Informace podávané Olgou Zubovovou - středočeskou poslankyní Parlamentu ČR, odstupivší předsedkyní Republikové rady SZ a v nedávné době kutnohorskou členkou ČSSD, vedou k hlubší úvaze. Olga Zubová nemá dostatečný přehled v oblasti veřejných aktivit v ČR, je ochotná šířit fámy, aby dodala argumentů ke svým tvrzením a v neposlední řadě není ochotná objasňovat svoje kroky a postoje. Proto není Olga Zubová dobrá reprezentantka zelené politiky.

Příkladem:

V reakci na dopis sekretáře poslaneckého klubu SZ Milana Mračka, v kterém Mraček členům strany sděluje, že byl nechtěně přítomen telefonického Hovoru asistenta O. Zubové Matěje Stropnického, z kterého vyplynulo, že Stropnický nabádá antidatování pozvánek na schůze ZO Olga Zubová píše:

Zubová: Milane, když jsme vybírali tajemníka, bylo to hotové martyrium – snažili jsme se vybrat spolehlivého člověka a mým favoritem byl Robert Gruzovský. Jeho jediný handicap - dávné členství u republikánů - mu bylo osudným, neprošel. Je to divné, že u někoho totéž nevadí, byť by byl třeba asistentem vicepremiéra . Ale to je jiná historka (kdo nepochopil, mluvím o asistentovi S.Pencovi).

Penc: Ahoj Olgo, koukám, že se také vůbec nezabýváš obsahem sdělení. Tak to je. Ovšem v tvém dopise hovoříš o mé osobě ve spojitosti s republikánskou minulostí Roberta Gruzovského. Prosím můžeš to vysvětlit, ať vím jaké máš o mě mínění.

Zubová: „Není to nic o tom, jaké já mám o Tobě mínění. Páni poslanci se ve sněmovně někdy baví tím, jak jsi byl u republikánů a že to zelenému vicepremiérovi nevadí, tak proto ten příměr. Nebo nebyl, Stando? Možná kecali a já jim na to skočila?“

Penc: V zhledem k tomu, že tvrzení o mé republikánské minulosti se nezakládá na pravdě, ba naopak jsem znám jako letitý aktivista v oblasti boje proti rasismu a politickému extremismu, přeposlal jsem Olze Zubové článek ČTK z 6.12.1997 v které se mimo jiné píše - Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva v rozhovoru pro ČTK uvedl, že jeho organizace eviduje od roku 1990 1184 případů rasově nebo ideologicky motivovaných trestných činů, z toho 786 násilných. "Ve 115 případech šlo o útok na obydlí, ve 225 případech byl útočník ozbrojen, třeba baseballovou pálkou nebo nožem a 105 útoků bylo směřováno na cizince," podotkl Penc. Doplnil, že 120 trestných činů bylo verbálních a 111 vedeno odplatou za předcházející rasově motivovaný útok. Dokumentační středisko také uvádí, že eviduje asi padesát rasisticky a fašisticky orientovaných tiskovin a asi 15 takto zaměřených organizací. "Čtyři z nich jsou oficiálně registrované, mezi nimi i Sládkovi republikáni," prohlásil Penc.

Jelikož nepřicházela od Olgy Zubovové žádná odpověď nebo vysvětlení, napsal jsem následující dopis - Olgo, z důvodu zachování korektních vztahů tě žádám o veřejné objasnění jak se stalo, že mě máš zařazeného jako sládkovo republikána. Žádám tě, abys ve vysvětlení napsala kteří, že to poslanci mluví o tom, že jsem byl u republikánů. Diky za odpověď V dobré víře

Zubová: Ahoj Stando, já jsem nikdy neříkala nic o Sládkovských republikánech. Měla jsem na mysli Republikánskou unii. Tam jsi, Stando nikdy nebyl? Taky v dobré víře Olga

Penc: Olgo poslal jsem ti odkazy na zprávy CTK kde se od roku 1989-2005 objevuje moje jméno. Dobrá třetina je o aktivitě proti rasismu. Na stránkách www.kozy.cz najdeš další mediální vystupování v této věci především z let 1992-1996- V republikánské unii byl z tvých kolegů poslanců Slávek Jandák. Proto věřím, ze tuto svojí neznalost veřejně objasníš na besedě a sdělíš i jména poslanců, kteří šíří tyto informace. Nepovažuj moje lpění na odpovědi za konfrontaci. Je to jen snaha o to, aby v naší diskuzi nekolovali neověřené nebo lživé informace vydávající se za fakta.

Zubová: Ahoj (snad už naposledy) Stando, díky, že jsi mi připomněl Slávka Jandáka. Teď jsem mu volala a říká, že jste v té Republikánské unii byli společně (někdy 1989 - 90). Raději si věci ověřuju, nerada bych ti ublížila. Nechci to ani nijak vířit, je mi jedno, ve které straně kdo kdy byl, důležité jsou jeho činy. Sama ze své zkušenosti moc dobře vím, jaké to je, když na tebe někdo plivne nějakou nepravdu, jak těžko se toho člověk zbavuje a jak tu nálepku pak stěží sundává. Opravdu bych se nechtěla dopustit něčeho podobného vůči tobě a klidně se ti omluvím, jestli ani Slávek Jandák není hodnověrným svědkem. Nepíšu na besedu ani na klub, říkám to jen tobě.V tom původním mejlu jsem tě nechtěla poškodit, jen jsem poukazovala na fakt, že to, co vadí u jednoho, není mínusem u jiného. Uznávám, měla jsem být obecnější ne tak konkrétní.

Penc: Olgo:-) Co, ze ti říkal Slávek Jandák? Pišeš o tom, že jsi mu ty sdělila ... Jelikož jsi nebyla obecnější,ale konkrétní žádám o to, abys na besedu a rr poslala vysvětlení. Spojila jsi mne v přikladu s republikány a v pozdějších dopisech jsi mi sdělila, že ti to říkali nějací poslanci a ze šlo o republikány jiné než Sládkovi.

Ukazuje to na dve věci:

1- nemáš všeobecný přehled o děni v ČR a o svých spolustranících.

2- jsi schopna šířit fámy a nepravdy a vydávat je za fakta.

Proto znovu žádám o veřejné vysvětlení a sdělení jmen poslanců, co tuto informaci šíří.

Odpověď a teď i omluva stále nikde,tak jsem napsal- Olgo stále čekám na veřejnou omluvu a vysvětlení. Podaří se to to?

Zubová: Ahoj Stando,když mi napíšeš, že Slávek Jandák lže a ty jsi nikdy nebyl v Republikánské unii, pak jsem připravena se ti omluvit. U počítače budu ale až pozdě večer.

Penc: Olgo, nevím co říká Slávek Jandák. Já říkám to, že jsem nikdy nebyl v žádné politické straně do roku 2006, kdy jsem vstoupil do Strany zelených. 19. listopadu 1989 jsem v Činoherním klubu v Praze spoluzakládal Občanské Fórum. Od února 1990 do rozpadu OF jsem byl členem republikové rady. To samotné vylučuje členství kdekoli jinde. Žádám tě také o to, abys veřejně sdělila, kteří poslanci šíří o mé osobě informace, že jsem byl u republikánů (Sladkových nebo unijních). Připomínám tvoji větu, na kterou jsem reagoval: „Milane, když jsme vybírali tajemníka, bylo to hotové martyrium – snažili jsme se vybrat spolehlivého člověka a mým favoritem byl Robert Gruzovský. Jeho jediný handicap - dávné členství u republikánů - mu bylo osudným, neprošel. Je to divné, že u někoho totéž nevadí, byť by byl třeba asistentem vicepremiéra. Ale to je jiná historka ( kdo nepochopil, mluvím o asistentovi S.Pencovi).“ Ve slušnost věřící

Zubová: Ve svém e-mailu 15.7. reagujícím na dopis Milana Mračka jsem se dotkla Standy Pence, vycházejíc z informace poslance V. Jandáka, že Standa měl kdysi něco společného s republikány. Standa se mým e-mailem cítí být poškozen, proto se mu tímto omlouvám. Olga Zubová

P.S. Poslanec Jandák i nadále tvrdí a je připraven dosvědčit, že Standa byl spolu s ním v Republikánské unii.

Stanislav Penc

Publikováno na serveru blog.aktualne.cz

Z rychlíku

21.11.2008

MF plus

(ds)

+ LANGEROVA ŠKATULATA Policie konečně dostala nové, rychlé vozy. Poté, co vyzněl do ztracena lítý spor o jejich podobu, je tu nová aféra.

Z předání nových škodovek se udělala mediální show a jejím dějištěm se stalo Brno. Pro pražské policisty to znamenalo, že své vozy nejprve hromadně dovezli do moravské metropole (přičemž byli veřejností kritizováni mimo jiné za překračování povolené rychlosti i bez zapnutého majáčku), pak se vrátili do Prahy, po nějaké době přijeli zpět do Brna a nakonec slavnostně odvezli nová žihadla přeplněnou déjedničkou zpátky. Celá legrace stála pěkných pár set tisíc – nemluvě o tom, že by bylo lepší, kdyby byli tito policisté v práci v terénu. Nebylo by rozumnější hlídkám prostě předat klíčky a nechat je pracovat?

Ministr Langer asi soudí, že ne.

+ PENC SE VRACÍ KE KOZÁM Ze stranické politiky odchází Bursíkův asistent a šéf zelených Královéhradeckého kraje, ekologický aktivista Stanislav Penc. Jeho názory byly vždy neortodoxní. Proslul například jako obhájce pěstování konopí a nezapomenutelně se zapsal i před třemi lety, kdy zveřejnil číslo mobilu tehdejšího premiéra Paroubka. Nadiktoval ho divákům rockového festivalu v Trutnově!

Ani snaha o legalizaci marihuany, ani narušení soukromí vůdce ČSSD mu však politickou kariéru nepřekazily. Penc odchází sám. Dál se prý bude věnovat občanským aktivitám a svému chovu koz.

Rozhovor se Stanislavem Pencem

18.11.2008

ČRo 1 - Radiožurnál

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Dva roky a dost, tak by se dala popsat politická kariéra člověka, který ve vládní straně uspěl, byl krajským stranickým předsedou a zároveň poslaneckým asistentem předsedy strany. Mluvím o Stanislavu Pencovi, který se k zeleným přidal ve správný moment, v období kolem sněmovních voleb v roce 2006 a stal se jednou z jejích tváří. Nyní po rozkolu ve straně a po prohraných krajských a senátních volbách stranu opouští. Jaká je Strana zelených a jaká je vlastně česká politika? I odpovědi na tyto otázky uslyšíte v příštích Dvaceti minutách. Zdraví vás a dobrý poslech přeje Martin Veselovský. Mým hostem je dnes bývalý politik Strany zelených a dnes již opět farmář a popularizátor chovu koz Stanislav Penc, dobrý den, vítejte v rozhlase.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak úplně jednoduše pro začátek, proč jste odešel ze Strany zelených, pane Penci?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Já bych možná nejdřív poupravil malinko ten váš úvod, já si totiž osobně myslím, že politika není otázka členství v politický straně, ale politika je starost o věci veřejný, to znamená ne, ne prvořadě o sebe, ale o, o věci, jakým způsobem vývoj ve společnosti půjde dopředu, to je podle mě politika a dá se dělat na různých úrovních a jedna z nich je tedy jaksi politická strana a ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Mimochodem když už jste zmínil rozdíl mezi politickou stranou a politikou dělanou v ní a, řekněme, po té občanské linii, tak větší vliv, máte teď zkušenosti z obou dvou stran, větší vliv má činnost na jaké straně?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Já si myslím, že každý má svý, já jsem relativně aktivní přes dvacet let ve veřejných aktivitách, ještě za doby komunismu, tedy jaksi proti komunistům a dnes, dnes jsem měl i tu možnost jaksi vstoupit do politický strany a podílet se na tom jaksi zevnitř, myslím si, že to je rozdílná, jsou to rozdílný polohy, ale nedá se říct, že něco má větší výsledek a něco menší. Práce v politický straně a v politický straně, která má nějakou zodpovědnost, to znamená, je v parlamentu a ve vládě, není to politická strana, která jenom je politickou stranou, tak tam je, tam trošku myšlenkový pochody člověka a aktivitu omezují kompromisy, který k tomu musejí logicky přicházet. Co se týká tý polohy občansko ..., občanský ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ano.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

... tak tam kompromis vlastně neděláte, děláte ho jenom sám se sebou, a to znamená, že, že můžete jaksi přímějš o určitých věcech mluvit, ale třeba můžete taky se dostat do situace, že nic v tý věci nezměníte, ale jsou to dvě polohy, podle mého názoru obě dvě legitimní a obě dvě v pořádku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

No, a vy jste se rozhodl, tuším, dvanáctého listopadu tohoto roku, že definitivně opustíte právě tu jednu z těch rovin, že přestanete být krajským předsedou Strany zelených v hradecké organizaci, že přestanete být poslaneckým asistentem Martina Bursíka, předsedy Strany zelených a stanete se opět občanským aktivistou, farmářem. Proč?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

No, řekl jsem si, že se stanu opět občanským aktivistou, ale ne farmářem, protože já chovám zvířátka pro radost, mám kozy a oslíky, ale ty jsem samozřejmě choval, krmil, dojil a staral se o ně i v době ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Neustále.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

... kdy jsem byl v politický straně, to by jinak nešlo, já jsem ze svých osobních záležitostí neomezil v podstatě nic, jenom jsem si k sobě přibral víc zodpovědnosti, než jsem měl do tý doby, když bych to vzal jaksi obšírnějš, ale zase ne moc dlouho, abych tím nikoho neunavoval, tak já jsem v roce 2005 po zdůvodnění zákroku na CzechTeku a zdůvodnění tý skupiny lidí, která v tý době rozhodovala a zjištění, že je to vlastně poprvý po listopadový revoluci, kdy papaláši tohohle státu se neomluvili za zásadní excesy policistů a naopak řekli, že takto je to v pořádku, tak jsem si řekl, je velký problém a v momentu, kdy v následujících parlamentních volbách, to znamená v roce 2006, se znovu spojí dvě velký strany - ODS a sociální demokracie - tak nenastane generační výměna a neposunu se, neposune se vývoj demokratickýho vědomí v Český republice. Proto jsem, proto jsem vstoupil ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Tak to byla, dejme tomu, otázka vstupu vašeho přímo do politiky a teď, prosím, pojďme ...

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

... do tý věci a vstoupil jsem do Strany zelených, která v tý době měla dvě a půl procenta jako celých těch patnáct let předtím a já jsem ji podporoval, myslel jsem si, že je důležitý, aby se tam nějaká mimoparlamentní strana dostala a bylo v podstatě jedno, jestli to budou zelení nebo SNK, nebo nezávislí, nebo jakákoliv jiná ze čtyřiceti kandidujících politických stran.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A vy jste nekandidoval ve volbách 2006 jako nezávislý na kandidátce Strany zelených?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

To jsem kandidoval, a to právě říkám, že tím jsem tu Stranu zelených jaksi podpořil a měl jsem radost z toho, že se tam zelení dostali, podporoval jsem její politiku, furt si myslím, že ten tah na branku, který má Martin Bursík a určitá jasná vize, že je v politice český důležitá a, ale problém politický strany je v tom, že kdokoliv chce být členem politický strany jakýkoliv, tak v podstatě mu v tom nemůže nic zabránit, což je v pořádku, ale znamená to, že do tý politický strany vstupují lidi s různýma, s různýma pocitama, s různýma životníma postojema, zkušenostma a taky s různýma motivama. Já jsem do tý Strany zelených vstoupil s motivem pomoct něco pozitivního vytvořit v český politice a ten motiv podle mého názoru ..., jako to, s čím člověk do určitých věcí vstupuje, s jakým motivem, je dost zásadní. V podstatě ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Jenom pardon, ten motiv se podařilo splnit, pane Penci?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Já si myslím, že zčásti, ale bohužel na základě toho, že v tý Straně zelených jako ve všech ostatních jiných stranách jsou i lidi, kteří jsou víc kariéristicky jaksi ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Zaměřeni.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

... zaměřeni, děkuji vám, tak i v zelených v podstatě začala taková ta věc, když se ta Strana zelených dostala do parlamentu a posléze do vlády, že by taky z toho ti spolustraníci měli něco mít, tak jak je zvykem u Unie svobody, ODY, DEU, KDU-ČSL.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Teď mluvíte o tom, že prostě někteří spolustraníci očekávají nějaký profit a teď už, řekněme, buď funkční, abych tak řekl, nebo finanční.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Tak a tomu se podařilo nebo dařilo celou dobu pod vedením Martina Bursíka v podstatě zabraňovat. Nikdy neprošlo žádný z usnesení nebo nebylo naplněno z usnesení republikových rad pod vedením Stropnického a Zubové, kteří nabádali Martina Bursíka, aby s koaličními partnerami dohodnul funkce náměstků, předsedů správních rad, členů jednotlivých nebo ředitelů jednotlivých státních podniků ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Takhle jak to líčíte, pane Penci, tak to vypadá jako nějaká výrazně nehezká věc, na druhou stranu Strana zelených je jednou ze tří koaličních vládních stran a k tomu, že se podílí na vládnutí v České republice, patří i, řekněme, nějaké kontrolní funkce k tomu, aby opravdu mohla realizovat svůj dohled nad věcmi veřejnými. Místa náměstků a například nějakých dozorčích či správních rad k tomu beze sporu patří.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

No, já bych neřekl beze sporu, protože já jsem pevně přesvědčen, že je ..., v tý politice a ve věcech veřejných v Český republice přece je to založený tak, že je tady dvě stě osmdesát dva lidí, to znamená poslanci, senátoři a prezident, kteří rozhodují o zákonech, jak budou znít zákony a potom je tady asi třicet tisíc lidí, kteří jsou ve státní službě jako státní úředníci a kteří se mají chovat loajálně ke státu a ne loajálně k jednotlivým politickým stranám, to znamená, že hypotéza, že by každá politická strana, která je ve vládě, měla mít svý náměstky u ministra, aby straník donášel potom svý straně, co se děje na jednotlivým ministerstvu, je systém nefunkční, přežitý a nemá vlastně v jednadvacátým století z mého pohledu nic ... nebo co dělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Byť se na něm Strana zelených podílí?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Nepodílí, protože ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Vy nemáte zelené náměstky?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

... protože my máme zelené náměstky tři a ti zelení náměstci se tam vyprofilovali sami od sebe, nebyli tam dosazeni jaksi stranickou nebo politickou dohodou, což je velký rozdíl, v těch předchozích vládách vždycky to bylo tak, že byla uzavřena dohoda o tom, že takový a takový místa obsadí taková a taková strana a stranický sekretariát rozhodoval o tom, koho kam dosadí, a to si myslím, že je velice špatně, a to je dobře, že se to podařilo Straně zelených na tý skutečný úrovni, na tom, na tom výkonu tomu zabránit, ale nedařilo se to zabránit těm spolustraníkům v jejich myšlení a já jsem si ..., to moje rozhodnutí v podstatě bylo velice jednoduchý. Já jsem do toho šel s čistým svědomím, chtěl jsem čehosi dosáhnout, něčeho jsem dosáhl, něčeho nikoliv v tom veřejném prostoru, ale mám jenom jeden život, jedno zdraví, jeden rozum, abych vám řekl pravdu, já jsem nikdy za svůj život nebyl, nebyl tolikrát ve styku s lidma, s kterými bych nikdy nešel ani na pivo, já si a myslím, že to dělá každý člověk, že si vybírá lidi, který si pustí k sobě, s kterýma kamarádí, s kterýma si povídá a já jsem se dostal do situace, kdy například na zasedání poslaneckýho klubu jsem byl jasně přesvědčen, že dvěma poslankyním nejde vůbec o stejnou věc, jako jde všem ostatním.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Mluvíte o Olze Zubové a Věře Jakubkové, předpokládám.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Tak, já nezazlívám nikomu a vůbec to bych byl dalek takovýho soudu, kdybych měl něco proti tomu, že někdo má jiný názor, to je všechno v pořádku, ale situace je taková, že v momentu, kdy se přidám do jedný party, budu například ochránce zvířat, tak přece nemůžu mít doma jatka, abych to řekl jenom v příměru. Prostě když se dám do, do party s lidma, musím být loajální s výsledkama i s prohrama, ale musí mi jít o věc, posunovat ji dopředu, nemůžu, a to jsem pevně přesvědčen právě u dvou zmiňovaných dam a u další kliky, která se v tý Straně zelených kolem Dany Kuchtový a jiných jaksi vytváří po, po sjezdu a zvlášť posléze po parlamentních ..., po krajských volbách, kde se podle mého názoru dalo očekávat, jenom my jsme byli větší optimisti, že by se dalo podařit vstoupit do krajských zastupitelstev Straně zelených, to se nepodařilo, ale teď většina nebo ne většina, ale určitá část spolustraníků má pocit, že za to vlastně může vize Martina Bursíka a sjezd před volbama a já už jsem si prostě v tý atmosféře řekl, že už mě to nebaví. Že mě nebaví se dohadovat o, o věcech, který, který podle mého názoru by měly být jasný a nejsou, už se mi ..., nemám nic proti, jak jsem řekl, tomu, že někdo má jiný názor, ale jestliže vstupuji s někým do, do nějaký spolupráce a chce se mi v těch věcech něco dosáhnout, tak musím víc hledat pozitiva než negativa.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Jen připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnešním hostem je bývalý politik Strany zelených a také občanský aktivista Stanislav Penc.

Myslím si, že i posluchači Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu si dobře pamatují na to, co provázelo zářijový sjezd Strany zelených, na to, jakým způsobem tam, řekněme, křídlo Martina Bursíka zvítězilo a podařilo se proměnit personální složení jak předsednictva, tak nakonec i republikové rady Strany zelených, tak pohled zvenčí napovídá to, že Martin Bursík má stranu pevně pod kontrolou. To, co říkáte vy, vypadá jako úplně jiný popis stavu ve Straně zelených, vypadá to tak, že to křídlo, které bylo poraženo na zářijovém sjezdu, to znamená křídlo Dany Kuchtové, řekněme, Matěje Stropnického, že je na vzestupu, protože vy ho uvádíte, jejich činnost a jejich myšlení, jako jeden z hlavních důvodů toho, že odcházíte ze Strany zelených.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

No, já jsem před chvilkou vysvětloval můj postoj a mý pocity a nekoukal jsem na tu věc jaksi objektivně, koukal jsem zaujatě a ze zaujatýho mýho osobního pohledu je pro mě situace s lidma, kteří si zaměstnání jako Dana Kuchtová vybírá u pana Jančíka, který bohužel je právoplatným starostou Prahy 2, Prahy 5, ale víme, co se na tý Praze 5 s majetkama města a vůbec jaksi s komunikací s opozicí a vůbec jako fungování městský části děje, pro mě to jsou věci, který na základě toho ..., v podstatě představte si situaci, že budete dělat v Českým rozhlasu, což děláte a Český rozhlas zakáže Radio Wave, potom zakáže Studio 6 a potom rozpustí zprávy a budou se hlásit jenom jedny a vy máte ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Něco takového se stalo ve Straně zelených?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Něco podobnýho se stalo v mý hlavě, něco podobnýho se stalo v momentu, kdy já jsem si říkal, budu i nadále svým kamarádům a lidem vysvětlovat, že nemám s Danou Kuchtovou a s Matějem Stropnickým nic společnýho, budu i nadále mít divný pocit z toho, že šest lidí v parlamentu na základě zaběhlých mechanismů nemůže zásadním způsobem pozměnit věci a když se o to pokusí, tak, tak se, tak je to jaksi dlouhodobá záležitost, což je v pořádku, ale, jak říkám, já jsem hodnotil v tý věci ne objektivně stav Strany zelených, ale subjektivní můj pocit k tomu, co já dál můžu v tý věci přinést.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

To znamená, abych to jenom o něco zjednodušil možná a interpretoval, zjistil jste po těch dvou letech nebo dvou a půl letech, které uplynuly od sněmovních voleb v roce 2006, že není možné skrze Stranu zelených nic výrazného změnit ve veřejném prostoru, ve společnosti, anebo je to možné dělat takovým způsobem, který vám prostě nesedí, na který možná nemáte žaludek?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

No, já jsem optimista a jsem přesvědčený, že se věci dají měnit a dají se měnit i ... a pokoušel jsem se měnit věci i za doby komunismu, to znamená, že, že nepropadám panice, nemyslím si, že by věci byly tak jako špatně, že by už se nedalo nic měnit, ale já jsem hledal prostor pro sebe, to znamená, byl to můj, bavíme se o mým subjektivním pocitu v tý věci ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ano.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

A ten můj subjektivní pocit byl, že se už nechci dohadovat se spolustraníkama a mluvit vlastně u jednoho stolu s lidma, kterých si vůbec nevážím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A teď jenom mi dovolte takový krátký exkurz do minulosti, která není zas tak dávná, protože jeden z vašich spolustraníků, jeden z nejvýraznějších tváří minimálně Strany zelených v severních Čechách Petr Pávek, starosta Jindřichovic pod Smrkem, používal téměř stejná slova ve chvíli, kdy odcházel z politiky z postu náměstka ministra pro místní rozvoj a odcházel zpátky na sever Čech, tak říkal téměř to samé. To je nějaký symptom politiků regionálních ve Straně zelených, že najednou v určitou chvíli zjistí, že prostě nejsou schopni nebo ochotni k takovým kompromisům s lidmi, kteří jim nesedí a k tomu dělat takové kompromisy pro to, aby vůbec něčím pohli?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

No, já neznám přesně motiv Petra Pávka, já jsem si tenkrát přečetl něco tak v novinách a on hovořil o tom, že má malý děti a že by se chtěl víc věnovat rodině ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

A v druhém gardu přesně o tom, o čem vy.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

A já mám taky malý děti a taky se rád věnuju rodině a je to ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Ale tak to jste, předpokládám, věděl už před dvěma lety.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Ano, ale já jsem taky nevstoupil do Strany zelených nebo do tohohle toho angažmá jaksi doživotně, smysl toho mýho angažmá nebylo se stát jaksi profesionálním stranickým funkcionářem, který doživotně bude v jedný politický straně, ten můj vývoj v tý politický straně je zvláštní, protože já jsem byl jaksi jeden ze spoluzakladatelů Občanského fóra v Činoherním klubu, měl jsem pocit, že ta široká platforma po čtyřiceti letech komunismu je důležitá, bohužel lidi, kteří měli jinej názor, byli to pragmatici, kteří, z kterých se pragmatici pravicovýho typu stali jaksi až po revoluci, narážím tím zcela konkrétně na Václava Klause a lidi, kterýma on se obklopil, tak ti lidi s vidinou toho, že je potřeba jaksi nemít široký, širokou platformu, ale jeden tah na branku, tím se jim podařila podle mého názoru velice zrůdná privatizace a rozprodej státního majetku všude možně a vlastně vytvoření, propojení mafie nebo začátek propojení mafie s politikou, lobbistický praktiky, který ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Jen podotýkám, že toto je názor Stanislava Pence, občanského aktivisty, který prezentuje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu a podotýkám, že k mnohým tvrzením nemáme tvrdá data.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

No, tak já myslím, že bychom je klidně dali dohromady, v momentu, kdy, kdy ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Já jenom ještě podotýkám, toto není téma těchto Dvaceti minut, pojďme ještě hovořit dále ...

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Není, bavíme se, bavíme se o Straně zelených ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

... o vašem, vašem odchodu ze Strany zelených a tímto i z politiky, pojďme, prosím, nahlédnout do budoucnosti a zůstaňme u Strany zelených, protože vy jste nějakým způsobem popsal svůj subjektivní pocit z této vládní strany a popsal jste svůj subjektivní pocit na to, jací lidé tam mají určitý vliv, tak jaká je budoucnost Strany zelených, posune se někam úplně jinam od pohledu strany, kterou volili lidé v roce 2006 a umožnili jí vstup do Poslanecké sněmovny?

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Víte, já to vnímám po tom sjezdu tak, že ten sjezd udělal jednu velikou věc, a to, že do toho vedení zvolil lidi, kteří jsou jasně vyprofilovaní a lidi, kteří mají nějakou životní zkušenost a zkušenost s občanským sektorem, takže si myslím, že to je ta ..., jako tímhle tím způsobem je to dobrý. Stejně tak si myslím, že ta, že tu práci, kterou odvádí, odvádí Martin Bursík jako předseda strany a člen vlády, je, je to maximum možnýho, co v podstatě může dosáhnout a osobně se domnívám, že ta Strana zelených má velký, velkou možnost v budoucnu ovlivňovat politiku Český republiky a stát se natrvalo součástí politického systému, a to jí fandím a myslím si, že to tak dopadne. Já, když jsem oznámil jaksi veřejně odstoupení ze všech těch funkcí a z toho, že odcházím ze Strany zelených, tak se mi ozvala řada lidí a mezi nima například Janek Rovenský nebo Ljuba Václavová, že naopak do Strany zelených chtějí vstoupit a chtějí pomoci tomu a já myslím, že to je v pořádku, ten můj krok byl jenom o mý osobní, o mém osobnímu pocitu a neměl být signálem toho, že Strana zelených je jaksi rozbitá, zničená nebo něco podobného.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Nakonec o názoru nebo názor na to, co padlo v uplynulých Dvaceti minutách, si bezesporu udělají posluchači Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, toto bylo velice osobních Dvacet minut v podání občanského aktivisty Stanislava Pance, bývalého politika Strany zelených v tuto chvíli již, pane Penci, díky za váš čas a na shledanou.

Stanislav PENC, bývalý politik Strany zelených, občanský aktivista, popularizátor chovu koz

--------------------

Já vám děkuji za rozhovor a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor

--------------------

Martin Veselovský byl také u mikrofonu Radiožurnálu i já vám přeji příjemný večer.

Prozření

18.11.2008

Euro

Stanislav Penc

„Svoje místo vidím více v rámci občanských iniciativ než v politické straně.“ Tak se 13. listopadu vyjádřil na svých webových stránkách kozy.cz Stanislav Penc, dlouholetý obhájce lidských práv a ekologický aktivista. Před dvěma lety vstoupil do Strany zelených (SZ), stál v čele Krajské organizace SZ v Královéhradeckém kraji a byl poslaneckým asistentem Martina Bursíka. Nyní ze strany vystoupil. Uvedl k tomu: „Nemohu být loajální k ambicím některých zelených legitimizovat KSČM v politickém prostoru, k populistickému odmítání snahy o ozdravení stavu státní pokladny nebo k ukázce snahy neschopných spolustraníků změnit stranu v převodovou páku k získání moci a pozic.“ Tyto důvody měly za následek Pencovu deziluzi.

Glosy k jihlavskému festivalu

18.11.2008

Literární noviny

VLADIMÍR JUST

Pravidelný jihlavský festival dokumentárních filmů se stal pro mnohé filmové fanoušky již kultovní záležitostí. Ani víra v kult však mnohé z nich neodrazuje od kritických poznámek do zápisníků

Před závorku předesílám, že jihlavský festival dokumentů mám pro jeho antisnobskou atmosféru – vedle hradeckého divadelního festivalu evropských regionů – moc rád. A rád bych byl na něj zván i po napsání tohoto článku. Hrubě jsem totiž letos nesouhlasil s několika cenami pro vítězné filmy. Některým z nich bych spíš udělil anticenu.

Jediným soudným porotcem Magor?

Z duše mi například při zakončení festivalu promluvil člen poroty Ivan Jirous, který po slavnostním udělení jedné z cen v sekci Česká radost (snímek Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lávičky v devíti obrazech) přistoupil s papírkem v ruce k mikrofonu a přečetl svůj nesouhlas člena poroty s udělením ceny tak špatnému filmu. Podotkněme, že film byl ještě horší než špatný: byl diletantský. Kamera zachycuje bez jakékoli invence samomluvu vesnického alkoholika nad „lahváčema“, zatímco suverénní hlas (patrně režisér Lukáš Kokeš) mu vzhledem k jeho stavu uděluje dost nekorektní pokyny, co a jak má pro kameru dělat. V další sekvenci vidíme téhož nešťastníka, jak nahý leze do vody a neohrabaně se v ní cáchá, přičemž mu odplouvají některé jeho věci. Do toho je vsunut moralizující text místního faráře. Žasl jsem v poloprázdném sále nad olbřímí odvahou natočit film a nemít přitom jediný nápad (kromě parazitování na lidském neštěstí). Zvláště, když jsem pár hodin předtím viděl v téže sekci domácí snímky, za nimiž byly nejen vynikající filmařské nápady, ale i dlouhé měsíce a roky natáčení či pečlivých rešerší.

Mohu mít množství výhrad třeba k nejnovějšímu opusu Roberta Sedláčka V hlavní roli Gustáv Husák (nepřípadná heroizace jednoho z vrahů Heliodora Piky, generála Ludvíka Svobody, a jeho chování v srpnu 1968 – přitom šlo o jednoho ze strůjců moskevského selhání – zároveň nepochopitelné zamlčení fakticky jediného opravdového komunistického hrdiny Františka Kriegela; časový posun některých nadužívaných archivních citací z Husákových proslovů – a pominutí toho klíčového: alebo budu s Dubčekem stát, alebo s ním odejdu, třetí cesty není!), ale jedno mu upřít nemohu: je to plastický, vcelku věrohodný portrét s nánosy světel i stínů, šťastně opřený o životopisnou divadelní hru Viliama Klimáčka i o některé zpovědi dnes málo frekventovaných aparátnických tváří (Lubomír Štrougal).

Další příklad: Naše jediná jistota je, že všechno dobře dopadne Heleny Papírníkové. I tam, jako v oceněném snímku o vesnickém opilci, figurují před kamerou silně podroušená individua, ani tam věru nejde o idealizaci pábitelského blábolu známých i neznámých figur z undergroundu (režisérka natáčela dlouhé roky Magora, Dášu Vokatou, Stanislava Pence, Johna Boka, Jima Čerta, Svaťu Karáska, ale třeba také Karla Schwarzenberga a desítky aktérů nesčetných mejdanů, koncertů i rituálů). Režie k prospěchu celkového temporytmu kombinovala barvu s černobílým materiálem, střídala různé časové roviny, a nikoho nešetřila. Ponechala ve filmu i invektivy a záběry vysloveně nekorektní, nechutné a drastické, kdy konfliktní situací například netrpí jen dva rvoucí se dospělí, ale také řvoucí dítě. I přes četné výhrady a občas nutkavou touhu po nůžkách jsem měl ale jako divák nakonec před sebou ucelený, mnohovrstevný a sympaticky nejednoznačný kolektivní portrét určitého způsobu života komunity, která sice ztratila nepřítele, ale o to urputněji si ho umí znovu a znovu vytvářet, a která za svou až sebevražednou touhu po svobodě také něčím platí.

Kýč 2008?

Koneckonců, leckterý cenou ověnčený snímek po střihačských nůžkách volal daleko úpěnlivěji. Například nezprostředkovanou dokumentární autenticitou sice jedinečné, ale neznámo proč stereotypně se opakující sekvence z nekonečně dlouhých Krátkých filmů z Iráku (cena Opus Bonum). To podstatné, co o současné válce v Iráku sdělovaly, mohly filmy říci při větší míře kritičnosti argentinského režiséra Mauro Andrizziho na poloviční až třetinové ploše. To se týká i tezovitě vyznívajících dlouhých citátů z textů různých autorů. Přes tyto výhrady nešlo v tomto případě pouze o – terminologií Rolanda Barthese řečeno – chladné, neuspořádané „studium“ materiálu, ale o přímý „zásah“. Oba filmy čerpaly ze dvou, pravda, nesourodých zdrojů, z propagačních militantních klipů Al-Káidy a z privátních záběrů z mobilů koaličních vojáků či atentátníků, kdy pro některé to byl evidentně poslední záběr jejich života. Právě v tomto domýšlení, nikoli v samotných záběrech tkvělo jedinečné „punctum“ těchto filmů. Proto škoda, dvojnásobná škoda té střihačské nekritičnosti.

Za fatálnější omyl však považuji cenu za experiment v sekci Fascinace, jíž byl porotou ozdoben film Noční ticho (NightStill) rakouské režisérky Elke Groenové. Snímek pojednal majestátní masiv Dachsteinu na pozadí hvězdné, echt alpské noci, to vše za použití nejnovějších výdobytků technického snímání: obloha, hvězdy, světelné efekty i masiv jako živý. Je chybou domnívat se, že žánr horského kýče, spočívající v omračujícím efektu štítů a světýlek pod nimi, musí být nutně vyřezán do březové kůry či pojednán malebným barvotiskem: alpský kýč s vročením 2008 může vypadat i takto.

Zklamáním byl pro mne i konvenční, až primitivně didaktický španělský dokument avizující souběžnou kroniku zločinů Hitlerových a Stalinových, Krev válek (Ivan Garcia), který řadou účelových vynechávek jako by vycházel vstříc typickému západnímu předsudku o větší „humánnosti“ stalinské diktatury oproti té hitlerovské. Nenadchl mě ani nejnovější opus slavné francouzské režisérky Agnes Vardové Agnesiny pláže, který v Jihlavě běžel nejen v české, ale i středoevropské premiéře: stálá potřeba okázalé kostýmní i scénografické sebeinscenace, jakási titěrně ornamentální estetická zdobnost, až narcistní sebestřednost a sentimentální zahleděnost do vlastního díla dokázaly zahlušit i některé nepopiratelné výtvarné kvality melancholického bilančního snímku.

Nejlepší nakonec

Co mi vlastně z letošní – té neodměněné – Jihlavy zbylo? Přinejmenším fascinující přehlídka hraných dokumentů Ulricha Seidla, jenž je pro mne ve filmu tím, čím je Werner Schwab či Thomas Bernhard v dramatu: filmařův ambivalentně kritický postoj k Rakousku, jeho důsledné hlazení (mimochodem překvapivě početného!) domácího publika proti srsti, provokativně přiznaná inscenovanost klíčových pasáží – to vše zůstává pro české filmaře výzvou. Otřesnou zprávu podává poslední opus Import/Export, bezútěšný dvojportrét Ukrajinky hledající obživu v Rakousku a dvou rakouských „machů“ cestujících opačným směrem. Není zrovna příjemné zjištění, že to, co my Středoevropané „exportujeme“ na východ, je o poznání méně kvalitní než to, co přichází odtamtud. Prázdnota světa outsiderů je srovnatelná, ale co je dosud odlišuje, je rozdílná míra empatie, již vyslankyně Východu Olga – na rozdíl od Rakušana Pauliho a jeho otce – dosud úplně neztratila…

12. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava 2008. 24. až 29. října 2008, Jihlava.

Penc: Politická strana by měla fungovat jako celek

17.11.2008

tyden.cz

MICHAELA KABÁTOVÁ

Stanislav Penc, známý český aktivista, oznámil, že odstoupí z postu předsedy Strany zelených v Královéhradeckém kraji a stranu opustí. Co ho k tomu vede a kdo mu ve straně vadí, řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ

Proč opouštíte Stranu zelených?

Podle mého názoru by měla politická strana fungovat jako sounáležitost celku s určitými projevy loajality. Lidé jako Matěj Stropnický a jemu podobní si to ale představují trochu jinak. Chtějí ze Strany zelených udělat levicovou instituci. Nechci být ani u legitimizování komunistické strany.

Co říkáte na to, že se v poslední době komunistům vcelku daří?

Ve velké míře je to vina politiků, kteří se 17 let podíleli na utváření politické scény. Nesnažili se ulehčit spravedlnosti cestu. Žádná politická strana u nás neumí vysvětlovat demokratické mechanismy.

Jak jste vnímal zelené rebelky Danu Kuchtovou a Olgu Zubovou?

V době parlamentních voleb jsem si myslel, že nám jde o společnou věc. Posléze se ale ukázalo, že je to jinak. Jsou to dámy, které nemají žádnou velkou politickou zkušenost, a tak dávají zavděk mediálnímu prostoru, který je umí proslavit. Jejich počiny mi přijdou jako zcela zcestné. A i to byl jeden z důvodů, proč odcházím. Nechci s tím být spojován. Možná že se najdou lidé s větší trpělivostí.

Byl jste spokojený v pozici asistenta předsedy Martina Bursíka?

Martina Bursíka znám už dvacet let z organizace Hnutí za občanskou svobodu. Já jsem ho žádal, aby vstoupil na politickou scénu a aby prosazoval ochranu přírody v České republice. Vážím si ho, spoustu věcí dělá správně.

Nemrzí vás, že odcházíte z politické scény?

Já jsem přijal angažmá Strany zelených v době parlamentních voleb. Chtěl jsem, aby se do kolbiště čtyř zaběhlých stran dostala i jiná strana a Strana zelených mi pro to přišla vhodná. Vždy jsem je podporoval. Mám ale i rodinu, hospodářství a spoustu zájmů, takže budu fungovat dál.

ČTĚTE TAKÉ: Plakáty s konopím Pence do vězení nedostanou

Co budete dělat dál?

Není jenom politika, existuje také občanská společnost jako taková. Té se věnuji už od svého dospívání a myslím si, že mě nikdo nemůže naštvat tak, abych se tomu přestal věnovat.

»Hulič« Penc končí v politice

14.11.2008

Aha!

(BEM)

PRAHA – Předseda Strany zelených v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc rezignuje v prosinci na funkci a opustí stranu. Většina lidí zná Pence spíše jako propagátora marihuany či majitele kozí farmy, než jako asistenta šéfa zelených Bursíka.

Důvodem Pencova odchodu z politiky je populismus některých spolustraníků i jejich tolerance vůči KSČM.

Opouští Bursíka, vrací se ke kozám

14.11.2008

Mladá fronta DNES

(kop)

Hradec Králové - Teď už se Stanislav Penc může opět naplno věnovat své zálibě, chovu koz. Dlouholetý aktivista za lidská práva, zastánce legalizace marihuany a poslanecký asistent šéfa zelených Martina Bursíka, praštil s politikou.

Penc, jemuž před dvěma lety chybělo pouhých 75 hlasů, aby se stal i poslancem, opouští zelené, protože je otrávený z vnitřních sporů strany. Ty vedly až k debaklu v krajských a senátních volbách, ve kterých zelení nezískali ani jedno křeslo.

„K zeleným jsem vstoupil, jelikož jsem považoval za důležité, aby se ze strany málo čitelné a rozhádané stala soudržná. Bohužel zhrzenost, osobní ambice, malost a nemístná ctižádost měla za výsledek propadák ve volbách,“ tvrdí Penc. Zelené opouští i proto, že chce dál fungovat opět více jako občanský aktivista. Pencovi vadí, že strana, jejímuž šéfovi dělal asistenta, pomohla ve Sněmovně prosadit například nový zákon, který podle něj neúměrně zvyšuje pravomoci policie. „Nemohu být loajální k ambicím některých zelených legitimizovat KSČM v politickém prostoru, k populistickému odmítání snahy o ozdravení stavu státní pokladny,“ vypočítává další důvody.

V kritice vnitřních poměrů u zelených naráží Penc na válku dvou stranických křídel. Ta pokračuje i poté, co Bursíkova skupina na sjezdu v Teplicích „převálcovala“ kritiky kolem Dany Kuchtové a Matěje Stropnického a zcela je vytlačila z vysokých funkcí ve straně.

Například tento týden poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková nepodpořily kolegyni Kateřinu Jacques do čela sněmovního výboru pro evropské záležitosti.

Stanislav Penc: U zelených končím

14.11.2008

Mladá fronta DNES

(van)

Milkovice u Libáně - Občanský aktivista Stanislav Penc se rozhodl vystoupit ze Strany zelených, vzdát se funkce předsedy její krajské organizace v Královéhradeckém kraji a odejít i z pozice poslaneckého asistenta ministra životního prostředí Martina Bursíka.

„Nemohu být loajální k ambicím některých zelených legitimizovat KSČM, k populistickému odmítání snahy o ozdravení stavu státní pokladny nebo k ukázce snahy neschopných spolustraníků změnit Stranu zelených v převodovou páku k získání jejich vlastní moci a pozic,“ zdůvodnil svůj krok ekologický zemědělec a propagátor chovu koz.

Vystoupení ze strany prý na žádost některých spolustraníků záměrně odložil na dobu po stranickém sjezdu a po volbách.

„Nedělám si iluzi o dalších politických subjektech na naší scéně. V tomto srovnání zelení vycházejí asi nejlépe. Přesto vidím svoje místo více v rámci občanských iniciativ než v politické straně,“ dodal Penc.

I nadále se chce vyjadřovat k veřejnému dění především v Královéhradeckém kraji, kde žije na farmě v Milkovicích u Libáně, a vstupovat do správních řízení ohledně staveb "na zelené louce" či kácení stromů.

„Nepřestanu upozorňovat ani na aroganci moci a porušování lidských práv. Ostatně mám co napravovat. Během mého angažmá poslanecká sněmovna i díky poslancům Strany zelených přijala například policejní zákon, který neúměrně zvyšuje pravomoci policistů,“ upozornil Penc.

Penc bouchl dveřmi u zelených, zůstává na své kozí farmě

14.11.2008

Právo

(trj)

PRAHA – Stanislav Penc, který vede zelené na Královéhradecku, odejde po krajské konferenci ze strany. Penc končí i jako poslanecký asistent šéfa Martina Bursíka.

„Nemohu být loajální k ambicím některých zelených legitimizovat KSČM v politickém prostoru, k populistickému odmítání snahy o ozdravení stavu státní pokladny nebo k ukázce snahy neschopných spolustraníků změnit Stranu zelených jako převodovou páku k získání jejich vlastní moci a pozic,“ uvedl Penc.

Místopředsedkyně zelených Kateřina Jacques toho lituje. „Odchod jsem mu rozmlouvala a osobně mě mrzí. Těším se na další spolupráci v dalším institucionálním rámci,“ sdělila Právu.

Penc byl přínosem i podle bývalé místopředsedkyně Dany Kuchtové. „Napsala jsem mu, že mu děkuju,“ řekla Právu. Podle ní mohou být za Pencovým krokem spory zelených na Královéhradecku, nemusel obhájit křeslo šéfa. Kuchtová ale nerozumí slovům o „legitimizaci KSČM“, když zelení nevytvářejí krajské koalice, protože nezískali žádné mandáty.

Šéfka republikové rady zelených Olga Zubová pro Pencův krok vyjádřila určité pochopení: „Asi dospěl ke stejnému názoru jako bývalý politik Ladislav Lis, který kdysi řekl, že lepší je žít mezi kozami než mezi politiky.“

Penc napsal na webu Spolku přátel koz, které v Milkovicích u Jičína chová (mezi nimi i kusy, které převzal právě po Lisovi), že za volebním propadákem zelených jsou „zhrzenost, osobní ambice, malost a nemístná ctižádost… Jasná politická vize a cíl Martina Bursíka byly ve veřejném prostoru zastíněny malostí hrstky spolustraníků,“ uvedl.

Penc v letošních krajských volbách dostal skoro 16 % preferenčních hlasů a na kandidátce poskočil ze čtvrtého na první místo, přesto mandát krajského zastupitele nezískal. V roce 2006 se nedostal do Sněmovny o pouhých 75 hlasů. Nyní se chce věnovat občanským iniciativám.

Písničkáře Pavla Dobeše odchod Pence od zelených nepřekvapil

14.11.2008

Právo

Vladislav Prouza

„Celkem mne to nepřekvapuje. Jde o aktivního člověka, a pokud chce dělat politiku, jako že chce, tak mu strana nemůže sedět. Tam není prostě šance.“

Tak včera reagoval v rozhovoru s Právem písničkář Pavel Dobeš, který neúspěšně kandidoval jako nezávislý za zelené do Senátu, na odchod Stanislava Pence z postu předsedy Strany zelených Královéhradeckého kraje i místa poslaneckého asistenta předsedy SZ a ministra životního prostředí Martina Bursíka.

„Standův odchod je pro zelené určitě škoda. Jeho radikálnost a nekompromisnost zároveň mohla leckomu a lecčemu vadit,“ dodal Dobeš spatřující volební fiasko zelených ve voličům nepříliš jasné koncepci.

„ČSSD měla jasnou koncepci postavenou už Zemanem. Zelení se v tomto dost potáceli,“ konstatoval Dobeš.

Podpořil ho i Václav Havel

Souputník exprezidenta Václava Havla, jenž Pence přímo podpořil v říjnových senátních volbách, známý nekompromisním postojem k záležitostem považovaných za neférové, chce nadále ovlivňovat věci veřejné z pozice občanských iniciativ.

„Svoje místo vidím v rámci občanských iniciativ nikoli v politických stranách, z nichž zelení vycházejí nejlépe,“ konstatoval Penc hodlající se do bucoucna především angažovat v otázkách ochrany přírody.

Penc hlavně z tohoto důvodu před více než deseti lety vyměnil život v Praze za práci na vlastní ekologické kozí farmě v Milkovicích na Jičínsku.

Stanislav Penc před třemi lety proslul zveřejněním mobilu tehdejšího premiéra a současného šéfa ČSSD Jiřího Paroubka na trutnovském festivalu Open Air Muzic.

Pence provází i snaha veřejně propagovat marihuanu, když loni zaplavil republiku pěti tisíci plakáty s vlastní podobiznou mezi stvoly konopí a heslem Zdravě žít, svobodně myslet.

Případ neunikl pozornosti policie, která však neshledala porušení zákona.

Rozkol zelených? Penc odchází ze strany

14.11.2008

Hradecký deník

(kim)

Milkovice/Jičín/ Jedna z nejznámějších osobností Strany zelených, její lídr v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc (na snímku), odchází ze strany.

Dodal ale zároveň, že si nedělá „iluze o dalších subjektech na naší scéně, v tomto srovnání vycházejí zelení asi nejlépe.“

Nespokojen s fungováním Strany zelených byl Penc už dlouho, ale aby straně nezkazil krajské volby, nechal svůj odchod podle vlastních slov až na období po volbách.

„Během mého angažmá Poslanecká sněmovna i díky poslancům Strany zelených přijala například policejní zákon, který neúměrně zvyšuje pravomoci policistů, zákon o zaznamenávání emailů a telefonů, jakožto zákon o výměně informací nebo evidence biometrických údajů pro vydání cestovních dokladů, kamerové systémy na ulicích velké části českých měst a v podstatě nefunkční systém kontroly a vymahatelnosti práva v našem státě,“ vysvětluje Penc.

Po třech letech v politice se Penc chce nadále věnovat veřejným aktivitám, ale opět jen jako občanský aktivista.

Šéf zelených v hradeckém kraji končí

13.11.2008

ceskenoviny.cz

ČTK

"Vím, že nemohu být loajální k ambicím některých zelených legitimizovat KSČM v politickém prostoru, k populistickému odmítání snahy o ozdravení stavu státní pokladny nebo k ukázce snahy neschopných spolustraníků změnit Stranu zelených jako převodovou páku k získání jejich vlastní moci a pozic," uvedl Penc.

Iluzi o dalších politických subjektech na tuzemské scéně si prý nedělá. "V tomto srovnání vycházejí zelení asi nejlépe, přesto vidím svoje místo více v rámci občanských iniciativ než v politické straně," uvedl Penc, který doplnil, že své rozhodnutí opustit stranu odložil na žádost některých spolustraníků až po stranickém sjezdu a po říjnových volbách.

Penc uvedl, že chce být nadále aktivní ve věcech veřejných, zejména v Královéhradeckém kraji se chce účastnit správních řízení ohledně staveb "na zelené louce" či jiných zásahů do přírodních krás.

Nové krajské vedení si zelení v hradeckém kraji zvolí na krajské konferenci, která se uskuteční v 7. prosince v Náchodě. Občanský aktivista a bývalý disident Penc, který hospodaří na statku v Milkovicích na Jičínsku, se stal šéfem zelených v hradeckém kraji v červnu 2007.

Věčný potížista Penc opouští Stranu zelených

13.11.2008

ct24.cz

ČT24

Hradec Králové - Předseda Strany zelených v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc odstoupí z čela krajské organizace a stranu opustí. Penc také odejde z pozice poslaneckého asistenta předsedy zelených Martina Bursíka. Má problém s ambicemi některých zelených legitimizovat komunisty na politické scéně. Nadále chce ale být aktivní ve věcech veřejných. Zejména v Královéhradeckém kraji se chce účastnit správních řízení ohledně staveb "na zelené louce" či jiných zásahů do přírody.

Iluzi o dalších politických subjektech na tuzemské scéně si prý nedělá. "V tomto srovnání vycházejí zelení asi nejlépe, přesto vidím svoje místo více v rámci občanských iniciativ než v politické straně," uvedl Penc, který své rozhodnutí opustit stranu odložil na žádost některých spolustraníků až po stranickém sjezdu a po říjnových volbách.

Nové krajské vedení si zelení v hradeckém kraji zvolí na krajské konferenci, která se uskuteční 7. prosince v Náchodě. Občanský aktivista a bývalý disident Penc, který hospodaří na statku v Milkovicích na Jičínsku, se stal šéfem zelených v hradeckém kraji v červnu 2007.

Prohlášení Stanislava Pence k jeho odchodu ze SZ

13.11.2008

euro.cz

TOBIÁŠ TVRDÍK

Jsem přesvědčen, že smysl vstupu do veřejných aktivit a zvláště do volených politických struktur musí být podpořen jasnou vizí a programem. Loajalita ke společnému dílu, k úspěchům i prohrám má být základ společné práce v politické straně nebo hnutí. Tento fenomén jsem si hodně uvědomoval během parlamentních voleb a mého vstupu do Strany zelených před dvěma roky. Teď už tento dojem bohužel nemám.

Jelikož smysl mého politického angažmá ve SZ nebyl motivován zištně, musím veřejně vyjádřit svoje rozhodnutí odstoupit z čela Krajské organizace SZ v Královéhradeckém kraji, odejít z pozice poslaneckého asistenta Martina Bursíka a ukončit svojí činnost ve Straně zelených. Tento pocit ve mě převládá již delší dobu. Protože jsem se Stranou zelených již skoro tři roky bytostně spojen, dal jsem na žádosti některých spolustraníků, kterých si vážím a svoje rozhodnutí jsem odložil na dobu po sjezdu a po volbách. Vím, že nemohu být loajální k ambicím některých Zelených legitimizovat KSČM v politickém prostoru, k populisticému odmítání snahy o ozdravení stavu státní pokladny nebo k ukázce snahy neschopných spolustraníků změnit Stranu zelených jako převodovou páku k získání jejich vlastní moci a pozic. Nedělám si iluzi o dalších politických subjektech na naší scéně, v tomto srovnání vycházejí Zelení asi nejlépe, přesto vidím svoje místo více v rámci občanských iniciativ než v politické straně.

I nadále budu aktivní ve věcech veřejných, budu vstupovat zejména v Královéhradeckém kraji do správních řízení ohledně staveb "na zelené louce", kácení stromů a jiných zásahů do přírodních krás. Budu nadále upozorňovat na aroganci moci a porušování lidských práv a svobod. Ostatně mám co napravovat. Během mého angažmá poslanecká sněmovna i díky poslancům SZ přijala např. policejní zákon, který neúměrně zvyšuje pravomoci policistů, zákon o zaznamenávání emailů a telefonů, jakožto zákon o výměně informací nebo evidence biometrických údajů pro vydání cestovních dokladů, kamerové systémy na ulicích velké části českých měst a v podstatě nefunkční systém kontroly a vymahatelnosti práva v našem státě.

Jsem přesvědčený optimista a věřím v to, že se v budoucích časech dočkáme vítězství spravedlnosti a pravidel nad naplňováním osobních ambicí jednotlivců. Pro vytváření pravidel a kontrolních mechanizmů jsem v budoucnosti připraven znovu ve volbách kandidovat, nabídnout tak své zkušenosti a vizi ve prospěch celku.

V Milkovicích dne 12. listopadu 2008

Pohrdání lidmi se nevyplácí

22.10.2008

Haló noviny

JIŘÍ KOŠŤÁK

Totální debakl utrpěla v pátek a v sobotu modrá družina a její pomahači i souputníci. Je až s podivem,jak až neskutečně si současná vládní koalice v krajích věřila. Hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík byl po skončení voleb do krajů i Senátu doslova na mrtvici. Při jeho nedělním vystoupení v Českém rozhlase Hradec Králové mi ho až bylo líto. Roztřeseným plačtivým hlasem vyjádřil velké zklamání.»Tolik jsem toho pro lidí v kraji udělal,a proto jsem věřil,že mi zase dají hlas a podpoří mne,no nestalo se,« řekl. Ing. Pavla Bradíka dobře znám už téměř dvacet let a mu-sím přiznat,že to je fakt slušný člověk.. Oblékl však asi špatný dres a jako by si tentokrát neuvědomil,,že krajské volby nebyly o Bradíkovi,ale o ODS. Atato strana,hlavně její čelní představitelé a celá koalice se chovají tak,že prostě obyčejným lidem se žije dost špatně a možná bude ještě hůř.

Třeba takové zdravotnictví je v Královéhradeckém kraji žhavým tématem. Připomeňme fakt,který zazněl od jednoho posluchače v rozhlasové besedě. Jistý známý královéhradecký chirurg,,který byl krajským zdravotním radou,když zjistil podivné zádrhely při privatizaci nemocnice v Jičíně avNovém Bydžově,celou záležitost chtěl podrobněji rozpitvat a medializovat (byť sám byl příznivcem ODS). Byl však tehdy hned odvolán a funkce krajského zdravotního rady vlastně zrušena. Proč? To už nikdo nezkoumá ani neví. Je to už dlouho. Objektivní je přiznat,že nejen královéhradečtí krajští radní za ODS doplatili na chování svých pražských přátel a centra. Málo platné,změna byla nutná -to vědí obyčejní občané nejlépe. I krajští zastupitelé koalice se totiž chovali leckdy povýšeně,jako by nad ně nebylo a ono pohrdání lidmi se nevyplácí. Nic netrvá věčně. Překvapila mne však neznalost a někdy i celková přezíravost některých lidí. Trafikantka,k níž si chodím kupovat Haló noviny a která na poměry neustále nadává,řekla,že volit nebyla,protože se stejně nic nezmění. Starší pán -prý ze středních Čech -zase v rozhlasové anketě hrozil,že vláda sociálních demokratů naši republiku zadlužila a levice prý vždycky jen zadlužuje a běda,pokud se ČSSD spojí s komunisty! Zkrátka jen papouškování a hloupé plkání coby výsledek jednostranných mediálních masáží. Jiný mladší muž se mi svěřil,že je volbami zklamán. »Mělo se do zastupitelstva dostat víc komunistů,« dodal. Můj soused,bývalý předseda městské organizace ODA,se zase přiznal,že poprvé v životě volil KSČM.»Komunisté se jako jediní nezpronevěřili své myšlence,nezamotali se do žádných polistopadových průšvihů a tunelování,proto jim teď jako jediným věřím,« svěřil se.

Inu,lidé jsou různí a stále víc se jich rozhoduje na základě vlastních zkušeností,toho,jak se jim teď žije,a že »pečeným holubům«,kteří jim měli létat do úst,rychle sklesla křídla. Na druhou stranu,je iřada těch,kterým chybějí znalosti,objektivní informace,všeobecný přehled i rozumné uvažování a nechají se ohlupovat pravicovou propagandou a uvěří i těm největším blábolům a neustálému strašení »rudým nebezpečím«. Ale málo platné,stejně přibývá lidí,kteří si pozvolna uvědomují,že kyvadlo dějin se zase vychyluje na lepší stranu -tedy doleva.

A ještě jeden poznatek -zelení na Královéhradecku,kde je vede známý aktivista Stanislav Penc,, naprosto vyhořeli. Jeden člen krajského výboru Strany zelených si postěžoval,že to mohlo být jinak.»Paradoxně nám nejvíc uškodilo,když podporu Standovi Pencovi a zeleným v Hradci Králové při premiéře filmu Tobruk veřejně vyjádřil exprezident Václav Havel. Od té chvíle se mi zdálo,že se lidé od nás houfně odvracejí,« povzdechl si.. Jakže to říkali staří latiníci?Tempora mutantur -časy se mění. Všechno je už jinak a názory důchodce z Hrádečku už nikdo vážně zřejmě nebere.

OTÁZKA

21.10.2008

Právo

(LŽ)

Stanislavu Pencovi, krajskému předsedovi Strany zelených

* Ani v Královéhradeckém kraji se Straně zelených nepodařilo vstoupit do krajského zastupitelstva. Jak tento neúspěch vnímáte?

Je škoda, že jsme nezískali zastoupení v krajském zastupitelstvu. V republikovém srovnání jsme třetí v pořadí ze třinácti krajských kandidátek Strany zelených. A za tuto podporu našim voličům děkujeme. Za pozornost stojí i velký počet preferenčních hlasů pro prvních šest kandidátů v porovnání s kandidátkami jiných stran. Politika je pro nás starost o věci veřejné. Nezískání zastoupení v krajském zastupitelstvu neznamená nečinnost ve věcech spravování kraje. Budeme funkční mimo zastupitelskou opozici, která bude upozorňovat na neřešené problémy a nabízet alternativu k zastaralým řešením.

Poděkování voličům

21.10.2008

Jičínský deník

(red)

Milkovice/ „Děkujeme všem našim voličům za přízeň. Je škoda, že jsme nezískali zastoupení v krajském zastupitelstvu. Přesto dle výsledku v našem kraji jsme třetí v pořadí ze třinácti krajských kandidátek SZ. Za pozornost stojí i velký počet preferenčních hlasů pro prvních šest kandidátů v porovnání s kandidátkami jiných stran. Politika je pro nás starost o věci veřejné. Nezískání zastoupení v krajském zastupitelstvu neznamená nečinnost ve věcech spravování kraje. Budeme funkční mimo zastupitelskou opozici, která bude upozorňovat na neřešené problémy a nabízet alternativu k zastaralým řešením,“ uvedl Stanislav Penc, předseda Krajské organizace Strany zelených v Královéhradeckém kraji.

Region| Východní Čechy

Příznivci oranžové jásají. Modrá zřejmě vyšla z módy

20.10.2008

Jičínský deník

EVA ROTHOVÁ, RADOVAN SÁL, (ras)

Nečekaně vysoká účast voličů. Nedostatek politických osobností. Zelení přes značný počet preferencí Stanislava Pence nebudou mít v kraji zastupitele.

Královéhradecký kraj/ Debakl modrých, nečekaný úspěch oranžových. Volby do královéhradeckého krajského zastupitelstva vyhráli s téměř osmiprocentním náskokem před ODS sociální demokraté. ČSSD volilo bez šesti setin 32 procent voličů v kraji, a získala tak 18 mandátů v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu. ODS dala hlas necelá čtvrtina (24,33 procent) a na oranžové tak ztrácí pět mandátů.

Lídr sociálně demokratické kandidátky Lubomír Franc neskrýval během sobotního odpoledne nad průběžnými výsledky voleb svůj údiv. „Očekávali jsme zisk patnácti mandátů, je to ale o dva tři víc. Jsme překvapení,“ řekl s úsměvem v hlase Franc.

ČSSD má nyní v Královéhradeckém kraji otevřené možnosti, jak v zastupitelstvu sestavit vládu. Většinu si zajistí jednak v koalici s komunisty, tak i společně s lidoveckou Koalicí pro Královéhradecký kraj a SNK-ED. Jednou z možných variant je také velká koalice ČSSD s ODS.

Za příčinu svého fiaska označili občanští demokraté taktiku ČSSD. „Do krajských voleb zatahovali celostátní témata. Zrušení poplatků ve zdravotnictví totiž zabere na každého. Lépe se jim také podařilo zaktivizovat své voliče,“ uvedl dosavadní hejtman Pavel Bradík.

Jičínsko

Každý, s kým jsme včera mluvili, řekl jediné: To nikdo nečekal. Nikdo nečekal tak velké vítězství sociální demokracie a nikdo nevěřil v tak velkou účast voličů.

V našem okrese byla volební účast 30,58%. Letos, přes všechny spíše negativní prognózy, přišlo k volebním urnám 25 597 voličů, což je 40,31%. Jak potvrdila státní policie i městští strážníci, proběhly oba volební dny v poklidu a žádné extrémní jevy nebyly zaznamenány. Na hodiny strávené za stoly ve volebních místnostech si nestěžovali ani členové volebních komisí.

Asi je ještě brzy na důkladné analýzy volebních výsledků, ale porovnejme si rok 2004 a letošek. Občanská demokratická strana zaznamenala pokles z 40,32%na 24,51%.

Česká strana sociálně demokratická obdržela před čtyřmi roky 12,69 % a letos v našem okrese zaznamenala 33,19 %. Nárůst o neuvěřitelných 20,50 procenta asi vysvětlí jen málokdo.

...2

Volby, volby, volby...

(Pokračování ze strany 1.)

Ptali jsme se obyčejných lidí na ulicích. „Volila jsem politickou stranu, o které jsem přesvědčena, že by mohla provést změny. Ne, preferenční hlasy jsem neuplatnila, protože ty kandidáty moc neznám a žádnou velkou osobnost jsem mezi nimi nezaznamenala,“ uvedla osmnáctiletá studentka, která letos poprvé volila. Podobný názor měla většina respondentů. Na našem okrese výrazné politické osobnosti skutečně nemáme a lidé tedy přes politické strany hlasovali spíše pro změnu.

Víceméně stejné postavení v politickém spektru drží KSČM. Zatím co před čtyřmi roky ji volilo 17,41%, letos získala 15,06 %.

Nárůst zaznamenala Strana zelených, která z 2,4% poskočila na letošní 3,28%, což jí stejně neumožnilo získat mandát do krajského zastupitelstva. V této straně ale u nás zaznamenal velký úspěch Stanislav Penc. Ten totiž se svými 28,47% o více jak 20% předstihuje dalšího stranického kolegu na druhém místě, Martina Věcheta. Tak velký rozdíl mezi prvním a druhým místem u hlavních politických stran a seskupení jsme nezaznamenali.

Foto popis| PÁR MINUT PO ČTRNÁCTÉ HODINĚ by se podobný snímek dal pořídit ve většině již uzavřených volebních místností. Náš pochází z gymnázia v Jičíně. V tu chvíli sice všichni znali o čtvrtinu vyšší volební účast než před čtyřmi roky, ale nikdo netušil, jak dopadne sčítání hlasů.

Foto autor| Foto: Deník/Radovan Sál

Region| Východní Čechy

Volby: Hledali obývací pokoj

18.10.2008

Mladá fronta DNES

IVAN TRUHLIČKA

Ve Starém Rokytníku měla radnice problém nalézt vhodnou volební místnost. Volí se na hřišti

Hradec Králové - Úderem druhé hodiny odpolední se včera otevřely v kraji volební místnosti pro volby do krajského zastupitelstva. Voliči se v kraji rozhodují mezi třinácti volebními stranami.

Ne vždy lidé najdou své volební místnosti. Například radnice v Trutnově měla tentokrát trochu problémy se zajištěním volební místnosti ve Starém Rokytníku.

„Několik let se tam volilo v soukromém domě, ale ten letos majitelé přestavují, tak to nešlo. Chodili jsme tedy doslova dům od domu, jestli by někdo byl ochoten poskytnout volební komisi na ty dva dny svůj obývací pokoj nebo jinou vhodnou místnost. Ale nikoho jsme nenašli,“ uvedl Luboš Rathouský z trutnovské radnice. Místní voliče zachránili až fotbalisté, kteří nabídli volební komisi svoji klubovnu. Obyvatelé Starého Rokytníku u Trutnova budou tedy letos poprvé volit na fotbalovém hřišti.

Také ve Dvoře Králové nad Labem mohou voliči tápat.

„Původní volební místnosti se buď nedaly z nějakého důvodu použít, nebo jsme chtěli lidem volební místa víc přiblížit, aby měli volení jednodušší. Na změny jsme od jara upozorňovali v radničních novinách,“ sdělil vedoucí odboru vnitřní správy dvorské radnice Jan Černík. Volební štáby budou dnes odpoledne sledovat vývoj výsledků. Například ODS si pronajala restauraci v Hradci Králové - Malšovicích. ČSSD se sejde až poté, jak dopadnou výsledky.

„Volby budeme sledovat zvlášť, já půjdu s telefonem a notebookem do své oblíbené hospůdky. Možná se ke mě přidají někteří kolegové. Večer se možná sejdeme na Střelnici,“ řekl jeden z kandidátů ČSSD Petr Luska. Strana zelených bude dnes odpoledne sledovat výsledky voleb v sokolovně v Dolanech mezi Jaroměří a Českou Skalicí. „Je to blízko na všechny strany i do Hradce. Ale budeme se tam scházet zvolna, někteří až v podvečer,“ řekl předseda krajské organizace Zelených Stanislav Penc.

Koalice lidovců a nezávislých Koalice pro Královéhradecký kraj bude výsledky voleb sledovat ve svém sídle v Orlovně v Hradci Králové od čtyř hodin odpoledne.

Voliči by si také měli dát velký pozor na způsob, jímž mohou udělit preferenční hlasy až čtyřem kandidátům na volebním lístku, který si vyberou. „Přednostní hlasy mohou voliči na lístcích vyznačit pouze zakroužkováním pořadového čísla kandidáta,nikoliv jeho zakřížkováním. Křížky není možné uznat a takové volební lístky se budou započítávat jako hlasy pro danou stranu bez preferencí pro jednotlivé kandidáty,“ upozornil Michal Kuchta z radnice v Hořicích.

Dnes zvolení noví krajští zastupitelé budou muset nejpozději do poloviny listopadu vybrat novou radu kraje a hejtmana. Do té doby bude fungovat stará krajská rada a dosavadní hejtman. Voliči a strany mají možnost podat návrh na neplatnost hlasování.

Na YouTube je volebních klipů málo

17.10.2008

Mladá fronta DNES

(lek)

Kandidáti do zastupitelstva Královéhradeckého kraje v předvolební kampaň příliš nevyužili celosvětový fenomén internetový server YouTube, kam lze posílat miliony videoklipů a sdílet je.

Své klipy, tedy záznamy z předvolební besedy, tam umístil jeden z kandidátů Strany zelených, ekologický aktivista Stanislav Penc. Mimo jiné tam kritizuje nákladnou stavbu krajského úřadu v Hradci Králové.

„Kraj se přestavbou bývalého pivovaru zadlužil, aby mohl obcím říkat, že nemá peníze na opravu silnic,“ říká Penc v šotu. Na pomoc si přizval také ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. „Ve Straně zelených jsou i lidi, kteří tak úplně nezapadají do všedního rámce. To je i Standa Penc. Stojí si vždy za svým názorem, klidně se postaví uprostřed sálu proti většině. Velmi si ho vážím,“ říká na videu ministr.

Několika klipy se na YouTube prezentuje hnutí Nezávislí. Například kutil si postaví v dílně volební urnu, aby si vyzkoušel, jak se vhazují volební lístky. Podnikatelka si v kavárně všimne, že v diáři má zaškrtnut termín voleb a běží k volbám na poslední chvíli, takže zapomene zaplatit útratu. Šoty doprovází výzva: Letos to zvládnete i vy.

Svůj "oranžový" klip mají na YouTube i sociální demokraté. Hesla z jejich volebního programu střídají fotografie kandidátů na hejtmany. U královéhradeckého kandidáta Lubomíra France se objeví hesla: Rozvoj talentů, pomoc slabším a Obrana a rozvoj sociálního státu.

Havel podpořil Pence

17.10.2008

Právo

(pra)

JIČÍN – Kandidáta do zastupitelstva Královéhradeckého kraje za Stranu zelených farmáře Stanislava Pence z Jičínska podpořil krátce před volbami bývalý prezident Václav Havel.

„Stanislava Pence dobře znám a přál bych si, aby v krajských volbách uspěl. Život v regionu, kde kandiduje, dobře zná a jistě by do jeho samosprávy vnesl jak nadhled a toleranci, tak kritického ducha. Obojí je zapotřebí,“ napsal Havel ve veřejné podpoře muže, s nímž kdysi sdílel osudy v českém disentu, a který se z Prahy přestěhoval na venkov. Protikandidáty Pence nechává Havlova podpora zeleným klidná. „Jde bohužel o specifický rys české politiky,“ konstatoval Vladimír Dryml, kandidující za ČSSD.

„Jde o věc pana Havla, který měl vždycky k zeleným blízko. Podobně se třeba ODS snaží využít vlivu současného prezidenta Klause,“ řekl krajský lídr za SNK ED Helmut Dohnálek.

„Řada věcí souvisejících s Havlovou podporou Pence nám není cizí. Určitě to chce otevřenější politiku,“ prohlásil lidovecký krajský lídr Jiří Veselý.

Regionální mutace| Právo - Východní Čechy

DOKUMENT: Online zpravodajství z veřejných diskusí Královéhradeckém kraji (VIDEO)

14.10.2008

ceska-media.

Česká média + TV RTA + Volební.NET

15. září 2008 - Hradec Králové

Při druhé veřejné předvolební diskusi se kandidáti sešli v Hradci Králové

Druhá ze série předvolebních diskusí s kandidáty do zatupitelstev krajů v letošních podzimních volbách se dnes od 18:00 hodin koná v Hradci Králové. Regionální Televizní Agentura (RTA) společně s regionálními Deníky vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP) připravila opět panelovou diskusi se zástupci jednotlivých krajských kandidátek Královéhradeckého kraje. Moderování se, stejně jako minulý týden v pátek v Ústí nad Orlicí, ujali editorka televize RTA Východní Čechy Lenka Nerudová a vedoucí redakce analytické publicistiky a zpráv rozhlasové stanice ČRo6 Radko Kubičko. Oba přivítají v živě vysílané diskusi tentokrát šetici politiků. Na "horkých" židlích usednou hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík (ODS), Jiří Veselý (Koalice pro Královéhradecký kraj), Jan Balcar (Strana zelených), Helmut Dohnálek (SNK-ED), Lubomír Franc (ČSSD) a Vlastimil Dlab (nezávislý).

Živě vysílanou diskusi mohou čtenáři najít na čtyřech webových portálech. Primárně ji vysíláme na webovém speciálu Volební.NET (www.volebni.net), videopřenos je však také dostupný na webu televize RTA - www.rta.cz a na zpravodajsko-publicistickém portálu Česká média - www.ceskamedia.cz. Přímý přenos bude také vysílat webový portál Deníku v královéhradecké mutaci - hradecky.denik.cz. Po skončení publikujeme videozáznam přenosu. Po celou dobu vysílání je k dispozici na všech portálech - www.ceskamedia.cz, www.volebni.net, www.rta.cz a na hradecky.denik.cz - online aktualizované psané zpravodajství.

Motto pro letošní volby

Úvodem dnešní předvolební diskuse představili její aktéři "Motta", která s sebou přinášejí do volebního souboje jak sami za sebe, tak i za jednotlivé polické strany, jež zastupují. Pavel Bradík (ODS) přichází s krédem - "slušnost není slabost", toto krédo by podle něj neškodilo i celostátní politice. Lubomír Franc (ČSSD) - "tady jsme doma", kraj by měl být místem, kde chceme žít, vychovávat děti a pracovat. Jiří Veselý (Koalice pro Královehradecký kraj) - "kvalitní zdravotnictví musí být dostupné v celém kraji", stejně tak i jiná odvětví. Helmut Dohnálek (SNK-ED) - "máme vizi pro kraj", chceme vrátit do politiky vytracené vize. Vlastimil Dlab (nezávislý kandidát) - "společně pro budoucnost", jde nám o to, aby kraj pracoval pro většinu občanů. Jan Balcar (SZ) - "odpovědnost za věci příští", nechceme kraj řídit z centra, jsme proevropskou stranou, nabízíme otevřenost veřejné správy.

Jan Balcar: Nabízíme kandidátku nezatíženou minulostí a skandály

Jan Balcar (SZ) ocenil při dnešní veřejné diskusi v Hradci Králové zejména "rozjetí" grantových programů v kraji, prý nejlépe v celé ČR. V kraji prý působí řada odborníků ve svých oborech. Obavy má Jan Balcar z toho, že v pojetí kraje hraje větší roli situace v Hradci Králové, okolní oblasti jsou prý, co s týká rozvoje trochu stranou.

"Znechucenost politikou je opravdu vysoká. Lidé, kteří přijmou místo na kandidátce, přijímají velkou odpovědnost," uvedl Jan Blacar. "Nabízíme kandidátku nezatíženou minulostí a skandály," řekl dále zástupce Strany zelených.

Realizaci zakázky na rekontrukci královéhradeckého pivovaru je podle Balcara nutné podrobit auditu, Zelení prý budou rozhodně pro. Panuje totiž názor, že mohlo dojít k předražení zakázek.

K problematice výstavby dálnice D11 Balcar uvedl, že do diskuse nejsou dostatečně vtaženi samotní občané, toje prý největší problém. "Řešíme, zda má být Královéhradecký kraj křižovatkou," vysvětlil dále úvahy Strany zelených Jan Balcar. Vizi transitního regionu pro kamionovou dopravu SZ prý nepodpoří. Řešením je, podle Balcara, železniční doprava. S Balarovým tvrzením, že starostové obcí nemají povědomí o územním plánu kraje, nesouhlasil starosta Chlumce nad Cidlinou, který byl hostem v publiku. On sám prý spolupracuje na několika krajských projektech. Jan Balcar však připomněl, že z jeho pohledu starostové, se kterými je každodenně ve styku, nemají skutečně dostatek informací pro aktivní zapojení se do územního plánování. Balcar uvedl jako hrůzný příklad nezvládnuté dopravy město Náchod, kterým denně projede 5000 vozidel. Podle něj je třeba podobnou situaci řešit, Strana zelených prý není proti kamionové dopravě, jen je třeba přemýšlet o alternativách. Podle Balcara by část řešení mohla být nazvána "kamionovým koridorem". Poté znovu vyzval ke konstruktivní diskusi všech zúčastněných, tedy i jednotlivých starostů obcí.

"Jednou z našich důležitých priorit je venkov a důraz na občana," vysvětlil Balcar v problematice Strany zelených. SZ je prý proti transformaci nemocnic, přestože vládní koalice transformaci připravuje. Balcar dodal, že ve SZ se o problematice stále diskutuje. Strana zelených preferuje komfortní dostupnost lékařské péče pro občany.

"My jen nabízíme - mladé lidi a ženy, máme jich plnou kandidátku. Chceme otevřít politiku veřejnosti. Naše priority jsou venkov, školství a práce s odpady," řekl na závěr dnešní diskuse Jan Balcar.

Vlastimil Dlab: Za nízkou volební účast může vrcholná politika

Minutový prostor pro odpověď na otázku "Co se za uplynulé volební období povedlo a co ne" využil Vlastimil Dlab takto: "Řada věcí se nepovedla, ale je to spíše věc centrály. Například výstavba silnice R-35, která bude pro rozvoj kraje strategická." Co se volební účasti týče, zastává Dlab názor, že voliče od voleb odrazuje vrcholná politika. Proto apeloval na voliče, aby k těmto volbám opravdu přišli.

Problémem v kraji je odkup půdy pro výstavbu komunikací. K dlouholetému řešení dostavby dálnice D-11 podle Dlaba vůbec nemuselo dojít, kdyby byla v čas přijímána adekvátní opatření.

Vlastimil Dlab musel odrážet útoky přirovnávájící vyvlastňování majetku v padesátých letech k současným výkupům, se kterým vystoupila "problémová" majitelka pozemku Ludmila Havránková.

K otázce zdravotnictví řekl Dlab, že zdraví občanů se nesmí stát zbožím. "Jsme proti tomu, aby z fakultní nemocnice byla akciová společnost. Jde o to, aby nemocnice zůstala v rukou kraje a nevstupoval do zdravotnictví soukromý kapitál."

Na poslední otázku dnešních předvolebních diskusí odpověděl nezávislý kandidát Vlastimil Dlab stručně takto: "Náš volební program je pro většinu občanů tohoto kraje a námi nabízený program je kvalitní."

Jiří Veselý: Kraj při realizaci rychlostních silnic R11 a R35 ”málo lobboval”

"Podařilo se udržet krajskou síť nemocnic a doufám, že se nám to podaří i dobudoucnosti," řekl při dnešní veřejné diskusi v Hradci Králové kandidát Koalice pro Královéhradecký kraj v krajských volbách Jiří Veselý. Nepodařilo se prý úspěšně realizovat výstavbu rychlostních silnic D11 a R35, kraj prý "málo lobboval". Dostatečně, podle Veselého, není dosud akcentován přístup k rodině a sociálním věcem.

Anketa RTA v Hradci Králové, která ukázala, že jsou lidé vesměs nespokojení s politikou, byla podle Jiřího Veselého ovlivněna hlavně tím, že byla natočena v krajském městě. V jiných částech regionu prý musí fungovat akcent na konkrétní činnosti blízké lidem, které povedou ke zlepšení.

"Bylo by málo, aby se dálnice D11 dostavěla jen k Hradci," vysvětlil Veselý a dodal, že nejdůležitější je mít dálnici zejména k polským hranicím. Řešení dostavby by prý řešil nejen již platný Zákon o vyvlastnění, ale zejména Zákon o liniových stavbách, který problematické situace výstaveb měl řešit.

Kritika na adresu KDU-ČSL se snesla z úst paní Havránkové, která ostře kritizovala tzv. vyvlastnění majetku. Veselý podotkl, že jednání musejí být zejména konstruktivní a připustil, že s Havránkovou nebylo v minulosti jednáno korektně. Veselý však prý nezná problematiku důkladně, ale nespokojenost Havránkové chápe.

V problematice zdravotnictví má Veselý jasný názor - přijmout zákon pro neziskové nemocnice. Nesouhlasí přitom prý s centralistickým návrhem opoziční ČSSD. Veselý ještě doplnil, že KDU-ČSL také zcela nezastává systém transformace zdravotnických zařízení mistrem Tomášem Julínkem.

Jiří Veselý na závěr uvedl, že Koalice pro Královéhradecký kraj nabízí kandidáty, kteří reprezentují kvalitní veřejnou službu, proto by prý měli občané "jeho" platformu volit.

Helmut Dohnálek: Důležitý je příliv investic

Podle Helmuta Dohnálka byl kladem minulého volebního období dostatek projektů pro čerpání peněz z fondů Evropské unie. To, čím se kraj pochlubit nemůže je údržba silnic. Tak odpověděl Dohnálek na první otázku moderátorů předvolební diskuse v Hradci Králové. Podle Dohnálka je připravený ucelený program pro příliv investic, tak aby rostly průměrné mzdy. "Koncem volebního období bychom v tomto směru neměli být na horším než pátém místě v rámci České republiky."

Dálnice D-11 je pro kraj prioritou, ale pro krajské politiky není jednoduché stavbu urychlit, takto vidí problém její výstavby Helmut Dohnálek. "Vlastníci by neměli mít možnost blokovat výstavby, které jsou předmětem veřejného zájmu. Naše ekonomika musí být napojena na Evropu. Pokud nebudeme mít dálniční síť, mine nás doprava a s ní i evropská ekonomika." Pokud jde o výstavbu dopravních sítí, probíhají v kraji v stavby za několik miliard korun.

V předvolební diskusi zaznělo několik dotazů a obav z řad publika, spojených transformací Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Na toto téma Dohnálek poznamenal, že nepředpokládá rušení žádných zdravotnických zařízení a přítomné diskutující ujišťoval, že transfomace Fakultní nemocnice s sebou nepřinese žádné komplikace a bez obav je možné se zabývat i její akciovou formou.

Stejně jako v páteční předvolební diskusi v Ústí nad Orlicí byla položena poslední otázka ve znění: "Proč by voliči měli volit právě vás?" Odpověď Helmuta Dohnálka, kandidáta za SNK-ED, zněla: "Nabízíme kvalitní prověřené kandidáty, stojí za námi výledky a nabízíme voličům jasnou vizi."

Lubomír Franc: Nejvyšší prioritou pro kraj je dokončení dálnice D11

Lubomír Franc (ČSSD) na úvod dnešní diskuse v Hradci Králové, kterou pořádá televize RTA a Deník, uvedl, že ČSSD nenese odpovědnost za stav kraje. Největší chybou bylo, že se kraj pustil do výstavby nového krajského sídla, které bude stát 1,5mld. korun. proto prý chybí prostředky na další činnosti. "Výstavba by počkala možná další dvě volební období," řekl Franc. Zejména ktitizoval dopravní situaci v menších městech a obcích.

Lubomíru Francovi se příliš nezamlouvalo, že lidé z Královéhradecka nechtějí jít k volbám. Sám prý neví, jak je motivovat. Franc uvedl, že letošní krajské volby budou referendem o Topolánkově vládě.

Lubomír Franc čelil obvinění jednoho z diváků, že si protiřečil při hlasování o řešení situace v sociální péči. Franc však uvedl, že došlo k mylné interpretaci jeho postoje, neboť rozhodování se týkalo několika rozhodujících kroků týkajících se sociálních služeb, v každém z nich vyslovil svůj názor a nijak později svůj výrok neměnil.

"Nejvyšší prioritou pro kraj je dokončení dálnice D11," konstatoval Lubomír Franc v dnešní diskusi. Co se týká dohody s paní Havránkovou, která vlastní pozemky v oblasti výstavby, a se kterou se stát ani kraj patnáct let nemůže dohodnout, je Franc zatím skeptický. "Dokud se nekopne do země, nebudu tomu věřit," uvedl. Již několikrát totiž dohoda byla nadosah, avšak nakonec s nulovým výsledkem. Legislativní opatření se prý rovněž nedají jednoduše připravit ani prosadit v Parlamentu.

"Dálnice D11 se postavila za vlády Sociální demokracie," zdůrazil Lubomír Franc, čímž oponoval tvrzení, že výstavba dálnice je prý úspěchem koaličního lídra kraje - ODS.

Lubomír Franc vyslovil dále svůj negativní názor na privatizaci krajské fakultní nemocnice v Hradci Králové. Pokud by prý byla nemocnice zprivatizována, ČSSD by ji do budoucna, pokud stane ve vládě, znovu převedla na veřejnou neziskovou instituci.

Lubomír Franc se domnívá, že ČSSD má program, který bude vyhovovat všem občanům Královéhradeckého kraje. Změna po osmi letech je prý v kraji nutná a potřebná.

Pavel Bradík: Je třeba definovat veřejný zájem

K tomu co se za uplynulé volební období podařilo, Pavel Bradík v předvolební diskusi v Hradci Králové řekl: "Naše krajská samospráva je hodnocena jako druhá nejvýkonnější v České republice. Pod vlivem medií se může zdát, že lidé jsou otrávení z politiky, ale já takové reakce neznám."

V rámci prostoru pro diváky se vyskytl názor o neprůhlednosti výběrových řízení. Bradík ovšem pocit, že by výběrová řízení v kraji probíhala neprůhladně nesdílí.

V souvislosti se stavbou dálnice D-11, byla zmíněna potředa definovat "veřejný zájem". V rámci řešení problému je pro Bradíka nepřijatelné, aby 15 let jezdili zástupci státu za jedním vlastníkem, který nechce svůj pozemek prodat a výstavbu tak dlouhodobě blokuje.

Dalším ožehavým tématem kromě zatížení kraje kamiony v souvislosti s nedostavěnou dálnicí se stalo zdravotnictví a přeměna hradecké nemocnice na akciovou společnost. Pavel Bradík voliče informoval, že rozhodnutí o transformaci hradecké nemocnice na akciovou formu není v rukou krájských politiků. Voliče se snažil také uklidnit, že "není třeba toto téma démonizovat, opravdu se nejedná o nic dramatického, žádné nemocnice se rušit nebudou."

Podobně jako jeho kolegové a zárověň oponenti ve volebním souboji odpověděl na závěrečnou otázku, "Proč by voliči měli volit právě vás," kandidát za ODS Pavel Bradík stručně: "Krajské volby nejsou o celostátních problémech, ale o místních a my problémy kraje je umíme řešit."

Videozáznam diskuse v Hradci Králové přehrajete zde.

24. září 2008 - Rychnov nad Kněžnou

Martin Hanousek: Ostudný je stav silnic druhé a třetí třídy

"Podařilo se přiblížit dálnici D-11 k Hradci Králové. Ostudný je stav silnic druhé a třetí třídy a fungování železniční dopravy v kraji," tak odpověděl kandidát za Stranu zelených Martin Hanousek na první otázku předvolební diskuse v Rychnově nad Kněžnou.

Na diváckou anketu, týkající se oblíbenosti politiky, reagoval takto: "Se stavem politiky také spokojen nejsem, občané také ne. Měli bychom plnit své sliby, aby došlo v tomto směru ke změně."

K problematice rozšiřování automobilky Škoda Auto v Kvasinách řekl: "Na těchto velkých projektech nám vadí, že kraj propásl možné využití železniční dopravy. Ale v zásadě jsou tyto invetsice správné."

V řadách diváků zazněly dotazy, týkající se možného rušení některých železničních spojů. Hanousek na ně reagoval takto: "Železnice je u nás v kraji popelkou. My za ni jednoznačně bojujeme. Chceme po ministru Řebíčkovi aby upřednostňoval projekty, které zvýhodní železniční dopravu."

Strana zelených se chce zaměřit na zvýšení příjmů peněz z Evropských fondů, věnovat se životnímu prostředí, zaměřit se na podporu železnice a další. To je podle Hanouska důvod, proč volit právě jeho a Stranu zelených.

Josef Lukášek: Heslo Společně pro budoucnost by nemělo platit jen pro KSČM, ale pro práci celého zastupitelstva

Komunistický kandidát do královéhradeckého krajského zastupitelstva Josef Lukášek na úvod dnešní předvolební diskuse řekl, že je pozitivní, že se kraji většinou nepodařilo privatizovat nemocnice. Za velký problém označil výstavbu dálnice D11 či zaměstnanost v příhraničí.

Lukášek znovu zopakoval heslo Společně pro budoucnost a dodal, že na úrovni kraje by to mělo být heslo pro společnou práci v zastupitelstvu. Znechucení občanům z vrcholné politiky se prý Lukášek nediví.

Investice automobilky Škoda do závodu v Kvasinách přinesla také další problémy. Probíhá například šetření dopadu na životní prostředí, ale problémem je také příliv cizinců, kteří přicházejí za prací a s tím nárůst kriminality. V regionu se tím také zhorší dopravní situace. Josef Lukášek je však jednoznačně pro rozšíření tamního závodu. Jeho rozvoj prý přinese další prostředky v investicích do kraje.

Co se týká problematiky dopravy, nové zastupitelstvo prý mělo vyřešit zejména opravy krajských silnic zejména nižších tříd. Lukášek (KSČM) se rozhodně nebrání rozvoji železniční dopravy, která je ekologičtější. Je však pravdou, že obyvatelé kraje využívají spíše osobní automobilové dopravy, je pro ně výhodnější a pohodlnější.

"Komunisté mají jednu výhodu, všichni znají jejich chyby a byli bychom hloupí, kdybychom udělali další," lákal na závěr předvolební diskuse voliče Josef Lukášek.

Helmut Dohnálek: Média přinášejí jen senzace

Úvodem dnešní předvolební diskuse v Rychnově nad Kněžnou řekl k první otázce kandidát za SNK-ED Helmut Dohnálek, že největším úspěchem minulého volebního období je to, že se povedlo získat 1,4 miliardy na tvorbu infrastuktury kraje.

"Kraje mnoho lidí, kteří se nezabývají politikou, ještě nevzalo na vědomí. Podíl na tom mají i média, přinášejí jen senzace, ale ne zprávy o tom, když se například někde postaví nová škola," reagoval diváckou anketu Dohnálek. Součástí ankety byl i dotaz na automobilku Škoda Auto v Kvasinách. Za tuto část ankety Dohnálek televizi RTA zkritizoval: "Je to opět manipulace médií. V anketě nehovořili náhodně vybraní občané, ale kandidát za ODS." Ke konkrétnímu dotazu ještě dodal: "Jsem rád , že se tato investice do kraje dostala. Se zahraničními dělníky se samozřejmě vyskytnou i negativní jevy, ale jde hlavně o pozitiva. Vznikla například spousta pracovních příležitostí."

K obavám z problémů v souvislosti s přílivem cizinců za prací dodal: "Nechtěli jsme udělat stejné chyby jako se udělaly v Kolíně v souvislosti s výstavbou automobilky. Připravili jsme dotace na budování zařízení volnočasových aktivit. Takže přílivu pracovníků z ciziny není třeba se bát."

"Kraj podpořil modernizaci železnice i s ohledem na výstavbu automobliky v Kvasinách," tímto oponoval Martinu Hanouskovi ze Strany zelených. Příčina problému nefunkčnosti této spolupráce je podle něj na straně Českých drah.

Za "krajskou koalici" odpovídal na divácký dotaz o opočenské porodnici Helmut Dohnálek: "Obnova prorodnice v Opočně je problém, protože není snadné znovu zajistit zdravotnický personál. Já doufám, že toto oddělení bude obnoveno."

Na poslední otázku předvolební diskuse "Proč volit právě vás" odpověděěl Dohnálek takto: "Máme ucelený program zaměřený na růst ekonomiky v kraji. Chceme zvýšit průměrnou mzdu v našem kraji na třicet tisíc měsíčně."

Lubomír Franc: V rozšíření automobilky v Kvasinách rozhodně převyšují pozitiva nad negativy

Kandidát na hejtmana Královéhradeckého kraje Lubomír Franc (ČSSD) dnes v Rychnově nad Kněžnou, kde proběhla další diskuse televize RTA řekl, že sociální demokracie byla v posledním volebním období v opozici, proto nenese odpovědnost za žádné ze špatných rozhodnutí. Podle něj však byl provoz kraje zajištěn, přesto Franc kritizoval například výstavbu nákladného nového sídla krajského úřadu.

"Mnohdy je kritika politiků oprávněná," řekl Lubomír Franc a dodal, že většina lidí prý k volbám půjde, jelikož se na úrovni krajů řeší praktické věci, které se lidí přímo dotýkají.

Podle Lubomíra France je pozitivní plánované rozšíření automobilky v Kvasinách. Na základě mnoha faktorů vzroste prý rozhodně HDP regionu. Franc se brání názoru, že by přiliv cizinců v souvislosti s novými pracovními příležitostmi byl negativní. "Pozitiva rozhodně převyšují negativa," řekl Franc.

Lubomír Franc je přesvědčen, že je třeba investovat do silnic druhé a třetí třídy. Je prý na to třeba několikamiliardová investice, kraj přitom takovou akci prý může zakrýt úvěrem. Franc odmítl názor kandidáta Zelených Martina Hanouska, který uvedl, že by se v rozpočtu našly volné prostředky na rekonstrukce silnic.

"Sociální demokracie má program, který bude vyhovovat většině obyvatel kraje," řekl na závěr Lubomír Franc a dodal, že ČSSD je proti jakékoliv privatizaci. ČSSD má prý silnou krajskou kandidátku a po osmi letech je prý čas na změnu vedení Královéhradeckého kraje.

Jiří Veselý: Nemůžeme všechno svádět jen na celostátní politiku

Za úspěch minulého volebního období považuje kandidát za Koalici pro Královéhradecký kraj Jiří Veselý to, že se podařilo udržet funkční síť nemocnic. Naopak neúspěchem je podle něj nedostavěná dálnice D-11 a to, že se ani nezačalo se stavbou rychlostní silnice R-35. Tak odpověděl Jiří Veselý na první otázku předvolební diskuse v Rychnově nad Kněžnou.

"Nemůžeme všechno svádět jen na celostátní politiku, ale hledat chyby sami u sebe a snažit se, aby krajská politika byla občanům více otevřená, aby v ní občané měli důvěru." Takto reagoval Veselý na diváckou anketu.

Za posledních šest let se podle něj zvýšily investice do kraje o 20%. Přispěla k tomu i investice, jakou je automobilka Škoda Auto v Kvasinách. Bohužel ale podle něj kraj nebyl na investice tohoto typu připraven a bylo by třeba je lépe směrovat například do infrastruktury nebo politiky zaměstnanosti.

Stav silnic druhé a třetí třídy je podle Veselého žalostný. "Kraj do nich investoval v minulosti nejméně. Je třeba odklonit z nich kamiony. Musíme chtít po státu , aby věnoval větší pozornost budování silnic prvních tříd, na ně odklonit kamiony a bude to za státní peníze."

Za opozici v kraji reagoval na divácký dotaz Jiří Veselý: "Jakékoli omezování zdravotnické péče by mělo být konzultováno se zastupiteli. To se nestalo. Nyní si myslím, že obnovit porodnici v Opočně je téměř nemožné. Samozřejmě se ani nedaří sehnat personál," souhlasil s Helmutem Dohnálkem.

Koalice pro Královéhradecký kraj tvoří podle Veselého tým lidí, kteří jsou schopni kraj řídit a tato strana nabízí kvalitní program a kvalitní kandidáty. To je podle něj důvodem, proč volit právě Jiřího Veselého a jeho spolustraníky.

Petr Kuřík: Vrcholná politika ubližuje té krajské

Kandidát do královéhradeckého krajského zastupitelstva Petr Kuřík (ODS) při dnešní předvolební diskusi televize RTA v Rychnově nad Kněžnou řekl, že druhé volební období prokázalo životaschopnost krajských zastupitelstev. Za poslední volební období se prý v Královéhradeckém kraji podařilo optimalizovat některé ekonomické otázky, které se týkají majetku kraje, například v oblasti silnic a silniční dopravy.

Co se týká pohledu občanů na politiku, řekl Petr Kuřík, že vrcholná politika té krajské ubližuje. On sám se prý vzdal veškerých stranických funkcí a dělá praktickou práci ve svém regionu. Tomu, že jsou lidé z politiky znechuceni, se Kuřík nediví.

Petr Kuřík se také vyjádřil k rozvoji automobilky Škoda v Kvasinách. Podle Kuříka je rozvoj pozitivní, do kraje v této souvislosti plynou další prostředky ze státního rozpočtu do dopravní infrastruktury. Co se týká rostoucí kriminality v kraji, Kuřík si myslí, že právě například opatření tzv. zelených karet dokáže situaci řešit. "Byla by to jen otázka času, kdy by Česku došla pracovní síla a museli by se stejně zaměstnávat cizinci," řekl Kuřík.

Podle Petra Kuříka je nutná úprava v oblasti kamionové dopravy. "Při nejbližší příležitosti to panu ministrovi Řebíčkovi připomeneme," řekl Kuřík. Dále ze svého pohledu hodnotil, že kraje zatím nemají takovou váhu v očích parlamentních politiků. Zákonodárci, podle Kuříka, pozitivně nereagují na jakýkoliv podnět či návrh z krajů.

"Společně pro moderní kraj," to je heslo ODS v Královéhradeckém kraji. Prioritou ODS je, podle Petra Kuříka, zdravotnictví a životní prostředí, důležitá je také vzdělanost pracovníků ve veřejné sféře.

Videozáznam diskuse v Rychnově nad Kněžnou přehrajete zde.

08. října 2008 - Jičín

Martina Berdychová: Občané svou volbou rozhodnou o tom, kam se kraj bude vyvíjet

"Občané svou volbou rozhodnou o tom, kam se kraj bude vyvíjet." Tento názor, proč by občané měli jít k volbám, vyjádřila v úvodu dnešní předvolební diskuse v Jičíně kandidátka za SNK-ED Martina Berdychová. "Naše strana sází na osobosti, na lidi, kteří jsou známí například z obcí a podobně," řekla Berdychová.

"Budeme podporovat, aby v každém okresním městě zůstala aspoň jedna nemocnice na neziskovém základě. Chceme zlepšit dopravní dostupnost zdravotní péče. Budeme podporovat vznik například ambulantních stanic, aby se i starší občané dostali třeba pro léky," vyjádřila svůj názor na stav a vývoj zdravotnictví v kraji Martina Berdychová.

K otázce dopravy Berdychová řekla, že okres Jičín má asi nejvíce zanedbané silnice druhé a třetí třídy a bylo by podle ní dobré, kdyby se podařilo využít Evropské fondy k jejich opravě. Pro nalezení konečného řešení v oblasti výstavby rychlostní silnice R-35 by všechny zainteresované strany měly podle ní ustoupiit ze svých požadavků.

Priority SNK-ED pro činnost v krajském zastupitelstvu jsou podpora venkova, čerpání Evropských fondů a prosperita kraje. Tak se snažila v závěru předvolební diskuse přesvědčit občany Martina Berdichová, aby volili právě ji.

Miloslav Plass: Královéhradecký kraj je jedním z nejlépe hodnocených krajů v oblasti sociální péče. Příklad si berou další regiony.

Miloslav Plass (ODS) dnes při předvolební diskusi v Jičíně uvedl, že si pamatuje období vzniků krajů, kdy tyto byly jakýmsi "nechtěným dítětem". "Veškeré kroky kraje jsou vedeny tak, aby tento vzkvétal," poznamenal Plass a uvedl, že je nezbytné, aby kompetence kraje podpořili právě občané, kteří přijdou k volbám. Plass si přitom nemyslí, že by voliči detailně znali každou osobnost krajské politiky, jejich popularita je tím málo významná. Referenci pak prý dává vrcholná politika či skutečné know-how jednotlivých politiků. Zodpovědnost za negativní ohlasy občanů nese, podle Plasse, právě vedení kraje. Na Královéhradecku i v dalších regionech však prý převažuje spokojenost.

Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje by podle vyjádření zástupců nemocnic i pacientů mělo mít pozitivní vývoj. Lékaři a ekonomové jsou pro sloučení všech zdravotnických zařízení v kraji, bude to prý výhodné. Uvedl to redaktor Jan Dušek v reportáži televize RTA. Nemocnice totiž budou pod společnou hlavičkou, bude tak například jednodušší výměna odborného personálu, či efektivnější zásobování. Podle Miloslava Plasse je pozitivní, že zdravotnictví v Královéhradeckém kraji je v celkové součtu bezdlužné. Plass upozornil, že o fungování akciové společnosti - holdingu - bude rozhodovat samo zastupitelstvo kraje také proto, aby nemocnice nemohly být například privatizovány. Královéhradecký kraj je, podle Plasse, jedním z nejlépe hodnocených krajů v oblasti sociální péče. Příklad si prý berou další regiony. Miloslav Plass upozornil na vývoj legislativy v tom smyslu, že i zdravotnická zařízení se prolínají a budou stále více prolínat se sociálními zařízeními a péčí. Plass dále vysvětlil, že grantové programy kraje fungují od začátku fungování krajů. Nabídka přitom převyšuje poptávku zhruba dvojnásobně. Veškeré prostředky rozděluje odborná komise za příslušného kontrolingu. Plass tak reagoval na výtky svých spoluřečníků a dodal, že bohužel z jejich slov plyne neznalost problematiky. Vedení Královéhradeckého kraje prý má jednoznačnou koncepci rozvoje zdravotnictví a sociálních služeb narozdíl od opozice, která zatím nepředložila hmatatelné plány.

Miloslav Plass uvedl, že k problematice malých obcí a například fungování dopravní obslužnosti těchto obcí existuje výzkum, jak je doprava efektivní. Pokud spoje, jak vlakové tak autobusové, fungují, není třeba je rušit. V opačném případě ale není obhajitelné, provozovat nerentabilní dopravní spojení, ale například také pobočky České pošty.

Práce v novém zastupitelstvu po volbách bude, podle Plasse, pokračovat v již nastavené politice kraje. Ke konkrétním úkolům se však Plass nevyjádřil.

Josef Táborský: Po osmi letech už by mělo dojít k určité změněPodle kandidáta za ČSSD Josefa Táborského by měl každý, komu záleží na vývoji v krajích, přijít k volbám. Dále k tématu volební účasti v dnešní předvolební diskusi v Jičíně řekl, že po osmi letech už by mělo dojít k určité změně, aby veřejné služby byly dostupné pro většinu lidí. Jednotlivé úrovně politiky podle něj od sebe odtržené nejsou, ale každá z nich má svá specifika. Voliči se prý nedívají jen na osobnosti v kraji, ale rozhodují se i podle politiky na nejvyšší úrovni.

V oblasti zdravotnictví často dochází k diskusím o transformaci nemocnic na akciové společnosti. K tomu Táborský řekl, že by nemělo v budoucnu docházet k privatizaci nemocnic. A k současné strategii krajského zastupitelstva dodal: "Vznik krajských nemocnic podporujeme jako první krok s budoucím cílem, kterým je vznik veřejné neziskové organizace. Rozvoj zdravotnictví se nesmí zastavit."

Snaha převádět odpovědnost z nemocnic nebo domovů důchodců na malá města a obce je podle něj problemaická, protože ty potom bodou mít problémy s jejich financováním. Jako obdobný příklad Táborský uvedl dřívější převádění škol stejným způsobem. Ty potom měly velké finanční problémy.

K problematice dopravy v kraji se Táborský vyjádřil takto: "Kraj by měl vyvíjet usílí k tomu, aby komunikační tepny v kraji byly vybudovány." Co se týče komunikací, které kraj spravuje, zastává Táborský názor, že na opravy silnic druhé a třetí třídy má kraj čím dál menší rozpočet.

Prioritou ČSSD je zefektivnění hospodaření kraje v oblasti rozpočtování, aby byl dostatek peněz v oblasti dopravy, školství a zdravotnictví. To je podle Josefa Táboského důvod, proč volit právě jeho a ČSSD.

Jiří Veselý: Zdravotnická reforma neřeší problém podfinancování zdravotnictví

Kandidát Koalice pro Královéhradecký kraj Jiří Veselý dnes v Jičíně při předvolební diskusi televize RTA řekl, že součané volby jsou důležité, protože se rozhodne, jakou úlohu budou mít v budoucnu kraje. Podle Veselého je důležité, aby s finančními prostředky v rámci rozpočtu bylo nakládáno hospodárně a efektivně a vedení kraje rozhodovalo morálně. Voliči, podle Veselého, dokáží dobře rozlišit pozitiva a negativa konání jednotlivých politických platforem na úrovni kraje. Některé otázky, například zdravotnictví, však může negativně poznamenat krajskou politiku, aniž by za takové postupy kraj zodpovídal. Některá klíčová rozhodnutí v krajích totiž stále dělá politická reprezentace na úrovni státu.

Jiří Veselý upozornil, že si kraj musí uvědomit, že existují některé nemocnice, které jsou dlouhodobě ztrátové, ač přinášejí do oblasti střediska akutní péče. V ekonomickém pohledu by do budoucna mohly být takové subjekty zrušeny, proti čemuž bude právě Jiří Veselý. "Zdravotnická reforma neřeší problém podfinancování zdravotnictví," vysvětlil dále Veselý a dodal, že je nutné cíleně o problému uvažovat na úrovni kraje. Veselý znovu připomněl, že i méně ekonomicky úspěšná střediska s akutní péčí musejí fungovat dále. Podle Jiřího Veselého se oblast sociální péče v kraji pozitivně vyvíjí, ale zdravotnická část prý zatím trpí tím, že skoro nezná například preventivní programy. Veselý poukázal na dobré příklady z jiných evropských států, kde tuto prevenci poskytují například nezikové organizace a spolky. Veselý dále na vysvětlenou uvedl, že zdravotnická zařízení nemohou prý být ekonomicky funkční jako nezisková. Podnikatelské subjekty jako je akciová společnost je prý výhodnější formou.

Jiří Veselý poznamenal, že se kraj podílí na rozvoji obcí pouze 1/2 procentem všech výdajů. "Musíme se snažit, aby se z obyvatel v malých obcích nestali občané druhé kategorie," vysvětlil Veselý. Vstřícněji by prý proto měla být řešena také problematika dopravní obslužnosti.

Kraj by měl určit střednědobou koncepci rozvoje zdravotnictví. Zlepšit by prý měl také dopravní obslužnost. Veselý to řekl v úplném závěru dnešní předvolební diskuse v Jičíně.

Stanislav Penc: Jestliže tady znovu nechceme mít komunismus, musíme jít k volbám

"Jestliže tady znovu nechceme mít komunismus, musíme jít k volbám," řekl úvodem dnešní předvolební diskuse v Jičíně kandidát za Stranu zelených Stanislav Penc a dodal: "Lidé by měli volit spíše menší strany." Kraj má plnit funkci informovat své obyvatele, řekl Penc a dodal: "V našem kraji se strany dohodly a informování obyvatel neprobíhá."

K problematice zdravotnictví a převádění nemocnic na akciové společnosti Penc řekl: "Navrhujeme zákon o neziskových institucích, aby například nemocnice nebo školy nemohly fungovat jako akciové společnosti. K nemocnicím bychom měli přiřadit celý systém sociální péče." Nemocnice jako akciová společnost může být podle Pence prodána, zatímco nemocnice fungující jako nezisková organizace být prodána nemůže. Takto reagoval na nevoli ODS zpětně převádět nemocnice z akciových společností na neziskové organizace.

V otázce krajské dopravní situace zastává Penc tento názor: "Kraji je jedno, že se stáváme tranzitním místem." Podle něj by se neměly stavět "nesmyslné" dálnice, které kraj ničí, ale zkvalitňovat v kraji již existující rychlostní komunikace.

V závěru diskuse Stanislav Penc voliče ujišťoval, že jeho strana udělá všechno proto, aby i "poslední občan kraje" věděl, co se v kraji děje. To by podle něj mělo být dostatečným argumentem k tomu, aby občané volili právě jeho a Stranu zelených.

Vlastimil Dlab ke zdravotnictví: Nebezpečí vidím v dceřinných společnostech. Do budoucna by mohlo dojít k odsávání prostředků do soukromých rukou

Vlastimil Dlab (KSČM) v diskusi, kterou pořádala televize RTA v Jičíně, řekl, že je důelžité, aby lidé přišli ke krajským volbám. Rozhodují totiž o více než 3 miliardách korun. Dlab samozřejmě vyzval občany, aby volili komunistickou stranu. Komunistický kandidát by rozdělil voliče do dvou kategorií, na předem rozhodnuté sympatizanty stran a ty, kteří dají na pozitivní dojem v předvolebním období zejména v médiích. KSČM je prý přitom v tomto ohledu znevýhodněna, protože si nemůže dovolit vydat tak vysoké finanční prostředky na kampaně.

Co se týká zdravotnictví, v Královéhradeckém kraji KSČM podpořila vznik akciové společnosti - holdingu nemocnic. Vlastimil Dlab však zároveň řekl, že by nemocnice raději viděl jako neziskové společnosti. V čem vidí nebezpečí je, že nemocnice vytváření dceřinné společnosti, které jsou podnikatelskými subjekty. "Do budoucna by mohlo dojít k odsávání prostředků do soukromých rukou," řekl Dlab. Co se týká nastavení v případě vítězství levice ve volbách, stejně jako ČSSD bude i KSČM pro přeměnu akciovek na neziskové společnosti. Podle Dlaba již zákon, který by umožnil zřizování nemocnic coby neziskové společnosti, již existuje, jen se nevyužívá. "Není již třeba nic vymýšlet, vše se již v Parlamentu schválilo," vysvětlil Dlab. Stejně jako kandidát ČSSD byl Vlastimil Dlab při diskusi proti vybírání poplatků za zdravotnické úkony. Prosazení těchto poplatků přitom označil pouze za snahy současné vlády, pokud by do této oblasti mohli prakticky, svými hlasy, mluvit komunisté, poplatky by vůbec neexistovaly.

Vlastimil Dlab k otázce situace malých obcí poznamenal, že v případě rušení pošt by se obce měly například pomocí petic a anket snažit o zachování těchto poboček. KSČM přitom myslí na malé obce, například na jejich dopravní obslužnost i za cenu, že tato bude ztrátová.

"Kraj se musí stát servisním článkem mezi státem, obcemi a občanem," řekl v závěru Vlastimil Dlab z KSČM. Podle něj není žádný z resortů kraje tím nejdůležitějším, rozvíjet se prý musejí všechny.

Videozáznam diskuse v Jičíně přehrajete zde.

Jan Bohdal, Pavel Foltán jr.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=258159

Politici pro vás natočili volební videa. Podívejte se

12.10.2008

aktualne.cz

Martina Macková

Zpívají, hrají a pitvoří se. Kandidáti lákají klipy k volbám

Zlín/Olomouc/Liberec - K novým reklamním či hudebním klipům to má asi tak daleko jako lední medvěd na Antarktidu, přesto se weby politiků hemží předvolebními pokusy o videa s písněmi a rozesmátými kandidáty.

Sami politici sice uznávají, že jde o amatérské výkony, na druhé straně podle nich má cenu se do podobných projektů pouštět. Voliči to prý oceňují. Posuďte sami. Točili je pro vás.

Kristiánův slušný song

Do nejistého podniku se přesto pouští většinou menší strany. Až na výjimku, kdy ČSSD využila popularity vítěze z Nagana Jiřího Šlégra

Přenést se ale na předvolební mítink můžete díky záznamu z výstupu na Říp, který sociální demokracie zorganizovala v rytmu známých songů příznivce strany Michala Davida.

KDU-ČSL v Libereckém kraji zpívá bez pomoci popových hvězd. A protože na severu kandiduje společně s SNK ED, mají svůj Koaliceband.

Že se na koalici dohodli teprve nyní a nemají čas moc zkoušet, nezastírají.

"Všichni jsou takoví tišší, tak jsem se rozhodli natočit nějakou píseň. Máme jednoduše drive," říká lídr kandidátky Michael Vraný.

Kandidující lidovci na Zlínsku jdou také vlastní cestou. Mají zřejmě jako jediní v zemi svoji volební píseň.

Autorem i interpretem zároveň je skupina Welblue, jinak studenti a zčásti potomci manažera strany v Uherském Hradišti. Jejich Kristiánův song s oficiálním maskotem strany - čápem, doprovází i další videa organizace.

"Je výhodné mít vlastní píseň, nemusíme platit autorské poplatky OSA a lidem se to líbí," říká Karla Vaculínová ze zlínské organizace KDU-ČSL.

#obj_1679

Zelená je prostě dobrá

Zelení na Vysočině, kteří poprvé kandidují v krajských volbách, vsadili namísto na hudbu na stranickou barevnost a číslo, které připomínají v mnoha obměnách. Zelené může být jednoduše téměř cokoliv. Nezapomněli ani na parodii. Tentokrát svého královehradeckého kolegy a propagátora konopí Stanislava Pence.

#obj_1680

Olomoucká organizace zelených zase sází na svého lídra a někdejšího náměstka ministryně Dany Kuchtové Martina Tichého. Ten své charisma ukazuje také v mnoha obměnách na téma doprava.

#obj_1681

Jít volit je sexy

Šance pro náš kraj, koalice menších stran v Olomouckém kraji, svěřila své herecké ambice studentům Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Jejich šoty zatím běží jen na webových stránkách volebního sdružení (SNK ED, SOS, US-DEU) a voliči je mohou vidět ještě na mítincích.

#obj_1682

"Líbilo se nám, jak k tomu studenti přistupují. Chceme tím lidi vyburcovat, aby přišli k volbám," řekla jednička kandidátky olomoucká lékařka Eliška Sovová. Sdružení láká k volbám i kresbami karikaturisty Štěpána Mareše, které hlásají: Jít k volbám je sexy!

#obj_1683

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/podzimni-volby-2008/clanek.phtml?id=618773

Včera v Masarykově divadle diskuze s mírným jiskřením

9.10.2008

Jičínský deník

RADOVAN SÁL

Šanci zeptat se politiků na to, co by chtěli prosazovat na krajské úrovni, využila stovka lidí

Jičín/ Regionální Televizní Agentura ve spolupráci s Deníkem připravila do Masarykova divadla na včerejší večer veřejnou předvolební diskuzi. Setkání asi se stovkou voličů se zúčastnili za SNK – ED Martina Berdychová, za ČSSD Josef Táborský, za KSČM Vlastimil Dlab, Stranu zelených zastupoval Stanislav Penc, za Koalici pro Královéhradecký kraj (KDU – ČSL) zde byl Jiří Veselý a ODS vyslala Miloslava Plasse. Ten, kdo včera očekával ostré střety mezi jednotlivými kandidáty, musel být zklamán. Ve většině případů se shodli, ať již to bylo v otázce vzniku akciové společnosti Fakultní nemocnice (zde s výjimkou především zástupce KSČM Vlastimila Dlaba, který měl obavy o privatizaci nemocnic), nebo kvality zdravotnické péče poskytované v naší nemocnici.

Deník vznesl dotaz, který sice přímo s problematikou zdravotnictví nesouvisí, a tím je výstavba rychlostní silnice R35, která by do regionu přivedla tranzitní dopravu, zhoršila životní prostředí a měla mnoho dalších negativních dopadů.

I tady se všichni vzácně shodli v tom, že žádná z navrhovaných variant není schválena, a o věci by se mělo diskutovat nejen mezi odborníky, ale i s dotčenými obcemi a organizacemi, které ke stavbě mají své výhrady.

Stanislav Penc by se raději než k budování podobné komunikace přikláněl k posílení železniční dopravy, na kterou by tíhu nákladové přepravy přenesl.

Předvolební diskuze nebyla nijak vyhraněná a voliči, pokud by chtěli dát některému z aktérů svůj hlas, aniž by přihlíželi k stranické příslušnosti, nebudou mít jednoduchou volbu.

Tak asi dojde na slova anonymního účastníka ankety, který radil volit ty, které každý z nás zná z běžného života.

Fotogalerie na www.jicinsky.denik.cz/rtl

Foto popis| POHLED K DISKUZNÍMU STOLU v Masarykově divadle v Jičíně. Zleva moderátoři RTA Pavla Kindernayová a Radko Kubiček a kandidáti Miloslav Plass, Martina Berdychová, Jiří Veselý, Josef Táborský, Vlastimil Dlab a Stanislav Penc.

Foto autor| Foto: Deník/Radovan Sál

Region| Východní Čechy

TISKOVÁ ZPRÁVA: Debata v Jičíně: Souboj o formu zdravotnických zařízení – 4:2 pro neziskovky

9.10.2008

ceska-media.cz

Tisková zpráva RTA - Karolína Hloušková, (bk)

Regionální Televizní Agentura (RTA) ve spolupráci s regionálními Deníky vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP) odvysílala další z cyklu veřejných debat, které televize RTA vysílá živě hned na několika internetových kanálech. Tentokrát se politici s veřejností sešli v Jičíně v Královéhradeckém kraji. Diskusní večer moderovala dvojice Pavla Kindernayová (RTA) a Radko Kubičko (ČRo6).

Hosty předvolební diskuse v Jičíně byli Martina Berdychová (SNK-ED), Josef Táborský (ČSSD), Vlastimil Dlab (KSČM), Stanislav Penc (SZ), Jiří Veselý (Koalice pro Královéhradecký kraj) a Miloslav Plass (ODS).

Připomeňme, že Občanští demokraté (ODS) v minulých volbách získali 21 mandátů (46,7%) z celkového počtu pětačtyřicetičlenného zastupitelstva, KSČM tehdy získala 8 křesel (17,8%), ČSSD 6 mandátů (13,3%), KDU-ČSL 5 a 11,1%, 3 křesla zůstala pro Sdružení nezávislých kandidátů (6,7%) a 4,4% a 2 mandáty pro sdružení dalších politických platforem kraje.

Radu Královéhradeckého kraje tvořila ODS se 7 radními (81,8%) a SNK s 2 svými zástupci (18,2%).

Krajské zdravotnictví: Akciové či neziskové?

Podle Miloslava Plasse (ODS) je pozitivní, že zdravotnictví v Královéhradeckém kraji je v celkovém součtu bezdlužné. Plass v dnešní diskusi v Jičíně upozornil, že o fungování akciové společnosti - holdingu - bude rozhodovat samo zastupitelstvo kraje také proto, aby nemocnice nemohly být například privatizovány. Královéhradecký kraj je, podle Plasse, jedním z nejlépe hodnocených krajů v oblasti sociální péče. Příklad si prý berou další regiony. Miloslav Plass upozornil na vývoj legislativy v tom smyslu, že i zdravotnická zařízení se prolínají a budou stále více prolínat se sociálními zařízeními a péčí. Plass dále vysvětlil, že grantové programy kraje fungují od začátku existence krajů. Nabídka přitom převyšuje poptávku zhruba dvojnásobně. Veškeré prostředky rozděluje odborná komise za příslušného kontrolingu. Plass tak reagoval na výtky svých spoluřečníků a dodal, že bohužel z jejich slov plyne neznalost problematiky. Vedení Královéhradeckého kraje prý má jednoznačnou koncepci rozvoje zdravotnictví a sociálních služeb narozdíl od opozice, která zatím nepředložila hmatatelné plány.

V oblasti zdravotnictví často dochází k diskusím o transformaci nemocnic na akciové společnosti. K tomu Josef Táborský (ČSSD) řekl, že by nemělo v budoucnu docházet k privatizaci nemocnic. A k současné strategii krajského zastupitelstva dodal: "Vznik krajských nemocnic podporujeme jako první krok s budoucím cílem, kterým je vznik veřejné neziskové organizace. Rozvoj zdravotnictví se nesmí zastavit."

Snaha převádět odpovědnost z nemocnic nebo domovů důchodců na malá města a obce je podle něj problematická, protože ty prý potom budou mít problémy s jejich financováním. Jako obdobný příklad Táborský uvedl dřívější převádění škol. Ty potom měly velké finanční problémy.

K problematice zdravotnictví a převádění nemocnic na akciové společnosti Stanislav Penc (Strana zelených) řekl: "Navrhujeme zákon o neziskových institucích, aby například nemocnice nebo školy nemohly fungovat jako akciové společnosti. K nemocnicím bychom měli přiřadit celý systém sociální péče." Nemocnice jako akciová společnost může být podle Pence prodána, zatímco nemocnice fungující jako nezisková organizace být prodána nemůže. Takto reagoval na nevoli ODS zpětně převádět nemocnice z akciových společností na neziskové organizace.

Jiří Veselý (Koalice pro Královéhradecký kraj) upozornil, že si kraj musí uvědomit, že existují některé nemocnice, které jsou dlouhodobě ztrátové, ač přinášejí do oblasti střediska akutní péče. V ekonomickém pohledu by do budoucna mohly být takové subjekty zrušeny, proti čemuž bude právě Jiří Veselý. "Zdravotnická reforma neřeší problém podfinancování zdravotnictví," vysvětlil dále Veselý a dodal, že je nutné cíleně o problému uvažovat na úrovni kraje. Veselý znovu připomněl, že i méně ekonomicky úspěšná střediska s akutní péčí musejí fungovat dále. Podle Jiřího Veselého se oblast sociální péče v kraji pozitivně vyvíjí, ale zdravotnická část prý zatím trpí tím, že skoro nezná například preventivní programy. Veselý poukázal na dobré příklady z jiných evropských států, kde tuto prevenci poskytují například neziskové organizace a spolky. Veselý dále na vysvětlenou uvedl, že zdravotnická zařízení nemohou prý být ekonomicky funkční jako nezisková. Podnikatelský subjekt jako je například akciová společnost je prý výhodnější formou.

Jiří Veselý poznamenal, že se kraj podílí na rozvoji obcí pouze půl procentem všech výdajů. "Musíme se snažit, aby se z obyvatel v malých obcích nestali občané druhé kategorie," vysvětlil Veselý. Vstřícněji by prý proto měla být řešena také problematika dopravní obslužnosti.

Co se týká zdravotnictví, v Královéhradeckém kraji KSČM podpořila vznik akciové společnosti - holdingu nemocnic. Vlastimil Dlab (KSČM) však zároveň řekl, že by nemocnice raději viděl jako neziskové společnosti. V čem vidí nebezpečí je, že nemocnice vytvářejí dceřinné společnosti, které jsou podnikatelskými subjekty. "Do budoucna by mohlo dojít k odsávání prostředků do soukromých rukou," řekl Dlab. Co se týká nastavení v případě vítězství levice ve volbách, stejně jako ČSSD bude i KSČM pro přeměnu akciovek na neziskové společnosti. Podle Dlaba již zákon, který by umožnil zřizování nemocnic coby neziskové společnosti, již existuje, jen se nevyužívá. "Není již třeba nic vymýšlet, vše se již v Parlamentu schválilo," vysvětlil Dlab. Stejně jako kandidát ČSSD byl Vlastimil Dlab při diskusi proti vybírání poplatků za zdravotnické úkony. Prosazení těchto poplatků přitom označil pouze za snahy současné vlády. Pokud by do této oblasti mohli prakticky, svými hlasy, promluvit i komunisté, poplatky by vůbec neexistovaly.

Videozáznam dnešní diskuse najdete na serveru Volební.NET (www.volebni.net). Na stejném místě najdete také kompletní online zpravodajství, pořízené redaktory Českých médií.

Příští diskusi, která se uskuteční ve čtvrtek 9. října v Blansku (Kulturní středisko, Hybešova 1), můžete opět sledovat hned na několika portálech. Primární přenos videa včetně zvuku zprostředkuje speciální volební server Volební.NET (www.volebni.net), dalšími servery jsou zpravodajsko-publicistická Česká média (www.ceskamedia.cz), web televize RTA (www.rta.cz), blanenská mutace regionálního Deníku (www.denik.cz) a síť internetových novin Regiony24.cz (www.regiony24.cz). Partnerem je v Jihomoravském regionu také Rádio Petrov.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=257269

Dnes v Masarykově divadle veřejné diskuze s kandidáty do krajského zastupitelstva

8.10.2008

Jičínský deník

Jičín/ Regionální Televizní Agentura ve spolupráci s Deníkem připravuje veřejné předvolební diskuze. Položte otázku politikovi, který má hájit vaše zájmy v krajském zastupitelstvu. Jak? Buď na našem webu jicinsky.denik.cz, nebo přijďte dnes v 18 hodin do Masarykova divadla na Husově ulici. Ptát se můžete na cokoliv co souvisí s prací politiků na krajské úrvni. Diskuze se zúčastní kandidáti 1. Martina Berdychová SNK–ED 2. Josef Táborský -ČSSD 3. Vlastimil Dlab -KSČM 4. Stanislav Penc Strana Zelených 5. Jiří Veselý Koalice pro Královéhradecký kraj (KDU – ČSL) 6. Miloslav Plass ODS Otázky pokládejte na: jicinsky.denik.cz/volby

Foto popis|

Region| Východní Čechy

ONLINE: VOLBY 2008: Stanislav Penc: Jestliže tady znovu nechceme mít komunismus, musíme jít k volbám

8.10.2008

ceska-media.cz str. 00

Vlastní zpráva ČM, (pf)

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=257211

Penc: Ať si lidé na mě položí pivo

1.10.2008

Právo

(trj)

Protože je šéf zelených na Královéhradecku Stanislav Penc až na čtvrtém místě zdejší kandidátky, zkouší oslovit voliče i po hospodách.

Jako formu zvolil pět tisíc zelených pivních tácků se svým portrétem a výzvou: kroužkujte číslo 4.

„Roznesu to po všech restauracích, do kterých v kraji chodím, a lidé si na mě budou pokládat půllitr,“ přiblížil Právu Penc.

Před dvěma lety dostal jako lídr do sněmovních voleb 7,8 % preferenčních hlasů. Překonal tedy hranici nutnou pro posun na kandidátce, přesto však zelení v kraji sněmovní křeslo kvůli způsobu rozdělení mandátů nezískali. Penc je ale poslaneckým asistentem šéfa zelených Martina Bursíka.

Kdyby se výsledek zelených opakoval v krajských volbách, zelení by podle Pence získali 10 ze 45 zastupitelů.

„Ale bude pro nás velký úspěch, když se tam čtyři dostanou,“ poznamenala čtyřka zelených.

POLITIKA: Právo: Penc: Ať si lidé na mě položí pivo

1.10.2008

ceska-media.cz

Publikováno v deníku Právo str. 4, rubrika: Zpravodajství, autor: trj, (mai)

Protože je šéf zelených na Královéhradecku Stanislav Penc až na čtvrtém místě zdejší kandidátky, zkouší oslovit voliče i po hospodách. Jako formu zvolil pět tisíc zelených pivních tácků se svým portrétem a výzvou: kroužkujte číslo 4.

„Roznesu to po všech restauracích, do kterých v kraji chodím, a lidé si na mě budou pokládat půllitr,“ přiblížil Právu Penc.

Více v Právu str. 4.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=255794

Zelení a ČSSD by uvítali 16 a 17leté voliče

30.9.2008

Právo

Lukáš Bek, Petr Janiš

Čeští politici nepřičítají úspěch dvou extremistických stran v rakouských volbách faktu, že zde šli poprvé volit už 16 a 17letí.

S nápadem snížit věkovou hranici z 18 na 16 let přišli čeští zelení už dřív ve volebním programu. Nově posun připustil i první místopředseda soc. dem. Bohuslav Sobotka.

„Pokládám za možné snížit volební věk o jeden rok na 17 let,“ řekl včera Sobotka Právu s tím, že tento názor zastává i se znalostí výsledků voleb v Rakousku.

„Za mnohem důležitější pro prohloubení demokracie ale pokládám prosazení zákona o referendu a přímé volby prezidenta,“ dodal Sobotka.

„Vítězí populismus, tleskat se tomu nedá,“ poznamenal na dotaz Práva místopředseda ČSSD Milan Urban. Není si jistý, zda extrémisté bodovali hlavně u mladých. „Myslím, že nejvíce zabírají u méně vzdělaných vrstev, které vidí svět černobíle a chtějí slyšet jasná a jednoduchá řešení,“ poznamenal Urban.

Šéf zelených na Královéhradecku Stanislav Penc za požadavkem stojí. „Je potřeba vtáhnout mladou generaci do rozhodování. Může se ale stát, že se nám to její rozhodnutí nebude líbit, jako se mi nelíbí výsledek voleb v Rakousku. Ale je legitimní,“ uvedl pro Právo.

Proti snižování věkové hranice je ODS. Lidovcům se záměr příliš nezamlouvá, mají totiž jiný nápad. Místopředseda Sněmovny Jan Kasal (KDU-ČSL) na dotaz Práva připomněl návrh, aby za děti mohli volit rodiče.

Zahradil: Za extremisty je i evropská politika

Kasal podle svých slov Právu z výsledku rakouských voleb nemá radost, „protože posílení extremistických stran kdekoli ve světě je varující, a je-li to jeden z nejbližších sousedů, tak o to víc“.

Podle šéfa europoslanců za ODS Jana Zahradila má zůstat volební právo od 18 let. Výsledek rakouských voleb přikládá i proevropské politice zavedených stran. Lidé v Rakousku jsou unavení z dlouholeté velké koalice, soudí Zahradil.

„Druhá příčina podle mě leží také v evropské politice. Strany, které de facto vyhrály, ty takzvaně extremistické, mají ve své politice velmi euroskeptické akcenty. Myslím, že to je odpověď na takovou tu velice plochou proevropskou rétoriku těch dvou vládních stran,“ řekl Právu Zahradil.

Podle něho není náhoda, že i rakouská soc. dem., která se stala vítězem voleb, v závěru kampaně opustila „bezuzdnou“ proevropskou rétoriku.

Sjet se až dozelena

12.9.2008

MF plus

Jaromír Hasoň

Poprava Kuchtové

Sjezd Strany zelených v Teplicích byl o jediném: současné vedení se potřebovalo zbavit věčné rebelky a první místopředsedkyně Dany Kuchtové. To se povedlo. Zároveň se z vedení strany podařilo udělat téměř rodinnou firmu. A kdo si na ni dovolí, dostane po papuli.

e pátek 5. září, obloha zatím nedává moc šancí meteorologickým prognózám o posledním letošním tropickém vedru. Šineme si to po silnici,

kde by, nebýt ekologů, byla dávno dálnice D8. Rozhlas nás baví kauzou pošuka z ODS, který se jmenuje Morava a který chtěl zvýšit svůj politický kredit tím, že prodá nechutnou fotku Tlustého v plavkách, a jenž se domníval, že by něco mohlo kápnout z fotky dcery poslankyně Olgy Zubové.

Sjezd strany, který svolal Martin Bursík do Teplic, má být o jediném. Současné vedení s Bursíkem v čele zkrátka už nebaví bývalá ministryně školství, která ve své zhrzenosti zapomněla, že politika jest hlavně bojem o moc. Kdo tu moc nemá, jako by nebyl, což zelení ještě donedávna potvrzovali.

První místopředsedkyně Dana Kuchtová skočila Bursíkovi na špek a v podstatě ho vyzvala k souboji o post předsedy. Bursík a spol. mají u zelených pragmatiků, kterým se líbí, že jejich strana má poprvé v historii nějaký vliv, stoprocentní podporu. Protože si ale Bursík není jistý, kolik těch pragmatiků je, nechal raději svými lidmi narychlo založit více než padesát základních organizací, které na sjezd vyslaly své zástupce, aby volili Bursíka. Tolik stručné shrnutí.

Vejce v centru dění

Kulturák je typický bolševický komplex, který s mnoha dalšími hyzdí prvorepublikovou sudetoněmeckou zástavbu Teplic. Průčelí budovy překrývá plastové průhledné ostění, které, jak jsme si měli po čas sjezdu ověřit, slouží výborně jako zahradní pařník. Bar Kalinka nicméně funguje, což se během třídenního maratonu sjezdu ještě ukáže jako velmi důležité.

Vstup do kulturáku obsadili novináři, odpůrci radaru z organizace Ne základnám a odpůrci Dany Kuchtové, kteří, jak tvrdili, byli zaplacení brigádníci z organizace Oživení, kterému čestně předsedá pražský radní a Bursíkův patolízal Petr Štěpánek.

Ve 13.45 přijíždí pan ještě pořád předseda Bursík, rozdává rozhovory, cítí se dobře, kauza Morava ho mrzí. Brigádníci se s aktivisty od „nezákladen“ špičkují, kdo narve svůj transparent více do kamery. Ve 13.50 přijíždí ekologickým vozidlem poháněným elektrickým koněm Dana Kuchtová. Brigádníci hvízdnou a hodí na ni vejce. Také Kuchtová si kamer užívá, jede na sjezd s dobrou náladou a vejce jí zase tak moc nevadí, protože kampaň proti sobě považuje za vtipnou.

U vchodu jsme na krk získali cedule s modrým čtyřlístkem a se jménem, kdyby se nás chtěl třeba někdo ze záludných organizátorů zeptat, jak se jmenujeme.

Bar s kávou za pětadvacet korun v předsálí zatím moc nelákal, mnohem zajímavější podnikatelský kousek jsme ocenili od stánkaře s výrobky firmy Countrylife, o jehož kántry preparáty se celozrnnější zelení začali brzy zajímat.

Topolánkův nálet

Takové ty první řeči o tom, kdo bude v jaké komisi, nikoho soudného, pokud nechce být v nějaké té komisi, nezajímají. Nezajímají ani novináře, kteří před budovou čekají na příjezd prvního a úhlavního hosta Mirka Topolánka. Zatím je čas na frky pana senátora a primátora Teplic Jaroslava Kubery, kterým se nikdo nesměje, ale v Senátu prý zabírají. Topolánkovo audi přistane, pan premiér se naštvaně prořítí davem vyděšených novinářů a zamíří si to i s kyticí do sálu - a rovnou k Olze Zubové. Ta pustila slzu a pan premiér byl vyzván, aby promluvil k delegátům. Prý chtěl vtipkovat o žabičkách a batůžcích, ale nebude, protože kauza Morava a chudinka Zubová... a všechno je to svinstvo, nejvíc Tlustý a taky média, která s Moravou a Tlustým zneužívají děti.

Divadlo v teplickém divadle je okořeněno Topolánkovým hlasem, který občas přeskočí do fistule. „Mají média právo používat aktivně sledovací prostředky?“ hřímá Topolánek, jako by média mohla za to, že jeden z jeho poslanců je pako a druhý se rád fotí s modelkami ve vířivce. „Je čas postavit se té špíně a vyčistit ten Augiášův chlív! A já vás proto potřebuju, prostě!“ Tak jo.

Topolánek vyfuní stejně rychle, jako přijel. Pak je tedy hostem sjezdu ještě místopředseda lidovců David Macek (bratr Čunek kupodivu nedorazil), jehož nudný projev o evropské integraci a snížení emisí už nikoho moc nezajímá.

Po Mackovi připadne na řadu zdánlivě prostá otázka, jak se bude na sjezdu hlasovat. Pro zelené ovšem vůbec o prostou otázku nejde. Organizátoři totiž na sjezd objednali hlasovací zařízení, což zastánci Kuchtové a zdravého životního stylu berou jako podraz. Vášnivá debata tedy proběhne již o tom, jaký čudlík zmáčknout. Nakonec proběhne zkušební hlasování, které nepochopí jen Džamila Stehlíková, takže by prozatím mohlo být všechno v pořádku. Pomalu se schyluje k večeru, k večeři a bar Kalinka v přízemí se začíná nebezpečně zaplňovat. Pivo je tu navíc za pětadvacet, stojí tedy stejně jako káva, a je ho v kelímku víc.

Starší pán, jemuž drží břich pevné šle, si stěžuje na vysokou cenu klobás, tudíž je obsluhou poslán do blízké samoobsluhy. Naštěstí se začíná podávat večeře. Pro masové nežravce je k mání brokolice zapečená se sýrem a s těstovinami. Pro ty ostatní je tu kuřecí soté se zeleninkou, a to vše jen v hodnotě sta korun.

Hospodská zábava

Kolem 19. hodiny už je sál i jeho blízké okolí řekněme hodně vydýchané a toalety se nestačí vypořádávat s následky pojídání zapečené brokolice. V sále se zatím řeční o tom, že je potřeba, aby se strana semkla, což se zatím stalo pouze na oné večeři. Jinak se v sále hvízdá, hučí a také obstruuje, což sice přesně nevím, co znamená, ale zní to dobře.

Další hodinová přestávka je vyhlášena ve 20.50, ale to už po návštěvě baru Kalinka nikdo moc nevnímá, o čem ten sjezd je. Vracíme se do velkolepého děje sjezdu a rozmluvíme delegátovi Stanislavu Pencovi skok z okna. Bylo to jen z prvního patra. Předsednictvo nebo nějaký podobný orgán konečně ukončuje první den sjezdu. Ten byl snad až na herecké vystoupení pana Topolánka o ničem, uvidíme zítra.

Už, prosím, volte

Delegáti-probursíkovci se už od rána hádají s těmi prokuchtovskými o hloupostech, takže žádná změna. Jediná tedy ano, Kateřina Jacques změnila svůj včerejší bílý model za sobotní černý. Je 10.50, volba předsedy v nedohlednu, takže se raději vyhlašuje pauza. V 11.50, světe a delegáte div se, se skutečně zahajuje bod nazvaný volba předsedy. Jenže ono to není tak, že by si zelení prostě vybrali kandidáty, nechali je promluvit a pak někoho zvolili. To musí nejprve sedmičlenné předsednictvo rezignovat, Bursík předsednictvu poděkovat a prohlásit, že se na některé své kolegy těší i po nové volbě. A pak se vyhlásí krátká přestávka, po které se začnou navrhovat kandidáti. Přemysl Rabas navrhuje a rovnou i podporuje Martina Bursíka. Dana Kuchtová přiběhla sice trochu později, ale i ona stačila navrhnout a podpořit sama sebe. Jenže kandidaturu nakonec přijalo celkem šest lidí, což zase znamená nejméně hodinové zdržení. A Strana zelených perlí dál. Někdo aktivní navrhuje na předsedu Vláďu Kovala, který ovšem nemůže říct, jestli chce být předsedou, protože v sále zrovna není. Následuje půlhodinová hádka o to, jestli Koval, který byl údajně dočasně indisponován, může svou kandidaturu potvrdit pomocí SMS zprávy. Když se zjistí, že nemůže, tak Koval přifuní s tím, že si jen odskočil na oběd a že vlastně předsedou být nechce. Protentokrát vyřešeno.

Po čtyřech nesmyslných kandidátech, z nichž je zajímavý jen hlasitý zelený klaun Jirka Růžička, konečně přichází Dana Kuchtová. „Moji milí zelení. Jsem nejoblíbenější politička...“ a tak dále.

Dovíme se, že Kuchtová byla skvělá ministryně, že se jí povedlo skoro všechno, na co sáhla, a že má potenciál. Tomu nakonec uznale zatleskal i Martin Bursík, který k pultíku řečnickému přichází jako poslední. Rekapituluje, co se mu všechno se zelenými povedlo, a aby se mu prý vedlo skvěle dál, potřebuje od strany krýt záda. Následuje potlesk vestoje. Kuchtová nejenže nevstává, ale ani netleská. Když pominou ovace, vyhlásí se pauza na oběd, po čemž následuje úprk na řízek.

Kdo nemá mrtvá prasátka rád, může si dát rizoto. Řízky ovšem chutnaly mnohem víc. Dalo se to zjistit i podle zvuků plácaného masa z kuchyně, pokud ovšem nešlo o výprask Daně Kuchtové za stranickou neposlušnost.

Ani po kandidátských projevech a po řízku se samozřejmě zdaleka nehlasuje. Opět si musí říct každý své. Nejdříve hosté: Jaromír Štětina podporuje Bursíka, senátorský kandidát Michael Kocáb podporuje Bursíka, nějaký šílený Ital podporuje Bursíka...

Tuto stránku sjezdu Dana Kuchtová moc nezvládla. Pak začíná rozprava ke kandidátům mezi zelenými. Přihlásilo se jich přibližně sedmdesát. Máme tak dvě hodiny času.

Bursíkův triumf

V 17.10 jsou konečně urny zapečetěny, je dovoleno - tedy jakože už všichni, kdo měli dovoleno volit, odvolili. Venku před kulturákem hulí už i zarputilí nekuřáci. Sčítání má trvat třicet minut a nervozita vrcholí, i když asi každý ví, jak to dopadne. V 17.50 je sečteno.

„Vydáno bylo 350 volebních lístků, čtyři byly prázdné. Pro kandidáta číslo jedna, Martina Bursíka, hlasovalo 227 delegátů,“ odříkala šéfová komise a i nám, slabším matikářům, je jasné, že Bursík s velkou převahou zvítězil. Následují opět ovace vestoje, dokonce i podání ruky s Danou Kuchtovou, viktorky nad hlavou a i květina dorazí. Pak se dovíme, že Kuchtová získala 109 hlasů a ti ostatní nestojí za řeč. Bursík poděkoval mamince, všem, kteří ho volili a nakonec i nedávno zesnulému bratrovi, čímž sám sebe dojal natolik, že na chvíli zaplakal a poté zběhl za promítací plátno. Také Kuchtová poděkovala a vyhlásila, že bude kandidovat už jen na první místopředsedkyni, a dál už ne. I ona si vysloužila potlesk vestoje, akorát stálo o něco míň lidí. Teď už to, zdá se, může jít rychle. Volit budeme prvního místopředsedu. Post obhajuje Dana Kuchtová a do křesla se dere i mladý ministr školství Ondřej Liška.

Projevy a znovu diskuse ke kandidátům.

Znovu nuda, i když teď už jen na tři čtvrtě hodiny. Do sálu jen tak, jakoby mimochodem, dorazil další zelený ministr - Karel Schwarzenberg. Za potlesku ho pustili dopředu pod pódium, ale kníže zase tolik vydýchaného prostoru nemusí, takže si šlo raději před kulturák zapálit lulku a popovídat s Michaelem Kocábem. Kuchtová s Liškou mají pět minut, aby reagovali na otázky diskutujících, a již se vše chystá k další volbě. „Já jsem byla úspěšná zelená ministryně,“ tvrdí Kuchtová. „Ale i když prohraji, nebudu opouštět tento sjezd. Chci si ho užít do poslední kapky.“ Jdeme volit a máme pauzu do 20.15. Kníže se ztratilo stejně rychle, jako se objevilo. Zeleným delegátkám mezitím došlo, že by Bursíkova kytka mohla v tom nedýchatelném vedru chcípnout, tak jí přinesly vázu s vodou.

Ve 20.15 se v sále rozhodně nic nedělo.

Delegáti se teprve šourali dovnitř a mnohé pohledy byly už dost zastřené. Ve 20.30 dorazila s dobrou zprávou předsedkyně komise. Je sečteno. Odevzdáno 336 hlasů, čtyři prázdné (čtyři zelení zkrátka neumějí udělat kolečko nebo jim nikdo nepůjčil tužku), 212 hlasů získal Ondřej Liška!

Hvízd, tlesk, stoj. Objímačka s Bursíkem, podání ruky s Kuchtovou. Ta získala hlasů 122. Není to špatný výsledek, ale na to, aby se stala řadovou členkou zelených, to úplně stačí. Jak Liška, tak Kuchtová dostávají kytku. Dana s ní mává do potlesku tak jakoby na rozloučenou. I jí se do oka vloudí slzička dojetí. Prohlásila, že odchází do konstruktivní opozice a skutečně odešla ze sálu. Asi naposledy v jejím politickém životě ji u východu zastavují novináři.

„Dopadlo to, jak to dopadlo. Já výsledky sjezdu respektuji, nicméně si myslím, že tento sjezd ke sjednocení zelených nepřispěl...“ A tak dále.

Do sálu se mezitím přimotal delegát Jan Šlechta z Prahy 1. Zeptal se, kdo je teda ten místopředseda, a pak směrem na pódium zařval, že to Bursík posral. Šlechtovi se pohrozilo vyvedením ze sálu, ale pak byl v noci ještě viděn při roztomilé rozpravě za mikrofonem. Ale to už volíme druhého místopředsedu. Kupodivu kandiduje poslankyně a přítelkyně Martina Bursíka Kateřina Jacques a proti ní dost nevýrazný, ale i tak roztomilý méďa Martin Tichý.

Výsledek si čtenář jistě již domyslí. „Je vidět, že se věci neočekávané mohou stát,“ jásala po svém úspěchu směrem do kamer Kateřina. Její vítězství ovšem nebylo zdaleka neočekávanou věcí, nicméně stalo se. Spolustraníci, kteří mají stejně jako Martin Bursík pocit, že je Katřina Jacques krásná, ji pak chvíli nosili na ramenou na židli jako svoji novou královnu. Na další místopředsedy a hádky zelených už moc nemá cenu zůstávat. Bursík totiž dosáhl svého. Sedmičlenné předsednictvo obsadil takřka výhradně svými lidmi. Ještě ho dost štval věčný kritik a špatný herec Matěj Stropnický. A tak Bursík rozpustil část republikové rady včetně Stropnického a bylo vymalováno.

Tlupu složenou ze zelených idealistů a z mocichtivých pragmatiků teď každopádně ovládli pragmatici. Ideály jdou stranou, na řadě je vládní a parlamentní politika. Skrze ni je jediná možnost něco prosadit. Jestli je tato Bursíkova cesta správná, nakonec už brzy ukážou voliči.

LEPŠÍ NEŽ OSKAŘI! Pátek odpoledne: Na sjezd naštvaně dosupěl premiér Mirek Topolánek. Delegátům řekl, že za celou kauzu Morava může Vlastimil Tlustý, že je to špína a že ze sněmovny musí odejít jak Tlustý, tak Morava. Olze Zubové dal květinu a dojal ji. Sobota dopoledne: Předsednické křeslo strany obhájil proti Daně Kuchtové Martin Bursík. Od 350 delegátů získal 227 hlasů. Poděkoval mamince, bráchovi a dojal sám sebe. Sobota odpoledne: Post prvního předsedy strany získal ministr školství a spojenec Martina Bursíka Ondřej Liška. Zvítězil nad obhájkyní místopředsednického křesla Danou Kuchtovou. Ta řekla, že odchází do konstruktivní opozice, a dojala sama sebe. Sobota večer: Další místopředsednický post získala poslankyně a Bursíkova milenka Kateřina Jacques. Řekla, že šlo o neočekávanou věc, přesto moc dojatá nebyla. Noc ze soboty na neděli: I zbylé posty v sedmičlenném předsednictvu získali Bursíkovi lidé. Stranu tak zcela ovládlo jeho pragmatické křídlo, které usiluje o setrvání ve stávající vládě. Neděle dopoledne: Bursíkovým lidem se nedaří změnit stanovy Strany zelených k obrazu svému. Z obstrukcí viní lidi kolem Dany Kuchtové. Neděle večer: Předsednictvu kolem Martina Bursíka se daří odvolat část republikové rady včetně jejího místopředsedy a Bursíkova kritika Matěje Stropnického.

Čeho se ještě s Jehličkou dočkáme

11.9.2008 Lidové noviny

Stanislav Penc

DISKUSE

Odvolání ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka mě překvapilo i přesto, že se o něm již více než týden mluví. Ovšem o tom ani tak nechci psát, toho v těchto dnech budou plné noviny. Chci se v pár věcech věnovat ministru kultury Václavu Jehličkovi. Hladké vklouznutí do KDU-ČSL Nenápadný venkovský politik na sebe alespoň pro mě upozornil tím, jak hladce vklouzl z ODA do KDU-ČSL. V době, kdy zastánci křesťanských demokratů na ministerstvu obrany vehementně prosazovali prodej tanků do Alžíru, byla tehdy vládní ODA proti. Jehlička si od křesťanů vysloužil veřejnou nevoli. Ovšem již za dva roky za ně kandiduje, stává se předsedou výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tehdy mě zarazil podruhé, navrhl totiž za skupinu devíti zákonodárců horní sněmovny usnesení, které v očích mnohých posunulo KDU-ČSL z černé barvy k hnědé. Své vlohy a pochopení pro kulturu a lidská práva prokázal senátní iniciativou, jejímž cílem bylo zakázat CzechTek a další freeparty. Stalo se tak v srpnu 2005, bezprostředně poté, co policie za surového mlácení vyhnala přibližně pět tisíc účastníků CzechTeku i z legálně pronajatých pozemků u tachovského Mlýnce.

Stojí za to zopakovat tehdejší Jehličkova slova i návrh: ... Z těchto důvodů tři senátorky a šest senátorů, dovolím si říci senátorů venkovských, se selským rozumem, majících vztah ke konzervativním hodnotám a soukromému vlastnictví, předkládají tento návrh usnesení: Senát PČR 1) vyjadřuje rozhořčení nad tím, že Policie ČR nedostatečně chránila soukromý majetek, vlastnická práva a životní prostředí občanů v oblasti konání CzechTek na Tachovsku, 2) žádá proto ministra vnitra České republiky o prošetření policejního zákroku a o předložení závěrů šetření na nejbližší schůzi Senátu,

3) žádá vládu České republiky o urychlené zpracování návrhu zákona, který by masové akce s podobným negativním dopadem zakázal.

Je vhodné doplnit text usnesení, který tehdy v Senátu prošel: 1) vyjadřuje přesvědčení, že zásah CzechTek byl nepřiměřený a neodpovídal situaci,

2) požaduje urychlené a důkladné vyšetření všech okolností zásahu a požaduje, aby předseda vlády a ministr vnitra seznámil Senát se závěrečnou zprávou tohoto šetření,

3) doporučuje Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uspořádat veřejné slyšení Senátu o strategii při regulaci podobných akcí, jako je například technoparty.

Ministrovy sporné aktivity Jaké bylo moje překvapení, když byl Jehlička KDU-ČSL nominován na post ministra kultury. Ve stručnosti stojí za to připomenout alespoň dvě sporné aktivity ministra Jehličky.

První je naprosto skandální selhání ve věci prodeje zámku Staré Hrady, který byl svépomocí 25 let opravován místními obyvateli a ve kterém od roku 1969 sídlí literární archiv Památníku národního písemnictví. Vzhledem k tomu, že se proti záměru tamního obecního zastupitelstva zvedla velká vlna odporu nejen místních občanů, ale i literátů, pedagogů a kulturní veřejnosti, vůbec neměl ministr Jehlička jinou možnost, než reagovat. Místo jasného stanoviska zvolil poněkud vyhýbavější cestu: v případě prodeje ministerstvo zámek od obce koupí, zachová v něm stávající využití, opraví ho a obec utrží symbolickou jednu korunu. Po vyhlášení podmínek prodeje bylo zřejmé, že rozhodující bude cena, tudíž že objekt zámku obec prodá druhému zájemci o zámek, majiteli realitní kanceláře. Ovšem ten v písemné nabídce opomenul uvést částku, a bylo tedy nasnadě zámek přepsat na stát skrze ministerstvo kultury. Národní památkový ústav, příslušný ministerský odbor, právní oddělení... všichni byli pro. Chybělo jediné, aby ministr kultury jako statutární orgán podepsal vylučovací žalobu a zámek byl na katastru přepsán na stát, a ne na realitního makléře, jak chtělo obecní zastupitelstvo. I přes upozornění, telefonáty a dopisy Jehlička v zákonné lhůtě přepis na katastru nerozporoval, a zámek se stal majetkem makléře. Tím státu nastal další velký problém - co po skončení nájemní smlouvy udělá s celým literárním archivem. O motivu, proč Jehlička nevyslyšel apely několika stovek výtvarníků, kteří na zámku pravidelně vystavovali a ani České pobočky spolku spisovatelů Pen Klub, můžeme jen uvažovat.

Vraťme se ale k návrhu výstavby nové Národní knihovny.

To, že je Klementinum v dnešní době již nevyhovující, ví i současný ministr kultury Jehlička. To, že návrh řešení uložení a výdeje knih a dalších materiálů, jak je navrhl architekt Kaplický, je světový unikát, je fakt nesporný.

To, že se česká, a zvláště pražská, politika řídí názory hradního staříka bez ohledu na cokoliv, je zřejmé i v Jehličkově návrhu, že nová knihovna není třeba, když se dá přestavit historická budova Klementina. Chraň nás před ním Bůh Čeká nás zajisté ještě mnoho překvapení v Jehličkově podání. Příprava nového památkového zákona, kdy z návrhu je patrné, že památkáři a archeologové nebudou mít v podstatě možnost zasáhnout proti ničení kulturního dědictví, a restituce církevního majetku, kde v mnoha případech navrhovaný majetek nikdy církvi nepatřil, jsou jen dva příklady, které nás brzy čekají. Na základě shora uvedených skutečností si lze jen přát: „Bůh nás chraň před Jehličkou.“

BRATRSTVO ZELENÉ NENÁVISTI

11.9.2008

Reflex

Reportáž

SJEZD STRANY ZELENÝCH, konaný první zářijový víkend v Teplicích, měl víc interpretací: finální puč předsedy a vicepremiéra Martina Bursíka; boj pravice s levicí; exprezident Václav Havel se bavil. Sjezd nakonec ukázal mnohem důležitější věc: Strana zelených pořád spíš než do vlády patří na silnici před Temelín.

Zeleným nevyšel už výběr místa konání sjezdu. Ministryně Džamila Stehlíková, předsedkyně zdejší organizace strany, sice prohlásila, že teplické ekologické nepokoje začaly Listopad 1989, tím ale vše vznešeně ekologické utichlo. Strana zelených rozpoutala víkend vzájemné nenávisti, intrik a obstrukcí.

A snad svým géniem loci přispěly i kdysi honosné Teplice, dnes zčásti vybydlené město heren, kde vás přepadne zlá kocovina, ještě než se opijete. A co teprve odpudivý kulturák s falešnou lázeňskou kolonádou, kam se na dva horké dny nacpalo několik stovek delegátů a členů, z nichž mnozí kvůli přírodě zavrhují nepřírodní prostředky osobní hygieny.

NEJSME JAKO ONI

Hovoří-li o politických stranách i místu sjezdů, pak se do Teplic sjeli komunisté: kdo jiný by si dobrovolně vybral obří betonový sál obložený tmavohnědou překližkou, jehož architekt se uživatelům pomstil jediným oknem, takže uvnitř musíte nejen nonstop svítit, ale i klimatizovat?

Neslyšel snad Bursík, jenž by rád montoval úsporné žárovky i na Pražský hrad, nic o ekologické stopě? Žádné překvapení, že sjezd hned od úvodu nabral několikahodinové zpoždění: nejčastější technická připomínka delegátů mířila na kvalitu klimatu v jednacím sále. A to ji zelení mají přímo v programu. Aspoň že na zdi u sálu visely plakáty kandidátů do podzimních senátních a krajských voleb. Jejich nejsrozumitelnější vzkaz voličům v moři PR klišé zněl: vytištěno na recyklovaném papíru.

Jaká ironie. Ve srovnání s typickými bakelitovými politiky, jimž nevěříte ani lži, působí zelení jako opravdoví, svobodomyslní lidé. Až byste jim dali svůj hlas: potkáte tu mladíky s dredy, krátce zastřižené emancipované ženy v pánských sandálech, Ježíšova bratra s čelenkou z šátku, prošedivělé muže v kraťasech odhalujících příliš, ženy ve lněných kalhotách a batikových trikách. K obědu brokolice přelitá smetanou, k svačině sendviče z celozrnného chleba.

Člověka až napadne, že je svědkem ztělesnění Havlovy nepolitické politiky; ideálu devadesátých let, který později na kandidátce Strany zelených přivedl do politiky Svatopluka Karáska, Jaromíra Štětinu, Karla Schwarzenberga a nyní možná i Michaela Kocába.

Jenže pak začne zelená politika. V Teplicích začala dost neobvykle.

BOJ SE ZLEM

„Chtěl jsem mít batůžek přes rameno a vtipkovat,“ začal host sjezdu, premiér Mirek Topolánek. Předseda ODS vtipkovat nechtěl. Byl vytočený kauzou mladého poslance ODS Jana Moravy, aktéra Novou a MfD vytvořeného příběhu kompromitujících materiálů na spolustraníka Vlastimila Tlustého či předsedkyni republikové rady Strany zelených Olgu Zubovou.

Za řečnickým pultíkem na zeleně nasvíceném pódiu připomínal premiér v tmavém sále běsnící přízrak, který přijel někoho zamordovat. Nejlépe někoho na novinářské galerii, když už za vším stáli novináři. „Musí nás spojovat jedna věc nade vše, boj se zlem. Jsem velký bojovník a chci se tomu postavit. K tomu potřebuji vás,“ prosil Topolánek delegáty nejmenší parlamentní strany. Sklidil spontánní potlesk. Mediálně však vymazal sjezd z mapy, přinejmenším na den. Novináři se od té chvíle zajímali pouze o Tlustého s Moravou. Kdybych měl zůstat u spikleneckých teorií příznačných pro sjezd, řekl bych, že si celou kauzu objednali televizní a rozhlasoví reportéři, aby mohli vždy v celou hodinu přinést novou senzaci o pádu vlády, případně politické sebevraždě Tlustého s Moravou. První den se totiž zelení zabývali spíš zasedacím pořádkem, dětským koutkem a ovládáním hlasovacích přístrojů.

V nonstop mediálním světě tragédie. Vzhledem k tomu, že Bursík téměř nevycházel ze sálu, začali si novináři odpovídat na své otázky sami.

Nebo se vrhli na Olgu Zubovou, tzv. rebelku, jež občas mívá problémy s docházkou, třeba při volbě prezidenta. Kromě sebe totiž premiér udělal hvězdou sjezdu i hysterickou poslankyni bojující proti Bursíkovu křídlu, které zde plánovalo vymazat vliv její rady na chod strany. Ve foyeru donekonečna odpovídala na upocené otázky, například jaké by bylo její setkání s Moravou. Snad by si vyměnili pár fotek.

ZPÁTKY DOMŮ

Na novinářské galerii jsem proto téměř osiřel, v přítmí televizních kamer mi dělala společnost jen teplá desítka v plastovém kelímku.

Přitom právě nenápadné dění v sále vypovídalo o situaci ve straně nejlépe. Z potřeby zjednodušení média sjezd prezentovala jako boj mezi pravicovým Bursíkem a levicovou Kuchtovou, Teplice však ukázaly mnohem důležitější věc: přes účast ve vládě zelení stále nejsou politickou stranou.

Členové politických stran se na sjezdech taky hádají, pojí je však partajnictví. Zelené pojí odpor k partajnictví. Nechápou, že i politická strana musí zčásti fungovat jako firma, někdo ji musí vést – nejlépe jedním směrem. Někteří zelení jsou sympatičtí jako jedinci, viz mladé delegátky, dohromady však působí tragicky.

Demo kracii považují za anarchii, což je sympatické u punkové kapely.

U vládní strany se musíte bát každého nového dne.

Na sjezdu zelených nezačnete jíst bio. Spíš nabudete dojmu, jako by ambiciózní milenecká dvojice Martin Bursík a Kateřina Jacques, oblíbené mediální tváře Strany zelených, patřila do úplně jiné strany. Prvně jmenovaný přivedl zelené do Parlamentu, jenže účastí v konzervativní vládě rozpoltil jejich členskou základnu. Drtivá většina členů například odmítá radar, který Bursík schvaluje.

Stejně tak mnohým vadí nepředpisová senátní kandidatura Michaela Kocába, dalšího zastánce radaru.

A nejde jen o dojem. Mnozí delegáti zkoušeli různými návrhy změnit program mimořádného sjezdu tak, aby nevolil vedení ani neměnil hierarchii strany, případně se jako ilegální vůbec nekonal. Samozřejmě šlo o boj proti Bursíkovi. Jejich návrhy vždy prohrály, v součtu však často poměrně těsně.

Partaj rozdělil i výběr delegátů: vnitrostranická opozice Bursíka obvinila, že se svými přívrženci narychlo založil desítky nových buněk, s jejichž delegáty sjezd ovládl. Padala zde slova jako hajzlík nebo špicl, případně ironické poznámky o nových tvářích, které do sjezdu nikdo neviděl. Jiní obviňovali partajní komise z manipulace a intrik. Došlo i na otázku – a nebyla novinářská –, proč staří delegáti nemají kde spát, zatímco ti noví ano?

„Až já jednou zveřejním …,“ vyhrožovala roztřeseným hlasem Zubová přívržencům Bursíka.

„Až já jednou zveřejním, to je takový hnus, že se za něj stydím,“ vystřídal ji u mikrofonu Stanislav Penc a zmizel ze sálu.

„Je to masakr, co?“ slyšel jsem jednoho z delegátů u stánku s pivem, kam se účastníci sjezdu chodili občerstvit, někteří příliš. „Všechny si je tam zvolej, nikomu nedaj šanci.“

„Hezký, viď?“ usmála se právě procházející Dana Kuchtová. „Už abych zase byla v Českém Krumlově, bez funkce.“

DOBRÝ TÝM, KTERÝ?

Kuchtová se do Krumlova nechystala a už vůbec ne bez funkce.

Aspoň do sobotní půlnoci, kdy delegáti zvolili nové vedení. Kvůli volbě znovu vzplál zdlouhavý boj, který opotil celé okno v sále. Vše začalo kolem oběda tím, že na předsedu kandidovalo deset lidí včetně Zubové. Mezi kandidáty patřil i Vladislav Koval, který ani neseděl v sále. Boj o předsednictví nakonec přijalo šest kandidátů, skuteční ale byli jen dva: Martin Bursík a Dana Kuchtová. Kandidátský projev však pronesl pouze jeden z nich.

„Do politiky jsem přišla kvůli střetu s realitou,“ začala svou řeč Kuchtová.

Nebyl to předsednický projev.

Bývalá ministryně školství mluvila, jako když vám na plném WC někdo zavolá do kabinky a vy se stydíte mluvit. Nastínila Stranu zelených jako „uzlový bod“ neziskových, kulturních a občanských organizací, aniž prozradila jakoukoli vizi budoucího fungování.

Místo ní prozradila, že je nejoblíbenější zelenou političkou.

Bursík naopak věděl, že přišel jeho moment.

„Vymysleli jsme to dobře, když jsme se rozhodli kandidovat jako samostatná strana,“ pochválil se hned na úvod svého projevu za úspěch ve sněmovních volbách. Místo fundamentalismu a radikalismu pak delegátům i členům nabídl realismus a neideologickou partaj. Krátce po půlnoci zvítězil s 227 hlasy, na Kuchtovou zbylo 109. Jako místopředsedkyni delegáti zvolili i Bursíkovu milenku Jacques či ministra školství Ondřeje Lišku.

„Vypadá to na dobrý tým,“ komentoval to staronový předseda.

To ještě nevěděl, že stranu znovu povede i s jiným týmem – zčásti opoziční republikovou radou. Právě jejím podřízením nově zvolenému předsednictvu, což si chtěl zařídit odhlasováním nových stanov, měl Bursík na sjezdu triumfovat.

Netriumfoval, přestože v neděli večer část radních odvolal. Kvůli obstrukcím opozičního křídla na radikální změnu stanov vůbec nedošlo. Navíc v radě zůstává jeho kritička Zubová, již předseda občas pozdraví nechtěnou SMS zprávou.

Každému, kdo okusil aspoň na minutu klima teplického kulturáku, musí být zelených líto. Výsledek třídenního pocení, invektiv a nenávisti? Se stejným předsedou strana pojede dál po dvou kolejích, pouze ještě ostřeji rozdělená. Svým způsobem tak v Teplicích prohráli všichni zelení. V přímém přenosu ukázali, že stále nejsou skutečnou politickou stranou. Měsíc před krajskými i senátními a necelé dva roky před sněmovními volbami.

Je politika Strany zelených ekologická?

9.9.2008

ČRo 6

Zeměžluč

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Dobrý den, vážení posluchači. Od mikrofonu Zeměžluče vás zdraví redaktor časopisu Euro Čestmír Klos. Právě uplynulý víkend jsem strávil na sjezdu Strany zelených. Velmi to tam mezi delegáty jiskřilo, avšak nevycházel jsem z překvapení, že problémy životního prostředí, které jsem u strany tohoto typu předpokládal, takřka nepřišly na přetřes. Čím to? Že by se na řešení ekologických problémů delegáti všech křídel, na rozdíl od obsazení funkcí, shodovali? To nám doufám pomohou objasnit dva významný účastníci sjezdu. Předseda parlamentního klubu Strany zelených a zakladatel a donedávna i ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově pan Přemysl Rabas. Dobrý večer.

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Dobrý večer.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

A asistent místopředsedy vlády ministra poslance a staronového předsedy Strany zelených Martina Bursíka Stanislav Penc, který je krom jiného i majitelem věhlasné kozí farmy u Jičína a předsedou krajské organizace na Hradecku. Vítejte.

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Dobrý den.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Pánové, čím to, že o probírání ekologických témat nejvíc šlo kandidátovi na člena stranického výboru panu Janu Šlechtovi, který si před svým kandidátským projevem neuhlídal promile v krvi. Lidé si jeho vystoupení pouštějí na jubu jako zábavu. Ve skutečnosti je zoufalým voláním po zachování odborných stranických sekcí. Je snad snaha je rušit, pane Penci?

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

No, jestli mám začít, tak já bych pane Čestmíre řekl jednu základní věc pro posluchače, aby vůbec věděli, aby to nebylo tak úplně zavádějící. My jsme totiž si svolali jako Strana zelených sjezd ne proto, abychom řešili ekologický otázky, ale my jsme řešili naši vnitřní strukturu. My víme, co děláme v rovině životního prostředí a co je jaksi naším programem a co prosazujeme jak v parlamentu, ve vládě a na různých jiných úrovních, ale ten sjezd se primárně měl věnovat a věnoval změně vedení strany a měl se věnovat i stanovám, ke kterým jsme se nedostali. Tak to jenom na úvod a nejsem si přesně jist, jestli poukaz na Jana Šlechtu, který mě samozřejmě vždycky pobaví, protože je to dobrý bavič, ale jestli zrovna na poukaz na něj, že on hovořil o rušení čehosi, jestli je tou, tím skutečným východiskem k tomu, abychom pochopili, co se na tom sjezdu dělo.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Vy víte něco o odborných stranických skupinách?

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Určitě jsem přesvědčen o tom, že se sekce nebo jejich náplň rušit nebude. Tam možná mohlo dojít k šumu nějaké přejmenování organizační struktury, ale rozhodně ne rušení sekcí, protože to je to nejdůležitější, co nám pomáhá vlastně v naší práci.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Promítá se to i do práce v parlamentu, když vám mohou takové sekce připravit ty materiály.

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Samozřejmě promítá a my často i se obracíme na jednotlivé sekce a žádáme od nich stanovisko k jednotlivým návrhům zákonů.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Pane Penci, jak jste prožíval vy jako člověk, který je tak přímočarý v mnoha postojích, že vám na sjezdu zelených dávali obědy v nějakým umělohmotných miskách a jedli jste je příbory, které se ohýbaly do pravého úhlu?

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Když člověk vstoupí do nějaký struktury, já jsem vstoupil do Strany zelených, protože jsem se domníval, že je dobré něco veřejně měnit nejenom z roviny aktivismu, tak musí čas od času něco překousnout. Pro mě je to hořký překousnutí, protože organizace toho sjezdu, co se týká týhle tý věci byla nezvládnutá a je to pro ostudu. Já sám na to poukazuji, a to je možná i důvodem i týhle tý otázky. Ale abych z toho udělal trošku pozitivní, byly tam alespoň ty kontejnery na tříděný odpad, že se to alespoň dalo vytřídit a odvézt potom plasty do plastů, ale jinak já jsem to tam říkal tomu hlavnímu manažerovi. Já mám doma asi tři sta padesát talířů, kdyby příště bylo potřeba, tak je rád zapůjčím, ty se potom dají umýt a nemusí se kupovat plastový tácky.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Vraťme se tedy k tomu vlastnímu jednání. Do jaké míry byly ty spory, které byly probírány na sjezdu obdobné těm sporům, které vy máte v poslaneckém klubu?

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

To se asi nedá úplně oddělit a říct, že jsou obdobné nebo nejsou obdobné. Ono se to prolíná, protože prostě Strana zelených v posledních měsících zaznamenala výrazné rozdíly v názorech na to, jak ta strana má vypadat, kam má jít a nedá se to oddělit na žádném stupni. Prostě ty rozpory jsou jak v základních organizacích tak v krajských anebo v poslaneckém klubu, předsednictvu. A ten sjezd měl vlastně za úkol najít řešení, jak sjednotit co největší část té členské základny a zaměřit se vlastně na plnění toho, co jsme si stanovili ve svém programu a prosadili i do programového prohlášení vlády.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Já bych rád táhnul ten náš rozhovor k problémům ekologickým. Který takový cítíte jako nejtěžší v současné chvíli? Jestli se to váže na přípravu nějakého zákona nebo třeba na tu kamionovou dopravu a podobně.

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

My jsme ve fázi, kdy ze Strany zelených z dvouprocentní strany diskusního kroužku od roku 2005, kdy Martin Bursík se poprvé stal předsedou Strany zelených a kdy prošly parlamentní volby, tak že jsme získali podporu veřejnosti, tak jsme se dostali do vlády a do parlamentu a tématem Strany zelených nemůže být jenom životní prostředí a ekologie. Ten, ten problém, který my řešíme, je vlastně to, jakým způsobem ta společnost bude fungovat například za deset let na základě toho, že naši lidi jsou v parlamentu a ve vládě, tak ovlivňují věci veřejný do, na dlouhý doby dopředu, ale abych neutíkal od otázky, aby to nevypadalo blbě, pro mě osobně, co se týká problému životního prostředí a ekologie, tak pro mě podstatný je, aby se Strana zelených etablovala v krajských volbách, aby měla krajský zastupitele a aby krajský zastupitelé mohli prosazovat věci týkající se krajských územních plánů, aby nedošlo k zastavění krajiny v takový míře, jak to tu vidíme třeba v Německu nebo jiných zemích. To je podle mě věc, která nás čeká v příštím roce, protože tlaky na změnu stavebního zákona a uvolnění územních plánů tak, aby se mohlo stavět všude, je dlouhodobá záležitost a teď se trošku obávám, že by se to mohlo podařit. Tak to bude myslím to podstatné, co nás čeká. Alespoň z mého pohledu.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

A z vašeho pohledu?

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Je tam celá řadu témat, které můžeme považovat za priority a samozřejmě každý člen Strany zelených může mít ty priority trošičku někde jinde. Jistě se většina shodne, že třeba právě ty kamiony jsou velmi důležité téma a v poslední době resonují v té společnosti. Já jsem slyšel, že vlastně celá ta akce s kamiony a to mnoho komentátorů to říkalo, že byl jenom tah vlastně před volbami pomoci Martinovi Bursíkovi a že pak dojde ke změně a znova se to zase nějak okleští. Já si to nemyslím a strašně by mě mrzelo, kdyby k něčemu takovému došlo. Já doopravdy věřím tomu, že ta dohoda, která byla vyjednána a tak jak je ten materiál připravován vlastně a má ministerstvo dopravy připravit ten materiál do vlády do paragrafového znění, tak tak se taky dostane až do parlamentu. Jsem o tom hluboce přesvědčený a považuji to za velmi, velmi důležité. Stejně jako třeba v severních Čechách udržení limitů těžby uhlí. Na druhou stranu je faktem, že již ze zelených poslanců jistě nemůže dokázat to, co osmdesát poslanců Občanské demokratické strany a když ještě ten klub je v podstatě rozhádaný, rozdílný, nejednotný a nedokáže se na některých věcech shodnout, tak to samozřejmě znamená, že ta vyjednávací pozice se ještě zhoršuje. Jinými slovy chci říct, že pokud ten klub se dokáže na těch prioritách shodnout, tak ty výsledky taky budou lepší.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Vy jste se stal poměrně nedávno předsedou toho klubu. Došlo k většímu konsenzu na základě toho?

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Ono nedošlo k většímu konsenzu, ale tím nechci říct, že, že mohlo dojít. Tam je problém, že vlastně byly parlamentní prázdniny a od doby, kdy jsem se stal ve své nepřítomnosti předsedou klubu, tak ten klub zasedal jenom jednou, takže vlastně teď i po sjezdu bude zasedat klub a já předpokládám, že to první zasedání klubu bude věnováno tomu, jak najít nějaké společné řešení situace a shodnout se na tom, že to nejdůležitější pro nás je naplňování programového prohlášení vlády a tím vlastně i našeho programu.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

I sjezd ukázal, že mezi vámi bylo několik radikálů, kteří by se možná raději cítili v opozici, než-li aby přijímali kompromisní postoje vládní, protože je-li koalice, tak musí každá ze strany nějak ustoupit, aby se dohodly, že?

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Je to přesně tak. Podle mého názoru ve společnosti jako takové jsou potřeba oba dva tyhle ty momenty, ale u Strany zelených, která se po sedmnácti letech své existence dostala do parlamentu, tak já jsem prosazoval a byl jsem zastáncem toho, že jestliže to půjde, je potřeba vyjednat účast ve vládě a je potřeba být ve vládě, abychom mohli ovlivňovat věci i z pohledu toho, že na základě toho budeme muset dělat kompromisy, protože představa, že by šest lidí sedělo v posledních lavicích v poslanecké sněmovně a vykřikovali by hesla, který by neměly vůbec žádný další dopad, protože šest lidí těžko může něco změnit, tak je přeci mnohem lepší účastnit se vlády a mít možnost cosi ovlivnit. Minulý týden všichni naši čtyři ministři udělali tiskovou konferenci, na které představili, co se všechno podařilo za účasti zelených ze zeleného programu prosadit a bylo to dohromady padesát osm bodů, který spočítali. Což je relativně hodně a je to jedině dobře. Co se týká tý roviny kompromisu a toho aktivistického postoje, to znamená jenom říct ten principiální názor, ale vlastně nemít možnost se podílet na tom řešení tý věci, tak s tím já bojuji, protože jsem celoživotní aktivista a některý kompromisy, například v policejním zákonu nebo ve věcech odposlechů telefonů a emailů mě nesedí a nelíbí se mi, ale vím, že věci v politice nejsou nevratné, když teda zrovna nenastane odklon od demokracie k totality, ale že se dají ty věci měnit do budoucna a že je to všechno vlastně otevřená hra. Já mám radost z toho, že zelený v tý hře jsou a že i přesto, že dneska si o tom povídáme, že máme nějaký rozbroje, že, že ta strana není úplně jednotná, tak ten sjezd udělal jednu základní věc. Řekl, co většina členský základny Strany zelených chce a řekl to velkou většinou a řekl, že to je ten styl a fungování politiky tak, jak ho představoval Martin Bursík a lidi kolem něho. A to je podle mého názoru podstatná záležitost, to znamená, že to co bylo před týdnem a hlasy Matěje Stropnického, Dany Kuchtové, Olgy Zubové, Věry Jakubkový, abych na někoho nezapomněl Petra Šlégra, myslím, že víc těch výrazných lidí nebylo, tak ty hlasy jsou samozřejmě legitimní, oni mají právo na to vyjadřovat jakýkoliv názor, ale potom sjezdu už ty hlasy nejsou tak, tak, tak podstatný, protože ty lidi neuspěli na tom sjezdu, neuspěli o hodně hlasů, nikdo z nich se nedostal do předsednictva, ukázali dokonce, že neustojí svoji prohru formou obštrukcí a, a to je podle mě dobře. To znamená alespoň z mého pohledu, protože já jsem fandil tomu, aby Strana zelených byla konstruktivní stranou, která je schopná prosazovat věci i za, za použití kompromisů, než aby byla principiální stranou, která má určitý témata, který ovšem nikdy nedokáže prosadit.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Myslíte si, že tahle atmosféra se promítne i do práce poslaneckého klubu, kde je známo, že je takové určité dělení čtyři plus dva?

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Tak ona ta atmosféra ne, že se promítne, ale ta je tam promítnutá vlastně už víc než rok a ty problémy v tom klubu jsou a vlastně dvě naše kolegyně už několikrát chtěly z toho klubu odejít a já si nesmírně vážím toho kroku, který udělala Kateřina Jacques, když byla vlastně neustále kritizována a hrozil rozpad klubu, že ve snaze sjednotit ten klub, když byla označována za toho viníka, tak přestože si byla vědomá toho, že není ničím vina, tak ustoupila a z toho klubu odešla a to bylo nesmírně významné gesto silné, vstřícné a je jenom otázka, jak ho ocení ta druhá strana, jestli i teď po vlastně tom sjezdu, kdy ta členská základna jasně deklarovala, koho si představuje a koho chce mít ve svém čele, tak jestli se ty naše kolegyně, jestli nějakým způsobem tohle to budou reflektovat a jestli se ta situace v klubu uklidní nebo ne, ale to nemůžeme předjímat, to prostě musíme nechat až na to jednání klubu.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Jako krajský předseda musíš cítit, jestli se zlepšily podmínky i pro podporu krajů nebo ne.

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Určitě ano. K tomu dokonce byly navržená změna stanov, kde se mělo jasně říct, že přeci v době naší účasti ve vládě a v parlamentu, kdy znovu se k tomu vracím, už nejsme dvouprocentní politická strana diskusního kroužku, jak to trefně se označuje poslední zhasne, ale že už jsme skutečně politická strana, která má zastoupení v parlamentu a ve vládě a můžeme skutečně něco prosazovat, tak není přeci možný, aby předsednictvo, poslanci a ministři cosi naplňovali a potom jednou za tři měsíce se s prominutím sešla parta lidí, která byla narychlo někde zvolená sjezdem poslední den sjezdu a ty lidi bez toho, aniž by cokoliv dál dělali, jenom mají tu členskou legitimaci a jednou za tři měsíce se sejdou a jsou schopni říct tohle to, co jste vy udělali, to je špatně, tenhle ten ministr je špatně, tohle to vám nařizujeme, tohle to chceme. Ta negace vedla v podstatě k tomu, proč ten sjezd byl svolán, protože bylo naprosto neúnosný, aby za Stranu zelených mluvily vlastně dva orgány a každý jiným hlasem, protože představa to, jak nabízela Dana Kuchtová a jiný kolem, pojďme se předem dohodnout, i když i dohodu nestáli a pojďme vystupovat jednotně, i když to prostě není možný, tak to by byla blamáž voličů. Tak zaplať pán Bůh z mého pohledu, že ten sjezd dopadl tak jak dopadl, mohl dopadnout samozřejmě úplně jinak, ale dopadl dobře.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Republiková rada ovšem dál existuje zmenšená o tento počet lidí, takže budou odtamtud vycházet nějaké podněty či kritiky. Myslíte si, že to bude obdobné nebo jiné?

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Tam je potřeba říct, že v návrhu těch stanov bylo, aby právě se posílil prvek regionů, to znamená těch krajských organizací a ne, aby to byla jenom parta chytrých, to znamená, že v tom návrhu bylo, že republikovou radu bude tvořit ministři, poslanci, předsednictvo a předsedové krajských organizací. Tím že nedošlo k bodu změny stanov, ale došlo k tomu to, co sjezd mohl udělat, to znamená, že odvolal těch dvacet lidí, který on sám volí, tak tím v podstatě ten prvek těch regionů byl, byl dosažen, to znamená já jsem sice třeba z republikový rady vypadl, ale to je dobře, protože společně se mnou z tý republikový rady vypadl Matěj Stropnický, který z mého pohledu byla, byl neřízenou střelou ve Straně zelených a tlumočil jenom svý vlastní názory bez dalšího.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

A v té republikové radě by měli být ovšem krajští šéfové a to bys neměl vypadnout,

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

To je ale otázka změny stanov. Teď jsme ve fázi, kdy, kdy republiková rada už v sobě nemá ty lidi, který jsou volený sjezdem. Minule ta volba probíhala, těch dvacet lidí bylo voleno asi z pětašedesáti kandidátů a každý měl poslední den sjezdu zhruba třicet vteřin na představení. Když si to posluchač představí, že v sále, kde sedí tři sta lidí se takhle představují lidi a teď se určitý skupiny v tom stále dohodnou, že by bylo vhodný, aby tam ty a ty zástupci byli, tím se vlastně stalo to, že se do republikový rady dostal Matěj Stropnický, Monika Štayerová a lidi, který, který z mého pohledu nezastupují zelený program. Z mého pohledu to jsou lidi, který víc v tý politice vidí ideologii než řešení konkrétních problémů a proto se domnívám, že je dobře, že se to zkrátilo. Teď je potřeba se hodně věnovat krajským volbách a volební kampani tak, aby jsme z části uspěli a potom je potřeba otevřít otázku stanov a změnit je tak, aby skutečně v tý straně rozhodovali ty lidi, který mají zodpovědnost. To znamená ty, který už někde byli zvolený, například krajskými konferencemi nebo jsou nebo dostali mandát od voličů formou tím, že jsou poslanci nebo sjezd je zvolil za předsednictvo. To jsou ty lidi, který mají vytvářet předsednictva. V momentu kdy ta Strana zelených by i nadále, což tím sjezdem si myslím, že je to ukončeno tahle ta etapa Strany zelených, ale kdyby i nadále to mělo být tak, že by v podstatě mezi sebou soupeřily nějaký proudy, buď nám jde o společnou věc, kterou vydiskutujeme a jdeme jí prosazovat na veřejnost anebo na politický scéně nemáme co dělat. Ten sjezd nám ukázal, že ten mandát pro něco dělat a konkrétně víme, co, je tak velký v tý straně, že pevně doufám, že ta skupina nebo dneska už bych řekl skupinka lidí, protože před tím sjezdem jsme nevěděli, kolik tak lidí je. Tak ta skupinka lidí kolem Dany Kuchtové a dvou dneska našich vlastně opozičních poslankyň a Matěje Stropnického je tak malá, že pevně doufám, že se z těch padesáti nebo kolika lidí, který byli na tom sjezdu, ještě část oddělí, který budou chtít dělat konstruktivní práci a zbytek může třeba odejít do tý organizace Lira nebo, nebo do nějakých jiných institucí.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Nicméně chtějí zůstat.

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Tak ať zůstanou, ale začnou pracovat.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Kdy jste měl takový nejtěžší rozhodování v parlamentu? Kdy vám třeba připadalo, že ten zákon není zase až tak dobrý a vy mu nemůžete zabránit.

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Tak těch případů a Standa to tady popsal poměrně výstižně, kdy musíte přistupovat na kompromis, kdy vám vlastně ani jedno řešení nepřijde správné, ale přesto se musíte prostě pro nějaký rozhodnout, těch bylo samozřejmě celá řada. Ale když si mám vytáhnout něco, co je mi hodně blízkého, tak to je zákon na ochranu zvířat proti týrání, protože v tom zákoně je mnoho věcí, které já považuji za špatné, kdy ten zákon legalizuje týrání zvířat a přesto v té podobě, kdy se vlastně vrátil do sněmovny a musel se schválit, tak jsem pro něj hlasoval, protože prostě zapracovával i předpis Evropské unie a přinášel i změny, které bylo nutno prosadit. Takže já jsem pro něj hlasoval s velmi, velmi rozporuplnými pocity a dělalo mi to obrovský problém.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Podíváme se opět k těm problémům krajů. Do jaké míry jste měli podporu pro ty krajský záležitosti a jestli se to teď nějakým způsobem ještě posílí před těmi volbami.

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Teď půjde hlavně o kraje, protože jsou krajský volba a senátní, který jsou ve Straně zelených dělány tak, že hlavní rozhodující slovo mají jednotlivý regiony, to znamená kraje, který samy vytvářejí volební kampaň a dělají všechno proto, aby uspěly, to znamená, že my jsme ve fázi, kdy všechny kraje mají vytvořený kandidátní listiny, to znamená, že proběhly na místní, místních nebo základních organizacích primární volby, který vygenerovaly kandidáty do voleb. Potom proběhly krajský konference, kde všichni ty lidi prošli volbou a, a museli se představit, museli říct, co jsou zač. Jsem pevně přesvědčen, že na těch kandidátkách je velká řada velice kvalitních lidí, který by na krajských zastupitelstvech měli nebo jejich hlas a jejich zkušenosti by měly velkou cenu.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

A do jaké míry je právě ochrana životního prostředí, ochrana přírody, krajiny součástí té vaší předvolební aktivity?

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Já jsem tady říkal, když, když byla položena otázka, co je, co považuji za podstatný v ochraně přírody, tak já osobně to vnímám například ty územní plány, kde by se najednou z ničeho nic mohlo stát, že by každý majitel pozemku mohl kdekoliv stavět, tak to je taková věc ke krajině. My jsme třeba jako krajská organizace Královéhradeckého kraje napsali regionální program, kde když tak si promítnu, který má asi čtyřicet nebo padesát stránek a když si to tak promítnu, tak bych řekl, že dvě třetiny věcí se dotýkají životního prostředí. Protože to je v tý, v tom, v tý regionální v oblasti nedůležitější, protože do životního prostředí je potřeba počítat i šetrnou dopravu, ekologickou výchovu, kvalita vody, to znamená, aby například rybníky, v rybníkách se zase konečně mohlo koupat, to všechno je otázka životního prostředí.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Severní Čechy, respektive Ústecký kraj má ještě i jiné problémy, než-li /nesrozumitelné/, který my vidíme v Praze. Jak to pociťujete vy z Chomutova?

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Problémů samozřejmě je celá řada. Nás trápí třeba regionální doprava, rušení tratí, kdy jsme přesvědčeni o tom, že je to krok špatným směrem, že regionální tratě by měly být zachovány a měla by být prostě vyvíjena co největší snaha, aby se odlehčilo silnicím přetíženým a nebezpečným.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Jak se díváte na výstavbu jezů?

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Samozřejmě tady je trošku problém v tom, že lodní doprava obecně je samozřejmě bez jakýchkoliv pochyb jednou z nejekologičtějších, ale na druhé straně je pravda, že ty jezy na Laby, za prvé by musely mít návaznost i na té německé straně, aby doopravdy ten problém řešily, to je jedna věc. A za druhé by musely být řešeny tak, aby neponičily to prostředí té nivy naší největší řeky a ty zásahy do přírody, aby nebyla tak strašné a tak rozsáhlé jako je lze předpokládat, takže shoduji se s názorem kolegů v Ústeckém kraji, že ty jezy tak jak jsou v tuto chvíli navržené, tak by přinesly víc škody než užitku.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

A táži se jaký velký problém cítíte ve Východočeském kraji, respektive Hradeckém?

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

No, tak asi to určitě jsou ty, ta otázka dopravy bezesporu, když tedy znovu si nepřihřeji polívčičku na těch územních plánech, ale u nás má procházet na dvou místech velká dálnice. Jedna je Českým ráje, protože Královéhradecký kraj z části zapadá do Českého ráje, tak je to věc, který je podstatná a potom je to i ten systém tvorby jízdních řádů pro osobní dopravu, to znamená omezování železniční dopravy a vytváření víc spojů formou autobusu, což se nám nelíbí a je to taková věc, která by se měla změnit. Tak pevně doufejme, že se tam na ten, na ten krajský úřad dostanem, na to krajský zastupitelstvo a budeme mít už možnost to ovlivňovat, protože jedna z forem ovlivňování je mít informace a ty informace dál šířit. Náš kraj a myslím, že není jediný se brání poskytovat informace. Nám se podařilo v uplynulým půl roce vyhrát s nima spor o tom, že všechny zápisy z výborů a komisí musejí být veřejný. Tak doufejme, že se nám podaří prosadit mnohonásobně víc.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Když se podíváme na dopravu, tak převažuje transitní nákladní doprava. Je nějaká cesta, vědí zelení, jakou cestou by se to mělo ubírat, aby ubylo těch kamionů ze silnic?

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Tak je varianta, která je nasnadě a která logicky z toho vyplývá a kterou my jsme měli i ve volebním programu a je to otázka, doufejme, příštího roku a v sestavování, sestavování státního rozpočtu a to je vlastně přesun jednoduše řečeno kamionů na železnici. To znamená znovu vytvoření logistických center a překladišť a, a proč jsem mluvil o rozpočtu, tak tam je to velice jednoduchý. Musí se vytvořit systém, aby železnice byla konkurenceschopná s automobilovou dopravou. Situace je zatím taková, že za dráhu se platí mnohonásobně víc, protože se k dráze připočítává i takzvaný podvozek, to znamená údržba tý, tý trati a všichni zaměstnanci na trati, což u silnice tak není, tam se platí jenom silniční daň, která ovšem není tak velká. Takže to je, to je otázka podstatná. Teď to o čem jsme se tady taky chvilinku bavili, tak to je zákaz kamionů v pátek a v neděli. Na základě toho byl pořízen průzkum veřejnýho mínění a který byl někdy minulý týden publikován a z toho vyplývá, že přes osmdesát procent lidí je zastáncem toho, aby se kamiony omezily, takže ve mě to vyvolává pocit, že ty kamiony na našich silnicích chtějí jenom samotní majitelé kamionů a jejich rodinný příslušníci, což bych v současný době odhadoval na těch dvacet procent společnosti.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

Skupina kolem Šlégla a Jakubkové říkají, ty kamiony to je zástěrka a o železnici se nemluví. Máte ty takový pocit?

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Já už jsme to tady říkal, že ta vyjednávací pozice proto, abychom dokázali víc, by byla lepší, kdyby ten klub byl jednotný. Ono je dost složité v té koalici něco vyjednávat společně, když vlastně se část toho klubu chová jako neřízená střela a aniž bychom dostávali informace, tak si řeší nějakou svou vlastní politiku. V okamžiku, kdy tohle to přestane a začneme spolupracovat znova, tak je samozřejmě šance pokračovat dál. To že teď došlo k dohodě o omezení kamionové dopravy, neznamená, že jsme tím vyřešili všechno. To v žádném případě. V programu toho máme daleko víc, ale taky máme před sebou ještě dva roky v poslanecké sněmovně. My jsme v poločase v podstatě a pokud ten poločas je reprezentován tím, že se nám podaří dostat kamiony ze silnic v pátek a v neděli, tak máme další dva roky na to, abychom se pokusili dostat co nejvíc toho materiálu na železnice.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

To je velmi hezké závěrečné slovo. Loučím se pro dnešek s předsedou parlamentního klubu Strany zelených panem Přemyslem Rabasem. Na shledanou.

Přemysl RABAS, předseda parlamentního klubu Strany zelených, zakladatel a bývalý ředitel podkrušnohorského ZOO parku v Chomutově

--------------------

Na slyšenou.

Čestmír KLOS, redaktor časopisu Euro, moderátor

--------------------

A asistentem Martina Bursíka a předsedou krajské organizace na Hradecku panem Stanislavem Pencem. Na shledanou.

Stanislav PENC, asistent předsedy Strany zelených Martina Bursíka, majitel kozí farmy u Jičína, předseda krajské organizace na Hradecku

--------------------

Na shledanou a děkuji vám.

Dva nesmiřitelní rivalové se domlouvali v zákulisí

8.9.2008

Právo

(dan, trj)

Martin Bursík měl na sjezdu pohodlnou většinu k prosazení svých zájmů a jeho oponenti v čele s Danou Kuchtovou se chytli jediného obranného prostředku – obstrukcí.

Jejich cílem bylo zabránit změně stanov, které by republikovou radu podřídily předsednictvu, což se jim v neděli večer po úmorném dohadování nakonec podařilo.

Bursík se snažil obstrukce odbourat tím, že ustoupil při volbě šéfa ústřední revizní komise. Ačkoli měl dostatek hlasů, aby prosadil svého kandidáta Radana Večerku, přistoupil na jednání o kompromisním kandidátovi. Jednal o tom v zákulisí i s Kuchtovou. Byl zvolen bývalý šéf zelených Miroslav Rokos.

Situace se ale znovu vyhrotila při volbě členů komise. Kuchtové křídlo využilo toho, že část delegátů již odjela domů a nevyzvedla si hlasovací lístky. Bursík sokyni vyčetl, že neunesla prohru, Kuchtová stejně jako její křídlo se bránila, že obstrukce v momentu, kdy chce Bursík zcela ovládnout stranu, je legitimní.

„Máme taky svoje Moravy“

„V situaci, kdy jsou pošlapávány nejzákladnější zásady, nemluvě o stanovách a jednacím řádu, tak je občanská neposlušnost legitimní krok,“ řekl Právu náměstek ministra dopravy Petr Šlegr, který patří do opozičního tábora.

Nakonec za podivných okolností byla revizní komise zvolena. Mezi oponenty to vzbudilo nevoli, a mluvili dokonce o manipulaci. Předsednictvo proto navrhlo, aby volba byla prohlášena za zmatečnou. Sjezd poté odhlasoval aklamací dohodnuté kandidáty. Celý sjezd provázely hádky a rozepře. I nejbanálnější hlasování se změnilo v konfrontaci. Při praní špinavého prádla se jasně ukázalo, že usmíření táborů je v nedohlednu.

Delegáty překvapila slova Olgy Zubové, která reagovala na slova šéfa Státního fondu životního prostředí Petra Štěpánka. Ten pronesl, že republiková rada dělá mediální ostudu.

„Až já zveřejním, že máme ve straně svoje Moravy, a jaké praktiky se používají nejen při zakládání nových základních organizací, tak to teprve bude mediální ostuda,“ uvedla Zubová.

Narážela tak na poslance ODS Jana Moravu, který je podezřelý, že Zubovou chtěl vydírat, a také na podezření, že Bursík nechal před sjezdem účelově zakládat základní organizace, aby si zajistil dostatek delegátů.

Známý kozí farmář a Bursíkův asistent Stanislav Penc jí na to v diskusi řekl, že se za ni stydí.

Šéf poslanecké frakce zelených Přemysl Rabas vyčinil rebelujícím poslankyním: Zubové a Věře Jakubkové.

„Jakubková by se neměla divit, že klub je v rozkladu, když svými destrukčními kroky k tomu přispívají dvě poslankyně,“ uvedl Rabas.

Anna Voňavková z pražské organizace zase nenechala nit suchou na zelených kandidátech do senátních voleb: bývalé předsedkyni akademie věd Heleně Illnerové a Svatopluku Karáskovi.

„Illnerová je pro jádro, a ještě si stěžuje, že jsme jí poslali málo peněz, a Sváťa Karásek nás přiblížil osudu Unie svobody,“ uvedla Voňavková.

Foto popis| Jeden z nejaktivnějších Bursíkových odpůrců, místopředseda republikové rady SZ Matěj Stropnický (vlevo) v bouřlivé debatě s řídícím sjezdu Tomášem Havlíčkem.

Foto autor| Foto PRÁVO – Lukáš Táborský

Bursík a spol. ovládli zelené

8.9.2008

Právo

Oldřich Danda, Petr Janiš

Kuchtová ve vedení skončila, Stropnický byl odvolán z rady

Šéf zelených Martin Bursík se projevil jako schopný režisér. Na víkendovém sjezdu strany v Teplicích, který vyvolal, svou pozici jasně obhájil a obsadil i celé užší vedení strany svými přívrženci.

Jednoznačně porazil bývalou první místopředsedkyni Danu Kuchtovou, když získal 227 hlasů, tedy 65 procent hlasů, a jeho soupeřka jen 109.

Druhý klíčový bod plánu, změnu stanov, se ale Bursíkovi kvůli opozičním obstrukcím a tím i nedostatku času nepodařilo vůbec projednat.

Volební čísla nakonec mluvila jasně: do předsednictva se bez potíží dostali Bursíkovi blízcí.

Kuchtovou ve funkci vystřídal ministr školství Ondřej Liška a dalšími místopředsedy se stala šéfova přítelkyně Kateřina Jacques, ministryně Džamila Stehlíková a náměstek primátora Brna Martin Ander.

Funkci členky předsednictva obhájila Zuzana Drhová a nově se do vedení dostal místopředseda moravskoslezské organizace Ladislav Vrchovský. Spolu s Kuchtovou z nejužšího vedení strany vypadli její stoupenci Martin Tichý a Dušan Lužný. Kuchtová ve straně zůstává a předpověděla, že krizi zelení nezažehnali.

Odvolán z funkce místopředsedy republikové rady byl jeden z největších Bursíkových kritiků Matěj Stropnický.

Po Bursíkově zdrcujícím vítězství už nebude předsednictvo zelených rozhodovat o sporných věcech nejtěsnější většinou 4:3 jako dosud.

(Pokračování na str. 3)

(Pokračování ze str. 1)

I když se opozice snažila bránit obstrukcemi, křídlo staronového předsedy je převálcovalo. Obstrukce křídla Kuchtové vedly k tomu, že Bursík neprosadil jeden z hlavních cílů: změnu stanov tak, aby republikovou radu řídilo přímo předsednictvo v čele s Bursíkem. Nebyl na to už čas.

Spor nastal i kvůli volbě ústřední revizní komise, o níž v zákulisí jednali Bursík s Kuchtovou.

Jakmile se situaci podařilo odblokovat, neboť neexistence komise by znemožnila zeleným kandidovat ve volbách, přišel Bursíkův návrh na zařazení nového bodu.

Potřebný počet delegátů z jeho tábora navrhl odvolat část republikové rady zvolenou předchozím sjezdem. V radě byla většina Bursíkových odpůrců.

Skupina kolem Kuchtové tento manévr už nezvrátila a sjezd opustila. Rada se ztenčí o dvacet lidí, tedy o třetinu. Týká se to např. Matěje Stropnického, kterého Bursík označoval za manipulátora ve straně. Odvolán byl ale i šéf Královéhradeckého kraje a Bursíkův asistent Stanislav Penc, který doplatil na to, že byl také zvolen minulým sjezdem. Odvolání se však netýká poslanců.

Podle Kuchtové byly porušeny dohody. S tím souhlasí i Olga Zubová, která radě stále předsedá. „Naší chybou bylo, že jsme důvěřovali dohodě,“ reagovala pro Právo. Kuchtová, která tvrdí, že ji podporuje asi 40 % lidí, nehodlá stranu opouštět a uvažuje o ustavení vnitrostranické platformy.

Bursík delegáty varoval před nekonečnou bitevní vřavou. „Bylo by zničující, kdybychom vedli ve straně kontinuální boj, před volbami a po volbách, a házeli po sobě co chvíli modré anebo oranžové citróny,“ řekl v projevu.

Vyzval oponenty, aby se s jeho vítězstvím smířili. „Ti, kteří mají pocit, že tady neuspěli, by se měli s tou situací vyrovnat. Mně půjde o to, abych všechny pozval k práci, a věřím, že se mi podaří stranu sjednotit,“ dodal Bursík.

Kuchtová ho však varovala, aby krizi ve straně nepodceňoval: „Problém zůstává a je zřejmé, že pokud předsednictvo neudělá nějaký vstřícný krok, nevezme si poučení z vystoupení protikandidátů, ten spor vypukne znovu.“

Sjezd nezahltila kauza poslance ODS Jana Moravy. Jako by tečku za ní udělala erupce emocí premiéra Topolánka a vystoupení poslankyně Zubové. Té s Jakubkovou se nelíbí, jak si Bursík prosadil na sjezdu svou.

„Je chybou, že byla zcela potlačena opozice,“ řekla Právu Jakubková. Přesto se bude snažit s novým vedením spolupracovat a z poslaneckého klubu odejde, jen pokud ji bude Bursík ignorovat. „Pokud zůstane v pozici mrtvého brouka a nebude probíhat komunikace, zvážím například setrvání v klubu. Přednost bych ale dala spolupráci,“ uvedla.

***

Bylo by zničující, kdybychom házeli po sobě modré anebo oranžové citróny Martin Bursík, šéf SZ

Blíží se novinka: Brod naproti lidem

1.9.2008

Mladá fronta DNES

PETR OKURKA

Festival mnoha žánrů přinese od pátku do neděle hudbu, divadlo, film a besedy, i pomoc psychiatrické léčebně

Havlíčkův Brod - Koncerty, divadelní a filmová představení i besedy se zajímavými lidmi přinese na konci tohoto týdne havlíčkobrodský klub Čechovka. Připravil rodinný program, který po tři dny poběží na čtyřech scénách v areálu psychiatrické léčebny.

Ti, kdo na festival nebo jeho část přijdou, uslyší třeba Jaroslava Uhlíře v jeho Hodině zpívání ve zvěřinci, Lauru a její tygry, Petra Spáleného a Apollobeat, či Hudbu Praha, Tata bojs i Jablkoň. Přijede ale i několik divadel, v nabídce je řada filmů z filmového klubu a besedovat můžete třeba se Stanislavem Pencem o politice před a po roce 1989, se spisovatelkou Markétou Hejkalovou, s Amnesty International nebo například se zakladatelem jihlavského festivalu dokumentů Markem Hovorkou. Brod naproti lidem je novinkou na seznamu havlíčkobrodských kulturních událostí. Jeho první ročník oslaví osmdesáté výročí založení brodské psychiatrické léčebny a je výjimečný kromě zaměření i nabídkou nezvyklého množství žánrů. „Smyslem festivalu je takové přiblížení lidí, kteří jsou nějakým způsobem tělesně nebo duševně postižení, těm ostatním,“ řekla za pořadatele z Čechovky Marie Vařejčková. „Chceme, aby se psychiatrická léčebna nějakým způsobem otevřela a kdokoli z návštěvníků se tam mohl přijít podívat. Právě proto tam máme různé charity a lidi, kteří se o postižené starají, aby ostatním ukázali, jak to funguje, aby člověk, který se dostane do nějaké takové situace, věděl, kam zajít,“ vysvětlila.

Po cestě k hlavní scéně se každý návštěvník bude moci seznámit s mnoha charitativními organizacemi z Vysočiny. „Budou tu mít stánky, kde tělesně postižení i ti, kteří s nimi pracují, ukážou, co třeba vyrábí, prodávat tam svoje výrobky a ukážou nabídku své péče o handicapované lidi,“ řekla Vařejčková.

Dobré pití bez alkoholu Kulturní program je sestavený pro všechny, své si tu najdou celé rodiny. „Rodiče budou moct jít třeba na besedu s panem Štětinou a děti se mezitím mohou koukat na pohádky nebo soutěžit,“ nastínila Vařejčková. Pokud festival přinese nějaký výtěžek, pořadatelé jej chtějí věnovat havlíčkobrodské psychiatrické léčebně na nákup polohovacích lůžek.

Zvláštností akce je také to, že žádný ze stánků nebude mít v nabídce alkohol. „Když chceme ukazovat, jak se bojuje s různými závislostmi, ať už je to alkohol, gamblerství nebo cokoliv jiného, není dobré, aby se tam prodával alkohol,“ vysvětlila filozofii Vařejčková. V nabídce proto bude nealkoholické pivo, pestrá paleta káv a mnoho druhů nealkoholických nápojů.

Vstupenky na multižánrový festival Brod naproti lidem jsou k dostání v předprodeji, kde jednodenní lístek stojí 190 korun a vstup na všechny tři dny je za 500 Kč, na místě bude o něco dražší. Předprodej poběží ještě i po celý pátek. Děti do 12 let mají vstup zdarma.

Soutěž o vstupenky Vy, čtenáři MF DNES, máte dnes možnost získat vstupenky na celý festival v soutěži. Vytočte ve 13 hodin telefonní číslo 564 606 111 a zodpovězte soutěžní otázku: Jak se jmenuje nejnovější album hlavního hudebního interpreta sobotního večera, skupiny Tata bojs? Prvních šest správných odpovědí bude odměněno dvojicí vstupenek na celý třídenní program.

* Program festivalu

Brod naproti lidem

pátek 5. září

9.00 Králíci z klobouku (divadlo)

10.30 Jaroslav Uhlíř: Hodina zpěvu

11.30 DJ Houska

14.00 Antifa (film)

16.00 O ševci Kubovi (divadlo),

17.00 Volant (koncert)

18.00 Ad infinitum (lukostřelba)

18.30 Laura a její tygři (koncert)

20.00 Švihadlo (koncert), studio

Citadela (projekce)

21.30 Petr Spálený a Apollobeat

22.00 filmový klub

23.00 Hudba Praha (koncert)

sobota 6. září

14.00 Traffic jam blues band

(koncert), Kašpárek a drak

(divadlo), filmový klub

15.30 HFD (koncert)

16.00 Pirátská pohádka (divadlo),

Vosto5 (divadlo)

17.00 Jiří Schmitzer (koncert)

18.00 O zvědavém slůněti

(divadlo), filmový klub

18.30 muzikál Hair (koncert)

20.00 Tata bojs (koncert),

Groteska (divadlo)

21.30 Guločar (koncert)

22.00 filmový klub

23.00 Jablkoň (koncert)

neděle 7. září

14.00 Radim Hladík a Blue effect,

Zelené prasátko (divadlo),

filmový klub, Hraboš

(koncert)

15.30 A bude hůř (koncert)

16.00 Dětský karneval (divadlo),

Drahoušek Anna (divadlo)

17.00 Banjo band Ivana Mládka

18.00 filmový klub, Dloušiby

(divadlo)

18.30 Tleskač (koncert)

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina

Kozí mejdan uzavřel devátý a možná i poslední ročník

23.8.2008

Jičínský deník

ONDŘEJ DUFEK

Politik, farmář a hostitel Stanislav Penc byl s tradičním setkáním spokojen a uvažuje o tom, že příští rok už nic pořádat nebude. Říká totiž:„V nejlepším by se mělo přestat“

Milkovice/ Kozí farma u Libáně se po uplynulém týdnu rozloučila s devátým ročníkem oblíbeného Kozího mejdanu. Jestli však tradice zůstane zachována, nebo byl se zde lidé setkali naposledy, zůstává nejisté.

Podle pořadatele Stanislava Pence se akce letos přes tradiční nepřízeň počasí vydařila. „Odhadem se k nám přijelo pobavit několik stovek lidí,“ řekl Penc. Jeho dojem potvrzovali i samotní účastníci. „Je to sice festival nefestival, v tom počasí to nebylo úplně pro každého, ale lidi tu byli tradičně skvělí, takže jsme nadšení,“ shodla se skupinka návštěvníků z Hradce Králové. Zklamaná tak byla pouze trojice lidí, kteří přijeli sice patřičně natěšení, ovšem bohužel ve čtvrtek, tedy den po skončení, kdy už i několik posledních skalních příznivců s batohy na zádech odcházelo směrem na Libáň.

Venkovní šachy

Celý mejdan probíhal ve znamení hudby, která hrála na dvou pódiích takřka nepřetržitě, přátelského setkávání v areálu usedlosti a samozřejmě oslů a koz.

Jednou z nových možností pobavení byly letos unikátní venkovní šachy, zhotovené ze starých betonových dlaždic a sádrových odlitků z dílny jednoho z účastníků.

Spokojenost vládla také v otázce chování účastníků a pořádku. „Když uvážíme, že opět minimálně tři dny pršelo, je úžasné, že jsme po skončení mejdanu téměř nemuseli uklízet,“ chlubil se hostitel Penc.

Proto některé z odjíždějících mohla překvapit zpráva, že o jubilejním desátém ročníku setkání se prozatím neuvažuje. „Říkám si, že v nejlepším by se mělo přestat.“ Přesto ani možnost uskutečnění jubilejního 10. ročníku zcela nevyloučil.

více snímků na adrese www.jicinsky.denik.cz/kozy

Bursíkův rádce neprošel na sjezd zelených

15.8.2008

Právo

Marie Königová

Šedá eminence českých zelených a europoslanec za německé zelené Milan Horáček dostane na zářijovém sjezdu visačku jiné barvy, než předpokládal. Nebyl totiž ve své pražské domovské organizaci zvolen delegátem.

Přitom radí Martinu Bursíkovi, který má v Praze většinovou podporu. Na sjezd se Horáček dostane z titulu této své neformální role poradce a bude působit „jen“ v zákulisí. Což ovšem jeho vliv nijak nesníží.

Horáček souboj o křeslo delegáta prohrál o jediný hlas. Možná to byl právě chybějící hlas Bursíka, který je zde také členem, ale byl právě v cizině.

Sám Horáček za svým nezvolením nechce hledat politiku. „Je to zřejmě tím, že jsem často mimo a s některými členkami jsem se viděl poprvé. Obě delegátky si to tu odpracují a je proto logické, že dostaly přednost,“ komentoval Horáček. Dodal, že možná hrál roli i ženský prvek.

Nicméně mezi pražskými delegáty tak místo silného Bursíkova zastánce zasednou Anna Voňavková a Lenka Dušková, které se netají svými sympatiemi k Bursíkově soupeřce o předsednický post Daně Kuchtové.

Zelení už mají o svých delegátech jasno. Podle informací Práva se ukázalo, že Bursík má zatím lehce navrch. Vnitrostranická opozice ho ale viní, že nechával v poslední době růst nové organizace jako houby po dešti, aby si výsledek prostřednictvím skladby delegátů pojistil. A teprve pak nečekaně nechal svolat sjezd. To Bursík popírá.

Jak vypadá krajská mapa

Zatímco Bursík má převahu v Praze a na jižní Moravě, za Kuchtovou stojí jižní Čechy, odkud pochází, a podporuje ji dost i severní Morava či Olomoucko.

Nejpočetnější delegaci budou mít střední Čechy, kde se počítá zhruba s 61 zástupci, mezi kterými by podle dosavadního vývoje také měli převládat příznivci Kuchtové.

Na Karlovarsku více fandí Bursíkovi, na Pardubicku převládají „kuchtovci“. Půl na půl je to prý na Vysočině, Zlínsku, Liberecku i na Plzeňsku. Ale i v těchto krajích se mluví o příklonu na jednu stranu – např. Zlín a Liberecko jsou údajně spíše pro Kuchtovou, západ Čech pro Bursíka.

Dá se říci, že dění v krajích do jisté míry ovládají osobnosti působící současně i v centru. Tak třeba ministryně Džamila Stehlíková s šéfem poslanců Přemyslem Rabasem silně ovlivňují příklon Ústecka k Bursíkovi, stejně tak jako to dělá Stanislav Penc (Bursíkův poslanecký asistent) na Královéhradecku.

Ani silní jedinci ale nemusejí mít „zmáknutý“ celý kraj. Sám Bursík má ve své Praze řadu protivníků a obdobná je situace i v jiných krajích. Testem bylo nedávné hlasování šedesátičlenné republikové rady, kde sedí zástupci krajů. Rada požádala předsednictvo, aby ještě odsunulo termín sjezdu až na dobu po volbách: ze 48 hlasujících jich pro odklad bylo 26.

Šlo převážně o zástupce krajů, kde má silnou podporu Kuchtová. O datu ale rozhoduje předsednictvo a v něm Bursík prosadil co nejrychlejší konání sjezdu, už na 5.–7. září, čímž odpůrce zaskočil.

Foto popis| Milan Horáček

Na Jičínsku pokračuje svátek koz

14.8.2008

Frekvence 1

10:00 Zprávy

Luboš PROCHÁZKA, moderátor

--------------------

Na Jičínsku pokračuje svátek koz. Více informací má pro nás reportér Frekvence 1 Olda Tamáš.

Oldřich TAMÁŠ, redaktor

--------------------

Akce v Milkovicích je už devátým ročníkem plným hudby, divadla i ekologického života. Výjimkou není možnost naučit se dojení koz. Další podrobnosti prozrazuje přímo pořadatel a majitel statku Stanislav Penc.

Stanislav PENC, pořadatel, majitel statku

--------------------

Je celá ta akce pod heslem, jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Takže jsou vítáni všichni ti, kteří mají rádi přírodu, zvířátka a kteří mají svobodumyslný duch, protože lidi, kteří chtějí mít předem nalinkovaný program a předem se nechat bavit, tak těm se asi u nás líbit nebude. Stejně tak se u nás nebude líbit extremistům a fundamentalistům.

Oldřich TAMÁŠ, redaktor

--------------------

Jako v předchozích letech je vstupné na milkovický mejdan dobrovolné. A lidé mohou na akci dorazit i se svými zvířaty.

Penc k magickým osmičkám pořádá další kozí mejdan

9.8.2008

Hradecký deník

(kim)

Milkovice/ Letošní ročník osmidenního Kozího mejdanu, který na své samotě pod Českým rájem každoročně pořádá zelený aktivista Stanislav Penc, se bude nést v duchu magických osmiček. Penc si jím podle svých slov připomene osm let, osm měsíců a osm dní od jeho přestěhování z pražského Chodova. Slavnost bude jako vždy zasvěcená kozám a svobodomyslnému způsobu života. Doposud na ní vystoupilo již 200 hudebníků a navštívily ji tisíce lidí. Začne 13. srpna.

Dostanou i české krávy batohy?

24.7.2008

Mladá fronta DNES

Petr Suchomel

Vědci chytají plyn z žaludku krav, prý otepluje planetu

Praha - Z dálky to vypadá jako pojízdná mlékárna: krávy pasoucí se s nádrží na zádech. Ve skutečnosti mají na hřbetě vak, který pomocí hadičky zavedené přímo do žaludku krávy shromažďuje její „trávicí plyny“. S experimentem přišli argentinští vědci. Argentina je největším vývozcem hovězího masa na světě a podle některých odhadů může zemědělství až za polovinu tamních zplodin. Velký podíl na tom má metan, který krávy při žvýkání vylučují z žaludku a střev. Ten je mnohem agresivnější než oxid uhličitý a podle bojovníků proti globálnímu oteplování významně přispívá ke změně klimatu.

„Zemědělští živočichové jsou opravdu jeho významným producentem,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Znamená to, že se i v Česku brzy objeví krávy s „batohy“ na zádech? Nejspíš ne. „Tímhle problémem se zabývají hlavně v méně průmyslových zemích, kde je zemědělství a chov živočichů daleko rozšířenější než v Česku,“ říká Kašpar.

Proč ovzduší kazí právě krávy či ovce, a ne třeba člověk? „Přežvýkavci mají složený žaludek, v přední části je bachor o objemu 150 až 200 litrů. V něm probíhá kvašení, při kterém se vytváří metan. Týká se to krav, ovcí a koz, ale třeba i jelenů nebo srnců,“ říká Gustav Chládek, profesor z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně.

Vaky na zádech krav nemají plyny úplně odstranit, ale mají vědcům pomoci zjistit, po kterých potravních doplňcích „vyrobí“ krávy metanu méně. Zkoušejí jim pak dávat různé látky - například bakterie z žaludku klokanů - které by produkci metanu snížily. Některé zprávy však hovoří i o tom, že metan z vaků by se mohl v budoucnu využívat k výrobě paliv.

Česko: auta škodí víc V Česku se chová přes milion krav a býků. Každé zvíře vyprodukuje odhadem až 100 kilo metanu ročně, všechny dohromady tedy kolem sta milionů. Česko je však závislé hlavně na průmyslu a podíl „kravích emisí“ se odhaduje na jedno až dvě procenta. Opatření, která by je měla snížit, proto úřady zatím nechystají. „Není to zdaleka tak zásadní problém jako emise z průmyslu, dopravy nebo třeba z vytápění uhlím. Proto v první řadě podporujeme kotle na obnovitelné zdroje či tepelná čerpadla v domácnostech. To je v Česku mnohem důležitější než řešit krávy,“ říká Jakub Kašpar z ministerstva životního prostředí.

„Svým kozám vaky nedám“ Metan z žaludků krav, ovcí či koz nepovažují za problém ani ekologičtí zemědělci. „Určitě je dobré naslouchat vědcům, kteří upozorňují na jednotlivá rizika. Ale svým kozám žádné vaky na záda dávat nebudu. Spíš bych se zaměřil na to, jakou škodu nadělá letadlo nebo panelák lidí, kteří mají auto,“ říká Stanislav Penc, majitel kozí farmy a politik Strany zelených.

Penc upozorňuje na to, že skot na pastvách může zabránit jiným, škodlivějším zplodinám. „Hnojení od zvířat je mnohem šetrnější než chemické hnojení. Za první republiky musel mít každý, kdo hospodařil, určitý počet dobytka na určitý počet hektarů. Dneska může někdo obhospodařovat třicet tisíc hektarů z kanceláře, dostává na to evropské dotace a na pole posílá traktory s chemickým hnojivem,“ popisuje Penc.

Ani Státní veterinární správa dosud nezaznamenala případ, kdy by v Česku někdo odchytával metan vypouštěný do vzduchu skotem. „Bereme to spíš jako takovou zvláštnost, zatím to je jen na úrovni teorií,“ říká mluvčí veterinární správy Josef Duben.

***

* Krávy a metan

V Česku se chová odhadem přes

milion krav a býků.

Jedna kráva vypustí do vzduchu více

než 100 kilogramů metanu ročně,

všechny krávy tedy každý rok

vyprodukují přes sto milionů

kilogramů metanu.

Metan je agresivnější plyn než

obávaný oxid uhličitý, ale v Česku

ho do vzduchu uniká mnohem

méně. Na celkovém znečištění se

metan podílí jen 7,6 procenta.

Zemědělská zvířata pak „mohou“

jen za 1 až 2 procenta emisí.

V zemích závislých na zemědělství

je to až 10 procent.

Prázdniny s kozami

21.7.2008

Berounský deník

Stanislav Penc

Milkovice/ Zdravíme Vás a přejeme krásné léto, které máme před sebou.

Je vhodné vědět, že do svých letních plánů můžete vložit návštěvu Kozího vršku v Milkovicích v Českém Ráji a to hned v několika následujících možnostech...

Kozí mejdan- devátý ročník osmidenní kulturně společenské slavnosti věnované kozám a svobodomyslnému způsobu života.

Tentokrát během srpnového úplňku od středy 13. do středy 20. srpna 2008.

Setkání ve volné krajině, při kterém vystoupí muzikanti a divadelníci, kteří sami přijedou. Vstupné dobrovolné, ceny lidové, stanování v místě možné.

Veřejná škola dojení - po předchozí telefonické nebo e-mailové dohodě je možné kdykoli přijet se skupinou dětí, dětským táborem, školou, nebo v jiném seskupení.

Rádi Vám vysvětlíme, co jsou kozy za zvířátka a pokusíme se vás naučit dojit kozy. Součástí je i návštěva Kozího muzea a ukázka zemědělské techniky.

Dobrovolníci na ekofarmě: Chováme kozy a osly, sušíme seno, sbíráme ovoce, pěstujeme rozlišné plodiny...

K tomu ke všemu uvítáme pomocníky, kteří si chtějí vyzkoušet co všechno obnáší život na statku, nebo si chtějí zlepšit fyzičku a opálit se jinak než s činkou v ruce ve fitness centru.

Více informací o aktivitách z Milkovic naleznete na www.kozy.cz .

28.6.2008

Mladá fronta DNES

Manažeři tráví léto na louce, s kosou v ruce

LENKA PETRÁŠOVÁ

Milkovice - Ráno vás probudí slunce a mečení koz. Pak popadnete kosu a jdete sekat louky, aby bylo seno. Další den je třeba sklidit dozrávající ovoce a okopat zeleninu. Pak se naučíte dojit.

Odměna? Pravý kozí tvaroh k snídani, práce se zvířaty, vůně statku místo spáleného benzinu velkoměsta a svoboda.

I tak může vypadat dovolená. A Češi si ji podle statistik dopřávají stále častěji. Za takzvanou agroturistikou se vydávají nejen rodiny s dětmi, kterým chtějí rodiče předvést, jak se ještě nedávno žilo. Nebo třeba manažeři. „Přijíždějí k nám i lidé, kteří přes rok pracují hlavou. Ti si v posteli s knížkou neodpočinou, ale u fyzické práce ano,“ říká Stanislav Penc, který vlastní ekofarmu s kozami v Milkovicích v Českém ráji.

„U nás se nedře do soumraku“ „Taková dovolená však není žádná otročina, jak ji mnozí Češi znají z prací v cizině, nevstává se v pět a nedře se do soumraku. Každý den je jiný a každou chvíli je potřeba jiná práce,“ říká Penc, kterému patří sedmadvacet koz a čtyři osli.

V loňském roce byl podle statistik počet Čechů, kteří vycestovali do zahraničí, necelých pět milionů. Jen o něco méně lidí strávilo dovolenou doma – celkem 4,5 milionu. „Letos se dá čekat, že ten trend bude zhruba podobný,“ říká Markéta Chaloupková z agentury cestovního ruchu Czech Tourism.

Sama se také chystá na dovolenou doma: „Chtěla jsem jet do Prachatic na slavnosti, ale nesehnala jsem volné ubytování, tak přemýšlím o jednom zapomenutém kraji – o turistice na Osoblažsku.“

Dovolená doma za pár tisíc Zájem o tuzemské dovolené potvrzuje i mluvčí největší cestovní kanceláře Čedok Tomáš Brejcha.

„Máme v základní nabídce dvě stovky chat a chalup po celém Česku a většina z těch lukrativních míst už není k mání,“ říká. Lukrativní rovná se v tomto případě taková, kde je blízko bazén či koupaliště.

Taková domácí dovolená přijde pro čtyři lidi na šest až deset tisíc za osm dní. Což je obvykle minimální možná doba, na kterou se chaty a chalupy pronajímají.

V porovnání s tím je Chorvatsko i přes příznivý kurz koruny dvojnásobně drahé: dovolená pro čtyřčlennou rodinu vyjde i s cestou přibližně na dvacet tisíc.

Češi, kteří chtějí letos zamířit do zahraničí a chtějí jít s módou, by však měli zvolit Egypt nebo Thajsko. Tyto dvě země jsou podle cestovních kanceláří letos největším hitem.

27.6.2008

MF plus

Turbomarihuana

ONDŘEJ MRÁZEK

Zavalí nás vietnamští pěstitelé ďábelsky silnou marihuanou? Hrozí, že se tím pádem z českých školáků stanou narkomani? Nebude to tak horké. Horší je, že stále více věříme všemu, co se píše v novinách. Pravda o marihuaně je složitější: někdo to s ní přehání, jiné léčí.

Dezinformace

Čas od času se v televizních zprávách objeví speciální protidrogové komando v černých kombinézách, kterak v přímém přenosu zasahuje proti velkopěstitelům marihuany.

To jsou poslední dobou (alespoň v televizním zpravodajství) převážně Vietnamci, kteří přišli na to, že na pěstování konopí vydělají mnohokrát více než na prodeji mrkve a petržele. Krátký šot obvykle doprovázejí informace o novém, vysoce nebezpečném druhu marihuany, který je distribuován i mezi školáky (stále mladšími!), který obsahuje až 40 procent účinné látky THC a jehož účinky jsou úplně jiné než u dosud známých odrůd konopí. Atraktivní pozadí, akce, trocha nezbytného strašení a nepodložené informace – tak vypadá většina zpráv o marihuaně, které se dostanou k uchu či oku průměrného Čecha. Bohužel jsou jednou z příčin toho, že obraz, jaký společnost o tomto problému získává, je deformovaný, neúplný a občas zcela záměrně matoucí.

Toho pak využívá policie a soudy k tomu, že hrozí vysokými tresty lidem, kteří si vyrábějí z konopí masti nebo využívají některého z jeho mnoha léčivých účinků k léčbě chorob, které je trápí.

Policie šíří nesmysly

„Čtyřicet procent obsahu THC v rostlině je zcela vyloučeno biologicky. Toto je naprostý nesmysl, který občas šíří i Policie ČR,“ říká psycholog Michal Miovský, který je šéfem Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Hned ovšem dodává, že marihuana s vyšším obsahem THC se u nás skutečně pěstuje, ale speciálně šlechtěné odrůdy z moderních pěstíren dosahují koncentrace THC v průměru okolo 8–14 %. Dalším nesmyslem, kromě démonizace nových druhů konopí, je spojování jejich pěstování a šíření výhradně s Vietnamci, což tématu v českých, lehce xenofobních podmínkách dodává na atraktivitě. Skutečnost je totiž taková, že většinu marihuany si Češi vypěstují sami.

„Několik tisíc malopěstitelů v ČR si pěstuje nějakých svých pět deset patnáct kytek pro vlastní potřebu a pro kamarády. Takže ti Vietnamci nedělají nic jiného, akorát že to dělají ve velkém,“ říká vedoucí psycholog střediska Drop in a přední český odborník na marihuanu Ivan Douda. „Je to součást taktiky, s jejíž pomocí se pořád ještě uměle udržuje kriminalizace marihuany, na což úplně nesmyslně doplácejí lidé, jako je Bushka Bryndová, která si pěstuje konopí pro léčebné účely. Vyrábí z něj masti, a těmi se léčí.“ Právě případ Bryndové se stal symbolem absurdního přístupu policie a soudnictví k drogové problematice. Policisté u ní loni v srpnu nalezli sklizené listy konopí s obsahem 1,7 procenta THC. Podle českých zákonů se totiž konopí stává nedovolenou drogou v okamžiku, kdy obsah THC přesáhne 0,3 procenta. A to přesto, že se omamné účinky po kouření trávy dostavují až u koncentrací blížících se pěti procentům. „Tráva, jakou policie zabavila u Bushky Bryndové, by nikomu nechutnala a žádné omamné účinky neměla,“ krčí rameny Ivan Douda. Ačkoli jde podle odborníků o naprostý nesmysl, policie tak postupuje poměrně často. Petr Žáček z Litoměřicka například loni dostal podmíněný trest za to, že pěstoval konopí, aby snopy z něj použil jako stavební materiál na dům.

Je to rána palicí

„Ta nová tráva, ty skunky zpod lampy, to je fakt strašný,“ říká čtrnáctiletá Veronika, žačka sedmé třídy jedné z pražských základních škol. „Ty kluci ze třídy, co to pořád hulej, jsou úplně mimo. Vůbec nekomunikujou, pořád se blbě hihňají, nedá se s nima bavit.“ „Je to fakt rána palicí,“ přiznává její spolužák Martin, který si podle svých slov zakouří párkrát do týdne. Drogu si kupuje za 250 korun za gram od starších spolužáků. Dostupnost marihuany mezi studenty středních, ale i základních škol je skutečně závažným problémem. Není to však otázka jakési epidemie posledních pár měsíců, jak se to snaží zdramatizovat některá média, ale trend starý šest nebo sedm let. Situace se tedy v současnosti výrazně nehorší, není ideální, ale je víceméně stabilizovaná.

„Jakékoli experimenty s drogami u osob pod 16–17 let jsou výrazně rizikovější než u dospělých. U konopí je kritickou hranicí věk okolo 12–13 let,“ varuje Michal Miovský, ale vzápětí dodává: „Nicméně u nás není v tomto věku zásadním problémem konopí, ale pravidelné pití a kouření.“ Naráží tím na známou skutečnost, že společnost se k nebezpečným závislostem dětí staví schizofrenicky.

Marihuanu démonizuje, a tabák s alkoholem, jasně nejrizikovější a nejčastější drogy, s nimiž přijou české děti do styku, zahrává nenápadně do pozadí a v podstatě je mlčky toleruje.

„Samozřejmě, marihuana je droga. Měkká droga. A má velmi konkrétní rizika. Ta je dobré znát. A je dobré, aby si každý zjistil, jaký vztah k té marihuaně má. Jestli to nepřehání. Co to se mnou dělá? Jaký jsem? A kam by to vedlo, kdyby... A to je stejné jako u alkoholu nebo u kouření,“ vysvětluje Ivan Douda a dodává, že je třeba informovat, vychovávat, ale striktní zákaz podle něj nikam nevede. „Ten efekt zakázaného ovoce je navíc ohromně silný. Je to nejstarší lidský motiv, bible ho rozhodně nezpracovala náhodou. Kdyby nám to tenkrát nezakázali, třeba by nás to ani nenapadlo lézt tam na ten strom pro zakázaná jablka a mohli jsme být ještě v ráji,“ říká Douda a uvádí další příklad zkresleného informování o měkkých drogách: „V médiích jde pořád dokola, jak marihuana způsobuje poruchy paměti. Ale vezměte si alkohol. Když se budete patnáct dvacet let denně ožírat, tak budete mít taky poruchy paměti, taky méně zájmů a taky budete méně potentní nebo co se to všechno o marihuaně napovídá.“

Testy pro školáky?

Velkým problémem pro odborníky na závislosti zůstávají plošné testy na přítomnost zakázaných drog, které se provádějí ve školách. Právě marihuana totiž zůstává v těle nejdéle, a dá se proto nejlépe zjistit. Pervitin nebo heroin se dají tímto běžným způsobem detekovat jeden, nejvýš dva dny. Ten, kdo třeba jen jednou zkusil marihuanu, bude mít pozitivní test ještě několik týdnů nebo dokonce měsíců poté. „Je to nešťastná záležitost,“ říká Ivan Douda. „Protože, upřímně řečeno, co s tím ty školy mají dělat? Vyloučí toho studenta nebo žáka? To je přece pitomost. Ale co jiného mají dělat?“ Rozhodovat by podle jeho názoru měly výsledky a chování ve škole, a ne to, jestli někdo zkusí trávu, nebo ne.

„Ale rozhodně z toho nedělat exemplární případy, vyhodit někoho ze školy čtrnáct dní před maturitou jen kvůli marihuaně, ne kvůli špatným výsledkům. To je zločin a těžce asociální jednání školy,“ tvrdí a argumentuje tím, že pokud se u jedince experimentujícího s drogou projeví problém, je třeba mu věnovat zvýšenou pozornost a problém řešit. Trestem a vyloučením z kolektivu se podle Doudy riziko, že se zhrzený a vyloučený experimentátor skutečně stane závislým na drogách, podstatně zvyšuje. S tím ostře nesouhlasí učitelé, kteří mají často zkouřené studenty učit. „Když vám přijde na hodinu partička zhulených puberťáků, nedá se to vydržet. A něco je naučit? To je absolutně nemožné. Nesoustředí se, chichotají, nemají o vyučování zájem,“ tvrdí například učitelka střední školy v pražských Vršovicích.

Nepřeje si však uvádět jméno své ani školy, aby si nedělala špatnou reklamu.

Represe nic neřeší

Odborníci jsou zajedno v tom, že represivní přístup k pěstitelům a uživatelům marihuany je kontraproduktivní a přináší více škody než užitku. Stát přesto pokračuje v jejich pronásledování. Proti tomu začínají vystupovat i někteří politici. „I přes upozorňování odborníků i samotných konzumentů, že zpřísněním zákona dojde k vytvoření trhu s marihuanou, byla v roce 1999 přijata represivní novela zákona,“ říká šéf severočeské organizace Strany zelených Stanislav Penc. Tabuizace pohledu na konopí a marihuanu je podle něj přímým důsledkem kriminalizace skoro třetiny mladé generace. „V poslední zprávě monitorovacího střediska pro drogovou situaci vlády ČR se konstatuje (jako již poněkolikáté), že represe je drahá a nepřináší kýžené ovoce v podobě omezení černého trhu. Takto by zodpovědný stát neměl uměle vytvářet oběti trestné činnosti a zisky pro mafii,“ zdůrazňuje a prosazuje, aby se řešení drogové problematiky v České republice vrátilo z rukou policistů a soudců do rukou odborníků, psychologů a lékařů. To by ostatně prospělo i mnoha ostatním oborům lidské činnosti, ať je to kultura, věda, nebo zdravotnictví.

LÉČEBNÉ ÚČINKY KONOPÍ

rozšíření bronchů – bronchiální astma

antiemetický účinek – prevence dávení/zvracení způsobené cytostatiky

povzbuzení chuti k jídlu – paliativní léčba anorexie způsobené opiáty, antivirálními léky, nemocemi souvisejícími s AIDS či pokročilým stadiem rakoviny

analgezie – bolesti rakoviny, pooperační bolesti, fantomová bolest; roztroušená skleróza, dětská mozková obrna, poranění míchy

snížení nitroočního tlaku – zelený oční zákal

protikřečový účinek – epilepsie,

léčba poruch pohybového ústrojí – Huntingtonova choroba, Parkinsonova choroba

neuroprotektivní účinek – zranění hlavy, snížení poškození způsobeného mozkovou mrtvicí

Může hrát svoji roli i u Alzheimerova onemocnění či při revmatoidní artritidě.

HLAVNÍM PROBLÉMEM použití konopí v lékařství je skutečnost, že je zapsáno na černé listině, kam by spíše patřil alkohol a tabák

18.6.2008

Hospodářské noviny

Zelená »válka«: Bursík ustupuje

Jan Kubita

Pevně věřím, že je to jenom z hlouposti, pronesl včera odpoledne lídr královéhradeckých zelených Stanislav Penc, když opouštěl tiskovou konferenci poslankyň strany Olgy Zubové a Věry Jakubkové. Přišel se na ni podívat, protože nechápal, proč se obě jeho kolegyně rozhodly najednou »torpédovat« vládu, kterou rok a půl podporovaly.

Zelené poslankyně Zubová a Jakubková včera pokračovaly v souboji s předsedou zelených Martinem Bursíkem a zbytkem šestičlenného poslaneckého klubu. Předložily čtyři návrhy, které působí jako podmínky, ale prý o žádné podmínky nejde. Dohromady znamenají jedno: Bursík, další tři ministři zelených a všichni poslanci mají hlasovat tak, jak bude chtít širší vedení Strany zelených. To dnes do značné míry ovládá levicovější část strany. Nebo lépe řečeno ta část strany, která není příliš spokojena s tím, že zelení vládnou společně s ODS.

Bursík včera udělal vstřícné gesto a slíbil, že bude s oběma poslankyněmi jednat. V pondělí udělala vstřícné gesto šéfka klubu zelených Kateřina Jacques, když rezignovala na svůj post. »Špatná komunikace« byla totiž zatím jediným důvodem hrozby odchodu z klubu zelených, který za dva týdny sporů dokázaly Zubová s Jakubkovou zformulovat.

Když jsou dva zelení...

Celý konflikt ovšem pramení z něčeho jiného. Odstartoval ho loňský nucený odchod první místopředsedkyně zelených Dany Kuchtové z pozice ministryně školství. Kolem Kuchtové se záhy shromáždili všichni ti, kterým se nelíbí vládnutí s pravicovou ODS. Ti Bursíkovi vytrvale vyčítají, že občanským demokratům příliš ustupuje. Bez ohledu na to, že jsou miniaturní parlamentní stranou, se na něj zlobí, že prosazuje ve vládě málo z programu zelených. (Část ODS přitom zase vyčítá svému předsedovi Mirku Topolánkovi, že ve vládě příliš ustupuje zeleným.)

Bursík a například šéfka sněmovního klubu se brání tím, že se snaží vnitřní opozici u zelených k ničemu nepouštět. Spory dnes ale přerostly v osobní válku. V únoru poslal Bursík Zubové omylem e-mail, ve kterém ji označil za »krávu«. Šéfka klubu Jacques nechala minulý týden zamknout před asistenty Zubové i Jakubkové některé kanceláře ve sněmovně. A Bursík se tento týden dokonce omluvil premiéru Topolánkovi za usnesení širšího vedení strany, které ovládá křídlo Kuchtové.

Jak rozbít nechtěně vládu

Včera odpoledne Zubová a Jakubková nakonec oznámily, že z klubu neodejdou. Zatím. Zopakovaly také, že nechtějí ani rozbít vládu. Zároveň ale trvají na tom, že ji budou nadále podporovat jen v tom, co je napsáno v programovém prohlášení vlády. Tam ale chybí mnoho z toho, co vláda chystá ještě prosadit, a premiér Topolánek už avizoval, že vláda skončí, pokud nebude moci pokračovat v reformách.

»Nejsme v situaci, kdy bychom mohli chtít prosazovat všechny body našeho programu,« reagoval včera Bursík. Oběma poslankyním, které se v půlce volebního období rozhodly, že se jim společné vládnutí s ODS už tolik nelíbí, ovšem včera slíbil osobní jednání o jejich požadavcích. Co se stane, když nebudou splněny, nedokázaly Zubová s Jakubkovou ani včera říct.

18.6.2008

Právo

Zelené rebelky daly Bursíkovi nůž na krk

Petr Janiš

Odbojné poslankyně zelených Věra Jakubková a Olga Zubová za sebou včera ještě nepráskly dveřmi sněmovního klubu, ale předsedovi Martinu Bursíkovi daly týden na splnění čtyř podmínek, aby neodešly.

Ty však Bursík těžko skousne. Už se proti některým z nich ozval. Mezi podmínkami totiž je i požadavek jednomyslnosti při rozhodování poslanců SZ, neboli fakticky právo veta. Nebo snaha otevřít dveře na schůze klubu příznivcům rebelek z vedení strany a z republikové rady.

Tak by se mohla jednání účastnit první místopředsedkyně Dana Kuchtová nebo Matěj Stropnický, které Bursík považuje za fundamentalisty. Obě poslankyně potvrdily, že hrozba jejich odchodu z klubu trvá.

(Pokračování na str. 5) Zelené rebelky Zubová a Jakubková daly Bursíkovi nůž na krk

(Pokračování ze str. 1) Poslankyně však dodaly, že budou podporovat návrhy obsažené v koaličním programu.

Poslankyně žádají, aby poslanci zelených vycházeli z programu strany a brali na zřetel postoje vedení, tedy i Kuchtové.

„Jsou to čtyři body, které jsme navrhly k jednání, nejsou to naše ultimativní podmínky,“ řekla Zubová. Bursík vznik platformy pro řešení situace přivítal, včera však klub podmínky teprve začal probírat. Rebelky podmínky označily za minimální. Žádají: * všechna jednání klubu otevřít vedení strany a republikové rady

* vycházet z programu SZ, koaliční dohody a programu vlády. Rozhodnutí nad jejich rámec předjednat v klubu. Při nedohodě zveřejňovat i menšinové názory

* respektovat usnesení nejvyšších orgánů SZ

* rozhodovat nikoliv hlasováním, ale shodou.

Konsenzus všech šesti poslanců znamená de facto právo veta u sporných otázek. Zajímavé by to bylo třeba u radaru, s nímž Bursík na rozdíl od rebelek souhlasí. „Naše hlasování velmi často dopadají 4 ku 2, a pak jsou prezentována jako hlasování, která prošla. My bychom rády, abychom ke stanovisku klubu dospěli konsenzem, nikoli hlasováním,“ řekla Zubová.

Bursík tomu oponoval: „Přijímat závěry klubu výhradně konsenzem se nám nezdá být příliš praktické. Samozřejmě není cílem se přehlasovávat čtyři ku dvoum. Není ani cílem přehlasovávat se dvě ku čtyřem.“

Podle něho se dlouhodobě nedaří dojít ke shodě v klubu. „Najednou si vytknout metu, že dojde k pravdě a lásce, že se shodneme kompletně na všem a takhle efektivně dokážeme fungovat jako klub, není úplně realistické,“ doplnil Bursík.

Nastrčený Rabas?

Po pondělní rezignaci Kateřiny Jacques na post šéfky klubu se včera Zubová vzdala funkce jeho první místopředsedkyně. Šestičlenný klub má ještě jednoho místopředsedu – Přemysla Rabase. Ten podle informací Práva v pondělí večer odletěl do Afriky a má se vrátit až ve čtvrtek. Klub tak do té doby bude svolávat Bursík. Zubová i Jakubková oznámily, že o žádné funkce nestojí. Rabas je tak jediným kandidátem na předsedu klubu, protože Bursík a Ondřej Liška jsou ministry. V kuloárech se ale spekuluje, že Rabas bude šéfem formálním a za klub by pak mohla jednat Jacques v roli místopředsedkyně.

Na včerejší brífink rebelek se přišla podívat část strany, mj. její šéf na Královéhradecku a Bursíkův asistent Stanislav Penc, který ho označil za hloupost: „Také mám spoustu věcí na srdci, a nesvolám tiskovou konferenci.“

Opačný názor má Stropnický. „Stranu zelených dnes reprezentují důvěryhodněji poslankyně Jakubková a Zubová. Drží se našeho programu, toho, co jsme slíbili voličům. My jsme nekandidovali v žádné koalici,“ řekl Právu. Stropnický je asistentem Zubové ve Sněmovně a místopředsedou republikové rady, kterou Zubová vede.

Bursík některá usnesení rady označuje za iracionální. Za sobotní stanovisko, podle něhož by SZ měla opustit koalici, pokud se budou privatizovat nemocnice, se dokonce Mirku Topolánkovi prostřednictvím Práva omluvil.

Přilil tím olej do vnitrostranického ohně. Jakubková žádá, aby se Bursík už napříště „za usnesení republikové rady panu premiérovi neomlouval“.

17.6.2008

ČT 1 Události

Situace ve Straně zelených se uklidňuje

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

Rebelující poslankyně zelených Věra Jakubková a Olga Zubová z poslaneckého klubu strany zatím neodcházejí, ale kladou si podmínky, které zformulovaly do čtyř bodů. Navíc se Olga Zubová vzdala postu místopředsedkyně poslaneckého klubu. Následovala tak Kateřinu Jacques, která včera odstoupila z čela frakce, a tak jsou zelení v sněmovně momentálně bez vedení.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Zelených poslanců je stále šest, Olga Zubová a Věra Jakubková, které od minulého týdne hrozily odchodem z klubu ale chtějí změnit způsob jeho jednání, pokud v něm mají dál pracovat.

Věra JAKUBKOVÁ, poslankyně /Strana zelených/

--------------------

Všechna jednání poslaneckého klubu Strany zelených budou otevřená vedení Strany zelených a republikové rady.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Už by se tedy neměla opakovat situace z minulého týdne, kdy z jednání klubu byla vyloučena první místopředsedkyně strany Dana Kuchtová. Zubová a Jakubková také žádají, aby poslanci ke svým rozhodnutím došli konsensem, nikoliv hlasováním. V praxi by tak rozhodnutí mohl zablokovat nesouhlas jediného poslance a klub by se do konce volebního období nemusel na ničem shodnout.

Věra JAKUBKOVÁ, poslankyně /Strana zelených/

--------------------

Ano, to riziko tady je. Může to nastat.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Návrh přijímat závěry klubu výhradně konsensem se nám nezdá být úplně praktický, ale samozřejmě, že není cílem přehlasovávat se 4:2, ale není ani cílem přehlasovávat se 2:4.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

A další podmínky. Poslanci budou respektovat usnesení republikové rady. U rozhodnutí nad rámec koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády by při nedohodě v klubu měly být slyšet i názory proti.

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Opravdu není možné, aby někdo prezentoval například svůj názor na radar, který je evidentně menšinový ve straně jako názor Strany zelených.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová chtějí své požadavky projednat do týdne. Odmítli ale říct, jestli by neúspěch jednání znamenal jejich odchod z klubu. Tisková konference, kde poslankyně své požadavky představily, se očekávala s velkým napětím i u samotných zelených. Podle jejich slov do poslední chvíle netušili, s čím poslankyně vystoupí. V sále se tak vedle novinářů usadili i zástupci strany a netajili se svým nesouhlasem.

Stanislav PENC, asistent Martina Bursíka

--------------------

Ty lidi nějak nechápou, co znamená skutečná politika a reálná politika. Mají pocit, že formou nátlaku a formou vyhrožování se dají věci měnit.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Jak vedení strany, tak rebelující poslankyně teď nejčastěji skloňují slova ochota jednat. První test soudržnosti v klubu zelených přijde už zítra na mimořádné schůzi sněmovny.

Situace ve Straně zelených se uklidňuje

17.6.2008 ČT 24 str. 02 19:00 Události

Bohumil KLEPETKO, moderátor

--------------------

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Věra JAKUBKOVÁ, poslankyně /Strana zelených/

--------------------

Všechna jednání poslaneckého klubu Strany zelených budou otevřená vedení Strany zelených a republikové rady.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Věra JAKUBKOVÁ, poslankyně /Strana zelených/

--------------------

Ano, to riziko tady je. Může to nastat.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

--------------------

Návrh přijímat závěry klubu výhradně konsensem se nám nezdá být úplně praktický, ale samozřejmě, že není cílem přehlasovávat se 4:2, ale není ani cílem přehlasovávat se 2:4.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Dana KUCHTOVÁ, místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Opravdu není možné, aby někdo prezentoval například svůj názor na radar, který je evidentně menšinový ve straně jako názor Strany zelených.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Stanislav PENC, asistent Martina Bursíka

--------------------

Ty lidi nějak nechápou, co znamená skutečná politika a reálná politika. Mají pocit, že formou nátlaku a formou vyhrožování se dají věci měnit.

Olga MÁLKOVÁ, redaktorka

Zina PLCHOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Jak vedení strany, tak rebelující poslankyně teď nejčastěji skloňují slova ochota jednat. První test soudržnosti v klubu zelených přijde už zítra na mimořádné schůzi sněmovny.

Klub zelených zůstává pohromadě

17.6.2008 Prima TV str. 02 18:55 Zprávy TV Prima

Pavel ZUNA, moderátor

--------------------

Krize ve Straně zelených zatím nekončí. Křídlo vedené Martinem Bursíkem se dnes snažilo najít shodu s rebelujícími poslankyněmi. Výsledkem je dohoda o pokusu o dohodu. Pozorovatelé si teď kladou otázku, jestli už osobní nevraživost uvnitř strany nedošla tak daleko, že kompromis nebude možný.

Martin ERVA, redaktor

--------------------

Zatímco v parlamentních palácích vládne klid a mír, v miniaturním klubu Strany zelených jedna krize střídá druhou. Včera odstoupila Kateřina Jacques z postu předsedkyně klubu šesti poslanců. Podle všeho tak zabránila odchodu poslankyň Jakubkové a Zubové z frakce. Dnes na oplátku odstoupila Olga Zubová.

Martin BURSÍK, vicepremiér, předseda strany /SZ/

--------------------

Ten včerejší krok Kateřiny Jacques vedl k odblokování té situace.

Martin ERVA, redaktor

--------------------

A výsledek dnešního jednání? Rebelky mají podmínky. Poslanecký klub bude rozhodovat jednomyslně a na jeho jednání budou moci chodit všichni členové strany.

Olga ZUBOVÁ, poslankyně /SZ/

--------------------

Berte toto naše vystoupení jako dohodu o smlouvě budoucí, respektive smlouvu o smlouvě budoucí.

Martin ERVA, redaktor

--------------------

Tiskovou konferenci obou rebelek si přišla poslechnout řada zelených z Bursíkova křídla.

Stanislav PENC, předseda královéhradecké organizace strany /SZ/

--------------------

Proč to dělají dvě poslankyně Strany zelených, proč v podstatě torpédujou na naši účast ve vládě? Já bych chtěl věřit, že to je z hlouposti, no.

Martin ERVA, redaktor

--------------------

A poté během rozhovoru s Martinem Bursíkem si jeho věty zase hlídali lidé z křídla Dany Kuchtové.

Martin BURSÍK, vicepremiér, předseda strany /SZ/

--------------------

To je v takovém stavu, že tu důvěru nevrátíme zpátky přeci během jednání, které trvalo takhle krátce.

Martin ERVA, redaktor

--------------------

Martinu Bursíkovi tak po dnešku přibyla nová funkce. Vedle strany a ministerstva pro životní prostředí bude zatím řídit také poslanecký klub. Ten kvůli sporu poslankyň zůstal totiž bez vedení.

17.6.2008

TV Nova

19:30 Televizní noviny

Spor ve Straně zelených graduje

Markéta FIALOVÁ, moderátorka

--------------------

Mirek Topolánek se ani po dnešním jednání poslaneckého klubu Strany zelených nemůže stoprocentně spolehnout na podporu nejmenší vládní strany. Včera sice odstoupila z vedení klubu Kateřina Jacques, údajně tím chtěla uklidnit spory ve straně, to se jí ale úplně nepovedlo. Rebelky Olga Zubová a Věra Jakubková sice dnes řekly, že zůstanou v poslaneckém klubu, přesto si ale kladou jisté podmínky.

Vladimír KEBLŮŠEK, redaktor

--------------------

O zelené se říká, že uklidňuje, možná by se na ní měli koukat víc ve Straně zelených, tam se totiž o klidu rozhodně mluvit nedá. Rebelky Olga Zubová a Věra Jakubková už několik dnů pořádně motají hlavu lidem kolem Martina Bursíka. Dnes měly oznámit, jestli zůstanou v poslaneckém klubu nebo ne. Svolaly dokonce mimořádnou tiskovku, jenže kromě novinářů přišli i členové strany. Důvod? Prý jim na klubu rebelky pouze řekly:

Stanislav PENC, Strana zelených, Královéhradecký kraj

--------------------

Teď vám k tomu moc neřekneme, máme svolanou s novináře tiskovou konferenci na druhou hodinu. Tam jim jdeme říct čtyři body a potom se vrátíme a budeme dál jednat.

Olga ZUBOVÁ, poslankyně SZ

--------------------

To je pro nás překvapivé, že nevědí, co chceme oznámit, protože jsme v podstatě prodiskutovali všechno, co jsme tady dnes přednesly.

Vladimír KEBLŮŠEK, redaktor

--------------------

Bránily se obě poslankyně. Pak přednesly svoje čtyři požadavky, mezi nimi třeba i ten, že jednání klubu budou otevřena všema, anebo že by se mělo více přihlížet k programu zelených.

Věra JAKUBKOVÁ, poslankyně SZ

--------------------

Pro odblokování jednání se po včerejším vstřícném gestu Kateřiny Jacques i Olga Zubová vzdala funkce první místopředsedkyně poslaneckého klubu.

Martin BURSÍK, předseda SZ

--------------------

Ten včerejší krok Kateřiny Jacques vedl k odblokování té situace, že se nám podařilo vytvořit prostředí a platformu k zahájení diskuse o těch vnitrostranických záležitostech.

Vladimír KEBLŮŠEK, redaktor

--------------------

Obě rebelky chtějí projednat svoje připomínky během jednoho týdne. To, jestli by nakonec z klubu opravdu odešly, dnes už nechtěly komentovat.

9.6.2008

Parlamentní zpravodaj

str. 22 Ekologie v politice

Od Brontosaura k Buršíkovi

David Klimeš

Ekologické hnutí bylo v Čechách silné už za komunismu. Politicky zaměřeným ochranářům přírody však trvalo 15 let, než našli takovou politiku, která by je dostala do Poslanecké sněmovny.

Vždyť my víme, že v Praze nebo v Plzni či jinde, kolik je tam I špíny, tedy ve vzduchu mám na mysli. Kolik je tam kysličníku siřičitého, to můžeme změřit, víme to, no, k tomu nepotřebujeme, aby nám to někdo říkal.

My víme taky, kdy to chceme realizovat, kolik na to máme, jestli na to vůbec máme, jestli to vůbec můžeme udělat.

Mám na mysli různá ta ekologická hnutí, ale my potrebujem, aby vzali, prostě aby se sebrali konečně, řekněme, a šli vyčistit konečně ten potok, pomohli a ne dělali demonstrace, chodili po náměstích a křičeli prostě udělejte spalovnu, jinou spalovnu v Plzni nebo něco jiného takového." Známá zmatená slova generálního tajemníka ÚV KSČ, která pronesl roku 1989 na Červeném Hrádku, dokonale ilustrovala, jak nebezpečná byla pro komunisty kombinace čím dál víc znečištěné republiky a sílícího ekologického hnutí požadujícího nápravu. Z apolitického mládežnického hnutí pod křídly Socialistického svazu mládeže se totiž brzy vytvořilo jedno z protestních center proti husákovské komunistické byrokracii. Známé Hnutí Brontosaurus vzniklo už v roce 1974, Roce životního prostředí pod záštitou OSN.

Motto akce organizované Ústavem krajinné ekologie ČSAV a Mladým světem znělo: „Brontosaurus to nepřežil, protože přerostl své možnosti." Z prázdninových táborů a již zmiňovaného „čištění potoka" z konce 80. let se ale stalo robustní a populární hnutí upozorňující na zhoršující se přírodní podmínky v Československu. Po revoluci mnozí mladí „Brontíci" zamířili do různých politických stran prosazovat své zelené myšlenky. Samotné hnutí se vrátilo k apolitické ochraně životní prostředí a volnočasovým aktivitám pro mládež: „Jako zájemce o naši činnost můžete s Brontosauruem kosit vzácné orchidejové louky, udržovat naučné stezky, pomáhat na biofarmách, sázet s alternativními lesníky přirozené lesy anebo vysazovat nové aleje, opravovat staré prameny, boží muka, pracovat na zajištění zřícenin hradů, či udržovat zámecké parky," láká dnes hnutí nové členy.

Dobře načasovaný příchod Buršíka Mnohým dospělým členům ekologických hnutí však po roce 1989 kosení orchidejových luk nestačilo. Už na konci roku 1989 v Brně vznikla Strana zelených (SZ). Nicméně zůstala jen okrajovou partají.

Ti, kteří nesouhlasili s tezí Václava Klause o ekologii „jako třešničce na dortu", hledali své politické angažmá v úspěšnějších stranách včetně ODS, které však prioritně na ekologii nestavěly. Typickým příkladem „politického turismu" zeleně smýšlejících lidí v 90. letech je právě dnešní předseda SZ Martin Buršík. Ten přes Občanské fórum a strany Jiřího Dienstbiera doplul až do náruče pravicové KDU-ČSL. Zatímco několik málo straníků SZ sepisovalo pouze proklamace, on jako poslanec České národní rady za OF přispěl k několika zákonům, včetně toho o ochraně přírody a krajiny. V roce 1998 (tentokrát na cestě od Svobodných demokratů k lidovcům) se stal ministrem životního prostředí v Tošovského vládě. V roce 2002 (na cestě od lidovců k zeleným) radil ministrovi životního prostředí v socialistické vládě.

Jeho vstup do SZ v roce 2004 celkem dobře ilustruje, kdy se zelená politika stala sympatickou i většinovému voliči a pragmatici typu Buršíka usoudili, že má budoucnost na politické scéně.

Zelená prokládaná všemi barvami Souboj o podobu strany na počátku milénia dobře ilustrovalo vnitřní pnutí v celém zeleném hnutí. Mezi lety 2002 a 2003 stranu ovládli Jan Beránek, Jakub Patočka a spřátelené radikální ekologické sdružení. Tato „tmavozelená revoluce" však skončila neúspěchem a umírněnější opozice v září 2005 dosadila do čela čerstvého straníka Martina Buršíka. Ten omezil útoky na ODS, všeobecně potlačil radikalitu strany a úspěch se okamžitě dostavil. V únoru 2006, několik měsíců před volbami, SZ překročila ve výzkumech veřejného mínění pětiprocentní hranici.

Buršíkovi se podařilo do voleb vyslat podivnou skrumáž lidí. Ale zafungovalo to. Písničkář Jiří Dědeček kandidoval jako lídr na Vysočině, následovaný namátkově Jaroslavem Hutkou, občanským aktivistou Petrem Uhlem, jihočeskou matkou Danou Kuchtovou, stavitelem „větrníků" Petrem Pávkem, chovatelem koz Stanislavem Pencem či šéfem Podkrušnohorského zooparku Přemyslem Rabasem. Vrcholem názorové rozplizlosti byl dohled ze zadních řad kandidátek od bývalých republikánů Zdeňka Legáta a Roberta Gruzovského. Kdyby všechny nespojovalo obecné lamentování nad permanentně opomíjeným životním prostředím ze strany dosavadních politických elit, zelené by jen těžko něco udrželo před volbami pohromadě. Uhl už od 60. let atakuje mocné levicovými koncepty (už ve straně od minulého roku není), Penc chová kozy, štve Paroubka a razí trochu anarchistická hesla. Napravo jezdí na řvoucí motorce někdejší mluvčí konzervativní pravicové ODA a nynější stavitel „větrníků" v Jindřichovicích pod Smrkem Petr Pávek. A nejvyšší post patří konzervativnímu politikovi Martinu Buršíkovi.

Úspěch - jak dlouho potrvá?

Ve volbách do Polanecké sněmovny SZ získala 6,29 % hlasů. Tím však příběh o šťastném Buršíkovi nekončí. Úspěch totiž ukázal, jak hluboké je štěpení ve straně. Trockista Uhl rychle odpadl, nicméně nynější duo Kuchtová-Stropnický Buršíkovi zle zatápí. V Buršíkem dohodnuté koalici s ODS a lidovci se navíc třenice snadno projevují. Zatímco opozice ze strany Matěje Stropnického (před volbami jej podpořil i exprezident Václav Havel) je spíše ideologická a Stropnický je jednou z hlavních postav protestu proti radarové základně, okruh rebelů okolo bývalé ministryně Dany Kuchtové je dokladem o mocenské nezkušenosti mladé vládní strany. Například když předseda olomouckých zelených Martin Tichý vyzývá Buršíka k odchodu, každý ví, že jde nejspíš jen o mstu muže, který musel s Kuchtovou odejít z ministerstva školství. Boj s tmavě zelenou Pro Buršíka nastávají proto ta nejhorší léta. V těchto volbách ještě před hlavními stranami snadno obhájil „monopol" na zelené recepty pro republiku. ODS má léta skvělé, ale u straníků těžko prosaditelné koncepty navrhované expertem Bedřichem Moldanem. ČSSD, vědoma si sílících zelených, narychlo před volbami spíchla Zelený manifest ČSSD, nyní právem zapomenutý. Půjdou ale do příštích voleb velké strany opět takto nepřipraveny? Těžko. Buršíka čeká (pokud se tedy v předsednickém křesle strany udrží) „německá cesta", kterou si prošli v 80. letech němečtí Zelení, od radikální a nevypočitatelné strany v solidního a předvídatelného koaličního partnera, se kterým se dá dlouhodobě počítat. Boj Buršíka stále ještě není u konce. Střet o nesmlouvavý ekologismus s Patočkou, Beránkem či jejich nynějšími nástupci ještě bude pokračovat. Pokud zvítězí „tmavozelení", mnozí radikální ekologové zatleskají. Ale celkem jistě je za to voliči v příštích volbách odmění odchodem ze sněmovních lavic a zkrachovalí zelení politici se budou tak akorát moci vrátit do svých nevládních organizací, případně letitého Brontosaura.

***

Stranu zelených čeká ještě dlouhá cesta - měla by se z radikální a nevypočitatelné strany změnit v solidního a předvídatelného koaličního partnera, se kterým se dá na politické scéně dlouhodobě počítat.

Předsedové Strany zelených

1990-1991: Jan Martin Ječmínek

1991-1992: Aleš Mucha

10/1992-10/1995: Jaroslav Vlček

10/1995-3/1999: Emil Zeman

3/1999-3/2002: Jiří Čejka

3/2002-4/2003: Miroslav Rokos

4/2003-9/2005: Jan Beránek

od září 2005: Martin Buršík

Volební výsledky Strany zelených

1990 Česká národní rada: 4,1 % - bez mandátu

1990 Česká národní rada: jako součást koalice Liberálně sociální unie 6,5 % - 3 mandáty z 18

1996 Poslanecká sněmovna: nezúčastnila se (nezaplatila volební kauci)

1996 Senát: kandidáti v 21 okrscích, nejlepší výsledek -18,31 % (Jaroslav Krákora, Chomutovsko)

1998 Poslanecká sněmovna: 1,1 %

1998 Senát: Karlovy Vary 11,0 %; Praha 11 9,7 %; Praha 10 3,1 %

2000 Senát: České Budějovice 2,3 %

2002 Poslanecká sněmovna: 2,4 %

2002 Senát: Cheb 4,4 %; Praha 5 7,0 %; Přerov - kandidát odstoupil

2004 Evropský parlament: 3,2 %; Krajské volby listopad 2004: V Jihomoravském kraji SZ postavila s Liberální reformní

stranou (LiRA) společnou kandidátku Zelená pro Moravu. Ta získala 5,08 % hlasů a tři křesla. Podle počtu preferenčních hlasů byli zvoleni: nestraník Mojmír Vlašín navržený SZ z 16. místa kandidátky, členka SZ a starostka MČ Brno-Nový Lískovec Jana Drápalová z 22. místa kandidátky a volební lídr Jiří Low, nestraník navržený LiRA. Senátní volby listopad 2004:1 mandát - nestraník Jaromír Štětina ve volebním obvodě Praha 10 (ve 2. kole porazil kandidáta ODS) 2006 Poslanecká sněmovna: 6,3 % - 6 mandátů Komunální volby říjen 2006:446 zastupitelů (0,71%, s odstupem 7. místo), 5,3 % hlasů, v přepočtu na voliče asi 4,1 % (11); úspěch v Brně Senátní volby říjen 2006: - z 19 kandidátů do 2. kola postoupil pouze nestraník MUDr. Pavel Klener v obvodu Praha 12, poražen kandidátem ODS (zisk 12,8 a 37,6 %)

Foto autor| FOTO ČTK

15.5.2008

ČT 1

18:00 Večerník z Čech

Královéhradecký úřad bude zveřejňovat zápisy z jednání výborů

Eva SOUHRADOVÁ; moderátorka

--------------------

Pokud vás zajímá, co se děje v českých krajích, jste na správném programu, vítejte u Večerníku.

Pod větší kontrolu lidí se dostávají zastupitelé Královéhradeckého kraje. Úřad totiž bude na internetu zveřejňovat zápisy z jednání výborů. Jde o reakci na kritiku veřejnosti, hlavně aktivisty Stanislava Pence. Přímo na jednání výboru se ale lidé nedostanou.

Přemysl ŠRÁMEK; redaktor

--------------------

Když chtěl Stanislav Penc vědět, jak pracují výbory kraje, požádal o zápisy z jednání za posledních pět let, za dva měsíce dokumenty za tři sta padesát korun dostal, ale některé z nich byly téměř celé začerněné, to by mělo být minulostí. Zastupitelé rozhodli, že zápisy z výborů budou na internetu.

Karel BAŠE; právník, Královéhradecký kraj

--------------------

Občané nyní nebudou muset podávat žádosti, víceméně budou moci se seznámit se zápisem bezprostředně pouze připojením na webové stránky kraje.

Rostislav VŠETEČKA; náměstek hejtmana, Královéhradecký kraj /ODS/

--------------------

Změna jednacího řádu byla i reakcí právě na vystoupení pana Stanislava Pence a některých dalších občanů.

Stanislav PENC; předseda, Královéhradecký kraj /SZ/

--------------------

Je to dobrý posun. Je jenom takový tristní, že to je až osm let po dvou funkčních obdobích krajskýho zastupitelstva.

Přemysl ŠRÁMEK; redaktor

--------------------

Začerňování některých pasáží se však kraj podle Karla Bašeho nevyhne.

Karel BAŠE; právník, Královéhradecký kraj

--------------------

Mohlo by dojít k situaci, že porušíme ustanovení zákona o ochraně osobních údajů.

Stanislav PENC; předseda, Královéhradecký kraj /SZ/

--------------------

V okamžiku, když v zápise bude začerněna adresa, anebo zdravotní stav někoho, kdo žádá o nějaký finanční příspěvek, tak je to v pořádku.

Přemysl ŠRÁMEK; redaktor

--------------------

Zastupitelé kraje naopak odmítli požadavek, aby jednání výborů byla veřejná.

Rostislav VŠETEČKA; náměstek hejtmana, Královéhradecký kraj /ODS/

--------------------

Občan, bude-li mít zájem, může požádat o účast a z devadesáti devíti procent mu bude samozřejmě účast umožněna.

Stanislav PENC; předseda, Královéhradecký kraj /SZ/

--------------------

Já se obrátím na správní soud a budu chtít výklad v tý věci.

Přemysl ŠRÁMEK; redaktor

--------------------

První zápisy z jednání výborů by se na internetu měly objevit už příští měsíc.

6.5.2008

Právo

str. 12 Východní Čechy

Zelení chtějí v Senátu písničkáře Dobeše

Vladislav Prouza

Lídrem do voleb v Královéhradeckém kraji bude učitel Jan Balcar * Strana sází na otevřenost a týmovou práci

Stranu zelených v Královéhradeckém kraji povede do podzimních krajských voleb 33letý učitel z Úpice a šéf obecně prospěšné společnosti Království-Jestřebí hory Jan Balcar. Mezi kandidáty do Senátu je po nedělní krajské konferenci za okres Hradec Králové i písničkář Pavel Dobeš, kandidující za okres Hradec Králové.

Zelení chtějí podle krajského šéfa strany Stanislav Pence prosazovat především větší otevřenost kraje vůči veřejnosti. „Chceme změnit neprůhlednost rozhodování krajských orgánů,“ tvrdí Penc, jenž nedávno inicioval možnou změnu v záležitosti úplného zveřejňování zápisů z jednání krajských komisí.

Strany mající na kraji zástupce včetně dominantní ODS, vedené do krajských voleb hejtmanem Pavlem Bradíkem, zprvu nechtěly o větší otevřenosti podle Pence slyšet. „Ačkoli nemáme na kraji zástupce, podařilo se díky podpoře v zákoně vyvolat jednání, které bude v květnu rozhodovat o zmiňované větší otevřenosti kraje,“ přiblížil Penc.

„Nejde o ambice jednotlivce, ale o tým nabízející nutné změny,“ podotkl lídr Balcar.

Krajské volby v Královéhradeckém kraji vyhrála v roce 2004 ODS s 21 křesly, která vytvořila v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu koalici se zástupci SNK -sdružení nezávislých se třemi mandáty. Komunisté obsadili osm křesel, sociální demokraté šest, lidovci mají pět míst a dva mandáty získala koalice Volba pro kraj.

Dobeš: senát není námět na písničku

Velmi otevřeně reagoval na čerstvou nominaci do senátních voleb písničkář Pavel Dobeš trvale žijící v Hradci Králové. „Přiznám se, že jsem trochu zaskočen. Včera mne zvolili. Dnes bych nerad dělal oficiální prohlášení. Musím si to nejprve srovnat v hlavě,“ řekl v pondělí odpoledne Právu Dobeš, který naposledy kandidoval za Stranu zelených před čtyřmi lety do krajského zastupitelstva. „Ačkoli nebyl lídrem, dostal největší počet preferenčních hlasů,“ upřesnil Penc. Dobeš v případě zvolení do senátu začne řešit otázku, zda nepověsí folkovou kytaru načas na hřebík. „Běhá mi hlavou, pokud budu senátorem, zda nadále stejně intenzívně hrát nebo nehrát. Nevím, jestli lze skloubit kombinaci písničkář-senátor a zda si to veřejnost umí představit. I když v minulosti jsem něco podobného několikrát udělal a vždy mi to vyšlo. Kdysi si málokdo uměl představit, že někdo bude zpívat ostravským přízvukem, nebo když jsem byl onehdy možná jediným folkařem, který vystupoval nerozcuchaný a nažehlený,“ vzpomíná Dobeš mající ve volbách do senátu za soupeře mj. ředitele nemocnic ve Vrchlabí a Hradci Králové Vladimíra Drymla (ČSSD) a Leoše Hegra za ODS.

„Dobeše mám rád jako písničkáře,“ podotkl včera Dryml.

Námět na písničku v nadcházejících senátních volbách Dobeš nevidí. „Bylo by to smutné téma, kterých je všude kolem dost. Raději píšu veselé písničky,“ řekl v pondělí Dobeš.

***

Chceme změnit neprůhlednost rozhodování krajských orgánů Stanislav Penc, předseda Strany zelených Královéhradeckého kraje

Foto popis| Pavel Dobeš

Regionální mutace| Právo - Východní Čechy

25.4.2008

Hospodářské noviny str. 13 sport

Olympionici nejsou zbabělí, hájil se Jirásek

Josef Káninský

PRAHA, 25. 4. 2008

»Lidská práva ano, bojkot her ne« - do tohoto hesla shrnul předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek prohlášení přijaté k lidským právům v Číně na včerejším plenárním zasedání ČOV. Proti se zvedl jeden hlas, v menšině zůstal i názor, že stanovisko je vůči výzvám k bojkotu měkké.

Skupina aktivistů chystala u dějiště zasedání, před pražským sídlem Autoklubu České republiky, shromáždění pod heslem »Lidská práva nejsou jen Tibet, olympijské hry nejsou jen sport«. Olympionici vyčerpali program pléna ještě před začátkem akce.

Podle Jiráska patří ČOV k radikálnějším. »Byli jsme mezi prvními pěti, kdo vydal stanovisko. Zaujali jsme ho rok před zahájením her. Když došlo k událostem v Tibetu, zveřejnili jsme ho na webových stránkách. Považuji proto za krajně nespravedlivé, když je ČOV napadán, že je zbabělý,« uvedl předseda.

Přijetí stanoviska podpořil poukazem, že jediným požadavkem ČOV vůči sportovcům a členům výpravy bude dodržování olympijské charty při zachování práva na svobodné vyjádření.

Předseda šermířského svazu František Janda považuje prohlášení za málo razantní. »Požadavek bojkotu je unfair. Obávám se, že by ti lidé ve svém svatém nadšení mohli svést sportovce k něčemu, co je pak bude mrzet.«

Za organizátory shromáždění apelujícího, že diskuse o lidských právech není politizováním her, uvedl Stanislav Penc: »Vyzýváme Český olympijský výbor, aby sám jasně deklaroval svůj protest proti porušování lidských práv v Číně a Tibetu a v tomto duchu apeloval na Mezinárodní olympijský výbor.« Jirásek nepřímo odvětil, že to už s dalšími státy Češi učinili před dvěma týdny na zasedání asociace národních olympijských výborů.

Na plénu mu oponoval pouze prezident České amatérské boxerské asociace Radim Masný. »Prohlášení je zbytečné. Pánové, co ho sestavili, nemají sílu s tím něco udělat. Každý vidí, jaká Čína je, a že to tam být nemělo,« uvedl podnikatel, jenž si odvezl zkušenosti z předolympijského turnaje, kde publikum tvořili vojáci s dětmi a město bylo »vylidněné«. Ani Masný však nesouhlasí s bojkotem her, protože pro sportovce představují obživu.

Podle výzkumu společnosti Empirica podporuje účast sportovců v Pekingu 84 procent dospělých Čechů.

O autorovi| Josef Káninský, www.ihned.cz/kaninsky

25.4.2008

Lidové noviny str. 06 Metropole/Praha

Vzkaz pro olympioniky: Podpořte Tibet

HAPPENING

PRAHA Nebojte se vyjádřit svůj nesouhlas s porušováním lidských práv v Tibetu, vzkázali včera demonstranti v Opletalově ulici českým sportovcům mířícím na olympiádu v Číně „Smyslem akce není vyhlašování bojkotu olympijským hrám, ale připomenutí olympijské myšlenky lidské důstojnosti a sounáležitosti společností,“ řekl organizátor akce Stanislav Penc. Spolu s ním tuto myšlenku přišlo říct představitelům Českého olympijského výboru, kteří odpoledne v téže ulici zasedali, několik stovek lidí. „Nechceme sportovcům bránit v aktivitě, sešli jsme se tu jako sportovní fanoušci, ale chceme svobodu projevu pro všechny sportovce,“ dodal Penc. Po osmé hodině večer na akci zahrály kapely, které se dlouhodobě vyjadřují k lidským právům, jako Létající koberec, dále interpreti Jiří Dědeček či Vladimír Merta. mas

Foto autor| Foto REUTERS - Petr Josek

25.4.2008

ČT 1

06:00 Zprávy

Akce proti porušování lidských práv v Tibetu

Aneta SAVAROVÁ; redaktorka

--------------------

Asi tři stovky lidí přišly do parku u pražského Hlavního nádraží na akci proti porušování lidských práv v Tibetu. Zástupci neziskových organizací vyzvali Český olympijský výbor, aby se jasně postavil proti této diskriminaci.

; redaktor

--------------------

Park u pražského Hlavního nádraží se ve dvě hodiny proměnil v tibetské území. Tibetskou vlajku měli na svých bedrech lidé i psi. Odpor s porušováním lidských práv vyjadřovali i transparenty, tady je jeden z nejvýstižnějších - "Tibetská olympiáda - bití, střelba, pláč". Pro tohoto muže realita, které už šest let uniká.

; účastník happeningu

--------------------

Je dobře, že se tolik o situaci v Tibetu mluví a dělají se takové akce, pro lidi tam je to čím dál horší. Jsem rád, že žiji v demokratické zemi.

Stanislav PENC; obhájce lidských práv

--------------------

Čínskej režim se zavázal, že začne lidský práva dodržovat. To se bohužel nestalo a tlakem přes olympiádu je možný možná tohohle toho docílit.

; redaktor

--------------------

Velkou roli mohou teď sehrát i sportovci. Zástupci devíti organizací předali své prohlášení delegátům Českého olympijského výboru, kteří jednali blízko místa happeningu. Výbor žádají, aby neomezoval svobodu projevu sportovců, kteří se budou chtít vyjádřit k situaci v Číně.

25.4.2008

Impuls

08:00 Zprávy

Demonstarce v Praze proti olympiádě v Číně

Jana UTTENDORFSKÁ; moderátorka

--------------------

Asi tři stovky lidí v Praze protestovaly proti porušování lidských práv v Číně. Akce samozřejmě souvisela s olympiádou v Pekingu. Na místě natáčel Alan Hejma.

Alan HEJMA; redaktor

--------------------

Protest se konal před Hlavním nádražím, protože nedaleko v budově Autoklubu jednal Český olympijský výbor.

; osoba

--------------------

Chceme připomenout olympijskýmu výboru, aby nezapomněl na to, jak se v Číně a v Tibetu porušujou lidská práva.

; osoba

--------------------

Čína sama nedodržela slib, že v době konání olympiády už lidská práva porušovat nebude.

Alan HEJMA; redaktor

--------------------

To mi řekla dvojice mladých lidí. Oba v ruce drželi tibetskou vlajku. Protestní shromáždění mělo přimět Český olympijský výbor a sportovce, aby se nebáli při hrách vyjádřit svůj názor na lidská práva. Organizátor Stanislav Penc.

Stanislav PENC; organizátor shromáždění v Praze

--------------------

Lidský práva nejsou politickou propagandou, to není jenom o sportu, to je o nějaký lidský sounáležitosti, o slušnosti mezi sebou.

Alan HEJMA; redaktor

--------------------

Český olympijský výbor se ovšem připojil k úmluvě dalších národních výborů. Ta říká, že nebudou útočit proti čínské vládě.

14.4.2008

ČT 1

21:40 Reportéři ČT

Devět let stará pokuta

Marek WOLLNER, moderátor

--------------------

Stanislava Pence měli před devíti lety napadnout policisti, když s přítelem popíjel ve vinárně. Chtěli po něm občanku a on se jich zeptal proč. Násilím ho vyvlekli ven a odvedli na služebnu. Bývalý člen Rady pro lidská práva Penc na ně podal trestní oznámení a pak na případ zapomněl. Letos v únoru se mu ale vrátila paměť. Kvůli nezaplacené pokutě ve výši pěti set korun k němu přišel exekutor. Až do té chvíle o pokutě nic nevěděl. Více Karel Vrána.

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

Velký překvapení pro mě bylo únor 2008, to znamená dnešní doba, kdy k nám tady do bytu přijel soudní vykonavatel, exekutor a požadoval vode mě zaplacení částky pět set korun plus tři sta nebo nějakou takovejhle pakatel za neuposlechnutí výzvy veřejnýho činitele. To pro mě bylo překvapení, tak jsem samozřejmě chtěl vědět, vo co jde, a zjistil jsem, že to je ten případ z roku 99.

Karel VRÁNA, redaktor

--------------------

Zločincem snadno, pomalu a hlavně absurdně. Tak by se dal shrnout případ Stanislava Pence, kterého přednedávnem navštívil exekutor na jeho statku v Nových Hradech. K pochopení kauzy je nutné vrátit se o devět let zpátky.

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

Na konci roku 99 jsem byl Vládou České republiky jmenován do vládní Rady pro lidská práva a po prvním zasedání jsem šel s člověkem, kterýho jsem do tý doby znal jen z médií a měl jsem radost, že byl taky do tý rady jmenován, s /nesrozumitelné/ si sednout do restauračního zařízení, abysme si popovídali a seznámili jsme se. A tak jsme došli do restaurace U Kafků, tam jsme si objednali víno a ještě než jsme dopili první skleničku, tak přišlo komando patnácti policistů, který šli rovnou k nám a chtěli od nás občanský průkazy.

Václav VLK, advokát

--------------------

Pan Penc poměrně oprávněně odmítl ukázat občanský průkaz, protože chtěl znát zákonný důvod, proč ho ti policisté kontrolují. Vyústilo to pak v konflikt, když pan Penc udával svoji verzi, že ho policisté napadli, a policisté tvrdili, že pan Penc napadl je. Já s osobně domnívám, že pravdivá je verze pana Pence, protože policie není zvyklá na to, že je občan uvědomělý a že chce svá práva. To znamená, nechce se nechat buzerovat jenom, protože má třeba dlouhé vlasy jako pan Penc.

/Ukázka z pořadu Klekánice, 1999/

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

Chytli mě za ruce a za vlasy, jeden mě mlátil do žeber a tady vodsud mě odvedli pěšky až na Bartolomějskou ulici nebo do Bartolomějský ulice na policejní stanici. No, a na tý policejní stanici mě dvě hodiny drželi a po dvou hodinách řekli, ať vypadnu odtamtud.

Sabina KRÁLOVÁ, lékařka fakultní Thomayerovy nemocnice

--------------------

Přišel s tím, že si stěžoval na bolesti paží, bolesti hrudníku, zejména vpravo, a bolesti kožního krytu hlavy. Byly to v podstatě poté, co jsem ho vyšetřila, shledány pouze drobné modřiny, podlitiny a zhmoždění hrudníku.

/Konec ukázky/

Václav VLK, advokát

--------------------

Nicméně proběhlo řízení. Na straně pana Pence v tom směru, že on podal podmět policii, respektive inspekci ve směru trestního oznámení. To se nevyšetřilo a v podstatě se nic nestalo.

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

V tom devadesátým devátým roce, když se celej ten případ stal, tak na základě toho, že jsem byl vládou jmenován do čestný funkce vládního rady pro lidská práva, tak na základě toho se tím zabejval tehdejší předseda vlády Miloš Zeman, kterej v tý věci na vládě se dotazoval tehdejšího ministra vnitra, zabejval se tím tehdejší zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl.

Karel VRÁNA, redaktor

--------------------

Policejní mluvčí byli před devíti v Pencově případu skoupí na slovo. Zásah svých kolegů v tisku hájili tím, že Stanislav Penc byl opilý.

/Ukázka z pořadu Klekánice, 1999/

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

Mně nebrali krev, ani mě nepožádali o dechovou zkoušku. Já neznám zatím důvod, proč mě zadrželi. To třeba z nich někdy vypadne.

Petr UHL, bývalý předseda vládní Rady pro lidská práva

--------------------

Nevidím žádný důvod, proč by se měl podrobovat nějaké dechové zkoušce. Přece když půjdete do vinárny, tak myslíte si, že je normální, aby policie poté, co opustíte vinárnu nebo ve vinárně samotné vám dělala nějakou dechovou zkoušku? To snad ne. Do vinárny se chodí proto nebo do hospody se chodí proto, aby se tam pilo, ne?

/Konec ukázky/

Karel VRÁNA, redaktor

--------------------

Zatímco Inspekce ministra vnitra neprokázala, že by muži zákona pochybili, policisté v tichosti sepsali oznámení o přestupku a v roce 1999 ho předali na správní odbor městské části Praha 1.

Václav VLK, advokát

--------------------

Tady jde o správní řízení a prostě je pravda, že v tom správním řízení se presumuje, tedy předpokládá, že ten policista má pravdu naprosto automaticky. Ale tak to tedy v reálném životě není.

Karel VRÁNA, redaktor

--------------------

Policie má prostě předem jasno, jestli dotyčný přestupek spáchal, nebo nespáchal.

Tomáš HULAN, mluvčí Policie ČR Praha

--------------------

Pokud se jedná o protiprávní jednání, není nutné sepisovat protokol. Stačí věc vyřešit sepsáním oznámení o přestupku pracovníkům správního orgánu místně příslušného úřadu a oznámení jim zaslat a oni na základě tohoto oznámení věc vyřeší.

Václav VLK, advokát

--------------------

Pořád přetrvává přesvědčení, že státní aparát, ať ten správní úředník, který rozhoduje o pokutě, ať soudce, ať prostě vykonávající úředník, ať policista, ať berní úředník, ať úředník sociálního zabezpečení, že jsou všichni na jedné lodi a že dochází k vzájemné ochraně.

Alexandr KORÁB, mluvčí MČ Praha 1

--------------------

Tak historie je taková, že panu Stanislavu Pencovi bylo v roce 1999 vyměřena naším správním odborem pokuta za přestupek proti občanskému soužití a veřejnému pořádku ve výši pět set korun.

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

Když se zeptá člověk na Praze 1, jakým způsobem teda vlastně vyhodnotili, že to byl můj přestupek ze zákona, když ve skutečnosti to byl přestupek ze zákona ze strany policie, tak se odpovědi nedobere, protože na Praze 1 mu prozraděj informaci, že už veškerej materiál k tý věci je skartovanej, že už neexistujou ty papíry. Takže voni ani dneska nevědí, jakým způsobem, proč tak rozhodli.

Alexandr KORÁB, mluvčí MČ Praha 1

--------------------

My jsme postupovali správně tím, že jsme to postoupili na příslušný soud a ze zákona se ty materiály skartujou po pěti letech. To není případ jenom pana Stanislava Pence.

Tomáš HULAN, mluvčí Policie ČR Praha

--------------------

O jaké protiprávní jednání pana Stanislava Pence by se mělo jednat, bohužel v současné době nemám žádné informace, jelikož stran spisové agendy již proběhla skartační lhůta.

Karel VRÁNA, redaktor

--------------------

Tedy skutečná kavkárna. Trest je známý a je třeba ho vykonat, i když jeho důvody zůstávají záhadou.

Václav VLK, advokát

--------------------

Proběhlo jakési správní řízení, o kterém dneska nikdo nic moc neví, s tím, že panu Pencovi byla udělena pokuta, že se měl dopustit přestupku. A ještě v té době byla taková zvyklost, že prostě ten správní orgán naprosto uvěřil policistům, co si oni sami sepsali, a bez toho, jestli by tam u toho byl pan Penc nebo nebyl, si rozhodli a uložili mu pokutu.

Alexandr KORÁB, mluvčí MČ Praha 1

--------------------

Nastala situace, že ta pokuta nebyla zaplacena a v roce 2001 podal úřad městské části Praha 1 na příslušný soud podal návrh na výkon tohoto rozhodnutí k prodeji movitých věcí a bylo to u Obvodního soudu pro Prahu 4.

Michael KVĚT, mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 4

--------------------

Jaký byl konkrétní případ pana Pence nevím, takže nemohu posoudit, proč spis, proč věc byla řešena takhle dlouho. Pokud jde o délku řízení, tak ta je dána mnoha faktory. Minimálně je dána tím, jaká je konkrétní složitost dané věci.

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

Nikdo na těch soudech není schopen říct, jak je možný, že mě za devět let nekontaktovali, že mě, že jsem se nemoh účastnit žádnýho toho soudního přelíčení, kterých, zdá se, bylo několik. A tak mně to připadá spíš, že to je nefunkčnost kontrolních mechanismů v systému, kterej je tady nastavenej.

Soňa REITEROVÁ, vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Jičíně

--------------------

Ten spis nám byl doručen dvacátého čtvrtého ledna letošního roku. Následně je teda běžný postup ten, že náš soudní vykonavatel /nesrozumitelné/ povinného pana Pence, což se také stalo.

Karel VRÁNA, redaktor

--------------------

To znamená, že se ten spis na tom soudu válel sedm let, než oni vám to poslali?

Soňa REITEROVÁ, vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Jičíně

--------------------

Ten spis prakticky byl sedm let u Obvodního soudu pro Prahu 4, než vykonavatel šel k soupisu movitých věcí pana Pence.

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

Já jsem veřejná osoba relativně a není rozhodně žádnej problém mě najít, kontaktovat. Chodí mi řada doporučenejch dopisů denně z různejch úřadů a není vůbec žádnej problém. Vyzvedávám si je a normálně takhle funguju. Já jsem totiž do momentu týhle tý exekuce vůbec netušil, že proti mně bylo vedeno nějaký přestupkový řízení.

Karel VRÁNA, redaktor

--------------------

Můžete říct, kolik ten pan Penc tedy úřadům dluží?

Soňa REITEROVÁ, vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Jičíně

--------------------

Přesně podle usnesení pražského soudu je to pohledávka ve výši pět set korun, náklady řízení ve výši pět set korun a dále zaplacení soudního poplatku tři sta korun.

Václav VLK, advokát

--------------------

Ta pokuta jednak byla pravděpodobně udělaná v rozporu se zákonem, ale hlavně už není možné ji po takové době vymáhat. A jestli se pan Penc domnívá, že jde o nějakou persekuci, třeba pro jeho politické názory, tak se tak domnívá oprávněně, protože pokutu udělenou nelze vymáhat po pěti letech. Prostě to nelze.

Karel VRÁNA, redaktor

--------------------

Když ten exekutor fakt přijde a bude chtít sebrat ten počítač, vy ho necháte? Pro vás je ten počítač docela důležitá věc.

Stanislav PENC, občanský aktivista a chovatel koz

--------------------

No, to je otázka, která bude důležitá za čtrnáct dní. Já pevně doufám, že do tý doby se něco stane, že třeba Praha 1 městská část stáhne svoji, svůj požadavek zaplacení pět set korun.

Marek WOLLNER, moderátor

--------------------

K předchozímu ještě dodatek. Poté, co jsme o vymáhání devět let staré pokuty začali natáčet, městská část Prahy 1 případ zastavila. Má ale každý štěstí jako pan Penc?

9.4.2008

A2 kulturní týdeník

str. 32 Poslední strana

ovšem

Je to dvanáct let, co začaly nevládní organizace i tisíce signatářů petic požadovat po české vládě a parlamentu, aby odsoudily porušování lidských práv v Tibetu. Jako první tomuto tlaku před deseti lety po dlehl Senát. V následujících letech pak proběhla řada koncertů, výstav a veřejných akcí na podporu Tibetu, stovky českých radnic vyvěšovaly na znamení solidarity každým rokem na výročí povstání ve Lhase tibetskou vlajku. Ofi ciální česká zahraniční politika mezi tím lavírovala. Tu trochu kritiky, tu naopak trochu medu pro čínské úřady. Šlo prý mimo jiné o zakázku na nějakou elektrárnu. Teprve po posledním násilném potlačení protestů čínskými úřady přijala letos 17. března česká vláda usnesení, v němž se zastává práv Tibeťanů, a 1. dubna pak obdobnou rezoluci konečně odsouhlasila i Poslanecká sněmovna. Přátelé Tibetu, a mezi nimi hlavně aktivista Stanislav Penc, svým úsilím dlouhá léta sahali do svědomí českých politiků a dokazovali, že lidská práva jsou nedělitelná. Možná tím pomohli Tibeťanům, ale především nám samotným.

Filip Pospíšil

Od 1. 1. 2009 Česko předsedá EU a bude se na něj upírat pozornost celé Evropy, upozornil Jan-Lucas van Hoorn, velvyslanec Nizozemského království v Praze, na tiskové konferenci Za pět minut 12, věnované pražské kultuře. Tanec Praha musel odřeknout představení francouzského souboru – Francouzi nás považují za kulturní národ a těžko jim vysvětlovat, že český partner neví, jestli na ně bude mít peníze. Zadlužené Divadlo Archa v podstatě (kdyby chtělo) nemůže ukončit činnost i kvůli zahraničním partnerům, kteří získali domácí granty jen proto, že spolufinancování zaručila česká strana. (Ne)kulturní politika pražské radnice tak přesahuje lokální rozměr. Není to domácí ostuda, ale ostuda mezinárodní. Tanec Praha patří vůbec k nejkřiklavějším příkladům amatérismu radnice. Nejprve si festival radní a zastupitelé odhlasovali v kulturní politice města jako jednu z významných akcí hodných podpory. Letos mu však v programu partnerství zatím nedali ani korunu. Šetří peníze na příští rok, protože se chtějí festivalem chlubit? Spíš to vypadá, že na radnici v oblasti kultury nevědí,

Jana Bohutínská

která bije.

Téměř každý návštěvník Samoy si všimne mužů se rtěnkou na rtech, kteří procházejí ulicemi na vysokých podpatcích, s nalakovanými nehty na rukou a nohou a kabelkou přes rameno. Nejsou to transvestité ani homosexuá lové. Říká se jim tu „Fafafi ne“. Když tu má rodina nedostatek dívek, prohlásí jednoho z malých chlapců za „dívku“. Oblečou ho jako mladou ženu a začnou se k němu chovat, jako by byl ženského pohlaví. Na jeho city či sexuál ní orientaci neberou ohled. Chlapec a později mladý muž je často psychologicky zdeptán: fyzicky se cítí jako muž, musí se však chovat jako žena. Fafafi ne jsou často pohlavně zneužíváni členy vlastní rodiny. Počet znásilněných dětí v Samoe je vysoký. Oběťmi jsou většinou chlapci. I když i dívky tu trpí. Minulý měsíc soud osvobodil devatenáctiletého muže, který si „jen hrál“ s pohlavními orgány tříleté dívky. Nejvyšší soudce země – Patu Tiava’asu’e Falefatu Sapolu – prohlásil, že obžalovaný dívku neznásilnil, neboť ta již nebyla, podle slov expertů, pannou. Nenařídil však vyšetřování, které by odhalilo, kdo dítě panenství zbavil. Ani organizace OSN či zdejší nevládní organizace si však netroufají zahájit vyšetřování zneužívání dětí, protože se bojí, že je vláda obviní, že si „neváží místní kultury“.

André Vltchek

Česká literatura podle Akademie literatury české je, jak ukázal třetí ročník předávání jejích cen, pojem úzký. V tom prvním dostal Cenu Boženy Němcové (za „dílo, které významně přispělo k rozvoji české literatury“) Jiří Žáček od tehdejší předsedkyně organizace Evy Kantůrkové. Letos putovala k Evě Kantůrkové Cena Ladislava Fukse (za „celoživotní zásluhy o rozvoj české literatury“) z rukou předsedy čerstvého – Jiřího Žáčka. A co že bylo tím významným dílem? Poslední album usvědčeného komunistického donašeče a hudebníka Jaromíra Nohavici Strážný anděl. To, že laudatio na něj sepsala a přednesla opět Eva Kantůrková, snad už ani nezarazí. Přestože Akademie funguje už od roku 2005, nedozvíme se o ní stále téměř nic. Webové stránky neexistují, mail na doméně mbox. vol.cz se také nemění a členové zůstávají v utajení. Partnerem tajuplné organizace je Národní knihovna, sponzorem televize Nova. Jak pronesl Jiří Žáček v úvodní řeči, dokáže Kantůrková, která za vznikem spolku stojí, „spojovat nespojitelné“: disidenty, normalizační pisálky, podniky národní i nadnárodní. Vždyť i ta literatura

Jiří G. Růžička

je univerzální.

7.4.2008

Právo

str. 02 Zpravodajství

Stropnický: Betonuje se a privatizuje. Musíme to zastavit

Marek Přibil

* Republiková rada vyzývá zelené, aby hlasovali proti radaru. Co když to nevyslyší?

Především je potřeba říct, že je to skvělá zpráva. Po roce vysvětlování a přesvědčování zelení radar jednoznačně odmítli. Oddychl jsem si. Jsme o něco zelenější. Kdo ze zelených bude hlasovat pro radar, znemožní se. V této podobě radar přijmout nelze. Sjezdové usnesení hovoří o potřebě existence společného stanoviska rady NATO a Rady EU a zejména o začlenění protiraketové obrany pod řízení a velení Aliance. Došlo pouze ke shodě v NATO, že systém je užitečný. EU žádné takové stanovisko nemá. O řízení a velení nelze vůbec mluvit.

* Navrhujete novou bezpečnostní strategii ČR. Proč?

Současná strategie je z roku 2003, tedy z doby, kdy jsme ještě nebyli členy Unie. O společné zahraniční a bezpečnostní politice EU tam není ani slovo, přitom ta má být jejím základem. Kdyby tomu tak bylo, žádné americké nebo jiné radary by nám nehrozily. A také by nedocházelo k tomu, že potřebnost radarové základny by byla jeden týden zdůvodňována nebezpečím z Íránu, jindy ze Severní Koreje, pak zas z Pákistánu.

* Tápe zahraniční politika?

Ano, tápe. Neví, čeho se má bát. To je potřeba změnit, třeba se dokonce ukáže, že ta nebezpečí jsou skutečná, ale tomu musí předcházet analýza a diskuse.

* Jaká je Bursíkova pozice?

Martin Bursík jako předseda bude myslím moci pokračovat pouze za předpokladu, že začne brát zřetelněji na vědomí, že ve straně není sám s několika vyvolenými. Když bude prosazovat politická rozhodnutí, která tvoří republiková rada jako nejvyšší orgán mezi sjezdy, může být předsedou, dokud ho to bude bavit.

* Jak proběhla sobotní rada? Jsou zelení stále tak rozhádaní?

Nejsme rozhádaní, diskutujeme. U nás totiž na rozdíl od dnešní ODS nebo KSČ za normalizace existuje vnitřní demokracie. Lidé se nebojí říkat, co si myslí. Jednání bylo velmi věcné, začalo se hrotit až od příchodu ministra Schwarzenberga.

* Kdo navrhl hlasovat o Bursíkovi a Schwarzenbergovi?

Vyslovit nedůvěru ministru zahraničí navrhl Stanislav Penc, v případě Bursíka to byl předseda sám. Myslím, že to byly dost zoufalé kroky. Naším cílem rozhodně nebylo vyslovovat nedůvěru Bursíkovi. Na deklaratorní usnesení moc nejsem, držím se plnění programu. Jestli ho bude prosazovat Bursík nebo Kuchtová, je mi přísně vzato lhostejné.

* V jaké lhůtě žádáte zastavit transformaci nemocnic?

Ihned a až do doby, než bude navržen transformační zákon, jehož předložení žádáme do června. Jsme zajedno s lidovci. Ministr Julínek jej chtěl připravit za týden, naštěstí to sám nestihl. Jak by takový zákon asi vypadal?

* Hovořili jste o Kosovu?

Ano. Za sebe mohu říct, že noví představitelé Kosova nevzbuzují důvěru. Zároveň je nutno brát ohledy na naše tradičně přátelské vztahy s Bělehradem. Nehledě na to, na Balkáně se začíná dít to, před čím varoval Jiří Dienstbier: ozývá se albánská iredenta v Makedonii, hrozí, že se oblast začne dále štěpit.

* Podle odborných sekcí moc neplníte program. Bojíte se voličů?

Po roce a čtvrt ve vládě bylo nutné si říct: zde máme úspěchy, zde méně, zde se nám nedaří, a pojmenovat i to, že některé oblasti jsou úplná katastrofa. Zatímco v oblasti životního prostředí dochází k vynikajícím změnám, mám na mysli zablokování splavnění Labe nebo vyhlášení velké části Šumavy bezzásahovou zónou, a daří se i bránit dostavbě Temelína a prolomení těžebních limitů, v dopravě, zdravotnictví a zahraničí se zeleného neděje nic. Naopak: betonuje se, privatizuje a chce se stavět radar. Ještě je čas to napravit, ale musíme začít.

31.3.2008

Respekt

str. 12 Komentáře

Potížista

Marek Švehla

Postupem času je čím dál patrnější, že mezi posledními roky komunismu a dneškem existuje předěl. Teď není řeč o komunistech, ale naopak o lidech, kteří vystupovali proti nim. Jak běží čas, skoro všichni se z veřejné scény vytratili.

Výjimky se přesto najdou - třeba Stanislav Penc. Kdysi nejmladší český disident, dnes přední člen Strany zelených, chovatel koz a aktivista za lidská práva dělá vlastně v principu totéž, co v 80. letech: kritizuje politiky a justici vždy, když cítí omezování nekonvenčního života kolem.

Dnes už nikdo Pence nekriminalizuje, úplně bez výhrad ale jeho občanské angažmá přesto neprobíhá: svobodné, konzumně orientované české prostředí mu přisoudilo nálepku -potížista.

Opět to zaznělo minulý týden ve zdánlivě banální situaci. Pence znenadání navštívil exekutor. Důvodem měla být nezaplacená pokuta za prohřešek starý devět let. Tehdy se Penc v jedné z pražských hospod nachomýtl k policejní kontrole návštěvníků. Na otázku, proč má ukázat občanku, se Penc dostal s policisty do konfliktu, během něhož jej policisté srazili na zem, tahali ho po ní za vlasy a pak odvezli na služebnu. Penc podal na postup hlídky stížnost, pak i žalobu, oboje bez výsledku. Celých osm let se nic nedělo, až najednou - jak referovaly Hospodářské noviny - si přišel exekutor pro 800 korun pokuty za to, že tenkrát při hospodské perlustraci „neuposlechl výzvu veřejného činitele“. A když se nesouhlasící Penc dožaduje vysvětlení, má smůlu. Spor je prý příliš starý, dokumentace je kdovíkde.

Penc podobné klinče s úředníky či policisty dobře zná. Podává na ně stížnosti a žaloby kvůli utajování informací nebo drobné či větší zvůli. A když to nevyjde, burcuje veřejnost třeba tím, že uveřejní mobil premiéra a vyzve, aby mu lidi poslali protestní SMS (jako u kauzy brutálního rozehnání tanečníků na technoparty CzechTek).

Obecně vzato - Stanislavu Pencovi se povedlo zastihnout českou společnost tak trochu v negližé. Tam, kde jsme jeho dotěrnost a prostořekost vůči moci v 80. letech vítali, dnes v nich vidíme potíže a v Pencovi potížistu. Záleží ale jen na úhlu pohledu: stejně tak dobře lze totiž říct, že potížista není Penc, ale úřady nebo policie.

Pencovi před dvěma lety jen těsně uniklo zvolení do parlamentu. Nyní je předsedou královéhradeckých zelených a kandidovat bude jistě zase. Pokud se mu to povede, do Poslanecké sněmovny zavane opravdu čerstvý vítr, který může zavedeným parlamentním harcovníkům pořádně pročechrat čupřiny. Bude dobře, pokud se to podaří. Na politickou vypočitatelnost Stanislava Pence by sice autor těchto řádků svůj denní plat nevsadil, dávka nonkonformismu s poslaneckým průkazem v kapse ale Česku prospěje.

25.3.2008

Hospodářské noviny

str. 04 z domova

Za spor s policií přišel exekutor. Po devíti letech

Vladimír Šnídl

PRAHA, 25. 3. 2008

Občanský aktivista, chovatel koz a nyní člen Strany zelených Stanislav Penc se stal v roce 1999 obětí policejní šikany. Po devíti letech se mu nečekaně připomněla: zjevil se u něj exekutor a za letitý incident vymáhal pokutu i penále.

Poslední lednový čtvrtek roku 1999 navštívil Penc, tehdejší člen vládní Rady pro lidská práva, pražskou restauraci U Kafků. Společnost mu dělal indický učitel Kumar Vishwanathan. Do podniku najednou vtrhlo patnáct policistů. »Šli rovnou k nám a chtěli vidět naše doklady. Podle zákona mi ale musí sdělit důvod, a tak jsem se zeptal proč,« líčí Penc. Reakce policistů mu prý připomněla doby Veřejné bezpečnosti. Dle svědků dva policisté Pence srazili a kus ho táhli po zemi za vlasy. Pak skončil na policejní stanici. Propustili ho po několika hodinách, aniž byl sepsán jakýkoli písemný záznam. Prohlídka u lékaře pak ukázala naražená žebra, podlitiny a následkem toho i týdenní pracovní neschopnost. Když byl později případ probírán v tisku, policisté se hájili, že Penc byl »opilý a arogantní«. Pro svá tvrzení však neměli důkaz.

Penc pak podával na policisty trestní oznámení, které ale zmizelo do ztracena. A měl tedy za to, že případ »šel k ledu«. Před dvěma týdny mu však přišel do domu exekutor a za incident žádal vyplacení osmi set korun. Penc se totiž před devíti lety oficiálně dopustil přestupku neuposlechnutí výzvy veřejného činitele a dostal pokutu. »Ten postup mi přišel nespravedlivý, tak jsem nezaplatil. Exekutor pak neměl jinou možnost, než označit počítač, který po nějaké době přijde zabavit,« dodává Penc. Návrh na exekuci podala radnice Prahy 1. Ta však žádné vysvětlení nenabízí. »Jelikož jde o případ z roku 1999 byl již celý spis skartován,« říká mluvčí radnice Alexandr Koráb. Že někomu přijde exekuce po devíti letech, je podle něj výjimečné. »Může to být tím, že dotyčný třeba nepřebíral poštu,« dodává Koráb. Penc takovou verzi odmítá: »Od roku 1999 se mnou nikdo v té věci nekomunikoval, přitom není problém se se mnou spojit.«

On sám má v případu jasno: jde prý o snahu úřadů dostat ho za každou cenu.

Bývalý disident Penc je totiž známý »potížista«. Opletačky měl například v souvislosti se zásahem policie proti účastníkům CzechTeku v létě 2005. Mimo jiné proto, že na festivalu v Trutnově nadiktoval publiku telefonní číslo tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka.

Foto popis| Stanislav Penc (na fotografii na sjezdu Strany zelených s Kateřinou Jacques) si před lety stěžoval na postup policie. Teď má za to platit.

Foto autor| FOTO: ARCHIV HN

O autorovi| Vladimír Šnídl, www.ihned.cz/snidl

17.3.2008

Lidové noviny

str. 02 Téma

Havel protestoval u ambasády

BEDŘICH KRATOCHVÍL

PRAHA Škvírou pode dveřmi ambasády nakonec předal šéf zelených Martin Bursík otevřený dopis čínské velvyslankyni Huo Yuzhen. Akce se odehrála za skandování hesla „svoboda Tibetu“ na demonstraci, které se účastnilo několik set lidí.

V dopise Bursík, šéfka poslanců strany Kateřina Jacques a ministr školství Ondřej Liška žádají, aby bylo okamžitě zastaveno násilí na demonstrantech, a vyzývají čínskou vládu, aby respektovala lidská práva. Chtějí také, aby Čína propustila zadržené a aby nebyli vystavováni lidsky nedůstojnému zacházení a mučení.

Před ambasádou v pražském Bubenči lidé třímali transparenty s nápisy „Stop násilí v Tibetu“, nebo „Don´t make Tibet red“ či portréty exilového vůdce Tibetu dalajlamy. Lidé také zapalovali před vchodem svíčky za oběti čínského totalitního režimu.

Bývalý prezident Václav Havel vyjádřil v krátkém projevu radost nad tím, kolik lidí přišlo vyjádřit svou solidaritu a podporu Tibetu. „Je velkou vzpruhou fakt, že tolik zvláště mladých lidí není lhostejno k tomu, co se děje na druhé půlce zeměkoule,“ uvedl. Dění v Tibetu vnímá jako velmi vážné. „Já si myslím, že to je velmi vážné znamení pro celý svět. Tibetský národ a země jsou skutečně utlačovány a je smutné, že se to svět musí dozvídat až po takto drastických znameních. Jsem velmi zvědav, jak to ovlivní chování různých států při blížící se olympiádě,“ řekl LN Havel.

K shromáždění s tváří zakrytou tibetskou vlajkou promluvil také jeden Tibeťan. „Před pár dny jsem se pokusil dovolat domů. Nakonec jsem se dovolal jednomu příteli. Popisoval mi, jak viděl čínské vojáky odklízet mrtvá těla Tibeťanů. Viděl prý, jak včera čínská armáda nakládala dalších deset zastřelených demonstrantů,“ líčil.

Bývalý disident a ministr vnitra Jan Ruml na demonstraci odsoudil Peking za potlačování práv tibetského lidu a náboženskou a kulturní likvidaci. „Nevěřím tomu, že by demonstrace byly násilné. Násilí je bezesporu jen ze strany Číny. Ukazuje se, že ta nešťastná olympiáda je jen Potěmkinova vesnice, která má zastřít pravou podstatu čínského militantního režimu.“

Svolavatel demonstrace – aktivista a bývalý disident Stanislav Penc – upozorňoval na to, že genocida probíhá už 51 let. „Dnes v souvislosti s olympiádou by se politici mohli dohodnout a říct Číně, že tudy cesta nevede. Uvěřit totalitnímu systému, že se postupně demokratizuje, je hloupost a není to vůbec pravda,“ řekl Penc.

Foto popis| Několik set lidí demonstrovalo před čínskou ambasádou proti násilí v Tibetu (na snímku poslankyně zelených Jacques)

Foto autor| Foto LN – Tomáš Krist

17.3.2008

Respekt

str. 18 Česko

Hlavně zdraví

ONDŘ EJ KUNDRA

strana zelených

Nad volbou Zubové visí mrak

Po měsíční pracovní neschopnosti se do světa zdejší vysoké politiky vrátila Olga Zubová. Poslankyně zelených, kterou celostátně proslavila neúčast na volbě hlavy státu a následné pojmenování „kráva“, kterým ji v soukromém e-mailu obdařil předseda její strany Martin Bursík. Návrat čerstvé celebrity sledovala všechna média a tématem dne se stalo, zda se jí šéf zelených omluví za urážku, či ne. V rozhořčení nad pohaněním slabé ženy poněkud zanikla ještě zásadnější věc. Okolnosti, za jakých Olga Zubová vzdala svou účast na volbě prezidenta, vyvolávají těžké podezření na politickou korupci. A zdá se, že patnáct minut kovbojské slávy tento problém nepřebije.

Nelíbí se mi to, Olgo

Poslankyně Zubová vyzařuje ve slunečním březnovém dopoledni dobrou náladu. Ve své kutnohorské kanceláři nás vítá s úsměvem a pobízí, ať se neostýcháme nabídnout si z přichystaného občerstvení – minerálky, kávy a žloutkových věnečků. Dobré rozpoložení částečně mizí, když vyjde najevo, že řeč bude o prezidentské volbě. „Nevím, co je stále na mém postupu nejasného,“ říká trochu dotčeně politička. A do věci se energicky vkládá její muž. „Proč se v tom vrtáte? Kdo to objednal? Nelíbí se mi to, Olgo,“ zvyšuje hlas Vladimír Zubov, malíř a portrétista českých podnikatelů, sportovců a politiků, který si přál být na části schůzky přítomen také.

Pan Zubov není sám, komu se to vůbec nelíbí. Mýlí se však v tom, že není důvod se v záležitosti „vrtat“. Letošní prezidentská volba byla zajímavým dramatem a Olga Zubová v něm sehrála jednu z hlavních rolí. Svou hradní absencí nejenže pomohla potopit kandidáta své strany a dostala znovu do funkce zásadního protivníka „zelené politiky“ Václava Klause – to je koneckonců jen vnitrostranický problém. Ze svědectví zákonodárců a z policejního vyšetřování ovšem víme o podezření, že emisaři ODS údajně nabízeli za hlas pro Klause dva miliony korun. Neochotou srozumitelně doložit důvody své nepřítomnosti se Olga Zubová stala pro mnoho lidí velmi podezřelou z korupce. „Vrtání“ v jejím případu by tedy mělo pomoci objasnit dost důležitou věc: jestli se tu skutečně dá hlas politika koupit a jestli tou koupenou nebyla právě poslankyně Zubová.

Do poslední chvíle

„Prezidentskou volbu jsem brala jako důležitou a podstatnou věc, u které jsem chtěla být,“ říká Olga Zubová ve své kutnohorské kanceláři. „Nakonec mi v účasti zabránil vážný zdravotní stav, který nechci veřejně specifikovat. Cestou do Prahy jsem omdlela a cítila se hrozně slabá. Vyhodnotila jsem si to tak, že účast na hlasování bych nezvládla.“

S logickým argumentem „zdraví je to nejcennější“ tedy paní Zubová požádala svého muže u volantu, ať otočí auto zpět. Překvapivé je, že mdloba a vážné problémy ji nepohnuly k návštěvě doktora. „Lékaři mi doporučili šest týdnů klid a můžou mi dosvědčit, že jsem prodělala závažný zákrok čtyři dny před volbou a ještě jeden další den před hlasováním,“ říká poslankyně. „Jejich jména vám však nesdělím, přijde mi to vůči nim nezdvořilé. Z jejich doporučení jsem si odvodila, že když se mi přitíží, měla bych stabilizovat svůj stav. Tak jsem se řídila jejich radou a jela ho stabilizovat domů.“

Při organizaci volby hlavy českého státu se samozřejmě na zdraví volitelů myslí: na Hradě byla i letos připravena kolona sanitek a speciální místnost s lékaři právě pro případ, že by některý zákonodárce trpěl vážnější nemocí a potřeboval by sofistikovanou lékařskou péči. „Nenapadlo mě, že tam něco takového může být,“ říká poslankyně. „A nenapadlo mě si to nějak zjišťovat. Byla jsem si do poslední chvíle jistá, že to zvládnu. A když mi došlo, že ne, zdálo se mi s ohledem na moje zdraví nejlepší vrátit se domů a lehnout si do postele.“

Že na Hrad nepřijede (a že je tedy v prezidentské volbě de facto rozhodnuto), dala Zubová svým spolustraníkům vědět dosud nezveřejněnou SMS zprávou až poté, co se s manželem vrátila do svého kutnohorského bytu. Co jí zabránilo volat kolegům dřív – vždyť mohli hledat nějaké řešení a třeba by přišla řeč na dobré lékařské zázemí v hradních kuloárech? „Bylo mi zle, takhle jsem neuvažovala. Komunikoval za mě manžel, který mluvil s panem Bursíkem a vše mu vysvětlil.“

Říkat telefonátu Vladimíra Zubova „vysvětlení“ je trochu nadnesené. Energický pan Zubov totiž po pár slovech předsedy zelených vzkypěl a přerušil hovor. „Bursík se zajímal jen o to, jestli je možné dopravit Olgu co nejdřív na Hrad. Neprojevil zájem o její zdravotní stav, to se mě hodně dotklo, tak jsem už neměl chuť dál se s ním bavit,“ říká Zubov.

To, že manželé Zubovi poslali jen jednu opožděnou SMS a položili šéfovi partaje telefon, zatímco komunikovali s novináři, vzbudilo podezření, že si nepřejí, aby jejich kolegové mohli situaci paní Zubové ověřit či řešit. Právě nevysvětlitelná nechuť komunikovat a spolupracovat v tak politicky zásadní situaci stála u zrodu myšlenky na možnou korupci. „To není můj problém, že mě někdo podezřívá z korupce kvůli tomu, že mu něco v mém jednání nesedí,“ říká na to Olga Zubová. „Jestli si to někdo myslí, je na něm, ať to dokáže.“

S důvodem a bez potřeby

Stejně jako je těžké najít logiku v chování poslankyně Zubové (a jednu chvíli i kandidátky na ministryni školství), je obtížné pochopit, proč se ve věci více nesnaží zorientovat její straničtí kolegové. To, že o tom nechce mluvit šéf partaje Bursík, ještě dává jistý smysl – s ohledem na jeho vulgární vyjádření vůči Zubové, že je „kráva“. Tomu, že o svém pátrání po odhalení pravdy odmítají mluvit další zelení, se však už moc rozumět nedá. „Chystáme společné setkání s paní Zubovou, než k němu dojde, nebudu se k tomu vyjadřovat,“ říká obecně šéfka zelených poslanců Kateřina Jacques.

V rozklíčování volební otočky své kolegyně moc daleko nepostoupili ani jiní výrazní členové strany. „Zatím jsem se jí na nic neptal, protože byla nemocná. Teď se ale vrátila do práce a je čas začít se o tom bavit,“ říká šéf královéhradeckých zelených Stanislav Penc. „Zajímají mě ty známé věci – proč nejela k lékaři, co jí bránilo v komunikaci s vedením strany a proč nehledala řešení, když věděla, do jaké situace nás svým postupem dostává. Z toho, co mi řekne, si chci udělat jasno.“

Podobně to vidí i ministr školství a místopředseda strany Ondřej Liška. „Ano, zdá se, že už je jí lépe, tak se budeme ptát. Zajímá mě třeba to, proč nás průběžně neinformovala o zlepšení nebo zhoršení svého stavu, abychom tomu mohli přizpůsobit naši strategii.“

Na vysvětlení se naopak Zubové už zeptala její nejbližší stranická spojenkyně, jedna poslankyně zelených Věra Jakubková. „Podrobně mi popsala svůj zdravotní stav a z toho jsem usoudila, že měla důvod na volbě nebýt,“ říká delegátka. „Další věci jsem neměla potřebu zkoumat.“ Q

Foto popis| Poslankyně Zubová: To chtělo klid. A vaše pochyby nejsou můj problém.

Foto autor| foto günter bart oš

12.3. 2008

Právo

str. 12 Východní Čechy

Zelení budu znát krajského lídra až v půlce dubna

Jiří Bednář

Pravděpodobně až v polovině dubna bude znát královéhradecká krajská organizace Strany zelených svého lídra, který povede jejich kandidáty v podzimních volbách do krajského zastupitelstva.

Kandidátky největších rivalů jsou přitom už jasné.

ODS povede hejtman Pavel Bradík, soc. dem. místostarosta Broumova Lubomír Franc, lidovce primář Jiří Veselý a komunisty bývalý poslanec Vlastimil Dlab.

„Dubnový termín nám až tak pozdní nepřipadá, vždyť volby jsou až v listopadu,“ řekl krajský předseda zelených Stanislav Penc.

Podle jeho slov bude pořadí kandidátů sestavovat krajská konference a jména si ve stranických primárkách zvolí předem členové jednotlivých základních organizací v kraji. „Dodají zhruba padesát jmen a krajská konference, které se zúčastní všichni členové, pak tajnou volbou určí pořadí,“ uvedl Penc.

Zelení mají v kraji zhruba 110 členů. Penc si v této fázi netroufá odhadovat, jaký volební výsledek je pro stranu reálný. „Pokud bychom získali stejnou podporu, jako při posledních volbách do Sněmovny, mohli bychom mít kolem třinácti mandátů,“ zaspekuloval si.

„Ale kdyby u voleb rozhodovalo nasazení, aktivita, myšlenky a ideály, tak vyhrajeme,“ tvrdí.

Penc ale připustil, že voliči bývají někdy ovlivněni i záležitostmi, které nejsou příliš podstatné, jako je aféra s nepříliš zdvořilým e-mailem předsedy Martina Bursíka, poslaným omylem poslankyni Olze Zubové.

„Já takové věci neřeším, je to nedůležité a my jsme se tím v krajské radě zabývali asi minutu. K olomoucké výzvě, aby předseda zvážil setrvání ve funkci, se nepřidala žádná krajská ani významná místní organizace, ani nikdo z vlivných lidí ve straně. Dokonce i Dana Kuchtová se jasně vyjádřila, že nechce vyvolat předčasný sjezd. Podle mne to byla jen mediálně nafouknutá kauza. Předseda olomoucké organizace v neděli prohlásil, že záležitost své výzvy považují za uzavřenou,“ poznamenal Penc.

***

STANISLAV PENC Kdyby u voleb rozhodovaly myšlenky a ideály, tak vyhrajeme.

Foto popis|

Regionální mutace| Právo - Východní Čechy

10.3.2008

Mladá fronta DNES

str. 02 Události a politika

Bursík ustál střet ve straně

JOSEF KOPECKÝ

Zelení se dohodli, že nemají vynášet informace, které by je poškodily

Praha - Už žádné vynášení mailů, v nichž se straníci titulují slovy jako „kráva“. Zelení se tak snaží utlumit své rozbroje či je aspoň skrýt před veřejností.

Hlavním důvodem je, aby to stranu nepoškozovalo před podzimními krajskými a senátními volbami.

Šéf Strany zelených Martin Bursík si nechal ve straně potvrdit svůj mandát a navíc prosadil usnesení, podle nějž by nikdo ze strany neměl dávat do médií důvěrné informace z uzavřených stranických jednání.

V noci na sobotu získal Bursík podporu předsednictva strany a včera si při celodenním jednání v Poslanecké sněmovně ověřil, že za ním stojí i drtivá většina šéfů krajských organizací Strany zelených. Při jednání předsednictva Bursíka podpořilo šest členů nejužšího vedení, jen místopředseda strany Martin Tichý se zdržel. Bursíka podpořila i místopředsedkyně Dana Kuchtová, která chce proti němu kandidovat, ale až na řádném sjezdu v příštím roce.

„Nemohl jsem udělat nic jiného,“ řekl Tichý. Stojí v čele olomoucké organizace zelených, která vyzvala Bursíka, ať zváží rezignaci.

Důvodem byl mail, který od Bursíka dostala poslankyně Olga Zubová. „Ona ta kráva nás už ani neumí oslovit. To je neuvěřitelný. Donutíme je ke spolupráci - silou, Kaťuško. Políbení Martin,“ stálo v mailu. Bursík chtěl přeposlat omluvenku Zubové z jednání šéfce poslanců Kateřině Jacques, ale místo toho putoval mail přímo Zubové.

Pak se k novinářům dostaly i poznámky z jednání předsednictva zelených, kde v souvislosti s prezidentskou volbou údajně Jacques hovořila o politicích ODS jako o „prasatech“. Jacques to vehementně popírala a míní, že ji to mělo poškodit v souvislosti se spory ve straně.

I když Bursík střet s odpůrci zatím ustál, ne všichni jsou spokojeni. „Já tu věc nepovažuji za uzavřenou,“ řekla poslankyně Věra Jakubková, která stejně jako Zubová patří k opozici ve straně.

Zelení se také dohodli, že by po krajských volbách neměli uzavírat koalice s komunisty. „Není to možné, když se přihlásili k odkazu února 1948,“ souhlasí s usnesením předsednictva strany šéf královéhradeckých zelených Stanislav Penc.

4.3.2008

Lidové noviny

str. 07 Domov

Policie stíhá za „trávu“ stále více Čechů

Václav Drchal

Nový trestní zákoník chce rozdělit drogy na měkké a tvrdé. Za marihuanu by tak v budoucnu mohl hrozit poloviční trest než za heroin. PRAHA Stále více Čechů má kvůli pěstování konopí problémy s policií. Nárůst je opravdu markantní. Například za celý rok 2006 policisté obvinili 366 lidí, ale jen za prvních devět měsíců minulého roku šlo už o 474 případů. Podobný nárůst je patrný i u obžalob. Za celý rok 2006 jich padlo 253, ale jen za leden až září loňského roku už 308.

Typickým marihuanovým hříšníkem je přitom drobný pěstitel, kterému doma či na zahradě roste pár rostlin „trávy“. V některých případech je navíc sporné i to, jestli chtěl dotyčný člověk používat marihuanu jako drogu, nebo třeba jen jako lék. Svědčí o tom například včera zveřejněné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zrušilo trest pro pravomocně odsouzenou ženu z Nymburska.

V letech 2005 a 2006 policisté u ženy našli celkem sedmdesát rostlin marihuany. Žena se sice hájila tím, že marihuanu nekouřila, ale používala ji jako lék na žaludeční vřed a bolavá chodidla, to jí ale nepomohlo. Nejdřív ji policisté začali stíhat a trest jí posléze vyměřil okresní nymburský i středočeský krajský soud.

Takový postup je ovšem podle Nejvyššího soudu chybný a všechny soudy se budou muset napříště zabývat i otázkou, zda skutečně šlo o pěstování drogy, či ne. „Pěstování konopí setého není samo o sobě výrobou omamné látky,“ uvedl senát s předsedou Vladimírem Jurkou. Verdikt padl už před čtyřmi týdny, teprve nyní jej ale soud zveřejnil na internetu.

I když počet stíhaných stále roste, může být přesto budoucnost pro kuřáky „trávy“ poměrně růžová. Nový trestní zákoník, který v prosinci schválila vláda, totiž rozděluje drogy na měkké a tvrdé. Pokud zákoník projde sněmovnou, mohl by v budoucnu za držení marihuany pro vlastní potřebu hrozit poloviční trest než za tvrdé drogy. Pokud vše půjde hladce, mohli by poslanci a senátoři nový trestní kodex schválit už letos.

Stále častěji se také objevují hlasy, aby pěstování marihuany pro vlastní potřebu bylo zcela dekriminalizováno. Asi největším zastáncem dekriminalizace je „zelený“ politik a ekologický hospodář Stanislav Penc.

Odpůrce trestů za marihuanu lze ovšem najít i v „tradičních“ stranách. Jde například o sociálnědemokratickou poslankyni Annu Čurdovou. „Sama jsem s tímto názorem vnitřně bojovala, ale racionální důvody PRO převážily nad preventivní obezřetností bázlivé matky a iracionálním strachem vyřčeným, nicméně pochopitelným NE. Výsledkem je ANO, ALE...,“ napsala Čurdová loni v prosinci na serveru Britské listy.

Rozhodně přitom nejde o malý problém. V kouření marihuany jsou totiž mladí Češi evropskými mistry. Podle loňské zprávy Evropského monitorovacího centra kouřilo v roce 2004 marihuanu zhruba 28 procent Čechů ve věku do 24 let.

3.3.2008

Mladá fronta DNES

str. 06 Kultura - Kraj Moravskoslezský

Festival přiblíží dění v Tibetu

(ama)

Ostrava - Prvním březnovým dnem v kraji odstartoval sedmý ročník festivalu Pro Tibet.

Přednášky, výstavy, filmové projekce, besedy či koncerty, vše tematicky spjaté s historií i současností himálajské země, která je už téměř půlstoletí pod čínskou nadvládou, si tentokrát po celý třetí měsíc letošního roku užijí lidé v Ostravě, Opavě, Orlové, Frýdku-Místku a Novém Jičíně, mimo kraj také v Přerově, Pardubicích a Praze. Na co se mohou těšit?

Přijede buddhistický mnich Lama Čhopel Například na účast buddhistického učitele Lamy Čhopela, polárníka a cestovatele Oldřicha Bubáka, aktivisty Stanislava Pence či tibetského hudebníka Lobsanga. Nejaktuálnější zprávy ze země pro svou nadmořskou výšku označované jako střecha světa přiveze tradičně známá tibetoložka Zuzana Ondomišová, o novinkách z tibetského exilu promluví „ostravský“ Tibeťan Jigme Tenzin, který se s rodinou vrátil z tříměsíčního pobytu u svých rodičů a v exilových komunitách v Indii.

Nejvýznamnější akcí letošního ročníku festivalu bude podle pořadatelů návštěva buddhistického mnicha Lamy Čhopela působícího v Maďarsku. Svou přednášku Soucit a moudrost uvede 22. března v aule Ostravské univerzity a o den později v pardubickém Domě techniky. Zájemci o buddhismus navštíví celou řadu akcí pořádaných centrem Buddhismu diamantové cesty.

Ani letos nebude chybět tradiční malování tibetské vlajky. V Ostravě tentokrát proběhne v pondělí 10. března na ulici 28. října poblíž hotelu Imperial.

Podrobné informace o programu letošního ročníku festivalu zájemci naleznou na webu pořádajícího Malého Občanského Sdružení Tolerance (M. O. S. T.) www.protibet.org.

* Festival Pro Tibet Výběr z nejbližšího programu Ostrava vernisáž výstavy fotografií M. O. S. T. do Malého Tibetu (3. 3. 18.00, Dům kultury města Ostravy) beseda s Jigme Tenzinem (4. 3. 17.00, Knihovna města Ostravy) vernisáž výstavy fotografií Oldřicha Bubáka Doteky konců světa (5. 3. 17.00, Galerie Budoucnost) koncert Ireny a Vojtěcha Havlových (7. 3. 18.00, Vegetariánská restaurace Burfi) Opava výstava díla Jany Neborákové Malý Tibet s hlavou v oblacích (do 31. 3., Galerie u Jakoba) Frýdek-Místek projekce dokumentů s tematikou Tibetu (7. 3. 18.00, Dobrá čajovna) Orlová přednáška Petra Ďáska M. O. S. T. pro Malý Tibet (7. 3. 18.00, klub Futra

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko

1.3.2008

Magazín Práva

str. 12 Reportáž

Léčí mě marihuana!

Lucie Jandová

Že je dvoumetrová bylina zvaná konopí čili marihuana označována jako nelegální droga, jim je srdečně jedno. Hlavní je pro ně to, že zabírá na jejich zdravotní problémy.

„Pro úřady jsem narkomanka,“ říká Martina Menclová z Prahy. „Kvůli tomu, že si na balkóně pěstuju několik kytek, mi nesvěřili děti po rozvodu do péče.“ Trpí roztroušenou sklerózou a její stav se, jak potvrzuje lékařská zpráva, rapidně zhoršil vlivem traumatizujícího rozvodu. Paní Menclová kouří marihuanu.

Roztroušená skleróza je nemoc neléčitelná. Dají se pouze mírnit její projevy a akutní ataky. A právě k tomu jí pomáhá nějaký ten joint, cigareta ze sušeného konopí, nazývaného podle mexických dělníků, kteří ho kouřívali běžně, marihuana. Martina Menclová bere důchod 3300 korun. Vleklé soudní spory o majetek s bývalým manželem a hrozba vystěhování z bytu ji dokonce přivedly na zoufalou myšlenku. Přivolala k sobě do bytu policistu, omámila jej sedativy a držela jej jako rukojmí. Pak pozvala media. „Volám o pomoc,“ vysvětlovala tehdy.

Paní Menclovou lékaři léčili obvyklým způsobem: léky na bázi hormonů hydrokortikoidů. Za několik let této léčby nepříjemné stavy sice ustoupily, v břiše jí však jako vedlejší efekt léčby vyrostlo hned několik nezhoubných myomů. Odstranit je se ukázalo jako problém.

„S mou diagnózou se pod narkózu nesmí. Zbývá operace při vědomí, s napíchnutím páteře, takzvaným epidurálem. Z toho mám strach,“ přiznává třiačtyřicetiletá dámská krejčová. Vlastně bývalá dámská krejčová, protože zhoršování zdravotního stavu si vyžádalo plný invalidní důchod.

Lékaři jí tedy hydrokortikoidy vysadili a nahradili je imunosupresivy, léky, které se berou třeba po transplantaci orgánů. Roztroušená skleróza totiž nezpůsobuje zapomínání, jak si někdo může myslet, ale hlavně je to porucha, při které imunitní systém organismu napadá vlastní nervovou tkáň. „Ty beru pořád. Na internetu jsem se ale dočetla, že podobně postiženým lidem pomáhá konzumace konopí. Tak jsem ho začala kouřit. Poslední ataku nemoci jsem měla před rokem a půl,“ chlubí se pacientka.

Konopí si pěstuje na balkóně v paneláku. „To byl důvod k tomu, že mi nesvěřili děti do péče. Byla jsem označena za konzumentku marihuany. Když jsem u soudu požádala o sklenici vody, bylo to označeno za příznak intoxikace THC, po které bývá sucho v ústech. Prostě nesu nálepku feťačky.“ Protože po rozvodu začala trpět depresemi, lékař jí předepsal Neurol. „Nebylo mi po něm dobře a odmítla jsem ho brát. Vzniká na něm závislost a celkově mě otupoval. Je ale legální.“ Snem paní Menclové je pořídit si inhalační přístroj zvaný vapolizér, aby mohla seknout s kouřením tabáku i konopí. „Někdy si konopí přidávám do bramboráčků,“ přiznává paní Menclová, která důsledně nepije alkohol.

Národ pokrytců?

Zdaleka není jediná, komu cannabinoidy v konopí pomáhají. Lékařské výzkumy ostatně potvrzují to, co je lidstvu známé už tisíce let: tahle rostlina je léčivá. Cannabinoidy se v mozku vážou na receptory, které jsou spojeny s pohybem, emocemi a vnímáním bolesti. V marihuaně vidí šanci i někteří nemocní rakovinou, AIDS, Parkinsonovou nemocí či Crohnovou chorobou. Zmírňují nevolnost, upravují chuť k jídlu, tiší bolest a uvolňují svalové napětí.

Léčivými účinky konopí se u nás v 50. letech zabýval tým profesora Jana Kabelíka z Výzkumného ústavu léčivých rostlin ve Velkých Losinách. Tehdy se ukázalo, že konopí se dá účinně využít při léčbě zeleného zákalu, lupénky, zánětů středního ucha či ve stomatologii. Prokázány byly i účinky protizánětlivé a antibakteriální. V současnosti se podobným výzkumem zabývá tým kolem profesora Evžena Růžičky z První lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2003 testoval šest stovek pacientů, kteří se léčí na Parkinsonovu chorobu. Pětaosmdesát z nich uvedlo, že konopí jako lék vyzkoušelo.

„Že konopí obsahuje účinné látky, které mohou působit na příný znaky neurologických a jiných onemocnění, je známo již dlouho. Podle mého názoru ovšem nelze laické používání konopí doporučovat jako léčbu - stejně jako kardiakům dnes nikdo nemůže radit, aby si dělali odvar z náprstníku,“ říká profesor Růžička, který však připouští, že ve výzkumech je třeba pokračovat.

„Konopí je třeba dekriminalizovat,“ myslí si parlamentní asistent Martina Bursíka Stanislav Penc. „Jistě že to není všelék ani všespása, ale trestat lidi, kteří si ho vypěstují na zahrádce, je nesmysl.“

Strana zelených chce prosadit v této oblasti legislativní změny. Podle člena této strany Pence je absurdní, aby byli stíháni lidé, kteří si z konopí vyrábějí léky pro svou potřebu. Jde však ještě dál. „Je na stejné úrovni, pokud někdo kouří, aby měl radost ze života, nebo si to dává do jídla, aby se léčil,“ říká. „Alkohol přece prokazatelně zabíjí a dělá škodu v mezilidských vztazích, k němu jsme ale tolerantní. Jsme zkrátka pokrytci.“

První zákaz konopí se objevil v Americe ve 20. letech minulého století. Byla to zvláštní doba -Coca-Cola obsahovala kokain a v dětských sirupech proti kašli se občas vyskytl heroin. Na druhou stranu panovala přísná prohibice alkoholu.

Konopí zůstalo v lékopisu Spojených států až do roku 1937, kdy kongres přijal zákon, který jej s definitivní platností zakazoval předepisovat. Do našeho právního systému se konopí dostalo poprvé v roce 1924. Zákon o jeho potírání podepsal tehdejší ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, pozdější slovenský válečný prezident Tiso.

„Pokud jsou zakázány drogy pro vlastní potřebu, rozvíjí se čerbyl trh,“ argumentuje proti kriminalizaci konopí Stanislav Penc. „Což nastalo. Dřív lidé, co ho pěstovali, rozdávali konopí zadarmo, nyní se s ním kšeftuje. Úbytek jeho konzumentů však nenastal. Kdo chce konopí užívat, užívá ho dál. Vytváří si tak v sobě povědomí, že zákony není třeba dodržovat. Je třeba rozlišovat mezi pěstírnami, kde to jede ve velkém a i obsah toxické látky THC v rostlinách je nesrovnatelně vyšší, a rostlinami, které si člověk zasadí na zahradě,“ uzavírá.

Důchodci nebezpeční pro společnost?

Když v roce 1996 známý boxer Muhammad Ali (Cassius Clay) třesoucíma se rukama slavnostně zapálil olympijský oheň v Atlantě,

celý svět svědkem kromě zahájení čtrnáctidenních her i projevů Parkinsonovy choroby. Toto degenerativní onemocnění nervového systému provází třes končetin, svalová ztuhlost, pomalá chůze a leckdy končí duševní zmateností. První příznaky se u paní Vrabcové z Ostravy začaly projevovat, když jí bylo třiašedesát let. Zpanikařila. Závratě, třas těla uvnitř a posléze i viditelný, úzkost, to vše jí snižovalo kvalitu života.

„Paní doktorka mi předepsala léky, po kterých jsem se cítila ještě hůř,“ vzpomíná. Nemohla vyjít schody a trpěla stále většími depresemi. „Bylo to hrozné období. Pak se můj devatenáctiletý vnuk dočetl v nějaké knize, že na moje potíže zabírá marihuana. A že mi něco sežene. Přinesl mi sušenou bylinku, pěkně voněla. Uvařila jsem si z ní čaj.“ Chutnal jí a začala ho pít pravidelně, zhruba třikrát do týdne. Cítila se lépe, ale ruce se jí třásly pořád. „Nemohla jsem donést hrnek na stůl, aniž bych jej půlku nevybryndala. Natožpak vzít do ruky pletací jehlice!“ Pak jí kdosi poradil denně polévkovou lžíci namletého konopí do polévky. „Jedla jsem to každý den. Závratě pominuly skoro okamžitě, po pár týdnech jsem vyšla schody, i ruce se mi přestaly tolik třást. Na pletení sice ještě sílu nemám, život se mi ale vrátil do snesitelných mezí.“

Třiadvacetiletý vnuk si už jointy nebalí, zato paní Vrabcová se zdokonalila. „Sehnala jsem si recept na sušenky podle svaté Hildegardy z Bingenu, a to byla nějaká léčitelka!“ směje se a servíruje mi čaj. Ruka se jí opravdu netřese.

Důchodci jsou vůbec jednou z nejúspěšnějších skupin pěstitelů konopí. Jeden z prvních, na koho dopadla ruka zákona, byl osmasedmdesátiletý ostravský důchodce Milan Křikala z Ostravy-Svinova. V roce 2002 jej policisté obvinili z nedovoleného držení drog.

Pan Křikava, který také trpěl Parkinsonem, si totiž vypěstoval na zahradě sedm rostlin marihuany a usušenou si ji přidával do jídla. Policisté jej na základě anonymu začali stíhat. Osvobodila jej až milost Václava Havla. Tolik štěstí neměla nedávno odsouzená dvaasedmdesátiletá důchodkyně Vlasta Komínková z Břidličné. Za dvě kila sušeného konopí, ve kterém se koupala, jak bezelstně prohlásila do kamer, dostala podmínku na tři roky. V praxi to znamená, že zasadí-li si ještě kytku na svůj ekzém, půjde sedět.

„Marihuana je podle našeho práva považována za drogu,“ potvrzuje právník Jiří Kříž.

„Náš trestní řád rozeznává čtyři skutkové podstaty související s drogami. První tři směřují proti drogovým dealerům, „vařičům“ či majitelům drogových laboratoří a proti šíření toxikomanie. Od roku 1999 je v trestním zákoně ještě čtvrtá, týkající se držení omamných a psychotropních látek a jedů.“

Novelu tehdy inicioval lidovecký poslanec Severa a vyvolala bouřlivou diskusi.

Na rozdíl od většiny jiných států totiž zákonodárci neurčili, jak velké množství může být drženo, aby to bylo trestné. Ponechali to na soudcích. „Praxe naznačuje, že více než deset denních dávek se považuje za množství větší než malé. Otázkou pro soudce zůstává, zda budou odsuzovat nemocné lidi, kteří ve svém soukromí pěstují marihuanu, protože mají subjektivní pocit, že jim zlepšuje zdraví a kvalitu života, za společensky nebezpečné,“ říká Jiří Kříž.

To se raději oběsím!

Padesátiletá paní H. z Prahy si před pěti lety bolestivě pochroumala koleno. „Myslela jsem, že nedojdu domů, tak mě to bolelo. Na smetišti jsem uviděla kytku marihuany. Protože si běžně dělám různé masti a olejíčky sama a o léčivky se zajímám, utrhla jsem si ji. Vylouhovala jsem listy v oleji a namazala je na to nešťastné koleno. Za pár hodin bylo po bolesti.“ Od té doby si natírá bolestivá místa, záda, ale i obličej. Prý to pomáhá na pleť. „Už několik let mám na zahrádce stabilně asi pět kytiček, pár lístků v létě přidám i do salátu. Proč ne? Je to bylinka a má v sobě vitamíny,“ míní důchodkyně.

„Je třeba rozlišit, pěstuje-li si někdo konopí v květináči, nebo má-li celé zahradnictví,“ myslí si pražská protidrogová koordinátorka Nina Janyšková. „V žádném případě nejsem pro legalizaci konopí. Tu fůru problémů, co by to s sebou přineslo, si ani nechci Na druhé straně pokud je někdo opravdu nemocný, má mít možnost zkusit vše, co by mu mohlo pomoci. Nutno však dodat, že to, co je zákonné. Marihuana k tomuto někdy účinnému použití určitě patří, i kdyby měla jen placebo efekt.

Chápu ale represivní složky, když rozlišují, kolik toho takový člověk vypěstuje a zda opravdu třeba šestnáctiletý kluk potřebuje marihuanu na Alzheimera.“ „Jde o míru svobody člověka, nikoli o drogy. Proč nás stát v některých věcech omezuje?“ ptá se naopak advokátka Klára VeseláSamková. „Marihuana prokazatelně funguje na řadu nemocí. Proč jsou persekvováni i lidé, kteří ji objektivně potřebují ze zdravotních důvodů?“ Známá advokátka nyní obhajuje dva mladé podnikatele, kteří jsou obviněni z trestného činu. Když je vloni v jejich bytě napadl útočník, obrátili se na policii. Ta sice útočníka zneškodnila, nicméně potenciální oběti putovaly rovnou do vazby. V jejich bytě totiž policie objevila šestnáct rostlin konopí. Jeden z mužů je HIV pozitivní, druhý se léčí s anorexií. Oběma marihuana prokazatelně pomáhá. Marihuanu dál neprodávali, užívali ji ke zmírnění svých zdravotních problémů, se kterými se oba léčí.

„Hovoří se o potírání drog. Ale podívejme se na to z druhé strany,“ argumentuje Klára VeseláSamková. „Pokud by se podobný přístup uplatňoval i v jiných oblastech života než u léků, všichni budeme nosit předepsané oblečení a jezdit předepsaným autem. Náklady na potlačování marihuany a následně na léčbu lidí, jimž jiné léky než marihuana nezabírají, zdaleka neodpovídají jejich potenciální společenské nebezpečnosti. Nedává to žádnou logiku, vyjma logiky zvýhodnění farmaceutických firem.“ Podle Veselé je to kulturní, nikoli právní problém. „Závislosti na nikotinu, na rozdíl od marihuany, se takřka nezbavíte. Cigarety však dostanete všude,“ připomíná Klára Veselá-Samková, která chce zmíněný případ hnát až před Ústavní soud.

Jak ale dopadne jednapadesátiletá Libuše Bryndová z Táborska, je ve hvězdách. Na advokáta nemá peníze. Před měsícem byla obtěžké viněna z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů. „Vypěstovala jsem si šestadvacet kytiček konopí,“ souhlasí jednapadesátiletá překladatelka bestsellerů Stephena Kinga. V obvinění stojí, že některé byly vysoké pouhých dvacet centimetrů. Zjištěný obsah zakázaného THC byl od 0,9 do 1,8 %. Pro srovnání: v pěstírnách, které s konopím kšeftují, se obsah tohoto cannabinoidu pohybuje kolem 20 procent.

Paní Bryndová z konopí vyrábí mastičky a vyléčila si jím také astma. „Doktoři mi předepsali několik druhů léků, hlavně kortikoidy. Ty měly silné vedlejší účinky, které mi ztrpčovaly život.“ Neváhala a vyzkoušela na sobě kúru z konopného másla. Vypozorovala, že pokud do sebe na počátku astmatického záchvatu vpraví několik šluků marihuany, má vyhráno. „Do dvou hodin jsem byla v pořádku, kdežto po zásahu záchranné služby, kterou jsem si jinak musela volat, jsem byla dva dny totálně vyřízená.“

Paní Bryndová postupně vysadila všechny pilulky. Záchvaty se u ní už tři roky neobjevily. „Než se vracet ke klasické léčbě, to se raději oběsím!“ říká dramaticky. Z konopí vyrábí i mast, která zabírá na popáleniny, hemeroidy, ekzémy, oděrky a revma. „Když někoho ve vesnici bolí záda a nezabere mu brufen, rád si ke mně zajde. Peníze za to neberu. Dostávám od lidí drobné dárky, třeba vazelínu a kelímky na ty mastičky. Jedna babča mi taky upletla ponožky.“

Nyní je Libuše Bryndová obviněna. Mimochodem díky udání. Jak dalece je její čin společensky nebezpečný, budou státní orgány posuzovat v nejbližší době.

Jak je to ve světě

* V Německu je užívání nezákonné, většina nemocných užívá marihuanu na vlastní pěst ilegálně. Vloni povolili poprvé oficiálně užívat čaj z marihuany jisté Claudii H., která smí konopí užívat k léčbě roztroušené sklerózy, jíž trpí čtrnáct let.

* Nizozemští lékaři smějí předepsat konopí lidem s rakovinou či pacientům s virem HIV. V lékárnách jsou k dostání dva druhy pětigramových balení, jeden za 44 eur a druhý, silnější, za 50 eur.

* Marihuanu mohou používat i nevyléčitelně nebo chronicky nemocní lidé v Kanadě. Třicetigramové balení sušeného konopí stojí 113 kanadských dolarů.

* Na trhu jsou v cizině volně k dostání léky, které obsahují THC vyrobené syntetickou cestou. Např. šedesátka kapslí Dronabinolu, léku na roztroušenou sklerózu, který se prodává v Německu, přijde v přepočtu asi na 40 tisíc korun a pojišťovna jej nehradí. V USA se podobně draze prodává lék Marinol, určený pacientům s chronickými bolestmi. Kromě ceny je u těchto léků problematické i nastavení správné dávky syntetického THC.

Foto popis| >> Je v invalidním důchodu a léčí se konopím. Její zoufalá situace ji před dvěma týdny přiměla k držení policisty jako rukojmí.

Foto popis| >> Milan Křikala (78) z Ostravy se až z novin dozvěděl, že dostal prezidentskou milost. Byl stíhán za pěstování marihuany, kterou si léčil Parkinsona.

Foto popis| Konopí. Bylina, která zajímá policii.

Foto popis| >> Jsme pro dekriminalizaci konopí, tvrdí člen Strany zelených Stanislav Penc.

Foto popis| >> Marihuanu naše právo považuje za drogu, říká právník Jiří Kříž.

Foto autor| Foto Právo - Lukáš Táborský (4) a ČTK (2)

Foto popis| << Někteří nemocní si marihuanu přidávají do jídla. Jako bylinu.

1.3.2008

Právo

str. 01 Titulní strana

Kuchtová vyzvala Bursíka k souboji

Petr Janiš

Předseda čelí kritice, ale v krajích má zatím oporu

Ve Straně zelených to dál vře. Předseda Martin Bursík čelí výpadům spolustraníků za autoritářské metody. První místopředsedkyně Dana Kuchtová se ho pokusí nahradit.

Včera ale Právu řekla, že ho kácet ze stranického trůnu nechce, že si počká na volební sjezd v roce 2009.

Uvedla však, že se do té doby s Bursíkovými metodami nesmíří.

Šéf zelených odchod nechystá

Mezi ty nepřijatelné řadí jeho personální politiku, neochotu podřizovat se většinovým rozhodnutím stranických orgánů a programové neshody.

Kuchtová však nechce tětivu napínat.

Bursík se naopak snaží vnitrostranické kritiky umlčet odkazem na to, že se blíží podzimní krajské a senátní volby a strana by v nich mohla na vnitřní spory doplatit.

Oznámil, že bere „se vší vážností“ výzvu vedení zelených v Olomouckém kraji, aby po sérii svých výroků zvážil své setrvání ve funkci. Neznamená to ale, že by se chystal odejít.

„Budu velmi pozorně naslouchat hlasům vycházejícím z členské základny a poradím se s předsednictvem Strany zelených 7. března, jak situaci řešit,“ uvedl Bursík v prohlášení.

To je šikovný tah, neboť v sedmičlenném předsednictvu má Bursík většinu, i když jen těsnou – 4:3.

(Pokračování na str. 2)

(Pokračování ze str. 1)

Olomoučtí požadavek odůvodnili „sérií výroků“. Z nich ční Bursíkův mail, v němž spolustranici nazval krávou a poslal ho omylem poslankyni Olze Zubové.

Lídr ústecké SZ a ministryně Džamila Stehlíková se kvůli výzvě Olomouckých opřela do Kuchtové, protože vyhlásila kandidaturu proti Bursíkovi a prý formuje kolem sebe opozici.

„My potřebujeme oporu a pomoc. Svornost uvnitř strany je základ úspěchu. Hůře načasovat to prostě nešlo. Ve volbách neuspějeme, pokud nebude strana na centrální úrovni konsolidovaná. Je to neracionální a absurdní,“ sdělila.

Podobně varuje i Bursíkova přítelkyně Kateřina Jacques. Ta v rozhovoru pro Právo, který otiskujeme na str. 18, říká:

„Vnitrostranická opozice používá stále silnějších prostředků, aby oslabila vedení strany.“

Podle Jacques zelení stojí „na okraji skály a buď tam shodíme vedení – ale setrvačnou silou spadneme za ním... Anebo se v ten rozhodný okamžik zastavíme a uvědomíme si, že tahle cesta nikam nevede.“ Za Bursíka se proti Olomouckým postavily některé kraje, vyplynulo z ankety serveru Novinky.cz. Jiné se shodly, že věc budou muset nejprve projednat.

„Určitá skupinka lidí se domnívá, že strana tu je proto, aby pro straníky získala co nejvíc funkcí. Bursíkův mail je pro ně jenom záminkou,“ tvrdí šéf zelených na Královéhradecku Stanislav Penc.

„Štvanice, kterou ambiciózní lidé, kteří umějí řešit své spory jen přes média, je diletantská,“ přidal se předseda karlovarské organizace Pavel Žlebek, který chce navrhnout usnesení na Bursíkovu podporu.

Většina zelených souhlasí s apelem Olomouckých, aby si prali stranickou špínu doma.

„Dobrý kůň se nepřepřahá“

„V tom stanovisku je bod, že by všichni měli být mediálně zdrženliví, a s tím souhlasím,“ řekl šéf jihomoravské organizace a člen předsednictva Dušan Lužný, kterého Bursík nepodpořil na ministra školství po Kuchtové.

Souhlasí s ním předseda zelených v Moravskoslezském kraji Vladislav Koval: „Potřebujeme to prodiskutovat na krajské úrovni a také na úrovni krajských předsedů.“

K výzvě se nepřipojí ani šéf libereckých zelených Jan Korytář. „Když kůň dobře jede, nemá se přepřahat,“ řekl Právu Korytář a dodal: „Ačkoli já určitě nepatřím k fanklubu předsedy, v mnoha ohledech mám kritické názory, k výzvě se přidávat nebudu.“

Myslí si, že Kuchtová nemusí být jedinou Bursíkovou vyzývatelkou. „Kdo by to mohl ještě být, mohou napovědět krajské volby,“ přiblížil Korytář, který je sám lídrem na hejtmana. A pokud by on ve volbách uspěl? „Uvažovat se dá o všem, ale určitě to teď není aktuální, že bych se připravoval na kandidaturu na předsedu,“ dodal.

„Za výroky nelze šikanovat ani Jiřího Čunka, ani Martina Bursíka,“ sdělil předseda pardubické organizace Pavel Křivka, podle něhož nemá olomoucká výzva velkou váhu. „Jiné důvody (pro Bursíkovu rezignaci) by asi byly, ale to by musel navrhnout sjezd nebo předseda sám,“ dodal Křivka.

Foto popis| Fotografie klimbajícího ministra zahraničí za zelené Karla Schwarzenberga jako prezentace energetického nápoje na billboardu, který se objevil mimo jiné v Praze na Černém Mostě.

Foto autor| Foto PRÁVO – Milan Malíček

29.2.2008

ČT 1

12:00 Zprávy

Setrvání Martina Bursíka v čele Strany zelených

Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka

--------------------

Pátek 29. února, sledujete polední zprávy České televize, vítám vás. Předseda Strany zelených Martin Bursík by měl zvážit svou rezignaci, vyzvala ho k tomu olomoucká organizace strany. Nelíbí se jí jeho nedávný e-mail, který od Bursíka dostala poslankyně Olga Zubová. A nesouhlasí ani se způsobem jeho vnitrostranické komunikace. Krajská organizace teď chce, aby ji v postoji vůči Bursíkovi podpořily i další regiony. Jenže ty se k tomu zatím nemají. A situaci u zelených sleduje kolega Daniel Takáč. Dane, dobré poledne.

Daniel TAKÁČ, redaktor

--------------------

Dobré poledne.

Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka

--------------------

Řekni, našli olomoučtí zelení podporu v některé z dalších krajských organizací?

Daniel TAKÁČ, redaktor

--------------------

Tak zatím musím říci, že podle toho, které organizace jsme kontaktovali, nebyly to ještě všechny krajské organizace, ale většinu už ano, tak zatím Olomoučtí podporu nenašli. Ty argumenty se více méně opakují, ten zásadní je asi, že jsou před námi krajské volby, to říkají zelení, a že se teď soustředí na přípravy krajských voleb a jakékoliv takovéto turbulence je mohou právě v očích veřejnosti poškodit. Proto by se tyto věci vůbec řešit neměly. Ne, že by se o nebavili, ale nebývá to programem oficiálních jednání. Asi největší zastání by Olomoučtí mohli mít na jihu Čech, to je

organizace Dany Kuchtové například, jakési odpůrkyně Martina Bursíka. Ti říkají ... jejich předseda Dalibor Stráský říká, že moc velkou podporu ve straně Martin Bursík nemá pro to, jak se chová, ale na druhou stranu většina lidí si prý uvědomuje, že není nikdo, kdo by ho mohl nahradit, takže v podstatě se nic jiného dělat nedá.

Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka

--------------------

Čili je to ojedinělý, dá se říct, názor.

Daniel TAKÁČ, redaktor

--------------------

Více méně bych to takto hodnotil. Ti, co se ho zastávají, tak říkají, že to je štvanice na něj, která se vede přes média, že to je jenom zásluha Martina Bursíka, to, že Strana zelených je dneska tam, kde je. Stanislav Penc, ten je velmi razantní v tom. On dokonce říká, že by podpořil svolání toho mimořádného sjezdu, protože by se aspoň ukázalo, jak to je. A je si jist, že by Martin Bursík vyhrál. Snad ještě jestli přece jenom drobné doplnění můžu k té olomoucké organizaci. Ona možná tak už trošku mírní to své výrazné stanovisko, pojďme si poslechnout Martina Tichého, předsedu z Olomouce.

Martin TICHÝ, předseda krajské organizace v Olomouckém kraji /SZ/

--------------------

Nechtěli jsme v žádném případě říct, aby předseda okamžitě odstoupil, ale chceme, aby zvážil své vystupování. Myslíme si, že v této chvíli jeho veřejná prezentace není hodná vystupování předsedy naší strany.

Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka

--------------------

Dane, ještě jedna otázka. Co Martin Bursík, jak zareagoval?

Daniel TAKÁČ, redaktor

--------------------

Zváží to. On říká ne, že nebude odstupovat, že to zváží. Výzvu k odchodu bere vážně a poradí se především s předsednictvem strany. Ale to je jenom takové politické prohlášení, protože předsednictvo strany ...

Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka

--------------------

Nějaký termín tam je?

Daniel TAKÁČ, redaktor

--------------------

Termín tam není, ale předsednictvo strany je jeho, tam on má většinu na rozdíl od té republikové rady, se kterou se neustále pře, kdo bude mít větší vliv ve Straně zelených. No a Dana Kuchtová, snad ještě věta, tak ta říká, že je více méně připravená kandidovat na předsedkyni strany. Pojďme si ji také poslechnout.

Dana KUCHTOVÁ, první místopředsedkyně strany /SZ/

--------------------

Já už delší dobu upozorňuji na to, že je třeba, aby Martin Bursík měl protikandidáta v regulérních volbách na sjezdu, na řádném sjezdu, ten bude ovšem až za rok. A já o tom uvažuji a žádné jiné kroky k tomu, aby se změnila teď situace ve vedení strany, nechystám. Já respektuji jeho mandát zvoleného předsedy a myslím si, že nebudu já jedinou protikandidátkou, ale že už ta situace v straně se posunuje k tomu, abychom měli i třeba někteří z těch protikandidátů jiný názor na programové otázky.

Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka

--------------------

Dane, ty budeš určitě situaci u zelených dále sledovat.

Daniel TAKÁČ, redaktor

--------------------

Bezesporu.

Kateřina BLECHOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže v tuto chvíli díky za rozhovor.

Daniel TAKÁČ, redaktor

--------------------

Právě odjíždím za dalšími krajskými zelenými. Na shledanou. Není zač.

30.1.2008

ČT 1

19:25 Události v regionech - Praha

Aktivista dostal placené informace z úřadu zaškrtané

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka

--------------------

Chtěl informace z úřadu, ale dostal začerněné dokumenty. Aktivista Stanislav Penc žádal zápisy z jednání kontrolního výboru Královéhradeckého kraje. Nezaškrtané strany listů se dočkal až poté, co si stěžoval.

Přemysl ŠRÁMEK, redaktor

--------------------

Stanislav Penc chtěl vědět, jak pracují výbory Královéhradeckého kraje. Požádal proto o zápisy z jednání za posledních pět let. Za dva měsíce dokumenty za tři sta padesát korun dostal, ale v těch od kontrolního výboru si toho moc nepřečetl. Takhle vypadaly.

Stanislav PENC, občanský aktivista /SZ/

--------------------

V podstatě všechno začernily, což je naprosto neskutečná záležitost. Jak potom člověk má vědět, jak pracujou?

Lubomír ŠTĚPÁN, předseda kontrolního výboru, Královéhradecký kraj /KSČM/

--------------------

Jednací řád výboru přesně uvádí, co má v zápisu být. To znamená, nemusí tam být a nemá tam být vlastně co kdo v diskusi řekl, jaké jsou jeho osobní názory.

Imrich DIOSZEGI, mluvčí Královéhradecký kraj

--------------------

Kontrolní výbor postupoval správně a ničeho nezákonného se nedopustil.

Oldřich KUŽÍLEK, poradce pro otevřenost veřejné správy

--------------------

Členové kontrolního výboru neznají zákony. Zákon jasně říká, že všechny dokumenty, které vznikly činností jakéhokoliv orgánu kraje, jsou přístupné.

Přemysl ŠRÁMEK, redaktor

--------------------

Stanislav Penc se však se začerněnými dokumenty nespokojil. Odvolal se a uspěl. Požadované informace tentokrát zdarma dostal.

Lubomír ŠTĚPÁN, předseda kontrolního výboru, Královéhradecký kraj /KSČM/

--------------------

Jsme mu poskytli informace v nezbytně nutném objemu, to znamená i včetně diskusních vystoupení.

Přemysl ŠRÁMEK, redaktor

--------------------

Proč si to kontrolní výbor rozmyslel, když svůj původní postup dosud obhajuje? Odpověď úřadu zní: Členové úřadu se tak zkrátka rozhodli.

Imrich DIOSZEGI, mluvčí Královéhradecký kraj

--------------------

Kontrolní výbor jednal znovu a přehodnotil svoje stanovisko.

Přemysl ŠRÁMEK, redaktor

--------------------

I když Stanislav Penc nakonec požadované informace dostal, na případ podle vlastních slov upozornil hlavně proto, aby ostatním lidem vzkázal: Pokud vám úředníci odmítnou dát informace, buďte důslední. Ptát se jich, je vaše právo.

Zámek má nového majitele

10.1.2008

Mladá fronta DNES

Kraj Hradecký

IVAN TRUHLIČKA

PRODEJ STARÝCH HRADŮ Na donedávna obecním zámku ve Starých Hradech na Jičínsku se už zabydluje nový majitel, některé okolnosti prodeje památky však dodnes u řady místních obyvatel a příznivců tamních kulturních akcí vyvolávají pochybnosti

Staré Hrady - Zámek ve Starých Hradech na Jičínsku je od konce minulého roku v soukromých rukách a nový majitel už do památky naváží vybavení nových expozic, jež chce v květnu otevřít veřejnosti. Průběh prodeje zámku, který místní obyvatelé před čtyřiceti lety zachránili před jistou zkázou a proměnili ve vyhledávanou turistickou atrakci, nedávno starohradská radnice popsala v podrobné zprávě. Ani ona však nevyvrátila všechny pochybnosti, které prodej památky dodnes provázejí.

Opravdu bylo nezbytné zámek prodávat?

„Jsme malá obec a na údržbu a opravy zámku nám chybějí peníze. Střechu a stropy likviduje tesařík a v celém objektu je vlhkost. Úpravy, které by zámek uvedly do stavu, kdy do něj nebude nutné třeba dvacet let výrazně investovat, by si vyžádaly desítky milionů korun, a ty nemáme,“ zdůvodňoval snahu radnice o prodej zámku starosta Starých Hradů Josef Miclík.

Odpůrci prodeje památky jeho argumenty od počátku zpochybňovali. Tvrdili, že kdyby obec všechny příjmy, které jí zámek přináší, investovala zpátky do jeho údržby, žádné problémy s penězi by nebyly.

Největší příjmy obci plynou z nájemného od Památníku národního písemnictví, který má od roku 1969 na zámku uloženu část literárního archivu. Za poskytnuté prostory stát radnici v posledních letech platí přibližně 600 tisíc korun ročně.

Když odpůrci prodeje požádali radnici o přehled investic, jež do údržby zámku v letech 2001 až 2005 plynuly, starosta jim poslal tabulku s výčtem prací přibližně za milion korun. Později vedení obce zveřejnilo další přehled výdajů, kde již byly dříve uvedené částky každý rok zvýšeny zhruba o 200 tisíc korun.

„Ten rozdíl radnice označila termínem společná správní režie. Ale nikdo už nevysvětlil, co to znamená,“ uvedl zakládající člen sdružení Za záchranu Starých Hradů Stanislav Penc, který vedení obce za prodej zámku do soukromých rukou dlouhodobě kritizuje.

Konečně třetí, a opět jiné částky vykazovala obec podle zjištění odpůrců prodeje zámku ministerstvu financí jako výdaje na ochranu památek. I kvůli tomu na popud místních občanů vznikla pracovní skupina, která měla hospodaření obce v souvislosti s údržbou zámku důkladně prověřit. Když členové komise poukázali na nejasnosti v účetnictví radnice, starosta místo vysvětlení komisi zrušil.

„Komisi jsem pozastavil činnost, protože dělala, co neměla, a co měla, nedělala. To je normální, na to mám právo. Je to vnitřní věc starosty a zastupitelstva, nikoliv občanů a veřejnosti,“ vysvětlil tehdy své rozhodnutí Miclík.

Nezpochybnitelný, podrobný a jasný výčet investic do údržby zámku, jejichž neúnosná výše byla podle starosty hlavním důvodem k prodeji památky, starohradská radnice dodnes nezveřejnila.

Proč nemohli občané rozhodnout v referendu?

Na začátku druhé poloviny minulého století byl zámek ve Starých Hradech v tak zoufalém stavu, že se vážně uvažovalo o jeho likvidaci. Dokonce už existoval demoliční výměr a plány na odstřel celé památky.

Zásadní obrat v historii zámku nastal v roce 1964, kdy se předsedou místního národního výboru ve Starých Hradech stal učitel Vladimír Holman. Ten společně smístními občany a stovkami dobrovolníků zničenou památku v průběhu následujících let zachránil a proměnil v největší turistickou atrakci obce.

I proto odpůrci prodeje zámku požadovali, aby o případné změně vlastníka mohli rozhodnout místní lidé v referendu, jehož výsledky nebude moci nikdo zpochybnit. Zastupitelé se sice na konci roku 2006 zavázali, že referendum v zákonné lhůtě vyhlásí, ale nikdy tak neučinili.

„Referendu se nebráním, ale chápu je jako poslední věc, kterou může toto zastupitelstvo v otázce prodeje zámku učinit, protože jeho organizace je poměrně složitá. Pro nás by to znamenalo zbytečné papírování a pro občany další cestu do volební místnosti, kterých si i tak užijí až dost,“ vysvětloval Miclík.

Místo toho zastupitelé, kteří jednoznačně preferovali prodej zámku, zorganizovali anketu, do které si sami připravili otázky, sami obešli občany a sami odevzdané lístky vyhodnotili. Podle zveřejněných výsledků bylo 55 procent dotázaných občanů pro prodej zámku tomu, kdo za něj nabídne nejvíc. Kolik ze 174 obyvatel obce anketní lístky vyplnilo, to se však už nikde neuvádí.

„Anketa radnice pro mě nemá žádnou vypovídací hodnotu. Jestliže petici proti prodeji zámku podepsala více než polovina ze 134 místních voličů, tak nemohu věřit tomu, že by starosta obešel vesnici a lidé mu řekli pravý opak,“ řekl Penc.

Odpůrci prodeje zámku se ještě snažili domoci referenda prostřednictvím soudu. Ten však jejich žalobu kvůli formálním nedostatkům zamítl.

***

* Jak šly události

1. 1. 1993 Oddělením od Libáně

se Staré Hrady stávají

samostatnou obcí. Jedním z

hlavních důvodů je i

nespokojenost občanů (včetně

současného starosty Josefa

Miclíka) s údajnou nedostatečnou

údržbou zámku libáňskou radnicí

a nesouhlas s uvažovaným

odprodejem části památky.

říjen 2004 Vedení obce rozhoduje

o třech možnostech dalšího

nakládání se zámkem - o zvýšení

nájemného, o získání nových

finančních zdrojů či o prodeji.

srpen 2006 Obec reaguje na

inzerát v tisku, v němž manželé

Sukovi ze Dvora Králové nad

Labem projevují zájem o koupi

nějaké historické nemovitosti.

4. 11. 2006 Zastupitelstvo

rozhoduje o přípravě zámku Staré

Hrady k prodeji.

17. 11. 2006 Manželé Sukovi

projevují o zámek ve Starých

Hradech zájem a nabízejí za něj

30 milionů korun.

22. 11. 2006 Zastupitelstvo dává

manželům Sukovým návrh k

odkoupení zámku do

spoluvlastnictví.

3. 12. 2006 Zastupitelstvo

rozhoduje o zřízení zvláštních

komisí pro prověření hospodaření

obce a na prověření stavu krovů a

stropu zámku. Radnice se

současně zavazuje, že v zákonné

lhůtě vyhlásí referendum o

zámku.

26. 2. 2006 Zastupitelstvo bere

na vědomí rozhodnutí starosty o

zrušení zvláštních komisí a

informaci o odstoupení manželů

Sukových od koupě zámku kvůli

nesouhlasu části obyvatel obce.

Radnice začíná hledat zájemce o

pronájem památky.

březen 2006 O navrácení zámku

žádá potomek bývalých majitelů

František Schlik, o převzetí zámku

za 1 korunu projevuje zájem i stát.

7. 3. 2006 Starosta kvůli zájmu

Schliků a státu pozastavuje na 90

dnů záměr obce zámek

pronajmout.

27. 4. 2006 Obec zveřejňuje

záměr prodat zámek.

11. 5. 2007 Manželé Sukovi

potvrzují svůj zájem o odkoupení

zámku, dopis však neobsahuje

konkrétní nabízenou částku.

6. 6. 2007 Zastupitelstvo

zveřejňuje výsledky ankety k

prodeji zámku (55 procent

dotázaných bylo pro prodej za

nejvyšší nabídku, 16 procent pro

převod za korunu na stát),

rozhoduje o prodeji nejvyšší

nabídce a pověřuje starostu k

podepsání kupní smlouvy na

zámek.

8. 6. 2007 Žaloba odpůrců

prodeje na vyhlášení referenda

(Krajský soud v Hradci Králové

žalobu 13. 7. z formálních důvodů

zamítl).

16. 7. 2007 Podpis kupní

smlouvy s manželi Sukovými.

28. 8. 2007 Trestní oznámení,

v němž odpůrci prodeje žádají

policii, aby prošetřila, zda se

zastupitelé nedopustili trestných

činů porušování povinnosti při

správě cizího majetku a

zneužívání vlastnictví.

2. 10. 2007 Přepis zámku

na manžele Sukovy.

A ještě pár přáníček...

5.1.2008

Jičínský deník

Jičínsko - čtenář - reportér

(red)

od vás z regionu

Jičínsko/ Již jsme zveřejnili stránku novoročních přání, která se nám sešla v konci starého a začátku nového roku. Nyní ještě přidáváme pár dalších. Na snímku je blahopřání od hořické hudební skupiny Xantipa. Ať vám v novém roce 2008 vychází vše, co si přejete. Ať již to jsou přání vyslovená, nebo schovaná někde ve skrytu mysli.

Veršované řádky nám zaslal pan Jiří Valenta z Jičína: OSilvestru mnozí slaví tak, že z toho ochuraví. Akdyž zchladnou jejich hlavy, přejí sobě hodně zdraví.

Den fanfár a bez oslavy, bez vína a černé kávy, vespolek vám přeji zdraví, pohled povždy usměvaný.

Štěstí přeji, jehož třeba více je než skývy chleba. Vše krásné do nového roku přeje rovněž Stanislav Penc z Milkovic. Zároveň informuje: „Letošní Kozí mejdan se koná od 13. do 20. srpna 2008. Milkovice jsou bránou Českého ráje. Stádo oslů, koz a kozlíků, které chováme pro radost, nám pomáhá udržovat pozemky ekologického statku.“