří ke stabilnímu kádru voličů ODS? Já bych chtěl připomenout, že podle exit pools, které jsme si udali analýzy z posledních voleb v roce 2004, z těch krajských voleb, tak šedesát procent voličů ODS, lidí, kteří tehdy podpořili ODS, byli lidé, kteří měli nižší čisté příjmy na hlavu než dvanáct tisíc korun. Takže to nejsou žádné bohaté vrstvy jenom, které nás volí, a my chceme být skutečně silnou pravicovou stranou, to, čemu se v anglické politologické terminologii říká cath-all party, německé /nesrozumitelné/ a z tohoto pohledu máme samozřejmě i širší záběr na zaměstnanecké skupiny a podobně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Nicméně stále jste prezentováni jako strana pro bohaté, alespoň někteří si to myslí. Já neříkám, že vy to teď tak prezentujete, ale ve veřejnosti to v podvědomí je. Podle vás, podle názoru Petra Nečase, kdo je opravdu skalním voličem ODS?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Zaprvé si nemyslím, že to existuje ve veřejnosti, jinak bychom opravdu nedostávali tu podporu, která se pohybuje okolo třiceti procent, protože představa, že tady třicet procent bohatých zrovna nesedí. Kdo je skalní volič ODS? Já bych řekl, že napříč sociálními skupinami a sociálními vrstvami jsou to především lidé, kteří mají aktivní, činorodý přístup k životu, kteří mají pozitivní vidění světa, jsou ochotni něco udělat, pracovat na sobě, pracovat na svém okolí, nejsou jim lhostejné věci kolem sebe, jsou to lidé, kteří mají pozitivní pohled na svět.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Já jsem také četla různé průzkumy, bylo tam pár překvapivých faktů, například, že by vás volilo hodně žen, mimo jiné. Teď se musím místopředsedy ...

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Asi jsme šikovní chlapi.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Počkejte, počkejte, já vám hned rozbourám tu vaši vizi. Musím se prvního místopředsedy strany zeptat, proč tedy je tak málo žen na vašich vrcholných kandidátkách. Pokud vím, jsou dvě pouze, máme tedy čtrnáct krajů, proč tomu tak je?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Je to ještě relativně z těch parlamentních stran nejvíc a měli jsme dokonce navržené tři, bohužel ta jedna ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Paní Páralová neuspěla.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

... demokratických, demokratických procedur ... Neuspěla na to první místo. Já musím říci, že jsem velkým zastáncem toho, aby ženy dostávaly v ODS prostor. Já osobě bych dokonce raději viděl více než ty tři navržené. U nás platí důsledně demokratické procedury primárních voleb s hlasováním široké členské základny a já si nedovedu představit, že bychom zaváděli různé kvóty, různou pozitivní diskriminaci vůči komukoliv. Myslím si, že by to byl i výraz neúcty vůči dámám v ODS, protože ony samy by byly první, kdo by proti tomu protestoval, prostě proto, že tvrdí, že jsou neméně tak dobré, jako jsme my. A mají v tom pravdu. A nepotřebují tudíž žádné zvýhodňování. Takže já doufám, že třeba již za čtyři roky těch lídryň, vidíte ani neexistuje pořádný český přepis ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

To budete muset také napravit.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

... ekvivalentu, bude více a já osobně bych to jenom přivítal. Já mám s ženami v politice tu nejlepší zkušenost.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vaším úplně nejpevnějším jádrem nicméně podle sociologických průzkumů jsou živnostníci. Je to také nesmírně široká část populace, jsou to statisíce lidí. Těmito lidmi si jste jisti? Neobáváte se, že když svou kampaň soustředíte třeba na rodiny nebo na důchodce, že budou hledat někde více napravo?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Máte pravdu, není to dokonce ani bezvýznamná sociální skupina, osoby samostatně výdělečně činné, což je širší rejstřík než jenom živnostníci. Patří tam například soukromí lékaři, tvoří zhruba dvanác procent práce schopného obyvatelstva, čili je to poměrně značná část našeho obyvatelstva. Nebojíme se toho, protože i živnostníci jsou rodiny s dětmi, i mezi živnostníky jsou důchodci, takže určitě tato témata zasahují i je. Pak samozřejmě my přijdeme i s konkrétním návrhem našeho programu pro živnostníky, slíbíme zrušit některá byrokratická omezení, nesmysly, jako jsou minimální daně nebo registrační pokladny. Přijdeme s programem snížení daní a snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění, s programem zvýšení limitu povinné platby daně z přidané hodnoty a tak dále, a tak dále. Čili bude tam celá řada programových hitů zaměřených i na živnostníky.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A kdy jim to sdělíte?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Máme přesně načasovanou na sekvence kampaň. Ta kampaň se bude postupně rozjíždět, bude postupně gradovat. Říkám velmi otevřeně, že jsme se poučili z kampaně v roce 2002, kdy jsme začali již v lednu a v únoru a pak nám v podstatě na tom konci došel dech. My jsme se i na základě zkušeností voleb v Německu a v Polsku jednoznačně přesvědčili, že ta kampaň musí gradovat a musí vygradovat do jakéhosi vrcholu bezprostředně až před těmi volbami. Čili všechny tyto věci, o kterých mluvím, přijdou a přijdou v pravý čas, podle přesně schváleného plánu a strategie naší kampaně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Na to jsem se právě chtěla zeptat. Váš předseda Mirek Topolánek ve středečním rozhovoru pro Mladou frontu DNES řekl, že o detailech vaší strategie ví jen devět lidí. To je téměř jako nějaké úzké vedení Pentagonu, až jsem se zalekla, že to je taková tajnost, a to proto, aby vám tu kampaň někdo nevykradl. Teď opravdu ho cituji. Je to tedy tak překvapivá bomba, že se bojíte o plod své práce a patříte vy k oněm devíti lidem, kteří vědí všechny podrobnosti?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Nevím, jestli vím úplně všechny podrobnosti, o některé se ani nezajímám, ale vím toho o kampani opravdu hodně, jsem konec konců hlavním autorem volební strategie ODS a zodpovídám z vedení ODS za volební program. Takže bych něco o té kampani měl vědět. Ve všech politických stranách, i v ODS to tak bylo, že detaily kampaně se neroztrubovaly do širší veřejnosti. Opravdu tam hrozí úniky informací. Ne ze zlé vůle, ale někdo prostě povykládá něco, co třeba neměl, a to způsobuje nevýhodu v tom, tom volebním střetu. Takže to, že existuje vždycky pouze omezená skupina lidí, kteří ví nebo mají přístup opravdu ke všem informacím a ke všem detailům, je standardní věc. Je to ve všech politických stranách a teď se můžeme bavit o tom, jestli někde je to pět lidí, někde deset lidí.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A souhlasí s touto strategií opravdu všichni lidé z vedení ODS? Ono se totiž často říká, že něco jiného si myslí senátoři, něco jiného poslanci, hejtmani či pražský primátor Bém. Jste tedy zajedno a všichni se účastníte kampaně?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Ano, jsme zajedno, my jsme velmi pyšní na výsledky našich hejtmanů, hodláme se hodně opřít o výsledky krajů. Našich třináct hejtmanů, včetně tedy pražského primátora, odvádí skvělou práci a my samozřejmě se s nimi aktivně zapojíme do kampaně.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy už jste tu kampaň trochu zahájili, například dnes vaše strana začala rozdávat papírové kolečko, pomocí kterého si voliči budou moci vypočítat, kolik peněz získají zavedením rovné daně ve výši patnácti procent a také po dalších daňových změnách, o nich už jste hovořil. Patří tedy, pane místopředsedo, rovná daň i nadále k hlavním motivům vaší kampaně?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Samozřejmě, že rovná daň, kterou mimochodem máme ve svém programu již od roku 98, je jakousi vlajkovou lodí našeho programu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže úplně nejhlavnější bod.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Je to vlajková loď. Aby flotila byla úspěšná, tak nestačí mít pouze vlajkovou loď, čili my nemáme pouze rovnou daň a postupně budeme přicházet i se silnými tématy, které řeší problémy, které zajímají naše občany, počínaje problémy nezaměstnanosti až po problémy rodin s dětmi a podobně.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A vy se nebojíte, že dopadnete jako kolegové z CDU, kteří také zmínili rovnou daň před volbami a příliš se jim to nevyplatilo, aspoň podle pozdějších reakcí samotných straníků. S rovnou daní přišla také Občanská platforma v Polsku a její kritika nakonec vyzdvihla do nejvyšších míst ve státě bratry Kaczyńské. Nebojíte se tedy, že je to trochu nešťastná karta?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Nemyslím si to a konec konců ODS s touto kartou hraje velmi otevřeně již osm let. To za prvé. Za druhé, ty problémy konkrétně v Německu byly způsobené právě tím, že ve svém programu CDU rovnou daň neměla. To byl návrh profesora Kirchhofa, odborného mluvčího v kompetenčním týmu paní Merkelové, byl vystřelen uprostřed kampaně bez toho, aby byl projednán a široce sdílen členskou základnou. To je diametrálně odlišná situace od ODS. ODS program zavedení rovné daně považuje za naprostou samozřejmost. Je sdílen širokou členskou základnou, chcete-li i skalními voliči ODS, takže to je jiná situace, než byla situace v Německu nebo v Polsku, kdy oni zkoušeli na poslední chvíli vytáhnout nějaký, nějaký oblíbený hit, který se osvědčil třeba v některých středoevropských zemích.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Říkáte, že v tomto jste tedy zcela konsistentní. Ovšem, když právě člověk pozoruje váš senátní klub, tak tam došlo k velkému obratu. Senátoři naprosto opustili dosavadní politiku nulové tolerance k vládě, domluvili kompromis s ministry ČSSD, myslím tím se Škromachem především a ministrem Martínkem, a dohodli se s nimi na konečném znění některých důležitých zákonů. Týká se to například zákona o nájemném, stavebního zákona, řady sociálních zákonů. Teď přijdou tyto zákony v té kompromisní podobě do sněmovny. Tam je ODS také podpoří?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Máme zavedenou takovou praxi, že drtivou většinu toho, co navrhnou naši senátoři a prosadí naši senátoři, tak pak automaticky pro to hlasuje poslanecký klub. Takže v tom není nic nového. Zrovna tak není nic nového, že údajně naši senátoři opustili politiku nulové tolerance. Já chci zdůraznit, že nulová tolerance u nás nebyl přístup, a priori negativní přístup k návrhům vlády, ale byla to nulová tolerance vůči špatným, někdy až hloupým návrhům vlády typu registrační pokladny, balené koblihy a podobně. Mohl bych tady vyjmenovat celou řadu. Takže my jsme vůči rozumným návrhům vlády vždy měli konstruktivní přístup a můžeme to dokladovat i statistikou. Čtyřicet procent vládních předloh zákonů bylo schváleno i hlasy poslanců ODS. Podobně je tomu i v Senátu, takže to je standardní postup a o stavebním zákonu, zákonu o deregulaci nájemného, se velmi rozsáhle vyjednávalo i ve sněmovně a vyjednávalo se i s ODS.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Když se vám tak dobře kooperuje na těch rozumných věcech, dejme tomu s ČSSD, nebyla by nakonec nejlepší přece jenom velká koalice po volbách?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Problém je v tom, že těch rozumných věcí je velmi málo.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Čtyřicet procent není málo.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Čtyřicet procent, do toho jsou zahrnuté i čistě technické normy. Já nevím, proč bychom měli být nulově tolerantní vůči zákonu o puncovnictví kovů, to by asi příliš velký smysl nemělo a když se podíváte do agendy do sněmovny, tak zjistíte, že velká část těch zákonů má tento technicistní, nepolitický nebo nestranický charakter. Ta druhá poznámka, nemyslím si, že by dobrým řešením pro tuto zemi byla velká koalice, že by to prospělo ekonomice, nemyslím si, že by to prospělo této zemi, nemyslím si dokonce, že by to prospělo ODS a konec konců ani sociální demokracii. Navíc sociální demokracie pod vedením pana Paroubka vykročila tak zřetelně, tak jasně a tak daleko ke spolupráci s komunistickou stranou, že pro nás se stává velmi těžko akceptovatelným partnerem.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ona velká koalice nikdy není dobrým řešením, ona bývá nutností. Vy teď vlastně jste se sociálními demokraty dohodli nejméně deset velmi významným zákonů, našli jste u toho kompromis, tudíž když přijde nutnost, nebude jiná možnost, tak nemůžete vyloučit ani velkou koalici.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Já nevylučuji žádné řešení, vždy rozumný politik musí s jistou pokorou přijmout volební výsledek, konec konců rozhodují voliči, nikoliv politici. Na druhé straně říkám, že tato spolupráce je krajně nepravděpodobná, nežádoucí, nevítaná, nechtěná.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Podle posledních průzkumů veřejného mínění by jedinou životaschopnou koalicí, když tedy odhlédneme od té zavržené, v tuto chvíli velké koalice, by bylo uskupení ODS, KDU-ČSL a zelení. Jejich předsedy Martina Bursíka jsme se ještě před několika průzkumy potvrzujícími růst preferencí zeptali, s kým by jeho strana do voleb šla.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Na to vám neodpovím, a to naprosto z principu. My nemáme vůbec žádný důvod se vymezovat negativně vůči jakékoliv politické straně vyjma komunistické strany, což jsme učinili. Nepřijali jsme žádné bohumínské nebo jaká usnesení má sociální demokracie, ale řekli jsme to jasně. My v téhle politické soutěži, kterou už si teď dovedeme zhruba představit, jak na sebe budou ty dva velké bloky útočit před volbami a budou strašit voliče jeden druhého a vzkazovat si přes média, kdo je větší hlupák, tak my budeme z principu držet věcnou politiku a nabízet lidem konkrétní nová témata v politice. A až bude po těch volbách, tak si sedneme k jednání a položíme ta naše klíčová témata na stůl a budeme se dívat na to, jak na to naši političtí partneři reagují a nakolik jsou vlastně schopni a připraveni tahle témata vzít vážně.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Člen předchozího vedení zelených Jakub Patočka připouštěl koalici se sociálními demokraty a komunisty. Proč vy jí nepřipouštíte?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Já nepřipouštím koalici žádnou. Jakub Patočka byl hodně uhranutý tím Václavem Klausem a ODS a já jsem si taky jaksi dal práci, abych poslal ten vzkaz a nechal přes média vzkázat, že nemám žádný důvod mlátit ODS po hlavě. Což myslím naprosto vážně. Přirozeně že také dlouhodobě sleduji jak programy politické, tak chování ODS a sociální demokracie a jsou tady ty programové překryvy. Jednotlivé v tuhle chvíli analyzujeme a také se díváme na to, kde jsou rozdíly v těch politických programech, které jsou zásadní. Aktuálně téma, ČEZ oznámil, že by chtěl rozhodnout o výstavbě dalších dvou bloků jaderných elektráren, tohle je téma, které zelení nikdy nebudou podporovat a vždy budou pro dlouhodobé vystoupení z jaderné energetiky a obnovitelné zdroje úspory. Objevilo se v médiích, že sociální demokracie tohle má ve svém volebním programu a ODS se vyjádřila tak, že si myslí, že by tady měl být vlastně vyvážený mix všech typů energetických zdrojů. A tohle jsou témata, která jsou vážná. Tohle jsou témata, která samozřejmě je potřebí s těmi politickými partnery o nich včas mluvit, aby se nestaly vlastně bariérou ještě dříve, než-li dojde na ty volby a sedneme si k tomu stolu. A je to zhruba totéž, jako kdybychom my do našeho volebního programu dali například věc, kterou samozřejmě nehodláme tam dát, například že zrušíme odbory a zrušíme zákoník práce.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Uvedl předseda Strany zelených Martin Bursík.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pane místopředsedo, vy věříte předpovědím, že se zelení dostanou do sněmovny? A vítal byste jejich účast?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Naprosto akceptuji to, že část české mediální scény je uhranutá konkrétně třemi výsledky třech agentur provedených v rozmezí tří týdnů všeho všudy, takže teď to vypadá, jako kdyby hlavní téma bylo to, zda se zelení dostanou, nebo nedostanou. Já si nemyslím, že o tom jsou volby jak v České republice, myslím si, že primárně tématem voleb je to, zda pan Paroubek a pan Filip budou mít většinu v Poslanecké sněmovně a budou společně kočírovat následující čtyři roky tuto zemi.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže vy tomu nevěříte, že se dostanou?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Já to vůbec nevylučuju, ale v současné době ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A byl byste rád, kdyby tam byli?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Já si myslím, že jednodušší koalice je dvoukoalice, to znamená například koalice ODS, KDU-ČSL. Každý další partner vnáší nestabilitu. To je obecná politologická poučka z teorie koaličních vztahů. Na to jsou celé učebnice, to není nic proti českým zeleným. Uvidíme, jak bude vypadat trend. Je zjevné, že tady existuje významná část voličů, kteří, dejme tomu, byli ochotni za určitých okolností volit sociální demokracii, volili špidlovskou sociální demokracii v roce 2002, od ní se odvrátili ještě markantněji po nástupu Jiřího Paroubka a jeho jednoznačnému přiklonění se ke komunistům. Uvidíme, co řeknou trendy. Znovu opakuji, výzkumy pocházející z jednoho měsíce mohou něco říkat, ale současně jejich vypovídací schopnost je třeba brát s velkou rezervou. Když si to přepočítáte na konkrétní respondenty, tak zjistíte, že celý tento mediální mumraj způsobilo řádově padesát respondentů, kteří vyjádřili svou vůli pro případně zelené.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

No, to není tak úplně pravda, protože ten velký průzkum, který dělala Česká televize, se obrátil na šest tisíc lidí, a to už je velmi relevantní společenský vzorek.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Ano, to je jeden průzkum, já mluvím o těch dalších. Standardní průzkum STEM je tisíc čtyři sta lidí. Zhruba padesát procent odpovídá, že se nechce zúčastnit voleb, to znamená, jedno procento z těch, z kterých se počítá konkrétní volební výsledek, je zhruba sedm lidí. Tak si to spočítejte, sedmkrát sedm je čtyřicet devět. Takže myslím, že se nepletu, já mluvím o těch dalších průzkumech. Pro nás platí obecně, že jsme připraveni jednat s každou demokratickou stranou, která se dostane do Poslanecké sněmovny a nechce spolupracovat s komunistickou stranou.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A vy si třeba dokážete představit domluvu s tak nekonformními lidmi, jako je třeba Petr Uhl nebo Stanislav Penc nebo pan Pávek z Jindřichovic v Libereckém kraji?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Pro mě skutečně bude otázkou, zda vůbec Strana zelených bude schopna dodržet nějaký konzistentní program, protože opravdu oni z, dejme tomu, politických realistů typu pana Bursíka, který je zkušený politický harcovník, je to člověk, který byl poslancem, ministrem, prošel dvěma dalšími politickými stranami, až třeba po trockistu pana Uhla, komentátora Práva, takže opravdu je otázkou, nakolik to, co říká pan Bursík, opravdu bude reprezentovat Stranu zelených a zda oni jsou vůbec schopni dávat nějaké konsistentní vyjádření k politice, za kterým opravdu případný poslanecký klub Strany zelených bude stát. Protože být formálně součástí nějakého například koaličního uskupení, a přitom nebýt schopný garantovat v drtivé většině hlasování drtivou většinu hlasů své politické strany, tak je v podstatě bezcenný politický výsledek. Takže uvidíme, jak se vyvine i situace uvnitř Strany zelených. Pan Bursík, který je dneska předsedou, ještě před rokem a půl, pokud se nepletu, vůbec ve Straně zelených nebyl, klíčové osobnosti typu pana Patočky a pana Beránka, které ještě nedávno Stranu zelených vedly, reprezentovaly, jsou dneska buďto úplně nebo částečně na odchodu z této strany. U této strany stačí příchod zorganizované skupiny ve velikosti zhruba dvě stě lidí, aby úplně začali překlápět mocenské poměry, takže uvidíme, nakolik to bude vůbec stabilizovaná politická strana. Platí to, co jsem řekl, my považujeme zelené za demokratickou politickou stranu a my jsme s demokraty, kteří odmítají spolupracovat s komunisty, připraveni usednout za jednací stůl. Zda by ta jednání byla nebo nebyla úspěšná je jiná otázka, ale tento axiom platí stoprocentně.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Když vidím průzkumy veřejného mínění, tak já jim věřím, těm seriozním, do té míry, že říkají, že ty strany, které se dostanou někam nahoru, tak skutečně mají šanci se do sněmovny dostat. Kromě zelených se mluví ještě o dvou malých stranách, tedy Nezávislých a Evropských demokratech. Vy sám si myslíte, že by ten trend útěku od velkých stran, takový trend tady přece jako částečně probíhá, že by mohl vyzdvihnout ještě jinou stranu?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Nevím, jestli tady probíhá trend útěku od velkých stran. Konec konců to, že se redukuje stranické pole na čtyři až pět stran, a teď je otázka, jestli tou pátou bude ještě další malá strana vedle KDU-ČSL, tak to, když se podíváte, tak stabilně vypadají volební výsledky prakticky od roku 98. To je ... I zkušenosti z vývoje západních parlamentních systémů ukazují, že by to ani nebyla dobrá známka, protože stabilní vláda musí být založena na silných partnerech, kolem kterých se, dejme tomu, shromáždí i menší politické strany, ale příliš rozdrobená politická scéna efektivitě a kvalitě vládnutí vůbec neprospívá, takže já bych byl zatím opatrný. Když si uděláte dlouhodobou časovou řadu součtu volebních výsledků právě těch malých stran, tak zjistíte, že ten celkový součet se prakticky vůbec neliší, že jenom mírně narostl úbytkem teď v posledním měsíci od sociální demokracie, ale ta konstanta, to znamená Evropští demokraté plus Nezávislí Vladimíra Želeného, zelení a podobně, zjistíte, že ten výsledek se pohybuje v rozmezí zhruba dvou až tří procent. Tady, tady bych zatím byl poměrně rezervovaný.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já jsem se právě díval na průzkum agentury Factum. Tam v posledních měsících měly ty čtyři tradiční parlamentní strany osmdesát sedm procent a začátkem roku to začlo klesat, teď je to nějakých osmdesát jedna procent. Je to přece jen nějaká změna, na kterou byste snad měli reagovat, nebo to berete skutečně jako že to je pofidérní?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Uděláme z toho trošku sociologický seminář, nedá se nic dělat. Zaprvé Factum Invenio neuveřejňuje průzkum, ale volební prognózu, což je trošku něco jiného. Tam se započítávají různé číselné koeficienty, které dokonce do sebe berou odhad výsledků voleb těch minulých, čili z roku 2002. Druhá metodologická poznámka: Právě pokud děláte tyto velké součty typu preferencí nad osmdesát procent, tam odchylka pěti, šesti procent je v rámci statistické chyby. Takže ten výsledek dávat mu teď nějaké dalekosáhlé závěry, zda je to úbytek od velkých stran, pohyb od osmdesáti sedmi na osmdesát jedna procent u takto velkého čísla je v rámci statistické chyby.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Jedním z aktuálních volebních témat se stal kromě problémů zdravotnictví také boj proti korupci. Ten, jak uslyšíme z úst premiéra Jiřího Paroubka, je zarámován do stále četnějších konkrétních případů korupčních jednání.

Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/

--------------------

To je i součást určité politické hry, protože já jenom vezmu tu pseudokauzu Unipetrol, kde se nic neprokázalo, protože se ani prokázat nemohlo, myslím v rámci vyšetřovací komise a kdy to nejsilnější opoziční strana pochopila jako možnost jak útočit na sociální demokracii. Je zřejmé, že ta nahrávka, která byla provedena, byla provedena, řekněme, někým, kdo to dodavatelsky zajistil, kdo ovládá určitou zpravodajskou práci, byla dodána redaktorovi Novy, puštěna v médiích, okomentována, využita, já si myslím, že Občanská demokratická strana a s ní spjatá média, především Mladá fronta DNES, Lidové noviny, někteří novináři i z dalších médií, dají se ti lidé jmenovat, chtějí jít stejnou cestou, jako šla polská pravice před volbami, to znamená naprosto zničujícím způsobem pouštět nejrůznější pseudokauzy, kauzy, rozvíjet je, spojovat je s vládou levice a tím vlastně tu vládu ničit. V případě České republiky je to pro ně složitější, protože já jsem novým předsedou vlády, jsem deset měsíců předsedou vlády a těžko na mě něco mohou najít, proto se konstruují věci. Jako třeba v Mladé frontě jsem se dozvěděl, že jsem vlastně vyžadoval zatykač na Tomáše Pitra. To jsou konstrukce bez jakéhokoliv důkazu. Kdyby je Mladá fronta měla, ty důkazy, tak už by je dávno jistě předložila. Zítra se objeví něco jiného, pozítří zase něco jiného. Myslím si, že lidé jsou zatím velmi rozumní u nás, to znamená, že vědí, že je to součástí předvolebního boje. Ten důvod, řekněme, takovéhoto postupu je srazit důvěryhodnost mně, třeba jako politika, sociální demokracie jako strany, otrávit voliče této strany nebo vůbec voliče tak, aby nešli k volbám. No, a víme, že voliči Občanské demokratické strany jsou prostě motivovaní jít k volbám. Takže to je celá hra, která zatím je, já si myslím, že je to prostě polský scénář vedení volební kampaně, naprosto nevybíravé kampaně, s využitím podlých informací a dezinformací, s využitím médií, které jsou na straně Občanské demokratické strany. Tak já to vidím.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Ze slov premiéra Jiřího Paroubka se zdá, že korupce, tento nelichotivý a velmi nebezpečný jev, se teď stane pouze součástí předvolebního boje a boj proti němu opět vyšumí do ztracena. Co udělá ODS, aby se tak nestalo?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Nesmí vyšumět do ztracena. Korupce je závažný problém této společnosti, rozleptává ji jako metastázy rakoviny a podlamuje důvěru lidí ve fungování demokratického systému. Korupce v této zemi je, je na komunální, krajské i celostátní úrovni. Můžeme se bavit o míře této korupce. Strkat před tím hlavu do písku, jako se snaží pan předseda vlády, je podle mého názoru strašně špatně, protože v některých chvílích je již těžké odlišit, kde začíná svět organizovaného zločinu a kde začíná svět státních struktur. Kauzy jako Berdychův gang, konkursní soudce Berka, některé věci kolem některých privatizací jako Unipetrol a podobně, v té chvíli je rozmnožený ten jasný přeryv, který by tam měl být mezi organizovaným zločinem a státními strukturami, a to je velmi závažné a bohužel v těch posledních letech to spíše vypadá, že z korupce se stal systém. Ze selhání jednotlivců se postupně stává něco, co bývá bagatelizováno, co podle mého názoru velmi ohrožuje naši společnost.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A co se s tím dá dělat? Teď se o korupci mluví, protože je před volbami, je to vhodné téma asi úplně pro všechny, zvlášť opoziční strany, tak co bude po volbách?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Já jsem přesvědčen, že musíme postavit ta protikorupční opatření na dvou takových základních pilířích. Prvním je bezesporu prevence. Čím větší moc dáváte státu, čím více přerozdělujete, čím více potřebujete pro různé životní úkony razítek, povolení, různých úředních vyjádření, tím rozšiřujete prostor korupce. Naopak čím méně prostoru dáváte státu, čím méně přerozdělujete, čím méně potřebujete různých byrokratických regulací, razítek, povolení a podobně, tím prostor korupce zmenšujete. To zaprvé. Za druhé musí být zavedeny důsledný postih. Proto my budeme navrhovat, aby se součástí těch protikorupčních opatření stal zvláštní soud, specializovaný na stíhání korupce veřejných činitelů, pracovníků veřejné správy a ústavních činitelů. Byl by to specializovaný soud se specializovanými senáty, který by dokázal rozkrýt tyto velmi komplikované a těžké kriminální činy. Protože jedním z průvodních jevů korupce je, že jsou to zpravidla velmi komplikované případy, které se velmi těžko dokazují, vyžadují prostě speciální přístup policie i státního zastupitelství a my chceme zřídit tento zvláštní soud, který bude zaměřen na korupci ve veřejné správě a v politických institucích, jemu odpovídající strukturu na státním zastupitelství a samozřejmě příslušné policejní složky. Jsme přesvědčeni, že i touhletou cestou ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ale nebude to, pane místopředsedo, lehký proces. A nebude také okamžitý, že?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Teď nevím, jestli to myslíte ironicky nebo s otazníkem.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

No, s otazníkem a ptám se jako znepokojený občan, tedy občanka. Korupci považuji za ohromné zlo.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Přesně tak. My chceme tyto instituce zřídit samozřejmě co nejdříve. A mimochodem i ve významný části odborné veřejnosti, mezi soudci a státními zástupci má tato věc docela ohlas, protože právě je rozdíl, jestli příklad soudce okresního nebo krajského soudu a zvláště v případě toho okresního, kde je jenom jeden profesionál a dva přísedící, takzvaní soudci z lidu, jednou za uherský rok dostanou korupční kauzu, tak se v tom orientují velmi těžce, líčení je velmi dlouhé, komplikované, takže když zřídíme specializovanou instituci obsazenou profesionálními soudci, kteří budou zamřeni na tuto problematiku, a samozřejmě příslušní žalobci, to znamená státní zástupci, budou zaměřeni na tuto problematiku, tak právě v té oblasti veřejné správy a politických institucí jsme přesvědčeni, že to bude znamenat znatelný postih tohoto korupčního jednání a pokrok.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Boj proti korupci má ostatně v programu i ČSSD a z citovaného rozhovoru je jasné, že premiér Paroubek také ten jev považuje za velmi kritický a nešťastný. Ale zároveň naší stanici také řekl, že zejména legislativní zbraně pro boj s korupcí již částečně existují.

Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/

--------------------

Je zde zákon o střetu zájmů, možná, že ještě bude komplikace se Senátem nebo s prezidentem republiky, prošel Poslaneckou sněmovnou, myslím, že to může být dobrý zákon, i když ne dokonalý, je zde insolvenční zákon, který větším způsobem chrání věřitele, nový zákon o veřejné zakázce, no, a samozřejmě, že tady ještě chybí zákon o majetkovém přiznání. My bohužel jsme součástí koalice, kde nejsme schopni se dohodnout na takovémto zákonu. My bychom byli se schopni se dohodnout na takovémto zákonu s komunisty, ale to bohužel neodpovídá duchu té smlouvy o spolupráci, takže v tomto volebním období to prostě nejde, abychom to udělali. Kromě toho komunisté mají přeci jenom trošku až militantní názory v této věci, a to si myslíme, že je zase příliš, takže my chceme zákon o majetkových přiznáních, ale přeci jenom, řekl bych, jiný, než si ho představují komunisté. Ten zákon o majetkových přiznáních bude u nás potřeba, takže my ho máme také ve volebním programu. A já bych chtěl říci, že pokud sociální demokracie bude vítěznou politickou stranou, tak tento zákon připraví pro Poslaneckou sněmovnu a zajistí jeho schválení. Bohužel s těmi majetkovými přiznáními to nešlo ani za Zemanovy vlády, protože ta se opírala o opoziční smlouvu a Občanská demokratická strana na to nechtěla slyšet. Takže v situaci, kdy sociální demokracie nemá absolutní většinu v Poslanecké sněmovně, tak nemůže prosadit všechny prvky svého volebního programu, včetně majetkových přiznání a jak se ukázalo, tak až v závěru tohoto volebního období za mé vlády se podařilo prosadit ty zákony, o kterých jsem hovořil. Předtím to jaksi bylo trošku složité. To nešlo. Dneska máme zkrátka právní bázi, z které je možné vycházet, je možné pojmenovat, co je střet zájmů, jsou tam také sankce v tom zákoně, a to je velmi důležité.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Uvedl pro Český rozhlas 6 premiér Jiří Paroubek.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Pane místopředsedo, slyšeli jsme názor premiéra, ten tvrdí, že ČSSD vždy bojovala proti korupci, ovšem ODS jí v tom nějakou dobu bránila, ale teď už se to skutečně rozjelo. Vy s tím asi nebudete úplně souhlasit?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

No, já myslím, že každý, kdo si připomene právě kauzy, jako je Berdych, Berka, dálnice D 47, Unipetrol, kauzy na ministerstvu zemědělství, Grossův byt a podobně, tak se musí usmívat nad tvrzením, že sociální demokracie bojuje proti korupci. Za druhé platí to, že zákony o střetu zájmů, o veřejných zakázkách a podobně jsou právě ty zákony, které byly přijaty i hlasy ODS a naopak to byly pozměňovací návrhy ODS, která třeba v tom zákonu o střetu zájmů rozšířily působnost tohoto zákona. Například na rozsáhlé oblasti veřejné správy a v celé řadě oblastí vedly ke zpřísnění tohoto zákona. Čili to byly pozměňovací návrhy ODS, které byly přijaty. No, a poslední věc, která se týká mýtických majetkových přiznáních. Sociální demokracie chce paušálně pohlížet na lidi od určité úrovně majetku jako na potenciální zločince, a s tím my nemůžeme souhlasit. Byť navrhují někdy vysoké částky, v řádech milionů, tak musím říci, že například každý soukromý farmář mající farmu okolo padesáti hektarů, tak na svém movitém a nemovitém majetku bezesporu dosahuje těchto milionových hodnot, přestože jeho příjem je v oblasti podprůměrného platu. Takže každý například farmář by byl nucen podávat toto majetkové přiznání.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Vy jste tedy, promiňte, zcela proti majetkovým přiznáním.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Já se k tomu hned dostanu. Navíc se ukazuje, že lidé, jako je pan Pitr, žádný majetek oficiálně nemají. Čili, kdo chce podvádět, tak prostě si najde cestu bez ohledu na majetková přiznání. My jsme pro majetková přiznání v případě, že je člověk pravomocně odsouzen za delikt v oblasti hospodářské kriminality nebo korupce. V té chvíli by automaticky soud posuzoval, zda ten člověk je schopen doložit původ svého majetku. A ten majetek, jehož původ by nebyl schopen doložit z legálních příjmů, tak by byl takto pravomocně odsouzenému člověku zabaven. I kdyby přišla sociální demokracie s principem majetkových přiznání u pravomocně odsouzených osob za hospodářské delikty a korupci, má všechny hlasy ODS.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Když si to člověk domyslí, tak asi největším skandálem posledních týdnů byla zpráva, že se ředitel Národního bezpečnostního úřadu zapletl do korupční aféry soudce Berky. Vy jste stínový ministr obrany, myslíte si, že tato aféra může zhoršit postavení Česko republiky v Severoatlantické alianci?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

V každém případě nám neprospěla, protože v NATO se sdílí obrovské množství utajovaných informací a jestliže určitá země má pověst země, kde je možné třeba za úplatu nebo na základě přátelských kontaktů získat bezpečnostní prověrku, tak to samozřejmě pověsti České republiky neprospěje. Takže pevně doufám, že tato věc bude co nejrychleji vyřešena a nebude znevěrohodněn systém bezpečnostních prověrek v České republice.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

A co by se mělo udělat?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Mělo by dojít k rozsáhlým výměnám, možná i strukturálním změnám v Národním bezpečnostním úřadu. A musím se přiznat, že já osobně bych se nebránil ani debatě o vytvoření nové instituce na zelené louce.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Myslíte, že se to stihne do voleb?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Do voleb se to nestihne v žádném případě. Je možné to stihnout do konce letošního roku.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Když už jsme u té stínové vlády, váš předseda a stínový premiér Mirek Topolánek před několika dny ohlásil rozpuštění vašeho stínového kabinetu s tím, že už je úkol splněn. Jak vaši stínovou činnost tedy hodnotíte?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Mou osobně?

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, ale i celé vlády nakonec.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Samozřejmě v politice platí, že když se člověk nepochválí, tak se nikdy pochvaly nedočká, ale já hodnotím svoji, svoji činnost jako stínového ministra obrany pozitivně, mám dobré ohlasy od voličů, ale i odborné komunity, která se zabývá problematikou bezpečnosti a obrany. A myslím si, že v této věci jsem se stal docela respektovaným politikem, respektive jsem nezaznamenal žádné velké výhrady, byť i třeba od protivníků z jiných politických stran vůči své kompetenci, vůči svým znalostem v této oblasti. Platí také to, že samozřejmě u té stínové vlády ne každý využil tu šanci, kterou dostal. Stejným způsobem někdo ji využil naplno, někdo spíše ne, ale musíme být trošku spravedliví k těm stínovým ministrům, oni totiž jsou sice formálně stínoví ministři, ale na rozdíl od těch ministrů skutečných nemají za sebou žádné stínové ministerstvo, takže například žádat po nich, aby vždy předkládali stejně propracované alternativy, na kterých v tom ministerstvu pracují třeba stovky lidí toho úřednického aparátu, který je nějak kvalifikovaný, tak je samozřejmě naivní a v podstatě nemožné. Je možné považovat ty stínové ministry spíše za něco, co bych nazval odborným mluvčím nejsilnější opoziční strany. A je skutečností, že s koncem volebního období stínová vláda končí. Máme zhruba osmdesát dní před volbami, čili její, její další fungování v tuto chvíli nemá žádný velký význam.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Říkáte, že jste byli dobří, to znamená ...

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Jak kdo samozřejmě, to já neříkám obecně. Já jsem tady otevřeně řekl, že někteří kolegové či kolegyně tu šanci využili, někteří ji nevyužili.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Mě právě zajímalo kdo, protože já si chci teď už přestavit, kdo ze stínové vlády jde do té skutečné, pokud by tedy ODS sestavovala vládu, kdo tedy jak má místo ze stínových ministrů jisté a u koho je naopak zřetelné, že by nejspíš v té skutečné vládě nebyl?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Vždy platilo, že jisté místo ze stínové vlády nemá nikdo. Platí to i v tento okamžik. My jsme také vždy říkali, že ne každý stínový ministr je reálným kandidátem na post skutečného ministra, takže o tom bude jednak rozhodovat výsledek voleb, povolební jednání, schopnosti, podpora těch lidí, jejich třeba politický mandát, podpora ve straně, třeba provést některé zásadní změny v tom resortu. Ale jsou to v tuto chvíli naprosto předčasné úvahy.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A stínový premiér je tedy jistý skutečný premiér, když uspějete ve volbách?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Ano, každá rozumná politická strana nominuje svého předsedu na post předsedy vlády.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Já vím ještě o jedné jistotě, a to je váš stínový ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič, který říkal, že určitě ministrem pro místní rozvoj nebude, protože do jeho programu patří zrušení tohoto ministerstva.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Například. Obecně si myslíme, že těch ministerstev máme možná příliš, příliš mnoho,takže chceme provést redukci.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Než bude pan kolega pokračovat, zeptám se, jestli zrušíte ministerstvo kultury, jak se ve vaší straně také často hovořilo. Ale je to už před časem, pravda.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Je to již před časem, nemyslím si, že by zrovna v tuto chvíli toto bylo aktuální, protože, když se podíváte i na ty administrativní náklady, tak tam zrovna není to jádro problému. Navíc my máme silný pocit, že ministerstvo kultury úspěšně ruší současný pan ministr svými neuvěřitelnými tahy v oblasti památkové péče, personálních výměn, v podstatě ministerstvo kultury se stává jakousi rozvalinou.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Abychom měli ještě něco jistého, tak bych se zeptal, čím vlastně budete vy po volbách, tedy za předpokladu, že uspějete, protože vy jste byl tedy stínovým ministrem obrany, stále častěji však komentujete poměry v sociálním a zdravotním systému. Znamená to tedy, že nemusíte být zrovna přes obranu, ale můžete přejít do toho jiného resortu?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Rozdělování pozic v tuto chvíli je naprosto předčasné a věřte tomu, nebo nevěřte, my se tímto vůbec nezabýváme, nevěnovali jsme tomu ani jednu jedinou sekundu nebo minutu nějakých debat. My se v tuto chvíli orientujeme na volební úspěch a na to, abychom ODS úspěšně protáhli touto zkouškou. Jakékoliv rozdělování funkcí opravdu v tuto chvíli nás vůbec netrápí. Nezabýváme se tím. Já jsem současně prvním místopředsedou ODS, takže obecně patří k mým povinnostem vyjadřovat se k širšímu rejstříku témat, než je obrana. Na druhou stranu já jsem se vždycky a dlouhodobě zabýval velmi silně i třeba sociálními otázkami, rodinnou politikou, problematikou školství a vzdělávání, ale i skutečností, že novináři za mnou spíše chodili s problematikou obrany, kterou jsem se také samozřejmě profesionálně a dlouhodobě zabýval. Člověk na pozici místopředsedy silné parlamentní strany musí mít širší záběr a musí být schopen se vyjadřovat k širšímu rejstříku politických problémů než v úzkém resortním pohledu.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Vy kandidujete za občanské demokraty na Zlínsku například proti Zdeňku Škromachovi. Já bych se zeptal na něco konkrétního právě z toho kraje. Počátkem roku tam zastupitelstvo převedlo nemocnice na akciové společnosti, to podle vás byl rozumný krok?

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Nebylo to jenom v tomto kraji, bylo to ve většině krajů a zastupitelstva dostala nemocnice, které nechtěla, dostala je s dluhy a byla nucena řešit problém, jak tyto nemocnice nějakým funkčním způsobem zajistit. A ukázalo se, že cesta příspěvkové organizace je v podstatě vyloučená, konec konců příklady fakultních nemocnic jsou naprosto zjevné, že to znamená jenom neustálý propad do obrovských gigantických dluhů a nic jiného česká legislativa neumožňuje. Buďto příspěvková společnost nebo takzvaná obchodní společnost.

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Teď bude nezisková organizace.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

To zatím neplatí a za druhé i tyto akciovky jsou de facto neziskové, protože oni nevyprodukovaly jednu jedinou korunu zisku. Naopak kraje do nich vráží ročně stovky milionů korun na provoz i na investice. Navíc ve Zlínském kraji platí to, a je to i v zakládacích listinách těchto obchodních společností, že jakýkoliv přadný zisk jsou povinny reinvestovat zpět do chodu těch nemocnic. Znovu opakuji, tam žádný zisk zatím nehrozí, zatím Zlínský kraj dával do nemocnic řádově desítky až stovky milionů korun ročně v podobě provozních a investičních dotací. Takže se to převedlo na obchodní společnosti, protože to byla jediná cesta, to není nějaký výmysl hejtmanů. Ukazuje se, že příspěvkové organizace nefungují. Mimochodem i ten návrh o těch takzvaných neziskových nemocnicích je přiznáním sociální demokracie, že nemocnice jako příspěvková organizace nemůže fungovat, i oni hledají jinou cestu. Ale v současné době ty kraje, které to již roky řeší, neměly jinou možnost, než z příspěvkové organizace udělat obchodní společnost. To také provedly a znovu opakuji, bude to stoprocentně vlastněné krajem a veškerý případný zisk bude reinvestován do chodu nemocnic.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A to už je z dnešního interview šestky, jehož hostem byl místopředseda ODS Petr Nečas, všechno. Děkujeme za váš čas a za vaše informace. Na shledanou.

Petr NEČAS, 1. místopředseda ODS

--------------------

Já také děkuji za pozvání a na shledanou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

Techniku obstarávala Zuzana Vlčková a od mikrofonu se loučí ...

Petr HOLUB, moderátor

--------------------

Petr Holub ...

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

--------------------

A Jana Šmídová. Na slyšenou.

Strana zelených vyzývá poslance, aby zamítli návrh trestního zákoníku, který nedokáže ochránit společnost před „tunelováním“

7.3.2006 finance.cz

Strana zelených

Strana zelených vyzývá poslance k zamítnutí návrhu trestního zákoníku, ze kterého byl vypuštěn trestný čin zneužívání informací v obchodním styku. Vypuštění tohoto principu z trestního zákoníku považuje Strana zelených za vážné nebezpečí pro podnikatelské prostředí a hospodářskou kulturu v České republice. Vyzývá proto poslance, aby se ztotožnili s rozhodnutím Senátu, který návrh trestního zákoníku v takto upraveném znění zamítl.

„Poslanci by měli trestní zákoník zamítnout. Jeho navržená podoba projednávaná ve Sněmovně nedokáže ochránit společnost před „tunelováním“ obchodních společností a před střetem zájmů v oblasti podnikání,“ řekl předseda Strany zelených Martin Bursík.

„Pokud zákon bude schválen v okleštěné podobě, znamená to, že vznikne možnost legalizovat všechny viníky „tunelování“ za posledních 16 let,“ upozorňuje volební lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc. „Poskytnutí „beztrestnosti“ pachatelům závažných hospodářských deliktů povede k dalšímu bujení korupce a zpomalí přechod České republiky ke standardní demokracii.“

POLITIKA: Zelené nebezpečí pro naši energetiku

7.3.2006

neviditelnypes.cz

DANEŠ BURKET

Strana zelených má ambiciózní volební program. Je v něm všechno, co chtějí nespokojení voliči slyšet: rovná práva žen, zvýšení prestiže policie nebo ochrana spotřebitelů. Otázkou je, nakolik jsou zelení schopní je prosazovat a realizovat.

Zelení se dlouhá léta věnovali v podstatě jen vnitrostranickému boji, který vyvrcholil po příchodu Jakuba Patočky a Jana Beránka z Hnutí Duha. Podařilo se jim nejprve dostat stranu do povědomí veřejnosti, aby ji vzápětí přivedli na hranici vnitřního rozkladu. Záchranou pro zelené byl právě Martin Bursík. Můžeme mu však věřit, že se za několik měsíců podařilo tak rozhádanou stranu konsolidovat?

Bursíkovi nemůžeme upřít, že je schopným politikem a odborníkem na ekologii. Bohužel je ve své straně, s takovou kvalifikací, téměř jediným. Drtivá většina členů strany jsou bývalí ekologičtí aktivisté a lidé, které strana prezentuje jako volební lídry, by se stěží dali označit za schopné politiky či odborníky. Známý aktivista Stanislav Penc se vstupem do strany stal odborníkem na policejní problematiku. Podobně je na tom bývalá učitelka a protijaderná aktivistka Dana Kuchtová, která prezentuje názory strany na jadernou energetiku. Petr Pávek, další z lídrů pro parlamentní volby, který přivedl Jindřichovice pod Smrkem neuváženou výstavbou obecních větrných elektráren na pokraj krachu, bude za stranu prosazovat obnovitelné zdroje.

Pokud se Bursík obklopil takovými "odborníky", nemůžeme se divit, že se program strany nedá označit za nejpromyšlenější. Podíváme-li se na něj podrobněji, zjistíme dokonce, že skrývá pro budoucnost České republiky vážná nebezpečí.

Zelení nesouhlasí s prolomením územních ekologických limitů těžby uhlí, chtějí usilovat o odstoupení České republiky od jaderné energetiky a veškeré naděje vkládají do obnovitelných zdrojů. Nemusíme chodit daleko, abychom zjistili, k jakým důsledkům může taková strategie vést. V Německu se zeleným podařilo prosadit razantní zvýšení podílu výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích a postupné odstoupení od jádra. Minulá zima ukázala, že je to cesta do pekel. Když silně mrzlo a málo foukalo, začala země, která má ve větrných elektrárnách instalován výkon odpovídající osmi Temelínům, pociťovat nedostatek elektřiny. Obchodníci z elektrárenské společnosti ČEZ s nostalgií na toto období vzpomínají, protože nejdražší elektřina je ta, která je obchodována přes hranice v době nedostatku. Ceny elektřiny na evropských burzách tehdy trhaly rekordy. Nejvíc na tuto situaci doplatil německý zákazník, protože nikdo jiný za něho zvýšené náklady nezaplatí.

Zajištění dostatku elektřiny patří mezi strategické zájmy státu. Z tohoto předpokladu vychází Státní energetická koncepce, jejímž cílem je vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobě bezpečné dodávky energie za přijatelné ceny. Je výsledkem práce týmů špičkových odborníků z nejrůznějších oblastí. Autoři koncepce museli vycházet především z přírodních podmínek České republiky. Nejsme Rakousko, abychom mohli vyrábět dvě třetiny elektřiny ve vodních elektrárnách, nejsme pobřežní stát, abychom mohli instalovat tisíce megawattů ve větrných turbínách, nejsme ani Kalifornie, abychom mohli sázet na sluneční energii. Musíme se smířit s tím, že nám nezbývá, než spoléhat na klasické zdroje. Poptávka po elektřině stále roste, a proto Státní energetická koncepce předpokládá modernizaci některých stávajících a náhradu dosluhujících uhelných elektráren. Ze strategického hlediska je nezbytné diverzifikovat zdroje, proto bude nezbytné postavit ještě minimálně dva jaderné bloky. Slovy klasika: "Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat".

Vraťme se ale zpátky ke Straně zelených. V případě volebního úspěchu by se jistě snažili prosazovat do Státní energetické koncepce body svého programu. Zelení však nemají ve svých řadách odborníky na energetiku. Proto by tato jejich "lidová tvořivost" mohla v blízké budoucnosti dovést zemi k energetické krizi. Nechci malovat čerta na zeď, ale máme možnost poučit se na příkladě našich západních sousedů. Zvýšení cen elektřiny o 38 procent a její nedostatek v zimních měsících jsou smutným výsledkem práce Strany zelených ve spolkové vládě.

Autor je členem výboru České nukleární společnosti

Zelení: Ať si lidé platí za recepty

3.3.2006

Mladá fronta DNES

JOSEF KOPECKÝ

Praha - Jak by to po volbách mohlo v Česku vypadat, demonstroval včera šéf Strany zelených Martin Bursík. Volební program své strany představoval oblečený do originální barevné kombinace: k zelené kravatě zvolil modrou košili a tmavé sako. Volební preference přitom naznačují, že díky náhlému vzestupu Strany zelených by většinu dohromady dala modro-černo-zelená koalice, tedy ODS, lidovci a zelení. „Vidíte, to mě ani nenapadlo,“ řekl k tomu s úsměvem Bursík.

Už pouhý letmý pohled do volebního programu Strany zelených nazvaného Kvalita života naznačuje, že tato strana by neměla problém vstoupit do koalice se spíše pravicovým, reformním programem. „Naším cílem je snížení celkové daňové kvóty na úroveň 35 procent,“ uvedl Bursík. Jeho strana prosazuje, aby si na důchody lidé část peněz spořili v penzijních fondech, a chce snížit povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Mezi lídry je i písničkář Dědeček či aktivista Penc

A co by čeští zelení udělali například se zdravotnictvím? „Chceme paušální poplatek za recepty,“ uvedla místopředsedkyně strany Džamila Stehlíková. Zatím zelení uvažují o poplatku do 50 korun za recept.

Na většině těchto bodů by se zelení těžko shodli s ČSSD, naopak snadno s lidovci a ODS. „Nebudeme teď říkat, s kým půjdeme. Budeme trpělivě vysvětlovat náš program,“ uvedl Bursík. Jeho volební lídři budou používat dva vozy, které jezdí na biopalivo se základem řepkového oleje.

Mezi lídry jsou třeba bývalý disident a aktivista za lidská práva Stanislav Penc, písničkář Jiří Dědeček či aktivistka protijaderného sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová.

Zelení v programu slibují, že se zasadí o to, aby se nestavěly nové jaderné elektrárny, chtějí zprivatizovat ČEZ a výnos z prodeje dát do školství, které má být bez přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. Studium přístupné všem zájemcům se má obejít bez školného. Strana slibuje i přímé volby prezidenta a starostů a zřízení nového úřadu, který by měl pomoci chránit spotřebitele.

Nechte děti volit, navrhují Zelení

3.3.2006

aktualne.cz

Pavel Baroch

Praha - V hostinci by jim neměl nikdo natočit pivo a v trafice prodat cigarety. Volit nové poslance by ovšem už mohli. Uvnitř: ANKETA.

Strana zelených chce snížit věkovou hranici pro volební právo z osmnácti na šestnáct let.

Aby se jí to podařilo, musí sama překonat dvě překážky: nejprve uspět v červnových parlamentních volbách a následně získat další strany pro změnu volebního zákona.

Zatímco první podmínku Zelení podle aktuálních stranických preferencí nejspíš splní a jejich lídři usednou v poslaneckých lavicích, s tou druhou bude mít strana vážné potíže.

"Myslím, že takový návrh nemá velkou naději na úspěch," soudí předsedkyně ústavně-právního výboru Jitka Kupčová z ČSSD.

Jak reagovali zástupci politických stran - čtěte ZDE

Návrh Zelených je v poslední době dalším pokusem posunout významným způsobem věkovou hranici v důležité oblasti. Přišel jen krátce poté, co se poslanci rozhodli snížit věk, kdy je osoba trestně odpovědná a může mít i pohlavní styk, z patnácti na čtrnáct let.

Dospělejší než kdy dříve?

Potvrzuje se tím představa, že dnešní mladí lidé jsou dříve dospělejší než byla generace jejich rodičů?

Psycholog Slavomil Hubálek potvrzuje, že některé děti dokáží už v deseti letech špičkově pracovat s počítačem nebo číst anglické noviny.

O volebním právu dětí ve světě - podrobnosti ZDE

"Na druhou stranu mnohé děti nebudou dospělé snad nikdy," dodává Hubálek. "Nejsem pro snížení hranice trestní odpovědnosti, pohlavního styku, ani pro snížení věku u volebního práva."

"Myslím, že je to přehnané, když se tvrdí, že mladí lidé dnes dospívají mnohem dříve," tvrdí i politolog Milan Znoj.

Se snížením hranice trestní odpovědnosti na čtrnáct let nesouhlasí ani většina senátorů; sněmovně původní návrh vrátili.Ovšem například v Německu, Maďarsku, Rakousku a od letošního roku i na Slovensku platí, že čtrnáctileté dítě může skončit ve vězení, pokud spáchá trestný čin.

V šestnácti můžete rozhodovat

Strana zelených obhajuje svůj návrh i tím, že v šestnácti letech je člověk už dostatečně dospělý na to, aby věděl, o co ve volbách jde.

"Jsou to lidé, kteří už mohou rozhodovat o osudu této země, mají dost přehledu a zkušeností," tvrdí Stanislav Penc, volební lídr Zelených v Královéhradeckém kraji. Pro podporu svého názoru použil argument, že šestnáctiletí se mohou podle zákona vzít a mít i děti.

Jestli v některém státu mohou volit lidé už od šestnácti, Penc neví. "Ani nás to nezajímalo, nechtěli jsme někoho kopírovat," vysvětluje Penc. Dodal, že strana si ani nezjišťovala, kolika voličů se tento návrh týká.

Více o programu Strany zelených - čtěte ZDE

Statisíce nových voličů

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu z roku žilo v republice v roce 2004 bezmála 262 tisíc lidí ve věku 17 let.

"To je velký volební potenciál," tvrdí politolog Milan Znoj, který neví o zemi, kde by lidé mohli volit od šestnácti.

Takřka 262 tisíc lidí představuje něco přes tři procenta ze všech oprávněných voličů, kterých je zhruba 8,25 milionu. Pokud by ovšem k volbám přišlo asi šedesát procent voličů jako před čtyřmi lety, zvyšuje se tento podíl na zhruba pět procent.

"Jenže u mladých byla při posledních volbách poměrně nízká volební účast," upozorňuje Znoj, který vidí za aktivitou Zelených snahu získat na svou stranu sympatie mladých lidí. "Předpokládají, že mladí lidé jsou jejich voliči," vysvětluje politolog.

Strana zelených to ovšem odmítá a tvrdí, že její návrh není populistický.

A s kým si tykáš ty?

3.3.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

MEDIÁLNÍ DIÁŘ

Buďme realisté. Tohle je malá země a média s politikou jsou spojené nádoby. Všichni se znají a půlka politiků si s půlkou novinářů tyká. Tak pravil šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Časopisu Týden se svěřil, že telefonáty politiků do nejvyšších pater budov veřejnoprávních médií sice tak úplně v pořádku nejsou, zároveň nad nimi ale zkušený matador rezignovaně mává rukou. Mimoděk tak podporuje rozšířené a nebezpečné klišé o vztahu mezi novináři a politiky.

Co nám vlastně chtěl Pokorný sdělit? Kdo že si to s kým tyká? Tyká si polovina novinářů s některým politikem, a polovina politiků sem tam s nějakým novinářem? Nebo existuje nějaká uzavřená skupina „tykačů“, kteří si tykají všichni navzájem? Kdyby to tak bylo, jako redaktor vnitropolitické rubriky Lidových novin bych o tom měl něco vědět. Jenže nevím nic, kromě toho, s kým si tykám sám.

Tykám si s vládní mluvčí Lucií Orgoníkovou, protože jsme spolu venčili psa. Tykám si s radním Ústeckého kraje Antonínem Terberem, protože jsme se, ještě když místostarostoval v Litoměřicích, přiopili. Bavili jsme se o koních. Tykám si s mluvčím lidovců Ondřejem Jakobem. Ten, pokud vím, psy ani koně nechová. A pak je tu nová hvězda zelených, občanský aktivista Stanislav Penc. S ním jsem v 90. letech pracoval v Hnutí občanské solidarity a tolerance. Toť vše.

Skoro mám teď pocit, že je to málo. Nemůžu se účastnit tykacích orgií s politiky, na které tak nějak mimoděk odkazuje Pokorný. Nemám ty správné informace, které při nich politici novinářům podstrkují. Protože slušná novinařina se bez toho dělat nedá, naznačuje šéfredaktor Radiožurnálu. Na svou obranu mohu říct jediné: tykám si napříč politickým spektrem. Sociální demokratka, člen ODS, lidovec, zelený aktivista. Chybí mi jen komunista, ale s těmi se, jak známo, nemluví, a tedy ani netyká.

Chápu Pokorného nadsázku. Je ale nebezpečná, protože kopíruje rétoriku ublížených politiků, kteří rádi upozorňují na temná zákoutí mediálně-politické scény. Mluvil tak Stanislav Gross, když se přišlo na nesrovnalosti kolem jeho barrandovského bytu. Víme, jak to tehdy bylo, a ví to jistě i Pokorný. MF DNES porovnala Grossovy finanční možnosti s jeho nákupy. A položila mu jednoduchý dotaz. I současný premiér Jiří Paroubek hájil exšéfa poslanců ČSSD Michala Krause odkazem na temné síly v pozadí jakési kampaně. Ve skutečnosti se Kraus zamotal do škraloupu v hrnku horkého ghanského kakaa.

Pokud má Pokorný indicie, že se v jeho veřejnoprávním okolí nadmíru tyká s politiky, měl by jasně říct, co to znamená. Může důvěřovat týmu, který vede? Pokud ne - můžeme mu důvěřovat my a plátci koncesionářských poplatků? Nabízí se jednoduchá otázka: s kým si tykáte Vy, Jene?

Kvalita zelených

3.3.2006

Lidové noviny

Martin Zvěřina

S kým do koalice? To v programu Bursíkovy strany není

KOMENTÁŘE LN

O Stranu zelených byl v uplynulých čtrnácti dnech značný zájem. Poté, co se podle průzkumů přehoupla přes sněmovní pětiprocentní hranici volitelnosti, stala se pro mnohé voliče „reálnou“ alternativou. I pro politiky. A tak jsme mohli popatřit na - někdy upřímné, jindy méně upřímné - demonstrativně otevřené náruče dvou nejsilnějších parlamentních stran. Obě přitom mají nepřehlédnutelné programové rozpory se záměry zelených.

Včera Strana zelených představila svůj volební program nazvaný Kvalita života. Kromě typicky „ekologických“ témat jako preference alternativních zdrojů energie, odpor k jaderným elektrárnám či zcela konkrétního odmítnutí plánu na výstavbu dálnice D 3 akcentují zelení třeba přímou volbu prezidenta, omezení imunity poslanců, více peněz na kulturu a boj s korupcí - tedy vlastně totéž co „ti ostatní“. Jakýmsi ozvláštňujícím vybočením je snaha po volebním právu pro šestnáctileté. Čili, kdyby se do sněmovny dostali, žádnou revoluci čekat nelze, už proto, že se mohou prosadit jen jako menší partner v koalici.

Program strany tedy musí, pro pragmaticky uvažujícího voliče, hrát logicky menší roli (v případě úspěchu bude značně „obroušen“ koaliční smlouvou) než výběr osob, které strana vybrala do čela kandidátek.

Skepsí bičovaný tuzemec se při pohledu na jména Martin Bursík, Jiří Dědeček, Stanislav Penc a další (pro mnohé nezpochybnitelné osobnosti) na jediné kandidátce nemůže zbavit pochybností o potenciální soudržnosti téhle skupiny. Unie svobody, jejíž solitéři zahájili ve sněmovně vydírací koaliční mánii, poslouží jako odstrašující příklad. Vzpomeňme jen na to, jak se Strana zelených poměrně bouřlivým způsobem zbavovala minulého vedení Patočka - Beránek.

Slušné publikum Straně zelených zajistily průzkumy veřejného mínění, které pracují trochu jako samonaplňující se proroctví. Ale při znechucení voličstva současnou garniturou s nimi musejí všichni počítat. Ostatně... Třeba odchod Josefa Hojdara ze sněmovny „ze zdravotních důvodů“ může být chápán jako vstřícné gesto Jiřího Paroubka směrem k zeleným. Jenže pak by bylo třeba se zelených znovu zeptat: „Chcete vládnout s podporou komunistů?“

Kvalita zelených

3.3.2006

lidovky.cz

Lidové Noviny, Martin Zvěřina

I pro politiky. A tak jsme mohli popatřit na - někdy upřímné, jindy méně upřímné - demonstrativně otevřené náruče dvou nejsilnějších parlamentních stran. Obě přitom mají nepřehlédnutelné programové rozpory se záměry zelených.

Jakýmsi ozvláštňujícím vybočením je snaha po volebním právu pro šestnáctileté. Čili, kdyby se do sněmovny dostali, žádnou revoluci čekat nelze, už proto, že se mohou prosadit jen jako menší partner v koalici.

V prostoru a v čase

3.3.2006

Právo

Alexandr Mitrofanov

O Straně zelených si mnoho lidí stále myslí, že jde o partu polobláznů, kteří trpí vyšinutím zčasu a prostoru, protože vnímají pouze žáby a čolky. Účastníci včerejší volební prezentace SZ tuto zakořeněnou představu chtěli vyvrátit.

Na prezentaci - vzhledem k předchozí pověsti zelených neočekávaně - zavládla ukázněnost a realismus. Pestrý soubor krajských lídrů se vyhnul předvádění vlastních osobností. To by přece mohlo vést od Petra Pávka, který i vizáží se podobá úspěšným mladým mužům s pravicovým přesvědčením (ostatně vzešel z ODA), až k dlouhovlasému Stanislavu Pencovi, který neměl zábrany veřejně sdělovat davům telefonní číslo premiéra.

Místo toho se každý z řečníků věcně vyjádřil ke své části programu. A Dana Kuchtová, kterou veřejnost zaznamenala především jako protijadernou aktivistku zJihočeských matek, ve funkci místopředsedkyně SZ pronesla něco na způsob kréda současných zelených. Pověděla, že ačkoli jí to nepůjde zrovna snadno, musí se učit novým přístupům, protože už nepůsobí v nevládní organizaci, nýbrž v politické straně. Řekla to v souvislosti s tím, že zelení uznali plány na okamžité nebo brzké zrušení jaderné energetiky v ČR za iluzorní. Z tohoto důvodu nebyla ochrana životního prostředí v programu Prioritou s největším P. Zaujala však čestné místo.

V programu se nedá přehlédnout návrh na zrušení přijímaček na střední a vysoké školy, odmítání školného na VŠ, zesílená ochrana spotřebitele, omezení poslanecké a senátorské imunity či zákaz jízdy kamiónů o víkendech.

Kontroverze však čekají zelené při prosazování dalších priorit. Nemluvím teď jen o citlivém bodu adopce dětí homosexuálními páry. Určitě narazí při debatách o zavedení ekologické daně, která by zdražila energie (jako protiargument uvádějí, že by zároveň snížili odvody na zdravotní a sociální pojištění). A samozřejmě nejvíce dotazů bude na financování velkorysých projektů.

Teze zelených, že například zvýšení platů učitelů lze zajistit "snížením korupce ve veřejných zakázkách, snížením byrokracie a zrušením škodlivého záměru dálnice D 3", je slabá. Stejně jako příslib, že zatočí s korupcí. Naše politická třída je na korupci zvyklá a hrstka - byť ukázňujících se - idealistů ji ztoho nevyléčí.

Do Sněmovny se tedy chce dostat strana, která disponuje souborem politicky i lidsky různorodých lídrů. Někteří však nemusí uhlídat své ego. Má zajímavý program, ale jde s ním v něčem hlavou proti zdi. Kdyby měla dodržet své priority, tak by se zákonitě dostala do opozice, protože její záměry zní jako relaxační hudba uprostřed kakofonie, která však vládne a nehodlá se měnit.

Přesto si myslím, že o této partě zelených už nelze říci, že je mimo prostor a čas. Nejen kvůli tomu, že potlačila elitářství svých předchůdců ve stranickém vedení. Hlavní důvod spočívá v tom, že jako jediná u nás se Strana zelených zabývá reálnou a velmi blízkou perspektivou - dnem, kdy dojde ropa. Kdo má malé děti, myšlence na jejich život v budoucím světě neujde.

Zelení: Volit by lidé měli už od 16 let

2.3.2006

aktualne.cz

Pavel Baroch

Praha - V hostinci by jim neměl nikdo natočit pivo a v trafice prodat cigarety. Volit nové poslance by ovšem už mohli. Uvnitř: ANKETA.

Strana zelených chce snížit věkovou hranici pro volební právo z osmnácti na šestnáct let.

Aby se jí to podařilo, musí sama překonat dvě překážky: nejprve uspět v červnových parlamentních volbách a následně získat další strany pro změnu volebního zákona.

Zatímco první podmínku Zelení podle aktuálních stranických preferencí nejspíš splní a jejich lídři usednou v poslaneckých lavicích, s tou druhou bude mít strana vážné potíže.

"Myslím, že takový návrh nemá velkou naději na úspěch," soudí předsedkyně ústavně-právního výboru Jitka Kupčová z ČSSD.

Jak reagovali zástupci politických stran čtěte ZDE

Dospělejší než kdy dříve?

Potvrzuje se tím představa, že dnešní mladí lidé jsou dříve dospělejší než byla generace jejich rodičů?

Psycholog Slavomil Hubálek potvrzuje, že některé děti dokáží už v deseti letech špičkově pracovat s počítačem nebo číst anglické noviny.

"Myslím, že je to přehnané, když se tvrdí, že mladí lidé dnes dospívají mnohem dříve," tvrdí i politolog Milan Znoj.

V šestnácti můžete rozhodovat

Strana zelených obhajuje svůj návrh i tím, že v šestnácti letech je člověk už dostatečně dospělý na to, aby věděl, o co ve volbách jde.

Statisíce nových voličů

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu z roku žilo v republice v roce 2004 bezmála 262 tisíc lidí ve věku 17 let.

"To je velký volební potenciál," tvrdí politolog Milan Znoj, který neví o zemi, kde by lidé mohli volit od šestnácti.

Strana zelených to ovšem odmítá a tvrdí, že její návrh není populistický.

Kdybych byl žena, do ČSSD bych nelezl

2.3.2006

lidovky.cz

Renata KALENSKÁ

Podle šéfa Strany zelených Martina Bursíka měly strany v parlamentu již rozdané karty, ale zelení jimi teď zamíchali. U ODS nepřistoupíme na rovnou daň, u ČSSD nám vadí podpora velkých investorů, říká exministr Bursík.

LN Komentátory dnes zaměstnává otázka, jak se to stalo, že Zeleným tolik stouply preference...

Jedním z důvodů je, že lidé hledají jiný politický styl. Já jsem si to uvědomil až teprve nedávno, když jsem dostal kopec mailů po nedělní debatě, kdy lidé srovnávali debatu Paroubek-Topolánek a následně debatu moji s Urbanem. Ty maily se nesly v jednom duchu: „Děkujeme vám, že nejste agresivní, arogantní, že je to věcná argumentace, jste klidnej, je to jiná politika.“

LN Je fakt, že tu proti mně sedíte a mluvíte tak klidně, rozvážně, potichu...

Já se do ničeho nestylizuju. Političtí konkurenti se rozhodli, že namísto toho, aby v debatách říkali „Mýlíte se“, tak říkají „Lžete“. Ta inflace slov jde tak daleko, že vlastně už téměř neexistují silnější slova, kterými by mohli mezi sebou politici před desátou hodinou večerní komunikovat.

LN Ale taková parta slušných už tu byla. Mám na mysli Unii svobody v jejích začátcích, čtyřkoalici. Lidé byli později zklamaní a vy myslíte, že je další parta slušných lidí nadchne?

Parta slušných lidí, to je váš termín. Zelená politika je skutečně vyhraněná politická ideologie, která se opírá o evropské Zelené...

LN A dodnes u nás nefungovala.

A dodnes nefungovala. A navíc to doplníme tím politickým stylem.

LN Takže Patočkův styl byl příliš agresivní?

Prostě Strana zelených se emancipovala, protože dozrála. Podařilo se jí během mimořádně krátké doby sjednotit, protože jsme naše členy motivovali. Od sjezdu nám jenom přes internet přišlo téměř tři sta přihlášek.

LN Jak Strana zelených vypadala, když jste ji přebíral? Vy mluvíte o zrání, ale těžko mohla vyzrát za několik měsíců, když se jí to nepodařilo za několik let.

Ten stav byl nedobrý. Já jsem na tom pracoval už ten rok před tím. To nebylo ze dne na den. Mezilidské vztahy tam nebyly dobré. Byly tam frakce, které věnovaly všechen čas vnitrostranickým diskusím.

LN Jak byste ohodnotil politickou kulturu?

Je to veliká bída. Když už jsem zmínil ministra Urbana, byl jsem tou televizní debatou zaskočen. On do toho studia přišel úplně nepřipraven! Osm let jsem dělal konzultanta v energetice, v životním prostředí, a na takové debaty a jednání člověk musí jít připraven. Musí být argumentačně vybaven. Politici ale mají za to, že to ani není potřeba. Že jen stačí usmívat se do kamery a něco říkat. Tím podceňují voliče.

LN Co je dnes vlastně důležitější? Váš program, nebo fakt, že jste se ve dvou průzkumech dostali nad pět procent? To je přece signál pro ty, co vás nevolili, aby jejich hlas nepropadl komunistům.

Já nevím, jestli na tu otázku umím odpovědět. Pro mě je důležitější ten obsah. Proto se ekologické politice věnuju už dvacet let. A teď je to daleko širší, teď zelení už zdaleka nejsou jenom ekologickou stranou. Myslím, že bychom se měli snažit, aby i pro lidi byl ten program nejdůležitější. Ale v tomto konkrétním případě platí, že ta pětiprocentní hranice byla pro lidi těžkou psychologickou bariérou. Říkali si: „Ti zelení jsou fajn, mají dobré nápady, mají tam hodně ženskejch, jsou tam mladí lidé, je potřeba v tom parlamentu otevřít okna a trochu vyvětrat a oni nejsou propojení s žádnými klientelistickými skupinami ani s těmi stávajícími partajemi... To všechno je dobrý, ale je tam ta pětiprocentní hranice!“ A to teď skutečně přestává fungovat, což je pro nás důležité. Já v naší straně už několik měsíců říkám, že naším největším volebním soupeřem je - a vlastně už pomalu byla - ta pětiprocentní hranice.

LN Jak sháníte ženy do politiky? Sociální demokracii nepomáhají ani kvóty...

Já, kdybych byl žena, tak taky nelezu do sociální demokracie. My prosazujeme rovná práva žen a to je ohromné téma. Zrovna včera jsem byl na diskusi o tom, jakou roli má žena ve společnosti, co od ní očekáváme. Byl tam s námi fotograf, který před fotografováním říkal: „Kolik tam máte žen, jak jsou staré?“ Tvrdil, že bude trochu problém ty dvě ženy vyfotit zajímavě. Protože vyfotit muže zajímavě prý není problém. Vyfotit ženu zajímavě taky ne, ale problém je, když jsou v tomhle věku. Protože žena musí prý vypadat na fotce krásně. A to je to, co se ve společnosti od ženy očekává. Ona je vystavena požadavku, že musí být krásná.

LN Tak to funguje i v politice. Petra Buzková je pěkná. A byla oblíbená politička. A pak tam byly další nejmenované poslankyně, které zrovna krásně nevypadaly. A společnost si je neoblíbila.

Já si prostě myslím, že v politice je řada subtémat, o kterých ty ženy vědí daleko víc, protože zažívají určitou etapu, kdy vychovávají děti, přemýšlejí o kvalitě potravin, o kvalitě vody a ovzduší... Jsou to pro ně prostě velmi citlivá témata, a tudíž je dokáží daleko lépe uchopit. Proč je máme v tomhle suplovat a učit se to? A navíc snad ten ženský fenomén bude fungovat tak, že se ti chlapi přestanou chovat jako totální hulváti. I když z těch vašich rozhovorů mám někdy pocit, že to s těmi muži-politiky stejně nefunguje.

LN Chtěl byste ženu za prezidentku?

No jistě.

LN Máte nějaký tip?

Ne, já to nebudu říkat.

LN Václav Havel uvedl vedle Šimona Pánka taky dvě ženy -Ruth Kolínskou a Petru Buzkovou...

To bylo - co do politického odhadu - hrozné.

LN A máte tedy reálnější tip?

To nemáme.

LN Popsal jste, co od žen očekává společnost. Co od nich očekáváte vy?

Nedávno byl v MFD průzkum, že muži nejvíce preferují brunetky. To bylo strašné. Mně je úplně jedno, jak žena vypadá. Hlavně aby byla chytrá a tolerantní.

LN Cyril Svoboda mi jednou říkal, že žena má vést domácnost, vytvářet zázemí... Tím chci říct, že spíš tohle je běžný pohled.

To je křesťanskodemokratické 3K - Kinder Küche Kirche. Tedy děti, kuchyň, kostel. To je ale přece hrozné! Jsou tady cesty, jak postavení žen změnit. Kdyby tady byla větší flexibilita pracovní síly, to znamená, že by bylo možné zaměstnat ženy takovým způsobem, aby se mohly doma střídat s mužem... Mám sousedy, kterým se narodilo dítě. Tak se vrátili zpátky do Británie. Ten manžel byl zástupce velvyslance na vysokém diplomatickém postu, ale rozhodl se, že zůstane doma s dítětem, protože jeho manželka, redaktorka BBC, získala krásný projekt natáčet přírodovědný dokument a nechtěla to opustit. Takže ona bude dělat dokument a on zůstane doma. A pak se zase prostřídají. To u nás není úplně běžné.

LN Zní to moc dobře. Ale zkusme váš příklad. Taky jste měl manželskou krizi a odešel od rodiny. Ale děti zůstaly u manželky, ne?

My máme dobré vztahy. Nechali jsme to na dětech. Já mám dvě úžasné dcery... Jedné je osmnáct, druhé patnáct. Jsem na ně strašně pyšný. Jedna žije se mnou. S manželkou žijeme odděleně asi osm let.

LN Umíte si sám sebe představit na mateřské dovolené?

Teď je mi sedmačtyřicet, už se nechystám mít děti. Ale dříve... Docela dobře si to umím představit.

LN Zmínil jste, že chcete provětrat parlament. Jak to chcete udělat? Zní to trochu jako klišé.

Já jsem byl v parlamentu mezi roky 1990 a 1992 v úplně jiné atmosféře. Ve výboru pro životní prostředí jsme byli tři mladí ekologové a švihali jsme tam jeden ekologický zákon za druhým. A ta atmosféra byla úplně jiná. Pak jsem v parlamentu nebyl deset let. Objevil jsem se tam jako ministr za Tošovského vlády. A tehdy mě strašně pohoršovalo, že když tam přišel předseda vlády Tošovský, ti poslanci byli otočeni zády, bavili se tam... To mi přišlo tak nevkusné a neslušné! A naposledy jsem tam byl vloni s jedním zákonem. Zašel jsem ten zákon obhajovat do hospodářského výboru. Byla tam taková esa jako Schling, Říman... Choval jsem se velmi slušně. Samozřejmě jsem tam tomu rozuměl nejvíc, protože jsem na tom dělal přes dva roky. A když už tam těm poslancům docházely argumenty, tak se někdo rozhodl, že budou hlasovat o tom, jestli vůbec smím mluvit! To jsem teda koukal. Když jednání skončilo, neudržel jsem se a řekl: „Prosím vás, rychle, kde je tady východ?“ Utíkal jsem odtamtud! Pro mě sama představa mého vstupu do toho parlamentu není vůbec lákavá. Parlament je totiž strašně neprofesionální.

LN Takže vám se do parlamentu nechce...

Ale mně se tam chce! Já vím, že tam přijdu s týmem lidí, se kterými to bude prima. A uvidíme, jak se nám podaří zapracovat na dalších poslancích.

LN Kandiduje za vás třeba známý aktivita Stanislav Penc. Ten chce očistit profesi politika. Možná jsem skeptik, ale pořád si to neumím představit.

Tohle Standovo vyjádření myslím sedí spíš k profesi policisty. To je jeho téma. On jde tvrdě za tím, aby policie měla autoritu, jako ji má třeba v Bavorsku nebo v Rakousku. Tam neexistuje, aby policistu uplatil podnapilý řidič. Tam mají policisté respekt. Ne jako tihle Švejci, kteří se vždycky nějak dohodnou a mají někde nějakého kámoše a podle toho to pak vypadá... Neříkám to samozřejmě o všech. Myslím, že jsem pořád taky idealista. A budu. Ale že by se nám podařilo očistit profesi politika, to ne. Myslím, že bude stačit, když my se budeme chovat slušně.

LN Ztotožňujete se s Pencovými názory, že Paroubek by mohl být za tři měsíce jen trapnou vzpomínkou na pokus o vyrovnání se s minulostí, a že je ještě horší než Gottwald a Sládek?

Já nevím, já bych neřekl zrovna „trapnou“. Ale podívejte, všichni v politice jsme jen na omezenou dobu. Přijdou další a sebevětší hvězda za nějakou dobu zhasne. A co se týče výroku o Gottwaldovi a Sládkovi... To řekl chvíli před tím, než se rozhodl vstoupit do politiky.

LN Takže vstupem do politiky otupil názory?

Ne. Ale Standa Penc jako aktivista může jít dál než Standa Penc jako politik.

LN Pořád odmítáte říct, zda je vám bližší Paroubek či Topolánek...

Popravdě řečeno, moc se těmi stranami nezabývám. Vždyť já ani nevím, čím bych se měl zabývat. Platí ještě vůbec ta Modrá šance, nebo neplatí? Nemyslím to ironicky, nechci nikoho šťouchat prstem mezi žebra. Ale já fakt nevím, jaký ten program ODS doopravdy je.

LN Ani o vašem toho moc nevíme. Zveřejníte ho až tuto sobotu.

Ano. A jsou politici - jako takový Topolánek - kteří si spočítají, že by jim to se Zelenými mohlo vyjít na 101 hlasů, takže by si mohl uhájit krk. A už říká, že se Zelenými ano. Tak jsem mu vzkázal, že je důležité, o čem to bude.

LN Také jste řekl, že u každé politické strany je nějaká programová bariéra, která vám dělá problém. Tak konkrétně - v čem byste neustoupili u ČSSD?

U energetické politiky. V ekonomice nám vadí tak silná podpora investičních pobídek velkým investorům. Přišel sem velký kapitál, zvýšila se exportní schopnost země, ale má to i svá negativa - jsme závislí na několika málo firmách a je tady velký tlak na životní prostředí a infrastrukturu. Konkrétně jde o kamionovou dopravu. V tomhle máme názor úplně odlišný. My bychom v těch pobídkách šli na střední a malé investory, kteří by revitalizovali areály starých průmyslových podniků. A ne abychom jim nabízeli zelenou louku. To je do značné míry nesebevědomá politika.

LN Co majetková přiznání?

Musím se přiznat, že teď nevím, jak to máme v programu. Jinak já jako Bursík jsem jejich zastáncem. Znám majetková přiznání z Německa a tam je to přirozená věc.

LN Co rušení lustračního zákona, o němž mluví Paroubek?

To jsou takoví kostlivci. Víte, my se ještě nevidíme u koaličních jednání. Teď chceme získat podporu.

LN Ale jiné strany vás tam vidí.

No protože mají strach. Už to měly spočítané jinak a situace je dnes taková, že naším vstupem do sněmovny bude daleko obtížnější uzavřít velkou koalici, která teď byla nejpravděpodobnějším výsledkem těchto voleb. Ty strany by se dohodly. Nejdřív po sobě střílejí z kanonů a teče krev, pak přijdou před kamery a řeknou, že tady jde o stabilitu této země a prosperitu a blaho občanů a že našly nejmenší společný jmenovatel. Pak podříznou krk Topolánkovi, pošlou tam někoho jiného a bude to hotovo.

LN Myslíte Pavla Béma?

Třeba. A lidi na to budou koukat, a pak to přijmou. Takže my tuhle alternativu hodně zkomplikujeme. A to se týká alternativy menšinové vlády ČSSD podporované KSČM. Takže je tak - my najednou mícháme kartami. Proto se oni bojí - protože ty karty už měli víceméně rozdané.

LN V kterých programových bodech byste neustoupili ODS?

Pokud má ODS ve volebním programu stále rovnou daň, tak my jim řekneme: „Pardon, tohle nejde.“ My bychom prostě s ODS nemohli prosadit ekologickou daňovou reformu a diferencovat daň z přidané hodnoty. Ale víte, já myslím, že s tou jejich rovnou daní to není tak hr. Prosazujou to ještě? Kdyby o ní dva měsíce nemluvili, tak by po ní už ani pes neštěkl.

LN Patří do kategorie věcí, u nichž byste ODS neustoupili, i školné?

Ano. My jsme proti školnému. Ale opakuji, že nevím, jestli ještě vůbec platí Modrá šance a jestli tedy je se vůči čemu vymezovat.

LN V etickém kodexu máte majetková přiznání politiků i jejich rodinných příslušníků. Řekněte, jak je to s vaším majetkem.

Já mám tři osminy tohoto domu na Malé Straně. Pak mám ještě malé podíly ve dvou domech v Praze. Získali jsme to restitucemi po předcích. A vlastním konzultantskou firmu. Ale už v ní pracuji na posledním projektu. I když se mi ohromně dařilo, dostával jsem strašně zajímavé zakázky. Prostě se to nedá stíhat.

LN Umíte svůj majetek odhadnout řádově?

To neumím.

LN Prostě jste milionář.

Ano. Ne že bych to měl v šupleti, ale v majetku ano.

LN Tak to může být spíš pozitivní. Bohatý jste, tak si třeba v politice nechcete nahrabat.

To chci říct. Já jsem se dostal v životě do fáze, že už jsem si mohl dovolit ten luxus jít do politiky. Já vstupem do politiky dokonce enormně ztrácím. Vlastně tohle rozhodnutí nemá racionální jádro. Ze začátku mi kamarádi volali: „Ty ses zbláznil! Ty už nebudeš lézt po horách? Už nebudeš jezdit na lyže?“ Teď už ale říkají, že mě budou volit.

Zelení vyjedou do kampaně s octaviemi na řepkový olej

2.3.2006

novinky.cz

trj, ora,Právo,Novinky

Strana zelených chce dostát své image zastánců ekologicky šetrné energie i ve volební kampani. Zeleným by do Sněmovny měly pomoci i dvě vypůjčené octavie, které pojedou na řepkový olej.

Kromě vozů na biopalivo hodlají zelení zaujmout i hlavním volebním heslem, které zní "Kvalita života".

Zelení se v únorových průzkumech stranických preferencí společností STEM a CVVM vyšvihli nad pětiprocentní hranici, kterou musejí překonat, aby jejich zástupci zasedli v poslaneckých lavicích. [celá zpráva]

Ve volebním programu se objevuje například zpoplatnění receptů na léky, zrušení přijímacích zkoušek na střední i vysoké školy nebo volební právo pro šestnáctileté. Mezi dalšími tématy je zrušení minimální živnostenské daně nebo rychlé vybudování obchvatů kolem měst, která jsou nejvíce zatížená dopravou.

Za zelené kandidují známé osobnosti Zelení počítají ve volbách mj. s kandidaturou bojovnice proti Jaderné elektrárně Temelín Dany Kuchtové, dále s aktivistou za lidská práva Stanislavem Pencem. Kuchtová bude lídrem zelených v Jihočeském kraji, Penc se bude snažit prosadit v Královéhradeckém kraji.

Na Vysočině je lídrem zelených písničkář Jiří Dědeček. V Praze se například Mirkovi Topolánkovi (ODS), Davidu Rathovi (za ČSSD) a Cyrilu Svobodovi (KDU-ČSL) postaví předseda zelených Martin Bursík.

Zelení slibují nižší daně a ménší závislost na ropě Zelení tvrdí, že se chtějí zbavit nálepky strany, která je až příliš soustředěná na zachování životního prostředí. Zelení slibují, že podpoří zavedení nižších daní. "V ekonomické oblasti je cílem zelených snížení celkové daňové kvóty a zjednodušení daňové soustavy," píše se v programu zelených.

Přesto zelení usilují o posílení ochrany životního prostředí. "Prosazujeme snižování závislosti na ropě a postupné vystoupení z ropné ekonomiky. Budeme vytvářet poptávku po automobilech s významně nižší spotřebou pohonných hmot a postupně nahrazovat ropu alternativními palivy," tvrdí zelení. Octavie jim mohou pomoci přesvědčit voliče, že to myslí opravdu vážně.

Strana zelených vyzývá českou politickou reprezentaci, aby při rozhovorech s ruským prezidentem Putinem nastolila otázku lidských práv

2.3.2006

finance.cz

Strana zelených

Strana zelených vyzývá současnou politickou reprezentaci České republiky, která se zúčastní jednání s prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem, aby nastolila otázku lidských práv.

„Za nejdůležitější témata považujeme situaci v Čečensku, nový restriktivní zákon o nevládních organizacích, potlačení svobody tisku a postavení novinářů v Rusku ,“ řekl Stanislav Penc, lídr kandidátky Strany zelených v Královéhradeckém kraji.

„Naše stanovisko se opírá o vlastní zkušenost s komunistickou diktaturou, která by měla vést českou zahraniční politiku k důsledným postojům k otázkám týkajícím se lidskosti a dodržování lidských práv, a to kdekoli na světě včetně Ruska. Víme, že mír a lidská práva jsou nedělitelná,“ řekl Martin Bursík, předseda Strany zelených.

Zelení jdou do voleb pod heslem „KVALITA ŽIVOTA“

2.3.2006

finance.cz

Strana zelených

Strana zelených se v politickém rozhodování bude řídit měřítkem kvality života dnešní i příštích generací. Kvalita života je hlavní hodnotou volebního programu strany, který byl dnes prezentován při zahájení předvolební kampaně zelených.

Zelení přináší praktická řešení pro klíčové oblasti politiky a ekonomiky a také nová, typicky zelená témata – ochranu spotřebitele, snižování závislosti na ropě, převedení kamionů na železnici, ochranu klimatu, snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění souběžně s ekologickou daňovou reformou. Zelení prosazují rovná práva žen a mužů, ochranu lidských práv, rozvoj občanské společnosti.

„Chceme otevřít celospolečenskou debatu o budoucnosti České republiky a o hodnotách, které budeme chránit a rozvíjet,“ řekl Martin Bursík, předseda Strany zelených. „Pro volby do poslanecké sněmovny v roce 2006 jsme postavili kandidátky, na kterých najdete novou generaci političek a politiků. Zelení představují v těchto volbách reálnou šanci na změnu.“

Na tiskové konferenci k zahájení předvolební kampaně Strany zelených proběhla prezentace dvou osobních automobilů s pohonem na stoprocentní biopalivo se základem řepkového oleje. Jeden automobil „pojede“ předvolební kampaň zelených v Čechách, druhý – na Moravě. Volební program zelených obhajovali i někteří lídři kandidátek. Lídr zelených v Libereckém kraji Petr Pávek vysvětlil, proč je korupce největší brzdou efektivity naší ekonomiky. Přemysl Rabas, jednička na kandidátce Ústeckého kraje, se zaměřil na podporu venkova, význam krajiny pro kvalitní život člověka a ochranu ohrožených druhů zvířat. Místopředsedkyně strany Džamila Stehlíková obhajovala reformu důchodového systému a zdravotnictví, podporu rodin s dětmi a rovná práva žen a mužů. Ondřej Liška, který kandiduje na prvním místě v Jihomoravském kraji, se zaměřil na zahraniční politiku, úlohu zelených v Evropském parlamentu při prosazování užší integrace Evropské unie a společné energetické a dopravní politiky. Zelení zdůrazňují řešení konfliktů civilními prostředky a prohloubení projektu evropské bezpečnosti. Stanislav Penc zdůraznil, že Zelení považují otázku lidských práv za klíčovou. “Lidská práva jsou pro nás nedělitelná a budeme systematicky vystupovat proti jejich porušování nezávisle na zemi, kde k tomu dochází,“ řekl Penc.

Grafický design kampaně Strany zelených je veden obsahem programu "KVALITA ŽIVOTA" a logikou informací. „Na rozdíl od ostatních stran nabízí voličům konkrétní řešení problémů, proto grafika kampaně je záměrně velmi strohá až minimalistická,“ řekl designér kampaně František Štorm. „Nejsou v ní žádné emotivní prvky, pracujeme s positivním a věcným sdělením. Dominantní barvou billboardů je bílá, symbolizuje čistou nepopsanou tabuli, je to přeci jen pro mnoho lidí nová strana, nová naděje,“ dodává Štorm.

Strana zelených: Češi by měli Putinovi připomenout lidská práva

1.3.2006

zakony.iDNES.

redakce (sp) (Epravo)

Česká politická reprezentace by měla při jednání s prezidentem Vladimirem Putinem, který odpoledne přijede do Prahy na dvoudenní návštěvu, nastolit otázku lidských práv, soudí Strana zelených (SZ). Podobný názor dnes ČTK sdělila také česká pobočka organizace Amnesty International (AI).

"Za nejdůležitější témata považujeme situaci v Čečensku, nový restriktivní zákon o nevládních organizacích, potlačení svobody tisku a postavení novinářů v Rusku," uvedl Stanislav Penc, volební lídr SZ v Královéhradeckém kraji.

Podle AI jsou v Rusku pod Putinovým vedením vážně porušována lidská práva. "Občanský sektor v Rusku je potlačován, a to zejména v posledních měsících a týdnech. Úřady evidentně usilují o vznik nepřátelského prostředí vůči nevládním organizacím a jejich útlum," uvedla AI.

Šéf SZ Martin Bursík soudí, že mír a lidská práva jsou nedělitelná. "Naše stanovisko se opírá o vlastní zkušenost s

komunistickou diktaturou, která by měla vést českou zahraniční politiku k důsledným postojům k otázkám týkajícím se lidskosti a dodržování lidských práv, a to kdekoli na světě včetně Ruska," dodal Bursík.

Proti návštěvě ruského prezidenta se ohradil i senátor Jaromír Štětina (za Stranu zelených). V prohlášení, které předal ČTK, uvedl, že opustí budovu Senátu, pokud ruský prezident horní komoru navštíví. "Nemohu setrvat pod jednou střechou s důstojníkem KGB, který nese politickou zodpovědnost za genocidu čečenského národa a za potlačování svobody slova a demokracie v Rusku," uvedl Štětina.

Bývalý prezident Václav Havel spolu s dalšími bývalými hlavami států a významnými světovými mysliteli zveřejnili před Putinovým příjezdem do ČR výzvu, v níž kritizují počínání Ruska v Čečensku a odrazují zbytek světa od nevšímavosti k tomuto problému. Autoři v prohlášení připomínají hrůzy války v Čečensku, kde podle nevládních organizací za posledních deset let zahynulo 100 až 300 tisíc lidí. Dokument podepsal například exprezident Jihoafrické republiky a nositel Nobelovy ceny míru Frederik de Klerk, bývalá prezidentka Irska Mary Robinsonová a bývalý jihoafrický anglikánský arcibiskup Desmond Tutu.

Stav demokracie a dodržování lidských práv v Rusku a nedostatečný pokrok, jakého v tomto směru země dosáhla od svého vstupu do Rady Evropy v roce 1996, loni v červnu důrazně kritizovalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PSRE) ve Štrasburku. Velkou většinou také schválilo prodloužení monitorování Ruska o další dva roky. Tento proces umožňuje PSRE kontrolovat demokratické normy v zemích, které je při svém vstupu ve všech směrech nesplňovaly.

Zdroj: ČTK

Osobnosti kritizovaly Putina za Čečnu

1.3.2006

aktualne.cz

rst, bar, Reuters

Praha - Skupina osobností vedená bývalým prezidentem Václavem Havlem ostře kritizovala Vladimira Putina z "cenzurování" informací o Čečensku.

"Válka v Čečensku maskuje a zároveň motivuje znovuustavení centralizované moci v Rusku, návrat sdělovacích prostředků pod kontrolu státu, schvalování zákonů namířených proti nevládním organizacím a posilování 'vertikální linie moci' - takže nezbývají žádné instituce a autority, které by mohly Kreml zpochybňovat či omezovat," konstatuje se v jejich otevřeném dopise.

Mezi dalšími signatáři tohoto dopisu jsou komisařka OSN pro lidská práva Mary Robinsonová, vítěz Nobelovy ceny míru Desmond Tutu, jordánský princ Hasan bin Talál, bývalý jihoafrický prezident F.W. de Klerk, japonský filantrop Yohei Sasakawa nebo multimilionář George Soros.

"Zdá se, že válka zakrývá návrat k autokracii."

Čečensko bylo více než deset let dějištěm prudkých bojů mezi ruskými silami a separatistickými vzbouřenci. Boje však již polevily a většinu oblasti nyní kontrolují místní představitelé loajální vůči Kremlu.

Premiér promoskevské čečenské správy v úterý odstoupil a uvolnil tak křeslo místnímu pohlavárovi Ramzanu Kadyrovovi, jehož kritikové obviňují z opakovaného porušování lidských práv.

"(Informační) temno uvalené na Čečensko brání jakémukoliv přesnému zhodnocení ničivých dopadů nelítostného konfliktu. Ani cenzura však nedokáže zcela zakrýt hrůzu. V Čečensku je v sázce naše základní morálka," píše se v dopise.

Přidali se aktivisté...

S kritikou vlády Vladimira Putina vystoupila i Amnesty International. "Pod jeho vedením dochází v Rusku k vážnému porušování lidských práv a k úpadku demokratických hodnot," uvedla organizace ve své tiskové zprávě.

Na rozdíl od Maďarska, odkud dnes ruský prezident do Prahy přilétá, ovšem Amnesty International neapelovala na českého premiéra či prezidenta, aby při jednání s Putinem otevřeli i otázku dodržování lidských práv.

O postoji českých nevládních organizacích čtěte ZDE

"Členové české pobočky Amnesty Internationl píší v průběhu celého roku dopisy ruským úřadům. Věnují se v nich především jednotlivým obětem perzekuce, jako je například novinář Stanislav Dmitrijevský, který byl letos v únoru podmínečně odsouzen za publikaci článků napsaných bývalým vůdcem čečenských separatistů," uvedla mluvčí pražské kanceláře Amnesty International Eva Dobrovolná.

...a také politici

K iniciativě senátora Jaromíra Štětiny, který nepřímo vyzval českou politickou reprezentaci k tomu, aby s Putinem jednala i o dodržování lidských práv, se dnes přidala Strana zelených, na jejíž kandidátce byl Štětina zvolen do druhé komory parlamentu.

Zelení vyzvali politiky, aby při jednání s Putinem hovořili také o lidských právech. "Za nejdůležitější považujeme situaci v Čečensku, nový restriktivní zákon o nevládních organizacích, potlačení svobody tisku a postavení novinářů v Rusku," řekl Stanislav Penc, volební lídr strany v Královéhradeckém kraji.

Sejmou nám otisky, sejmou

1.3.2006

A2 kulturní týdeník

FILIP POSPÍŠIL

Již v červenci si zřejmě budou moci první nedočkaví zájemci zařídit na některých městských úřadech nové pasy. Ochotní úředníci si občany i sami vyfotografují. Když se však cestovatelé vyhnou prvním návalům a ještě pár měsíců trpělivě počkají, vezmou jim úředníci také otisky prstů.

Nikdo se kvůli tomu nemusí zneklidňovat, říká ministerstvo vnitra. Otisky nezařadíme do databáze zločinců a o vaše data se dobře postaráme. Dá se ale těmto tvrzením věřit?

Zavádění převratné novinky, kterou je přidávání biometrických údajů o občanech do cestovních dokladů, a to navíc na čipu, který umožňuje strojové čtení informací na dálku (RFID), se vyznačuje podobnými rysy, jaké provázejí řadu dalších opatření v bezpečnostní oblasti v posledních několika letech. Stejně jako v případě povinného uchovávání telekomunikačních dat (v A2 jsme o tomto tématu psali v článcích Všichni podezřelí Evropané, č. 4/2005, Šmíruj a vydělávej, č. 6/2006) byl legislativní proces vedoucí k přijetí opatření relativně krátký. Dnes se zdá až neuvěřitelné, že se první oficiální návrh na zanesení digitalizované podoby držitele do RFID čipu umístěného v pasu objevil poprvé v dokumentu Mezinárodní organizace civilního letectví v květnu 2003. V polovině letošního roku pak již má být realitou.

Stejný scénář

Další shodným rysem je, že proces přijímání těchto opatření provází významný demokratický deficit, ve kterém hrají významnou roli evropské instituce (a v případě pasů také tlak USA - zavedení biometrických pasů bylo totiž podmínkou bezvízového styku mezi státy EU a USA). Jednotlivá opatření nejsou předmětem obsáhlé diskuse v národních parlamentech a poté například v parlamentu evropském, ale vlády jednotlivých zemí se je většinou snaží protlačit do evropské Komise nebo Rady, debatám na úrovni evropského parlamentu se pokud možno vyhnout a národním parlamentům záležitost pak předložit s tím, že se kvůli "Evropě" musí rychle přijmout. Tento scénář byl naplněn v případě biometrických pasů dokonale. V listopadu 2003 se Rada rozhodla, že začne směřovat k zavedení biometrických dat do víz a povolení k pobytu pro občany států mimo EU. V únoru 2004 pak vydala návrh na harmonizaci bezpečnostních standardů po pasy občanů EU (včetně biometriky). Po schválení parlamentem pak 13. prosince 2004 vydala Rada EU nařízení, podle něhož musí být do 18 měsíců zavedeny pasy s čipy obsahujícími digitalizovaný obraz obličeje a do tří let i otisky prstů. A od té chvíle nastala pro národní vlády opravdová honička. Ta česká schválila 15. června loňského roku Plán postupu České republiky při implementaci Nařízení Rady a zároveň nařídila do 14 dnů zpracovat znění legislativního návrhu. Zároveň bylo rychle třeba začít hledat finanční zdroje, které by zaplatily odhadované náklady ve výši 4,68 miliard korun, jež si v nejbližších letech realizace nařízení vyžádá. Vládě se nakonec podařilo návrh zákona sněmovně předložit 29. července 2005. Ta jej schválila 23. listopadu loňského roku a v lednu jej postoupila Senátu. Jenže zde se věc trochu zadrhla. Rychlá příprava zákona se mimo jiné odrazila i v tom, že zůstala řada nedodělků, které se poslanci a senátoři snažili napravit množstvím pozměňovacích návrhů. Senát tak nakonec návrh 26. ledna sněmovně vrátil k novému hlasování. K dalšímu projednávání se však sněmovna nemůže dostat dříve než na nejbližším zasedání, které začíná 7. března.

Pro debaty českých zastupitelů je však příznačné, že se netýkají základních otázek návrhu: jaký je jeho skutečný přínos pro zvýšení bezpečnosti a jaká jsou rizika pro ochranu soukromí občanů. Spíše se soustřeďují na obavy z nepříznivé reakce občanů na administrativní komplikace, které zavádění nových dokladů může přinést. Jak uvedl v rozpravě například senátor Jaroslav Kubera (ODS): "Jen taková maličkost, že děti do patnácti let už nebudou zapsány, ale budou si chodit pro pasy, si spočítejte, kolik je to tisíc pasů. Tento systém je velmi náročný na čas, takže žádosti, a bude to v době dovolených, budou vyvolávat napětí. Samozřejmě se obáváme toho, že budeme zase terčem útoků, a na rozdíl od Stanislava Pence my, pane ministře, nedáme váš mobil těmto občanům. Takoví my zase nejsme, ale je to nepříjemné, protože samozřejmě občan, který stojí třistametrovou frontu, nenadává ani na ministra, dokonce ani ne na Senát a na PS, ale na toho, kdo je mu nejblíž. Nejprve na úředníka, ale ten říká: To musíte za panem starostou, a on je k tomu ještě senátorem, tak se ho zeptejte, jak tam může takovéto ptákoviny schvalovat."

Čeští senátoři a poslanci si pak povšimli samozřejmě také obrovských nákladů spojených se zaváděním pasů a mimořádných okolností, které provázejí výběr realizátora velké státní zakázky. Mnohamiliardovou zakázku dostala bez výběrového řízení Státní tiskárna cenin, která pověřila zajištěním projektu (opět bez řádného výběrového řízení) společnost LogicaCMG. Ministr Bublan přitom zvolený postup obhajoval před senátory časovým tlakem, který způsobují termíny stanovené evropskou Radou, a tím, že státní tiskárna již vyrábí občanské průkazy. Zákon o veřejných zakázkách podle ministra použit nebyl a při obhajobě tohoto rozhodnutí odcitoval znění zákona: "předmětem toho podnikání jsou utajované informace nebo jejich provádění je podle zvláštních právních předpisů spojeno se zvláštními bezpečnostními opatřeními nebo jestliže to vyžaduje ochrana základních bezpečnostních zájmů státu."

Spolehlivý agent

Právě v souvislosti s výběrem firmy LogicaCMG, která byla v roce 2004 jedním ze tří největších dodavatelů IT služeb v České republice, se však do hry vrátila otázka bezpečnosti údajů, která budou úřady o svých občanech nově získávat. Firma LogicaCMG zaměstnává po světě na 21 000 lidí, má své pobočky v 34 zemích, je dodavatelem a provozovatelem v oblasti informačních technologií i bezpečnostních systémů a poskytuje konzultace zákazníkům zejména z telekomunikací, energetiky, finančních služeb, průmyslu a veřejné správy. Ve východní a střední Evropě ji však řídí bývalý agent komunistické Státní bezpečnosti Pavel Kalášek.

Informace o spolupráci Pavla Kaláška se Státní bezpečností přinesla již 25. ledna 2004 Česká televize. Z dokumentu, na který se odvolával pořad Události, vyplývalo, že StB získala Pavla Kaláška ke spolupráci 17. května roku 1973. Kalášek při schůzkách s řídícím důstojníkem dodržoval zásady konspirace a spolupráci nikdy nevyzradil. Po dobu vojenské základní služby také plnil úkoly pro vojenskou kontrarozvědku. Zhruba rok po zveřejnění této informace Pavel Kalášek odstoupil z funkce ředitele českého zastoupení počítačové firmy Hewlett Packard,kde úspěšně působil devět let, a nastoupil k firmě LogicaCMG. Záhadnou okolností na jeho spolupráci s tajnými službami je zejména skutečnost, že bylo jeho jméno vymazáno z oficiálních seznamů někdejších agentů tajné policie a nebylo do nich doplněno ani po zveřejnění některých dokumentů, které jeho spolupráci potvrzují. Ministerstvo vnitra České televizi v roce 2004 potvrdilo, že se Státní bezpečností zřejmě spolupracoval. Ministr Bublan pak v lednu tohoto roku zopakoval, že informace o spolupráci Kaláška prověří. Na otázky po výsledcích této pověrky však po měsíci odmítá odpovídat.

Namísto toho tiskový odbor ministerstva v zaslaném prohlášení ujišťuje, že "firma LogicaCMG disponuje požadovaným stupněm bezpečnostní prověrky". K zneužití získaných biometrických dat podle ministerstva nemůže dojít, protože "ve fázi ostrého provozu budou mít přístup k reálným osobním datům pouze obecní úřady, které zpracovávají žádosti o cestovní doklady, Ministerstvo vnitra, které zpracovává výstupní dodávku pro výrobce, a Státní tiskárna cenin, s. p., která zabezpečuje výrobu dokladů. Přenos dat mezi jednotlivými subjekty je zabezpečen šifrováním a digitálními podpisy. Firma, která figuruje v celé zakázce jako subdodavatel Státní tiskárny cenin, s. p., nemá možnost získávat osobní údaje občanů ČR, což nám garantuje právě již výše zmíněná smlouva. Ministerstvo vnitra má právo kdykoliv se přesvědčit o uplatňování bezpečnostních opatření ve všech fázích výroby, které se týkají zpracování předmětu smlouvy, což také činíme." Jenže tato opatření nemohou odstranit všechna bezpečnostní rizika.

Kovové pouzdro a gumový prst

K rizikům patří mimo jiné i skutečnost, že data (digitalizované údaje o obličeji a otiscích prstů) bude možné z pasu odečítat na dálku, bez vědomí jeho držitele. Pracovník Ministerstva vnitra Tomáš Holenda ubezpečuje, že "RFID čip použitý pro e-pasy lze číst normálním zařízením ve vzdálenosti 2-10 cm. Speciální profesionální technikou až několik metrů, ale data na čipu jsou zakódovaná." Jenže speciální čtecí a dekódovací technika je dnes dostupná nejen státním úřadům. Pořídit by si ji nakonec mohli i bohatší teroristé. Proti zločincům, kteří by si chtěli třeba na palubě letadla nebo na ulici zjistit, s kým mají tu čest, se však podle úředníka ministerstva dá bránit poměrně jednoduchým způsobem. "Pokud si majitel dokladu vloží tento do pouzdra s nějakým kovovým materiálem, bude to navíc snižovat i detekci RFID čipu," doporučuje T. Holenda.

Nejzávažnější nebezpečí však zřejmě nepochází z možného pokoutního získávání a zneužívání biometrických dat obsažených v pasech. Rizikový je totiž především celkový trend, který zavedení nových bezpečnostních opatření podporuje. Podle projednávaného zákona budou získaná data o občanech archivována 60 dní. Pak mají být zničena. Biometrické údaje v pasech mají být na letištích či hraničních přechodech pouze porovnávána se skutečností a údaje o pohybu nemají být uchovávány. Jenomže mezitím pokračují práce na rozvoji centrálních evropských databází Schengenského informačního systému (SIS) a Vízového informačního systému (VIS). Ty zatím obsahují seznam osob ("černou listinu"), kterým nemá být umožněn vstup přes Schengenskou hranici, a seznam hledaných osob. Použité biometrické metody a čipy však mají být harmonizovány s novými cestovními doklady. Po zavedení nezbytných technických prostředků (víz a pasů s čipy, čtecích zařízení a propojení s databázemi) pak nebude stát v cestě celoevropské kontrole pohybu všech osob žádná technická překážka. Pochopitelně kromě neuvěřitelného objemu dat, která by bylo nutné uchovávat. K legislativnímu prosazení podobného opatření by pak mohly být využity již vyzkoušené metody "evropského" zájmu.

Nemusel by přitom moc vadit ani odpor ochránců osobních dat, ani skutečnost, že reálný přínos zavádění biometriky pro bezpečnost společnosti je víc než sporný. Stejně tak jako při zavádění pasů s biometrikou nevadí relativně vysoká chybovost při automatizovaném vyhodnocování jednotlivých prvků. Koncem loňského roku zveřejnili například výzkumníci z Clarkson University výsledky testů, které odhalily, že přístroje označily v 90 procentech za pravé otisky prstů vyrobených ze želatiny nebo zubařské plastelíny. Teprve když byl přístroj naprogramován tak, aby registroval i pocení prstů, snížila se chybovost na 10 procent. Chybovost automatického rozpoznávání obličejů je ještě vyšší. Podle údajů průzkumu uveřejněného koncem roku v časopise Technický týdeník však lze u kombinace obou metod snížit chybovost až na řád 1 : 10 000. To je však při počtech cestujících v EU stále docela vysoké číslo.

A příště občanky

Obliba zavádění biometrických údajů do dokladů však neochabuje. Na konci ledna zveřejnila Evropská komise 128stránkový program v oblasti spravedlnosti a vnitra. Ten navrhuje přijetí "technických" opatření, která by "harmonizovala" zavádění RFID čipů s biometrickými údaji i do občanských průkazů zemí EU. Proti těmto plánům se však postavili zástupci belgické a české vlády a vydali společné prohlášení, ve kterém se mimo jiné praví: "Zavádění biometrických dat do občanských průkazů nesmí být posuzováno jen z technického hlediska. Otázka vyžaduje širší debatu, která bude zahrnovat ochranu soukromého života, rozpočtové i organizační otázky." Uvidíme, jestli se takové debaty na rozdíl od zavádění biometrických pasů opravdu dočkáme.

POLITIKA: Bursík jako soft-verze Paroubka?

28.2.2006 neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Politika

Petr Štěpánek

V rozhovoru pro Lidové noviny (25. 2. 2006) toho na sebe zpovídaný předseda Strany zelených (SZ) Martin Bursík i zpovídající Renata Kalenská prozradili víc, než asi zamýšleli.

Ta tam je nekompromisní, zdravě přidrzlá, "zuřívá" reportérka, před kterou si žádný politik není jistý. V případě Bursíka se Kalenská stává spíše spoluhráčkou, jakousi nahrávačkou. Pomáhá vytvářet obraz přicházejícího pana Pozitivního. Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu, jak se opět opakuje historie a část veřejnosti naivně věří, že konečně již přicházejí ti slušní, poctiví, nezkorumpovatelní, dokonalí. Takoví, kterým vůbec nejde o moc a o funkce usilují pouze z čirého lidumilství. Že se na tom bude podílet i Kalenská, je překvapením. A nebo že by to vlastně překvapení ani nebylo?

Pokud ovšem nad výsledným optimistickým textem nezapomeneme na zdravou skepsi, zjistíme, že z Bursíkových odpovědí dýchá na člověka toužícího po skutečné politické změně spíše smutek. Nenecháme-li se totiž zmást mlhou Bursíkovy dílem vrozené, dílem hrané mírnosti, k nemilému překvapení se vyjeví spíše jakási soft-verze Paroubka. Zelení zatím zabodovali ve dvou průzkumech, ale sebevědomí jim paroubkovsky narostlo, jako už by byli v parlamentu a ještě k tomu málem jako vítězové. Bursík týden poté, co Zelení v průzkumech prolomili pětiprocentní hranici, už vykládá o procentech deseti. Skeptik si pomyslí, jen abyste nakonec neshodili i tu pětiprocentní laťku.

Nikoli nepodobný Paroubkovi je Bursík i tehdy, když hovoří o politických konkurentech, zvláště ODS. Forma je sice jiná, ale obsah víceméně stejný. Nikdo z politiků ODS nikdy ani slovem neustoupil od Modré šance, žádný nikdy nezpochybnil rovnou daň coby alfu a omegu programu občanských demokratů, přesto Bursík - stejně jako Paroubek - mudruje, že vlastně ani neví, jestli obé ještě platí.

Rovnou daň pro jistotu Bursík zatracuje rovnou, opět stejně jako Paroubek. Bursík ovšem ze svých výšin poblouznění propagátora ekologické daňové reformy. Čtenář by už málem podléhal iluzi, že Zelení již ty volby vyhráli a jsou nejdůležitějším hráčem na hřišti. Stejně nesmyslně jako Paroubek také atakuje školné. Je to zajímavé, politik, který tak moc usiluje o to, aby budil zdání, že nosí oblek standardního evropského střihu, hledí kamsi na Východ a jde proti celosvětovému trendu i zdravému rozumu. A zřejmě ani nepostřehl, že ani občanští demokraté nehovoří o školném, nýbrž o finanční spoluúčasti a že to není to samé. Stejně jako Paroubek tak i Bursík vlastně nejvíce nikoli chrání, nýbrž poškozuje studenty ze sociálně slabších vrstev.

Ano, pokud Zelení vstoupí do Sněmovny, přinese to české politice jisté oživení. Podléhat ovšem naivnímu optimismu, že konečně přicházejí nějací spasitelé, nebo si dělat kdovíjaké iluze, že pod Bursíkovým vedením se smečka rozhádaných zelených intrikánů, kteří se ještě nedávno navzájem málem vraždili, jakoby mávnutím čarovného proutku přeměnila v konsolidovanou, jednotnou, akceschopnou a ještě k tomu snad osvícenou politickou sílu, je stejně naivní jako věřit, že s příchodem Paroubka se mezi nenávidícími se partičkami sociálních demokratů navěky rozprostřel klid a mír.

A ještě na jednu notorickou pravdu nezapomínejme: kdykoli někdo vykládá, že tradiční dělení na pravici a levici je již překonané, můžete vzít jed na to, že pod slupkou předstíraného politologického novátorství mu bije srdce na levém místě. Každý, kdo touží po opravdové politické změně, by proto měl hledat jinde. Bursík nic nového nenabízí, pouze starý obsah v novém líbivějším zeleném obalu.

Přesto zakončeme alespoň trochu optimisticky: je lepší soft-Paroubek, než hard-Paroubek. A představa, že si kupříkladu Stanislav Penc, lídr SZ v Královéhradeckém kraji, padne do náručí s pendrekářem Paroubkem, je ještě vzdálenější než zelený Martin s modrým Mirkem za jedním jednacím stolem.

Fórum stínových ministrů: Bezpečnost v Česku

28.2.2006 volby.iHNed.cz

Redakce iHNed.cz společně s parlamentní televizí TV - 24.cz zahájila pořádání pravidelných kulatých stolů na určité aktuální téma. Vzhledem k tomu, že se vládní ČSSD odmítla natáčení zúčastnit, pořad s názvem Fórum stínových ministrů je výstižný.

Tématem úvodního "Fóra stínových ministrů" byla bezpečnost a jeho účastníky byli Pavel Severa (KDU-ČSL), Stanislav Polčák (SNK ED), Stanislav Huml (Nezávislí), Martin Píša (US-DEU), Jan Klas (ODS) a Zuzana Rujbrová (KSČM).

Hned v úvodu byla Janem Klasem napadena současná bezpečnostní politika, když představitel ODS podtrhl především to, že ministr vnitra František Bublan není schopen vůbec řídit svůj rezort a představuje si, že v čele ministerstva vnitra by měla stát silná osobnost.

Jako zásadní chybu v současné politice vidí to, že finanční prostředky jsou prioritně vydávány na ministerstvo obrany, místo aby je získalo vnitro. Jan Klas se pozastavil nad tím, že dnešní policista nezná přesně svoji roli a neví, komu slouží. Za zásadní považuje to, že inspekce ministerstva vnitra by měla přejít na státní zastupitelství. Mimo jiné si myslí, že policie by měla zeštíhlit, neboť celý systém vytváří dublování funkcí a tím vzniká podle něj na vnitru chaos.

Zástupkyně KSČM souhlasila s Janem Klasem, že je třeba policii zeštíhlit. "Na policejním prezidiu je kolem osmi set lidí, kteří se řídí navzájem," řekla na Fóru stínových ministrů Zuzana Rujbrová. Pak si položila řečnickou otázku, o čem bezpečnost je, zda je o ochraně občanů proti skinům nebo o ochraně ústavních činitelů. Kritizovala současný postup, že policie neprovádí výběr svých zaměstnanců, ale nábor. Rovněž jí vadí systém hodnocení policistů, kteří jsou hodnocení tzv. čárkově, což je vede k tomu, že se raději se zabývají dopravními přestupky, než aby řešili závažnější kriminální činy.

Lidovci navrhují bezpečnostní kolegium a rotaci funkcí

Pavel Severa z KDU-ČSL by se pustil do reorganizace policie, a to podle samospráv. Požadoval by v případě, že by byl ministrem vnitra to, že by policie pracovala se samosprávami. To by mělo umožnit založení bezpečnostního kolegia, kde by byli zastoupení hejtmani a starostové. "Musí být jasná zodpovědnost, aby se chyba nedala svádět na někoho jiného," uvedl na fóru lidovec Severa a dodal, že by byl pro rotaci na vedoucích postech rezortu bezpečnosti.

Na otázku, proč se další současné koaliční straně US-DEU nepodařilo prosadit své myšlenky o bezpečnosti, odpověděl její zástupce Martin Píša kritikou Stanislava Grosse, který obsadil všechna klíčová místa. Rovněž jako lidovci je také US-DEU pro myšlenky propojení policie a samosprávy a uvedl, že nejde o nový návrh, že čtyřkoalice o tomto jednala, ale nepodařilo se to realizovat. Píša je názoru, že občan bude spokojen, pokud bude jeho partnerem radní a nikoliv policista.

Občan nežije v bezpečném státě

Tento názor představil Stanislav Polčák zastupující SNK ED, který řekl, že na této kritice staví jeho stran svůj volební program. Podle něj občan požaduje vládu práva a v nouzi spoléhá na pomoc státu. To, že nežijeme v bezpečném státě, dokládal Polčák skutečností, že neexistuje zákon o zpravodajských službách a ty k sobě chovají nedůvěru.

Známý občanský aktivista Stanislav Penc se stal volebním lídrem Strany zelených na Královéhradecku a "zelené" představuje v oblasti rezortu bezpečnosti. Ten, kdo zná jeho názory, se nedivil jeho kritice vládních stran i ODS, když na fóru řekl, že tyto strany nedokázaly za patnáct let nic pro bezpečnost udělat a pouze o bezpečnosti mluví před volbami. Kritizoval skutečnost, že policie je řízena cechovním způsobem - hájí své lidi. Navrhuje proto zpřísnění trestů pro policisty a to na dvojnásobný trest proti občanovi. Problém korupce pak vidí ve špatné motivaci občanů. "Když politici jsou schopní veřejně lhát, pak veřejnost si chce také přivydělat," uvedl Stanislav Penc.

Rovněž Stanislav Polčák se pustil do kritiky vládních stran a nesouhlasil s jejich obhajobou, že se jim proti ČSSD nepodařilo prosadit změny v bezpečnostní politice. "Na korupci mají podíl všechny strany koalice," řekl Polčák a dodal obdobně jako Stanislav Penc, že politici jsou často "zářným" příkladem pro policii. Chyba je podle něj v tom, že korupci podmiňuje volné uvažování úředníkům a příklad jak tomu zabránit uvedl možnost platit pokuty bankovním příkazem.

Přítomní i televizní diváci byli především zvědaví na názor bývalého známého policisty a dnes jednoho z volebních lídrů "Nezavislých" Stanislava Humla. Svojí úvodní větou, že jeho třicet let působení u policie bylo otřesným zážitkem, jen potvrdil, že s policií to není v pořádku. Jako předchozí stínoví ministři vnitra tvrdil, že policie by potřebovala zeštíhlit.

Podle jeho názoru by se mělo začít se srovnáváním duplicit, které existují mezi českou a městkou policií. "Rovněž v ekonomické a občanské kriminalitě se dělá totéž," dodal bývalý policista Huml. Zda policie by měla více nasazena na silnici nebo v kriminalitě, to by měli posuzovat především v samosprávách a hejtmani. Jako i ostatní se shoduje v názoru, že policie by neměla sama sebe hodnotit. Huml by zařadil policii integrovaného záchranného systému a jako existují přesně stanovené zásahové časy pro záchranku a hasiče, tak by měly být stanoveny i pro policii.

Příští "Fórum stínových ministrů" bude věnováno problematice školství.

Mladá fronta Dnes: Zóna Nošovice se mohla státu prodražit

28.2.2006

ČRo - izurnal.cz

Veronika Hankusová,Marián Vojtek

O nákupu 17 hektarů pozemků v Nošovicích Moravskoslezským krajem informuje Mladá fronta Dnes. O parcely měla jako o restituční náhradu zájem Nikol Hadamcziková-Čížková, a tak se transakce mohla prodražit. Právo zjistilo, že policie navrhla obžalovat bývalé majitele Ostravskokarvinských dolů a Českomoravských dolů Viktora Koláčka a Petra Otavu. Odboráři z Temelína podle Hospodářských novin chtějí vyšší platy. Jak informují Lidové noviny, předseda vlády Jiří Paroubek zaměstnává muže, který ještě nedávno kandidoval do Evropského parlamentu za krajní pravici.

Nákup 17 hektarů pozemků v Nošovicích uvnitř průmyslové zóny určené pro výstavbu závodu automobilky Hyundai se mohl Moravskoslezskému kraji výrazně prodražit, upozorňuje dnešní Mladá fronta Dnes. Pozemky v zóně, které patří Pozemkovému fondu, totiž chtěla získat Nikol Hadamcziková-Čížková, dcera hokejového trenéra a podnikatele s nemovitostmi Aloise Hadamczika, jako náhradu za odkoupené restituční nároky.Nikol Hadamcziková-Čížková současně nevysvětlila, proč chtěla získat právě tyto pozemky. Už od září minulého roku se přitom o pozemcích v Nošovicích veřejně mluvilo jako o hlavním místě, kde Hyundai zvažuje výstavbu svého nového závodu. V minulosti už přišel stát nebo obce prostřednictvím náhrad od Pozemkového fondu několikrát o lukrativní pozemky, uzavírá dnešní Mladá fronta Dnes.Policie navrhla obžalovat dřívější majitele Ostravskokarvinských dolů a Českomoravských dolů Viktora Koláčka a Petra Otavu, informuje dnešní Právo. Bývalí uhlobaroni měli totiž důlním společnostem způsobit nevýhodnými smlouvami škodu ve výši 1,5 miliardy korun. Kriminalisté začali stíhat Koláčka, Otavu a bývalého předsedu představenstva OKD Jana Przybylu na konci roku 2003.V případě, že budou shledáni vinnými, hrozí bývalým uhlobaronům za zneužívání informací v obchodním styku a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění až 12 let vězení. Podezřelí měli zneužívat svého vlivu a personálního propojení mezi různými společnostmi. Oba muži prodali doly na konci roku 2004, když zpeněžili vlastní firmu Karbon Invest, přes kterou Ostravskokarvinské i Českomoravské doly ovládali. Největší českou černouhelnou společnost OKD tak získala kyperská investiční společnost. Spekulovalo se tehdy o ceně zhruba 10 miliard korun, píše Právo.Odboráři z jaderné elektrárny Temelín, kteří jako jediní z 29 odborových organizací skupiny ČEZ nepodepsali na letošní rok dodatek ke kolektivní smlouvě, chystají na březen protestní akci. Podle dnešních Hospodářských novin má upozornit na údajnou neochotu vedení ČEZu přistoupit na jejich mzdové návrhy. S největší pravděpodobností by mělo jít o akci podobnou happeningu, kterou prý veřejnost nepřehlédne. Rozhodně ale nemá jít o stávku.Ostatní odborové organizace přistoupily na 5% zvýšení základních mzdových tarifů, ta temelínská ale požaduje 8 procent. Tento rozdíl představuje asi 60 miliónů korun. Podle temelínského odborového předáka Františka Hamana je snaha zvýšit mzdy legitimní. Firma totiž snižuje počty pracovníků a nároky na ty zbylé rostou, dodávají Hospodářské noviny.Premiér Jiří Paroubek zaměstnává muže, který ještě nedávno kandidoval do Evropského parlamentu za krajní pravici. Jak zjistily Lidové noviny, tímto zaměstnancem je Paroubkův advokát Petr Topinka. O post europoslance se ucházel před dvěma lety za Národní koalici, kterou tvořilo uskupení Národní strany a České strany národně sociální. Topinka byl na soupisce dvanáctý. Svou kandidaturu do Evropského parlamentu nepopírá, jakékoli spojení s Národní stranou ale odmítá.Topinka je totiž členem České strany národně sociální a kandidátka podle něj měla být vytvořena účelově jen pro volby do europarlamentu. Topinka jako právník zastupoval Paroubka například ve sporu s Večerníkem Praha, který otiskl nelichotivé texty o premiérově manželce. Hájil také předsedu vlády v případu, kdy aktivista Stanislav Penc zavolal vloni v srpnu Paroubkovi na mobil přímo z pódia trutnovského festivalu, a pak jeho telefonní číslo nadiktoval divákům, doplňují Lidové noviny.

Premiér platí „pravičáka“

28.2.2006

Lidové noviny

LUKÁŠ DOLANSKÝ

Paroubkův advokát kandidoval v roce 2004 s šéfkou Národní strany Edelmannovou

PRAHA Premiér Jiří Paroubek zaměstnává muže, který ještě nedávno kandidoval do europarlamentu na kandidátce krajní pravice.

Tímto mužem je Paroubkův advokát Petr Topinka.

Podle informací LN se Topinka před dvěma lety se ucházel o post europoslance za Národní koalici, kterou tvořilo uskupení Národní strany a České strany národně sociální.

V čele kandidátky koalice stála v roce 2004 dnešní předsedkyně Národní strany Petra Edelmannová, která se nedávno „proslavila“ například výroky o protektorátním romském pracovním táboře v Letech, když prohlásila, že chovanci pracovního tábora v Letech si za svou smrt částečně mohou sami, protože infekci tam už zavlekli. Topinka byl na soupisce Národní koalice z roku 2004 dvanáctý.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové se dá tehdejší program Národní koalice označit za „krajně až radikálně pravicový“.

Lídr kandidátky Edelmannová tehdy o spojení stran hovořila jako o „národně orientovaném subjektu postaveném na národoveckém principu, na konzervatismu a tradicionalismu“.

Vyhrál spor s Večerníkem Praha

Topinka dnes pro Jiřího Paroubka pracuje jako právník.

Zastupoval jej například ve sporu s Večerníkem Praha, který otiskl nelichotivé texty o jeho manželce. Topinka u soudu spor vyhrál. Hájil jej také v případu, kdy aktivista Stanislav Penc zavolal vloni 20. srpna přímo z pódia trutnovského festivalu Paroubkovi na mobil a poté nadiktoval jeho telefonní číslo divákům.

Paroubkovi pak volali anonymové a dostal i několik set SMS, které obsahovaly výhrůžky a vulgární urážky kvůli rozehnání účastníků loňského CzechTeku.

Národní stranu odmítá

Advokát Topinka svou kandidaturu do Evropského parlamentu nepopírá. Odmítá ale jakékoli spojení s Národní stranou.

„Jsem členem České strany národně sociální, tedy ČSNS. S Národní stanou mě nespojujte,“ vysvětluje Topinka.

„Kandidoval jsem do europarlamentu za ČSNS. Je pravda, že kandidátka byla tehdy společná, byla vytvořena ze dvou stran, byla to pouze účelová kandidátka dvou vlasteneckých stran, ale lidi z Národní strany vůbec neznám,“ říká Topinka.

Podle advokáta Topinky se pak spojení ČSNS s národovci nikdy neopakovalo.

Vyjádření premiéra Jiřího Paroubka se do uzávěrky tohoto vydání nepodařilo získat.

O kandidatuře na Národní koalici v roce 2004 také krátce uvažoval také ředitel Národní galerie Milan Knížák. Od kandidatury ho nakonec odradil až jeho tehdejší nadřízený ministr kultury Pavel Dostál.

Premiér platí „pravičáka“

28.2.2006 lidovky.cz

Lidové Noviny, Lukáš Dolanský

Premiér Jiří Paroubek zaměstnává muže, který ještě nedávno kandidoval do europarlamentu na kandidátce krajní pravice. Tímto mužem je Paroubkův advokát Petr Topinka.

Podle informací LN se Topinka před dvěma lety se ucházel o post europoslance za Národní koalici, kterou tvořilo uskupení Národní strany a České strany národně sociální.

Topinka byl na soupisce Národní koalice z roku 2004 dvanáctý. Podle politoložky Vladimíry Dvořákové se dá tehdejší program Národní koalice označit za „krajně až radikálně pravicový“.

Lídr kandidátky Edelmannová tehdy o spojení stran hovořila jako o „národně orientovaném subjektu postaveném na národoveckém principu, na konzervatismu a tradicionalismu“.

Vyhrál spor s Večerníkem Praha

Topinka dnes pro Jiřího Paroubka pracuje jako právník. Zastupoval jej například ve sporu s Večerníkem Praha, který otiskl nelichotivé texty o jeho manželce. Topinka u soudu spor vyhrál. Hájil jej také v případu, kdy aktivista Stanislav Penc zavolal vloni 20. srpna přímo z pódia trutnovského festivalu Paroubkovi na mobil a poté nadiktoval jeho telefonní číslo divákům.

Paroubkovi pak volali anonymové a dostal i několik set SMS, které obsahovaly výhrůžky a vulgární urážky kvůli rozehnání účastníků loňského CzechTeku.

Národní stranu odmítá

Advokát Topinka svou kandidaturu do Evropského parlamentu nepopírá. Odmítá ale jakékoli spojení s Národní stranou. „Jsem členem České strany národně sociální, tedy ČSNS. S Národní stanou mě nespojujte,“ vysvětluje Topinka.

Vyjádření premiéra Jiřího Paroubka se do uzávěrky tohoto vydání nepodařilo získat. O kandidatuře na Národní koalici v roce 2004 také krátce uvažoval také ředitel Národní galerie Milan Knížák. Od kandidatury ho nakonec odradil až jeho tehdejší nadřízený ministr kultury Pavel Dostál.

Bouřliváci jdou do politiky

27.2.2006

Respekt

Silvie Blechová

Na návštěvě u lídra z kozí farmy a elegána od větrníku

Strana zelených na sebe strhla pozornost nejenom kvůli šanci uspět ve volbách, ale i pestrou směsí tváří, kterou do nich vysílá. Dva lídry zelených jsme navštívili.

Služba není družba

Nezávislou jedničku královéhradecké zelené kandidátky Stanislava Pence (36) předchází pověst zarytého nonkonformisty. Jak také jinak u někdejšího benjamínka pražského disentu, který odešel z města hospodařit na kozí farmu a teď se proslavil jako urputný bojovník proti "plíživé normalizaci" Paroubkova režimu. V osobním setkání je ovšem legenda svobodomyslnosti poněkud nerudná: hned na úvod autorce článku připomene, že když s ním naposledy loni v létě mluvila o rozehnání hudebního festivalu CzechTek, v textu se pak neobjevilo "to nejdůležitější" a článek obsahoval "samé bláboly", na něž kozí farmář musel dokonce upozornit i šéfredaktora. Schopnost léta si pamatovat a připomínat prohřešky novinářů patří mezi základní vlastnosti tuzemských politiků, které chce Penc vystřídat. Nechuť k novinářskému stavu se pak ještě jednou projeví poznámkou, že s Milošem Zemanem souhlasí v jediném, totiž v jeho názoru na novináře...

Sedíme ve velké kuchyni na Pencově kozí farmě v Českém ráji a vzduchem poletují jednoduché otázky. Proč jde do politiky? Co v ní chce prosadit? Jak by řešil některé aktuální problémy země a jak se na případný úspěch připravuje? "Nejdu do voleb proto, abych se stal poslancem. Smyslem mého kroku je deklarovat změnu. Znovu připomenout, že politika není vládnutí, ale služba, že se nemá dělat pro výdělek, ale pro blaho budoucích generací," odříkává Penc s upřímným zápalem. Proniknout za tyto deklarace je obtížné: budoucí lídr raději než o detailech svého angažmá vypravuje o tom, že když onehdy přišel na vládní tiskovku, tak premiér Jiří Paroubek osobně vyčinil ochrance, že "toho chlapa" pustili dovnitř.

O potřebě "služby místo vládnutí" mluví Penc často a opakovaně taky zdůrazňuje, že on změnu může zaručit, protože jemu "zblbnutí mocí nehrozí" a on nikdy "neztratí nezávislost". Jak přesně ale ta jeho služba občanovi bude vypadat? "To nelze říct, protože se to skládá z tisíce jednotlivostí," říká lídr. "Já vám neřeknu lék na důchodovou reformu, takhle život není, že všichni mají odpovědi na všechny otázky. Mě prostě zajímá ochrana přírody a lidských práv."

Cesta Stanislava Pence do čela kandidátky Strany zelených v Královéhradeckém kraji byla přímočará. Jako nezávislý kandidát se přihlásil do primárek a na krajské konferenci ho jedenáct z přítomných čtrnácti delegátů zvolilo jedničkou. "Má charisma," vysvětluje volbu šéf královéhradecké organizace Jaroslav Čihák. "Pro mě je symbolem slušnosti a dlouhého boje za principiální postoje," doplňuje šéf strany Martin Bursík. Proč se Penc rozhodl pro zelené? "Líbí se mi jejich vize," říká. "A taky to, že to není partaj ovládaná stranickým sekretariátem." Volnost se projevuje i v tom, že ho strana jako nováčka pustila k práci na programu. "To by se v ODS nestalo," říká Penc. Co se však dočteme v kapitole, na které pracoval, odmítá lídr prozradit - napřed prý jeho návrhy a celý program musí schválit celorepubliková rada.

Elegán pod větrníkem

O stovku kilometrů na severozápad, kde už mobily pípají uvítacími zprávami polských operátorů, se v únorové mlze neslyšně otáčejí lopatky větrné elektrárny. Syrovost Pencovy kozí farmy střídá útulný a prohřátý srub ze světlého dřeva, kafe dostaneme v modrých cibulácích s logem Ekologického informačního centra, obecního spolku, který u paty "větrníku" sídlí. Kontrast prostředí není jediný, taky oba kandidáti se výrazně liší. Impulzivního věčného bojovníka v kostkované košili a s vlasy do půli zad vystřídal elegán v krémovém roláku, s moderními "vydesignovanými" brýlemi na nose a drahými hodinkami na ruce. Společnou mají výměnu Prahy za venkov: někdejší mluvčí vládní strany ODA Petr Pávek (42) odešel sem, do Jindřichovic pod Smrkem, před osmi lety a brzo se tu stal populárním, celostátně nepřehlédnutelným starostou: postavil v obci kotel na biomasu, spustil větrnou elektrárnu a zavedl do místní knihovny internet za symbolický poplatek.

I v rozhovoru s lídrem liberecké kandidátky slyšíme volání po alternativě v politice, stížnosti na média a zřetelnou jistotu sebou samým; na rozdíl od výstupu na kozí farmě tu ale otázky po konkrétních řešeních, od daní přes důchody až po budoucnost Evropské unie padají na úrodnou půdu. Pávek v sobě nezapře profesionála s velkou politickou zkušeností, který má v mnohém jasno. Tak třeba daně: ustoupit od přímých daní k nepřímým. "Zlevní to pracovní sílu, podpoří malé a střední podnikání a je to sociálně spravedlivější, protože platíš tolik, kolik spotřebuješ," říká starosta. Stejně jasně představuje svoje témata, která by si rád odnesl do sněmovny: obnovitelné zdroje energie, boj proti přebujelé byrokracii, zavedení přímé volby starostů a hejtmanů. I ambice jsou tady cítit větší. Zatímco Penc představu vstupu do exekutivy odmítá, Pávek bez mrknutí oka vypočítá ministerstva, která by byl případně schopen převzít: finance, průmysl, životní prostředí a místní rozvoj.

Pávkovo rozhodnutí dát se k zeleným a pak za ně kandidovat ve volbách padlo poté, co se loni postavil do čela strany Martin Bursík. "Zelení se začali měnit na praktický a fungující spolek," říká Pávek. Jeho cesta do čela liberecké kandidátky nebyla úplně hladká. Třicet členů krajské organizace nejdřív zvolilo lídrem českolipského psychologa a ekologického aktivistu Miroslava Hudce a Pávka dvojkou, republiková rada zelených je prohodila. "Je za ním konkrétní práce v oblasti, a navíc je to schopný manažer, přirozený lídr," vysvětluje výměnu Bursík. "Zelení," dodává dosazený lídr, "teď potřebují známé tváře, které je dostanou do povědomí tak, aby se o nich mluvilo."

Bursík jako soft-verze Paroubka?

27.2.2006

ceska-media.cz

Petr Štěpánek

V rozhovoru pro Lidové noviny (25. 2. 2006) toho na sebe zpovídaný předseda Strany zelených (SZ) Martin Bursík i zpovídající Renata Kalenská prozradili víc, než asi zamýšleli.

Ta tam je nekompromisní, zdravě přidrzlá, „zuřívá“ reportérka, před kterou si žádný politik není jistý. V případě Bursíka se Kalenská stává spíše spoluhráčkou, jakousi nahrávačkou. Pomáhá vytvářet obraz přicházejícího pana Pozitivního. Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu, jak se opět opakuje historie a část veřejnosti naivně věří, že konečně již přicházejí ti slušní, poctiví, nezkorumpovatelní, dokonalí. Takoví, kterým vůbec nejde o moc a funkce usilují pouze z čirého lidumilství. Že se na tom bude podílet i Kalenská, je překvapením. A nebo že by to vlastně překvapení ani nebylo?

Nikoli nepodobný Paroubkovi je Bursík i tehdy, když hovoří o politických konkurentech, zvláště ODS. Forma je sice jiná, ale obsah víceméně stejný. Nikdo z politiků ODS nikdy ani slovem neustoupil od Modré šance, žádný nikdy nezpochybnil rovnou daň coby alfu a omegu programu občanských demokratů, přesto Bursík – stejně jako Paroubek – mudruje, že vlastně ani neví, jestli obé ještě platí.

Petr Štěpánek, 26. 2. 2006, www.petrstepanek.cz

EXPRES

26.2.2006

Nedělní Blesk

* Dluhy nevadí

BRNO (ČTK) - Dluhy FN U sv. Anny v Brně podle ministra financí Bohuslava Sobotky neohrozí vznik Mezinárodního centra klinického výzkumu ICRC. Nemocnici, která chce stavět centrum za dvě miliardy korun, přerušili velkodistributoři kvůli dluhům dodávky léků.

* Občanská válka?

BAGDÁD (ČTK) - Irácká vláda dnes ve snaze zastavit nynější vlnu násilí zakáže pohyb automobilů v Bagdádu. Irácky ministr obrany zase varoval před občanskou válkou a prohlásil, že je připraven poslat do ulic tanky.

* Kritizovali Paroubka

PRAHA (ČTK) - Asi 30 lidí včera na pražském Staroměstském náměstí demonstrovalo proti komunismu. Většina účastníků včetně poslance ODS Marka Bendy nebo krajského volebního lídra Strany zelených Stanislava Pence kritizovala politiku premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD).

Na demonstraci proti komunismu převládala kritika Paroubka

25.2.2006 ceskenoviny.cz

25.2.2007

ČTK

PRAHA - Demonstraci proti komunismu, které se na pražském Staroměstském náměstí zúčastnilo asi 30 lidí, dominovala kritika politiky premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Organizátoři a většina řečníků míní, že sbližování ČSSD a KSČM je hlavním nebezpečím pro demokracii v České republice. Před sílící pozicí komunistů varovali dnes pamětníci, kteří si v Nerudově ulici připomněli pochod vysokoškolských studentů na Pražský hrad v únoru 1948.

Na akci na Staroměstském náměstí pořádané při příležitosti dnešního výročí "vítězného února" v roce 1948 a nástupu komunistů k moci promluvili například poslanec ODS Marek Benda, krajský volební lídr Strany zelených Stanislav Penc a místopředseda Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek. Shromáždění zorganizovali Mladí křesťanští demokraté, Mladí konzervativci, Asociace rodičů a přátel rodiny a Konfederace politických vězňů.

Jelínek, tak jako v pátek na stejném místě při demonstraci zdravotníků, kritizoval nejen Paroubka, ale i ministra zdravotnictví Davida Ratha. Mimo jiné uvedl, že spolupráce "Paroubkovy sociální demokracie" s komunisty "už je nepokrytá".

Rath opakovaně tvrdí, že za nynějšími protesty části zdravotníků stojí ODS, což občanští demokraté popřeli. Jelínek dnes řekl, že takto se ministr snaží umlčet všechny kritiky, o nichž prohlásí buď to, že jsou "agenty ODS", nebo hlupáci a lumpové. Místopředseda Sdružení praktických lékařů si myslí, že v tuzemsku jsou pomalu oklešťovány občanské svobody.

Také slogany na transparentech protikomunistické demonstrace mířily hlavně na předsedu vlády a ministra zdravotnictví: "Plnou parou zpět - Parouback", "Paroubku odejdi", "Paroubek a Rath - návrat před Listopad".

V závěru demonstrace se organizátoři obrátili na veřejnost s výzvou "Ne bolševizaci ČR" a aktivista Jan Šinágl představil petici za odstoupení či odvolání předsedy KSČM Vojtěcha Filipa z funkce místopředsedy sněmovny. Předseda Mladých křesťanských demokratů David Čermák oznámil, že v pondělí odešle jeho organizace vládě žádost o přezkoumání programu KSČM a o rozpuštění této strany.

Na únor 1948 vzpomínaly dnes rovněž asi dvě desítky někdejších vysokoškoláků, kteří se tehdy rozhodli vyjádřit svou podporu prezidentovi Edvardu Benešovi a byli za to později perzekvováni. "Řezali nás, i když jsme zpívali Kde domov můj," vzpomínal se slzami v očích na události pře 58 lety Mirko Šťastný z Konfederace politických vězňů.

Z politiků se dnešní akce zúčastnil šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS). "Je potřeba na data, kdy docházelo k protestům proti nastupujícím komunistům, nezapomínat. Objevují se nám tady už jasné signály, že komunisté jsou u moci. A já bych si nepřál, aby si to pamětníci nebo my museli zopakovat na dalších 40 let. Nový listopad 89 by se nám dělal asi složitě," řekl Sobotka ČTK.

Na demonstraci proti komunismu převládala kritika Paroubka

25.2.2006

Aktuálně.cz

Demonstraci proti komunismu, které se dnes na pražském Staroměstském náměstí zúčastnilo asi 30 lidí, dominovala kritika politiky premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Organizátoři a většina řečníků míní, že sbližování ČSSD a KSČM je hlavním nebezpečím pro demokracii v České republice.

Na akci pořádané při příležitosti dnešního výročí "vítězného února" v roce 1948 a nástupu komunistů k moci promluvili například poslanec ODS Marek Benda, krajský volební lídr Strany zelených Stanislav Penc a místopředseda Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek. Shromáždění zorganizovali Mladí křesťanští demokraté, Mladí konzervativci, Asociace rodičů a přátel rodiny a Konfederace politických vězňů.

Kdybych byl žena, do ČSSD bych nelezl

25.2.2006

Lidové noviny

Renata KALENSKÁ

říká šéf Strany zelených Martin Bursík, podle něhož měly strany v parlamentu již rozdané karty, ale zelení jimi teď zamíchali

ROZHOVOR TÝDNE Martin Bursík

U ODS nepřistoupíme na rovnou daň, u ČSSD nám vadí podpora velkých investorů, říká exministr Martin Bursík.

LN Komentátory dnes zaměstnává otázka, jak se to stalo, že Zeleným tolik stouply preference...

LN Je fakt, že tu proti mně sedíte a mluvíte tak klidně, rozvážně, potichu...

Parta slušných lidí, to je váš termín. Zelená politika je skutečně vyhraněná politická ideologie, která se opírá o evropské Zelené...

LN A dodnes u nás nefungovala.

A dodnes nefungovala. A navíc to doplníme tím politickým stylem.

LN Takže Patočkův styl byl příliš agresivní?

LN Jak Strana zelených vypadala, když jste ji přebíral? Vy mluvíte o zrání, ale těžko mohla vyzrát za několik měsíců, když se jí to nepodařilo za několik let.

LN Jak byste ohodnotil politickou kulturu?

LN Jak sháníte ženy do politiky? Sociální demokracii nepomáhají ani kvóty...

LN Chtěl byste ženu za prezidentku?

No jistě.

LN Máte nějaký tip?

Ne, já to nebudu říkat.

LN Václav Havel uvedl vedle Šimona Pánka taky dvě ženy -Ruth Kolínskou a Petru Buzkovou...

To bylo - co do politického odhadu - hrozné.

LN A máte tedy reálnější tip?

To nemáme.

LN Popsal jste, co od žen očekává společnost. Co od nich očekáváte vy?

Nedávno byl v MFD průzkum, že muži nejvíce preferují brunetky. To bylo strašné. Mně je úplně jedno, jak žena vypadá. Hlavně aby byla chytrá a tolerantní.

LN Cyril Svoboda mi jednou říkal, že žena má vést domácnost, vytvářet zázemí... Tím chci říct, že spíš tohle je běžný pohled.

LN Zní to moc dobře. Ale zkusme váš příklad. Taky jste měl manželskou krizi a odešel od rodiny. Ale děti zůstaly u manželky, ne?

LN Umíte si sám sebe představit na mateřské dovolené?

Teď je mi sedmačtyřicet, už se nechystám mít děti. Ale dříve... Docela dobře si to umím představit.

LN Zmínil jste, že chcete provětrat parlament. Jak to chcete udělat? Zní to trochu jako klišé.

LN Takže vám se do parlamentu nechce...

Ale mně se tam chce! Já vím, že tam přijdu s týmem lidí, se kterými to bude prima. A uvidíme, jak se nám podaří zapracovat na dalších poslancích.

LN Kandiduje za vás třeba známý aktivita Stanislav Penc. Ten chce očistit profesi politika. Možná jsem skeptik, ale pořád si to neumím představit.

LN Ztotožňujete se s Pencovými názory, že Paroubek by mohl být za tři měsíce jen trapnou vzpomínkou na pokus o vyrovnání se s minulostí, a že je ještě horší než Gottwald a Sládek?

LN Takže vstupem do politiky otupil názory?

Ne. Ale Standa Penc jako aktivista může jít dál než Standa Penc jako politik.

LN Pořád odmítáte říct, zda je vám bližší Paroubek či Topolánek...

LN Ani o vašem toho moc nevíme. Zveřejníte ho až tuto sobotu.

LN Také jste řekl, že u každé politické strany je nějaká programová bariéra, která vám dělá problém. Tak konkrétně - v čem byste neustoupili u ČSSD?

LN Co majetková přiznání?

Musím se přiznat, že teď nevím, jak to máme v programu. Jinak já jako Bursík jsem jejich zastáncem. Znám majetková přiznání z Německa a tam je to přirozená věc.

LN Co rušení lustračního zákona, o němž mluví Paroubek?

To jsou takoví kostlivci. Víte, my se ještě nevidíme u koaličních jednání. Teď chceme získat podporu.

LN Ale jiné strany vás tam vidí.

LN Myslíte Pavla Béma?

LN V kterých programových bodech byste neustoupili ODS?

LN Patří do kategorie věcí, u nichž byste ODS neustoupili, i školné?

Ano. My jsme proti školnému. Ale opakuji, že nevím, jestli ještě vůbec platí Modrá šance a jestli tedy je se vůči čemu vymezovat.

LNV etickém kodexu máte majetková přiznání politiků i jejich rodinných příslušníků. Řekněte, jak je to s vaším majetkem.

LN Umíte svůj majetek odhadnout řádově?

To neumím.

LN Prostě jste milionář.

Ano. Ne že bych to měl v šupleti, ale v majetku ano.

LN Tak to může být spíš pozitivní. Bohatý jste, tak si třeba v politice nechcete nahrabat.

Na demonstraci proti komunismu převládala kritika Paroubka

25.2.2006

ceskenoviny.cz

ČTK

CzechTek: tajemného muže odhalila fotka

24.2.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Ministerstvo vnitra dostalo pokutu za neoprávněné zveřejnění osobních dat jednoho z účastníků loňského CzechTeku. Teď hledá viníky.

PRAHA Policie hledá tajemného muže s ukazovátkem. Věří, že právě on by ji mohl přivést na stopu viníků patnáctitisícové pokuty, kterou ministerstvu vnitra udělil Úřad na ochranu osobních údajů.

Na tiskové konferenci, která se v pražské budově ministerstva vnitra konala v pondělí 1. srpna, promítli policisté videozáznam, v němž byl ukázán i občanský průkaz jednoho ze zadržených účastníků. Přítomní novináři si mohli přečíst jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, občanství, pohlaví, dobu platnosti občanského průkazu, podpis a fotografii zadrženého M. P.

To se nelíbilo občanskému aktivistovi Stanislavu Pencovi. Podal podnět Úřadu na ochranu osobních údajů, který jeho stížnost uznal. Ministerstvo zaplatilo v polovině února patnáctitisícovou pokutu.

Teď chce ministerstvo znát a potrestat viníky. Proto požádalo odbor vnitřní kontroly Policejního prezidia, aby je vypátral. Policisté z „vnitřního“ se ale zasekli u osoby tajemného muže s ukazovátkem, který na zmíněné tiskové konferenci videozáznam uváděl. Ukázalo se totiž, že ho nikdo z přítomných činovníků ministerstva a policie, tedy například ministr František Bublan, jeho mluvčí Radka Kovářová nebo policejní prezident Vladislav Husák, nezná. „Nevím, kdo to byl. Toho člověka si přivedla policie,“ tvrdí Kovářová.

Policisté z odboru vnitřní kontroly byli v koncích, a tak se obrátili i na novináře, kteří se tiskové konference zúčastnili. Položili jim jednoduchou otázku: znáte tajemného muže s ukazovátkem?

Najít odpověď trvalo jen několik minut. V databázi ČTK je tajemný muž vyfocen, jak u projekčního plátna s ukazovátkem v ruce inkriminovaný videozáznam komentuje. Nezvratný důkaz usvědčuje zástupce ředitele západočeské policejní správy plk. Františka Krákoru.

Proč policie případu věnuje tolik úsilí? Nový správní řád, platný od 1. ledna, umožňuje úřadům hmotně postihovat své zaměstnance, kteří mu svým špatným rozhodnutím způsobili hmotnou újmu. „Zajímá nás, kdo záznam z CzechTeku sestříhal a kdo povolil jeho zveřejnění,“ říká šéf odboru vnitřní kontroly Jaroslav Hlaváček. Až budou viníci vypátráni, bude na ministerstvu vnitra, aby rozhodlo o jejich potrestání. Policisté z odboru kontroly nyní vyslechnou Františka Krákoru, který by jim měl říct, jak k sestřihu přišel.

***

Vnitro marně hledalo, kdo uváděl videozáznam, za který dostalo pokutu. Přitom se stačilo podívat do databáze ČTK.

Foto popis| To je on. Policie tápala, kdo je muž s ukazovátkem, komentující videozáznam, za který vnitro dostalo pokutu. Jde o policejního plukovníka Františka Krákoru.

Foto autor| Foto ČTK - René Volfík

Zelení odmítají říci, jakou by brali koalici

24.2.2006

Právo

Petr Janiš

Krajští volební lídři Strany zelených (SZ), která by se podle posledních průzkumů veřejného mínění mohla dostat do Sněmovny, odmítají říci, jaká příští vláda by jim nejvíce vyhovovala. Shodují se jen, že nebude žádný „holport s komunisty“.

„Jestli to bude s KDU-ČSL as ODS, nebo v široké koalici, nebo ČSSD s KDU-ČSL as námi je naprosto otevřené,“ reagoval lídr zelených na jižní Moravě Ondřej Liška, který působí jako poradce v Evropském parlamentu.

Jihočeský lídr, místopředsedkyně SZ a protijaderná aktivistka Dana Kuchtová tvrdí, že zelení jsou partnerem do levicové i pravicové vlády. „Nebudeme ale říkat dopředu, že s těmi ano a s těmi ne,“ sdělila Právu.

Kuchtová se staví za to, aby ČR vystoupila z jaderné energie, ale ČSSD i ODS podle ní plánují rozvoj atomové energetiky. „Se soc. dem. je styčným bodem ekologická daňová reforma, prosazování obnovitelných zdrojů energie,“ poznamenala. Shodné hodnoty podle Kuchtové ale vyznává také stínový ministr životního prostředí Bedřich Moldan (ODS). Také jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS), stejně jako exministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD), nesouhlasí se stavbou dalších jaderných bloků v Temelíně. A pokud by si příští vláda dala jadernou energetiku do programu? „Potom by to byl pro mě jistě problém,“ řekla k hlasování o důvěře takovému kabinetu Kuchtová.

Liška má osobní představu nejvhodnější vládní koalice. Zveřejnit, zda by měli zelení usilovat o spolupráci s ČSSD, nebo s ODS ale zatím rozhodně nechce.

„Z mé strany to není vůbec žádný kalkul, já sám bych v tuto chvíli nemohl podpořit vůbec žádnou z těch stran. Samozřejmě to není realistický politický postoj. Bude nutné se rozhodovat mezi tím, která koalice bude nejvíce odpovídat našim politickým prioritám,“ konstatoval Liška. Dopředu říci, jakou koalici by SZ preferovala, by bylo podle Lišky dokonce neodpovědné vůči voličům

Bude všechno jinak?

Lídr SZ na Liberecku Petr Pávek, který nepřijal nominaci stát se protikandidátem šéfa strany Martina Bursíka při volbě celostátního lídra, prošel stejně jako exministr Bursík více politickými stranami.

Zelení se podle Pávka, který je starostou Jindřichovic pod Smrkem a proslul vydáním zákazu vstupu neohlášeným úředníkům do obce, budou v parlamentu řídit při spolupráci s dalšími subjekty jen svým programem. „Mohu naprosto zodpovědně říci, že nikdo z nás neudělá úlevu na programu kvůli například osobnímu prospěchu nebo nějakým funkcím,“ tvrdil Právu Pávek.

Aktivista Stanislav Penc vede zelené do voleb na Královéhradecku a specializuje se na bezpečnost a otázky kolem policie. „V tomto státě si umím přestavit ledacos,“ reagoval na otázku, zda si dokáže představit místopředsedu ODS Ivana Langra v křesle ministra vnitra.

Penc si myslí, že se vývoj v ODS i v ČSSD ještě může zamotat, pokud jejich volební výsledek nepřekročí třicetiprocentní hranici. „Jsem pevně přesvědčen, že dnes uvažovat o tom, zda s Topolánkem, nebo s Paroubkem je naprosto předčasné, protože volby mohou dopadnout úplně jinak. Situace může být taková, že tohle vedení v obou politických stranách nebude,“ odhadl Penc.

Pokud by podle Pence v ODS a ČSSD nastala změna, vyjednávání o koalicích by mohlo mít nečekané rozměry. Dosavadní styl i témata politiky obou hlavních stran jsou podle Pence pro zelené „naprosto nepřijatelné“. Podle lídra zelených na Ústecku a ředitele Podkrušnohorského zooparku Přemysla Rabase je na úvahy o koalici „poněkud brzy“. Konkrétní nebyl ani lídr na Vysočině, písničkář a překladatel Jiří Dědeček: „Upřednostňoval bych koalici s někým, koho by si Strana zelených jako nejsilnější vybrala.“

FOTOZPRÁVA

Foto popis| Ochránce lidských práv a ekozemědělec Stanislav Penc včera hovořil veřejně o svých sporech s premiérem Jiřím Paroubkem a o neshodách s úředníky trutnovské radnice. Potvrdil rovněž, že se chystá na vstup do velké politiky a kandidaturu do Poslanecké sněmovny. Stalo se tak v rámci besedy v Klubu seniorů.

Penc má dnes besedu s trutnovskými seniory

22.2.2006

Krkonošské noviny Trutnovsko

(pac)

Trutnov Ochránce lidských práv a ekozemědělec Stanislav Penc, proslulý svými spory s premiérem Jiřím Paroubkem, je hostem dnešní veřejné schůze Klubu seniorů. O problematice lékáren pak bude hovořit Ondřej Bednařík. Schůze se koná od 15 hodin v malém sále Moby Dicku.

Rozhovor se Stanislavem Pencem

20.2.2006 volby.iHNed.

Na dotazy čtenářů iHNed odpovídal 21. února občanský aktivista, kritik policejního zásahu proti CzechTeku a lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji.

Kdo přijde po Bobo

20.2.2006

Respekt

Silvie Blechová, Erik Tabery

Staré hvězdy zhasínají, móda nezávislých se drží dál

Rozzlobeným sbohem mezi Janou Bobošíkovou a Hnutím nezávislých skončil jeden pokus o politiku rukama nepolitiků. Ale jede se dál: do letošních voleb jdou partaje s více nezávislými kandidáty než kdy předtím.

Mikimauzové, končíme!

„Přišli jsme s něčím novým a všechny novinky procházejí dětskými nemocemi,“ říká nad sklenicí nealkoholického piva předseda Hnutí nezávislých František Zwyrtek (46). Do politiky tento elektrotechnik ostravských dolů a bývalý člen KS vstoupil pouhý půlrok před evropskými volbami v roce 2004 a nabídl voličům jednoduchý program: slavné lidi „zdola“, ale obestřené velkou popularitou z obrazovky. Nezávislé to vyneslo mezi parlamentní strany, úspěch však netrval dlouho. Za půl roku odešla za vzájemných urážek a obvinění z nepoctivosti první hvězda (Vladimír Železný) a teď došlo i k rozvodu s Janou Bobošíkovou. Strana svého volebního lídra obvinila z diktátorských praktik, Bobošíkové naproti tomu vadilo, že nezávislí nemají „vyjasněné financování“.

Podle předsedy Zwyrtka se Hnutí nezávislých z prchavosti úspěchu docíleného nasazením celebrit poučilo. „Už nikdy to neuděláme,“ vrtí rozhodně hlavou Zwyrtek. „V parlamentních volbách sice také chceme sázet na známé tváře, ale budou to osobnosti z regionů.“ Strana teď hledá lidi profesně úspěšné, se zkušeností z komunální politiky. Vedle jedničky Nezávislých v Olomouckém kraji, bývalé straničky ČSSD a stále ještě členky jejího poslaneckého klubu Jany Hamplové je zatím potvrzen lídr středočeské kandidátky a bývalý velitel středočeské dopravní policie Stanislav Huml.

Proč vlastně nezávislí Železného s Bobošíkovou angažovali? „Na celostátní kandidátku v eurovolbách jsme potřebovali někoho opravdu známého, takového mikimauze,“ říká Zwyrtek. V předvolební kampani ovšem bývalou moderátorku TV Nova doporučoval jinak: „Díky svým zkušenostem a schopnostem rozhodně má voličům co nabídnout,“ říkal tehdy.

Lidovecké srdíčko

Rozpad úspěšného projektu po volbách může samozřejmě potkat nejen populisty. Udržet jednotu, která je pro každou stranu klíčová, bude těžké i pro Stranu zelených, která zažívá velký růst popularity a jde do voleb s pestrou nabídkou nezávislých - ve čtyřech krajích dokonce vedou kandidátky. Aktivista a ekologický zemědělec Stanislav Penc v Královéhradeckém kraji, písničkář Jiří Dědeček na Vysočině, ve Zlínském kraji místostarosta Rožnova pod Radhoštěm a ochránce vlků František Šulgan, spoluzakladatelka Středisek ekologické výchovy VITA Věra Jakubková v Moravskoslezském kraji.

„Nezávislí kandidáti museli stejně jako členové strany obhájit své schopnosti ve tříkolovém systému primárních voleb a připojit se k našemu Etickému kodexu,“ říká místopředsedkyně zelených Džamila Stehlíková. „Jsou to osobnosti, které životním stylem, zaměstnáním, hierarchií hodnot, osobními postoji de facto jsou zelení,“ dodává. „Tím pádem jsou i čitelní. Nebudou to neřízené střely.“

Líhní nezávislých osobností má být i nové působiště Vladimíra Železného - Nezávislí demokraté. Tato strana sice zatím jména všech nestraníků na svých kandidátkách tají, místopředsedkyně partaje Jana Wolfová, někdejší pravá ruka Miloše Zemana, ale říká, že je nač se těšit: půjde výhradně o „uznávané odborníky, lidi s přirozenou autoritou a zkušené komunální politiky“.

Populární nestraníci se objevují i v čele kandidátek zavedených parlamentních stran. Například lidovci si v Karlovarském kraji dali do čela známého fotbalového trenéra Františka Straku. Z dosavadních rozhovorů sice není úplně jasné, jaké představy má nový lídr o své budoucí roli a politice, ale aspoň otevřeně svým možným voličům oznámil, že dostaneli v budoucnu možnost trénovat fotbal, nechá mandát mandátem a vrátí se do bundesligy.

***

Přes to Táňa nejede

Móda nezávislých se v Česku zrodila za dob opoziční smlouvy, kdy všeobecné znechucení z politických mravů dalo vzniknout poptávce po všem, co nemá nic společného se stranickými sekretariáty. Výzvy jako Děkujeme, odejděte či ČT, věc veřejná byly obrovskými manifestacemi proti stranám. To vycítila tehdejší čtyřkoalice (US, KDU-ČSL, ODA a DEU) a do horní komory nominovala řadu nezávislých, veřejné úcty požívajících osobností od univerzitního učitele Josefa Jařaba přes Zdeňka Bártu až po Edvarda Outratu. Opravdovým symbolem touhy lidí po „něčem jiném“ v politice se pak stal podnikatel Václav Fischer, který v doplňovacích volbách do Senátu v roce 1999 vyhrál hned v prvním kole se sedmdesátiprocentní podporou.

Popularita nepolitiků byla tak obrovská, že se podle toho měnily i zákony. ODS a ČSSD v obavách z jejich narůstajícího vlivu prosadily, že do krajských zastupitelstev nelze volit nezávislé.

V pozadí tohoto kroku byly logické a oprávněné obavy - celospolečenský odklon od zaběhnutých uskupení hrozil nestabilitou a nečitelností politické scény, nicméně kulisy, ve kterých zákon vznikl, vedly veřejnost k přesvědčení, že je to jen snaha mocných funkcionářů bránit své pozice.

Případy Václava Fischera či Vladimíra Železného ovšem ukazují, že nezávislost nemusí znamenat výhodu. Ani jeden za sebou nezanechal v Senátu a Evropském parlamentu žádnou stopu. Jinou potíž s nezávislými kandidáty zase ukazuje čerstvý příklad výrazné a většinou kladně hodnocené nestraničky Táni Fischerové, která šla do voleb na kandidátce Unie svobody. Tedy strany, v jejímž programu se píše „uvolníme trh bydlení a narovnáme jeho ceny“. Přesto dnes Fischerová odmítá podpořit byť mírnou deregulaci nájemného a je to pro ni natolik zásadní věc, že kvůli ní pokládá mandát získaný rekordním počtem preferenčních hlasů.

Bublan a Topolánek se vrátili na čelná místa žebříčku

20.2.2006

mediainfo.cz POLITIKA A EKONOMIKA

Newton I.T.

V týdnu od 13.2.2006 do 19.2.2006 znovu zopakoval pozici nejmedializovanějšího politika v českých médiích premiér Jiří Paroubek (1992 příspěvků). Druhým nejčastěji zmiňovaným politikem se stal David Rath (1517 příspěvků). Třetí nejvyšší pozornost věnovala média prezidentu Václavu Klausovi (1245 příspěvků). Do první pětice se vrátili František Bublan na pozici čtvrté (642 příspěvků) a Mirek Topolánek (561 příspěvků) na místě pátém.

Medializaci Jiřího Paroubka výrazně ovlivnil spor s prezidentem Klausem ohledně registrovaného partnerství, který se prolínal médii v průběhu celého týdne. Média dále sledovala vývoj aféry v NBÚ a premiérovy reakce na ni. Regionální deníky uveřejnily Paroubkovu výzvu adresovanou muslimům ohledně protestních akcí po zveřejnění karikatur proroka Mohameda. V polovině týdne si média hojně všímala premiérova odhadu kurzu koruny při zavádění společné měny. Zájem médií vyvolávaly také blížící se volby a předvolební strategie politických stran, především pak porovnávání lídrů Paroubka a Topolánka. Média informovala také o jednání premiéra v Tunisku a Maroku.

Média bilancovala sto dní Davida Ratha ve funkci ministra zdravotnictví a informovala o aktuálním dění v resortu, především pak o demonstraci některých lékařských sdružení, která se chystá na 24. února. V médiích zazněl požadavek nespokojených lékařů na demisi ministra. Velkou pozornost médií vyvolalo pozastavení dodávek léků třem nejzadluženějším nemocnicím a Rathovy komentáře této události. Média přinesla názor ministra na počet zdravotních pojišťoven, byl by pro snížení jejich počtu. Média spekulovala také o chystaném volebním souboji Ratha a Topolánka v hlavním městě.

Média rozebírala nesouhlasná stanoviska premiéra a prezidenta na zákon o registrovaném partnerství a zejména pak reakce na veto tohoto zákona ze strany Václava Klause. Média si dále všímala prezidentovy návštěvy v olympijském Turíně, především v souvislosti s medailovým úspěchem Kateřiny Neumannové, a jmenování nových soudců, mezi nimiž byl i exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Návštěva polského prezidenta Lecha Kaczyńskeho v Praze se rovněž odrazila na medializaci Václava Klause.

Ministr vnitra František Bublan se setkal s českými muslimy a média přinášela ujištění o tom, že se distancují od násilných projevů při protestních muslimských demonstracích ve světě. Bublan komentoval v médiích úniky odposlechů v kauze exposlance Doležala a aféru v NBÚ, zejména systém v udělování bezpečnostních prověrek. Prostřednictvím médií ministr vysvětloval rovněž možnost násilného odebírání vzorků DNA a avizovanou vyhlášku, která má obcím umožnit účinnější jednání při akcích podobných CzechTeku. Dalšími událostmi, které se promítly do ministrovy medializace, byly odložení trestního oznámení, které na Bublana podal aktivista Stanislav Penc, a kritika ministrova působení ve funkci ze strany ODS.

Média nabídla hodnocení pozice Mirka Topolánka coby volebního lídra nejsilnější opoziční strany, zaměřila se především na vzájemná porovnávání s premiérem Paroubkem a na volební souboj s Davidem Rathem v Praze. Připomínalo se, že se v poslední době Topolánek trochu stáhl z veřejného života. V tomto týdnu ale média přinášela Topolánkovu kritiku vládních kroků v resortu zdravotnictví a upozornila i na debatu s premiérem v nedělní televizní diskusi Otázky Václava Moravce.

Nejčastěji zmiňovaní politici v médiích celkem

Nejčastěji zmiňovaní politici v celostátních denících

Nejčastěji zmiňovaní politici v regionálních titulech

Nejčastěji zmiňovaní politici na internetových serverech

Nejčastěji zmiňovaní politici v rozhlasovém a televizním zpravodajství a publicistice

Nejčastěji zmiňovaní politici v ekonomických časopisech

Penc bude volebním lídrem

20.2.2006

Právo Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

(LŽ)

HRADEC KRÁLOVÉ - Stranu zelených povede na Hradecku ve volbách do Poslanecké sněmovny ochránce lidských práv a ekologický hospodář Stanislav Penc. Rozhodli o tom delegáti krajské konference v Týništi nad Orlicí. Penc kandiduje jako nezávislý.

„Naše politická reprezentace potřebuje alternativu, která vrátí do politiky lidskost a občanskost. Zájem o potřeby lidí musí být pro politika přednější než sledování vlastního prospěchu či upevnění mocenských pozic,“ tvrdí Penc.

Stanislav Penc již šest let bydlí na samotě v Milkovicích v Českém ráji, kde ekologickým způsobem hospodaří na statku s rozlohou 25 hektarů a věnuje se například chovu koz.

Zelení už vědí, jak uspět: nemluvit o přírodě

18.2.2006

zpravy.iDNES.cz

MF DNES, Václav Dolejší

Byl by to chyták do kvízu: Jakou politickou stranu vede muž, který vlastní barokní palác v Praze na Malé Straně a básní o snižování daní a zrušení přijímaček na školy? Správná odpověď zní: Stranu zelených. A jmenuje se Martin Bursík.

Právě s ním v čele ekologická strana poprvé překonala v průzkumech pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. Zelení se rázem mohou stát klíčovým hráčem červnových voleb.

Jací vlastně jsou? Umírněný Martin Bursík, který loni v září vystřídal v čele strany ekologického radikála Jakuba Patočku, se snaží změnit obraz strany. Tedy už žádní dlouhovlasí mladíci ve svetrech a teniskách, ale spíše manažeři v oblecích.

Na jejich předvolebních mítincích dokonce uslyšíte daleko více o daňové reformě, o změnách ve školství i kultuře než o ochraně přírody.

"Dlouhodobě máme zhruba tři čtyři procenta kmenových voličů. Teď ale potřebujeme přesvědčit další, že jsme seriózní politický subjekt, který nabízí recepty pro všechny oblasti života," vysvětluje svou strategii Bursík.

Zelení se zatím nechtějí věnovat jádru

Jeho cílem je získat ve volbách až osm procent. Mimochodem: jestliže se mu to podaří, bude to mít blízko do práce. Bursík totiž jako restituent získal dům přímo naproti Sněmovně.

"Pokud zelení skutečně přesvědčí lidi, že nejsou jen úzce monotónně zaměřenou stranou, pak mohou ve volbách uspět," domnívá se politolog Tomáš Lebeda.

Strana už dokonce potlačila ve svém programu do pozadí téma jaderná energetika, které je tradičním lákadlem rakouských a německých Zelených.

"Odstoupení od jaderné energetiky zůstává naším dlouhodobým cílem, ale nebude to priorita pro letošní volby," tvrdí Bursík.

Známé tváře mají vylepšit pověst

K nápravě v minulosti pošramocené pověsti starými aférami kolem členství agentů StB či finančním nesrovnalostem Bursík povolal v regionech známé tváře.

Přední disident Petr Uhl kandiduje v Praze, v Královéhradeckém kraji aktivista a největší odpůrce loňského policejního zásahu proti CzechTeku Stanislav Penc a v Jihočeském kraji vede zelené hlasitá odpůrkyně Temelína Dana Kuchtová.

"Jako liberální strana chceme oslovit i bývalé voliče Unie svobody, protože prosazujeme ochranu menšin, rovnost šancí nebo přístup ke vzdělání," říká Kuchtová, jež je zároveň místopředsedkyní strany.

Kromě toho se zelení snaží lidi znechucené politikou přilákat slibem, že pořádně zčeří politickou scénu. "Velké parlamentní strany se nás trochu bojí, že přijdeme do Sněmovny, otevřeme okna a pořádně tam vyvětráme," usmívá se Bursík.

Pokud se zelení dostanou mezi velkou parlamentní čtyřku, mohou rozhodnout vyrovnané volby. Nechtějí prozradit, zda se přidají k pravici, nebo k levici. Ale odmítají jakékoliv spojení s komunisty. Když se k tomu přidá fakt, že Bursík byl čtyři roky členem KDU-ČSL, vypadá to spíš na koalici s ODS a lidovci.

Zelení míří do Sněmovny. Co jsou zač?

18.2.2006

Mladá fronta DNES

VÁCLAV DOLEJŠÍ

Strana zelených, která má letos šanci uspět ve volbách, mluví o snižování daní, či zrušení přijímacích zkoušek

Praha - Byl by to chyták do kvízu: Jakou politickou stranu vede muž, který vlastní barokní palác v Praze na Malé Straně a básní o snižování daní a zrušení přijímaček na školy?

Správná odpověď zní: Stranu zelených. A jmenuje se Martin Bursík. Právě s ním v čele ekologická strana poprvé překonala v průzkumech pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny. Zelení se rázem mohou stát klíčovým hráčem červnových voleb.

Na jejich předvolebních mítincích dokonce uslyšíte daleko více o daňové reformě, o změnách ve školství i kultuře než o ochraně přírody. "Dlouhodobě máme zhruba tři čtyři procenta kmenových voličů. Teď ale potřebujeme přesvědčit další, že jsme seriózní politický subjekt, který nabízí recepty pro všechny oblasti života," vysvětluje svou strategii Bursík. Jeho cílem je získat ve volbách až osm procent. Mimochodem: jestliže se mu to podaří, bude to mít blízko do práce. Bursík totiž jako restituent získal dům přímo naproti Sněmovně.

"Pokud zelení skutečně přesvědčí lidi, že nejsou jen úzce monotónně zaměřenou stranou, pak mohou ve volbách uspět," domnívá se politolog Tomáš Lebeda.

Strana už dokonce potlačila ve svém programu do pozadí téma jaderná energetika, které je tradičním lákadlem rakouských a německých Zelených. "Odstoupení od jaderné energetiky zůstává naším dlouhodobým cílem, ale nebude to priorita pro letošní volby," tvrdí Bursík.

K nápravě v minulosti pošramocené pověsti starými aférami kolem členství agentů StB či finančním nesrovnalostem Bursík povolal v regionech známé tváře.

Graf

* Sněmovna se zelenými

Možná vláda: ODS + KDU-ČSL + zelení - 101 křesel

ČSSD 61 křesel

KDU-ČSL 16 křesel

ODS 71 křesel

zelení 14 křesel

Poznámka: Křesla přepočtena podle posledního průzkumu agentury STEM z února 2006

Policie nebude Bublana stíhat

17.2.2006

Mladá fronta DNES

Události a politika

(čtk)

UDÁLOSTI

Praha - Policie odložila trestní oznámení, které podal aktivista Stanislav Penc na ministra vnitra Františka Bublana. Ministr se podle Pence dopustil pomluvy, když prý v jednom z novinových rozhovorů o něm uvedl lživé informace.

24cz: Fórum stínových ministrů poprvé dnes ve 21.00 hodin

17.2.2006

digizone.cz

Pozvání diskutovat na téma Bezpečnost - práce policie a boj s korupcí přijali tito zástupci politických stran:

Jan Klas (ODS), Zuzka Rujbrová (KSČM), Pavel Severa (KDU-ČSL), Martin Píša (US-DEU), Stanislav Huml (NEZ), Stanislav Penc (Strana zelených) a Stanislav Polčák (SNK Evropští demokraté).

Představitelé politických stran představí nejen své pohledy na danou problematiku, ale i části volebních programů týkající se reorganizace policie ČR a zamezení bujení korupce v ČR.

Tématem druhého dílu pořadu Fórum stínových ministrů bude školství a kultura a diváci jej budou moci sledovat ve vysílání 24cz už 3. března 2006.

Parlamentní televizi 24cz mohou diváci sledovat nejen v kabelových sítích UPC, Karneval a přes satelitní družici SES-ASTRA, ale také na internetu na webové adrese www.24cz-tv.cz. Od ledna 2006 mohou diváci sledovat televizi 24cz také v rámci experimentálního digitálního zemského vysílání prostřednictvím vysílačů sítě "B" na 46. kanále.

TISKOVÁ ZPRÁVA: 24cz: Fórum stínových ministrů poprvé dnes ve 21.00 hodin

17.2.2006

ceska-media.cz Média-Tiskové zprávy

Tisková zpráva Region media - Kateřina Zittová, (lar)

Parlamentní televize 24cz uvádí dnes premiéru prvního dílu nového předvolebního pořadu „FÓRUM STÍNOVÝCH MINISTRŮ“, který se bude vysílat ve 21.00 hodin a následně v reprízách v sobotu 18. února v 10.00 hodin, v neděli 19. února ve 20.30 hodin a v pondělí 20. února v 9.00 hodin.

Pozvání diskutovat na téma Bezpečnost – práce policie a boj s korupcí přijali tito zástupci politických stran:Jan Klas (ODS), Zuzka Rujbrová (KSČM), Pavel Severa (KDU-ČSL), Martin Píša (US-DEU), Stanislav Huml (NEZ), Stanislav Penc (Strana zelených) a Stanislav Polčák (SNK Evropští demokraté).Představitelé politických stran představí nejen své pohledy na danou problematiku, ale i části volebních programů týkající se reorganizace policie ČR a zamezení bujení korupce v ČR.

Tématem druhého dílu pořadu Fórum stínových ministrů bude školství a kultura a diváci jej budou moci sledovat ve vysílání 24cz už 3. března 2006.

Pencovo trestní oznámení na Bublana odloženo

17.2.2006

Právo Zpravodajství

(čtk)

PRAHA - Policie odložila trestní oznámení, které podal aktivista Stanislav Penc na ministra vnitra Františka Bublana. Řekla to mluvčí pražské policejní správy. Ministr se podle Pence dopustil pomluvy, když v rozhovoru pro Hospodářské noviny o něm uvedl lživé informace. „Nebyla naplněna skutková podstata trestného činu,“ odůvodnila rozhodnutí policie mluvčí.

Bublan v novinách řekl, že Pencovi již několikrát odpověděl na otázku, zda jeden z řídících důstojníků policejního zásahu na technoparty CzechTek 2005 spolupracoval s StB. Podle ministra se Penc snažil, aby se „stokrát opakovaná lež stala pravdou“. Penc to ale popírá a tvrdí, že Bublan poškodil jeho pověst. Policie již dříve uvedla, že Pachman nikdy s StB nespolupracoval.

Ministerstvo vnitra dostalo pokutu 15 000 korun za porušení zákona o ochraně osobních údajů. Pokutu zaplatil stát.

17.2.2006

finance.cz Tiskové zprávy

Strana zelených

Volební lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji, obhájce lidských prav a novinář Stanislav Penc považuje za potřebné vyvození osobní zodpovědnosti jednotlivých úředníků a policistů za konkrétní pochybění.

V srpnu 2005 na tiskové konferenci promítli pracovníci ministerstva videozáznam, ve kterém byl mimo jiné zveřejněn i občanský průkaz zadrženého účastníka CzechTeku. V této souvislosti učinil Stanislav Penc podání Úřadu pro ochranu osobních údajů ve věci porušení zákona na ochranu osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů vydal správní rozhodnutí s konstatováním, že pracovníci ministerstva zveřejnili osobní údaje neoprávněně a uložil pokutu 15 000 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci 10. února 2006, tedy více než půl roku od porušení zákona. Na otázku ČTK k celé věci potvrdila mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová, že ministerstvo vnitra zveřejněním dat pochybilo a pokuta byla zaplacena. Pokutu ovšem zaplatil ekonomický odbor ministerstva vnitra, nikoliv konkrétní zodpovědná osoba. Stanislav Penc považuje za neudržitelnou situaci, kdy nikdo ze státních úředníků či policistů nenese konkrétní zodpovědnost za své konání i přesto, že na to existují zákonné normy. Strana zelených se zasadí o to, aby úředníci všech úrovní státní správy nesli za svá rozhodnutí osobní zodpovědnost tak, aby i nadále nedocházelo k situacím, kdy pokuty za nesprávný úřední postup či porušení zákona ze strany úředníka platil daňový poplatník.

Policie odložila trestní oznámení na Bublana

17.2.2006

Deník Chomutovska Politika a události

(čtk)

KRÁTCE

Praha - Policie odložila trestní oznámení, které podal aktivista Stanislav Penc na ministra vnitra Františka Bublana. Ministr se podle Pence dopustil pomluvy, když v rozhovoru pro Hospodářské noviny o něm uvedl lživé informace. Podle policie nebyla naplněna skutková podstata trestného činu.

Strana zelených usiluje o to, aby policie byla znovu důvěryhodná

16.2.2006

finance.cz Tiskové zprávy

Strana zelených

Volební lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji, obhájce lidských prav a novinář Stanislav Penc dnes na briefingu ministra vnitra Františka Bublana poukázal na to, že několik významných neziskových organizací, které se zabývají prevencí násilí ve společnosti, nebyly přizvány k účasti na kampani proti všem formám násilí. Kampaň s názvem Násilí ne povede Ministerstvo vnitra ve spolupráci s nevládními organizacemi.

Na briefingu ministra vnitra Františka Bublana k zahájení kampaně vznesl Stanislav Penc dotaz, proč k jednání s ministrem nebyly pozvány Helsinský výbor, Liga lidských práv a Dokumentační středisko pro lidská práva. Právě tato sdružení kritizovala policejní zásah proti účastníkům tanečního setkání CzechTek 2005 a upozornila na pochybení ze strany Policie ČR a ministerstva vnitra. Odpověď ministra, který poukázal na to, že byly pozvány neziskové organizace, s kterými ministerstvo vnitra spolupracuje, Pence neuspokojila. Stanislav Penc se domnívá, že ministr vnitra by se měl tématem prevence násilí zabývat odborně a neřídit se politickým klíčem či osobními preferencemi. Problematiku prevence násilí ze strany státu považuje Penc za důležité téma, které nelze obcházet. Občanská sdružení, „opomenutá“ ministerstvem vnitra připravují k tomuto faktu společné prohlášení. Stanislav Penc se mimo jiného zajímal o to, proč doposud nikdo nebyl veden k zodpovědnosti za prokazatelné zneužívání pravomoci policie při zásahu proti účastníkům CzechTeku 2005.

Zelení se zasadí o to, aby policie znovu získala respekt u spoluobčanů tak, jak tomu bylo například za první republiky. „Současný neutěšený stav bezpečnostních složek státu je dle našeho mínění následkem cechovního způsobu vedení jejich práce,“ řekl Stanislav Penc. „Věříme, že většina policistů nastupuje do služby především proto, že v tom vidí poslání a ne získání finančního či jiného prospěchu. Nedůvěra v policii velké části spoluobčanů pramení především z toho, že kontrola nad činností příslušníků Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR není prováděna nezávislou institucí mimo jmenované složky státu, ale inspekcí ministra vnitra a odborem stížností, které svým založením prokazatelně nepřispívají k odhalování možných pochybení proti zákonu ze strany policistů“.

Strana zelených považuje za alarmující to, že policii v mnoha případech řídí nebo ovlivňují ti, kteří věří, že hlavním posláním ozbrojených složek je represe. „Dobrým začátkem ke změně tohoto stavu by byla důsledná očista těchto a jiných státních institucí od nomenklaturních kádrů předchozího režimu, příslušníků StB a Lidových milicí. Stejně tak je nutné pečlivě přezkoumat zákony a nařízení platné v ČR ve vztahu k Ústavě a Listině základních práv a svobod,“ řekl volební lídr Strany zelených v Královéhradeckém kraji a obhájce lidských prav Stanislav Penc. „Věříme, že dosažením cíle, tedy, aby Policie ČR byla respektovanou složkou státu dosáhneme jen tehdy, když ti, kteří policisty školí a vyučují stejně tak ty kteří ji řídí nebudou sami policisté, ale respektované osobnosti veřejného života,“ dodal Penc.

Zelení by se poprvé dostali do Sněmovny

16.2.2006

novinky.cz Domácí

ora,Novinky

Podle STEM by se v únoru do Sněmovny dostala poprvé i Strana zelených (5,6 procenta). Zvítězila by ODS (28,6 procenta) před ČSSD (24,5 procenta), KSČM (15,3 procenta) a KDU-ČSL (6,4 procenta).

Strana zelených tak poprvé od února 2005, kdy ji průzkumy STEM evidují, překonala hranici, kterou potřebuje v červnu, aby její politici zasedli v poslaneckých lavicích.

Pokud by se zelení dostali do Sněmovny, rozšířili by tím možnosti povolebního uspořádání. Je otázkou, zda by v ČR byla možná koalice soc.dem. se zelenými, spíše by musela působit na menšinové bázi. Není ale vyloučené, že by o spolupráci se zelenými měli zájem i občanští demokraté a lidovci, za které byl současný šéf zelených Martin Bursík ministrem v Tošovského kabinetu.

Zelení mají známé lídry Zelení dokázali zvolit na čelná místa kandidátek některé známé osobnosti. Zelené povede v jižních Čechách do voleb Dana Kuchtová, která je dlouholetou odpůrkyní Jaderné elektrárny Temelín. Jihočeské matky byly nejznámějším protestním hnutím, které Kuchtová podporovala.

V Královéhradeckém kraji se stal volebním lídrem zelených bojovník za lidská práva Stanislav Penc, jenž se proslavil svým odporem vůči policejnímu zásahu na technoparty CzechTek loni v létě.

Stranické preference v únoru 06 (v %)

ODS

28,6

ČSSD

24,5

KSČM

15,3

KDU-ČSL

6,4

Strana zelených

5,6

Nezávislí

Sdružení nezávislých kandidátů

0,5

US-DEU

0,3

Evropští demokraté

0,5

NezDem (V. Železný)

0,2

Nerozhodní

8,9

Žádná strana

6,7

Zdroj:STEM

Náskok ODS před ČSSD se oproti lednu zvýšil. Nyní dosáhla ODS 28,6 procenta, což je podobné číslo jako před měsícem (28,4 procenta), ale soc. dem. si od ledna pohoršila z 27,2 procenta na současných 24,5 procenta.

Mandáty ve Sněmovně (odhad)

ODS

ČSSD

KSČM

KDU-ČSL

Zdroj: luk

Nárůst preferencí zaznamenali komunisté, kteří si od ledna polepšili o více než dva procentní body z 13,2 procenta na 15,3 procenta. Stagnují lidovci, kteří mají podle STEM 6,4 procenta. Podobný výsledek zaznamenala KDU-ČSL i v lednu (6,7 procenta). Jejich únorové preference se tak příliš neliší od procent Strany zelených.

"Nicméně objektivně existuje prostor k tomu, aby se zelení do sněmovny dostali," řekla dnes ČTK politoložka Vladimíra Dvořáková.

Záleží podle ní na tom, jak strana dokáže do červnových voleb oslovit voliče a jakou zvolí kampaň. "Dříve se mi zdálo, že jsou v hluboké ilegalitě, poslední měsíc ale o sobě dávali vědět," vysvětluje Dvořáková vzestup zelených.

Politologové úspěch Zelených nepřeceňují Politologové se na zvýšené preference dívají střízlivě. Zda se jedná o momentální výkyv, nebo trvalý trend voličské obliby, ukáží podle nich až další průzkumy. "Nicméně objektivně existuje prostor k tomu, aby se zelení do sněmovny dostali," řekla ČTK politoložka Vladimíra Dvořáková.

S tím, že vše ukáží teprve další průzkumy souhlasil v rozhovoru ČTK i politolog Ladislav Cabada. Připomněl situaci před volbami 1998, kdy průzkumy přisuzovaly straně Důchodci za životní jistoty až deset procent hlasů, ale nakonec zůstala hluboko pod pětiprocentní branou.

Aktualita 16:19:22

16.2.2006 novinky.cz

ČTK

Policie odložila trestní oznámení, které podal aktivista Stanislav Penc na ministra vnitra Františka Bublana. Ministr se podle Pence dopustil pomluvy, když v rozhovoru pro Hospodářské noviny o něm uvedl lživé informace.

Pávek chce pro zelené 15 procent

13.2.2006

volby.iHNed.

Starosta Jindřichovic pod Smrkem Pávek povede Stranu zelených v Libereckém kraji.

Starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek, který je znám propagací alternativních energetických zdrojů a odporem k byrokracii státní správy, povede libereckou kandidátku Strany zelených. Krajská konference ho před měsícem zvolila až na druhé místo za psychologa a ekologického aktivistu Miroslava Hudce, v neděli ale rozhodla republiková rada zelených jinak. Místopředsedkyně zelených Džamila Stehlíková uvedla, že Pávek chce získat nejméně 15 procent hlasů.

Změnu z rozhodnutí širšího vedení strany doznala také kandidátka Moravskoslezského kraje, v jejím čele nahradila předsedkyni krajské organizace Evu Holubovou odbornice na ekologickou výchovu Věra Jakubková. Ostatní kandidátky rada schválila bez větších změn. Například na jihu Čech tak zelené do voleb povede zakladatelka sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová a na Královéhradeckou aktivista Stanislav Penc.

Volební kampaň chtějí zelení odstartovat začátkem března. Do voleb, ve kterých chce získat sedm až osm procent hlasů, tedy zhruba dvojnásobek současných preferencí, povede zelené podle očekávání jejich předseda Martin Bursík. Jako jeho jediný protikandidát byl navržen Pávek, kandidaturu ale nepřijal.

Ve volební kampani Pávek plánuje doložit a dokázat, že problémy životního prostředí nejsou pouze otázkou ochrany přírody, ale všech oblastí společnosti. Chce pokračovat v boji proti přebujelé byrokracii a neoprávněnému zasahování státu do svobod jednotlivců.

Vedoucí moravskoslezské kandidátky Věra Jakubková se věnuje vzdělávání pedagogů a slibuje podporu především ženám, ale také neziskovým organizacím. Druhé místo na kandidátce obsadil ornitolog Petr Orel.

Předsedkyně krajské organizace a republikové rady Holubová se po změnách provedených radou umístila na třetím místě.

Zelení mohou rozhodnout o podobě příští vlády, říká Martin Bursík

11.2.2006

Právo Rozhovor

Alexandr Kramer

* Pane předsedo, vyjádřil jste se, že vaše Strana zelených chce ve volbách získat 7-8 procent hlasů, což by znamenalo zdvojnásobení zatím nejlepšího výsledku. Odpustíte mi jako přírodovědec, když řeknu, že se mi při čtení toho výroku vybavila před očima gorila bušící se do hrudníku?

Tu gorilu vám odpustím, ale neodpustím vám, že srovnáváte výsledky SZ v minulých volbách se současným stavem, protože teď to je úplně jiná strana. Tehdy to byla malá rozhádaná parta s nedostatkem osobností, dnes to je stmelená skupina mimořádně motivovaných lidí, nabízející ve všech krajích zajímavé kandidáty.

* Kde chcete vzít tolik voličů?

V posledním průzkumu preferencí jsme dosáhli 4,8 procenta a trend je zjevně vzestupný. Kromě našich věrných voličů je tu velká skupina lidí, kteří mají pocit, že si mezi nynějšími parlamentními stranami nemají koho vybrat. Pro ně jsme jedinou reálnou alternativou, která má šanci uspět.

* Lovíte i v revírech obou největších stran, ČSSD a ODS. Já vím o lidech, kteří se rozhodují mezi sociální demokracií a vaší stranou, ale neznám nikoho, kdo by váhal mezi vámi a ODS.

Náš program obsahuje protržní koncepty, které jsou atraktivní zejména pro podnikatele v moderních, ekologicky šetrných technologiích. A podle průzkumu agentury STEM je v České republice 12 procent voličů, pro které je životní prostředí tématem číslo jedna. Tito lidé čekají jen na chvíli, kdy budou mít jistotu, že jejich hlas pro nás nepropadne.

* Jak jim ji chcete dát? To byste se museli v preferencích dlouhodobě pohybovat nad pěti procenty.

Pane redaktore, všechny průzkumy preferencí říkají, že tentokrát máme monopol na alternativu pro občany, kteří nejsou spokojeni s existujícím stavem české politiky. A můžeme se dokonce stát tzv. kingmakerem - stranou, která rozhodne o tom, jak bude vypadat příští vláda.

* Vy přece tvrdíte, že ODS a ČSSD se už ve skutečnosti připravují na velkou koalici...

Když pominu možnost účasti KSČM ve vládě, žádná jiná varianta většinové koalice v této chvíli početně nevychází. To znamená, že tato varianta je nejpravděpodobnější, a je druhořadé, zda to bude nebo nebude stát hlavu Mirka Topolánka; dokonce si myslím, že v ODS je řada lidí, kteří by to přivítali. Právě proto zdůrazňuji roli, kterou by v tom mohla sehrát Strana zelených: v momentě, kdy budeme v Poslanecké sněmovně, budou k dispozici i jiné kombinace.

* Jaké? V Právu jste nedávno uvítal, že se ČSSD zaměřila na ekologickou daňovou reformu. A dodal jste, že to usnadní povolební vyjednávání. Plyne z toho, že chcete jít do koalice se soc. dem.?

Ne, to bylo míněno obecně; naše představa je taková, že si po volbách se všemi partnery vyjma komunistické strany sedneme za stůl a položíme na něj naše témata. Uvidíme, jak zareagují a s čím přijdou oni. Do té doby si necháme všechny možnosti otevřené.

* Čili v této chvíli voličům říkáte: zvolte nás, ať rozhodneme, kdo bude vládnout. Ale nechte na nás, kdo to bude. Prostě nám dejte bianco šek.

Ne, my voličům říkáme: zvolte nás, protože zelení na politickou scénu České republiky patří. Zvolte nás, protože žijete jen jeden život a společným jmenovatelem všeho, oč zelení usilují, je kvalita života. Zvolte nás, jestli chcete v české politice něco změnit, protože od nynějších politiků se té změny nedočkáte! Podívejte se, pane redaktore, vy jistě víte, že moji předchůdci ve vedení Strany zelených, hlavně Jakub Patočka, táhli SZ co nejblíže k sociální demokracii. Jenže -

* Pardon - nebylo to logické? Není ekologie z podstaty levicová, když hájí celospolečenský zájem?

Víte, u nás se strany samy známkují: my jsme levicoví, my jsme pravicoví, my jsme uprostřed... Když se ale podíváte na jejich skutečné počínání, vidíte, že v tom je docela slušný zmatek. My jsme se rozhodli, že necháme na voličích, ať si nás na té pravolevé škále zařadí oni. Podle našeho programu a podle našeho konání.

* Sám jste ale kdesi napsal, že „liberální ekonomický program s důrazem na volný trh je neslučitelný s prioritami zelených“. Jak potom můžete vůbec uvažovat i o koalici s ODS?

ODS má ve svých řadách nejen lidi, kteří nemají ponětí o ekologicky orientované ekonomice, ale i lidi, jako je Bedřich Moldan, s nimiž bychom mohli najít společnou řeč.

* Říkáte, že přinášíte do politiky nový vítr, ale mně to připadá jako klasické lavírování, které dobře známe v podání lidovců.

Ne, to není lavírování, to je ovlivňování politických partnerů, aby se zamysleli nad tématy, která jsou pro ně okrajová, ale pro nás jsou klíčová. Nejde nám o to, být za každou cenu ve vládě - jde nám o prosazení věcí, které považujeme za potřebné.

* Před chvílí jste označil za přednost zelených, že jsou mimořádně motivovaní. Proč předpokládáte, že jiné jejich ideály motivují méně?

Protože jsou v té politice už dlouho a měli dost příležitostí udělat, co udělat chtěli. Z našeho pohledu jsou dnešní politici vyhořelí. Pokud měli nějaké ideály, tak je velká většina z nich už ztratila. S námi přichází nová generace lidí, kteří na českou politickou scénu přinášejí své lidské i profesní zkušenosti, ale nejsou zapletení do těch podivných vztahů politiky a podnikání.

* Noví se dá přeložit také jako diletanti... a že nejste zapleteni neznamená, že se nezapletete. Nebo jste lepší lidé než ostatní? Jste imunní vůči různým pokušením?

Ne, v tomto směru si nedělám iluze a jsem si vědom i toho, že pro chytré kariéristy je politická strana největším magnetem právě v okamžiku, kdy se přibližuje k moci. Proto jsme přijali preventivní opatření v podobě etického kodexu, který je přísnější než například ten, s nímž nedávno přišla ČSSD. Všichni naši kandidáti se svým podpisem zavazují, že se vyvarují konfliktu zájmů, že budou pravidelně oznamovat majetkové poměry nejen své, ale i svých manželek a že nepřijmou práci v dozorčích a správních radách firem s majetkovou účastí státu nebo obce, vyjma situace, kdy by tam byli vysláni orgánem, do kterého byli zvoleni. Ani v takovém případě ale nepřijmou od té firmy odměnu, tu smějí přijmout pouze od toho orgánu. Jak vidíte, s kladením vyšších nároků na etické chování v politice začínáme u sebe, samozřejmě je však budeme prosazovat i obecně. Navrhneme novely zákona o výběrových řízeních a zákona o střetu zájmů. Budeme usilovat o omezení imunity poslanců a senátorů, a to až v takové míře, že ta imunita může souviset pouze se svobodou slova.

* Ještě k té vaší mimořádné motivaci: nedáváte právě teď od těch nejvíce motivovaných zelených ruce pryč, když ujišťujete spořádané občany, že nejste žádní radikálové? A není to poněkud pokrytecké, když s ekologickými aktivisty zároveň počítáte jako se svými „přirozenými voliči“?

Na obě otázky odpovídám ne. Ti aktivisté a jejich iniciativy samozřejmě patří do občanské společnosti a jsou našimi spojenci, ale my nejsme občanské sdružení. Jsme regulérní politická strana, která si je vědoma, že politika je umění možného.

* Také říkáte, že jste vyrostli v „univerzální stranu, připravenou programově konkurovat jiným stranám v celé šíři politických témat“. Otestujme si to: co vlastního chcete vnést například do oblasti zdravotní péče?

Stejně jako v jiných resortech tam máme připravený celistvý koncept, ale na jeho prezentaci tady asi není dost místa - tak vám aspoň řeknu, jaký je náš postoj k tomu aktuálnímu sporu o lékárenské marže. Podle nás to není spor o podstatu věci, protože celá současná léková politika je v principu špatná. Špatná je proto, že vede na jedné straně k enormní spotřebě léků při banálních potížích a na druhé straně přivádí do nouze občany, kteří trpí vážnými a chronickými chorobami.

* To není žádný objev. Jaké máte řešení?

Rakouský model. Navrhujeme, aby se za každý recept platil paušální poplatek, řekněme padesát korun. A zároveň chceme zrušit doplatky na léky. Aby si lidé přestali chodit k lékaři pro recepty na aspirin nebo na vitamíny a aby si kardiaci či astmatici už nemuseli připlácet na své léky stovky korun.

* Ještě jedna namátková sonda: čím byste osvěžili naši zahraniční politiku? Zasazovali byste se například o to, aby Česká republika tlačila více na Spojené státy, aby podepsaly Kjótský protokol o omezení emisí?

To určitě. Česká politika ve vztahu ke Spojeným státům pořád vychází z nějakých reminiscencí Společnosti přátel USA před rokem 1989. My jsme samozřejmě Americe vděční za její důslednou politiku v časech železné opony, ale teď už je úplně jiná doba. Z pohledu globální odpovědnosti za životní prostředí považujeme postoje prezidenta Bushe v této oblasti za neudržitelné. Máme za to, že česká diplomacie je v některých záležitostech vůči Spojeným státům zbytečně servilní - že rezignujeme na vlastní kritickou analýzu a prostě jen kýváme.

* Pojďme si teď říct něco o třech velkých zelených tématech, která tvoří jádro vašeho programu. Začněme odklonem od ropné ekonomiky. Nabízíte nějakou ekonomicky propracovanou alternativu?

Tohle téma se akutně dotkne nejpozději příští generace, kdy vyschnou ropné vrty, a tedy i benzínové stanice. A samozřejmě souvisí také s ochranou klimatu před emisemi skleníkových plynů. V České republice se z ropy nevyrábí elektřina, takže když mluvíme o odklonu od ropné ekonomiky, máme na mysli především dopravu. To znamená, že alternativou, na kterou se ptáte, jsou alternativní paliva v dopravě. Zejména biopaliva. Alternativou jsou moderní, efektivnější technologie. Alternativou je hustá, fungující, konkurenceschopná železniční síť. My jsme přesvědčeni, že pro ten odklon od ropy, který nás nemine, musíme už nyní vytvářet odpovídající ekonomické a právní prostředí.

* Další pilíř vašeho ekologického programu se jmenuje kamióny na železnici. Není to jen dílčí téma?

Z našeho pohledu je to v této chvíli úplně dominantní téma, i když ho samozřejmě můžete zahrnout pod to předcházející. Všichni víme, že intenzita kamiónové dopravy na silnicích nesmírně vzrostla, že stoupá počet smrtelných havárií, že přibývá emisí výfukových plynů, přibývá hluku. Jedinou odpovědí české vlády na tyto skutečnosti je pochybný systém mýtného, který není univerzální a nemůže být v budoucnu rozšířen na jiné silnice a na vozidla s nižší hmotností. Navíc samo mýtné tu situaci vůbec neřeší; když těm kamiónům nedáte jinou možnost, jak zboží dopravit k cíli, získáte sice do státní kasy víc peněz na opravu silnic, ale to je všechno. Pro nás proto v oblasti dopravy není prioritou číslo jedna výstavba dálnic, ale výstavba překladišť, kde ty kamióny budou překládány na železnici. Doprava je jediný segment národního hospodářství, kde jsou rozhodující trendy negativní a jehož problémy se neustále prohlubují. To znamená, že stát tady selhává. Strana zelených vidí řešení v zásadní změně dopravní politiky.

* Do třetice: ochrana spotřebitele. Co chcete v této oblasti dělat jinak, než dělá vláda?

Ochrana spotřebitele u nás vlastně není institucionálně zakotvena. Existuje zde jen dobrovolné sdružení, které nemá žádnou váhu, aby mohlo něco prosadit. Podle nás je třeba vytvořit nezávislou instituci, která bude pro vládu v této oblasti partnerem, podobně jako je tomu v Německu -instituci, jež bude mít právo kontroly a jež zajistí, aby občan-spotřebitel byl plně informován o kvalitě zboží, které je mu nabízeno.

* Tvrdíte také, že jste stranou, která klade mimořádný důraz na obranu lidských práv. Jak se to konkrétně projevuje?

Například v našich principiálních postojích všude tam, kde máme pocit, že dochází k diskriminaci nějaké menšiny. Viz náš dlouhodobý postoj k zákonu o registrovaném partnerství. Viz aktivity Petra Uhla a našeho evropského poslance Milana Horáčka ve věci památníku v Letech. Viz pětiletá práce Kateřiny Jacques - „dvojky“ na naší pražské kandidátce - v úřadu zmocněnce vlády pro lidská práva. Viz naše kritika brutálního policejního zásahu proti účastníkům CzechTeku. Mohu vám garantovat, pane redaktore, že v parlamentu budeme hlídacími psy dodržování lidských práv.

* Budete se zasazovat o tvrdší postih projevů rasismu?

Určitě se budeme snažit přimět policii, aby v těchto věcech postupovala mnohem důsledněji, protože se stále často stává, že její práci při rasistických a neonacistických akcích musejí suplovat občanští aktivisté. Policisté tam jen nečinně asistují a do vyšetřování se neochotně pustí teprve tehdy, když jim ti aktivisté vnutí vlastnoručně pořízený videozáznam se skinheady skandujícími Cikáni do plynu!. A i pak to leckdy vypadá, že hledají hlavně důvody k tomu, aby tu věc mohli odložit. S tím samozřejmě souvisí také fungování Inspekce ministra vnitra. My se domníváme, že není v pořádku, když policisty kontrolují zase jen policisté, a proto budeme usilovat o to, aby inspekce byla nezávislým orgánem.

* Když jste se zmínil o svém stranickém a mém redakčním kolegovi Petru Uhlovi - mluvíte i za něj, když rezolutně prohlašujete, že byste v žádném případě nešli se sociálními demokraty do menšinové vlády, která by se opírala také o hlasy komunistických poslanců?

Já mluvím za Stranu zelených a opírám se o usnesení její republikové rady, které se skládá ze dvou vět. Jedna z nich je ta, kterou citujete. SZ má kolem 1500 členů a těžko mohu vědět, jak se k tomu staví jednotliví členové. Tohle je prostě naše oficiální pozice.

* Vaše strana s sebou z minulosti vleče dluh 4,5 miliónu korun, přitom na letošní volební kampaň hodláte vynaložit 20 až 30 miliónů. Takže si zase budete půjčovat. Jak to hodláte vrátit v případě, že se do Sněmovny nedostanete?

Ten historický dluh jsme bezprostředně po mém nástupu do funkce předsedy SZ právně a smluvně ošetřili, takže nás nijak neohrožuje ani neomezuje. Veškeré své závazky bez problémů uhradíme z příspěvků, které dostaneme od státu.

* Doložíte to v číslech? S jak vysokým příspěvkem počítáte?

Náš ekonom udělal výpočet, který vychází ze skeptického odhadu našeho volebního výsledku. Takže: řekněme, že volební účast bude plus minus stejná jako v roce 2002 a že Strana zelených získá jen těch 4,8 procenta hlasů, které jí dává poslední průzkum. V tom případě dostaneme příspěvek na kampaň 17,7 miliónu Kč a příspěvek na činnost 39,2 miliónu Kč. To je dohromady 57 miliónů korun, z čehož pohodlně splatíme své závazky a ještě si vytvoříme rezervy.

* Už jste naznačili, že vaše volební kampaň bude netradiční. Neupřesníte to?

Volební kampaň Strany zelených s největší pravděpodobností oficiálně začne 17. února. Do té doby by asi nebylo korektní mluvit o jejích podrobnostech, ale obecně mohu říct, že bude velice kontaktní, že půjdeme za lidmi. A budou v ní některé zajímavé prvky, které tady zatím nebyly.

* V jednom svém článku jste považoval za potřebné ujistit, že pokud budete zvolen do Sněmovny, tak tam určitě nepůjdete v tričku. Proč ne? Protože se ucházíte i o konzervativně smýšlející voliče?

Určitě to má co dělat s tím, o čem jsme tady už mluvili, tedy s naší potřebou, abychom byli vnímáni jako seriózní politický subjekt. Ano, nepopírám, že to dáváme najevo i takto symbolicky - třeba tím, že když tady teď spolu děláme rozhovor, tak mám coby důstojný představitel významné strany na sobě sako. Víte, oni i ti němečtí zelení jsou dnes už jinde než v 70. létech minulého století, kdy jejich poslankyně kojily v Bundestagu děti, poslanci pletli svetry a Joschka Fischer přicházel na jednání v teniskách. Fakt je, že v Evropském parlamentu i dnes zelené poznáte podle toho, že obvykle nenosí kravaty... Správný konzervativec nosí modrou puntíkovanou kravatu a správný sociální demokrat červenou; já mám v šatníku zelenou, ale nosím ji jen málokdy.

* Budete v rámci té snahy o seriózní image přemlouvat Stanislava Pence, který je vaším volebním lídrem v Královéhradeckém kraji, aby si nechal ostříhat své dlouhé vlasy?

To určitě ne, jako političtí liberálové samozřejmě nikomu nepředepisujeme, jak se má oblékat nebo jaký má mít účes. Se Standou Pencem se znám dvacet let a hodně jsme toho spolu zažili, před revolucí v Hnutí za občanskou svobodu a pak v Občanském fóru na Praze 4... Takže on by to dokonce ode mne asi vzal. Ale navrhovat mu to nebudu.

***

Česká diplomacie je v některých záležitostech vůči Spojeným státům zbytečně servilní.

I němečtí zelení jsou dnes už jinde než v 70. létech minulého století, kdy jejich poslankyně kojily v Bundestagu děti, poslanci pletli svetry a Joschka Fischer přicházel na jednání v teniskách.

RNDr. MARTIN BURSÍK, nar. 12. srpna 1959 v Praze. Vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze (1984), v roce 1985 získal titul doktor přírodních věd. 1984-89 vědecký pracovník n. p. Stavební geologie. Signatář Hnutí za občanskou svobodu (1989).

V roce 1990 absolvoval stáž k environmentální legislativě v Kongresu Spojených států. 1990-92 poslanec České národní rady za OF(OH), předseda poslaneckého klubu OH. 1992-96 místopředseda Svobodných demokratů (OH). 1994-2002 člen Zastupitelstva hl. m. Prahy (1994-98 předseda výboru pro ochranu životního prostředí). 1998 - ministr životního prostředí ve vládě Josefa Tošovského. 1999-2003 člen KDU-ČSL. Od 2004 člen Strany zelených . Od 1999 ředitel firmy Ecoconsulting, s. r. o. V letech 2002-05 externí poradce ministra životního prostředí. Od září 2005 předseda SZ. Ženatý, otec dvou dcer.

Foto autor| Foto PRÁVO - Milan Malíček

Pokuta za neoprávněné zveřejnění informací aktivisty

6.2.2006 ČT 1 str. 07 18:00 Večerník z Čech

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

--------------------

Patnáct tisíc korun, tolik má zaplatit ministerstvo vnitra za neoprávněné zveřejnění informací z občanského průkazu aktivisty Stanislava Pence. Pokutu mu udělil Úřad pro ochranu osobních údajů. České televizi to potvrdila mluvčí úřadu Hana Štěpánková. Rozhodnutí bude pravomocné 10. února.

Paroubek: Krkonoše se změnily

2.2.2006

Krkonošské noviny Trutnovsko, Jilemnicko

Jiří Holub

Předseda české vlády navštívil Vrchlabí, kde si prohlédl také závod automobilky Škoda

Vrchlabí Premiér Jiří Paroubek si při úterní návštěvě krkonošského města prohlédl výrobu vozů Škoda Octávia, navštívil hokejový stadion a stihl také představení Premiéra s premiérem, ve kterém byl jedním z protagonistů. "Ještě před nástupem na Ministerstvo pro místní rozvoj, jsem Krkonoše navštěvoval. V zimě i v létě. Jsem rád, že se zde pro turisty a návštěvníky mnohé zlepšilo a hlavní střediska mohou v mnohém konkurovat rakouským nebo francouzským Alpám. Důležité také bylo, že se podařilo úspěšně uspořádat ve Špindlerově mlýně závod Světového poháru ve sjezdovém lyžování, který znamená velkou reklamu v mezinárodním měřítku," řekl v rozhovoru premiér.

* Jaká je podle vás budoucnost automobilového průmyslu v České republice? Nebudou nám konkurovat východní země levnější pracovní silou?

"Myslím, že nebudou. Výroba automobilů je technologicky velice náročný proces. Tudíž by levní a nekvalifikovaní dělníci ve východních zemích neměli být problémem."

* Trutnovsko bylo známé textilním průmyslem, který díky konkurenci z Číny téměř vymizel. Má ještě cenu v tomto oboru podnikat?

"I přes problémy se to vyplatí. Jde však o to, v které oblasti. Obecně je perspektivní textilní průmysl v ČR zaměřen spíše na výrobu vysoce kvalitních tkanin než na jejich zpracování. Ochrana trhu EU před dovozem laciného textilu z Číny probíhá na několika úrovních."

* Vedete spor se Stanislavem Pencem, který zveřejnil číslo vašeho mobilu. Trutnovská radnice mu nechce umožnit nahlédnout do spisu. Případ bude řešit Krajský úřad Královéhradeckého kraje, který Pence do spisu pravděpodobně nahlédnout nechá. Co si myslíte o odmítnutí jeho žádosti?

"Bohužel neznám podrobnosti. Domnívám se, že radnice v Trutnově měla zákonný důvod ho nenechat do spisu nahlédnout. Pan Penc, který důsledně trvá na dodržování všech práv a zákonů, by měl toto rozhodnutí respektovat. Pokud Pence nechá nahlédnout do spisu krajský úřad v Hradci Králové, opět předpokládám, že je vše dle litery zákona, nemám s tím nejmenší problém. Osobně to příliš nesleduji, jen občas dostávám informace od svého právního zástupce."

Volebním lídrem Zelených bude v Královéhradeckém kraji ochránce lidských práv Stanislav Penc

31.1.2006

finance.cz Tiskové zprávy

Strana zelených

Stranu zelených povede v Královéhradeckém kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny známý ochránce lidských práv, bývalý disident a ekologický zemědělec Stanislav Penc. Rozhodli o tom delegáti sobotní krajské konference v Týništi nad Orlicí.

Do politiky se tak vrací výrazná osobnost disentu a polistopadové politické scény. „Naše politická reprezentace potřebuje alternativu, která vrátí do politiky lidskost a občanskost. Zájem o potřeby lidí musí být pro politika přednější než sledování vlastního prospěchu či upevnění mocenských pozicí jednotlivých politických klik. Zelení jsou právě tou alternativou, která přinese témata ochrany lidských práv, prevence zneužití moci ze strany státu a potřebu kontrolních mechanismů v systému výkonu státní moci,“ řekl Penc. „Zelení jsou na straně občana a udělají vše proto, aby úřady podléhaly účinné kontrole, aby začaly fungovat transparentně, s respektem k lidem. Kupříkladu není možné, aby kontrola případného zneužití moci represivními složkami byla svěřena resortu vnitra.“

Stanislav Penc již šest let bydlí „na samotě u lesa“ v obci Milkovice v Českém ráji, kde ekologickým způsobem hospodaří na statku s rozlohou 25 hektarůa věnuje se například chovu koz. „Jedná se o specifický životní styl, který mi přináší spokojenost a vyplývá z toho, že jsem zelený svým myšlením a cítěním,“ vysvětluje Penc.

Na druhém místě hradecké kandidátky je pracovnice Nejvyššího kontrolního úřadu Monika Štayrová z Hořic v Podkrkonoší. Chce se zaměřit na prevenci korupce, vytvoření podmínek pro „neúplatnost“ špičkových úředníku a zvýšení jejich odbornosti a kvalifikace, prosadit zpřísnění zadávání veřejných zakázek ve státní správě.

Třetí příčku krajské kandidátky obsadil bývalý náměstek ministra zemědělství a kandidát na stínového ministra zemědělství Tomáš Zídek, vedoucí odboru rozvoje zemědělství a venkova Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Zídek je odborník na ekologické zemědělství, podpoří přísun nových podpor do oblasti rozvoje venkova z evropských fondů, zaměří se na dostupnost nejkvalitnějších biopotravin pro školy.

Z místních témat se chtějí zelení na Královéhradecku řešit problematiku výstavby spalovny odpadu v areálu elektrárny Opatovice a zabránit dovozu odpadu ze zahraničí.

Krajští lídři Zelených: Zubová, Kuchtová, Penc, Rabas a Křivka

30.1.2006

ČRo - hradec.cz hradec / zpravy

Krajské organizace Strany zelených o víkendu potvrdily kandidátky pro pět regionů. Středočeské zelené povede do sněmovních voleb učitelka z Kutné Hory Olga Zubová, královéhradecké aktivista Stanislav Penc, jihočeské předsedkyně sdružení Jihočeské matky a místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová. Lídrem v Ústeckém kraji je ředitel Podkrušnohorského parku v Chomutově Přemysl Rabas, v Pardubickém kraji povede zelenou kandidátku překladatel Pavel Křivka. Pence zvolili zelení do čela kandidátky na konferenci v Týništi nad Orlicí. Do politiky se tak podle mluvčí zelených Džamily Stehlíkové vrací výrazná osobnost disentu a polistopadové politické scény.

Politická scéna potřebuje podle Pence alternativu, která vrátí do politiky lidskost a občanskost. "Zájem o potřeby lidí musí být pro politika přednější než sledování vlastního prospěchu či upevnění mocenských pozicí jednotlivých politických klik. Zelení jsou právě tou alternativou, která přinese témata ochrany lidských práv, prevence zneužití moci ze strany státu a potřebu kontrolních mechanismů v systému výkonu státní moci," uvedl v tiskové zprávě.

Na předních příčkách kandidátky zelených v Královéhradeckém kraji budou také Monika Štayrová z Hořic v Podkrkonoší a vedoucí odboru rozvoje zemědělství a venkova Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Zídek. V sousedním Pardubicku druhé místo kandidátky patří hydroekoložce Jitce Dosoudilové z Chrudimi a třetí Jiřímu Malíkovi, prodejci biopotravin a mluvčímu odborné sekce Strany zelených pro odpadové hospodářství.

Ve středních Čechách se bude o hlasy voličů na druhém místě kandidátky zelených ucházet Robert Gruzovský z Kolína, na třetí příčce předseda krajské organizace Jiří Čejka.

Na druhém místě jihočeské kandidátky zelených je českobudějovický právník Svatomír Mlčoch, třetí je Dalibor Stráský z Borovan, který pracuje jako energetický poradce a je zároveň předsedou jihočeské organizace Strany zelených.

Za Stranu zelených kandiduje i Penc

30.1.2006

Hospodářské noviny z domova

(čtk)

V Královéhradeckém kraji povede volební kandidátku Strany zelených známý občanský aktivista Stanislav Penc. Zelení o víkendu schválili své kandidátky v několika krajích a kromě Pence je povede do voleb například předsedkyně sdružení Jihočeské matky Dagmar Kuchtová a v hlavním městě pak předseda strany Martin Bursík.

Strana zelených tak má kandidátky kompletní. Definitivně schvalovat je bude příští týden.

V případě Stanislava Pence vsadili Zelení na člověka, který se v posledních měsících často octl v zájmu médií. Patřil totiž k nejviditelnějším odpůrcům loňského policejního zásahu na festivalu CzechTek. Kvůli tomu si »vysloužil« dvě obvinění. Na rockovém koncertu v Trutnově přečetl publiku číslo mobilního telefonu na premiéra Jiřího Paroubka a pak byl vyšetřován, zda se nedopustil přestupku.

Podruhé byl dokonce obviněn z pomluvy, když se na tiskové konferenci dotázal, zda velitel zásahu František Pachl působil v komunistické StB. Oba případy byly nakonec odloženy.

Kromě Hradce Králové a jižních Čech byly o víkendu schváleny kandidátky i ve Středočeském, Ústeckém a Pardubickém kraji. Jedničkami se stali Olga Zubová, učitelka z Kutné Hory, ředitel chomutovského Podkrušnohorského parku Přemysl Rabas a překladatel Pavel Křivka.

V Praze se předseda Martin Bursík postaví Davidu Rathovi (ČSSD) a Mirku Topolánkovi (ODS). Rabas stojí v Ústeckém kraji proti premiérovi Jiřímu Paroubkovi a ústeckému primátorovi za ODS Petru Gandalovičovi. Kuchtová se v Jihočeském kraji utká s ministrem kultury Vítězslavem Jandákem (ČSSD) či předsedou KDUČSL Miroslavem Kalouskem.

Bursík v Praze soupeřem Ratha a Topolánka

30.1.2006

Právo Zpravodajství

(trj)

PRAHA - Šéf Strany zelených Martin Bursík se stal o víkendu volebním lídrem v Praze. Schválili ho 90 procenty hlasů delegáti krajské konference.

Bursík je tak dalším soupeřem pro ministra zdravotnictví Davida Ratha (za ČSSD), ministra zahraničí Cyrila Svobodu (KDU-ČSL), šéfa ODS Mirka Topolánka a poslance KSČM Františka Beneše.

V Praze za zelené dále kandiduje vedoucí sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva Kateřina Jacques či zpěvák Jaroslav Hutka, publicista Petr Uhl nebo Eva Vavroušková za Společnost pro trvale udržitelný život.

Na jihu Čech SZ do voleb povede místopředsedkyně SZ známá ze sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová. V Ústeckém kraji se lídrem stal ředitel Podkrušnohorského parku v Chomutově Přemysl Rabas. Lídrem v Královéhradeckém kraji je aktivista Stanislav Penc.

Za Stranu zelených kandiduje i Penc

30.1.2006

volby.iHNed.cz

Za Stranu zelených kandiduje i Penc

Strana zelených tak má kandidátky kompletní. Definitivně schvalovat je bude příští týden.

V případě Stanislava Pence vsadili Zelení na člověka, který se v posledních měsících často octl v zájmu médií. Patřil totiž k nejviditelnějším odpůrcům loňského policejního zásahu na festivalu CzechTek. Kvůli tomu si "vysloužil" dvě obvinění. Na rockovém koncertu v Trutnově přečetl publiku číslo mobilního telefonu na premiéra Jiřího Paroubka a pak byl vyšetřován, zda se nedopustil přestupku.

Podruhé byl dokonce obviněn z pomluvy, když se na tiskové konferenci dotázal, zda velitel zásahu František Pachl působil v komunistické StB. Oba případy byly nakonec odloženy.

Strana zelených zvolila své volební lídry

30.1.2006

Právo Východní Čechy - Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

(sch)

SVITAVY, TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ - Strana zelených v Pardubickém a Královéhradeckém kraji zvolila v sobotu své kandidáty do voleb do Poslanecké sněmovny. V Pardubickém kraji se stal lídrem bývalý disident, překladatel z němčiny a holandštiny Pavel Křivka z Pardubic, v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc.

„Chtěl bych přispět zejména k tomu, aby občané opět získali pocit, že účastí ve volbách rozhodují o sobě a o kvalitě svého života,“ prohlásil Křivka.

„Mám zájem o to, aby politická scéna nebyla jen servisem pro veliký byznys nebo pro sebe samu. Často to totiž vypadá, jako by u uren volili jen šéfové největších tuzemských a zahraničních firem nebo šéfové největších úřadů a ne milióny voličů,“ dodal Křivka.

V Královéhradeckém povede ve volbách stranu známý ochránce lidských práv, bývalý disident a ekologický zemědělec Stanislav Penc. „Naše politická reprezentace potřebuje alternativu, která vrátí do politiky lidskost a občanskost. Zelení jsou na straně občana a udělají vše pro to, aby úřady podléhaly účinné kontrole, aby začaly fungovat transparentně, s respektem k lidem,“ uvedl Penc.

Za Stranu zelených kandiduje i Penc

30.1.2006

iHNed.cz

Za Stranu zelených kandiduje i Penc

Strana zelených tak má kandidátky kompletní. Definitivně schvalovat je bude příští týden.

V případě Stanislava Pence vsadili Zelení na člověka, který se v posledních měsících často octl v zájmu médií. Patřil totiž k nejviditelnějším odpůrcům loňského policejního zásahu na festivalu CzechTek. Kvůli tomu si "vysloužil" dvě obvinění. Na rockovém koncertu v Trutnově přečetl publiku číslo mobilního telefonu na premiéra Jiřího Paroubka a pak byl vyšetřován, zda se nedopustil přestupku.

Podruhé byl dokonce obviněn z pomluvy, když se na tiskové konferenci dotázal, zda velitel zásahu František Pachl působil v komunistické StB. Oba případy byly nakonec odloženy.

Zelení si zvolili své lídry v krajích

29.1.2006

aktualne.cz Politika - Domácí

ven

Praha - Zelené v krajích povedou Zubová, Kuchtová, Penc, Křivka a Rabas. Stranu, v jejímž čele by stanuli v prosinci loňského roku, volila 3% voličů.

Stranu zelených povede do sněmovních voleb ve Středočeském kraji učitelka z Kutné Hory Olga Zubová. Na Královéhradecku Zelení do čela své kandidátky o víkendu zvolili aktivistu Stanislava Pence. V Českých Budějovicích delegáti zvolili místopředsedkyni Strany zelených a předsedkyni sdružení Jihočeské matky Danu Kuchtovou. Lídrem v Ústeckém kraji se stal ředitel Podkrušnohorského parku v Chomutově Přemysl Rabas. V Pardubickém kraji povede zelenou kandidátku překladatel Pavel Křivka.

Pence zvolili Zelení do čela kandidátky na konferenci v Týništi nad Orlicí. Do politiky se tak podle mluvčí Zelených Džamily Stehlíkové vrací výrazná osobnost disentu a polistopadové politické scény.

Na předních příčkách kandidátky Zelených v Královéhradeckém kraji budou také Monika Štayrová z Hořic v Podkrkonoší a vedoucí odboru rozvoje zemědělství a venkova Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Zídek.

Na druhém místě jihočeské kandidátky Zelených je českobudějovický právník Svatomír Mlčoch, třetí je Dalibor Stráský z Borovan, který pracuje jako energetický poradce a je zároveň předsedou jihočeské organizace Strany zelených.

Hodně laciné mučednictví

25.1.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

Jiří Paroubek

Polemika

Premiér: Chtěl jsem upozornit na neslušné chování

Pod titulkem Je to jen zpupnost funkcionáře mne v MF DNES autor Vladimír Bílek obvinil, že se pokouším vynutit si potrestání člověka, který poskytl telefonní číslo mého mobilního telefonu stovkám účastníků hudebního festivalu. Mimo jiné píše, že premiér "nezískal žádné privilegium pro svůj osobní život."

K tomu si dovolím stručně dodat, že určitá ochrana soukromí není výsadou, ale právem každého občana. Včetně premiéra. Proto se také například telefonní operátoři dotazují občana, zda mohou jeho mobilní číslo zveřejnit v seznamu. Usiloval jsem tedy pouze o uznání toho, co je pro kohokoliv právem naprosto samozřejmým. A podtrhuji, že mi nešlo o něčí potrestání, ale o přiznání faktu, že v tomto případě bylo zveřejnění mého mobilu součástí velmi hrubé nátlakové akce a velmi neetické taktiky. Proto jsem také nepodal žádné trestní oznámení, ale pouze oznámení o přestupku místnímu úřadu. To je právemkaždého občana a žádná citelná sankce tam nikomu nehrozí. Je to něco podobného, jako když si stěžujete na souseda, že v noci pouští nahlas televizi.

Místní úřad věc odložil s tím, že o přestupek nešlo, ale dodal, že chování Stanislava Pence je třeba odsoudit v rovině etické. Já sám jsem řízení ani nesledoval, natož ovlivňoval, byl to naopak pan Penc, který neustále psal články na webu, vystupoval v tisku a televizi a stavěl se do pozice mučedníka.

Skutečností je, že celým postihem by i v nejhorším případě pro něj bylo napomenutí nebo pár stovek pokuty. Pro mne celá věc už dávno skončila a s tím, co úřad řekl o etice jeho chování, souhlasím. Je to rozumný závěr, protože minimálně upozorňuje na to, že podobné chování není slušné vůči komukoli. A o to mi šlo.

Penc: Spor s Paroubkem mě nebaví

23.1.2006

Mladá fronta DNES Kraj Hradecký

JAN HRUDKA

S občanským aktivistou o problémech s premiérem i o tom, proč chodit k volbám

Rozhovor

Nebojácný ochránce občanských práv, nebo věčný rebel a potížista? Názor na Stanislava Pence rozděluje lidi stejně jako spor, kterým farmář z Milkovic u Jičína asi proslul nejvíc. Konflikt s premiérem Paroubkem kvůli tvrdému policejnímu zásahu proti CzechTeku.

Milkovice - Nebýt loňského rozehnání tanečníků na Tachovsku policejními těžkooděnci, pětatřicetiletý aktivista a bývalý disident by se s českým premiérem Paroubkem zřejmě nikdy nepotkal. Ovšem poté, co Penc protestoval proti rozehnání CzechTeku a publiku trutnovského festivalu nadiktoval Paroubkovo telefonní číslo, má s předsedou vlády jen problémy. Premiér na něj podal stížnost pro pomluvu a když se Penc zeptal, zda jeden z velících policistů na CzechTeku nemá estébáckou minulost, už mu hrozilo trestní stíhání.

„Paroubek mě začal zajímat tím, že to byl on, kdo řekl policistům: Cizince vyhostit a tvrdě zakročte! Řekl to před akcí, která nebyla politicky motivována ani nebyla násilná. Máme za sebou dvanáct ročníků CzechTeku a všechny kromě loňského zásahu policie proběhly bez problémů. Nikdy nedocházelo k žádným trestným činům a násilí,“ říká Penc, který se nyní chystá k přestupkovému řízení s premiérem kvůli nactiutrhání.

* Ale stížnosti na tanečníky byly vždycky.

Musí být! Když na vesnici uspořádáte rockový koncert, lidé si stěžují také. I trutnovský festival někomu vadí. Ale nejsou to stížnosti, které by znamenaly, že by tady taková aktivita být neměla. Paroubek si nikdy nestěžoval, že se u nás konají srazy komunistů a fašistů, kteří jsou zákonem zakázáni. Vybral si lidi, o kterých si myslel, že se jich nikdo nezastane a on veřejnosti ukáže, že si to s kdekým umí vyřídit. Musel však vědět, že policisté budou zasahovat proti někomu, kdo se sešel jen kvůli tanci. To nebylo žádné ideologické setkání, kde budou lidé hajlovat či vyzývat k násilí. Oni se tam přijeli odreagovat. Prostě si zatancovat.

* Líbí se vám techno?

Tenhle druh muziky neposlouchám, ale zažil jsem CzechTek v Ledkově, dva kilometry od mé usedlosti. Deset dní tam bylo čtyřicet tisíc lidí.

* Zkušenost s technaři tedy máte. Co si o nich myslíte?

Je to nová generace. My jsme poslouchali bigbít, oni poslouchají techno, není tam však odlišnost v pohledu na svět.

* Čím si vysvětluje tak tvrdý zákrok proti nim?

Policie si důvod vymodelovala. Když se dnes zeptáte Paroubka nebo Bublana, jaký byl důvod zásahu, řeknou: Ti lidé byli na cizích pozemcích! Byli na cizím, ale proto, že je policie nevpustila na pozemek, který měli pronajatý. Když měla o pronájmu pochybnost, byly jí předloženy katastrální výpisy a souhlas vlastníka, ale pak šel premiér do televize a říkal, že majitel louky s CzechTekem nesouhlasí.

* V čem podle vás premiér lhal?

Paroubek byl schopen tvrdit, že nebyla příjezdová cesta, že vlastník pozemku nesouhlasil, že lidé zničili devadesát hektarů. Přitom si musel být vědom, že to není pravda, protože byl informován i zprávou předloženou vládě, aby věděla, jak to vidí druhá strana. To mu vyčítám. To, domnívám se, byla vědomá lež.

* Překvapilo vás, když na vás Paroubek podal stížnost kvůli zveřejnění čísla svého mobilu?

Překvapilo. Kdyby si premiér této země měl stěžovat na každého, kdo si o něm myslí, že je pitomec nebo člověk, který vědomě lže, lidé kolem něj by nedělali nic jiného, než podávali žaloby. Člověk, který je ve vyšší funkci a je všeobecně známý, přece musí počítat s tím, že jsou lidé, kteří mají odlišný názor než on.

* Vy jste teď podal stížnost na něj.

On uvedl, že mu esemesky psala lidská žumpa a že Penc nepostupoval v souladu se zákonem a slušností, a to se mě dotklo. Mě osobně takové spory nebaví. Já mám spoustu práce doma kolem oslíků a koz a to se mi líbí mnohem víc. Do toho sporu bych se nepustil, kdybych nebyl přesvědčen o tom, že je závažný. Paroubek dál setrvává na svých lžích a prostřednictvím svého právníka se domnívá, že jsem ten, kdo porušuje zákon a morálku. Proto jsem si s ním otočil role a podal oznámení já na něj. A uvidíme, jestli ta radnice bude schopna dostát zákonu nebo ne.

* Cítíte v té kauze, kterou řeší trutnovská radnice, tlak z Paroubkova okolí?

Cítím připodělanost toho rozhodování. Když se na to člověk letmo podívá, řekne si: V Trutnově je starosta a senátor z ODS, jsou tam lidé, kteří mají jiný světonázor, ale ono to vypadá, že jdou Paroubkovi na ruku. Například mi obstrukcí znemožnili nahlédnout do spisu.

* Co si podle vás o sporu myslí veřejnost? Není to už mezi vámi a Paroubkem příliš osobní konflikt?

Já Paroubka neznám ani bych ho osobně poznat nechtěl, protože bych si s ním asi neměl co říct. Ale protože vykonává významnou funkci a je člověkem, který ovlivňuje osudy lidí, je potřeba záležitost CzechTeku dotáhnout do konce. Lidé by se měli zamyslet nad tím, že už nejde o ten zákrok, ale o důvěru v demokratický systém.

* Už to přerostlo do jiné roviny, než zda je zákonný či nezákonný postup policie.

To je právě to. Já nejsem na straně těch, kteří jsou proti policii. Je řada policejních zákroků, které jsou v pořádku a s nimiž souhlasím.

* Jak by podle vás kauza měla skončit? Potrestáním policistů?

Aktivita, která směřuje k tomu, aby se potrestali policisté, kteří se nechovají zákonným způsobem, je v podstatě podpora policie. Lidé porušující zákon u ní být nesmí. To je ten občanský princip, který je však v této zemi léta potlačován. Za komunistů a nacistů nemohl existovat vůbec a dnes máme prezidenta, který říká, že občanská společnost není třeba, protože veškeré veřejné aktivity se mají vyvíjet přes politické strany.

* Chodíte k volbám?

Chodím. Kdybych nechodil, musel bych sám sobě položit otázku, jestli mám právo ze zabývat veřejnými věcmi, když nejsem schopen pokusit se o změnu tím základním -volbami.