Antonín Zelenka vás zve k poslechu diskuse na téma, které není nijak příjemné, jak pro českou policii, tak pro zúčastněné demonstranty v Praze 16. května. Na postup policie jsou různé názory, jak od politiků, novinářů, tak i od veřejnosti. Protestovat a vyjadřovat svůj nesouhlas proti čemukoli a komukoli násilím, je jistě ten nejhorší způsob. Na druhé straně by policie měla být profesionální a razantně by měla vystupovat proti těm, kteří si to zaslouží. Na postup české policie bylo podáno několik stížností a trestních oznámení. Podle vyšetřovatelů by šetření mělo být hotovo do dvou měsíců. Do dnešního dne je devět lidí ve vazbě. Tolik jenom několik fakt na úvod. A diskusi zahájíme různými názory, tak, jak je v anketě zaznamenala Marie Vrábelová.

Jak posuzujete zásah policie k demonstrantům při minulém víkendu?

Účastníci ankety:

S tím zásahem, myslím si, že asi nebyl úměrný, protože byl nepřipravený no. Takže těžko k tomu něco dodat. Rozcházejí se stanoviska jak policie, tak těch demonstrantů.

No já jsem na jednu stranu slyšel jako, že byl úměrný v tom, že zasáhli dobře. A na druhou stranu jsem zase slyšel, že zbili někoho, kdo prostě stál vedle. Takže nevím. Já jsem tam nebyl a neposoudím to tak.

Policistů mělo být asi daleko víc už na tom začátku a nemuselo to dojít takových poměrů. Nemuselo se něco rozbíjet. To všude ve světě takhle se zasahuje daleko tvrději.

No já si myslím, že to nebyli demonstranti, ale vandalové. To se prostě nedělá. Pokud jsou to rozumní lidi a chtějí něco říct, tak se to nedělá rozbíjením výloh apod.

No já teda si myslím, že je to takový dost sporný, protože tam pravdu může mít v podstatě každej, dá se říct, že jo, jak ty policajti, tak v podstatě ty demonstranti, který se tam, bohužel, třeba někteří nachmátli nebo dostali nějakým způsobem, buď ze zvědavosti, a dostali prostě třeba to, co nečekali, že jo.

Já si myslím, že ty policajti ještě nejsou tak zkušený prostě, aby dokázali třeba posoudit, jak se v takový prostě zachovat.

No jak voni, tak policajti no. V pohodě. Já si myslím, že byl oprávněný. I by měl být tvrdší.

No tak já myslím, že částečně to bylo oprávněný, že asi ty policajti měli pravdu.

Já myslím, že to byli výtržníci, takže to bylo celkem adekvátní.

Mně se to zdálo vcelku přiměřené, tedy, já si myslím, podle toho, co jsem viděla, tak oni nezasáhli snad předtím, než se začaly rozbíjet ty výlohy, ne? A potom už snad to bylo zasloužené, pokud tedy zasahovali s mírou. Já jsem tam nebyla, takže očitý svědek nejsem.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Takže do rozporuplného hodnocení se pokusíme v následujících 35-40 minutách vnést trochu světla. Pokusí se o to tito hosté: ministr vnitra Cyril Svoboda, dobré odpoledne, za policii ČR přijal pozvání plk. Radislav Charvát, který je pověřený řízením pražské policie, dobrý den. Dále ve studiu vítám Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva, dobrý den, Johna Boka za spolek Šalamoun, dobré odpoledne, a pana magistra Václava Vlka, který je právním zástupcem některých postižených demonstrantů. Dobré odpoledne, pánové, vám všem. Dovolte úvodní otázku společnou pro vás pro všechny. Protože posluchači i diváci televize měli možnost už po několik dní sledovat nebo slyšet komentáře k této události v centru Prahy, že šlo o demonstraci, která byla spojována, spojena s rabováním. Já bych vás poprosil o vaši charakteristiku, jak tuto demonstraci, tuto událost hodnotí každý z vás. Prosím jenom o stručnou odpověď a reakci. Poprosil bych asi pana ministra.

Cyril Svoboda:

Tak já myslím, že na počátku to bylo v pořádku, protože, myslím si, že máme každý právo na vyjádření svého vlastního názoru. A jak už říká i pan prezident Václav Havel, lidská svoboda je nedělitelná. Tzn. že není, nepřísluší nám sdělovat tu formu, jak já vyjadřuju svůj názor, to je myslím, že naprosto legitimní a v pořádku. Tam došlo, podle mě, k selhání organizátorů té akce. Pro mě ovšem klíčové je a policie nezasahovala pořád, stále. I když byly útoky proti policistům, teď se asi dovíme, že jak to tam bylo i z pohledu druhé strany, ale policie zasáhla v momentu, kdy se sáhlo na majetek. A pro mě je vlastnictví nedotknutelné. A argumenty, že vyjadřuji svůj názor tím, že ničím výkladní skříně, že beru zboží, které není moje, znamená, že sahám na něco, co je zásadně chráněno ústavou a tím našim právním řádem. Vlastnictví je nedotknutelné a to byl ten moment, kdy jaksi policie musela mít potom pokyn zasáhnout. To byl ten zlomový moment.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Přijímáte, pane ministře, také označení rabování?

Cyril Svoboda:

Rabování, já nevím, co to je.To bychom mohli debatovat o tom, co to je rabování. Ale jde o to, že rozbiju výkladní skříň a beru si zboží. Jako nechápu jako, co tím projevuju proti globalizaci, protože dokážu si představit, že se proti globalizaci všeho a proti vstupu cizího kapitálu dá protestovat různým způsobem, ale ne tak, že seberu vlastnictví. Dokonce bych se divil, co by říkali ti, kteří rabovali, kdyby někdo rozbil výkladní skříň nebo okna jejich domu a začal si tam něco brát a říkal, že protestuje proti žití v paneláku. Nebo něco podobného. Tak bychom se dozvěděli něco úplně z opačného pohledu.

Radislav Charvát:

Já si myslím, že je to logické, protože policie podle zákona má za povinnost dokonce chránit život, zdraví občanů a chránit jim majetek. Takže policie zakročila tak, jak měla, a tak, jak jí zákon ukládá. A samozřejmě jsem přesvědčen o tom, že policie zakročila podle zákona. To, co policii zákon umožňuje.

Moderátor (Antonín Zelenka):

A došlo tedy k rabování?

Radislav Charvát:

No takhle, když mi dáváte tuto otázku, tak to vypadá, jako že policie zakročila právě na základě toho, a potom došlo k rabování. Ne. K rabování došlo samozřejmě i v souvislosti s tím teda, že tam několik desítek lidí páchalo výtržnost, ničilo majetek apod.

Stanislav Penc:

No já bych za prvé nerad, aby to ze začátku tak, že jedna strana, ta strana, která stojí na straně zákona a ta druhá strana, která stojí na straně výtržníků. To bych chtěl, aby se to nějak oddělilo. A teďka bych řekl k tomu tématu. Co se týká toho, jestli policie má zasáhnout proti lidem, kteří ničí majetek anebo ohrožují zdraví a životy jiných, tak to samozřejmě každý s tím souhlasí. Ale pointa celá, proč my se o tento případ zajímáme a proč asi dneska sedíme tady v rozhlase, je ten, že podle očitých svědků policie ve Vodičkově ulici zasáhla až deset minut poté, co došlo k rozbití výkladních skříní Mc Donaldu a podle svědků ti lidé, kteří rozbili výkladní skříň a ti lidi, kteří si z řeznictví odnášeli salámy a jiné věci, tak ti už dávno odešli. A policie neadekvátním a brutálním způsobem zasáhla proti zúčastněným lidem a to tak, že z Karlovýho náměstí najely antony, zatarasili cestu lidem, z toho vyskákali policisté s obuškama a začali mlátit hlava nehlava každýho. Ti lidi chtěli...

Moderátor (Antonín Zelenka):

My se k tomu dostaneme během diskuse.

Stanislav Penc:

Pro mě je to důležitý, protože, aby to nevypadalo...

Moderátor (Antonín Zelenka):

Já jsem chtěl jenom poprosit o charakteristiku, jestli opravdu je oprávněné označení a charakteristika té akce, že šlo o demonstraci doprovázenou rabováním. Souhlasíte s tím?

Stanislav Penc:

Podle našich informací dohromady byly rozbité výkladní skříně pěti obchodů, cíleně vybranejch, a z jednoho obchodu řeznictví si zhruba devět lidí odneslo nějaké salámy. To je pro mě zlodějina a vandalství, ale ne rabování.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Je vyčíslena škoda nějaká? Víme číslo?

Stanislav Penc:

Někde to v novinách padlo, kolik toho bylo.

Radislav Charvát:

Jestli můžu, tak na Praze 1 na základních útvarech policie je zatím nahlášeno několik těch případů, o kterých mluví pan Penc majiteli těchto obchodů. A ta škoda se pohybuje k miliónu korun.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Děkuji. Prosím, slovo má pan magistr Václav Vlk. Vy jste právním zástupcem. Jak Vy hodnotíte celou tu událost?

Václav Vlk:

Tak zaprvé. Já jsem dneska byl v tom trestním spise. Tam nikde žádná zmínka o tom, že by škoda v rozsahu 1 mil. Kč byla, není. Vůbec žádná zmínka o žádném rozsahu škod v tom trestném spise, kde já jsem viděl ty obviněné lidi. A co se týká samotné té první otázky, té první části, to byla demonstrace, která probíhala pokojným způsobem, podle mých informací, několikrát ji napadla policie a v okamžiku, kdy už ta demonstrace ustala, která ustala na Václavském náměstí, se skupinky lidí rozešly, některé pokračovaly do Vodičkovy ulice. V té Vodičkově ulici se na ně nabalili výtržníci, s tím naprosto souhlasím. Tam policie selhala, tam nezabránila tomu ihned na místě, tzn. skutečně ten majetek toho řadového občana nebyl chráněn policií a potom, když ta policie viděla, že už se nic neděje, a možná výtržníci jsou pryč, takové informace já mám, zasáhla proti, podle mého názoru, bezbranným lidem. Já jenom říkám na dokreslení. První 4 klienti, kteří se na naši advokátní kancelář obrátili, jsou osoby, které s tím zásahem nemají nic společného, s tím rabováním. Nejsou dokonce ani obviněni z trestných činů. A buď se pokoušeli ten zásah fotografovat nebo dokonce pan Krymský, já mám svolení, abych řekl jeho jméno, on se objevil v televizi, byl napaden policií v 6 hod. ráno v neděli v souvislosti s touto demonstrací. Alespoň tak, jak on uvádí.

John Bok:

No, v žádným případě nemůžu souhlasit, že šlo o rabování. Ano, došlo k tomu, že někteří, a nevím kdo, to by měla dokázat policie a měla by mít i videozáznamy a prokázat, že tam někdo házel ty kameny a měl by potom být identifikovaný. Pak to můžem akceptovat. A pak druhou věcí, že ČT, když se tak na ni odvoláváte, je ta, která ukázala, že tam nedošlo k rabování, ale že velmi opatrně třeba někdo vyndával okurky. A to je obyčejná krádež, prachsprostá obyčejná krádež. A za to ať si to odskáče, ale není to rabování. Rabování je, že se vnikne do prostor, demolujou se, vydemoluje se to tam všechno a nezůstane nic. Nemluvě o tom, že kdybyste měli dobrý videozáznamy, pane ministře, tak jak tady děláte pohyby, je, že dvě děvčata ukradly z tý vedle, tý ????skiňácký???? prodejny nějaké oblečení. A jiná mladá žena jim to sebrala a vrátila.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Tak, já bych poprosil, pojďme teda k podstatné věci. Pan Mgr. Vlk prosím se hlásí o technickou. Takže prosím, velice stručně.

Václav Vlk:

Myslím si, že první a poslední rabování, který mohli posluchači vidět, byl útok na cestovní kancelář Oasis Tour. Takhle asi vypadá vyrabovaný obchod. Ne to, co se dělo tam.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Pane ministře, já bych se Vás ještě zeptal, Vy chcete reagovat na to, co tady bylo řečeno?

Cyril Svoboda:

Prosím vás, tady je potřeba na to trochu reagovat. Protože my jsme neřekli nikdo, Vy jste se ptal na definici rabování, my jsme popisovali, co se tam dělo. Já zkrátka, pro mě je nepřijatelné rozbíjení výkladních skříní, pro mě je vlastnictví nedotknutelné. Já bych to dál jako nekomentoval.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Na tom se asi všichni shodneme. Další otázka zněla právě na Vás, pane ministře, protože Vy jste se před několika dny nechal slyšet v tom smyslu, že máte signály a informace o tom, že celá tato akce byla organizována nebo spoluorganizována ze zahraničí. Máte pro to opravdu podklady a argumenty, že to tak bylo?

Cyril Svoboda:

Já jsem také řekl v té zprávě pro poslaneckou sněmovnu skutečnost, že ve stejný den, v časové souvislosti, se podobné akce konaly na několika místech v Evropě. To jsem řekl. Zase mi do toho vpadne John Bok, to jsem čekal.

John Bok:

Doslova jste řekl, že to bylo řízeno z ciziny.

Cyril Svoboda:

Ne, ne. Odcitujte to, že jsem řekl, že to bylo řízeno z ciziny, protože já jsem to neřekl, že to bylo řízeno z ciziny.

John Bok:

Dobře, tak je tam špatný záznam.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Takže ujasněme to. Jestli jsem to špatně parafrázoval, tak se omlouvám. Tzn. že dalo se to do souvislosti s tím, že tyto akce probíhaly i v jiných městech.

Cyril Svoboda:

To bych potom chtěl, aby se tady přečetl ten záznam mé řeči, já jsem neřekl, že to bylo řízeno z ciziny.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Dobře, omlouvám se za to, že jsem to nepřesně tedy formuloval. Ale jestli dovolíte, pojďme tedy k té zásadní věci. Protože já vycházím i ze slova nebo ze sloupku spisovatele Ludvíka Vaculíka, pane plk. Charváte. On své zamyšlení nad touto akcí ukončil větou, že policie by měla přece umět rozlišit "who is who". Tzn. přiznáte tady to, že došlo možná v některých případech k tomu, že policie se nechovala profesionálně a že tady došlo k pochybení, že tak, jak už řekli někteří tady kolegové u kulatého stolu, že došlo k takovému tomu vybíjení si zlosti, neadekvátnímu zásahu, postižení těch lidí, kteří neměli nic společného s tím?

Cyril Svoboda:

Víte, já na to zareaguji jinak. Já samozřejmě ten sloupek pana Vaculíka jsem nečetl. Já jsem doopravdy přesvědčen o tom, že policie tam tu svoji práci odvedla perfektně. Jako já nechci a ani samozřejmě 100%ně nemůžu vyloučit to, že možná došlo k ojedinělým excesům a na to naopak jako budu rád, když se tyhlety oznámení, které zatím eviduje, já nevím, několik skupin, aby se důsledně prošetřily. A budu jenom rád, protože ono svým způsobem důsledné prošetření těch zákroků policie je i ochrana té policie. Já vám řeknu jednu takovou zkušenost. Já vím, že ve Švýcarsku, v Anglii samozřejmě a viděli jsme to i v televizních zprávách, policie provedla taky zákrok. Tam nikdo nediskutuje o tom, jestli ta policie provedla zákrok brutální nebo ne. Samozřejmě vy mně budete říkat, že asi ty policie v těchto druhých zemích jsou profesionálnější než jsme my.

John Bok:

Vždycky mají číslo.

Cyril Svoboda:

Samozřejmě, nechte mě, pane Bok, domluvit. Já Vám tak neskáču do řeči. Takže samozřejmě není to tak úplně pravda. Já si myslím doopravdy, že ta policie tu práci odvedla tak, jak měla. Samozřejmě můžeme diskutovat o tom a taky se vedly ve sdělovacích prostředcích diskuse o tom, jestli ta policie měla zaskočit dřív, jestli měla zakročit hned na náměstí Míru, protože my zapomínáme jednu věc. Všichni ti účastníci, kteří šli z toho náměstí Míru, se dopouštěli přinejmenším přestupku.

Moderátor (Antonín Zelenka):

To by chtělo asi vysvětlit.

Cyril Svoboda:

Začali, protiprávní jednání začalo těmi účastníky, když se dali na pochod. Přece pochod nebyl nikde povolený, nebyl nikde oznámen.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Pardon, jde o jinou věc, teď. Promiňte, abych položil otázku za ty, kteří se tam dostali tzv. náhodou. A připusťme to, dejme tomu někdo s návštěvou, zahraniční turisté apod. Tzn., a já jsem si také přečetl ve vašem sdělení pro ČTK, že pokud bude zjištěno, že někteří byli poškozeni nebo zbiti, že se jim policie omluví. Není to přece jenom trochu málo?

Radislav Charvát:

Samozřejmě, jako to my jsme tam říkali a sdělujem. A já jsem samozřejmě rád, že to můžu zopakovat. Jestli někdo teda dokáže, že policie uškodila někomu nevinnému, tak samozřejmě povinností policie je, aby se minimálně omluvila. Nehledě na to, aby se s těma občany vyrovnala i trošku jinak. Ale to přece ne zpochybňujem od začátku. My říkáme, že zákrok policie byl přiměřený, adekvátní dané situace a jsme přesvědčeni o tom, zejména teda při tom konkrétním zákroku v té Vodičkově ulici, že ten, kdo tam neměl co dělat, měl prostor a čas odejít. Svědci jsou třeba i z Novoměstského pivovaru. Tam jako samozřejmě lidé odcházeli i během toho zákroku.

John Bok:

Co to znamená "neměli tam co dělat"?

Radislav Charvát:

Byla daná výzva.

John Bok:

Tak jako když já jdu po ulici jako občan z kina a dá mi někdo výzvu, ať to okamžitě opustím, tak to musím opustit, ano?

Radislav Charvát:

Vy jste povinen v určitých fázích poslechnout pokynů policisty.

Stanislav Penc:

Já jsem měl pocit, že, protože ten zákrok byl před deseti dny, já jsem měl pocit, že na základě zveřejněných věcí a na základě věcí, kteří... výpovědi jednotlivých svědků a toho, co jaksi už vyšlo najevo z toho zákroku, že policie nebude trvat na tom, že zákrok byl adekvátní, přiměřený situaci. Já znovu zopakuji to, co my víme z výpovědí. Ta situace byla taková, že policisté vyskákali z antonů a začali řezat hlava nehlava lidi. Tam jsou svědecký výpovědi i lidí z okolních baráků, kteří říkají, že člověk měl pouta na rukou a policajti do něj kopali. Potom na policejních stanicích, kam je odváželi, jak na ???není rozumět??? tak do Bartolomějský ulice, tam jsou výpovědi lidí, kteří vypovídají, že ty lidi, že ty policisti do nich řezali neuvěřitelným způsobem. Já jsem za komunistů dostal od policie přes hubu hodněkrát za demonstrace, ale nikdy v životě jsem nezažil, že bych dostával víc lidí, vždycky jsem dostával jenom já. A bylo to v různých místech. Ale tady to byl, podle těch popisků, my jsme se bavili se 60 lidma dohromady. A zatím podle popisku, co ty lidi říkaj, to byla tak brutální záležitost, že já vůbec nechápu, že ta policie, i když ty informace už dávno má, že stále trvá na svým. Těch právních pochybení, bavíme se zatím jenom o zákroku, až se budeme bavit o tom, co dál nastávalo, to jsou neuvěřitelný věci. Já jsem měl pocit, že přicházíme sem proto, aby jsme ty věci nějak ujasňovaly, ale ono v tom matení veřejnosti se z vaší strany dále pokračuje, pane Charvát. Mě to mrzí, velice mě to mrzí.

Cyril Svoboda:

Já teď chci říct několik ještě, dvě poznámky. Za prvé to byla první demonstrace tohoto typu

po roce 1989. V této republice nebyla specializovaná jednotka, tady se nebudovala, to by si nikdo politicky nedovolil budovat specializovanou jednotku, která by se cvičila proti demonstracím. Tzn. že tam došlo k tomu, že se museli posbírat policisté z celé Prahy, aby byli v momentu toho zákroku k dispozici. Výzva je, že teď to předkládám do vlády. Chci, považuju navýšení, bude jednotka o 500 mužích, bude to stát několik mil. Kč, to je v pořádku. S tím já jenom souhlasím, budu rád, když mi to vláda schválí, protože ukazuje tato demonstrace, že tady musí být specializovaná jednotka, která bude s tímto...

Stanislav Penc:

Pane ministře, Vy moc dobře víte, že specializovaná jednotka od roku 93 v ČR existuje

a že v Praze má 120 lidí a v Ostravě má 80 lidí. Je strašně důležitý, protože bavíme se ne mezi sebou v hospodě u stolu, ale pro lidi. Tady nás jako poslouchá třičtvrtě mil. lidí. A tohle je lavírování s informacema.

Cyril Svoboda:

Nemá smysl, abych tady debatoval, protože kdykoliv, promiňte, mi do toho zasáhnete. Já jsem Vás, pane Penc, nepřerušil ani jednou ve Vašem výstupu.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Nene. Já si myslím, že tohleto je velice důležitá věc. Já prosím pana Pence, aby nezasahoval. Takže prosím, jak je to tedy s těmi jednotkami a pak bych rád ještě...

Cyril Svoboda:

Mně jde o speciální jednotku, která je cvičená na zásah proti demonstracím. My jsme neměli specializovanou jednotku cvičenou na zásah proti demonstracím. Nemáme. Takže to je váš pohled, vy tvrdíte, že ano. Můj pohled je, že je potřeba tady vybudovat kvalitní, specializovanou jednotku, která bude s tímto novým jevem, který patří již k Praze, bude s ním pracovat. Druhá věc je to, k tomu se chci vyjádřit také, že já nezpochybňuju ani jedno z těch podání, o kterém Vy mluvíte. Ale jak jinak to chceme vyřešit než tak, jak já to nabízím. Tzn. já nabízím, aby věc vyšetřili jiní policisté než z Prahy. Nabízím. Už je tak rozhodnuto. Nabízím a je to jasné, že inspekce má okamžitý pokyn se prioritně tomuto věnovat. Zatím jsem nedostal žádné podání, že inspekce nedostala. Ta musí na podání reagovat.

Václav Vlk:

V trestním spise už je obsažen pokyn, aby byla věc předložena inspekci.

Cyril Svoboda:

Ale pane doktore, zase mi skáčete do řeči.

Václav Vlk:

Pane ministře, ale Vy totiž máte vzácnou schopnost říkat věci, které nejsou pravdivé. Já jsem trestní spis studoval a jsou v něm tyto informace. Takže já Vám říkám, ano, podnětné inspekci ministerstva vnitra byl sám policejním orgánem předán s ohledem na to, že jedna z těch osob uvedla, že fotografovat demonstrace bylo pro ni dosáhnuto právě tímto důvodem. Takže inspekce ministra vnitra už to má. Takže neříkejte, že bude, bude, bude, nic nebude. Ty lidi byli poškozeni teď.

Cyril Svoboda:

Já jsem si zjišťoval dnes na inspekci, jestli již bylo doručeno podání inspekce. Oni říkali, že ještě nebylo doručeno podání inspekci ministerstva vnitra. Já nezpochybňuju, že to v nějakým spise musí být. To je otázka řádu hodin, to není otázka řádu dnů. Jsem rád, že to říkáte. Udeřím na inspekci, aby se v té věci konalo velice rychle, protože mně na tom velmi záleží. Ale já jenom zopakuji. Moje mimořádná vůle je, aby se ty věci řádně prošetřily, aby, jsou tady aktivní advokáti, státní zástupci, v nejhorším případě možná ještě potom soud, pokud se to dostane až před soud, jsou tady média. Mně se zdá, že jako nemůžeme to vidět tak, že se jenom akceptuje jedna verze, že to je zcela v pořádku, jo. Takže já si myslím, že to, co řekla vláda, že je to v souvislosti s okolnostmi, které tady byly, že ten zásah byl přiměřený. Nikdo neříká, že byl dokonalý, ale že byl přiměřený. A to neznamená, že to nebude výzva pro hlubokou analýzu.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Takže se tam neobjevilo, pane ministře, třeba nějaké pochybení ze strany policie?

Cyril Svoboda:

To nemůžu vyloučit, taky jsem to nikdy neřekl.

Stanislav Penc:

Technicky ale Vy jste do vlády řekl jenom, jak zákrok pokračoval. Ale ne o tom, že jsou signály o tom, že byl porušen zákon ze strany policistů a ne signály o tom, že lidi vypovídají a říkají, že byli mláceni i na policejních stanicích. To jste ve vládě neřekl. Proto vláda řekla, že na základě informací, které nám ministr předložil, považujeme zákrok za adekvátní. V případě že ve středu, můj osobní názor je, že v případě, že se ve středu nezmění tahleta, tenhleten slovosled a nebudou tam tyhlety věci řečeny, tak dost možná, že vláda řekne, že nepovažuje ten zákrok za adekvátní, protože ministr jí nepředložil všechny informace.

Radislav Charvát:

Já bych chtěl zareagovat na pár věcí, které jsem tady slyšel. Samozřejmě chtěl bych napřed opravit pana Pence, protože má zkreslené informace. Jak o pohotovostním pluku, nebo jak jste to nazval, tak i o početních stavech. V rámci policie existujou dvě stálé pořádkové jednotky, které doopravdy nebyly cvičeny na zásah proti demonstrantům. To jen tak na otázku, aby, jak jste tady řekl ty početní stavy, nevím, kde jste je zjistil, ale nemáte pravdu. Druhá věc, na kterou chci zareagovat. Vy vycházíte jenom z jedné strany podání. Vaši říkají, že policie mlátila, policie s nima zacházela špatně, policie, já nevím, je týrala apod. Vůbec jsme tady ještě nemluvili o tom, že 17 policistů je v pracovní neschopnosti. A pan ministr samozřejmě nemůže dávat takové údaje do vlády, do parlamentu, které nejsou ověřeny. A o tom, jestli se to skutečně stalo nebo ne, o tom samozřejmě rozhodne orgán činný v trestním řízení. Už je to jedno, jestli to bude policie nebo soudce nebo další, ale přece pan ministr nemůže mylně informovat vládu tak, jak Vy na něj chcete. Mluvíte o demokracii a skáčeme si vzájemně do řeči. To se na mě nezlobte.

Stanislav Penc:

Jak vidíte, demokracie není jenom skákání do řeči.

John Bok:

V demokratických zemích jako je Anglie se skáče do řeči velmi často, pane řediteli. To je jedna věc. To si zase pletete trošku Vy. Ale důležitá věc je, a velmi důležitá. Vy zase jenom a priori říkáte, že jenom to, co policie řekla, a vychází se z toho, že policie je pravdomluvná, nemýlí se a dělá jenom dobře.

Radislav Charvát:

To jsem netvrdil, promiňte.

Stanislav Penc:

To jste říkali v televizi a opakovaně, pane řediteli. Včera v televizi jste to říkal. Říkal jste to, když jste dostal otázku, neodpověděl jste na otázku, nebo to bylo předevčírem, abych se nepletl, když ten student s Vámi mluvil, ten Křeček. Takže věc je taková, že a priori se musí připouštět, že obě strany můžou mluvit pravdu, obě strany můžou lhát.

Moderátor (Antonín Zelenka):

I nepravdu ano. Tak, to je důležitá připomínka a protože tady je pan magistr Vlk, já bych poprosil, ještě před telefonáty posluchačů Radiofóra, kdybyste mohl, pane magistře, říci a shrnout ve stručnosti, o co vlastně šlo v těch trestních oznámeních nebo stížnostech na policii. Kdybyste velice stručně mohl nějak shrnout tyhlety věci.

Václav Vlk:

Obrátila se na mě řada lidí, kteří, já bych to rozdělil na dvě části. Jednak ti, kteří jsou sami poškozeni tím zákrokem, ale nebyli obviněni z toho trestného činu, z jakéhokoliv trestného činu. A jednak ty lidi, kteří byli obviněni z nějakého trestného činu. A všichni ti lidé si unisono stěžují na brutalitu, neprofesionalitu a protiprávnost toho zásahu. Uvádějí shodně námitku bezdůvodné bití v okamžiku, když byli zajištěni nebo zadrženi. Otázka, to prosím všichni ti lidé uvádějí shodně bez toho, že bych, já jsem dokonce četl i výpovědi lidí, který jsem neviděl. Jejich zásadní otázka byla vždycky, těch policistů: Žereš maso? Pokud řekl ano, dostal míň bití o polovinu než když řekl, že ne. To dostal víc bití. To uvádí všichni, prosím. Tyto podání již policie má. Nebo resp. státní zastupitelství, doufám, že už je policii postoupila. Druhá věc, byli napadeni bezdůvodní lidé a hlavně byli napadeni ti, kteří se pokoušeli ten zásah vyfotografovat. Policie neumožňovala záměrně těm osobám, aby si to číslo, které mají mít tady na prsou tak, aby se na něj podívali, nebo dokonce ho neměli. Potom se na mě ti lidé, samozřejmě ti nešťastní rodiče těch lidí, obrátili s tím, že mi předestřeli to sdělení obvinění tak, jak bylo vyšetřovatelem sděleno. Já mohu říct jenom jednu věc. To sdělení obvinění prostě podle platného českého právního řádu není, je odůvodněno jednou větou. Je odůvodněno jednou větou, že tyto skutečnosti jsou zjištěny ze záznamu a ze sdělení Policie ČR. Já ty úterní záznamy jsem si dneska z těch trestních spisů vytáhnul. Úřední záznam vypadá tak, že je na něm napsáno jméno osoby, čas zajištění a někde je napsáno "zajištěna zbraň nebyla", někde je napsáno "házel kamením". A ten úřední záznam, na jehož základě došlo k tomu, já ho tady mám. Je to jeden list papíru, který je popsaný pouze jmény, daty narození a kdy byly ty osoby zajištěny. Tam není žádná konkrétní skutečnost v tom spise, není obsaženo bohužel nic. Takže co se vlastně mým klientům, já budu hovořit o mých klientech, v čem jsou dotčeni. Jednak tedy neprofesionálním a protiprávním zásahem, kterým bylo zasáhnuto do jejich ústavních práv. Tzn. bylo zasáhnuto do jejich cti, lidské důstojnosti, do jejich práva na ochranu tělesné integrity tím zásahem. Byly porušeny jejich práva podle zákona o policii, byly porušeny jejich práva podle trestního zákona a zároveň byli vystaveni nelidskému a trýznivému zacházení. Co je na tom to nejhorší je to, že ten zásah nesměřoval vůči pachatelům, ale vůči osobám absolutně odlišným. Já si myslím, že kdyby Policie ČR chtěla, mohla by ztotožnit ty pachatele, který jsme viděli i v té televizi. A co je nejpodstatnější. To bych chtěl říci k tomu, co jste říkal na začátku. Vy jste uvedl, že je 9 osob ve vazbě. Není tomu tak. Policie ČR si předvolala dnes jednoho z organizátorů té akce, který se dobrovolně dostavil, dobrovolně se dostavil na ten úřad vyšetřování. A tam je dán návrh na vzetí do vazby pro písmeno "a" a "b" s tím, že tento občan by měl být obviněn z trestné činnosti jako všichni ostatní, tzn. toho výtržnictví, útoku na veřejného činitele, na spolupachatelství. A zdůvodnění je takové, že on by mohl nějaké si neurčité pachatele ovlivňovat a to písmeno "a", to znamená, že on se nezdržuje na svém místě. On se dobrovolně dostavil na výzvu, kterou si předem vyzvedl.

Radislav Charvát:

Samozřejmě že na to reaguji. Samozřejmě. Když bylo 65 osob předvedeno, je celkem pochopitelné z jejich strany, že si stěžujou na postup policie a to další. Já to nechci zpátky rozvádět. Samozřejmě asi vycházíte z těch výpovědí předvedených osob, příp. dalších svědků, ale zatím pořád je to jednostranné. Já jsem pro a věřím tomu, že policie to všechno prošetří. Dneska o tom občanovi, o které mluvíte, že byl dán návrh na vzetí do vazby, neznamená, že je ve vazbě ještě. O vazbě rozhoduje soud, což Vy musíte vědět, jako právník.

Václav Vlk:

Ale je zajištěn a nemůže se volně pohybovat, protože je v policejní cele předběžného zadržení.

Radislav Charvát:

A neříkejte, že se dostavil dobrovolně na policii. On byl předvolán a povinností každého občana je přece poslechnout.

Václav Vlk:

Samozřejmě že se dostavil. Ale to je dobrovolný.

Moderátor (Antonín Zelenka):

V tuto chvíli dejme prostor posluchačům. Já teď, prosím, přerušuji tuto diskusi.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Posloucháte Český rozhlas 1 Radiožurnál. Živé telefonáty, které teď budeme vysílat, nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů.

Posluchač:

Dobrý den, Dostál. Já bych měl nejen dotaz, ale i připomínku. Řešte taky trochu, proč policie nezasáhla hned na magistrále. A výmluvy typu, že s tím nepočítali.... Policie má počítat přece se vším, ne?

Moderátor (Antonín Zelenka):

Prosím, takže to byl konkrétní dotaz. Prosím konkrétní odpověď.

Radislav Charvát:

Já samozřejmě musím odpovědět na ten dotaz tak, že policie doopravdy s tím nepočítala, protože zjištěné signály, které jsme měli, je třeba si uvědomit, že to bylo signalizováno jako předvolební shromáždění mladých, kde se má setkat 250 lidí. A policie byla teda připravena na víceméně na 500 lidí. I když jsme pak počítali a zjistili jsme teda, že je plánován průvod Prahou, který samozřejmě povolen nebyl.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Takže tam nebylo, pane plukovníku, možné hned na té magistrále zasáhnout.

Radislav Charvát:

Ono takhle, ten velící důstojník policie jako samozřejmě musí zvažovat, když nařídí zákrok, jestli ten zákrok dovede úspěšně do cíle. Jestli teda tím zákrokem, co sleduje, jestli to bude vyřešený nebo ne. Nemůže nařídit zákrok, který teda samozřejmě pak skončí fiaskem nebo dojde k větší škodě, než která vzniká tím protiprávním jednáním nebo jako k nějakému ublížení na zdraví.

Stanislav Penc:

Přesně to se ale, pane Charvát, stalo. Protože policie šla s davem těch lidí nebo s těma lidma prostě po tý magistrále, podle našich informací zhruba stovka policistů šli vzadu. A někdo dal rozkaz, zatím se těžko říct kdo, to víte vy, aby si 28 lidí stouplo před ty lidi v době, kdy procházeli kolem hlavního nádraží a kolem těch garáží, který jsou prostě u hlavního nádraží. Tzn. že policie věděla, že k tomu střetu tam dojde. To prostě věděla a tím pádem poškodila to, co jste právě řekl. To se prostě stalo.

Posluchač:

Dobrý den, pozorovatel, středočeský kraj. Chtěl jsem se zeptat tři věci. Za prvé, to bylo tak těžké na tom náměstí nahoře U Ludmily postavit jednoho policistu s mobilem v kapse, aby upozornil, když se tam bude objevovat více než 200 lidí? To za prvé. Za druhé, bylo spousta fotografií v televizi. Ten člověk, co to snímal, tak to jako čekal úmyslně, až ten výklad vyrazí a až tam začnou tahat a celou dobu to filmoval, to nemohl zařvat, aby přestali. Já myslel, že jde spíš o prevenci. A za třetí, je tak těžké rozlišit 56letou ženu, která čeká na tramvaj od někoho, kdo má barevné vlasy, kouří marihuanu atd. a zmlátit to všechno na jednu hromadu.? Snad by měly být policejní oddíly natolik poučeny, aby byly schopny rozlišovat charakteristické znaky. A nebo mají pokyn mlátit do všeho, dokud to stojí na nohou? To snad ne. A jestli ano, tak proboha chraňme tenhleten národ před vámi a před policií.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Tak, to byly 3 dotazy. Samozřejmě na pana plk. Charváta.

Radislav Charvát:

Samozřejmě, já začnu tím posledním. Samozřejmě žádný policista v ČR není cvičený na to, aby mlátil lidi hlava nehlava. Druhý dotaz, jestli se policista spletl a zmlátil tu paní, která se později objevila ve sdělovacích prostředcích. My nevíme. Tu paní jsme několikrát vyzvali, aby se nám ozvala. Podala oficiální oznámení, vzkázala nám, že s policií se bavit nebude, jenom v přítomnosti právního zástupce. Zatím to oznámení, teď mi říká pan magistr, že je podané. Zatím policie to oznámení nemá. Budeme ho samozřejmě prošetřovat. A první otázka byla?

John Bok:

Pane řediteli, nezlobte se, já vstoupím. Vy mluvíte nepravdu. To podání už policie má delší dobu a musíte to vědět. A když to nevíte, tak to je vaše chyba. Pak bych Vám doporučoval, abyste odstoupil ze své funkce. Když tohle říkáte veřejně do médií, říkáte nepravdu.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Pane magistře, je to tak že to podání je dáno?

Václav Vlk:

Prosím vás, to podání samozřejmě je směrováno státnímu zastupitelství, nikoliv policii.

Radislav Charvát:

Na to musím zareagovat, nezlobte se všichni. Já žádám, aby pan Bok se mi omluvil, protože jsem říkal, že policie to podání nemá.

John Bok:

Až zjistím, který den to dostala, pak se Vám omluvím.

Radislav Charvát:

Jsem pro.

Cyril Svoboda:

Prosím vás, ještě jednu věc. Já myslím, že, to se pořád říká o tom člověku s tím mobilem.

V Praze bylo těch akcí víc. Byl fotbalový zápas Slávia-Liberec, tedy další akce. Tzn. že okamžitě, když se ten průvod dal do pohybu, tak se okamžitě sbíraly síly a byla naděje, že se ten průvod rozptýlí a že nebude třeba zasahovat. Ale ty síly se shromažďovaly, což určil čas, takže myslet si, že jeden člověk s mobilem, ta situace, která tam byla, že zatelefonuje, že v ten den, v tu vteřinu bude na nám. Míru 100 lidí, to se mi zdá...

Moderátor (Antonín Zelenka):

Nedalo se to zachránit určitě mobilem.

John Bok:

Pane ministře, jeden dotaz, jo? Víte skutečně, že to tak je nebo to máte z druhé ruky? Protože já Vám můžu říct, že my máme fotografie, kdy za tím průvodem šel velký počet policistů, ano. To je jedna věc, druhou věcí je, že Vy sám jste v parlamentě sdělil, a to jste sdělil, že už byly signály a že zpravodajské služby nebo jiné orgány ministerstva vnitra sesbírávaly informace o tom, že se něco chystá. Je to ve vašem zápise.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Buďme také spravedliví k posluchačům. Čekají na aparátu.

Cyril Svoboda:

To je příslušné místo. Státní zastupitelství to má okamžitě dát policii. Ale hlavně. To, že paní, jejíž jméno je, myslím, veřejně známo, byla skutečně poškozena, to věděli všichni z novin. A je zde zásada oficiality zahájit to řízení automaticky. Tzn. policie neměla čekat na žádný podnět. Ale ona to neudělala. Hned, jak se to dozvěděla, byla v novinách ta paní, hned první den měli okamžitě své úřední povinnosti zahájit. Ale to je obecná chyba policie, to prostě policie nedělá

Radislav Charvát:

Nezlobte se na mě, na to musím zareagovat. Samozřejmě když se to policie dozvěděla, já jsem vydal pokyn vedoucímu Odboru kontroly a stížností správy hl. m. Prahy. Tu paní jsme předvolali a skončilo to tak, jak jsem říkal. Odmítla se s námi bavit.

Posluchač:

Dobrý večer, tady posluchač z Brna. Prosím vás, já vás poslouchám, nevycházím z úžasu teda. Ten pan doktor Penc, on si tam buduje kariéru nebo... Mně připadá totiž, já nebyl jsem nikdy dřív za nějakých totalit nebo něčeho takovýho...

Moderátor (Antonín Zelenka):

Vyslovte dotaz, prosím, nebo připomínku, ano?

Posluchač:

Dneska ti policisti, ať udělají naprosto cokoliv, ať by se v tomto případě zachovali jakkoliv, mně připadá, že vždycky by to bylo špatně. Já osobně jsem za to, že měli být teda ještě tvrdší, ale samozřejmě nebyl jsem třeba přímo při tom jo? Ale mně připadá, že se zastáváme pořád těch lumpů a slušného člověka nechráníme. Děkuju vám.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Tak to byla připomínka posluchače. Já nevím, jestli Stanislav Penc, byl osloven, jestli chce reagovat jednou větou?

Stanislav Penc:

Já přesně nevím, o kom ten pan posluchač, o kom si myslí, že si buduje kariéru.

Moderátor (Antonín Zelenka):

O Vás.

Stanislav Penc:

Ale to, co je důležitý, je, že my se zabýváme čas od času některým policejním zákrokem, ale samozřejmě ne všema. Je to, prostě poslední policejní zákrok, který nás zajímal, byl před ministerstvem vnitra a předtím v klubu Propast. Oba dva ty policejní zákroky byly i soudem uznaný za protiprávní. Ovšem problém byl, že policisté, který zakročovali třeba v tý Propasti, měli kukly a neměli identifikační čísla. Tím pádem se nikdy neprokázala konkrétní vina konkrétním lidem. Doufejme, že tentokrát to tak nedopadne.

John Bok:

A videokamera nešla.

Posluchač:

Dobrý den, já bych měl na vás jedinou prosbu. Prosím vás, já myslím, že brutalita tohohle zákroku, i když jsem neměl možnost ho vidět, si myslím, že byla plně adekvátní, protože jakmile narušuje někdo soužití lidí, vymlacuje výklady, vymlacuje tohlencto, policie je povinna zasáhnout. Ať se jedná o cokoliv.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Děkujeme Vám za Váš názor. Takže pánové, opět i tyto telefonáty dokazují, že názory se různí.

John Bok:

Ty názory se jaksi víceméně shodují a ne rozcházejí v jedné věci. A to je to, že média přijmuly oficiální stanoviska tiskových mluvčí ministerstva vnitra. A převážná část médií, převážná část médií, mluví o anarchistech, mluví o vandalství etc.

Cyril Svoboda:

Důkaz i této debaty je, že tomu tak není.

Václav Vlk:

Jestli bych mohl reagovat na toho posluchače. Já Vám odpovím na Vaši otázku velice jednoduše. Vážený pane, ten zásah nesměřoval vůči těm skutečným pachatelům té trestné činnosti nebo příp. těch přístupků, ale vůči jiným osobám. O tom to je. Je to o tom, že pokud Vy byste šel Vodičkovou ulicí a v té Vodičkově ulici byste byl napaden tou policií, tak byste byl poškozen. Já, jestli dovolíte, bych se v této souvislosti zaměřil ještě na jeden aspekt. A to je ta otázka těch výzev. Podle příslušných zákonů tu výzvu měl učinit příslušný pracovník obvodního národního výboru, teda Obvodního úřadu městské části Praha 2. Tam byla ta demonstrace, tam začala. Náhradu může učinit, rozpuštění té demonstrace...

Moderátor (Antonín Zelenka):

Pan ministr kroutí hlavou, že to tak není.

Václav Vlk:

Ano, ale máme tady jaksi s sebou ústavu a máme tady svoje zákony. Podle výpovědi, kterou mám před sebou, podle výpovědi policisty, taková výzva nebyla učiněna. V jeho výpovědi, já jsem u toho nebyl, u toho byl jiný kolega, který zastupuje někoho jiného, ta výzva nebyla učiněna.

Moderátor (Antonín Zelenka):

Tak, poslední větu, pane ministře. A moje doplňující otázka, jednou větou, prosím. Když se vyšetří, že policie udělala porušení zákonu, budou potrestáni ti policisté?

Cyril Svoboda:

Já myslím, že takhle. Byl-li porušen zákon kýmkoliv, je potřeba z toho vyvodit důsledky. Nepochybně, o tom nikdy nikdo nepochyboval a já bych zase trochu se bránil tomu, že tady nebyli napadáni nevinní lidé jenom. Jo, aby to nezapadlo.

Moderátor (Antonín Zelenka):

A jak jsme řekli v úvodu, za dva měsíce uvidíme a věřme, že bude vše pečlivě vyšetřeno.

Václav Vlk:

Doufám, že ty lidi nebudou dva měsíce ve vazbě.

Televize ČT2

15.07.1998

Zamítnutí stížností účastníků Global Street Party

Světlana Ševčíková, Bohumil Klepetko

Inspekce ministra vnitra zamítla 19 ze 24 stížností, které na policisty podali účastníci květnové Global Street Party. Podle rozhodnutí inspekce ministra vnitra jsou stížnosti neodůvodněné, protože diskutovaný policejní zásah v centru Prahy byl přiměřený situaci.

V závěru usnesení inspekce ministra vnitra se uvádí, že nikdo z policistů nespáchal žádný trestný čin ani kázeňský přestupek a všechny stížnosti se proto odkládají. Ještě v pondělí přitom ministr vnitra Cyril Svoboda na tiskové konferenci řekl, že se několik policistů během zásahu dopustilo přestupku a že chyby se zjistily i ve velení.

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra, natočeno 13. 7. 1998:

... zjistily a bude tam... budou tam nějaká potrestání. Budou.

Vy jste na té tiskové konferenci nemluvil jenom o pochybení, ale i o přestupku. A tady se píše, že nedošlo ani k žádnému kázeňskému přestupku. O čem jste teda mluvil v pondělí na té tiskovce?

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

Protože z informací, které jsem měl do té doby, tak tam byly... v sběrné informaci byly informace, které jsem měl od policie, kde bylo podezření, že by mohlo dojít ke spáchání přestupku. Ale toto je konečné usnesení inspekce ministra vnitra.

Proti rozhodnutí inspekce je možné podat stížnost, o které rozhoduje státní zástupce. Pokud ten závěr inspekce potvrdí, nemůže být už nikdo z policistů potrestán. Podle Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva jsou všichni, kteří kvůli zásahu podali trestní oznámení, stále přesvědčeni, že policisté zneužili své pravomoci. Jejich právní zástupce proto ihned podal odvolání.

Moderátor (Bohumil Klepetko):

Mezi zamítnutými stížnostmi bylo i trestní oznámení na policii, které podala žena, jež se podle svých slov té demonstrace neúčastnila. Stála na tramvajové zastávce. Proč byla i její stížnost neodůvodněná?

Plk. Radislav Charvát, ředitel Správy hl. m. Prahy, Policie ČR:

Já, pane redaktore, tady na tu otázku Vám nemůžu odpovědět, protože inspekce není útvar, kterému bych velel a já neznám důvody.

Moderátor (Bohumil Klepetko):

Ministr vnitra v pondělí řekl, že několik policistů bude za ten květnový zásah kázeňsky potrestáno kvůli blíže nespecifikovaným pochybením. Dnes už se ale vyjadřoval jinak. Bylo tedy skutečně všechno v pořádku, když v pondělí ministr připouštěl, že nebylo?

Plk. Radislav Charvát, ředitel Správy hl. m. Prahy, Policie ČR:

I tady na to nechci jako říct, že Vám nemůžu odpovědět. Ale já se domnívám teda, že samozřejmě inspekce to prošetřila tak, jak měla. Samozřejmě, že může... je tam ještě ten institut odvolání o usnesení inspekce. A z čeho vycházel pan ministr na pondělní tiskové konferenci Vám bohužel taky nemůžu říct. Ale chtěl bych říct jednu věc: Je potřeba se zamyslet vůbec, proč k tomu zákroku došlo. Protože tam několik desítek nebo stovek účastníků porušovaly zákony apod. A policie je přece od toho, aby udržovala veřejný pořádek, klid, aby chránila majetek občanů.

Moderátor (Bohumil Klepetko):

A pak tedy dám slovo panu Pencovi. Ten jistě se bude moci vyjadřovat.

Stanislav Penc, Dokumentační středisko pro lidská práva:

No, pan Charvát teďko řekl několik desítek a stovek. On dokonce na začátku řekl, že z třítisicovýho davu lidí dva a půl tisíc bylo výtržníků, což je naprosto neuvěřitelná nehoráznost, protože zpráva tý inspekce, o který se teďko bavíme, má dohromady 10 stran. Z toho na 6 stránek se píše, co policie udělala, tzn. že někomu zlomila ruku, že někoho šikanovala, že někoho mlátila, že někomu nutila, aby klečel někde na dvoře. A potom v závěru, v těch 4 stránkách, hovoří o tom, že vyslechnutí policisté toto popírají a tzn. že nic takového se nestalo. Je potřeba si malinko osvětlit to, co se vůbec u Global Street Party stalo. Policie, jak je známo a jak je známo i z vyjádření policie i z videozáznamů, policie svoji jednotku odvolala někde na Mariánským náměstí. Dav lidí nechala projít Václavským náměstím a do Vodičkový ulice. Z videozáznamů, které byly promítnuty jak v ČT, tak v jiných médiích, je evidentně patrný, že 9 lidí rozbíjelo výlohy McDonaldu a zhruba stejnej počet lidí bralo někde nějaký salámy a okurky. Policie...

Moderátor (Bohumil Klepetko):

Ale ta inspekce ministra vnitra, ta právě vycházela i z videozáznamů. Přesto dospěla k tomuto rozhodnutí.

Stanislav Penc, Dokumentační středisko pro lidská práva:

Právě problém je, že policie zakročila až 5 minut po tomhletom zásahu, což se uvádí i v tý policejní zprávě. A zakročila proti lidem, který stáli na tramvajových zastávkách a lidi, který tam jenom okolo postávali, což jaksi vyplývá i z tý zprávy inspekce. Protože tady z těch 19 zamítnutých stížností je pět lidí, který na to koukali seshora z balkónů nebo z oken a...

Moderátor (Bohumil Klepetko):

Asi bychom měli nechat reagovat.

Plk. Radislav Charvát, ředitel Správy hl. m. Prahy, Policie ČR:

Já bych samozřejmě na to začal reagovat, ale nechci tady znova opětovně hodnotit způsob provedení zákroku apod. Podle mého názoru ten zákrok byl opodstatněný, byl adekvátní dané situaci. A inspekce si myslím, že to prověřila velmi objektivně a velmi správně, protože samozřejmě počítá i s tím, že postup inspekce samozřejmě bude prošetřovat i veřejnost.

Moderátor (Bohumil Klepetko):

Já mám ještě jednu otázku: Vy jste, pane řediteli, byl na místě zásahu. Když se na to podíváte dnes s odstupem času, velel byste dnes jinak?

Plk. Radislav Charvát, ředitel Správy hl. m. Prahy, Policie ČR:

Já jsem tomu opatření nevelel, já jsem dal pokyn k tomu provedení toho zákroku pod jednotným velením. Tam byli jiní velitelé, kteří teda pak samozřejmě ten můj pokyn splnili. Já si myslím, že v té dané situaci, která tam nastala a kdyby se opakovala, tak samozřejmě ten postup policie bude stejný.

Televize ČT1

11.04.1998

Rasismus

Filip Černý, Jiří Janeček

Každou sobotu se na Staroměstském náměstí v Praze scházejí stoupenci rasové tolerance. Jejich setkání jsou protestem proti vlně násilí a proti nečinnosti nebo pomalému postupu státníc orgánů vůči projevům rasově motivovaných útoků.

Filip Černý:

Také dnes se na náměstí sešlo asi 15 lidí. Tentokrát měl ale jejich tichý protest groteskní kulisu. Mezi stovkami turistů a za zpěvu normalizační hvězdy Michala Davida se jejich hlouček ztrácel. Takové podmínky ale nesmí protirasové aktivisty, podle jejich vlastních slov, odradit. Svojí přítomností chtějí lidi povzbudit, aby se utkali se svými vlastními předsudky.

Stanislav Penc - Dokumentační středisko pro lidská práva:

Musí každej v sobě si říct, jestli je pravda to, že každej, kdo má dlouhý vlasy a vypadá tak jako já, je narkoman. Jestli každej, kdo má černou pleť je lupič. A jestli každej, kdo nosí kravatu vykrádá banky.

Filip Černý:

V ČR působí nekoordinovaně několik občanských iniciativ, které proti rasismu vystupují. Některé, například Dokumentační středisko pro lidská práva, shromažďují informace o rasistických organizacích a jednotlivých případech rasového násilí. Jiné se snaží konkrétně pomáhat Rómům a zmírňovat mezi etnické napětí. Občanská sdružení mnohdy obviňují stát z netečnosti. Podle Stanislava Pence státní orgány existenci organizovaných skupin rasistů nepopírají.

Stanislav Penc - Dokumentační středisko pro lidská práva:

Teď je potřeba, aby oni jasně řekli, co s tím chtějí dělat. A rozhodně to neřeknou jednotlivejma zprávama. Řeknou to tím, že budou postihovat ty policajty, ty státní zástupce, ty soudce, který celý ty léta ty věci krejou a nebo laxně k tomu přistupujou.

Filip Černý:

Dokumentační středisko eviduje 1293 rasově či ideologicky motivovaných útoků za posledních 8 let. Podle lednového průzkumu veřejného mínění se téměř polovina občanů domnívá, že lidé jiné rasy jsou u nás považováni za méněcenné. 46% dotázaných si to nemyslelo. Protirasističtí aktivisté vědí, že demonstrací nic zásadního nezmění. Je to prý jen první krok na dlouhé cestě.

Britské listy

30.10.1998

František Vízek ze Senátu ČR si stěžuje na Tomáše Pecinu

V Praze dne 13. října 1998

Č.j. 12706/98-123

Věc: Předání přepisu zvukového záznamu

Vážený pane Čulíku,

náš výbor se dne 2.9. 1998 na své 13. schůzi zabýval podnětem Českého helsinského výboru ze dne 24.5. 1998 K protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky pochodu Globální pouliční slavnosti 16. května 1998 a odpovědností státu za týrání těchto osob.

Přesto že, (sic) byl po celou dobu projednávání tohoto bodu programu přítomen redaktor Vašich listů pan Tomáš Pecina, požadoval zpracování a předání přepisu zvukového záznamu jeho průběhu. Členové výboru tento požadavek posoudili a došli k závěru, že vzhledem k osobní účasti redaktora T. Peciny na jednání není důvod, proč takovýto přepis pořizovat. Dne 3.9. 1998 v Britských listech váš redaktor uveřejnil článek "Demokracii si rozvracet nedáme!!", v němž uvedl nepřesné informace vystoupení některých členů výboru a současně dopisem předsedovi Senátu PČR panu Petru Pithartovi podal stížnost na výboru a požádal ho o zásah v této věci.

Tlak, který nejen pan Tomáš Pecina, ale i další zůčastnění hosté zastoupení panem Stanislavem Pencem z Dokumentačního střediska pro lidská práva vyvíjeli na výbor, aby byl pořízen a předán přepis, vedl výbor dne 24.9. 1998, aby na své 14. schůzce přijal usnesení č. 104, jímž rozhodl o pořízení přepisu, který předá předsedovi Senátu PČR, předsedovi Českého helsinského výboru a Vám, jako vydavateli Britských listů, abyste srovnal skutečná vyjádření jednotlivých senátorů s jejich interpretací podanou ve výše citovaném článku pana redaktora T. Peciny.

Pan redaktor T. Pecina měl možnost konfrontovat znění přepisu se zvukovým záznamem a neshledal v nich žádné disproporce a to ho vedlo také k omluvě panu senátoru Antonínu Petrášovi za zkreslující interpretaci jeho výroků v uvedeném článku.

Souhlasíme s tím, že veřejnost má být informována o dění ve společnosti, ale vždy za zachování přísné objektivity a pravdivosti.

Vízek

podpis

Parlament České republiky

Senát

František Vízek

Předseda výboru petičního, pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu

--------------------------------------------------------------------------------

Poznámka Jana Čulíka:

Není mi jasné, na co si František Vízek stěžuje. Žádné konkrétní zkreslení, které by zůstalo v Britských listech neopraveno, F. Vízek v dopise neuvádí.

Celkově působí dopis poněkud provinčním dojmem. Domníval jsem se, že v parlamentě zavedenější demokracie, za niž se jistě po téměř deseti letech už ČR považuje, je automatickým zvykem, že je systematicky a hned zveřejňován doslovný záznam jednání obou komor parlamentu.

Pokud vím, Tomáš Pecina a Stanislav Penc se před začátkem výše zmíněného jednání dotazovali, jestli si ho mají nahrát. Bylo jim řečeno, že to není třeba, že se přepis pořizuje profesionálně. Pak se setkali s neochotou pracovníků Senátu, když požadovali zveřejnění přepisu. Teprve na zásah Petra Pitharta (po dopise, který mu adresoval Tomáš Pecina) došlo k publikaci záznamu z jednání, který měl být k dispozici přece proboha automaticky!!

Těchto pár vět pana Vízka mluví samo za sebe:

Je toto skutečně profesionální přístup parlamentu, zástupců občanů, k veřejnosti?

Tomáš Pecina učinil v první zprávě z jednání parlamentu (KDY NEMĚL K DISPOZICI PŘEPIS!!) věcnou chybu, neboť výrok jednoho přítomného omylem připsal přítomnému jinému. Jakmile získal k dispozici přepis, chybu v BL opravil.

Kdyby byl záznam k dispozici operativně ihned, k chybě by nedošlo.

Televize ČT1

27.08.1998

Vyšetřování srazu skinheadů

Jakub Knězů, Jan Doležal, Jolana Voldánová

Sraz skinheadů v Kolešovicích u Rakovníka je zatím vyšetřován jako výtržnictví. Policisté prý původně neshledali na akci holých lebek nic závadného. Do případu se vložili až po odvysílání reportáže České televize.

Policisté, kteří se pohybovali v civilu přímo u místa srazu skinheadů neslyšeli fašistické pokřiky a neviděli ani žádné nacistické odznaky a nášivky. Protože ani na našich záběrech nejsou vidět hajlující holé lebky a jejich řev je pouze slyšet, policisté je prakticky nemohou z ničeho obvinit.

Ivana Moosová, tisk. mluvčí Policejního prezidia ČR:

Policisté na tom místě se o žádném páchání trestné činnosti nedozvěděli, neslyšeli ty výkřiky, které jste odvysílali. Tudíž to šetření probíhá až nyní.

Miloš Zeman, předseda vlády:

Jde o to, že paragraf 160 trestního zákona trestá propagaci fašismu. Runy SS jsou nesporně fašistickým symbolem, hajlování je fašistickým pozdravem.

Přestože premiér Miloš Zeman několikrát tvrdil, že skinheady je nutné postavit mimo zákon, policisté nevědí, jak proti nim zasahovat. Mj. také proto, že hnutí nelze zakázat. Policie se také brání zásahu na soukromých akcích, i když je jasné, že její účastníci porušují zákon.

Stanislav Penc, Hnutí za občanskou svobodu a toleranci:

Tzn. že když si vás pozvu do bytu, tam vás zabiju, tak se vlastně nic nestalo, protože to bude soukromá záležitost. Je to neuvěřitelný, zvlášť v případech, kdy se scházejí v restauracích lidi, který prokazatelně směřujou k potlačování práv a svobod jiných občanů.

Ivana Moosová, tisk. mluvčí Policejního prezidia ČR:

Zejména u těchto uzavřených shromáždění je problém s tím zadokumentovat, který z účastníků se toho protiprávního trestného činu dopouští.

Stanislav Penc, Hnutí za občanskou svobodu a toleranci:

Jestli policie furt váhá a má pocit, že to je soukromá akce a že ti chlapci se tam přišli jenom pobavit a jestliže si to myslí i část veřejnosti, tak jsou na pochybách.

Během 8 let zemřelo s přímou vazbou na akce skinheadů 20 lidí.

Skíni se v Kolešovicích na Příbramsku nesešli poprvé a i loni v listopadu zde asistovala policie. Zdejší starosta Martin Dvořák setkání skinů předem zakázal a nyní mu hrozí, že bude obviněn ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Zákon jsem rozhodně neporušil a myslím si, že podobně by reagovala většina starostů, tvrdí Dvořák.

Martin Dvořák, starosta Kolešovic:

Obával jsem se narušení pořádku v obci, obtěžování občanů.

Ze zneužití pravomoci veřejného činitele je obviněn také nejmenovaný policejní důstojní, který loňskému policejnímu zásahu velel. Podle starosty mají zdejší lidé strach mj. proto, že mnozí z nich pamatují ještě německý odsun. Celou vesnicí jde jedna velká fáma o tom, že vedoucí restaurace, kde se srazy konaly, je příznivcem hnutí skinheads. On sám to rezolutně popírá a tvrdí, že důvod je úplně jiný.

Jaroslav Folke, hostinský:

To je kvůli tomu, abysme se tady na tý vesnici uživili, protože zdejší lidi nemaj peníze, takže do hospody vůbec nikdo nechodí a vydělat se dá na takovejchle akcích.

Starosta i hostinský se shodují v tom, že představitelé obcí a policisté by měli mí takové pravomoce, aby k takovýmto akcím, které otevřeným způsobem propagují fašismus nedocházelo.

Plzeňský deník

24.08.1998

Sraz skinů nevyvolal incidenty

Stanislav Penc tvrdí, že policie měla zasáhnout

Od listopadového zákazu srazu skinů v Kolešovicích, jemuž aktivně zabránily policejní složky, jsou jejich organizátoři podle starosty mnohem poučenější. Oproti loňskému roku zachovávají přísně soukromý ráz akcí a nad rámec povinností dokonce úřadu ohlašují i jejich konání. O vynalézavosti pořadatelů svědčí podle Dvořáka i deklarované důvody konání letošních srazů, mezi něž patřily oslava zásnub či narozenin některého skina.

Penc upozornil, že sraz nahlásil člověk, který je nyní v podmínečném výkonu trestu za to, že společně s dalšími skinheady zbil několik Romů.

Televize ČT1

15.07.1998

Global Street Party

Světlana Ševčíková, Jolana Voldánová

Dva měsíce od bouřlivé demonstrace v centru Prahy trvají spory kolem policejního zásahu. Do dnešního dne zamítla inspekce ministra vnitra už 19 stížností, které podali účastníci Global Street Party. Podle inspekce se žádný z policistů nedopustil trestného činu a dokonce ani přestupku.

Podle Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva ale všichni, kteří kvůli zásahu podali trestní oznámení, stále trvají na tom, že policisté zneužili své pravomoci. Proti usnesení inspekce se proto ihned odvolali.

Stanislav Penc, Dokumentační středisko pro lidská práva:

Jeden si stěžuje na to, že mu zlomili ruku, druhej, že mu vyrazili zuby, třetí dáma, který rozbili hlavu jenom proto, že stála na zastávce tramvaje. Další lidi si stěžujou na to, že je ponižovali a brutálně s nima zacházeli na policejní stanici.

Ministr vnitra, který na pondělní tiskové konferenci řekl, že se během zásahu několik policistů dopustilo přestupku a udělalo chybu, dnes nechtěl usnesení inspekce komentovat. Závěr kontrolního orgánu, že nikdo z policistů neporušil zákon, je totiž i pro něj závazný.

Cyril Svoboda, ministr vnitra:

Z informací, které jsem měl do té doby, tak tam byly informace, které jsem měl od policie, kde bylo podezření, že by bylo mohlo dojít ke spáchání přestupku. Toto je konečné usnesení Inspekce ministra vnitra.

Ministr dodal, že pokud rozhodnutí inspekce potvrdí i státní zastupitelství, nikdo z policistů už nemůže být potrestán.

Televize ČT2

04.05.1998

Vládní zpráva o postupu státu proti rasismu a extremismu

Filip Černý, Jana Bobošíková

Poslanecká sněmovna by se měla tento týden zabývat zprávou o postupu státu proti rasismu a extremismu, kterou předkládá vláda. Materiál si dolní komora parlamentu už několikrát vyžádala. Naposledy po rasistické vraždě súdánského studenta na podzim loňského roku.

Minulý týden prošla zpráva sněmovními výbory.

Na vypracování materiálu o postihu trestných činů motivovaných rasismem a xenofobií nebo páchaných extremisty se kromě kompetentních ministerstvech podílela i BIS. Autoři ve zprávě především popisují domácí krajně pravicovou scénu a vysvětlují, kdy se její aktéři dostávají za hranice zákona. Na rozdíl od podobného a silně kritizovaného materiálu ministerstva vnitra z roku 1993 popisuje tato zpráva podrobně úlohu státu v boji proti organizovanému šíření rasismu a násilí. Jmenuje různá usnesení vlády a také nekonečnou řadu opatření, která byla přijata v resortu vnitra. Jenže právě tady vidí slabiny zprávy protirasistické organizace. Ptají se totiž, kde jsou výsledky proklamovaného zpřísnění boje, třeba proti fašistickým skinheadům. Vládní zpráva přiznává, že se na koncerty do Čech občas sjíždějí zástupy evropských neonacistů, ale již neříká, že policii se podařilo znemožnit jen zlomek takových setkání. Materiál sice konkrétně navrhuje, jak postupovat proti vydavatelům fašistických časopisů, ale nevládní sdružení tvrdí, že to vše se již mohlo udělat dávno. Stačila by prý obyčejná vůle a snaha kriminalistů. Právě zmiňovaná práva ale na druhou stranu ministrům ukládá s občanskými iniciativami spolupracovat. A to by mohlo tradičně kritické, ale i dobře informované aktivisty uspokojovat

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane ministře, proč úředníci Vašeho ministerstva sahají pro mapování rasově motivovaných zločinů k členění Čech-skinhead, Čech-neskinhead, Rom. A podle čeho rozlišují např. Čecha-skinheada a Čecha-neskinheada?

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

To není věcí úředníků ministerstva.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Tak ti, co psali zprávu.

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

Ti, co psali zprávu. Tak jestli jde o ty jednotlivé kauzy, tak jde o to, jak byly kvalifikovány v průběhu trestního řízení. To není věcí úředníků. Jestli tam byl rasový motiv nebo nebyl se musí prokázat v průběhu trestního řízení. Takže, pokud jde o ty kauzy, které jsou tam popsány, jsou popsány tak, jak vyplývají ze spisů. Tzn. to není na vůli úředníků, to vyplývá z toho, jak to bylo posouzeno policisty, vyšetřovateli, státními zástupci a v konečném důsledku soudci.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Víte, ale některým romským aktivistům se takové členění vůbec nelíbí. Myslíte si, že je to v pořádku?

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

Podívejte se, paní redaktorko, to je přece věc trestního zákona. To také já mohu říct: Toto je loupež a ne krádež, toto není vražda, toto je zabití. Mám na to svůj názor. Ale od toho přece jsou orgány činné v trestním řízení, aby věc kvalifikovaly a aby potom podle toho bylo rozhodnuto. Takže to nechme na ty, kteří se tím zabývají profesionálně a je to jejich odpovědnost.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane Penci, jak hodnotíte Vy zprávu? Jste např. s takovýmhle členěním spokojeni nebo uspokojila vás zpráva vlády?

Stanislav Penc, Dokumentační středisko pro lidská práva:

Hlavní podstata vůbec celý tý věci je, že ta zpráva má pozitivní prvek v tom, že mapuje situaci, která tady je a která je vážná. Tady od 90. roku bylo zaznamenáno přes 1300 rasově motivovaných skutků, tzn. každý druhý den jeden skutek a je tady 20 mrtvých lidí. Ta situace je natolik vážná, že vláda od 93. roku připravuje zpráva a tato poslední zpráva je kompilát všech předchozích zpráv, což je jedinej problém. Ta situace je taková, že z těch 1300 uváděných případů je zhruba jenom polovina kvalifikována jako rasově motivovaná a zhruba polovina z tý poloviny se dostala před soud. Lidi v jednotlivých kauzách se do vězení anebo před soud dostávají, až když mají na svědomí třetí nebo čtvrtý skutek. To je základní problém, kterej je a ten ta zpráva jaksi nepřipouští. Problém, kterej nás by uspokojoval nebo jestli to takhle můžeme nazvat, tak by byl, že v tý zprávě by bylo, jakým způsobem budou orgány činný v trestním řízení, tzn. policie, úřad vyšetřování, státní zastupitelství a soudy, postupovat proti svým zaměstnancům, svým úředníkům, kteří buď z nedbalosti anebo přímo konkrétně krejou rasově anebo ideologicky motivovanou činnost.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Jak odpovíte panu Pencovi, chcete reagovat?

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

Takže, prosím vás, to myslím, že tady bylo zmatení několika věcí. Myslím to pozitivně, dobře. Zaprvé: Říkáte v 3. osobě, že tady je evidováno 1300 nebo kolik - mluvme o tom, že vaše organizace nebo nějaká jiná eviduje - já říkám to, co eviduje moc výkonná, moc soudní, co eviduje. Takže to je jedna věc. V žádném případě to není otázka úředníků, protože policista je v jistých úkonech nezávislý, vyšetřovatel velmi výrazně nezávislý jak na moci výkonné, tak na dalších, a soudce, státní zástupce jsou v procesních úkonech také nezávislí. Takže jací úředníci? Tam žádný úředník nevystupuje, kromě zapisovatelky, ta zapisuje, tam žádný úředník nefiguruje. To jsou orgány činné v trestním řízení. Já bych byl nerad, kdybychom něco takového mátli. Úředníkům nepřísluší kodifikovat co je jaký trestný čin, to přísluší jenom orgánům činným v trestním řízení. A naše Ústava říká, že vinu a trest může vyřknout jenom nezávislý soud. Tedy vinu a trest a tedy i popsat skutek, nikdo jiný, žádný úředník v této republice.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Pane ministře, Vaše zpráva přiznává, že legislativa ani práce policie nedosahují západní úrovně, a proto nelze vyloučit přesun některých evropských extremistických organizací do ČR. Co uděláte proto, aby se to nestalo?

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

Paní redaktorko, já si vzpomínám na tu zprávu a jedna z těch pasáží, která se týká legislativy naopak říká, že tam není něco zásadního, co by se mělo změnit. A myslím si, že to je takový ten jev v ČR - je problém, změňme legislativu. Není to tak a legislativa není, tam není velká disproporce mezi legislativou naší a evropskou. O co jde...

Moderátor (Jana Bobošíková):

Práce policie...

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

O co jde, jde o tu aktivizaci. Já myslím, co já vidím jako problém obecný je, že tu existuje malá vůle, možná i nedostatek odvahy rychle rozhodovat, protože...

Moderátor (Jana Bobošíková):

U koho, pane ministře? U policistů?

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

Teď myslím u všech. Já tlačím na to, aby policisté rychle dávali věci státním zástupcům, státní zástupci aby rychle předávali věci soudům.To je i problém olomoucké kauzy. To je proto, že se v těch věcech rozhoduje pomalu. Máme možnost různých odvolání, dovolání, stížností. Tak ať se ty věci revidují potom v následných krocích. Tak toto bych vytýkal obecně klimatu. Nikoliv tomu, že bychom měli špatnou legislativu. Legislativa je srovnatelná.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Souhlasíte s takovými výtkami ze strany exekutivy?

Stanislav Penc, Dokumentační středisko pro lidská práva:

Já bych se malinko jenom vrátil dozadu. A to v tom, že ministerstvo vnitra nejenom na základě monitorování nejen jaksi našich lidí, ale na základě doufám i vlastní činnosti, ví o tom, že v ČR existujou mezinárodní neonacistické organizace, že tady vychází zhruba 50 časopisů, kde jaksi kontaktní adresy a jak se na tyhlety věci dostat, prostě každej může vědět. A policie v těch věcech nic nedělá. Teď není čas rozebírat proč a jak, ale já se prostě stále jaksi bych to vrátil k tomu začátku, jak pan ministr říkal, nejsou to úředníci, jsou to policisté, státní zástupci a soudci. Tak jestliže tyhlety nebudou ochotni se proti rasismu postavit, tzn. stíhat ten otevřený rasismus, tak v tý společnosti se nebudeme moct bránit ani tomu rasismu, kterej tady je nebo tý xenofobii, která tady je.

Moderátor (Jana Bobošíková):

Jenom velmi stručně, pane ministře.

Cyril Svoboda (KDU-ČSL), ministr vnitra:

Ano, velmi stručně. Víte, ta představa, že to je věcí policie, represe. Já myslím, že otázka xenofobie, rasismu apod. začíná u netolerance. A to je myslím širší problém, než jenom problém represe, v odpovědnosti policie, justice. Měli bychom i sami nad sebou přemýšlet, jak kdo jsme vůči sobě tolerantní. A to je úkol i pro nás pro každého.

Radiožurnál

18.05.1998

Sobotní demonstrace v Praze

Jaroslav Zvára

Výslechem devíti vazebně stíhaných osob majících největší podíl na rabování ve Vodičkově ulici a na Václavském náměstí a celkem 25 obviněných skončilo první dějství sobotní demonstrace ekologických aktivistů v centru Prahy.

Eva Brožová, mluvčí pražských policistů:

Úřad vyšetřování pro Prahu 1 si převzal 25 předvedených osob. Jednalo se o osoby ve věku 17 - 32 let z tohoto počtu vyšetřovatel sdělil 19 osobám obvinění pro trestný čin výtržnictví a trestný čin útok na veřejného činitele a dále pro trestný čin poškozování cizí věci ve spolupachatelství. Celkově vyšetřovatel u devíti osob podal návrh na vzetí do vazby a všichni skončili v policejní cele.

Jaroslav Zvára:

Policejní zákrok proti sobotní demonstraci byl prý neadekvátní. Podle zjištění člena dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislava Pence docházelo i po něm na policejních stanicích k brutalitě vůči zadrženým.

Stanislav Penc:

Zatím, co jsme zjistili a mluvili jsme se zraněnejma lidma, nebo s lidma, jako náhodný chodci byli v tý Vodičkový ulici, tak ten policejní zákrok se dá nazvat masakrem úplně každýho. A to není dobře. Pro nás je porušení zákona ze strany státu mnohem drsnější než porušení zákona mezi lidma.

Jaroslav Zvára:

Ministr vnitra Cyril Svoboda postup policistů proti rabujícím demonstrantům prošetří. Už nyní ale uvedl, že považuje zákrok policie za adekvátní. Konečné stanovisko však vysloví až po prostudování všech materiálů.

Cyril Svoboda:

Já samozřejmě dostanu určitě velmi komplexní zprávu, která to všechno zmonitoruje, přesně o které osoby se jedná. Je tam podána řada stížností na postup policie, stejně tak jako někteří kritizují, že policie měla být mnohem razantnější. To všechno se bude analyzovat, ale máme pár hodin po celé akci a myslím si, že je to téma o kterém budeme mluvit.

Jaroslav Zvára:

Také pražský krizový štáb považuje sobotní zásah policistů v hlavním městě za adekvátní. O rychlé a profesionální vyšetření způsobených škod a co nejpřesnější určení viníků výtržností na závěr demonstrace ekologických aktivistů se hodlá zasadit primátor Prahy Jan Koukal.

Zdeňka Pacáková, tiskové oddělení pražského Magistrátu:

Pan primátor na sobotní události řekl, že byl velmi rozhořčen. Kategoricky odsoudil chování některých účastníků na sobotní nepovolené akci a také řekl, že násilí, vandalismus a dokonce rabování nepatří do civilizovaného světa.

Jaroslav Zvára:

Účastníci jednání krizového štábu se dohodli na užší spolupráci republikové a městské policie s obecními úřady při přijímání oznámení o konání shromáždění na veřejném prostranství.

Právo

28.05.1998

Svoboda prošetří postup policie při zásahu v Praze

Důsledné vyšetření, jak policie a její konkrétní zaměstnanci postupovali při zásahu 16. května v Praze, zajistí podle své zprávy vládě ministr vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Ministr ve středu přislíbil, že je připraven vyvodit patřičné důsledky ze zjištění, že se některý z policistů dopustil porušení zákona.

Včera o tom informoval vládní mluvčí Petr Studenovský. Vláda vzala Svobodovu zprávu na vědomí. Součástí záměrů vnitra je vznik nové zásahové jednotky o 500 mužích s psychologickou a další přípravou.

Odvolání velitele policejního zásahu proti účastníkům Global Street Party v Praze, postavení zasahujících policistů mimo službu, zastavení trestního stíhání osob, u nichž nejsou důkazy a důsledné vyšetření týrání a vyvození odpovědnosti požadují po Svobodovi Český helsinský výbor (ČHV) a Dokumentační středisko pro lidská práva (DSLP). Požadavky jsou uvedeny v zápisu z úterního jednání ministra a zástupců hnutí, který má Právo k dispozici. Schůzky se kromě ministra a jeho náměstka Vojtěcha Sedláčka zúčastnili Anna Šabatová, Libuše Šilhánová a Václav Vlk z ČHV a Stanislav Penc z DSLP.

Ministr se nad některými požadavky pozastavil. "To znamená, že bych musel postavit mimo službu úplně všechny, i řidiče. To je kolektivní odpovědnost. Nikoli individuální. A to přece možné není," řekl Právu. "Primární věc je, jestli důvěřujeme tomuto státu, že je schopen udělat reflexi, věci vyšetřit a dovolat se spravedlnosti, a já si myslím, že ano," dodal Svoboda.

Ministr dal inspekci pokyn prioritně se zabývat podněty poukazujícími na protiprávní jednání policistů. Dále uložil policejnímu prezidentovi, aby se věcí nezabývali policisté, kteří se podíleli na zásahu.

"Zatím nevíme, jaké všechny oddíly se účastnily zásahu. Kromě pořádkové služby tam zasahovala i vězeňská ozbrojená eskorta," podotkl Václav Vlk, který se vzhledem k tomu, že zastupuje osoby napadené policisty, odmítl blíže vyjádřit.

Stanislav Penc řekl Právu: "Ministr má právnické vzdělání, takže ví, že na demonstraci došlo k porušení zákona o policii i trestního zákona. A také z politického hlediska - vzhledem k tomu, že má před volbami - by se k tomu měl postavit přímo a měl by požadavky splnit, aby neztratil důvěru." Penc poukázal na to, že ve vazbě jsou lidé, kteří "byli nejvíce zraněni, nikoli ti, kteří rozbíjeli výlohy a rabovali".

Podezření, že se policisté, kteří zasahovali proti účastníkům demonstrace, dopustili trestných činů, prověřují také Městské státní zastupitelství v Praze a Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. ČTK to ve středu řekl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Slavomír Novák.

Mladá fronta Dnes

05.01.1998

Konečně manifestujeme bez projevů, libuje si aktivista Stanislav Penc

VLADIMÍR DUŠÁNEK

P r a h a - Každou sobotu v pět hodin odpoledne přichází několik desítek lidí zapálit svíčku k soše Jana Husa na Staroměstském náměstí jako vzpomínku na oběti rasismu. Mezi pravidelné účastníky patří Stanislav Penc, kterého mnozí považují za organizátora těchto tichých setkání. "Nejsem organizátor, stejně jako není organizátor třeba Fedor Gál," vysvětluje Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva, které se mimo jiné zabývá rasismem. Podle jeho údajů se od roku 1990 v České republice stalo na osm stovek násilných skutků z rasového a ideového důvodu, při kterých přišlo o život devatenáct lidí. Poslední obětí je súdánský student Hassan Elamin Abdelrad, který byl zavražděn na počátku listopadu loňského roku. "Na demonstraci ihned po jeho smrti jsme se dohodli, že se budeme pravidelně scházet na Staroměstském náměstí na tichých setkáních za všechny oběti. Shodli jsme se, že setkání nebudou pod záštitou žádné organizace a budou bez hesel a projevů," připomíná Penc. Tuto myšlenku dlouho hatili členové Socialistické solidarity, kteří si neopomněli hesla a projevy na manifestaci vždy připravit. "Byla to politická hesla a je dobře, že už tam konečně nejsou," kvituje neúčast mladých socialistů na posledním setkání Penc. U pomníku mistra Jana Husa se z velké většiny scházejí každý týden stále titíž lidé. "Ze začátku chodili převážně starší lidé, ale stále více se zúčastňují mladí a pozoruji, že se tu pokaždé objeví někdo nový, který, a to je důležité, ví, proč přišel," říká Penc.Před třemi týdny manifestaci napadla skupina asi čtyřiceti skinheadů, kteří dva demonstranty zranili. "Naše setkání je namířeno proti otevřenému i skrytému rasismu, ale samozřejmě nepočítám s tím, že bychom ovlivnili myšlení rasistů a fašistů. Demonstrace mají smysl ve vztahu k latentnímu rasismu, protože lidé vidí, že existuje někdo, kdo se na problém třeba Romů dívá jinak," soudí Penc. Setkání na Staroměstském náměstí budou podle Pence i nadále pokračovat.

Večerník Praha

11.12.1998

Na vině prý nejsou zákony

KAREL VRÁNA

LIDSKÁ PRÁVA / Nejčastěji si lidé stěžují na porušování svých práv ze strany státních úřadů, policie a soudů, porušována bývají také práva dětí.

KAREL VRÁNA

Řádově se stovkami stížností na porušování liských práv se každoročně obracejí na nevládní organizaci Český helsinský výbor občané žijící v České republice. Večerníku Praha to včera řekl zástupce ředitele ČHV Pavel Bílek. "Nejfrekventovanějším problémem je zřejmě činnost orgánů činných v trestním řízení a porušování práv dětí, " konstatoval P. Bílek. Helsinský výbor podle jeho slov zkoumá případ od případu, žádné oficiální pravomoci zasáhnout však nemá. "Spolupracujeme s advokátní komorou, soudy a dalšími institucemi a dotazy zjišťujeme skutečný stav věcí. Komunikujeme také pochopitelně s prezidentskou kanceláří, " upozornil. Další možností, jak může ČHV pomoci, je podle něj veřejné pranýřování případů, kdy k porušení lidských práv skutečně došlo.

"Asi nejaktuálnějším problémem v České republice je rasismus," uvedl pro Večerník Praha dlouholetý aktivista v boji za lidská práva Stanislav Penc a dodal, že počet rasově motivovaných útoků již dosáhl téměř patnácti set. "Tristní je, že se tento problém bagatelizuje a neřeší. Jak je vůbec možné, že útočník dostane dvakrát za sebou podmínku?" ptá se. Jak dále St. Penc uvedl, chyba není ve špatných zákonech, ale v jejich chybné aplikaci, případně i nedodržování. "Čína také podepsala pakt proti mučení a přitom jsou tam lidé vražděni jako na běžícím pásu, " konstatoval.

Radiožurnál

30.12.1998

Prodloužení lhůty pro zadržení

Petr Honzejk

Od 1.ledna bude moci policie zadržet osoby podezřelé z trestného činu v cele o den více. Lhůta pro zadržení se na základě novely trestního řádu a Listiny základních práv a svobod prodlužuje ze 24 na 48 hodin. Podle tiskové mluvčí Policie ČR Ivany Moosové se tak zjednoduší vyšetřování trestných činů, spáchaných o víkendu a o svátcích. Zatím totiž docházelo k tomu, že se podezřelá osoba mohla lehce po 24 hodinách ocitnout na svobodě.

Ivana Moosová, mluvčí Policie ČR.

Takto získáme větší prostor pro rozhodnutí, zda bude to jen obvinění a zda bude rozhodnuto o vazbě. Vyšetřovatelé pak mohou zvažovat, zda je efektivní vazbu vůbec navrhovat. V praxi je ve lhůtě pro zadržení prováděno mnoho úkonů. Například eskorty podezřelých osob třeba z jednoho konce státu na druhý, zjišťování a ověřování totožnosti, zajištění nutné obhajoby, tlumočníků, ohledání místa činu. Navíc musíme počítat i s únavou zadržených a neochotou vypovídat. A to znamená, že tito lidé nám stejně nejsou k dispozici celý den.

Moderátor (Petr Honzejk):

Prodloužení lhůty zadržení v policejní cele kritizují někteří obhájci lidských práv. Například Stanislav Penc z dokumentačního střediska pro lidská práva v minulosti vyslovil obavu, že policie bude lhůtu zneužívat k perzekuci nepohodlných osob.

Lidové noviny

10.12.1998

Při květnové Global Street Party se policisté chovali násilně...

Šestnáctého května proběhla v Praze pouliční slavnost Global Street Party. Akce překročila oznámený rámec a dva až tři tisíce jejích účastníků se z náměstí Míru v Praze na Vinohradech vydalo do centra města. Ve Vodičkově ulici začali někteří mladí lidé rozbíjet výlohy a zanedlouho tvrdě zasáhla policie, které se předtím nepodařilo průvod mládeže zastavit na magistrále. Zásah byl tvrdý, ale zřejmě nepostihl osoby, které se dopustily výtržností, nýbrž jiné lidi. Policisté demonstranty, kteří ještě zůstali na místě, bili obušky a honili je. 64 lidí, z toho 22 mladistvých a 13 žen a dívek, policisté předvedli a podle svědectví některých z nich je bili a týrali i ve služebních prostorách v Bartolomějské ulici a v policejní nemocnici Na Míčánkách.

Trestní stíhání demonstrantů

17. 5. 1998 sdělil vyšetřovatel v Praze 1 dle § 160/1 tr. řádu obvinění 25 osobám, a to pro trestné činy poškozování cizí věci, výtržnictví a útok na veřejného činitele. Na 8 osob byla uvalena vazba a jeden obviněný byl umístěn na pozorování na detoxikační jednotku. Dne 23. 5. 1998 byla také na něj uvalena vazba. 26. 5. 1998 bylo sděleno Slavomíru T. obvinění pro tr. činy násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci a výtržnictví, byl podán návrh na uvalení vazby. 11. 6. bylo sděleno obvinění Barboře P. pro neoprávněné držení platební karty. 7. 7. byla podána na Slavomíra T. a Matouše V. obžaloba pro výtržnictví a poškození cizí věci, jehož se měli dopustit zničením billboardu M. Sládka. Celkem bylo v souvislosti s těmito událostmi stíháno 26 demonstrantů a náhodných svědků, z toho 10 bylo vzato do vazby. Šest obviněných bylo propuštěno 3. 6. 1998, o den později pak další tři. 26. 6. 1998 vyšetřovatel stíhání osmnácti osob zastavil. 11. 9. bylo zastaveno stíhání proti Barboře P.

Kritika a trestní stíhání policistů

17. 5. 1998 v 00:30 hodin podal na chování policie stížnost pan Marek Hnízdil. Spolu s ním se na oddělení kontroly a stížností dostavilo dalších 16 osob. Byli odmítnuti s tím, že budou vyslechnuti v co nejkratší době. Později byli předvoláváni, výslech mimopražských byl vyžádán na příslušných policejních útvarech. 18. 5. 1998 ministr vnitra informoval vládu o policejním zásahu a vláda mu nařídila předložit souhrnnou písemnou informaci o postupu policie včetně případných stížností občanů tak, aby mohla materiál projednat 27. 5. 21. 5. 1998 informoval ministr vnitra Cyril Svoboda poslaneckou sněmovnu, že je zatím na postup policie podáno 18 stížností a 2 trestní oznámení. Uvedl, že zatím není patrno, že by policie porušila své povinnosti. 21. 5. 1998 uspořádalo Dokumentační středisko pro lidská práva a Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun tiskovou konferenci, kde zveřejnili zprávu o policejním násilí na Global Street Party. Na tiskové konferenci bylo asi 40 svědků a několik lidí, kteří byli v souvislosti se zásahem zadrženi. 22. 5. 1998 se konala v poslanecké sněmovně rozprava k informaci ministra vnitra. Sněmovna požádala vládu, aby zajistila zlepšení komunikace mezi bezpečnostními složkami, příp. aby po vyhodnocení zásahu vyvodila závěr směřující ke změně příslušných zákonných norem. 24. 5. 1998 vydal Český helsinský výbor (ČHV) prohlášení k protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky Globální pouliční slavnosti a k odpovědnosti státu za týrání těchto osob.

Zpráva pro vládu

25. 5. 1998 vypracoval ministr vnitra pro vládu informaci o postupu policie, ve které konstatuje, že stížnosti občanů přešetřují kompetentní kontrolní útvary policie a že uložil řediteli své inspekce, aby vyčlenil dostatek pracovníků k šetření. Zpráva uvádí, že "z dosud provedených úkonů a výslechů (...) není patrno zřejmé porušení povinnosti ze strany Policie ČR." Téhož dne začala inspekce MV prověřovat 19 trestních oznámení na postup policistů. 26. 5. 1998 navštívili ministra vnitra zástupci ČHV paní Anna Šabatová, Libuše Šilhánová a pan Václav Vlk, kteří přizvali i zástupce Dokumentačního střediska pro lidská práva pana Stanislava Pence. Zástupci nevládních organizací přednesli ministrovi vnitra své požadavky: vyšetřit a potrestat policejní násilí a zveřejnit všechny dostupné informace o zásahu. 27. 5. ministr vnitra předložil vládě svou písemnou zprávu. Týž den zaslal ČHV nejvyššímu státnímu zástupci ČR oznámení o trestných činech policistů. 29. 5. 1998 kritizovalo Dokumentační středisko pro lidská práva a Spolek Šalamoun zprávu ministra vnitra z 27. 5. 1998. 4. 6. 1998 byla sepsána petice, jejíž signatáři požadovali propuštění zadržovaných demonstrantů, zveřejnění informací a dokumentů o zásahu a potrestání policistů, kteří se dopustili násilí. 8. 6. 1998 zaslal ČHV předsedovi vlády dopis, ve kterém kritizoval zprávu ministra vnitra z 27. 5. 1998. 8. 6. potvrdilo Nejvyšší státní zastupitelství přijetí podání ČHV z 27. 5. 23. 6. vydala protestní stanovisko k policejnímu násilí a netečnosti vlády a environmentálních nevládních organizací Ekologická společnost.

30. 6. vedoucí Úřadu vlády ČR odpověděl na dopis ČV z 8. června s tím, že vláda požádala ministra vnitra o informace o výsledcích prošetření stížností na policejní brutalitu, připomněl také rozšíření speciální policejní jednotky.

Odkládá se...

7. 7. 1998 odložila inspekce ministra vnitra trestní oznámení devatenácti osob na policisty s tím, že z opatřených podkladů (mj. ani z videozáznamů) nevyplývá, že by vůči stěžovatelům bylo užito násilí že to policisté i zdravotnický personál Na Míčánkách popírají. Usnesení bylo postoupeno Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 a k 1. září 1998 nebylo pravomocné. 13. 7. 1998 dostal ministr vnitra petici 1091 občanů proti brutálnímu policejnímu zákroku. 17. 7. 1998 vydal ČHV stanovisko k usnesení inspekce ministra vnitra ze 7. 7. 1998. Vyjádřil v něm znepokojení nad závěry, které "jsou ve zřejmém rozporu se všemi poznatky Českého helsinského výboru a také s výpověďmi 19 účastníků zásahu, včetně nezaujatých svědků, které ministrova inspekce podle svého usnesení při rozhodování hodnotila." 27. 7. 1998 zaslal ministru spravedlnosti Motejlovi a ministru vnitra Grulichovi protestní dopis generální tajemník Amnesty International. Vyjádřil v něm znepokojení nad policejním násilím a stavem vyšetřování. 30. 7. 1998 požádal místopředseda vlády Rychetský nejvyššího státního zástupce o zprávu o činnosti státního zastupitelství v souvislosti se šetřením orgánů Policie ČR při potlačování výtržností 16. května 1998. 1. 9. 1998 odbor supervize ministra vnitra odpověděl na petici občanů proti brutálnímu zásahu policie s tím, že nemůže učinit žádná opatření. 2. 9. 1998 projednávalo zasedání senátního petičního výboru pro lidská práva, vědu, vzdělání a kulturu zprávu Českého helsinského výboru "K protiprávnímu zacházení policistů s předvedenými účastníky pochodu Globální pouliční slavnosti 16. května 1998 a odpovědnosti státu za týrání těchto osob". Zasedání nedospělo k žádnému závěru, výbor rozhodl pouze o tom, že nezveřejní zápis z jednání.

Neviditelný pes

31.12.1998

Petice proti drogovému zákonu

Podle hlasování obou komor Parlamentu České republiky a reakcí mnohých politiků , kteří se o problémech spojených s drogami veřejně vyjadřovali, lze soudit, že ke schválení "protidrogového zákona" přispěla spíše politická hesla, než racionální uvažování. Represívní "protidrogový zákon" je špatný, neboť porušuje občanské svobody, diskriminuje nemocné - drogově závislé a umožňuje policii a orgánům činným v trestním řízení zneužít tento zákon i proti "nepohodlným" lidem.

Policejní limity povolených množství drog neomezí dealery, kteří si vždy najdou cesty, jak obejít zákon, tyto limity však zkriminalizují značné procento mladých lidí a ty, kteří již jsou drogově závislí, odradí od možnosti léčby. Mnohaletá práce poradenských center pro závislé na drogách tak může přijít vniveč. Příležitostní konzumenti tvrdých drog včetně lidí, kteří užívají drogy přírodní (např. marihuanu), budou podle tohoto zákona postižitelní také. Nejnižší odhady takto kriminalizovatelných občanů přesahují číslo padesát tisíc, skutečný počet lidí postižitelných tímto zákonem však bude mnohonásobně vyšší.

Platností tohoto zákona se zvýší cena drog, což bude mít za následek nárůst drobné kriminality u drogově závislých.

O platnosti zmíněného zákona, při jehož tvorbě nebyl brán v potaz názor odborníků, rozhodly nakonec hlasy čtyř senátorů. Takže 1. ledna 1999 vstupuje v platnost zákon, který jako první porevoluční dává státu možnost kriminalizovat v podstatě kteréhokoliv občana nebo návštěvníka České republiky. Na toto nebezpečí upozorňoval i prezident republiky ve svém záporném stanovisku ke znění "protidrogového zákona".

Represe je v tomto případě cestou zpátky, neboť neřeší příčiny, omezuje možnost svobodné volby a vytváří černobílý pohled, že ten, kdo konzumuje drogy je druhořadý občan a patří do vězení. Místo tohoto represívního přístupu by se stát měl průběžně pečlivě věnovat protidrogové prevenci a osvětě, aby každý jedinec dokázal rozeznat nebezpečí spojené s konzumací především tvrdých drog. Takovým demokratickým a moderním přístupem by stát samozřejmě inspiroval i rodiče a podnítil je k odpovědnějšímu a otevřenějšímu postoji při směrování a výchově jejich dětí. Pokrytecká tabuizace drog je dnes jednou z hlavních příčin prohlubující se propasti mezi generacemi.

Touto peticí upozorňujeme na rizika "protidrogového zákona", který pokládáme za chybný. K principům demokracie však patří I schopnost chyby rozpoznat a napravovat, nikoliv na nich sveřepě trvat. Vždyť i Ministerstvo spravedlnosti ČR ve své analýze negativních dopadů novelizace tohoto zákona upozorňuje na nejastnost a rozpory orgánů činných v trestním řízení při aplikaci zákona.

Věříme, že nové složení obou komor Parlamentu České republiky vytvořilo podmínky k tomu, aby přístup k problematice drog byl znovu odborně přehodnocen a aby se více myslelo na občany, než na populistickou argumentaci při získávání voličů.

Proto žádáme, aby Palament ČR pozastavil platnost příslušných právních norem tzv. "protidrogového zákona" a přizval k přípravě nového zákona odborníky na tuto problematiku.

Odpovědnost zákonodárců nelze zúžit jen na zmrazení problémů přítomné chvíle, skutečně odpovědná politika vnímá a už dnes řeší problémy budoucí.

Kontaktní sběrná místa pro signatáře:

Lenka Procházková,

Stanislav Penc,

Televize ČT1

23.10.1998

Komunální volby v Praze

P. Kaizr, F. Černý, Jiří Janeček, Marcela Augustová

V komunálních volbách v Praze kandiduje neznámá Národní demokratická strana. Na společné kandidátce se s ní mají objevit i aktivisté vlastenecké fronty. Několik trestních oznámení ale obviňuje tuto nacionalistické sdružení z propagace rasismu a fašismu.

Vlasteneckou frontu založili v roce 1993 skinheadi v Brně. Koncem téhož roku byla zaregistrována na ministerstvu vnitra. Později vnitro donutilo frontu změnit program, protože organizace přiznávala práva a svobody jen Čechům. Několik trestních oznámení bylo podáno například kvůli těmto letákům. Píše se zde, že narodit se jako běloch je pocta a privilegium.

Ing. Jaroslav Knapovský, předseda Vlastenecká fronty:

Já jsem hrdej na to, že jsem Čech a že jsem se narodil v ČR, stejně tak jako že jsem hrdej na to, že jsem běloch.

Stanislav Penc, Dokumentační středisko pro lidská práva:

Měli by se všichni zamyslet nad tím, že pozor to je nebezpečí. Fašismus a komunismus je velký nebezpečí.

Vlastenecká fronta ve svém volebním programu hlásá segregaci Romů ve vězeňství, boj proti homosexuálům a drogám a zastavení přílivu uprchlíků.

Ing. Jaroslav Knapovský, předseda Vlastenecká fronty:

Náš poslední program je plně v souladu s českejma právníma normama.

Podle Knapovského nabízí fronta voličům především vlastenectví. Vlastenectví vyřeší dopravu v Praze?

Ing. Jaroslav Knapovský, předseda Vlastenecká fronty:

No tak určitě nějakým způsobem taky.

Přesto, že se policie trestními oznámeními na frontu zabývá už více než 3 roky, dosud nebyl nikdo obviněn. Policisté se s námi odmítli bavit s tím, že nyní jde už o politiku. Fronta kandiduje v Praze společně s Národně demokratickou stranou. V oficiálním sídle této strany se ale nezdržuje ani její předseda Jan Valenta.

Lidové noviny

20.10.1998

Čeští aktivisté žádali Pinochetovo zatčení

Generál Pinochet byl zatčen.* Přijde někdy řada na ostatní?

Genocida, mučení a teror spáchaný na 94 lidech různých národností. Z toho obviňuje španělský soudce bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta.

LONDÝN/PRAHA - Čeští politici páteční zatčení bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta v londýnské nemocnici většinou schvalují. "Myslím si, že je to problém mezinárodního práva, a doufám, že se všechny právní akty budou slučovat s britským vnitrostátním a mezinárodním právem," řekl ČTK předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas (ODS). Pinochetovo zatčení považuje za "legitimní" i šéf sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD). Naopak jako "hrubé porušení diplomatických norem" charakterizuje Pinochetovo zatčení senátor Václav Benda (ODS). Když generál na pozvání zbrojařské firmy Omnipol přijel v roce 1994 do ČR na obchodní jednání, Benda pozval Pinocheta na oběd. "Stále trvám na jeho obrovských zásluhách pro chilskou zemi," říká Benda i dnes. Senátor nebyl jediný, kdo v roce 1994 zatoužil poobědvat s bývalým diktátorem. Na schůzku ho pozval i tehdejší předseda Klubu angažovaných nestraníků Emil Dejmek a někdejší poslanec Křesťanskodemokratické strany Tomáš Svoboda ani jedno pozvání však Pinochet nepřijal.

Před čtyřmi lety zval Pinochet Rumla na večeři

Pinochetova návštěva ČR na přelomu května a června 1994 vyvolala řadu protichůdných reakcí. Tehdejší premiér Václav Klaus i ministr zahraničí Josef Zieleniec museli čelit několika kritickým interpelacím. Proti udělení vstupního víza byl například i tehdejší ministr vnitra Jan Ruml. "Jako člověk, který celý život bojoval proti diktatuře, proti totalitě, musím říci, že posuzuji generála Pinocheta jako představitele určité formy diktatury," řekl tehdy Ruml. Pinochet tehdy dokonce pozval Rumla na večeři. "Pozvání jsem odmítl, protože Pinocheta považuji za zločince," sdělil včera Ruml LN. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva spolu s několika dalšími lidmi podal 2. června 1994 na Pinocheta trestní oznámení pro porušení mezinárodní úmluvy proti mučení a jinému krutému zacházení. Policie oznámení o dva měsíce později odložila Pinochet už v ČR nebyl.

Širší obvinění

Španělský vyšetřující soudce Baltasar Garzon včera rozšířil příkaz k Pinochetově zadržení. Generál nyní čelí i obvinění z genocidy, mučení a teroru spáchaného na 94 lidech různých národností (původní obvinění se týkalo smrti 74 Španělů). Hrozí mu vyhoštění z Británie a soud ve Španělsku. Vyřízení španělské žádosti o vydání Pinocheta však může trvat i několik let. Pinochet a jeho právníci se v různých fázích celého procesu mohou odvolávat. Chilská vláda navíc vyslala do Londýna svého právníka.

Pinochet vládl v Chile od roku 1973, kdy vojensky svrhl prezidenta Salvadora Allendeho a nastolil vojenskou diktaturu. Za jeho vlády bylo podle údajů mezinárodních organizací zabito přes 15 000 osob, 2000 Chilanů zmizelo, půl milionu lidí bylo vězněno a téměř milion uprchl do zahraničí. Chilské úřady v této souvislosti uvádějí nižší čísla - 957 zmizelých a 1 068 bez soudu popravených nebo umučených lidí.

Britské listy

08.10.1998

Dopis předsedy Senátu Petra Pitharta Tomáši Pecinovi

Vážený pane Pecino,

ještě před tím, než se mi dostaly do ruky "Britské listy" z 21. září 1989 (prostřednictvím Internetu), v nichž jste uveřejnil Váš dopis mně adresovaný, mluvil jsem s předsedou senátního Výboru petičního, pro lidská práva, vědu a kulturu panem Františkem Vízkem o předmětu Vašeho (a patrně nejen Vašeho) zájmu.

Doporučil jsem mu, aby výbor, kterému předsedá, zápis z průběhu 13. zasedání pořídit nechal. Zapůjčit Vám osobně magnetofonový záznam (což on nabízí) podle mého názoru nestačí, protože o záznam mohou mít zájem i jiní, kteří by se k záznamu nemuseli dostat.

Před dotčeným zasedáním výboru nebylo hlasováním rozhodnuto o tom, že je neveřejné, takže není žádný důvod, aby zápis nebyl k dispozici kterémukoli zájemci.

Více ani jako předseda Senátu udělat nemohu.

Děkuji Vám za Váš zájem o věci veřejné, jakkoli může být někomu nepříjemný.

Petr Pithart

--------------------------------------------------------------------------------

Odpověď Tomáše Peciny

6. října 1998

Vážený pane předsedo,

děkuji za Váš milý dopis i za pomoc, již jste nám při "boji o zápis" z jednání 13. schůze Petičního výboru prokázal. Mohu Vás s potěšením informovat, že právě dnes mi byl zápis předán, a jsem-li správně informován, obdržíte jedno vyhotovení i Vy.

Dovoluji si upozornit na větu senátora Vízka, uvedenou na rozhraní str. 5 a 6 tištěné podoby zápisu, z níž vyplývá, že ze strany Českého helsinského výboru byl skutečně uplatněn požadavek na písemné vyhotovení a žádný z přítomných senátorů proti němu nevznesl námitku. Z této skutečnosti dovozuji, že jsem byl v právu, když jsem odmítl pozdější dohadování o podmínkách, za jakých bude zápis uvolněn.

S pozdravem,

Tomáš Pecina

--------------------------------------------------------------------------------

Přepis jednání 13. schůze Petičního výboru Senátu ČR

(Praha, 2.9.1998)

Senátor František Vízek: Otvírám nyní další bod schváleného programu 13. schůze našeho výboru, a to je

PROJEDNÁNÍ PODNĚTU ČESKÉHO HELSINSKÉHO VÝBORU

K PROTIPRÁVNÍMU ZACHÁZENÍ POLICISTŮ

S PŘEDVEDENÝMI ÚČASTNÍKY POCHODU GLOBÁLNÍ POULIČNÍ SLAVNOSTI

16. KVĚTNA 1998 A K ODPOVĚDNOSTI STÁTU ZA TÝRÁNÍ TĚCHTO OSOB

(Vítám mezi námi pana Martina Palouše, paní Šabatovou, vítám pana Stanislava Pence, pana Jiřího Koláře, ředitele Policie ČR, paní dr. Vížovou z Poslanecké sněmovny, z petičního výboru, paní dr. Chalupovou z Kanceláře republiky už velmi dobře známe. A vás také vítám.)

Milé kolegyně, vážení kolegové, dostali jste dopis podepsaný paní Libuší Šilhánovou a Annou Šabatovou, datovaný 24. 5. 1998. Předpokládám, že jste také dostali výňatek bývalého ministra vnitra Cyrila Svobody, tak jak se vyjádřil v Poslanecké sněmovně, tuším na interpelaci poslanců a že jste si promysleli, jakou asi reakci by měl připravit případně náš výbor, který ve svém názvu nese sousloví "lidská práva".

Bez velkého úvodu prosím pana Palouše, aby byl tak laskav, aby uvedl a vysvětlil, proč se obrací na náš výbor, co tímto krokem sleduje a jakou má představu o tom, jak by měli reagovat senátoři. Prosím.

Martin Palouš: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předem bych chtěl ocenit skutečnost, že jsme byli k vašemu jednání k této věci přizváni a my tento fakt vnímáme tak, že náš podnět berete skutečně vážně a že budeme o věci - věcně, možná z různých pozic diskutovat.

Událost, k níž se zmiňovaný dopis vztahuje, je již událostí minulosti. Došlo k ní 16. května při příležitosti tzv. "Global street party" v Praze; mezitím byla uspořádána druhá podobná akce, tak pravděpodobně těch informací přibylo.

Jádrem našeho dopisu byla skutečnost, která nás zarazila, a sice, že orgány Policie ČR při této příležitosti podle našeho mínění, podle našich zjištění a podle výslechů mnoha desítek svědků vážným způsobem porušily zákon o Policii ČR.

Samozřejmě, měli bychom si potom celou tu věc rozdělit na několik fází, ale já zde nechci chodit do detailů toho dne, neboť předpokládám, že ony informace, které jsou obsaženy v našem podnětu, v našem dopisu, jsou vám známy, a že znáte i následná stanoviska např. to, které zastával a přednesl pan tehdejší ministr vnitra Cyril Svoboda při informaci, kterou podával v Parlamentu, resp. v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR v následných dnech.

Oč nám zejména běží, že policie, která na ulicích Prahy, zejména ve Vodičkově ulici zasáhla, podle našich zjištění při zadržování občanů a zejména posléze, tzn., kdy je měla ve své moci, porušovala zákon nejrůznějším způsobem, dopouštěla se vůči těmto osobám nejenom hrubého jednání, ale fyzicky je napadala, dokonce se dopouštěla skutků, které podle našich poznatků, a já zde nechci požívat slova nadbytečně, nesou prvky mučení. Podle našeho soudu došlo nejenom k porušení zákona o Policii ČR, ale současně vyvstala otázka, do jaké míry je ČR ochotna a schopna dodržovat principy lidských práv, které jak všichni víme, patří k základním ústavním principům ať už se to týká vztahu k čl. III Ústavy ČR, tzn. Listiny základních práv a svobod anebo k čl. X, tj. mezinárodních smluv o lidských právech, zejména Evropské úmluvy a dalších dokumentů.

Nám se zdá celý proces, který posléze nastal; určitá výměna názorů mezi naší stranou, mezi těmi informacemi, které shromáždil zde přítomný S. Penc z dokumentačního střediska pro lidská práva, který může informace upřesnit, má na tom velký podíl, a způsobem jak na to reagovaly orgány Ministerstva vnitra, ať už se jednalo o inspekci MV či politická stanoviska, že tato stanoviska byla naprosto nevyhovující a stále se domníváme, že na naše otázky jsme nedostali uspokojivé odpovědi.

Jestliže totiž v sumárním stanovisku bývalého ministra Svobody; dnes je jistě situace nová, protože máme nového ministra a novou představu o postupech MV a jeho orgánů, ale zatím nám to není známo; za prvé je nutné konstatovat, že policie neměla dostatek informací o chystané protestní akci, nepřišly žádné informace ze zahraničí, stejně tak málo informací měly operativní orgány, složky policie i zpravodajských služeb.

To je zatím zaviněno nedostatečným monitorováním těchto radikálních ekologických skupin. ... Uložil jsem proto policejnímu prezidentovi přijmout opatření k zlepšení situace. Za druhé, ukázalo se jako zcela nezbytné mít k dispozici policejní útvar disponující dostatečnou silou k okamžitému nasazení složený ze ... atd.

Tyto tři závěry, k nimž došel pan Svoboda nám připadají zcela neuspokojivé, protože ony otázky, pokud jde o porušování či neporušování lidských práv, jimi vůbec nejsou zodpovězeny. Nám se zdá, že výsledek šetření inspekce MV, že při akci nedošlo k porušení zákona a že všechno bylo v pořádku, vzhledem k informacím, které máme a masivnímu množství výpovědí, které o této věci svědčí, navýsost neuspokojivý.

Rádi bychom se dotázali, zda a kdy a jakým způsobem bude inspekce MV schopna (anebo nějaký jiný orgán, který bude za tímto účelem zřízen) skutečně objektivně a nezávisle dané situace přešetřovat tak, aby občané tohoto státu mohli mít pocit, že zde účinný systém veřejné kontroly existuje.

Rádi bychom v této situaci věděli, a opět nám nebyla dána uspokojivá odpověď, jaká je vlastně celková představa a koncepce Policie ČR a MV, pokud se jedná o tento typ událostí, tento typ projevů, jako jsou zmíněné pouliční party.

Samozřejmě si uvědomujeme poněkud netradiční a nestandardní charakter těchto akcí, ale přesto očekáváme, že na straně policie bude všechna snaha, aby byl jednak udržen pořádek, ale současně aby zde nedocházelo k jakési černobílé situaci, kdy na jedné straně zde represivní stát, který je donucován používat represivní opatření a na druhé straně jsou jacísi zdivočelí demonstranti, kteří neumějí nic jiného než házet dlažební kostky do výkladních skříní různých restaurantů. Jde nám o to, jakou formu policie zvolí; případně jakým způsobem bude instruovat svoje jednotky, které v nejrůznějších fázích těchto akcí vystoupí na scéně tak, aby při svých jednáních všechna práva dodržovala.

Jde nám o to zjistit a zajistit, aby inspekce MV skutečně dodržovala české zákony a český právní řád a nebudila dojem, že svým jednáním pouze kryje protizákonné jednání svých kolegů.

Domníváme se, že tato situace je v podstatě daleko vážnější, než si většina našich politiků uvědomuje, že lze očekávat, že i v budoucnosti bude k obdobným situacím a projevům docházet.

Aby bylo jasné, Český helsinský výbor není jakýmsi jednostranným příznivcem těchto akcí. Jde nám primárně o dodržování českého právního řádu a o dodržování lidských práv.

Zdá se mi, že lze také říci, že zde chybí komunikace, že neexistuje snaha tuto situaci uchopit tak jak je, ale příliš zjednodušená snaha rozdělit opět obyvatelstvo na ty, co milují pořádek a kteří se obávají nejrůznějšího pouličního násilí a těch, kteří to pouliční násilí páchají. Zdá se mi, že ten problém zde zůstává a poslední bod, kterým skončím své expozé se vlastně týká té párty, která proběhla v posledních dnech. Jestliže se na stránkách našeho tisku, a nemáme pro to jiné důkazy nebo žádné další indicie, objevilo, že mezi demonstrujícími byli nasazeni policejní provokatéři, kteří nejenom v civilu pomáhali příslušníkům v uniformách udržovat pořádek, ale snažili se různým způsobem podněcovat různé projevy a řekněme výstřelky, které by mohly vést ke střetu mezi policií a demonstranty, aby se tak dále dokázalo, že demonstranti jsou porušovateli pořádku, tak toto v nás vzbuzuje nejvyšší obavy. Bohužel zatím nikdo z MV ani z Policie ČR k tomu neprohlásil nic; neodmítnul to, že to není pravda, že tento postup nepatří k strategii a záměrům Policie ČR.

Požadavek je opět jednoduchý. Chceme, aby v těchto situacích byl dodržován zákon, pořádek; ale aby byla dodržována lidská práva, aby byl o těch věcech veden veřejný dialog a aby byly vytvořeny účinné a skutečně transparentní a důvěru budící kontrolní mechanismy, které by byly sto vnést do těchto situací; svědků tam nebývá nestranných mnoho, určité jasné. To je standardní stanovisko, které České helsinský výbor hájí.

Na jedné straně se zastáváme lidských práv dotyčných, kteří se do takové situace dostanou, na druhé straně spolupracujeme s Policií ČR, pokud jde o diskusi či vzdělávání v oblasti lidských práv. Jde nám zkrátka o to, aby se zde vytvořila lepší komunikace, aby bylo právní prostředí transparentní a aby i zákonodárci věnovali této věci mimořádnou pozornost.

Senátor František Vízek Děkuji vám za vaše vystoupení. Zapomněl jsem sdělit, že zpravodajkou našeho výboru je paní místopředsedkyně Eva Nováková, které než dám slovo, chci se jenom pro sebe zeptat - pan bývalý ministr vnitra, když vystupoval ve sněmovně už znal těch vašich 11 otázek a tento dopis nebo nikoliv.

Ještě vyslovím druhý názor, že máme nového ministra vnitra, nového policejního prezidenta čili jsem si jistý, že dojde k objektivnímu posouzení těch událostí. Za třetí bych chtěl říct, že v dopisu jste položili 11, skutečně velmi konkrétních otázek a na ně by bylo potřeba odpovědět. A za čtvrté se domnívám, že poznáte, že členové našeho výboru se plně ztotožňují s tím, co říkáte ve svém dopisu, že lidská práva jsou zaručena ve společnosti jedině tehdy, pokud jsou zaručena i vůči těm, kteří případně zákon přestoupili, jsou stíháni nebo dokonce vězněni. Pokud tito nemají zaručena lidská práva, pak nelze mluvit o lidských právech ve společnosti; je možné o tom diskutovat, ale domnívám se, že je to věc, kterou všichni cítíme jako správnou.

Martin Palouš: V každém případě v té době již s panem ministrem vnitra jsme vstoupili v osobní kontakt. Myslím, že měl všechny potřebné informace k tomu, aby se věcí zabýval v celé její šíři.

Bohužel způsob, jak tu věc prezentoval zejména na veřejnosti, v nás potvrdilo spíš naše podezření, že zde policie jakoby postupovala v duchu let minulých a vůbec nebrala v potaz určité základní zákonné přístupy.

Senátorka Eva Nováková: Mohu vystoupit nyní se zpravodajskou zprávou, ale jestli nechce nejprve pan policejní prezident ...

Policejní prezident: Dámy a pánové, měl bych reagovat na to co zde již zaznělo; to je určitě důvodem mé přítomnosti.

Předtím než začnu, některé záležitosti bych omluvil, a sice to, že vlastně došlo k personálním změnám a já jsem celou tu záležitost pokud jde o "Global street party" v květnu pozoroval zhruba z 200km vzdálenosti prostřednictvím sdělovacích prostředků, takže nemám bezprostřední údaje, naopak jsou zprostředkovány. Tím, že jsem si k tomu získával informace od těch co byli přímými účastníky nebo ze spisů, tak to je důležité vědět. Kdyby byl důvod, abych pokračoval na sobotní záležitost, tzn. pokračování tohoto setkání mládeže, tam jsem byl účastníkem celou dobu.

Znám atmosféru, věděl jsem jaká je strategie zákroků. Částečně tady pan dr. Palouš o tom hovořil. K tomu se ještě potom v závěru vyjádřím; ke strategii a k taktice.

Můžeme tady vyjádřit o jedné situaci v květnu a o druhé situaci v srpnu, jakýmsi způsobem srovnávat, jaký je mezi nimi rozdíl. To je výhoda. Jinak jsem předpokládal, že takovéto jednání proběhlo s těmi, co se jich to týká. Byl jsem ujištěn, že nikoliv, že to byla spíš dílčí jednání.

Byla tady nastíněna geneze celého vývoje 16. 5., tzn. od shromáždění účastníků, následného pochodu Prahou a potom v souvislosti s vystoupením policie na jednotlivých těch bodech. Chtěl bych říci to; je to spíš takový můj subjektivní výklad člověka, který se touto oblastí profesně zabývá. Chtěl bych říci, že první vystoupení policie, činnost policie v prvních okamžicích; u nádraží a potom u hotelu Hilton, následně ve Vodičkově ulici, měla dost rozdílný charakter. Pokud jde o pokus zákroků na magistrále, kde došlo k blokování provozu a ke snaze policie odklonit účastníky tohoto pochodu mimo magistrálu ...

... že vlastně nebyla dostatečně početně připravena, tzn. z kapacitních důvodů a ten zákrok je spíš otázkou, jestli měl být vůbec uskutečněn či nikoliv, protože podle mého názoru nebyla reálná možnost ho dokončit, tzn. zajistit nastolení veřejného pořádku v daném úseku magistrály a odklonit mimo magistrálu účastníky toho shromáždění či pochodu.

Situace se takto negativně projevovala dál, policie skutečně byla zaskočena. Výsledek je obdobný v kolizní situaci u hotelu Hilton, kde měli opět obdobnou snahu zabránit dalšímu blokování magistrály. Početní stav policistů byl naprosto žalostný a nebylo možno vůbec zákrok dokončit a tomu také odpovídal vlastně jeho charakter.

Říkám zákrok a přitom šlo v podstatě o předstoupení policistů před čelo tohoto průvodu a snahu odklonit, tudíž k zákroku jako takovému nedošlo.

Později když došlo k fyzickému kontaktu mezi policisty a účastníky tohoto shromáždění, tak potom můžeme hovořit o tzv. individuálním používání donucovacích prostředků, ale nebyl to zákrok pod jednotným velením, jak je ve smyslu našich předpisů. Opačná situace je potom v ulici Vodičkově, kde už došlo k jakémusi soustředění policejních sil. Bylo to o několik hodin později. Policie v tomto směru udělala jakási opatření a tento zákrok už byl veden pod jednotným velením a tady už můžeme hovořit o zákroku, byť podle materiálů, které jsem nastudoval, se spíše jednalo o jakousi záležitost, která se víceméně vymkla policii z ruky pokud jde o koordinaci jednotlivých útvarů, jednotlivých složek, které se na zákroku podílely; tzn. tady to přísné oddělení policistů, kteří zakročují, sjednávají pořádek event. vytlačují z prostoru, těch kteří eskortují, těch co dokumentují atd. Tady v tomto směru je opět slabina.

Pokud hovořím o zákroku policie, zcela evidentně hovořím o nedostatcích a o těch problémech, které v průběhu zásahu policie nastaly a jsou to moje taková hodnocení; mám možnost skutečně srovnávat. V závěru potom ještě budu hovořit o záležitosti sobotní.

Pokud jde o výstup navenek Ministerstva vnitra, navenek policie, byly tady řečeny nějaké dokumenty, materiály, které přednášel ministr vnitra, které zazněly v rámci sdělovacích prostředků a v nějakých oficiálních výstupech policie v té době.

Musím zdůraznit jednu důležitou věc, a sice, že doposud nebylo ukončeno šetření inspekce MV, a to je v současné době v takové fázi, že sice inspekce uzavřela šetření, ale byl spis postoupen ve své procesní fázi státnímu zástupci a ten v současné době přezkoumává, zda odůvodnění, které je v usnesení o odložení celé záležitosti je nebo není v pořádku.

Z tohoto pohledu já tudíž tvrdím, že šetření ještě ukončeno nebylo, protože postup může být takový, že státní zástupce uzná, že věc v pořádku nebyla, vrátí to zpět inspekci MV k došetření a bude se tím zabývat tento jakýsi kontrolní mechanismus.

Upozorňuji, že je to mechanismus MV. Hovořil jsem o tom s ministrem vnitra, hovořil jsem i s nejvyšším státním zástupcem. Státní zástupce nemá ještě definitivní výsledek, ale podle toho, v jaké fázi to teď je, tak hovořil o tom, že bude s největší pravděpodobností tento spis vracet zpátky k došetření, protože se tam státní zástupce s mnoha výstupy inspekce MV neztotožňuje; to za prvé.

Hovořil jsem i s ministrem vnitra, který věc komentoval tak, že v případě, že mu bude spis vrácen, tak ustanoví zase vyšetřovatele a příslušné pracovníky MV a inspekce k tomu, aby tuto věc opětovně prošetřili. Takže to je tato fáze.

Abyste věděli, jaký ten výstup skutečně je, tak z 19 trestných oznámení směřujících na zneužití pravomoci veřejného činitele zakročujících policistů je výsledek takový, že nebyla prokázána žádná trestní odpovědnost a spis byl odložen v tom smyslu, že se nejedná v tomto smyslu o trestný čin a předloženo to bylo takto státnímu zástupci.

To je výsledek původního šetření inspekce, které jak jsem řekl, podléhá jakémusi přezkoumání a s největší pravděpodobností bude záležitost vrácena. Nastudoval jsem si dobře odůvodnění těchto materiálů a mohu komentovat to, že v odůvodněních je uvedeno, ať už ten pokus o zákrok u nádraží nebo dál na magistrále (kolizních situací tam bylo více; konče Vodičkovou ulicí), tak všechna tato vystoupení policie jsou ve smyslu spisu v souladu se zákonem, že byly zákonné důvody k tomu, aby policie zakročila, tzn., že byl narušen veřejný pořádek, byl poškozován majetek, veřejně prospěšná zařízení, event. docházelo k násilným útokům, násilným činům. Takže tyto důvody opravňovaly policii k zákroku.

Charakter zákroků jsem tady řekl. Spíš jde o to, že podle mého názoru došlo k dost výraznému pochybení pokud jde o taktiku zákroku, pokud jde o strategii. V té době si myslím, že spíše bylo důležité soustředit příslušný počet sil tak, aby zákon mohl být realizován, a ne tak jak to žalostně dopadlo, že policie se s tou hrstkou lidí o cosi pokusila.

Naopak si myslím, že se problém vygradoval do situace naprosto nezvládnutelné, že se tím mohla nastartovat i vyšší agrese celého shromáždění účastníků, takže tam si myslím, že problém evidentně je v taktice a postupu policie.

Pokud jde o jednotlivá porušení zákona ze strany policistů, tzn. tak, která byla v jednotlivých trestných oznámeních, tak výsledek je takový, a souvisí to se situací, kdy se policie nechala zaskočit a de facto ztratila po několik hodin nad veřejným pořádkem ve městě, což je žalostná situace, ale stalo se to. S tím souvisí ale jeden významný faktor, který ovlivnil celou další záležitost i to šetření, a sice, že policie nebyla schopna a také nedokumentovala dostatečně postup policistů, těch účastníků, kteří narušovali veřejný pořádek a z tohoto pohledu vlastně nebyl dostatek materiálů ani pro to, abychom my dokumentovali event. trestnou činnost těch účastníků shromáždění, kteří poškozovali, kteří rozbíjeli výlohy, převrátili auto atd. atd. Na straně druhé, nebylo možno ruku v ruce s tím dokumentovat event. pochybení policistů v tom smyslu, že mohlo dojít k jakémusi nasazení anebo volby donucovacích prostředků, které nebyly adekvátní dané situaci, danému momentu, ve kterém se obě strany nacházely, event. potom následně při předvádění těchto osob, při jejich umísťování v prostorách, kde se prováděla dokumentace event. při převážení na lékařská ošetření atd.

To je skutečně takovým jakýmsi průvodním negativním znakem toho všeho a od toho se odvíjí odůvodnění celého spisu, ve kterém je uvedeno to, že nebylo možno z materiálů, které byly k dispozici, z výpovědí svědků, zdravotnického personálu, jednotlivých policistů a účastníků shromáždění zdokumentovat vlastně výstup, kterým by byla trestní zodpovědnost konkrétního policisty.

Upozorňuji na to, že přesně komentuji to co je ve spisech a pakliže dojde k novému šetření a budou nové okolnosti, nové důkazy, může být situace zcela jiná.

Jenom vysvětluji výsledek, který zde po šetření orgánu, který je mimo policejní prezídium, ale je na MV, který zde je.

Senátor František Vízek: Děkuji vám, pane policejní prezidente. Před vystoupením zpravodajky chci upozornit, že záznam se pořizuje a že vy, pokud jsem byl informován, jste požádali o jeho písemnou formu. To je v pořádku, protože jednání výboru je veřejné. Nechci předbíhat vystoupení paní zpravodajka, ale jenom chci skutečně upozornit, že v dopise, který paní Šilhánová a paní Šabatová podepsaly, jsou některá závažná sdělení, která by se měla nadčasovým způsobem řešit.

Jestliže se tam mluví o zkoušení, přezkušování policistů, tak to je věc, která nesouvisí s akci. Anebo jestliže se tam mluví o identifikačních číslech policistů; zase nemůže být stěžovatel, pokud má anonymního policistu. Čili je tam hromada takových věcí, které nemají přímou vazbu na jednu nebo dvě události, ale ukazují v globálu, že není všechno v pořádku. Jestli chcete ještě, paní Šabatová, protože máme jenom velmi omezený čas.

Anna Šabatová: Otázky samozřejmě vyplynuly potom i z reakcí, už po událostech s reakcí policejních orgánů, kdy z formulace policejní mluvčí, která prohlásila, že přece nemůžou dávat pozor, jestli tam jde náhodný chodec nebo účastník demonstrace, v tom zápalu jako policejní příslušníci, tak se ukázalo, že ona vlastně nezná zákon o policii, kdy policista smí zakročovat. On přece musí dávat pozor a rozlišovat. Přesně se jedná o otázku neznalosti i u takového člověka, jako je policejní mluvčí. (Předsedající: To považuji za velmi zásadní věc.) Co potom ti řadoví policisté ...

Senátor František Vízek: Kolegové, senátoři, budou mít možnost po vystoupení paní senátorky Novákové. Znovu upozorňuji, že máme omezený čas pro výstup z našeho jednání. Prosím.

Senátorka Eva Nováková: Vážené kolegyně a kolegové, vážení hosté, při přípravě mé zpravodajské zprávy jsem vycházela jednak z dokumentu, který nám byl předán členkami Helsinského výboru (paní Šilhánovou a paní Šabatovou). Jak je v něm uvedeno, vychází tento dokument ze zprávy bývalého ministra vnitra C. Svobody; čili je následně tato zpráva vypracována a položeno těch 11 otázek, a dále z výpovědi některých zadržených, těch kteří si stěžovali, ze zprávy dokumentačního střediska a z nezávislého spolku na podporu justice Šalomoun. Řekla bych, že mnohé zde již o tom, jak probíhal zákrok, na co si stěžují zadržení, to zde již bylo všechno řečeno. Nakonec naši členové to mají všechno k dispozici, prostudovali to.

Dovolila bych zde říci jednu věc, co zde nebylo řečeno a co mě velmi na tomto dokumentu zarazilo je to, čím tento dokument vlastně končí.

V tomto dokumentu se nám sděluje, že Český helsinský výbor postupuje toto vyjádření řadě mezinárodních institucí. Postupuje ho 24. května těmto mezinárodním institucím, a to velmi významným: Výboru pro lidská práva (není zde sice napsáno, kterému; jestli OSN nebo při Radě Evropy, to z toho nevyplývá, to nám zřejmě sdělí přítomní, Výboru proti mučení, Evropskému výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání atd.).

Domnívám se, a z toho co nám řekl pan předseda Helsinského výboru, že jsme snad zajedno v tom, že si přejeme právní stát, že si přejeme, aby především orgány, které jsou k tomu u nás zřízeny - mluvil jste o úctě k Ústavě.

Domnívám se, že 24. 5., bylo to tři dny poté, co přednesl svoji zprávu ministr Svoboda, který jasně v závěru říká, že celá záležitost je v šetření, že byla teprve podána trestní stíhání. Čili jediný orgán, kdo může nebo nemůže říct, zda bylo nebo nebylo porušeno právo, jsou nezávislé soudy.

Zdaleka v této chvíli nebyly vyčerpány možnosti našich institucí, která já ctím, a já nemám důvod se domnívat, že orgány činné v trestním řízení nám míní oklamat, a jestliže i poté občané, kteří se cítí být zkráceni na svých právech nebo že bylo špatně vyšetřeno, by se poté domnívali, že něco bylo špatně vyšetřeno, poté je namístě, aby se Helsinský výbor obrátil na tyto instituce, ale 24. 5., kdy zdaleka toto všechno nebylo vykonáno, rozhlásit do světa, že se u nás, a tak jak je v úvodu u vás řečeno, že k protiprávnímu zacházení policistů ... promiňte mi to, ale tam přece bylo policistů mnoho, a to vypadá, jakože všech policistů. Nebylo v tu chvíli řečeno, a vy jste neměli důkazy, že všichni policisté se tak chovali.

Pan policejní ředitel řekl, že je si policie vědoma, že mnozí se samozřejmě dopustili chyb. Pravděpodobně bude prokázáno, že tolik a tolik a tito a tito; v tuto chvíli ano, ale nazvat tento dokument o protiprávním zacházení policistů a o odpovědnosti státu za týrání těchto osob - prosím vás, kdo by vůbec nevěděl o ničem co se tu stalo, tak musí mít představu, že tady došlo k nějakým šíleným hrůzám a k utrpení lidí.

Prosím vás, já očekávám, že se k tomu skutečně vyjádří orgány, které k tomu tento stát má. Ve chvíli, jestliže se k tomu ještě nemohly ani vyjádřit a projednat, a už je to rozhlášeno do celého světa, to mě opravdu trochu mrzí a já se potom nedivím, že ze světa, když přichází různá hodnocení atd., že takto vypadají.

Nechci se zastávat policistů, že neudělali mnoho špatného. Pan prezident to také řekl. Ale vážený Helsinský výbore, kdyby aspoň na závěr někde bylo napsáno, že jaksi oceňujete třeba ty policisty, kteří zachovali chladnou hlavu a že jim děkujete, že se tam snažili bránit majetky a lidi ostatní ... (Vám je to k smíchu, pane předsedo, ale mě to trápí, protože tady nikde v tom dokumentu nic takového prostě není.)

Domnívám se, že stejná práva jako ti, s nimiž bylo nelidsky podle vašeho zjištění zacházeno na té policii, že mají i práva občané, kteří jdou po ulici, kteří chtějí klidně jít a ne dostat třeba dlažební kostkou po hlavě, že občané mají i právo celé odpoledne v Praze mít klid a že od toho máme policii, aby se o to starala.

Jestliže se na druhé straně z té zprávy dovídám, že bylo 17 policistů zraněno, 5 strážníků zraněno; 17 jich bylo v pracovní neschopnosti, jestliže toto všechno stálo strašně moc peněz, že byla zničena policejní auta, výstroj atd., tak promiňte, to jsou také práva.

Domnívám se, že lidská práva jsou pro všechny. I ten policista má nějaká svá lidská práva a svoji důstojnost. Bohužel, když jsem se dívala na ten zákrok, co jsem v televizi mohla vidět - vždyť ti mladí lidé a ti policisti, vždyť to jsou prakticky vrstevníci ... Většina občanů chce, aby policie byla schopna, aby byla solidní, slušná, aby se občan cítil bezpečně.

Chápu, že vy se zastáváte pouze těch, kteří se na vás asi obrátili, ale vidím to dosti nevyvážené. Protože policisté také utrpěli zranění. Myslíte si, že jejich důstojnost tam mezi těmi lidmi ... (vám je to všechno k smíchu ...) ...

Nedovedu si dosti dobře představit, v jaké byli situaci psychické, když od dvou hodin, jak jsem se tady dočetla, byli v pohotovosti, v neustálém tlaku až do nočních hodin, v jakém stavu byli tito policisté ... Vždyť jsou to mladí kluci, zrovna jako ti mladí, kteří tam prostě byli. Situace byla asi pro všechny po stránce morální a chování se strašně náročná.

Víte, kéž by se všechno vyšetřilo a viníci samozřejmě byli potrestáni! Doufám, že tomu tak bude. Ale tuto výhradu, to vyhlášení do světa, tu tady vznáším a myslím si, že ve chvíli, kdy jste to do toho světa rozhlásili, ještě zdaleka jste neměli všechny dokumenty, které mohly být. Podle mého názoru si nemyslím, že by to bylo v pořádku.

Senátor František Vízek: Děkuji paní zpravodajce. Skutečně se domnívám, že teď budeme diskutovat. Budou mluvit především senátoři. Vás přítomné prosím, abyste si dělali poznámky a odpovídali na případné dotazy. Využívám práva toho, že předsedám tomuto jednání a první se do diskuse hlásím.

Chci skutečně oddělit událost tehdejší a událost teď nedávnou od zásadní věci. Těch 11 otázek je naprosto konkrétních. Domnívám se, že je povinností, aby se veřejnost se dozvěděla, jak v policii např. otázky č. 1, 2, 3 jsou naprosto jasné - jak jsou školeni policisté, jakým způsobem, jaká je dokumentace - to nesouvisí s tím, jestli někdo na někoho křičel, jestli "žere nebo nežere maso". To je prostě zásadní věc, jestli naši mladí policisté jsou dostatečně informováni o všech předpisech, o všech zákonech, o tom co by vědět měli. Jestli došlo k tomu, že byli lidé vyslýcháni a nebyli poučeni, tak je to věc velmi zásadní, protože je to také určité porušení, ke kterému nesmí dojít. Jestliže je tady konkrétní otázka, který policista vyzýval výstrahu ostatním, to je zase konkrétní otázka došlo-li k tomu, protože to je zásadní věc, jestli byli lidé vyzváni k opuštění. To je konkrétní otázka Helsinského výboru na tomto papíře. Jestliže se tam mluví o policejním autu, které najíždělo ... pane doktore, jestli neposkytli pomoc, tak je to v podstatě možná i trestný čin. Čili to je naprosto konkrétní věc. Jestli naši policisté chodí, a nejsou identifikovatelní, tak to je, přátelé, nepředstavitelně vážná věc, jestli skutečně jsou anonymní ... Co dělá anonymní občan v davu, totéž může dělat anonymní policista.

Jestliže zákon o policii říká jasně, že policisté mají mít čísla, tak je to velmi závažná věc, pokud se to běžně nedodržuje. Jestliže nebyly vydány kopie zápisů, je to naprosto konkrétní pochybení, které se netýká jenom jedné události. Jestli titíž policisté potom přivádějí a jsou přítomni, to se přímo nahrává k tomu, aby došlo ke slovním anebo dokonce fyzickým útokům, čili se jedná o hrubou neprofesionalitu. To je amatérismus, jestliže se tímto způsobem zachovala tehdy policie.

Jsou tady samozřejmě i otázka na pana ministra. Doopravdy by mě zajímalo, jak dopadla zkouška alkoholu v krvi. Opravdu by mě zajímalo, jestli ministr prohlásil, že veřejná shromáždění a pochody podléhají v této zemi nějakému povolení, protože to by skutečně svědčilo o něčem velmi zásadním. Pro nás jako zákonodárce by mělo být velmi důležitém zjištěním, že nejsou zřejmě dostatečně kontrolována ta místa, kde jsou zajištěny a zadržovány osoby a jak se s nimi zachází a jakým způsobem tam jakousi kontrolu zajistit. To je opravdu záležitost nadčasová a nesouvisí ani tak s těmito dvěma akcemi, a řešení to vyžaduje.

Domnívám se, že bylo dobře, že takto konkrétně se Helsinský výbor obrací na veřejnost, na zákonodárce, na policii, na exekutivu, protože jsme demokratickou společností a chceme, opakuji znovu, aby lidská práva v této zemi i vůči těm, kteří se dopouštějí trestných činů, byla dodržována. To je moje vystoupení a prosím, abyste stručně formulovali svoje myšlenky, které budete směřovat na zde přítomné.

Jako první se hlásí pan senátor Konečný.

Senátor František Konečný: Osobně si myslím, že dostáváme policii do takové situace, kdy neví co si může dovolit a co si nemůže dovolit, a potom se divíme, že policajt někdy zajde raději za roh, než by zasahoval, protože některý z nějakého výboru nebo z nějakých aktivit ho hned nařkne, že 12násobnému vrahovi dal "přes hubu" a žádá se potrestání toho policajta.

Osobně si myslím, že skutečně policie nemohla být ani připravena na to, protože to byla akce pro nás ojedinělá (pokud si nevezmeme akce, které byly před rokem 1989 rokem apod., kde policie byla dokonale připravena)myslím si, že jestli to byla akce takových beránků, jak nám je to tady prezentováno, tak stačil skutečně jeden policista, který by na magistrále zvedl plácačku a řekl "doprava".

Vy se tomu divíte, ale proč k tomu takto docházelo? Jestliže to bylo spořádané, líčíte nám to tady jako "pochod beránků a zlí policisté".

Viděl jsem včera konkrétně v televizi, jak kopal do policisty. Jestli Helsinský výbor podal také trestní oznámení pro porušování lidských práv policistů ... A potom ještě jeden termín, který mě úplně zarazil - provokatéři - my se vracíme k terminologii; jestli skutečně máme provokatéry, tak to zabalme v začátcích.

Jestliže se užije takového termínu, aniž by byl dokazatelný, aniž by byl někdo přesvědčený, tak jsme někde zpět. (Znám dr. Palouše ještě ze sněmu OF, kde nám šlo o něco úplně jiného, a teď se vracíme k terminologii komunistů a vymýšlíme si provokatéry, kteří někoho měli provokovat k nějaké činnosti.) Myslím, že toto je přímo trošku urážející vůči české policii. Takového termínu bych si nedovolil použít.

Senátorka Irena Ondrová: protože budu muset odejít, mám naplánované jednání, tak já jenom velmi krátce. Nebudu si tady hrát na žádného arbitra. Nejsem ani zvláštním fanouškem razantních zákroků policie, ale na druhé straně se malinko kloním k tomu, co řekla paní senátorka Nováková, a sice s tou časovou sousledností. Mně také nepřipadá asi příliš šťastné před uzavřením těchto případů jakoby v předstihu dávat do světa nějakou zprávu o tom, jaké to tu je. Kdybych si to přečetla v nějaké jiné zemi, měla bych pocit, že žijeme v druhém Chile. Tak to na mě působí tvrdě.

Zároveň se mi trošku nelíbí co řekl náš pan předseda, že minulý pan ministr (neřekl to přímo tak), ale stoprocentně teď to bude lepší, než to bylo předtím. Já bych si prostě netroufla porovnávat co bylo předtím, co je teď a co bude třeba ještě následně, který ministr bude ten pravý.

Stála bych ale za Helsinským výborem v tom smyslu, že musí být na těch 11 otázek odpovězeno. To si myslím, že ano, a potom se můžeme o odpovědích bavit.

Čekala bych opravdu na konec vyšetřování. Nemám důkazy. Je to všechno v takové osobní rovině. Vy toho víte daleko víc než já. Pan prezident ví zase jiné informace, takže se spíš orientuji podle toho, co jsem viděla také v televizi, co čtu v novinách atd.

Nechci být arbitrem. Nemám na to kompetenci. Mohu mít osobní názor a sice v tom smyslu, že práva musí dodržovat každý. pokud policisté pochybili, pokud někoho týrali, pokud jsou na to svědci, pokud se to prokáže, musí za to nést opravdu zodpovědnost až do samého konce. To samé musí platit pro druhou stranu. Omlouvám se, že vám neřeknu možná víc, co byste očekávali, ale podporuji odpověď na 11 otázek. Doufám jen, že ty odpovědi budou konkrétní a jasné.

Senátor František Vízek: Děkuji paní senátorce Ondrové. Jenom na připomínky na mojí adresu uvedu, že minimálně ministr vnitra musí vědět co jsou základní lidská práva a že k tomu, aby se jich občan domáhal, nemusí žádat povolení na žádné instituci. To se domnívám, že by měl ministr vnitra vědět. Prosím, paní senátorka Nováková.

Senátorka Eva Nováková: Ve své zpravodajské zprávě jsem asi zapomněla říct to, že to co přednesl bývalý ministr vnitra v Poslanecké sněmovně - jasně tam uvedl, že celá záležitost je v šetření a že podá vládě novou informaci, až budou známé další skutečnosti a prošetření.

Protože ministr vnitra už není, zjišťovala jsem si na MV, zda takováto další zpráva byla, zda se jí vláda zabývala. Bylo mně sděleno, že zhruba za měsíc poté, co přednesl bývalý ministr tuto zprávu, byla vypracována další zpráva.

Bylo to někdy koncem června a tato zpráva je i odpovědí na těch 11 otázek. Nevím, jestli je má Helsinský výbor k dispozici, ale je na ministerstvu vnitra po měsíci vypracována a je k dispozici. Takže, pane předsedo, myslím, že si budete moci tuto zprávu vyžádat a že se předpokládá, že vláda se jí bude zabývat.

Senátor František Vízek: Děkuji, paní místopředsedkyně. Myslím, že to může být i závěrem našeho jednání v té věci, že si tuto zprávu každopádně vyžádáme.

Pan senátor Petráš.

Senátor Antonín Petráš: Chtěl bych stručně uvést, že máme vlastně dvě tvrzení; tvrzení Helsinského výboru a bývalého ministra vnitra. Pokud si člověk prostuduje obě dvě zprávy tak zjistí, že každý má pouze svou pravdu. My jako výbor nemáme právo vůbec zasahovat do kompetencí Helsinského výboru ani šetření policie.

Upozornil bych jenom na jednu věc, která je prvním bodem rozporu mezi tím, jak to začalo a jak to vlastně skončilo. Akce, která byla povolena, byla nahlášena na 16. května v době od 15 do 17 hodin a mělo tam být 250 osob. Čili policie dle mého názoru přijala adekvátní opatření k tomuto počtu lidí tak, aby zachránila vlastní majetek v případě, že by k něčemu došlo.

Setkání, podle vyjádření bývalého ministra, mělo být pouze na Náměstí Míru. Jestliže došlo k pochodu Prahou, došlo k porušení dohody mezi obvodním oddělením (nevím, jak se tady v Praze jmenuje přesně místní úřad), který tyto akce povoluje, čili to už je první věc, ke které došlo. K porušení dohody mezi obvodním výborem a účastníky této manifestace.

Jestliže policie zasahovala tak jak zasahovala, to už je věc jiná. Já nemám právo do tohoto vůbec hovořit, protože nejsem přímým účastníkem této demonstrace nebo tohoto pochodu Prahou.

Když potom pan C. Svoboda říkal, že při samotném zákroku byly splněny všechny podmínky; tedy odpovídající výzvy s upozorněním na použití donucovacích prostředků a výzvy k opuštění vymezeného prostoru nezúčastněnými osobami, nemám důvod pochybovat o pravdivosti těchto slov, tak jako nemám důvod pochybovat o pravdivosti otázek, které pokládal Český helsinský výbor.

Domnívám se, že tady je třeba dát práva do souladu; práva policisty, práva normálního občana a toho člověka, kterých se těchto demonstrací případně setkání či akcí zúčastňuje.

Senátor František Vízek: Mohu-li k tomu dodat, musím konstatovat, že celý svůj život tvrdím, že lepší, aby viník byl nepotrestán, než aby nevinný nějakým způsobem utrpěl újmu.

Umím pochopit u policisty, že nepotrestá, nedoběhne, ale nedovedu pochopit, že někdo naprosto nevinný je šikanován, mlácen nebo prostě urážen. Mám-li si vybrat, tak radši ať viníci běhají, než aby nevinní byli trestáni, když bych měl ve věci rozhodovat. Ale to nemusí být názor většiny. Pan senátor Malát.

Senátor Vladislav Malát: Chtěl bych říci něco, co by možná mělo být obsahem nějakého výstupu z tohoto jednání, pokud takový bude. Byla by to výzva těm, kteří chtějí demonstrovat své přesvědčení, nesouhlasy atd. nějakým způsobem; aby si přitom počínali uváženě. Jako starosta jsem býval, než jsem se stal senátorem, šéfem městské policie (malé město Poděbrady; takže je to věc směšná ve srovnání s tímto a spolupracuje dodnes i se státní policií v těch Poděbradech i na celém okrese; ledacos se přitom dovím). Tak jsem vždycky nešťastný z toho, když si někdo vzpomene, že udělá něco co vyžaduje nasazení policie. Jestli se u nás dozvíme, že si u nás udělají sraz skini a udělají pochod městem, tak víme, že hledají někoho s kým by si rozdali a my tam prostě ty lidi musíme soustředit. Stojí nás to peníze, lidi nám potom chybějí jinde následující dny, kdy si vybírají náhradní volna.

Apeloval bych na pořadatele podobných akcí, aby je nedělali v pražských ulicích, na magistrále, protože jestliže se toto rozmůže, tak to znamená, že to my všichni budeme muset v nějaké podobě zaplatit, nehledě na to, že jsou potom z toho takové věci, jako je tato.

Teď nebudu mluvit o těch, kteří si vymysleli toto, ale obecně, konflikty vyvolávají právě proto, protože účelem takové demonstrace je upozornit na něco, a jestliže se to obejde v klidu, tak to upozornění je daleko méně slyšitelné, než jestli u toho třeba teče krev.

Senátor František Vízek: Děkuji. Pan senátor Jařab.

Senátor Josef Jařab: Jenom krátce. Co řekl kolega Palouš na závěr, je třeba asi zopakovat. Oč tady běží je, abychom nedělili občany této země na ty, kteří, jak je teď kolega Malát nebo ostatní kolegové popsali, kteří si přejí pořádek, klid atd., čili ti, kteří chtějí, aby všichni zachovávali pořádek a zákon, protože to si jistě přejí všichni ti, kteří jsou se stavem jaký je pochopitelně spokojeni. Pak jsou tu vždycky ti lidé, kteří s tím nejsou spokojeni anebo chtějí něco vyjádřit. To, že to chtějí vyjádřit způsobem, který není úplně přijatelný nebo příjemný, to už patří k životu. Myslím, že demokracie a demokratická společnost musí, a o to tady jde asi i Helsinskému výboru, musí prostě vytvořit podmínky, ve kterých je možné, aby celý občanský korpus se nedělil na jedny a druhé, a když už, tak aby měli všichni ochranu zákona i možnost žít v řádu a pořádku.

Co z toho vyplývá je, že zřejmě naše policie pro to zatím není připravena. Naše policie není dost profesionální; to je pro mě ten základní vývod z celé této záležitosti. Mladí lidé, jestli jsou stejné generace, jak říkala paní kolegyně Nováková, dobře, ale o to tady přece nejde. Nám zákonodárcům by mělo jít o to, aby v této zemi i v těch mocenských exekutivních ramenech této společnosti byla budována profesionalita, která vychází z respektování principu pluralitní demokratické společnosti. To si myslím, že je to základní.

Souhlasím s tím, že je třeba zvažovat, v jaké chvíli se obracíme možná za hranici toho dalšího stupně, na který apelujeme. Možná se obracíme s nějakému mezinárodnímu tribunálu způsobem, který byl potřebný řekněme v totalitním systému. Člověk by doufal, a to je důležité, že toho nebude nikdy ani potřeba. Na druhé straně je samozřejmě naše společnost součástí celého mezinárodního společenství a v tom si myslím, že nemusíme být nějak přecitlivělí k tomu, jestli ubližujeme českému dobrému jménu, protože to nejdůležitější je dobré jméno ve společnosti občanské, která zachovává lidská práva.

Senátor František Vízek: Prosím, pan senátor Floss.

Senátor Karel Floss: Myslím, že je třeba vědět, oč těm lidem vůbec jde. Jak jsem slyšel včera v televizi, takoví ti mluvčí říkali nějaké hlubší věci, o které jim jde. Např., že jsou proti globalizaci, že jsou proti vývoji celé moderní společnosti atd., takže bych byl nerad, aby pan senátor Jařab řekl, že by měla říci policie, oč vlastně jde, hlubším způsobem. Myslím si ale, že celá politická scéna by měla vědět, oč jde. Tito lidé jsou do značné míry proti společenskému vývoji, jak k němu dochází u nás i obecněji ve světě. Aspoň s těmi představiteli, kteří hovořili za celou tu demonstraci, by měl hovořit někdo hlouběji, měl by z toho vyvodit důsledky, pak by mohl poučit příslušné výbory, případně i policii, jak tomu mají rozumět, ale na druhé straně by vedoucí těchto akcí měli vědět, že valná většina lidí na ulici vůbec neví oč jde a přidávají se k tomu jenom proto, že se tam něco semele. To je také velmi vážné a mělo by se s těmi lidmi, kteří představují ty akce hovořit, že jsou za toto odpovědni. Znám to při zásazích u různých sportovních akcí. Tam se do toho zapojuje většina lidí, kteří se chtějí servat. Po té stránce je třeba chránit policisty a říct jim, s kým mají tu čest. Ještě jednou bych chtěl říct, že je to třeba zobecnit a musíme si uvědomit, že konkrétně tyto street party jsou proti celkovému vývoji moderního světa. Bude to stále častější. Je třeba vědět, co to je ta globalizace.

V podstatě říkají toto: demokracie už dávno, protože ovládají celý život neviditelné mafie. To je jejich filozofie; především hospodářská, finanční atd. Cítí se vytěsněni z rozhodování a na toto u nás hlubším způsobem nikdo neodpovídá, jestli je to pravda nebo není.

Senátorka Eva Nováková: Nemohu si odpustit jaksi reagovat na to, co řekl teď pan kolega Floss. Samozřejmě, že většinou organizátoři proklamují tím, co jste řekl.

Ale když už jsme v těch obecnějších problémech, neměli bychom si zakrývat, že tak jak dochází ke globalizaci ekonomiky, že dochází ke globalizaci a pronikání všech typů světově důležitých extrémistických ideologií i k nám. My je tady také už máme. Na takových párty a setkáních může dojít k zneužití mladých lidí, kteří tam prostě přijdou a extrémistické skupiny, které v celém světě takto působí a jsou nepřátelské vůči běžným občanům a nakonec i demokracii, že se zvrhnou v takového masové akce, v něco nad čím budeme strašně nešťastní. Nejde jenom o globalizaci ekonomiky, ale řekla bych i těchto nebezpečných věcí.

Senátor František Vízek: Myslím, že kolegyně Nováková se mnou bude také souhlasit, že strach ze zneužití samozřejmě nedává nikomu právo, aby omezoval základní lidská práva. To si myslím, že si všichni nepochybně uvědomujeme.

Protože nás čas velmi tlačí, prosil bych vás, abyste se domluvili, jak budete reagovat na ta vystoupení.

Řečník [Anna Šabatová]: Vážené senátorky a senátoři, já bych k tomu, že Český helsinský výbor zaslal své stanovisko také na mezinárodní instituce.

Nejméně od druhé světové války jsou, paní senátorko, lidská práva chápána jako mezinárodní záležitost. Buduje se mechanismus mezinárodní kontroly a stále se pojetí lidských práv globalizuje. Má to svůj smysl, protože je to jediná možnost, jak zlepšit práci. Pracovala jsem v lidsko-právních organizacích už před listopadem a je mě naprosto přirozené, že nerozlišuji mezi tím, co si děláme v ČR; také se zajímám o to, jak se porušují lidská práva v jiných zemích a cítím se kompetentní se k tomu vyjadřovat; myslím, že na to mám právo. To by byla možná moje replika na pana senátora Petráše. Myslím, že každý má právo se k těm věcem vyjadřovat, a ne že nemáme právo. To je jedna věc.

Pan senátor Konečný řekl větu, která mě mírně zděsila. (Řekl, že když dá někdo pár facek 12náctinásobnému vrahovi ...) Pane senátore, nemá nikdo co dávat facky 12násobnému vrahovi. Policie ho musí zajistit, uvalit na něj vazbu a musí jít přes soud. Ale nikomu prostě policie nemá právo dávat facky. Ona musí postupovat podle zákona. Přečtete si, co může dělat, facky v tom výčtu donucovacích prostředků nejsou. To svědčí o bagatelizaci práv těch lidí, kteří třeba sami zákony porušují, ale to tak prostě není. Musí být zajištěna i práva těch, kteří zákony porušují.

Pokud někdo někoho napadne; občan-občana nebo občan-policistu, tak to není porušení práv toho policisty, ale je to trestný čin, a to je prostě něco jiného. Pokud se bavíme o ochraně lidských práv, tak se bavíme o tom, že stát zneužívá svých pravomocí nebo nezajišťuje dostatečně ochranu lidských práv. To jsou lidská práva. Jinak jsou to trestné činy a je povinností státu je stíhat. o tom není nejmenších pochybností.

Na závěr jsem chtěla říci jednu hrozně důležitou věc. Jsem velice ráda, že pan senátor Floss o tom začal. Málo si klademe otázku o té komunikaci, proč tam těch dalších 4 tis. lidí na párty přišlo. Skutečně není možné tu společnost rozdělovat. Počínání, které stát zaujal po street party, kdy došlo k porušení nějakých zákonů ze strany policistů, to jak se strkala hlava do písku, že není ochota to uznat, to přece působí tak strašné škody mezi těmi mladými lidmi, kteří viděli násilí a teď jsou naprosto bezmocní v tom, že vidí, že výsledek šetření je takový, že se řekne, že se nic nestalo.

Chtěla bych ještě položit jednu konkrétní otázku panu policejnímu řediteli. Mám pocit, že závěr zněl trošičku jinak, než jak jste řekl, ale ujistěte mě, jestli se mýlím. Mohla bych se spokojit i s tím, kdyby bylo konstatováno, že došlo k porušení zákonů, ale nepodařilo se ztotožnit jednotlivé pachatele; vím, že oni nebyli označeni, že lidé se na ně při tom bytí nesměli dívat a že asi měli problémy s tím popsat konkrétní policisty; věřím, že se nemuselo podařit ztotožnit ty pachatele, ale z popisu skutkových jevů bylo zcela zjevné, že k trestným činům došlo, a to jsem tam nějak postrádala v nálezu té inspekce.

Policejní prezident: k této otázce je závěr inspekce takový, že popisované věci jsou fakta, a z těch nevyplývá, že by mohlo být vedení trestní stíhání proti konkrétní osobě. To, že tam mohlo k takovýmto věcem dojít a že nebyly zdokumentovány, to já jsem řekl. Jednou z obrovských slabin při této akci policie byla neschopnost dokumentovat ať tu nebo onu stranu. Pro obě strany to byl stejný výsledek.

Když už mám slovo, tak bych doplnil otázku. Já jsem nešel do takových detailů, ale jako policie, a dávali jsme to k dispozici MV 12. 6. 1998; proto mě udivuje, že Helsinský výbor naši odpověď na jednotlivé otázky nedostal. Můžeme to napravit. Poslali jsme to přes MV, protože otázek se týká MV. Nemohli jsme to poslat sami za sebe. Pokud by měli senátorky a senátoři zájem, tak na jednotlivé body mohu reagovat. Jenom pro osvětlení, ale asi to bude nadbytečné.

Senátor František Vízek: Pane prezidente, samozřejmě dneska nebudeme končit tuto diskusi, protože neuzavřeme tu debatu, vrátíme se k tomu, až bude konstatováno, že jakési závěry jsou na stole. Myslím, že máme právo i posoudit, do jaké míry jsou závěry kvalitní, odpovídající a zda je s nimi spokojenost. Prosím.

Řečník [Martin Palouš]: Přiznám se, že mě diskuse ne zcela uspokojila, ale rád to přijímám jako příležitost, aby tato diskuse pokračovala, protože je mnoho věcí k vyjasnění a zvážení. Pokud se totiž teď odejde s pocitem, že Český helsinský výbor je spolek jakýchsi radikálů, kteří nemají nic lepšího na práci, než se zastávat nějakých násilníků na ulici a znemožňovat tím de facto práci Policie ČR případně si na ČR stěžovat v zahraničí a vytvářet jí ošklivý obraz, tak je to myslím rozhodně ne to co my chceme a je to zcela zkreslené. Myslím, že otázka zde zazněla v plné jasnosti. Otázka je, zda policejní orgány v té situaci porušili či neporušili právo. Jestliže je pravda to co vypovídali svědkové, tzn., že poté co byli zadrženi policajty, byli trestáni, tak to je závažné zjištění. Zjevně se to nedá asi v tomto případě prokázat, individualizovat, takže se příliš daleko nedostaneme, ale budiž to spíš mementem, aby k těmto situacím docházelo pokud možno co nejméně, protože zde jde skutečně o komunikaci s určitou částí mladé generace. Mně osobně nejsou global street party vůbec sympatické. Nejsem příznivcem těchto akcí, ale přesto jako Český helsinský výbor se cítíme být zavázáni v rámci našich možností dělat určitý komunikační kanál mezi institucí jako je vaše, součást státu, a společností, kde se vyskytují lecjací jednotlivci; a o tuto komunikaci jde. Je to věc lidských práv.

Poslední věc k panu senátoru Konečnému. Já bych jenom upřesnil. Když jsem se zmínil o provokatérech, neříkal jsem svůj vlastní názor. Přečetl jsem si o tom v novinách, viděl jsem nějaké fotografie, dokonce i v televizi NOVA. Strašně rád uvěřím, až pan policejní prezident a ministr vnitra prohlásí, že nic takového v České republice v úvahu nepřipadá a že orgány MV či Policie ČR, inspekce, provádí příslušná šetření, aby nikoho nemohl tento nápad příště napadnout. Já tomu rád uvěřím, ale bohužel se tak nestalo. Je věcí zájmu nás všech, aby se to stalo.

Zmínil jste se, že bychom se jakoby chtěli vracet do nějakých starých dob. Přiznám se, já bych byl poslední kdo by to chtěl učinit, ale když jsme četli protokoly poměrně šokovaných mladých lidí, kteří sdělovali své zkušenosti s policií z té doby, tak jsem utvořil takovou pracovní hypotézu, že skutečně na policii se od té doby, kdy jsem měl možnost zevnitř sledovat situaci, že se mnoho nezměnilo, že mnozí policisté se stále domnívají, že takové prvotní potrestání mládeže dochází v okamžiku, kdy se dostanou do jejich drápů, a že je to taková prevence.

Nemyslím, že toto je správná cesta a doufám, že všichni co jsme zde můžeme udělat něco pro to, aby se situace zlepšila.

Senátor František Vízek: Děkuji. Přátelé, diskusi samozřejmě nebudeme uzavírat, protože se znovu nad tímto problémem sejdeme. Za svoji osobu chci říct, že vaši otázku č. 9 - jakým způsobem jsou kontrolovaná, kde jsou zajištěny a zadrženy osoby, které jsou předvedeny, pokusím se prodiskutovat i s nově zvoleným předsedou ústavně-právního výboru, co by v této věci mohli udělat zákonodárci, pokud je tam nezbytná nějaká změna, nebo zda zase nejde jen o nesprávné uplatňování platných zákonných předpisů, zákonů. To bych chtěl udělat. Ještě kolega Petráš, prosím.

Senátor Antonín Petráš: Jenom k paní Šabatové. Ve svém vystoupení jsem hovořil o respektování práv jiných a plnění povinností těmi, kteří se domáhají práv pro sebe, čili tady to musí být oboustranné. Aby nedošlo k nějakému nedorozumění, že jsem proti tomu, aby práva byla dodržována.

Senátor František Vízek: Je dobře, že jste si to vysvětlili. Pan senátor Konečný.

Senátor František Konečný: Jenom technickou. Já bych paní Šabatové řekl, že to bylo myšleno jako hyperbola; nebylo to myšleno, že každý může někoho bít. Jsem rád, že se nakonec oddělila akce první od akce následné, ve které podle mého je základ celého jednání.

Senátor František Vízek: Dovolte mi, přátelé, abych poděkoval každému jednomu z vás, který přispěl do diskuse. Abych vyslovil přesvědčení, že skutečně se sejdeme. Odhaduji, že to nemusí být až po volbách těch 27 dalších senátorů; může to být i dřív, pokud na stůl dostaneme i závěry, které pan nový policejní prezident slíbil, a které možná dokonce někde i putují a už byly třeba i zaslány. Mě zejména vždycky bude zajímat, co z toho bude pro to příští, protože to co se stalo, odestát se nemůže, ale poučení je potřeba si brát. Je na straně policie mnoho, a tam se domnívám, že pan policejní prezident jako nová osoba ve vedení může udělat hodně dobrého i ke spokojenosti Českého helsinského výboru.

Všem vám ještě jednou děkuji!

Mladá fronta Dnes

10.09.1998

Policista nosil na rukávu pásku s hákovým křížem

Ostrov (prk, ČTK) - Červená páska s hákovým křížem v bílém kruhu patřila do šatníku pětadvacetiletého strážmistra obvodního oddělení v Praze-Vršovicích. S tímto doplňkem na civilním oděvu ho letos v lednu přistihla na Starém náměstí v Ostrově na Karlovarsku policejní hlídka. Ani netušila, že zatýká svého kolegu. "Případem se zabýval západočeský úřad vyšetřování. Policista byl obviněn z propagace fašismu. Nyní vyšetřovatel spis předal na státní zastupitelství s návrhem na obžalobu," sdělil mluvčí západočeského policejního ředitelství Jiří Soukup. Žalobce by měl rozhodnout do konce září, zda policista, který je postaven mimo službu a pobírá osmdesát procent platu, skončí před soudem. Policisté považují případ svého kolegy za kuriózní a nepochopitelný. "Nepamatuji, že by se některý policista v minulosti dopustil něčeho podobného," prohlásil Soukup. Policejní prezident Jiří Kolář se k případu odmítl vyjádřit. Zdůvodnil to tím, že není o celé záležitosti dostatečně informován, neboť je ve funkci krátkou dobu. Podle Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva bylo v republice od roku 1990 spácháno 1415 rasově nebo ideologicky motivovaných trestných činů, což je průměrně jeden za dva dny. Mezi policisty není podle něj tento případ ojedinělý. "Jsou poznatky, že se policisté na takových skutcích podílejí. Případně jejich rodinní příslušníci", uvedl.

Britské listy

21.09.1998

Čestné senátorské

Jednání se nepovedlo, zapomeňte

Tomáš Pecina

Před nedávnem přinesly Britské listy pod titulem "Demokracii si rozvracet nedáme" zprávu o 13. zasedání Petičního výboru českého Senátu, na němž ze senátorských úst zazněly výroky, které by byly ozdobou parlamentu nejednoho totalitního státu. Je to charakteristické: Česká republika je přece zemí, kde se - soudě dle několik let starého seznamu extremistů, vypracovaného BIS - ochrana lidských práv považuje za nebezpečný politický extremismus, postavený na roveň neofašistickým skupinám a (sic!) ekologickým hnutím.

Před zahájením jednání jsme se s panem Stanislavem Pencem z Dokumentačního střediska pro lidská práva dotázali tajemnice výboru dr. Hubové, jestli si máme jednání zaznamenávat na magnetofon. Prý není třeba, pořizuje se oficiální nahrávka a přepis bude na žádost Helsinského výboru uvolněn. Tuto informaci pak ještě zopakoval do mikrofonu předseda výboru František Vízek (ČSSD). Uvěřili jsme...

S nemalým překvapením jsem proto tento týden přijal informaci dr. Hubové, že senátoři si nepřejí, aby se zápis z tohoto (veřejného!) jednání dostal na veřejnost. Spojil jsem se s panem Vízkem, který výrok tajemnice potvrdil: "Někteří kolegové se domnívají, že by nebylo dobré, kdyby se publikoval celý zápis - v průběhu jednání se jejich názory měnily a teď už si někteří myslí něco jiného než na začátku..." O věci se prý však dá ještě jednat...

Nikoli, ctění páni senátoři, o této otázce se licitovat nebude. Ostatně, jak by si senátoři takové jednání vůbec představovali a jaké ústupky ze strany médií očekávají? Neodvažuji se domyslet. Dané slovo je dané slovo, ať jsem instalatér nebo senátor, a veřejnost má právo na zápis z veřejného jednání svých zástupců. Tečka.

Nebo mám senátorskému usnesení rozumět tak, že inteligence čtenářů Britských listů (a Lidových novin, které můj text převzaly) nedostačuje k tomu, aby dokázali zápisu správně porozumět? Ptám se: a neměli by tito čtenáři, kteří jsou shodou okolností také voliči a sponzory Senátu (rozuměj: daňovými poplatníky), zvolit takové zástupce, kteří se před nimi za své názory nebudou stydět?

Velice mě těší, pokud senátoři ustoupili od své orthodoxie a přestali se na organizace obhajující lidská práva dívat jako na výtržníky, kteří nezodpovědně působí českému státu ostudu v zahraničí. Rád přinesu zprávu i z následujícího zasedání. Ale budu si pořizovat nezávislou nahrávku, i kdyby mi dali své slovo všichni senátoři dohromady.

Praha, 19.9.1998

Tomáš Pecina

http://web.telecom.cz/cleose/tompecina1.html

P.S.: Britské listy informovaly o této skandální události předsedu Senátu Petra Pitharta a požádaly ho o intervenci. Ještě stále věříme ve šťastný konec našeho úsilí o odtajnění zápisu.

Haló noviny

01.09.1998

KRÁTCE

ZAÚTOČILI SKINI - Aktivista za lidská práva Stanislav Penc Haló noviny včera informoval, že v době zahájení shromáždění Local Street Party v sobotu zaútočilo přibližně třicet ultrapravicových skinů na známý alternativní statek Ladronka v Praze. Devět jich bylo zadrženo a jeden postoupen přestupkovému řízení.

(

Středočeské stránky

25.08.1998

Skini v Kolešovicích prý neporušili pořádek

KOLEŠOVICE - Příznivci hnutí skinheads na svém sobotním srazu v Kolešovicích u Rakovníka podle policie nijak nenarušili veřejný pořádek. Koncert hudebních skupin, jemuž v sále zdejší restaurace naslouchalo na 270 skinů z České republiky i ze Slovenska, nebyl doprovázen výtržnostmi mimo areál. Řekla to mluvčí středočeské policie Soňa Budská, jež byla až do jedné hodiny po půlnoci na místě přítomna.

O tom, zda se uvnitř restaurace skinheadi uchylovali k projevům propagace fašismu, kupříkladu hajlování, policie podle Budské nic neví. "Policisté, kteří okolí restaurace monitorovali, neměli zákonný důvod rušit soukromou akci. Do objektu tudíž nevstupovali a pořádek uvnitř ponechali na starosti soukromé pořadatelské službě," uvedla.

Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva řekl, že skinheadi se podle jeho informací na srazu zdravili fašistickým pozdravem a někteří z nich na sobě měli odznaky SS a dalších nacistických organizací.

Podle kolešovického starosty Martina Dvořáka zdůvodnili skini pořádání srazu záměrem připomenout si výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy a protestovat proti komunistické zvůli. To však Dvořák považuje za absurdní, neboť skinheads se svým obdivem k fašismu kloní k podobné totalitní ideologii a od jejích projevů se tak de facto neliší.

Zemské noviny

24.08.1998

Při srazu skinů v Kolešovicích prý nebyl důvod k zásahu policie

Kolešovice (ČTK) - Sobotní sraz skinů, kterého se v obci Kolešovice u Rakovníka zúčastnilo na dvě stě příslušníků holých lebek, se obešel bez veřejných incidentů, a nebyl proto důvod jej předčasně ukončit, řekl včera kolešovický starosta Martin Dvořák. Podobné je i stanovisko policie, která podle mluvčí středočeské policie Soni Budské nezaznamenala narušení veřejného pořádku, ani stížnosti občanů na rušení nočního klidu. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva nicméně tvrdí, že policie zasáhnout měla. Skinheadi se na srazu podle něj zdravili fašistickým pozdravem a někteří na sobě měli odznaky SS i dalších nacistických organizací.

Podle M. Dvořáka zdůvodnili skini pořádání srazu záměrem připomenout si výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a protestovat proti komunistické zvůli. To Dvořák považuje za absurdní, neboť skinheads se svým obdivem k fašismu kloní k podobné totalitní ideologii.

Boleslavský deník

24.08.1998

Skini své srazy pořádají jako ,soukromé' akce

KOLEŠOVICE (okres Rakovník) - Sobotní sraz skinů, jehož se v obci Kolešovice u Rakovníka zúčastnilo na dvě stě příslušníků holých lebek, se obešel bez veřejných incidentů; nebyl proto důvod jej předčasně ukončit, řekl včera kolešovický starosta Martin Dvořák. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva však tvrdí, že policie měla zasáhnout.

"Pokud by policie, jež celý sraz monitorovala, shledala důvod k jeho zákazu, musela by se nejprve obrátit na starostu obce, jenž jako jediný má pravomoc akci zrušit. Tato situace však nenastala," vysvětlil Dvořák a dodal, že jej pobouřilo zdůvodnění akce, která měla být připomínkou výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a aktivním protestem proti komunistické zvůli. Podle Dvořáka se totiž hnutí skinheads kloní k podobné totalitní ideologii a od jejích projevů se de facto neliší. Od listopadového zákazu srazu skinů v Kolešovicích, jemuž aktivně zabránily policejní složky, jsou jejich organizátoři podle starosty mnohem poučenější. Oproti loňskému roku zachovávají přísně soukromý ráz akcí a nad rámec povinností dokonce úřadu ohlašují i jejich konání.

Podle Pence se skinheadi na srazu zdravili fašistickým pozdravem a někteří z nich na sobě měli odznaky SS a dalších nacistických organizací.

Slovo

24.08.1998

Policie prý měla proti skinům zasáhnout

KOLEŠOVICE - Sobotní sraz skinů, jehož se v obci Kolešovice u Rakovníka zúčastnilo na dvě stě příslušníků holých lebek, se obešel bez veřejných incidentů, a nebyl proto důvod jej předčasně ukončit. Informoval o tom kolešovický starosta Martin Dvořák. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva však tvrdí, že policie měla zasáhnout. "Pokud by policie, jež celý sraz monitorovala, shledala důvod k jeho zákazu, musela by se nejprve obrátit na starostu obce, jenž jako jediný má pravomoc akci zrušit. Tato situace však nenastala," vysvětlil Dvořák. Starostu pobouřilo zdůvodnění akce, která měla být připomínkou výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a aktivním protestem proti komunistické zvůli. Podle Dvořáka se totiž hnutí skinheads svým skrytým či zjevným obdivem k fašistické minulosti kloní k podobné totalitní ideologii a od jejích projevů se de facto neliší. Penc upozornil, že sraz nahlásil člověk, který je nyní v podmínečném výkonu trestu za to, že společně s dalšími skinheady zbil několik Romů. Skinheadi se na srazu podle něj zdravili fašistickým pozdravem a někteří z nich na sobě měli odznaky SS a dalších nacistických organizací.

Právo

24.08.1998

Sraz skinů skončil bez incidentů

RAKOVNÍK (ČTK) - Sobotní sraz skinů, jehož se v obci Kolešovice u Rakovníka zúčastnilo na 200 příslušníků holých lebek, se obešel bez veřejných incidentů, a nebyl proto důvod jej předčasně ukončit, řekl v neděli kolešovický starosta Martin Dvořák.

Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva však tvrdí, že policie měla zasáhnout.

Penc upozornil, že sraz nahlásil člověk, který je v podmínečném výkonu trestu za to, že s dalšími skinheady zbil několik Romů. Skini se na srazu podle něj zdravili fašistickým pozdravem a někteří z nich na sobě měli odznaky SS. "Ve vládním prohlášení je věta o tom, že nová vláda bude proti projevům rasismu tvrdě vystupovat. Sraz mohl být první příležitostí, kdy policie mohla zakročit, ale přesto nezasáhla," řekl.

Lidové noviny

24.08.1998

K předčasnému ukončení srazu skinů nebyl důvod, míní starosta

KOLEŠOVICE Sobotní sraz skinů, jehož se v obci Kolešovice u Rakovníka zúčastnilo na dvě stě příslušníků holých lebek, se obešel bez veřejných incidentů a nebyl proto důvod jej předčasně ukončit, řekl včera kolešovický starosta Martin Dvořák. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva však tvrdí, že policie měla zasáhnout. "Pokud by policie shledala důvod k jeho zákazu, musela by se nejprve obrátit na starostu obce, jenž jako jediný má pravomoc akci zrušit. Tato situace však nenastala," vysvětlil Dvořák. Starostu podle jeho slov pobouřilo zdůvodnění akce, která měla být připomínkou výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a aktivním protestem proti komunistické zvůli. Podle Dvořáka se totiž hnutí skinheads svým skrytým či zjevným obdivem k fašistické minulosti kloní k podobné totalitní ideologii. Od listopadového zákazu srazu skinů v Kolešovicích jsou jejich organizátoři podle starosty mnohem poučenější. Zachovávají přísně soukromý ráz akcí a nad rámec povinností dokonce úřadu ohlašují i jejich konání. O vynalézavosti pořadatelů svědčí podle Dvořáka i deklarované důvody konání letošních srazů, mezi něž patřily oslava zásnub či narozenin některého skina. Penc upozornil, že sraz nahlásil člověk, který je v podmínečném výkonu trestu za to, že společně s dalšími skinheady zbil několik Romů. Skinheadi se na srazu podle něj zdravili fašistickým pozdravem a někteří na sobě měli odznaky SS.

čtk

Listy Benešovska

25.08.1998

Skini v Kolešovicích prý pořádek neporušili

KOLEŠOVICE - Příznivci hnutí skinheads na svém sobotním srazu podle policie nijak nenarušili veřejný pořádek.

Koncert hudebních skupin, jemuž v sále zdejší restaurace naslouchalo na 270 skinů z České republiky i ze Slovenska, nebyl doprovázen výtržnostmi mimo areál. Řekla to mluvčí středočeské policie Soňa Budská, jež byla až do jedné hodiny po půlnoci na místě přítomna.

ZN Zemské noviny

08.07.1998

Proti dvojnásobné délce zadržení protestují ochránci lidských práv

Ministr Svoboda: Prodloužení dává větší naději na propuštění

Ferdinand Peroutka

Prodloužení zadržovací vazby z dosavadních 24 na 48 hodin je v krátké době (po zavedení postihu držení drog) už druhým posílením policejních pravomocí, Není proto divu, že proti přijaté novelizaci trestního řádu a Listiny základních práv a svobod, která policii umožní bez souhlasu soudu držet podezřelého z trestného činu dva dny a dvě noci pod zámkem, protestují především aktivisté organizací zabývajících se ochranou lidských práv,

Společným jmenovatelem všech protestů je nařčení předkladatelů novel (poslanců v čele s bývalým ministrem spravedlnosti Jiřím Novákem) z "demagogického" zdůvodnění nové právní úpravy, podezříváni jsou především policisté, že si zdvojnásobením zadržovací vazby chtějí usnadnit práci a dát zadrženým najevo svou moc, Policie, pracovníci Ministerstva spravedlnosti i ministr vnitra Cyril Svoboda naopak pokládají argumentaci o příliš krátké čtyřiadvacetihodinové lhůtě pro výslech a shromáždění důkazů k uvalení vazby za zcela správnou. A to i z hlediska zadrženého, pro něhož to sice znamená delší pobyt v cele zadržení, ale i mnohem reálnější šanci na propuštění bez vzetí do vazby, "Je-li soudce na vážkách, třeba i pro neúplnost informací, raději se rozhodne pro vazbu, protože si říká, že je to menší zlo, Prodloužení lhůty dává zadrženému větší naději, že soudce získá dost informací, aby rozhodl proti vazbě," uvedl Svoboda pro ZN, Pouze čtyřiadvacetihodinové zadržení podle ministra bylo v Evropě atypické, většina západních států má tuto lhůtu delší, proti rozšíření doby pro zadržení na 48 hodin protestuje například Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva, Ten ZN řekl, že důvodem zadržení může být i to, že se občan nemůže prokázat občanským průkazem, "Je to zneužitelné, zadržený tam bude sedět dvakrát tak dlouho a policista ho třeba vyslechne až poslední hodinu," tvrdí Penc, Jak ale připomíná ředitel odboru legislativy Ministerstva spravedlnosti Vladimir Král, zadržena může být jen osoba podezřelá ze spáchání trestného činu, u níž jsou podle zjištěni orgánu přípravného řízení "dány důvody vazby", V zásadě jde o tři druhy

obav: z útěku či skrývání za účelem vyhnuti se trestu, z ovlivňování svědků a z pokračování v trestné činnosti,

Názor, že schválená novela povede ke zkvalitnění obhajoby, považuje za "zcela scestný" advokátka Klára Veselá-Samková, jež často zastupuje roskou klientelu, "Pouze se zdvojnásobí lhůta, kdy obhájce nemůže dělat vůbec nic," prohlásila pro ZN, Prodloužení doby zadržení je podle ní nemyslitelné bez novelizace zákona o policii a trestního řádu, Veselá požaduje, aby zákon stanovil povinnost policistů informovat o zadržení na přání zadrženého jeho- příbuzné nebo osoby blízké. Dále to, aby mu zákon umožnil setkání s jeho právním zástupcem mezi čtyřma očima, A konečně by mělo být obhájci umožněno nahlížet do spisového materiálu již v průběhu zadržení,

Podle Krále má ovšem zadržený analogická práva jako obviněný, "Jeho občanská práva lze omezovat jen v rozsahu určeném zákonem, Nepochybně má právo na obhajobu, záleží jen na něm, jestli právního zástupce pověří výkonem obhajoby a ten vyrozumí osoby, které si zadržený určí," uvedl Král pro ZN. Telefonicky vyrozumět blízkou osobu podle něj může zadržený i se svolením policie, Povinnost umožnit mu to ale policie nemá, ta je zákonem uložena až soudu, přesto Král tvrdí, že i když policejní zákon na tuto situaci nepamatuje, není důvod se domnívat, že zadržený právo na vyrozumění blízké osoby nemá. "Jestliže se právo na právní ochranu zadržených zákonem nezakazuje ani neomezuje, pak také skutečně existuje, Trestní řád navíc uvádí, že právní postavení podezřelého je analogické právnímu postavení podezřelého," připomíná, ,

Pokud jde o nahlížení obhájce zadrženého do spisu, Král připouští, že ani zákon o policii, ani trestní řád toto právo výslovně nezakládá, Upozorňuje ovšem, že ve fázi zadržení nejde ještě o trestní spis, nýbrž o "operativní záznamy s interními poznatky", V zásadě by podle něj neměl být problém zahrnout také toto právo obhajoby zadrženého do příští novely trestního řádu, "Rozhodně to za úvahu stojí, Není důvodu, proč by se i tyto otázky neměly v novele řešit," dodává ředitel legislativního odboru.

Televize Prima

15.07.1998

Zásah byl přiměřený

Stáňa Rampachová, Patricie Strouhalová

Zásah policie proti ekologické demonstraci Global Street Party v Praze, při které byly ničeny výlohy obchodů, byl adekvátní. Dospěla k tomu inspekce ministra vnitra. Podle ní policisté použili proti demonstrantům donucovací prostředky oprávněně.

Praha, neděle 16.května večer. Ekologická demonstrace se mění v rabování obchodů a boj s policisty. Zatímco policie a vláda označili zákrok za přiměřený, účastníci demonstrace hovoří o brutalitě policistů.

Cyril Svoboda, ministr vnitra:

Berme to tak, jak to je a nechme to samozřejmě na těch, kterých se to týká. To je normální procesní úkon, to je jako kdybyste chtěli po ministrovi, aby posuzoval, zda byl spáchán dopravní přestupek.

Na surové zacházení při předvádění a výslechu, bití a kopání, si inspekci ministra vnitra stěžovalo 19 lidí. Řada z nich svou stížnost doložila lékařskou zprávou. Inspekce však došla k závěru, že nikomu z nich nebylo ublíženo na zdraví.

Václav Grulich, kandidát ČSSD na ministra vnitra:

Já dovedu lidsky pochopit, že když byl policista někým napaden a zraněn, že pak s ním jaksi cloumá touha to vrátit, oplatit, ale to prostě není možné.

Stanislav Penc, Dokumentační středisko pro lidská práva:

Skutečně došlo k tomu, že někdo má zlomenou ruku, někdo zlomenou nohu, někdo vyražený zuby, všechny na policejních stanicích mučili a tyranizovali, ale hned, jak tohle řeknou, tak řeknou, že se nejedná o trestný čin.

Podrobnou zprávu o zásahu proti Global Street Party Ministerstvo vnitra už vypracovalo. 24.července jí předá vládě ke schválení.

Severočeské noviny

04.07.1998

Petice proti zásahu policie

PRAHA - Vláda včera odpoledne obdržela první petici, jejíž 1091 signatářů je přesvědčeno, že zásah policie proti lidem zadrženým v souvislosti s globální pouliční slavností a demonstrací byl neprofesionální a přinejmenším ve svém závěru nezákonný. Podepsaní proto žádají okamžité propuštění a zastavení trestního stíhání všech obviněných, důkladné vyšetření policejního postupu, zveřejnění všech informací o něm a potrestání viníků z řad policie.

Policie i vláda označily v první reakci tehdejší zákrok za adekvátní a přiměřený. Stížnostmi proti policejnímu zásahu se zabývá Inspekce ministra vnitra.

Petici s průvodním dopisem adresovaným premiéru Tošovskému na Úřad vlády předal aktivista Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc. Podle něho vznikla petice jako "reakce na policejní násilí a bagatelizování celé události jak ze strany policejních orgánů, tak ze strany ministerstva vnitra".

BBC

14.07.1998

Květnový policejní zásah proti ekologům

David Zelinger, Petra Ševčíková

Moderátor (David Zelinger):

Český ministr vnitra Cyril Svoboda včera při bilancování svého působení ve funkci vyjádřil celkovou spokojenost s výsledky resortu. Největší pozornost ale vyvolaly jeho výroky ohledně květnového zákroku policie proti demonstrantům v centru Prahy. Naše pražská redaktorka Petra Ševčíková se ale ministra Svobody nejprve zeptala, co asi čeká jeho nástupce na vnitru.

Host (Cyril Svoboda /ministr vnitra/):

Já myslím, že to je náročné všechno, dokonce si myslím, že ani nikdo, kdo stojí mimo tento systém, mimo ministerstvo pořádně asi neví, co tu všechno je, jaké jsou tady velké úkoly a kromě toho obecného - totiž boje s kriminalitou - je tu ta otázka reformy veřejné správy. Vláda schválila základní zásady harmonogramu těchto opatření, ale vytvořit tu reformu a svést zápas o dělbu mocí mezi ústředím, tedy mezicentrem a vyššími územními samosprávními celky a okresy a vytvoření fungující veřejné správy do ledna roku 2000, to je úkol mimořádný.

Moderátor (Petra Ševčíková):

Během Vašeho mandátu ovšem došlo k jedné poměrně složité situaci, kdy podle posledních expertýz došlo k neadekvátnímu zásahu policie na takzvanou Global Street Party v Praze. Čemu přisuzujete po podrobném vyšetřování a prošetřování celé té akce tuto neadekvátnost?

Host (Cyril Svoboda /ministr vnitra/):

Vláda dvakrát projednala zprávu ministra a řekla, že ten zásah byl přiměřený. Poprvé v dějinách Ministerstva vnitra předkládám vládě kompletní zprávu, kde jsou zpráva inspekce, kde je zpráva vyšetřujících orgánů policie, je tam minutovník, je tam popis akce minutu za minutou, to znamená, že poprvé také dostane veřejnost transparentní zprávu, která uvidí naprosto detailně do toho, jak ten proces probíhal. Tam došlo k některým pochybením i z hlediska velení toho zásahu a podobně, ale z hlediska daných okolností, času, možností si myslím, že ten zásah byl přiměřený, je a že i budoucí vláda řekne, že totéž, že ten zásah byl přiměřený.

Moderátor (David Zelinger):

Ministr vnitra Cyril Svoboda. Zmíněný zásah policie proti mladým lidem v pražské Vodičkově ulici a údajné týrání, kterému byli vystaveni jak v budově policie v Bartolomějské ulici, tak v policejní nemocnici Na Míčlankách jsou ale stále předmětem diskusí. Vzhledem k tomu, že se kabinet premiéra Josefa Tošovského chystá výsledky vyšetřování inspekce ministerstva vnitra i policejních vyšetřovatelů projednat až 24. července, sílí hlasy, že se vláda snaží celou věc zamést pod stůl. Náš pražský redaktor Jan Rozkošný se obrátil na Petra Úla z Českého helsestinského výboru s otázkou, jak je on spokojen s vysvětlením ministra vnitra.

Host (Petr Uhl /Český helsinský výbor/):

Ten zásah byl velmi brutální, byl zaměřen proti lidem, kteří nečinili násilí, nemlátili, teda nevymlátili ty obchody, ale co horšího, ne ten zásah, ale jednání policistů po zadržení těch lidí bylo brutální. Oni je mučili, bili, nepouštěli na záchod, ponižovali a trvalo to hodiny, hodiny. No toto není prostě možné, to není odpověď. Český helsinský výbor požadoval zodpovězení jedenácti otázek, z nichž většinu ministr mohl odpovědět, aniž byl vázán nějakým šetřením. Týkalo se to například proškolování těch policistů, jejich označení a tak dále. Do dneška nemáme odpověď.

Moderátor (Jan Rozkošný):

O co tato obvinění opíráte?

Host (Petr Uhl /Český helsinský výbor/):

Já ta obvinění opírám o několik desítek svědectví, která byla učiněna právníkem Václavem Vlkem a dokumentačním střediskem pro lidská práva Stanislavem Pencem a dalšími aktivisty, kde ti lidé byli slyšeni odděleně a vypovídali tak, že jejich výpovědi do sebe zapadají. Je tu několik desítek svědectví. Není možné, aby v tom byla chyba nebo záměr, nebo nějaká nesprávnost.

Moderátor (Jan Rozkošný):

Policie nicméně ten zásah vyšetřuje. Je podle Vás to vyšetřování ze strany policie dostatečné?

Host (Petr Uhl /Český helsinský výbor/):

Policie ten zásah nevyšetřuje, inspekce to takzvaně šetří, já si myslím, že to podle těch informací, které mám, tak ta inspekce skutečně poctivě to šetření provádí a také mám neoficiální zprávu, ta není od ministra, že v té zprávě nové, kterou bude předkládat vládě, že je vždycky uvedeno teda co říkají policisté a co říkají ti poškození, ale je tam bohužel konstatováno, že je to tvrzení proti tvrzení a že se s tím nedá nic dělat.

Moderátor (David Zelinger):

Petr Uhl z Českého helsinského výboru

Mladá fronta Dnes

24.07.1998

Zavedení víz neodradilo nové žadatele

P r a h a, T o r o n t o (gro)- Ač kanadská vláda loni na podzim obnovila vízovou povinnost pro české občany, aby tak učinila přítrž nekontrolované záplavě českých Romů, přibylo letos od dubna do konce června pětatřicet nových žádostí o status uprchlíka. Turisté totiž v Kanadě mohou o azyl požádat. "Lidé, kteří přicestují na turistické vízum, mohou po příletu žádat o azyl. Nemůže je nikdo odmítnout a žádost bude posuzovat Výbor pro uprchlíky a imigraci zcela standardním postupem," uvedla mluvčí kanadského velvyslanectví v Praze Lucie Čermáková. Na vstupní vízum však musí zapomenout každý, kdo do formuláře uvede, že se cítí diskriminován, a proto chce odjet za Atlantik. Přední romský aktivista Ondřej Giňa je znepokojen, že by souvislost mezi velkým počtem úspěšných žadatelů o azyl z poslední doby a možností žádat o uprchlický status i přes podmínku víza mohla některé Romy opět přivést na myšlenku emigrace. "Nerad bych, aby se něco podobného opět spustilo. Nálada se sice oproti loňskému roku drobet změnila. Lidé si více uvědomují, jaká rizika emigrace přináší. Přesto jsou stále případy, kdy Romové raději odjíždějí. Vím o čtyřech rodinách, které se právě chytají do Velké Británie. " Neodvažuje se však apelovat na Romy, aby se ve svém případném rozhodnutí opustit domovy neukvapovali: "Je to každého svobodné rozhodnutí." Romové by si však podle Anny Otýpkové z České a slovenské společnosti v Kanadě měli uvědomit, že udělením uprchlického statusu není proces emigrace završen. V časovém limitu musí azylant požádat o trvalý pobyt, jehož vyřízení trvá až tři čtvrtě roku. "Ani trvalý pobyt nebývá automaticky udělován," podotkla. Znovuzavedení vízové povinnosti považuje Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva za byrokratické pokrytectví, ale připouští, že by tento mezinárodní tlak mohl změnit chování společnosti. "Proto i vízum je v podstatě pozitivní věc, která by mohla věcmi pohnout," míní Penc. S tím, že romské menšině v České republice stále hrozí perzekuce a násilí, souhlasí i Philip Palmer, vrchní rada Výboru pro uprchlíky a imigraci v Ottawě. "U vás chybí všeobecně řádná odpověď na rasistické útoky ze strany soudů a policie. Je hezké, že někteří politici se probudili, ale změnit se musí přístup celé společnosti," řekl už dříve Palmer.

Mladá fronta Dnes

01.07.1998

Policie přiznala, že hlavní výtržníci jí unikli

JANA KOLOMAZNÍKOVÁ, VLADIMÍR DUŠÁNEK

P r a h a - Poprvé od začátku vyšetřování výtržností během květnové demonstrace Global Street Party v Praze policie přiznala, že při zatýkání demonstrantů většinou sáhla vedle. Z původních šestadvaceti obvinění už bylo totiž osmnáct staženo, a navíc policisté nepopírají, že hlavní provokatéři a výtržníci nebyli vlastně vůbec dopadeni. "Ono je to těžké v tom rozvášněném davu. Jeden policista někoho vytáhne, předá jej dalšímu a ten ještě někomu dalšímu. My tady pak zjistíme, že vlastně neexistuje svědek, který by řekl: Ano, viděl jsem toho a toho, jak hází kámen do výlohy," řekl šéf Úřadu vyšetřování pro Prahu 1 Miroslav Prouza. Vyšetřovatelé tak pro nedostatek důkazů v minulých dnech naráz zprostili obvinění osmnáct účastníků demonstrace. "To číslo osmnáct může vypadat divně, ale je to kvůli běžnému administrativnímu opatření. V náporu práce byly ty osoby stíhány pod jedním jednacím číslem. Všichni byli stíhání za tutéž věc a obvinění se týkala stejných paragrafů - výtržnictví, útoku na veřejného činitele a poškozování cizí věci. Když se nenašly důkazy, bylo také u všech stíhání zastaveno," dodal Prouza. Policisté ještě stále zkoumají záběry, které z demonstrace pořídily televizní štáby i amatérští kameramani. "To jsou jasné důkazy. Ale když se tam na chvíli mihne nějaký obličej, nebo dokonce jen jeho část, je těžké ty lidi identifikovat a pak ještě najít," dodal vyšetřovatel. Obviněno zůstává dalších sedm lidí, ale Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva předpokládá, že i oni budou obvinění zproštěni. "Jsou nevinní, neexistují proti nim žádné důkazy, tak i u nich musí být obvinění staženo," řekl Penc s tím, že zastavení stíhání osmnácti osob potvrzuje svědectví lidí z Vodičkovy ulice. Ti tvrdí, že policie zasáhla až po deseti minutách od rozbití výloh, tedy v době, kdy už byli viníci pryč. "Potvrzuje se, že policie pravé pachatele nemá. Důležitější ovšem je, že se ukazuje, že zásah policie byl opravdu nezákonný. Jenže ministr vnitra Cyril Svoboda stále tvrdí, že vše bylo v pořádku, i když musí vědět, že to tak není. Měl by z toho pro sebe vyvodit důsledky," soudí Penc.

Lidové noviny

04.07.1998

Neviditelná, ale zato pevná ruka státu

Policejní zásah proti účastníkům Global Street Party mohl být první známkou přitvrzení

Tomáš Rychlý

Přestože je zima už dávno za námi, měli bychom cítit, že přituhuje. To se pochopitelně netýká ani počasí, dokonce ani klimatu. Budeli česká občanská společnost tak málo obezřetná jak o dosud k některým podivným názorům a praktikám represivních orgánů státu i představitelů politické reprezentace, může nás třeba jednou čekat autoritářská doba ledová. Přitom zde nemáme na mysli zjevné politické a veřejně manifestované tendence k nastolení vlády pevné ruky "shora" naopak, můžeme se vzájemně donekonečna těšit chvalitebným zmizením autoritářské a rasistické republikánské strany z Poslanecké sněmovny. Jenže problém zůstává: jak silně je mezi jednotlivými policisty a jejich šéfy, mezi státními zástupci, mezi poslanci a senátory a mezi samými voliči a občany vžita třeba někdy nepřiznaná tendence k posilování represivních pravomocí? Jak hluboce či naopak mělce je v české společnosti zakořeněna úcta k základním lidským a občanským právům, třeba právům obviněného? Jaké politické záruky nás dělí od vážnějšího porušování těchto práv ze strany státní moci?

Příběhy ze života Čechů

Zkusíme tedy nabídnout několik čerstvých příběhů ze života Čechů:Byla uzákoněna trestnost držení drog, i jediná marihuanová cigareta může znamenat policejní popotahování.Poprvé od roku 1991 byla změněna Listina základních práv a svobod byla prodloužena lhůta pro policejní zadržení podezřelého ze 24 na 48 hodin.Nejvyšší státní zastupitelství, tedy nepolitický státní orgán se zákonem vymezenými pravomocemi, předkládá ryze politický návrh snížit hranici trestní odpovědnosti pod 14 let.Policisté, včetně jejich nejvyššího představeného Oldřicha Tomáška, takřka denně kritizují trestněprávní úpravu, soudní praxi a státní rozpočtovou politiku. Např. deník Právo zprostředkoval ve zprávě o pohřbu policisty Jiřího Hrubého, zastřeleného při výkonu služby, pozoruhodné názory. Smuteční řečník major Karel Sokol z karlovarského ředitelství policie řekl: "Ze soudních síní vycházejí vrazi s úsměvem na tváři."ČT označuje dva aktéry střelby na policisty u obce Letkov slovem "vrazi", policejní prezident Tomášek se spokojil s tím, že jednoho z podezřelých nazval "psychopatem".Nejmenovaný policista v Mf Dnes navrhuje, aby každá policejní hlídka byla vybavena brokovnicí. Mluvčí Policejního prezidia reaguje takto: "I obstarání brokovnic je však otázkou nedostatku peněz."

"Levičáci" z Vodičkovy ulice

Ovšem to nejzajímavější nakonec: 16. května tohoto roku podle četných svědeckých výpovědí (a podle údajů nevládního Českého helsinského výboru) došlo nejen k opožděnému zásahu policie proti údajným výtržníkům ve Vodičkově ulici v souvislosti s nevydařeným koncem Global Street Party, ale zadržené mladé lidi policisté bili a ponižovali. Jak na toto velmi vážné podezření bezprostředně reagoval ministr vnitra Cyril Svoboda? Na plénu Poslanecké sněmovny přečetl svoji informativní zprávu, která se stoprocentně shodovala s policejní interpretací průběhu událostí. Na závěr suše řekl: "Zatím není patrno porušení povinností ze strany policie." Jestli došlo k nějaké chybě, spočívala prý v "nedostatečném monitorování (rozuměj sledování) radikálních ekologických skupin". K tomu souhlasně pokyvovala i levicová opozice! A co nám podle ministra Svobody ještě chybí? No přece "policejní útvar disponující dostatečnou silou k okamžitému nasazení složený ze speciálně vycvičených a vybavených policistů, tak jak je to běžné ve všech evropských zemích" aneb jak málo nám schází ke vstupu do Evropy. Pravda, vláda nakonec po delším váhání slíbila, že se stížnosti zadržených na postup policie vyšetří. Ale jak může ministr vnitra tedy politický zástupce všeho lidu přijmout bez sebemenšího zaváhání všechna fakta a tvrzení, jak je předkládají zainteresovaní policisté, to je k nepochopení. Ředitel pražského úřadu vyšetřování nakonec označil v úterý 30. června dokumentaci policistů k případu za zcela nedostatečnou a vyšetřovatel musel stáhnout stíhání osmnácti demonstrantů. Jen málokdo z politiků byl tak otevřený, aby vyjádřil přání, že zásah proti "živlům" ("levičákům", "vandalům" jak kdo chce) měl být tvrdší, ale našli se takoví: v první řadě Miroslav Sládek. Potom také senátor za ODS Václav Benda, známý svým obdivem k největšímu, řádně ozbrojenému vymítači všech levičáků, Augusto Pinochetovi. To Václav Klaus byl sice opatrnější, ale také si trochu přisadil: "Fanatiky ekologických hnutí jsem vždycky považoval za strašně nebezpečnou skupinu, destabilizující společnost... Jsem rád, že občané mohou vidět, co se v Praze stalo, a že tento názor již nebude jenom můj nebo malé skupinky lidí. Všichni si uvědomí, jaké nebezpečné semínko se pod pláštíkem ekologie u nás zasévá." Inu, kdo seje vítr, sklízí bouři, zbývá dodat. Z důvodů propagandistických je zcela zapomenut prostý fakt, že naprostá většina demonstrantů nic neničila a nikoho neohrožovala, snad kromě plynulosti dopravního provozu na věčně přetížené pražské magistrále.

Tušení souvislostí

Nepřítomnost republikánů ve sněmovně nemusí automaticky znamenat více demokracie a respektu k právu. Naopak politické strany ve snaze udržet si radikálněji naladěné, proautoritářské voliče se mohou samy snažit alespoň částečně a velmi opatrně plnit Sládkův program. Nebo předstírat, že ho plní.

Ostatně na autoritářskou či méně příkře represivní notu již delší dobu hraje kdekterý politik a kdekterá strana. Lidovci si oblíbili rozpočitadlo "třikrát a dost", jehož uplatnění by znamenalo zásadní omezení soudního uvážení při ukládání trestů. Táž strana již politicky prosadila drogovou represi dokonce přes (pravda poněkud platonický) odpor tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla. Sociální demokraté plánují akci Čisté ruce a jakýsi bezpečnostní expert nedávno v novinách sliboval, že když budou podnikatelé hodní, udělá ČSSD pro některé "tlustou čáru" (sic!). O ODS již byla řeč (ostatně, kdo první promluvil o ústavě "zaplevelené" lidskými právy?). Ani Unie svobody, která se zatím do nevyhlášené kampaně za přibroušení zbraní proti zločinu přímo nezapojila, není bez viny: její předseda je totiž politicky odpovědný za to, že v první polovině 90. let trestní politika např. ohledně hospodářské kriminality úplně přestala existovat a efektivní kontrola policejní práce jakbysmet (viz časté změny ve vedení inspekce MV). Vladimír Mlynář krátce po zásahu ve Vodičkově ulici pronesl: "Policie měla zasáhnout dříve a nenechat dav tak rozvášnit a začít ničit restaurace." Podle bezprostřední Mlynářovy reakce by se mělo zvažovat snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let (jak to souvisí?) a v některých případech možná i další opatření (??).

Ústavní principy a jejich antiteze

Tento princip přesně pojmenoval neúnavný aktivista (a snad jediný novinář, který se pravidelně věnuje problémům s uplatňováním lidských práv) Petr Uhl. Dovolím si parafrázovat: Může se stát, že několik lidí zaútočí proti majetku. To je samozřejmě přestupek či trestný čin, v závislosti na výši způsobené škody. Takové přestupky a trestné činy musejí státní orgány stíhat z úřední povinnosti ovšem podle příslušných (procesních) předpisů! Základní demokratickou vymožeností zde je, že policie musí šetřit práva všech osob, s nimiž se dostane do kontaktu. Včetně lidí podezřelých z těch nejtěžších a nejzavrženíhodnějších trestných činů. Zákaz donucovat násilím či pod pohrůžkou násilí kohokoli k výpovědi, právo na okamžitou právní pomoc, povinnost policie předvést podezřelého soudci, který jediný může rozhodnout o vazbě to jsou alespoň některé základní prvky systému demokratického trestního procesu. Sebemenší podezření, že policisté se k celé skupině zadržených chovali v hrubém rozporu s těmito ústavně zaručenými pravidly, by mělo vyvolávat horečnatou aktivitu ministra vnitra, poslanců apod. Místo toho jsme mohli slyšet jen prázdné tlachy o tom, jak je nutné bránit soukromý majetek, což ovšem policisté (ne)přítomní ve Vodičkově ulici vůbec nedokázali. Jestliže se nějaký bývalý policista nestydí říci novináři (pravda zatím jen anonymně), že "muži zákona" musejí na jakéhokoli útočníka se zbraní vystřílet plný bubínek (zákon nezákon), je zle. Jestliže média vynášejí rozsudky a mají každého střelce hned za vraha, je ještě hůře. Jestliže navíc bojovné nálady "svých hochů" namířené proti justici i právnímu řádu ("tresty jsou nízké" apod.) podporuje i policejní prezident, není možné se ubránit dojmu, že věci už zacházejí příliš daleko. Ale nikdo nebo téměř nikdo se neozve. Jen nevládní organizace, neúnavný Stanislav Penc, Petr Uhl a na druhé straně politického spektra týdeník Respekt. Také Ú stavní soud přijal užitečné rozhodnutí za připomenutí stojí jeho starší nález, podle něhož má každý občan právo na právní pomoc už v okamžiku, kdy ho policie předvolá k tzv. podání vysvětlení to znamená ještě dříve, než začne trestní stíhání. K událostem uvedeným výše však bohužel většinou mlčí i prezident republiky (pochybnosti nad postupem policie po Global Street Party dal najevo až s jistým zpožděním po schůzce s podobně váhajícím Vladimírem Mlynářem), předseda vlády a předseda sněmovny. Mlčí řada známých intelektuálů, bývalých vězňů svědomí apod. Kdo si myslí, že vyšší hranice trestní sazby např. za podvod, či nové a nové kazuistické skutkové podstaty trestných činů, anebo rozšíření policejních pravomocí a rozpočtu ministerstva vnitra účinně a okamžitě ovlivní chování velkých ryb černé ekonomiky a organizovaného zločinu, krutě se mýlí. A nejen to popírá (nebo pomáhá popírat) sám základ demokratické legitimity režimu, jímž je ochrana lidských, občanských a dalších základních práv (včetně práva na příznivé životní prostředí).

Právní stát zapomenutý slogan

Úplně mimo zorné pole aktérů této hry stojí fakt, že české věznice jsou přeplněné (vytíženost věznic činí v průměru 116 %), že odsouzení strádají v nevyhovujících prostorách s mizivou vidinou resocializace, že počet obviněných ve vazbě je vysoko nad evropským průměrem - průměrná délka vazby činila loni téměř sedm měsíců - atd. S jistým zjednodušením by se dalo tvrdit, že české trestní právo je zralé nejen na důkladnou rekodifikaci (a že je tedy nutné ukončit proces nekonečného záplatování původního zákona z roku 1961), ale také na dekriminalizaci (tj. některé trestné činy zrušit zcela, některé přesunout do kategorie správních deliktů). Tato věc je ovšem tématem pro rozsáhlou právně-politickou debatu. Jestliže mají tuto debatu nahradit argumenty policejních obušků nebo dokonce brokovnic, nejen že se odsouvá řešení existujících problémů, ale křehká demokratická rovnováha mezi ochranou základních práv a prostorem pro výkon státní moci může být narušena. Idea právního státu, vtělená do Ú stavy České republiky, se historicky etablovala jako antiteze ke státu policejnímu, tedy ke státu, kde policejní orgány samy sobě stanovovaly směrnice pro svoji činnost bez ohledu na zájmy poddaných. Právní stát se může prosazovat ovšem pouze tím, že státní orgány k tomu zmocněné skutečně kontrolují, zda nedochází k (nejen policejním) nezákonnostem, zda je státní moc "uplatňována jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví" (jak říká Listina základních práv a svobod). Kromě toho musí mít právní stát oporu i v jistých praktických politických zárukách tj. většina politické elity musí základní ústavní principy ctít slovy i činy a pod dohledem veřejnosti neustále sledovat, zda se státní administrativa (včetně policie) neocitá s nimi v rozporu. Teprve v těch nejkrajnějších situacích je možné některé demokratické procedury dočasně a ve velmi omezeném rozsahu su-spendovat. Ale není přece možné, aby politizující policisté preventivně strašili občany tím, že od soudu odcházejí "smějící se vrazi", a tím (snad jen bezděčně) ovlivňovali rozhodování soudů a stávali se lobby za vyšší tresty. Zmařený život policisty je tragédií, každý z nás to cítí. Ale i člověk podezřelý z toho, že tuto smrt zavinil, má jako každý z nás ústavní právo na spravedlivý proces (a spravedlivý trest, vyměřený nestranným soudem). Můžeme a musíme chápat smutek i roztrpčení policistů. To ovšem není důvod k tomu, abychom tolerovali jejich výroky hyperkriticky obrácené proti činnosti demokratických institucí (soudům, parlamentu). Trestní politika přísluší politikům. Ochrana života, zdraví a majetku občanů přísluší policii. Autoritářská mentalita se může začít prosazovat zprvu velmi nenápadně, zdola apro nepozorné občany i neviditelně jako obrana "správné věci". Záleží na občanské společnosti samé, aby se bránila. Včas a hlasitě.

Britské listy

16.07.1998

O včerejší Klepetkově Jednadvacítce

Česká republika sice nemá vládu, ale octla se uprostřed prázdnin. Letmým pohledem na celodenní zpravodajství České tiskové kanceláře zjistíme, že se v ČR neděje skoro nic. Vzhledem k tomu, že Česká televize především ilustruje svým zpravodajským vysíláním zprávy, které vydala ČTK, je logické, že když servis ČTK neobsahuje žádné zprávy, nebude je obsahovat vlastně ani vysílání ČT.

Poslanci složili slib

Hlavní zprávou dne podle středeční Jednadvacítky, kterou uváděl vedoucí české redakce zpravodajství ČT Bohumil Klepetko, bylo že poslanci složili v parlamentě poslanecký slib a drobný rozruch vyvolalo ve sněmovně, že Klaus podal Zemanovi ruku. V reportáži novinářek Vítkové a Sedláčkové se hovořilo o tom, že zřejmě budou lidovci a Unie svobody zastoupeni jen ve třech parlamentních výborech, nic jsme se však z České televize nedověděli o tom, jaké bude mít ve vedení parlamentu a ve výborech zastoupení KSČM, která ve volbách získala více hlasů než Unie svobody a KDU-ČSL, ani pokud nebude mít zastoupení žádné, jak je to možné.

Vladimír Mlynář za US se v televizi spravedlivě rozhořčoval nad tím, že se prý ODS a ČSSD pokoušejí o "likvidaci menších stran", televizním reportérkám však nepřišlo na mysl (nebo se snad báli zeptat), jaktože členům KDU-ČSL a US nevadí, že v posledních letech důsledně vylučovali z demokratické politiky dvě české "nestátotvorné" strany.

Titulky se pořád tlučou s komentářem redaktorů

Opět se v Jednadvacítce projevily běžně se vyskytující nešvar, totiž titulek s jiným textem, než co říkal reportér, přestože tuto docela nepříjemnou chybu velmi pravděpodobně výslovně kritizuje podrobný projekt reformy ČT od Jakuba Puchalského, který je ale podle vyjádření generálního ředitele ČT i Rady ČT tajný, protože je v demokratické České republice soukromým vlastnictvím. Takže ho zřejmě nemají ani řadoví pracovníci ČT. Puchalský jim ho možná nemohl dát, aby nedošlo k porušení jaho autorských práv v této věci. Puchalský zjevně nemá v televizi dostatečný vliv, aby dokázal prosadit nápravu i takovéto drobnosti: snad by mohlo být docela jednoduché docílit toho, aby reportéři neříkali něco jiného, než co se objeví v titulku na obrazovce.

Abychom byli spravedliví: druhý titulek v Jednadvacítce (v reportáži o Senátu) byl svým textem komentáři redaktora trochu bližší: stejně však není možné text, který je na obrazovce, parafrázovat jinými větami, i když má obdobné obecné znění jako vysílaný titulek. Jak dlouho bude náprava této drobnosti trvat?

Už jsem mnohokrát psal, že někteří reportéři trpí slovním tikem, rádi k dalším tématům "chodí". Bohumil Klepetko řekl ve středeční Jedenadvacítce "Pojďme" k tomuto či onomu tématu snad asi pětkrát. Působilo to velmi nepřemýšlivě a stereotypně.

Umělecky asociativní přechod do Senátu

Způsob, jakým byl uveden první rozhovor středeční Jednadvacítky, byl velmi podvědomě asociativní. Vítězslav Nezval by měl radost. V první části Jednadvacítky se hovořilo o poslanecké sněmovně, a o slibování poslanců, a tak po této krátké zprávě Klepetko pravil něco jako "a co takhle horní sněmovna Českého parlamentu".

Tato asociace pak vedla k docela informativní nepříliš výratné, krátké, mírně kritické reportáži o tom, čeho dosáhl či nedosáhl Senát za první rok své existence. Následoval rozhovor s Jaroslavou Moserovou, činitelkou Senátu, která mluvila rozumně a srozumitelně skoro o ničem.

Sledováním Klepetkovy Jednadvacítky jsem myslím trochu pochopil jeho pojetí zpravodajství České televize. Jak už jsem v Britských listech kdysi psal, Klepetko má velmi kultivovaný, pokojný, nevzrušený projev. Takové má být asi podle něho i zpravodajství České televize. Pokojné, decentní, nevzrušené, bez myšlenek, jen s jemným náznakem kritiky, pokud se chce některý veřejný činitel na obrazovce znemožnit, má k tomu možnost sám, my v žádném případě jeho činnost samostatně energičtěji analyzovat nebudeme, nastavíme tomu jen tiše a decentně zrcadlo, případně šeptneme polokritickou otázku. Jak kdo na ni odpoví, to už je jedno, odpověď moderátor ve studiu už poslouchat nemusí, má někde napsané, na co se má ptát, a podle scénáře většinou jede, aby splnil své denní penzum. Taková televize je tichá, poslušná, korektní, nikoho nenaštve. Žádný její zaměstnanec se nemůže kvůli přílišné odvaze dostat do průšvihu. Nikoho není třeba obhajovat.

V rozhovoru s Jaroslavou Moserovou se Klepetko zmínil o tom, že Senát za dobu své existence iniciovat jen tři zákony. Není to trochu málo, zeptal se Moserové.

Ta odpověděla rozporně. Řekla jednak, že Senát neexistuje proto, aby vydával zákonné iniciativy, zároveň připustila, že měl vydat víc zákonů, ale první rok byl pro Senát vlastně jen zkušební provoz. Normální reakcí zkušeného redaktora by bylo tento rozpor v odpovědi senátorky dále rozebrat. Klepetko šel dál, bez ohledu na to, co bylo řečeno

Senát je kritizován, že jeho členové jezdí do zahraničí na "výlety". O tom se decentně Klepetko zmínil, Jaroslava Moserová naopak opáčila, že je podle jejího názoru "zahraniční funkce" Senátu důležitá. Klepetko se už nezeptal proč.

Pak se Klepetko dotázal Jaroslavy Moserové, jestli je senát skutečně "hlídacím psem demokracie". Moserová protestovala proti této dosti pokleslé metafoře a podle očekávání Klepetka překvapila odpovědí, že Senát hlídacím psem demokracie je.

Pojďme do ruské dumy

Posléze řekl Klepetko zase jedno ze svých četných "pojďme", ("Pojďme do ruské dumy") a následovala stručná, relativně konvenční reportáž Libora Dvořáka o nové půjčce IMF ruské ekonomice, sestavená z agenturních zpráv. Libor Dvořák není špatný novinář, ale cožpak ČT nemá v Moskvě zpravodaje a nemohla tuto informaci, když už ji zařazovala do vysílání, připravit na základě vlastních materiálů, založených na individuální zkušenosti?

Vlastně se čtenářům omlouvám, že o té Jednadvacítce píšu. Byla nesmírně nudná a mám pocit, že se atmosféra této decentní nudy šíří z ní nezadržitelně prostřednictvím Bohumila Klepetka i do těchto Britských listů.

Zanedbané hlavní téma dne

To, co mělo být hlavním tématem dne, následovalo ze záhadných důvodů až nyní. Informace o tom, že inspekce ministerstva vnitra rozhodla, že stížnosti občanů na brutální zásah pražské policie proti demonstraci Global Street Party a náhodným chodcům jsou bezpředmětné.

Uvažuji nad tím, proč odsunul redaktor Jednadvacítky tuto hlavní zprávu na místo až po uspávacích reportážích o tom, že poslanci v parlamentě dělali slib. Je to zcela zjevně v důsledku toho, že redakce má ještě z komunismu zvyk, že správná zpravodajská relace musí začít mechanickou informací z vládnoucích grémii - "vláda zasedala", "parlament jednal" - už je jedno, o čem. Televize musí lidem připomínat, že parlament existuje, a to z titulu své veřejnoprávnosti, myslí si asi vedení Jednadvacítky. To, že se v něm skoro nic neděje, to je vedlejší. Veřejnoprávní televize musí na první místě informovat o tom, že v parlamentě došlo k mírnému pozdvižení, když podal Klaus ruku Zemanovi, a nejvýznamnější zprávu dne odsune až na třetí místo ve zpravodajské relaci, po prefabrikované zahraniční zprávě.

Zajímavé na rozhodnutí inspekce ministerstva vnitra, že se nikdo ničeho nedopustil, bylo to, že ještě v pondělí konstatoval ministr vnitra Cyril Svoboda, že se někteří policisté zjevně přestupků dopustili. Reportérka se ho na to nyní zeptala, přehrála také stručně jeho pondělní výroky. Svoboda koktal a řekl, že konečnou pravdu má ta inspekce. Jenže celý rozhovor byl tak krátký, že vlastně nešlo o nic. Svobodu měli v Jednadvacítce pořádně o celé věci interviewovat deset, patnáct minut.

Bylo naprosto nutné pozvat do studia právě ministra vnitra Svobodu a zároveň i šéfa té ministerské inspekce a zjistit, co se skrývá za oním rozdílným hodnocením. Televize v této věci selhala. Do studia pozvala Radislava Charváta, ředitele správy hlavního města Prahy Policie ČR, o němž posléze vyplynulo, že zásah policie proti Global Street Party nařídil.

Policie ČR a Česká televize má víc společného, než by si člověk myslel

Na jemné a tiché otázky Bohumila Klepetka odpovídal rozložitý úředník Charvát přesně tak, jak reaguje vedení České televize a Rada ČT na pokusy Britských listů odpovědně hodnotit údajně nyní probíhající reformy zpravodajství ČT na základě projektu Jakuba Puchalského, který je údajně tajný, protože je jeho soukromým majetkem.

Klepetko položil Charvátovi dobrou, věcnou, konkrétní otázku, proč byla zamítnuta i stížnost paní, která náhodně stála na tramvajové zastávce. Charvát na to odpověděl zcela v duchu České televize (anglický výraz pro tento druh vystupování je "stonewalling", česky "zatloukání"):

"Já, pane redaktore, tady na tuto otázku nemůžu odpovědět, protože inspekce, to není útvar, kterému bych velel já a já neznám důvody."

Okamžitě se chtělo zvolat: Klepetko, proč jste prosím vás tohoto výtečníka do studia zvali? Vždyť vy jste tam měli mít ministra vnitra, a pokud odmítl přijít, měli jste říci, proč tomu tak je.

Klepetko se ani nepokusil na tuto Charvátovu nehoráznou odpověď reagovat. Snad odpovědi ani nevnímal, jel dál podle předem připraveného scénáře. Zeptal se dál, jak zřejmě vyšpekulovali před vysíláním, proč tedy byl v projevech ministra vnitra v této věci v minulých dnech rozpor. Charvát řekl:

"I tady nato jako nechci říct, že vám nemůžu odpovědět, ale já se domnívám, samozřejmě, že to inspekce prošetřila tak, jak měla, samozřejmě, že je tam ještě ten institut odvolání. To usnesení inspekce, a z čeho vycházel pan ministr na pondělní tiskové konferenci, vám nemůžu říct. Ale chtěl bych říct jednu věc: je potřeba se zamyslet, proč vůbec k tomu zákroku došlo, že tam několik desítek nebo stovek účastníků porušovaly zákony a podobně a policie je přece od toho, aby udržovala veřejný pořádek."

To je tedy analýza.

Do Jednadvacítky pozvali také Stanislava Pence ze Střediska pro lidská práva. Ten se pokusil Charvátovy nevýroky zpochybnit. Charváta Klepetko nepřerušoval, Pence dvakrát ano, jednou zpochybňovacím dotazem, podruhé ho zastavil a dal slovo Charvátovi.

Běžnou profesionální novinářskou praxí je, že reportér musí zpochybňovat výroky interviewovaného z opačného stanoviska, než jaké zastává interviewovaný. Musí také projevovat o věci hluboké znalosti a profesionální úsudek. Klepetko nic takového nedělá, ve studiu jen pasívně sedí a většinou jen odříkává před pořadem vymyšlené otázky. Ty otázky samy o sobě nejsou vždy špatné, jenže pasivita a pohodovost, která se šíří celou Jednadvacítkou, působí na diváky silným uspávacím dojmem.

V tomto případě se Charvát (snad) znemožnil, zejména proto, že v závěru rozhovoru vyšlo najevo, že on sám dal příkaz k akci policistů proti účastníkům Global Street Party a že, jak uvedl, i při příští takové demonstraci "postup policie bude stejný".

Česká televize však v takovýchto případech nemůže zaujímat zcela nestranné postavení: to nutně musí příspívat k demoralizaci občanů, kteří pořad sledují. Řeknou si, tenhle člověk nám tady vykládá nehoráznosti, nikdo se nad tím nevzrušuje, nikdo nic neanalyzuje, Klepetko pokrčí rameny, a poděkuje přítomnému za rozhovor a jdeme dál. Občan nemá odvolání. Nic se neděje.

Záplavy s experimentální školou a "kulturní" uspávadlo na závěr

Pak následovala reportáž o důsledku záplav na Moravě. Nezeptala se, proč se česká vláda na lidi postižené loňskými povodněmi v podstatě vykašlala (toto téma pojednal docela dobře, prostřednictvím osobních svědectví dosud velmi nešťastných, obyčejných lidí, samostatný dokumentární film České televize, odvysílaný dříve ve středu večer), ale soustředila se na to, že nyní na Moravě pomáhá likvidovat následky povodní osm dobrovolníků.

Znovu se poněkud podivným asociačním způsobem přešlo od jednoho tématu k druhému. Jakousi dobročinnou akci pro postižené moravskými povodněmi uspořádala i experimentální Škola hrou, takže pořad se najednou změnil v informaci o tom, jak se učí v této škole, kde se nevydávají vysvědčení s číselnými známkami, ale se slovním hodnocením. Tím byl Klepetko zjevně poněkud otřesen a ptal se, co se stane, když chce dítě přejít z takovéto školy do tradiční školy. Dosti výmluvně hájila experimentální praxi školy její ředitelka Ivana Málková i činitel ministerstva školství Jiří Pilař. Moc do hloubky rozhovor nešel, Klepetko se nezeptal, proč, když je tato škola tak dobrá, se její metody nezavádějí do školství i jinde.

Pak si pozvali do studia k ukončení filmového festivalu Karlovy Vary jeho ředitele Jiřího Bartošku a pořad zdegeneroval do takové pohodovosti, že by člověk usnul během pár vteřin.(První otázka byla: Co byla na festivalu špatné? Bartoškova odpověď zněla: Počasí) Naštěstí jsem ještě před usnutím zareagoval a televizi vypnul. Bartoška ještě stačil o něčem říci, že "Je pravdou" - přičemž česky se samozřejmě normálně říká - má říkat - Je pravda.

Takováto měkká "kulturní" témata do pořadu Jednadvacítka, který by měl být politicky kritický, vůbec nepatří.

Jenže pořad byl celý měkký. Nevím, jestli by na tohle měla Česká televize dostávat od koncesionářů peníze. Nebylo by, pane Klepetko, rozumnější, tu Jednadvacítku zrušit?

Jan Čulík

Severočeské noviny

13.06.1998

Petici odsuzující policejní zásah podepsalo 1 500 lidí

PRAHA - Zhruba 1 500 občanů dosud podepsalo petici proti policejnímu zákroku z 16. května při pouličních nepokojích v Praze, v něž vyústila demonstrace ekologických aktivistů. Podpisovou akci odstartovali před týdnem aktivisté Dokumentačního střediska pro lidská práva, Hnutí občanské solidarity a tolerance, spolku Šalamoun a Českého helsinského výboru.

Signatáři petice požadují okamžité propuštění všech obviněných účastníků demonstrace z vazby a zastavení jejich trestního stíhání. Žádají přísné vyšetření policejního postupu, zveřejnění veškerých informací o zásahu, kázeňské potrestání viníků a trestní postih policistů, kteří se při zásahu dopustili trestných činů.

Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva, které shromažďuje podpisové archy, včera řekl, že petici budou zasílat vládě postupně. Poprvé ji kabinetu zašlou po volbách do Poslanecké sněmovny ještě před sestavím nové vlády.

Důvodem je středeční prohlášení ministra Vladimíra Mlynáře, že po volbách navrhne členům kabinetu Josefa Tošovského, aby se znovu vrátili k policejnímu zákroku z 16. května. "Navrhnu tak vládě po volbách, aby diskuse, která má věcnou podstatu a věcný obsah, nebyla interpretována jako předvolební boj dvou pražských volebních leaderů," řekl Mlynář.

Severočeské noviny

05.06.1998

Ve vazbě zůstává již pouze jeden účastník demonstrace

PRAHA - Další tři lidé, zadržení při ekologické demonstraci 16. května, byli včera v podvečer propuštěni z vazby. V ní tak poté, co bylo ve středu již propuštěno šest dalších obviněných zůstává jen jeden člověk, sdělil Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva, podle něhož propuštěnými byli dva muži a jedna dívka. Advokát Václav Vlk, který některé ze zadržených zastupuje dodal, že propuštění jsou nadále trestně stíháni. Účastníky demonstrace policejní vyšetřovatel obvinil z trestných činů výtržnictví, útoku na veřejného činitele a poškozování cizí věci. Podle obhájce ani jeden ze zadržených se nepodílel na rozbíjení výloh ani na rabování. Policii se podle jeho slov dosud nepodařilo identifikovat žádnou z osob, které během demonstrace vytloukaly a vykrádaly výlohy. Je to podle něj podivné, neboť během celého pochodu účastníků demonstrace se v blízkosti průvodu pohybovali policisté a policie také celý průběh akce zaznamenávala na video.

Petici kritizující zásah policie podepsalo od středy 290 lidí, informoval novinář Petr Uhl. Podle signatářů existuje dokumentace, že policisté zadržené osoby bili, kopali do ledvin a rozkroku, nepouštěli na záchod, proháněli "bicí uličkou" či jinak fyzicky a psychicky týrali.

Boleslavský deník

06.06.1998

Lidská práva na Internetu

PRAHA - Dokumentační středisko pro lidská práva obnovilo své internetové stránky. Novináře o tom informoval Stanislav Penc z tohoto občanského sdružení. K obnovení webových stránek středisko přiměl policejní zásah proti účastníkům demonstrace, kterou v Praze uspořádali 16. května ekologičtí aktivisté pod názvem Globální pouliční slavnost. Na internetové adrese http://www.lidska-prava.cz mohou zájemci získat všechny informace, které k této události Dokumentační středisko pro lidská práva shromáždilo. K dispozici jsou výpovědi 40 přímých účastníků demonstrace i plné texty oficiálních dokumentů, které k události zveřejnila policie a ministerstvo vnitra včetně informace, předložené vládě ministrem vnitra Cyrilem Svobodou.

Slovo

06.06.1998

Ve vazbě zůstává poslední obviněný

PRAHA (dl) - Devět osob z celkových deseti, které byly vazeb- ně stíhány kvůli demonstraci z 16. května, bylo propuštěno na svobodu. Ve vazbě tak zůstává pouze jeden vazebně stíhaný. Slovu to sdělil Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. Uvalení vazby označoval již od počátku advokát části obviněných Václav Vlk za neodůvodněné. Obhajoba navíc považuje samo sdělení obvinění za právně špatné a tvrdí, že směřuje proti lidem, kteří výlohy ve Vodičkově ulici nerozbíjeli. Občanská sdružení proto požadují okamžité zastavení trestního stíhání všech obviněných. Jak v této souvislosti Slovu potvrdil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Slavomír Novák, zažádalo si zastupitelství o jednotlivé spisy a bude prověřovat, zda vyšetřovatel v causách všech 26 stíhaných vůbec sdělil obvinění v souladu se zákonem.

Slovo

05.06.1998

Občanská sdružení kritizují vládu, že mlčí ke zvůli policie

PRAHA (dl) - Přístupem státních orgánů a zejména vlády k informacím o nezákonném bití a mučení lidí policisty po pražské Globální pouliční slavnosti z poloviny května jsou hrubě znepokojeny organizace na obranu lidských práv. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva na včerejší tiskové konferenci upozornil na fakt, že zodpovědní činitelé se k porušování lidských práv zasahujícími policisty nevyjadřují či nemluví pravdu. "Postoj našich státních orgánů nemá v demokratických zemích obdoby. Činitelé, kteří o těchto událostech mlčí, musí být dohnáni k odpovědnosti, a to i ministři," uvedl Petr Uhl z Českého helsinského výboru. Připomněl dále, že ministr vnitra Cyril Svoboda dosud neodpověděl ani na jednu z jedenácti otázek, které mu v souvislosti s údajnou policejní brutalitou výbor položil. Prolomit dosavadní postoj státu k alarmujícím tvrzení svědků a zbitých zadržených by podle sdružení měla petice, která protestuje proti údajné policejní zvůli i následné reakci státu, jehož policie a vláda "trestné jednání policistů... téměř bezvýhradně podpořily". Petici dosud podepsalo asi dvě stě devadesát signatářů, mj. filozof Václav Bělohradský, spisovatel Ludvík Vaculík a několik poslanců a senátorů.

Mladá fronta Dnes

13.06.1998

Vyšetřování demonstrace příliš nepokročilo

JANA KOLOMAZNÍKOVÁ, VLADIMÍR DUŠÁNEK

Praha - Od pražské ekologické demonstrace, která kvůli několika desítkám rozvášněných jedinců přerostla v ulicích v rozbíjení výloh a divokou potyčku mezi demonstranty a policisty, uplynuly už čtyři týdny. Policejní vyšetřování přesto příliš nepokročilo. Pouze se nepatrně změnil počet obviněných: k pětadvaceti osobám, které byly obviněny ihned po demonstraci, přibyl ještě jeden mladík; z původních desíti vazebně stíhaných zbyl za mřížemi pouze sedmadvacetiletý muž, který je obviněn z útoku na veřejného činitele. "Nemohu vyloučit, že se po dalším vyšetřování - výslechu ostatních účastníků street party, policistů a dalších svědků některé trestní stíhání zastaví. Stejně tak je docela možné, že naopak obviníme někoho dalšího. Počítám, že vyšetřování ukončíme zhruba za měsíc a půl až dva měsíce," řekl ředitel úřadu vyšetřování pro Prahu 1 Jiří Prouza. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva však soudí, že vyšetřování musí skončit daleko dřív. "Z důkazů, které má naše středisko k dispozici, je jasné, že ti lidé jsou nevinní. Předpokládám proto, že všichni budou v brzké době zproštěni viny a stíhání se zastaví." Penc je jedním z autorů petice, jejíž signatáři mimo jiné požadují přísné vyšetření policejního postupu, zveřejnění všech rozkazů, dokumentů a informací o zásahu, trestní postih některých policistů. Zatím se pod petici podepsalo na patnáct stovek lidí a mezi signatáři jsou i někteří poslanci a senátoři. Ke kritikům policejního zákroku se přidal také ministr Vladimír Mlynář, který těsně po demonstraci označil chování mužů zákona jako adekvátní dané situaci. "Rozhodl jsem se, že po volbách vládě navrhnu, aby se ještě jednou k té věci vrátila. Po tom, co jsem se o zákroku dověděl z novin a některých svědků, nemůžu být spokojen s oficiální policejní zprávou," konstatoval Mlynář. Inspekce ministra vnitra, která prošetřuje dvanáct trestních oznámení směřujících proti zasahujícím policistům, ještě svou práci zdaleka neskončila. "Jestli došlo k nějakým excesům či pochybením ze strany jednotlivých policistů, to se zjistí zhruba v polovině července to je totiž termín, kdy by měla inspekce zveřejnit výsledky šetření," řekla tisková mluvčí ministerstva vnitra Dagmar Raupachová. Zatím podle ní policisté nemohli dostát svému slibu, že se omluví tomu, koho bezdůvodně zbili nebo jinak napadli. "Dokud nebude šetření u konce, nemůže se nikdo nikomu omlouvat," uvedla.

Hradecké noviny

05.06.1998

Ve vazbě zůstává jeden demonstrant

P r a h a - Další tři lidé, zadržení při ekologické demonstraci 16. května, byli včera v podvečer propuštěni z vazby. V ní tak poté, co bylo ve středu již propuštěno šest dalších obviněných zůstává jen jeden člověk. Sdělil to Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva, podle něhož propuštěnými byli dva muži a jedna dívka.

V polovině května uspořádali ekologičtí aktivisté v Praze demonstraci pod názvem Globální pouliční slavnost, která vyvrcholila ničením obchodů v centru Prahy, po němž následoval ostrý zákrok policejních jednotek. Účastníky demonstrace policejní vyšetřovatel obvinil z trestných činů výtržnictví, útoku na veřejného činitele a poškozování cizí věci.

Boleslavský deník

18.05.1998

U Husova sousoší protestovalo 10 lidí

Praha - Zhruba deset lidí přišlo v sobotu v podvečer k sousoší Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí na pravidelné sobotní shromáždění proti projevům rasismu v české společnosti. ČTK to potvrdil aktivista Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc. Pravidelné demonstrace proti rasismu a xenofobii se konají od vraždy súdánského studenta Vysoké školy ekonomické, kterého loni v listopadu ubodal příslušník hnutí skinheads.

Podobně jako při předchozích akcích i účastníci sobotní akce zapálili u pomníku Jana Husa svíčky k uctění památky obětí rasistických útoků.

Dokumentační středisko pro lidská práva zaznamenalo od smrti súdánského studenta 23 rasově nebo ideologicky motivovaných útoků, při nichž řada lidí utrpěla vážná zranění. Od roku 1990 je přitom podle Pence zdokumentováno 1308 rasově nebo ideologicky motivovaných případů, z toho 807 násilných.

Boleslavský deník

11.05.1998

Na protirasistické setkání přišly asi dvě desítky lidí

PRAHA - Asi dvě desítky lidí přišly v sobotu odpoledne k sousoší Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí na pravidelné shromáždění proti projevům rasismu v české společnosti. Tichá demonstrace se uskutečnila den poté, co v pátek napadlo pět příznivců hnutí skinheads v metru dva Indy a zranilo je. Policisté útočníky na místě incidentu zadrželi a obvinili z trestných činů ublížení na zdraví, výtržnictví a násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci.

"Včera jsme si připomněli 53. výročí ukončení druhé světové války a je potřeba připomenout, že za posledních sedm let mají pohrobci fašistické ideologie v České republice na svědomí přes 1300 rasově nebo ideologicky motivovaných útoků," řekl aktivista Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc. "Měli bychom se poučit z velké chyby našich předků před druhou světovou válkou, totiž že se proti projevům fašismu a rasismu razantně nepostavili," dodal Penc.

Slovo

19.05.1998

Policie zasáhla neadekvátně

Josef KOUKAL

Shromažďujete svědectví lidí, kteří byli při sobotním zásahu proti demonstrantům v centru Prahy zbiti policií, aniž by se akce účastnili. Kolik takových výpovědí máte?

Osobně jsem mluvil asi s deseti lidmi. Ne všichni byli zbiti, jsou mezi nimi i náhodní svědci, kteří se pohybovali v okolí zásahu.

Jak ve světle těchto informací hodnotíte policejní zákrok? Ministr vnitra Cyril Svoboda prohlásil, že zásah byl adekvátní vzniklé situaci.

Ze všech výpovědí vyplývá, že policie zasáhla neadekvátně, totiž proti všem. Nedokáži hodnotit, z čeho ministr usuzuje. Také bychom mohli uvažovat o tom, zda by bylo adekvátní, kdyby policie použila samopaly nebo tanky. Je strašně důležité si uvědomit, že průvodem šlo sice nejdříve kolem tří tisíc lidí, ale ve chvíli, kdy byla v Kozí ulici rozbita první výloha, byly už v davu jen asi tři stovky demonstrantů. Než z Kozí ulice došli lidé k McDonald's, byly již rozbity výlohy na Václavském náměstí a ve Vodičkově ulici. To znamená, že policie nechala výtržníky ničit výlohy dál. Tím spustila davovou psychózu, která proměnila demonstraci v nezadržitelnou lavinu. Policie zakročila až po dalším kilometru cesty, tedy někdy po čtvrt hodině, a zasáhla proti všem, včetně lidí, kteří stáli na zastávkách tramvaje nebo šli zrovna kolem. To je naprosto neuvěřitelné. Když víte, že vám zločinec utekl do paneláku, nemůžete přece postřílet všechny lidi v paneláku. Nikdo neschvaluje rozbíjení výloh, ale právě policie musí vědět, jak zasáhnout.

Jde podle vás spíše o ojedinělé případy, nebo nám hrozí opakování podobných akcí?

Už zákrok v rockovém klubu Propast byl předzvěstí podobných skandálů. To, že policie nic nevyšetřila a v podstatě nikdo není zodpovědný za zásah, při němž se na lidi mířilo samopalem nebo byli bezdůvodně zmláceni, to se promítá i do dalších případů.

Radiožurnál

27.05.1998

Speciální policejní jednotka

Olga Krupauerová

Kabinet dnes projedná zprávu o postupu policie proti účastníkům pouličních nepokojů v Praze. Měla by obsahovat i návrhy opatření pro zamezení podobným případům. O jaká preventivní opatření půjde?

Cyril Svoboda, ministr vnitra:

Já bych o tom nerad mluvil do doby, než to vláda schválí. Ale předběžně říkám, že jde o vytvoření specializované jednotky, která bude cvičena na tyto případy.

Ladislav Charvát, vedení Pražské policejní správy:

Policie potřebuje nějakou specielní jednotku nebo útvar o několika stovek policistů, který by byl schopen zakročit nejenom proti narušitelům veřejného pořádku nebo výtržníkům. Ale třeba, víme sami jaké jsou případy hnutí skinhead, xenofobie a další a další věci. Tento útvar by mohl bejt využíván i třeba při takových těch případech jako byly loňské povodně. V tom útvaru by měli být psychicky odolní, fyzicky zdatní policisté. Je potřeba, aby ta Policie ČR tyto útvary měla.

Olga Krupauerová:

Představitelé nezávislých iniciativ, které se stavějí na obranu lidských práv jsou ale k efektivnosti speciální jednotky skeptičtí. S jejím zřízením nesouhlasí Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. John Bok ze spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun považuje takovou investici za zbytečně vyhozené peníze.

John Bok:

Komunistický režim měl také speciální zásahové jednotky a taky se ukázalo, přestože používali brutalitu, tak nezastavili něco, co bylo v pohybu. Takže nevíme, jestli 500 nebo 600 nebo 1000 policistů, bude-li mlátit demonstranty jakéhokoliv druhu od skinů až po anarchisty, nebo kohokoliv jiného, že by něco vyřešili.

Radiožurnál

21.05.1998

Podle advokáta zastupujícího účastníky sobotní demonstrace policie zklamala

Advokát Václav Vlk, který zastupuje několik účastníků sobotní demonstrace Global Street Party, je přesvědčený, že policie při zásahu proti demonstrantům porušila základní lidská práva jeho klientů.

Václav Vlk, advokát zastupující několik účastníků sobotní demonstrace:

V tomto konkrétním zásahu se na začátku veřejnost postavila za policii, která zklamala, absolutně zklamala a napadla nevinné lidi. A všichni mí klienti, jednotliví, cítili, co to je, když se proti nim obrátí to veřejné mínění. Přesto, že jsou nevinní.

Moderátor (Neuveden):

Také Stanislav Penc z dokumentačního střediska pro lidská práva, které kompletuje výpovědi svědků sobotní demonstrace, si myslí, že zásah policie nebyl adekvátní. Středisko pro lidská práva se s výsledky svého šetření zásahu proti demonstrantům ve Vodičkově ulici obrátí na poslaneckou sněmovnu.

Právo

22.05.1998

Svědci: Policisté byli brutální, navíc nezasáhli proti skutečným viníkům

Zuzana Lochmanová

Policisté při sobotním zákroku proti několika stům demonstrantů, z nichž někteří ničili majetek a kradli, postupovali brutálně a navíc nezasáhli proti skutečným pachatelům. Vyplývá to z výpovědí očitých svědků události na včerejší tiskové konferenci Hnutí občanské solidarity a tolerance (HOST).

Stanislav Penc z HOST uvedl, že na Global Street Party 98 upozorňovalo několik set plakátů po celé Praze, na nichž byl uveden i údaj o průvodu Prahou, takže policie měla možnost se připravit. Na magistrále byl dav o 2500 lidech zastaven 28 policisty, kteří podle svědků bez výzvy k odchodu mlátili lidi v čele. Jeden z demonstrantů zde udeřil policistu kusem republikánského billboardu, načež policisté utekli.

Podle fotografky Lenky Kučerové nebyli účastníci průvodu opilí ani zfetovaní a jejich nejagresívnějším chováním byla podle ní výzva řidiči vozu, aby vypnul motor, neboť smrdí. Přesto demonstranti převrátili policejní vůz, údajně proto, že najel do lidí. Průvod poté prošel podjezdem u hotelu Hilton, tzv. Husákovým tichem, kde byl policejním vozem sražen 17letý mladík, kterého podle jednoho ze svědků policie nechala ležet na zemi. Dav dorazil na Staroměstské a Mariánské náměstí, odkud demonstranti hnali policisty do Kaprovy ulice. Několik set lidí se vydalo na Václavské náměstí a do Vodičkovy ulice.

V Kozí ulici byla rozbita první výkladní skříň, ve Vodičkově pak o skleněnou výplň přišly prodejny McDonald's, zlatnictví, Černá můra, KFC, řeznictví a pojišťovna. Penc řekl, že rozbíjení výloh bylo cílené, nešlo však podle něj o rabování. Podle Pence jiní lidé rozbíjeli výlohy a jiní kradli salámy a policisté podle něj neměli šanci toto vidět, natož rozlišit. Jeden z účastníků akce však včera řekl, že v momentu rozbíjení výloh projížděla ulicí policejní hlídka, která mohla pachatele vidět. Jiný demonstrant viděl muže, který rozdával dlažební kostky a pobízel k jejich házení.

Zásah ve Vodičkově ulici, zadržení 67 osob a jejich výslechy pak podle svědků provázelo bití, kopání, trýznění a jiné nelidské a ponižující zacházení. Právní zástupce obviněných Václav Vlk podal žalobu, v níž žádá, aby se policie omluvila za fyzické újmy a psychická traumata způsobená demonstrantům a rovněž náhradu škody. Navíc podal podnět k trestnímu stíhání za ublížení na zdraví a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Jak dodal, jeden z obviněných byl ve vazbě proti své vůli ostříhán.

Na dotaz Práva, kdo kostky do výloh házel a jak přišlo ke svým zraněním 17 policistů, kteří jsou v pracovní neschopnosti, nedokázal Penc ani svědci odpovědět.

Mladá fronta Dnes

22.05.1998

Aktivisté viní policii z násilí

P r a h a (duš, gar) - Lidé z Dokumentačního střediska pro lidská práva a spolku pro nezávislou justici Šalamoun tvrdí, že policie zasáhla v sobotu ve Vodičkově ulici až několik minut potom, co skončilo ničení a vykrádání obchodů. Na důkaz pravdivosti svého tvrzení přivedli zástupci obou společností na tiskovou konferenci několik desítek účastníků demonstrace i svědky, kteří s pochodem neměli nic společného. Ti uvádějí, že policie zasáhla asi s desetiminutovým zpožděním. "Vandalové tak byli už zpravidla pryč a vše odnesli ti, co nic neudělali," řekl Stanislav Penc z dokumentačního střediska. O brutalitě policistů mluvil mimo jiné Martin Člupek, který vše pozoroval ze svého bytu ve Vodičkově ulici. "Dva policisté kopali mladíka do břicha a do zad, potom přiběhl další a kopl ho ještě do obličeje," prohlásil. Několik zadržených a zbitých lidí zastupuje právník Václav Vlk, který již na několik policistů podal trestní oznámení na ochranu osobnosti. Další by podle něj měli být stíháni za zneužití pravomoci veřejného činitele. "Zastupuji také klienta, kterého policisté zbili až v neděli ráno s tím, že se určitě demonstrace také zúčastnil," uvedl Vlk. Radislav Charvát, pověřený vedením pražské policie, již dříve prohlásil, že nevinným občanům, které policisté při zásahu napadli, se vedení policie omluví. K trestním oznámením proti policistům se včera před poslanci vyjádřil také ministr vnitra Cyril Svoboda: "Tato podání budou pečlivě prošetřena. Zatím není patrno porušení povinností ze strany policie."

Mladá fronta Dnes

20.05.1998

Devět lidí skončilo ve vazbě, první dvě oznámení na policii

Praha (duš, ČTK) - Devět obviněných účastníků sobotní demonstrace v Praze bylo vzato do vazby. Mluvčí pražské policie Eva Brožová sdělila, že celkem bylo obviněno 25 lidí - z trestných činů výtržnictví, útoku na veřejného činitele a poškozování cizí věci. D va lidé včera zároveň podali trestní oznámení na postup policistů, kteří zasahovali proti účastníkům pochodu. Stanislav Penc z Doku mentačního střediska pro lidská práva tvrdí, že dnes přibudou další. První oznámení přijalo městské státní zastupitelství od Jaroslava Puch mertla a Radka Mikuly. Puchmertl uvedl, že stál v sobotu večer na zastávce tramvaje ve Vodičkově ulici a slovně se zastal spoutaného mladíka, do kterého kopali policisté ze zásahové jednotky. Další policisté ho poté zadrželi a zbili. Mikula byl podle Michala Horáka z Hnutí občanské solidarity a tolerance bezdůvodně bit do hlavy a rukou před hlavním nádražím, kudy průvod procházel. "Oba oznamovatelé popisují týrání své i dalších lidí policisty ve zdravotnickém zařízení na Míčánkách a v budově policie na Perštýně," uvedl Horák. Dokumentační středisko pro lidská práva doposud shromáždilo pětadvacet vý povědí, které předalo jedné pražské advokátní kanceláři.

Mladá fronta Dnes

19.05.1998

Demonstrace končí diskusí o přiměřenosti policejního zákroku

JOHANNA GROHOVÁ, JANA KOLOMAZNÍKOVÁ

Praha - Sobotní násilnosti v centru Prahy za sebou kromě rozbitých výloh nechaly také řadu otázek. Byl tvrdý policejní zákrok proti agresivnímu davu demonstrantů adekvátní, nebo police pochybila, protože nedokázala zasáhnout včas a také rozlišit mezi viníky a náhodnými kolemjdoucími? Vedení policie i ministr vnitra jsou přesvědčeni, že policisté neselhali a postupovali správně, hnutí sledující dodržování lidských práv však tvrdí opak. "Policisté měli zasáhnout proti agresivním jedincům mnohem dříve a nemuselo to vůbec takto dopadnout. Zakročili ale až po několika hodinách a přitom zmlátili úplně každého, i nevinné lidi. Jejich postup byl zcela špatný a neadekvátní situaci," prohlásil Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. Své tvrzení staví na výpovědích zhruba patnácti lidí, kteří se pochodu účastnili. "My jsme několikrát vyzývali ty, kteří s akcí neměli nic společného, aby opustili Vodičkovu ulici. Udělali jsme prostor nedaleko restaurace McDonald's směrem k Václavskému náměstí a směrem ke Karlovu náměstí. Nezúčastnění lidé tak měli dostatek místa, aby odešli směrem ke Karlovu náměstí," tvrdí šéf zásahové jednotky Karel Žák. Někteří svědci zákroku ovšem tvrdí, že žádné takové varování neslyšeli. "Těm, kteří tam zůstali a prokáží se, že jim policie ublížila, se omluvíme," slíbil Žák. Policisté ani úředníci nepředpokládali, že se z nahlášené happeningové akce mladých lidí vyvine monstrózní tažení Prahou. Na oznámení, které organizátoři poslali Obvodnímu úřadu pro Prahu 2, totiž není o průvodu městem ani zmínka. O pochodu se však psalo na pozvánkách. "Teď je jasné, že tam bylo málo mužů. Vycházeli jsme z oficiálního oznámení, že se na náměstí sejde zhruba dvě stě padesát lidí. Nikdo netušil, že jich bude víc než desetkrát tolik," snaží se bránit Charvát. "To bychom museli mít každý víkend v záloze tisíc lidí a to opravdu nejde," dodal. Zatímco někteří účastníci demonstrace hovoří o nepřiměřené brutalitě policejního zásahu, drtivá většina politiků je na straně mužů zákona. Také ministr mluvčí vlády Vladimír Mlynář razanci zákroku schválil, kritizoval však jeho načasování. "Měla zasáhnout dřív a měla dav zastavit dřív, ale člověk je chytrý dodatečně," podotkl ministr. Policie však podle Charváta nezasáhla dříve z taktických důvodů. "Ti, co veleli zásahu, museli zvažovat několik variant. Hlavně museli mít na paměti, že následky zákroku musejí být menší než to, co původně hrozilo. Tedy zpočátku jsme nechali dav jít a zasáhli jsme až v momentu, kdy začali ničit majetek a rabovat," vysvětlil Charvát. Policejní šéf také odmítá, že zásah byl brutální. Někteří zadržení ovšem vypovídají o následném bití na policejní stanici či při převozu v antonech. Na brutalitu policejního zásahu si stěžovala třicítka lidí. Při zásahu al e policisté nepoužili ani vodní děla či slzný plyn, jako je tomu při podobných akcích ve světě běžné. "Samozřejmě jsem viděl záběry ze Švýcarska či Anglie, ale měli jsme strach, že předčasný tvrdý zásah by mohl situaci naopak zhoršit a vyhrotit. A navíc představte si, že přijedeme s vodními děly na Václavské náměstí se spoustou turistů," řekl Charvát. Celá akce bude mít zřejmě navíc dohru nejen pro zatím pětadvacet obviněných výtržníků, ale také by mohla přinést změny v zákonech. Ministr vnitra Cyril Svoboda soudí, že by jak sobotní události, tak vzrůstající podíl mladistvých na drobné kriminalitě měl nastartovat diskusi o snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. "Především je třeba nepodceňovat tu situaci dříve, než ke shromáždění dojde," naznačil Svoboda další postup úřadů. Ministr podá vládě příští týden kompletní písemnou zprávu o průběhu sobotních demonstrací a následném zásahu policejních sil v pražských ulicích. Součástí bude i sdělení, zda je potřeba iniciovat preventivní opatření k zamezení opakování podobných událostí.

Mladá fronta Dnes

19.05.1998

Policisté zřejmě obviní další účastníky pochodu

Aktivisté shánějí svědky zásahu a zbité demonstranty

Praha - Policie zřejmě obviní další účastníky sobotní demonstrace, která následovala po setkání ekologických aktivistů na náměstí Míru pod názvem Global Street Party. Vyšetřovatel zatím obvinil za násilnosti a vandalismus pětadvacet lidí. "Prošetřujeme ještě několik dalších podezřelých, je tedy možné, že i oni budou obviněni. Jeden ze zadržených byl rovnou odeslán na detoxikační oddělení, byl pod vlivem drog a nebyl schopen výpovědi," řekl ředitel pražského úřadu vyšetřování Zdeněk Janíček. Policie rovněž včera podala oznámení na svolavatelku demonstrace Nikolu Bukajovou u Obvodního úřadu Prahy 2, protože nedodržela podmínky pro oznámení shromáždění. Při shromáždění na náměstí Míru se i přes zákaz prodával alkohol a chodilo se po trávníku. Radnice druhé městské části o sobotním, původně klidném setkání mladých lidí věděla od 6. dubna, ale celou dobu před jejím konáním žila v domnění, že jde o předvolební sraz mladých. "Tak nás totiž svolavatelka happeningu Nikola Bukajová o akci informovala. Oznámila, že předvolební sraz mladých bude na náměstí Míru 16. května od tří hodin odpoledne do pěti hodin odpoledne, později požádala o prodloužení až do osmi hodin večer," řekla tajemnice radnice druhé městské části Zdenka Šimonová. "Zda mohl o dohromady splynout několik akcí, tedy předvolební setkání mladých a například setkání organizací, které chtěly upozornit na vzrůstající moc nadnárodních korporací, nyní šetří policie," dodala. O pochodu radnice nevěděla, protože jej pořadatelé neohlásili. Stejně tak ji zaskočil počet demonstrantů - informována byla pouze o dvou stech padesáti účastnících. Zatímco policisté shánějí jména dalších demonstrantů, jejich sympatizanti naopak spojují síly, aby se postavili proti policii. Dokumentační středisko pro lidská práva hledá svědky sobotního střetu v centru města. "První z nich se nám už přihlásili," uvedl aktivista Stanislav Penc. Dodal, že v policejních celách se strážci zákona údajně dopouštěli mučení a násilí. Ještě kolem sobotní půlnoci, tedy krátce poté, co policie rozehnala řádící dav v centru metropole, si na brutalitu policejního zásahu přišlo stěžovat na pražskou policejní správu dvaatřicet lidí. Zvolili si mluvčího a ten podal stížnost. Nikdo z nich však nepodal do včerejšího odpoledne trestní oznámení.

S drobnými úrazy vyšly ze rvaček obě strany. Zatímco přehled o zraněných demonstrantech není k dispozici, policistů se při střetu zranilo sedmnáct, ošetření navíc muselo vyhledat pět městských strážníků. "Byly to jen oděrky a menší ranky. Všichni už normálně pracují," řekl ředitel městské policie Radim Chyba. Hůř e však dopadli jejich republikoví kolegové. Šestnáct z nich muselo zůstat v pracovní neschopnosti. "Shodou okolností jsou všichni z Moravy, tak jsme je už vypravili autobusem domů," sdělil Radislav Charvát, pověřený řízením pražské policie. "Vesměs šlo o pohmožděniny a tržné rány, zaznamenali jsme však i vyražený zub, rozseknutý ret, poraněné kolenní vazy a poškozenou kloubní jamku," upřesnila mluvčí policie Eva Brožová.

Lidové noviny

20.05.1998

Na policii již byla podána trestní oznámení

Anna Matušková

První tři trestní oznámení na postup policistů proti účastníkům "Global Street Party" byla podána.

PRAHA - Bezdůvodné bití, neadekvátní a příliš brutální zákroky policistů jsou terčem kritiky jak ze strany účastníků protestů, tak i náhodných kolemjdoucích. Trestní oznámení podal Jaroslav Puchmertl, který nesouhlasí s postupem policistů vůči němu a dalším osobám po jejich zadržení ve Vodičkově ulici. Další oznamovatel Radek Mikula si stěžuje na neodůvodněný zákrok proti sobě před hlavním nádražím, kdy byl údajně bezdůvodně bit pendrekem do hlavy a přes ruce. Oba popisují týrání sebe i dalších osob policisty ve zdravotnickém zařízení na Míčánkách a v budově policie na Perštýně. Hnutí občanské solidarity a tolerance (HOST) eviduje nejenom výše zmíněné případy, ale podle Stanislava Pence okolo 25 dalších obvinění a výpovědí očitých svědků. Z těch podle Pence vyplývá, že policie mlátila lidi, kteří neměli s násilnostmi nic společného. "Svědkové říkají, že dlažební kostky házela skupinka deseti lidí, a také se shodují v tom, že po celou dobu policie proti této skupince nezasáhla," řekl Penc. Poté, co policisté zahradili Vodičkovu ulici, se mnoho lidí dalo na útěk. Někteří upadli a byli kopáni na zemi, což považuje Penc za nepřípustné. Lékař Josef Liška z nemocnice na Františku uvedl, že ošetřil během sobotní noci 30 poraněných. Polovinu zraněných podle něj tvořili policisté. "Mezi nejčastější úrazy patřily pohmožděniny a občas tržné rány," řekl Liška. V průběhu noci se podle svých slov nesetkal s agresivitou policistů vůči zadrženým. Mluvčí pražské Policie ČR Eva Brožová uvedla, že při sobotním zákroku bylo zraněno 17 policistů, z toho devět je v pracovní neschopnosti, a pět strážníků. Mezi nejčastější úrazy patří lehká zranění, vyražené zuby, pohmožděniny a tržné rány. V průběhu sobotního večera rozbili demonstrující výlohu obchodu Černá můra. Obchod se stal terčem jejich kritiky poté, co před nedávnem vydal propagační letáky, v nichž jeho zboží propagují členové skinheadské kapely Vlajka. Ta je známa svými sympatiemi k fašistickým hnutím. Rozbity byly také výlohy dvou prodejen McDonald's a Kentucky Fried Chicken. Ty jsou již dlouho kritizovány ekologickými hnutími. Demonstranti poškodili předvolební billboard SPRRSČ, který v ulicích měst již několik dní beztrestně propaguje rasistické názory této strany. Navíc bylo vyrabováno řeznictví a výloha České spořitelny. Brožová řekla, že ještě není možné vyčíslit hodnotu škody a uvést počet zničených objektů v Praze. S tím souhlasí i náměstek ředitele městské policie Václav Bláha. Ten potvrdil, že vyjádřit v této chvíli přesný rozsah majetkových škod je nemožné. "Policista může škodu odhadnout, ne však stanovit," řekl Bláha. Poukázal na to, že pro majitele je nyní prioritní obchody zprovoznit a potom oznámit škody pojišťovně.

Českobudějovické listy

11.05.1998

Proti rasismu přišlo protestovat 20 lidí

PRAHA - Asi dvě desítky lidí přišly v sobotu odpoledne k sousoší mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí na pravidelné sobotní shromáždění proti projevům rasismu v české společnosti. Tichá demonstrace se uskutečnila den poté, co v pátek napadlo pět příznivců hnutí skinheads v metru dva Indy a zranilo je.

Boleslavský deník

14.04.1998

Změnu postoje společnosti k rasismu Gál nepozoruje

PRAHA - Sociolog Fedor Gál, jeden z iniciátorů pravidelných demonstrací proti rasismu na pražském Staroměstském náměstí, v sobotu řekl, že sice nepozoruje změnu postoje společnosti k rasismu, ale oceňuje přístup médií, která se podle něho tomuto problému věnují nyní častěji, mluví o něm otevřeněji a hlouběji.

Demonstrace, na níž se odpůrci rasismu scházejí od loňské listopadové vraždy súdánského studenta v Praze každou sobotu, byla v sobotu poznamenána velikonočním víkendem. Účastníci demonstrace vždy zapalují svíčky u pomníku Jana Husa k uctění památky obětí rasistických útoků a pak postojí na schodech vedoucích k soše. Tentokrát však na schodech seděli především zahraniční turisté a na návštěvníky zaplněném náměstí se několik demonstrujících úplně ztrácelo. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva, které monitoruje případy rasové a ideologické nesnášenlivosti uvedl, že v ČR se za 8 let stalo 1293 rasově nebo ideologicky motivovaných skutků a 20 lidí z těchto důvodů zemřelo. Obdobná setkávání, jako je demonstrace na Staroměstském náměstí, mají prý smysl i pro lidi, kteří se jich nezúčastňují, ale vidí je např. v televizi a mohou se přitom zamyslet nad svými předsudky.

Plzeňský deník

14.04.1998

Postoj lidí k rasismu se nemění

Sociolog Fedor Gál oceňuje přístup médií

PRAHA - Sociolog Fedor Gál, jeden z iniciátorů pravidelných demonstrací proti rasismu na pražském Staroměstském náměstí, v sobotu řekl, že sice nepozoruje změnu postoje společnosti k rasismu, ale oceňuje přístup médií, která se podle něj tomuto problému věnují nyní častěji, mluví o něm otevřeněji a hlouběji.

Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva, které monitoruje případy rasové a ideologické nesnášenlivosti, uvedl, že v ČR se za osm let stalo 1293 rasově nebo ideologicky motivovaných skutků a 20 lidí z těchto důvodů zemřelo.

Mladá fronta Dnes

27.04.1998

Demonstranti žádali propuštění tibetského mladého pančenlamy

Vladimír Dušánek

B u b e n e č - Tibetské vlajky v sobotu odpoledne zavlály před velvyslanectvím Čínské lidové republiky. Přibližně šedesát lidí se před ním sešlo, aby protestovalo proti zadržování Gendüna Čhökjiho Ňima, kterého dalajlama jmenoval jedenáctým pančenlamou druhým nejvýznamnějším duchovním představitelem Tibetu. Čínské úřady drží Ňima, kterému bylo v sobotu devět let, na neznámém místě. Demonstranti žádali, aby čínská vláda oznámila, kde dítě žije a v jakém je zdravotním stavu, dále aby umožnila delegaci Evropské unie navštívit ho a aby mladého pančenlamu propustila. Protestní shromáždění , které zorganizovalo Dokumentační středisko pro lidská práva, fotografovali a filmovali tři pracovníci velvyslanectví, avšak petici s šestapadesáti podpisy převzít odmítli, takže ji demonstranti vhodili do poštovní schránky ambasády. "Druhou petici, ve které vládu České republiky žádáme, aby se zasazovala za práva pronásledovaných Tibeťanů a podpořila tibestkou exilovou vládu a dalajlamu, již podepsalo více než šest tisíc lidí," řekl Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. Gendün Čhökji Ňima pochází z pastevecké rodiny a před třemi lety ho dalajlama uznal jako jedenáctého pančenlamu, čímž skončilo šestileté hledání nové inkarnace desátého pančenlamy. Ihned po jeho jmenování byl tehdy šestiletý chlapec společně s rodiči a lidmi podílejícími se na vyhledávání nového pančenlamy zadržen čínskými úřady. Od té doby nejsou o něm ani o místě jeho pobytu žádné spolehlivé zprávy.

Kladno příloha

23.03.1998

Proti rasismu

PRAHA - Více než dvě desítky většinou mladých lidí se v sobotu ve slunečném, ale mrazivém počasí opět sešly na pražském Staroměstském náměstí na tiché demonstraci proti rasismu a xenofobii. Demonstrace se zde konají každý týden od listopadové vraždy súdánského studenta Vysoké školy ekonomické. Z vraždy je obžalován skinhead, nad nímž má být dnes vynesen rozsudek.

Dokumentační středisko pro lidská práva zaznamenalo podle svého aktivisty Stanislava Pence od smrti súdánského studenta 23 rasově nebo ideologicky motivovaných útoků, při nichž řada lidí utrpěla vážná zranění.

Kladno příloha

09.03.1998

Demonstrace u pomníku

PRAHA - Šest desítek především mladých lidí se v sobotu podvečer sešlo na tradiční sobotní tiché demonstraci u pomníku Mistra Jan Husa na Staroměstském náměstí, aby si připomnělo oběti rasismu v České republice. Mezi těmi, kteří vzdor větrnému počasí zapálili u paty sousoší svíčky, nechyběli sociolog Fedor Gál a aktivista Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc.

Někteří z mladých demonstrantů drželi transparenty s hesly "Zastavme šíření rasismu a fašismu", "Německo 30.léta - historie se opakuje?", "Nevolte Sládka/ Parlament bez nácků" a jiná.

Účastníkům demonstrace i kolemjdoucím nabízeli kolportéři nerozřezané archy nultého čísla připravovaného "humanistického multikulturního časopisu" Alien.

Mladá fronta Dnes

20.03.1998

Zpráva o extremismu nikoho příliš nepřekvapila

Ž i d l o c h o v i c e (sh, vdo)-Obsáhlá vládní zpráva o postupu státu v boji s rasismem a xenofobií a sedmnáct opatření, jimiž chce kabinet propříště čelit extremistům, přiměly bojovníky za lidská práva zklamaně svěsit ramena. "Jistě, ta zpráva je o něco podrobnější než ty předchozí, jinak je ale téměř totožná. Nerozebírá ani tak postup státu, spíše jen extremismus jako obecný jev," míní Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva, který se veškerými projevy rasismu už léta intenzivně zabývá. "Navíc jsou tam faktické chyby. Například za projev extremismu označili autoři, když nějaký anarchista někde ukradl televizi! Nomožná se spoléhali na to, že si takhle velký materiál nikdo nepřečte," kritizoval zprávu Penc. O mnoho spokojenější nebyl ani jeden z romských předáků Ondřej Giňa. "Za celých osm let se sice teoreticky proti rasismu udělalo mnoho věcí, ovšem v praxi skoro nic." Ministr Vladimír Mlynář ovšem vzkázal všem kritikům: "Není to zázračný lék na problém rasismu nebo extremismu. Ten se ze dne na den vyřešit nedá." Nejvíce úkolů dostal ministr školství: mnohé se ovšem podobají těm, které tomuto resortu přiklepl ještě kabinet Václava Klause, když před půl rokem přijal zprávu o situaci v romské komunitě. "Pokud ta zpráva má být komplexní, má odpovídat sou' casné situaci, musí se tam některé body opakovat," uvedl ministr Mlynář. Jediné opatření, které kabinet neschválil, původně pověřovalo Bezpečnostní informační službu, aby sledovala extremistické aktivity skupin registrovaných ministerstvem vnitra. "Dospěli jsme k názoru, že by tento bod mohl být vnímán jako snaha sledovat politické strany. To sice tajná služba ze zákona nesmí, ale obávali jsme se, aby si to tak poslanci či veřejnost nevysvětlili," řekl ministr Vladimír Mlynář. BOJ S EXTREMISMEM: ÚKOLY, KTERÉ SI VLÁDA DALA - každý rok do konce března vypracovat zprávu o dodržování lidských práv - monitorovat všechny oficiální tiskoviny, zda neobsahují rasistické články - zařadit extremismus do učebních osnov policejních škol, aby se budoucí policisté naučili zasahovat proti rasismu a xenofobii - dávat dětem ve školách co nejvíce informací o jiných etnických skupinách - zajistit školení pro učitele, aby zvládli výuku dětí z odlišného kulturního prostředí a uměli zasahovat proti rasově motivovaným konfliktům ve třídách

Mladá fronta Dnes

20.03.1998

Vláda chce více výchovy proti rasismu

Ž i d l o c h o v i c e (sh, vdo) - Všechny povolené tuzemské tiskoviny začnou brzy kontrolovat úředníci z ministerstev vnitra a kultury. Budou zkoumat, zda v nich nejsou extremisticky laděné články. Rozhodla o tom včera Tošovského vláda. Celkem sedmnáct opatření, která kabinet přijal, by do budoucna mělo být zbraní proti rasismu a xenofobii. Na první místo ministři postavili takovou školní výchovu, která by všechny naučila znát jiné národnosti a uvažovat o nich bez předsudků. Každý rok by vláda měla též předložit zprávu o stavu lidských práv. Ty, kteří bojují proti všem projevům extremismu, však přijetí opatření a rozsáhlého materiálu o postupu státu v boji s rasismem nijak neuspokojilo. "V podstatě tam až na výjimky není nic, co by už nebylo v některé starší zprávě. Konečně vláda už přijala alespoň čtyři velké zprávy o rasismu a dopad na praxi je stále mizivý," míní Stanislav Penc ze Dokumentačního střediska pro lidská práva. "Dokud policie a státní zastupitelství nepřitvrdí a nevyhodí ty, co rasismus kryjí, nic se nezmění," míní. Náměstek ministra vnitra Vojtěch Sedláček, který na zprávě pracoval, Pencovu kritiku odmítá. "Je velmi jednoduché svalovat dnešní situaci na domnělou liknavost policistů. Ovšem soužití menšiny a většiny neurovnají žádné represe. Mnohem důležitější je přece výchova a vzdělávání, a o tom ta zpráva je," řekl Sedláček. Romský předák z Rokycan Ondřej Giňa však zůstává skeptický: "Připadá mi to spíš jako snaha ukázat cizině, že se tu s rasismem bojuje. Jsem zvědav, zda se něco skutečně odrazí v praxi," podotkl Giňa.

Mladá fronta Dnes

04.03.1998

Rasismus je dítětem vštěpovaných předsudků a vlastních komplexů

SIMONA HOLECOVÁ

P r a h a - Vystopovat okamžik, kdy se v lidech zrodí rasová či národnostní nenávist, je zřejmě nemožné. Psychologové i bojovníci za lidská práva tvrdí, že hlavní roli hrají odmalička vštěpované předsudky a vlastní mindráky a vedle toho figurují každodenní drobné události. K pocitu nevraživosti pak stačí třeba hlučné chování skupinky cizinců. "Rasismus a xenofobie mají hluboké kořeny. Instinktivně se domnívám, že v tom jsou snad ještě i zbytky jakéhosi prastarého primitivního chování. Ten, kdo je jiný, prostě do ‚smečky‚ nepatří, je to konkurence v našem teritoriu," domnívá se psycholog a soudní znalec Karel Humhal. Připomněl přitom okamžiky, kdy se dělila federace: téměř v každém člověku se nečekaně ozvaly pocity příslušnosti k určitému národu a zároveň nesnášenlivost k druhému. "Rozumové myšlení šlo stranou. I lidé, kteří si o sobě mysleli, že něčeho takového nejsou schopni, najednou freneticky pokřikovali s davem." Avšak svalovat vinu na vrozené geny Humhal i další odmítají. "Nejsilnější roli v tomto hraje jistě rodina a výchova dítěte vůbec," tvrdí psychiatr Linky bezpečí Petr Pöthe. "Rodiče před dětmi neopatrně řeknou na adresu třeba romských sousedů: Ti Cikáni jsou ale zloději. Dítě ovšem nepochopí, že tím rodiče myslí konkrétní osoby, a vztáhne toto označení na celou skupinu." Stejně jako házet lidi do jednoho pytle je podle Pötheho chyba mluvit o romské kriminalitě. "O bílé kriminalitě se také nemluví. Je to stejný nesmysl, jako když v Německu vyvěsí na obchod: Češi, nekrást. Každého Čecha to popudí a řekne si, já přece nekradu. Neuvědomí si, že sám stejně přemýšlí o Ukrajincích, Vietnamcích, Romech." To, co dítě vnímá v rodině, pak ještě utvrdí vlastní zkušenosti získané pospojováním jinak bezvýznamných epizod."Ptali jsme se lidí, kdy v nich mohou osoby s odlišnou barvou pleti či jiné národnosti vzbudit pocity nesnášenlivosti. Část připustila, že je zle podráždí i pouhé nevhodné chování cizinců v tramvaji či autobuse," uvedl sociolog Ján Mišovič z Institutu pro výzkum veřejného mínění. U dalších dotázaných vyvolávají nevraživost sdělovací prostředky, které informují o případech, kdy pachateli byli právě třeba Romové. Jen nepatrný zlomek uvedl, že jejich averze vznikla v zaměstnání. "V tom je právě ta svízel," míní tajemník Romského demokratického kongresu a člen Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity Ivan Veselý. "Člověk už je od dětství v něčem vychováván, a tak další zážitky, nad kterými by se jinak usmál, jsou pro něj přiléváním oleje do ohně. Rasismus je vlastně o vžitých předsudcích." Podobný názor sdílí také bojovník za lidská práva Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. "Předsudky a nevyřešený vztah sám k sobě. Lidé prostě často svádějí problém, který mají sami, na někoho jiného. Aby se toho člověk zbavil, musí se nejprve vyrovnat sám se sebou," je přesvědčen Penc.

Lidové noviny

16.03.1998

Tři měsíce po vraždě...

PRAHA - Ani přitvrzení při trestání rasově motivovaných násilností, které slibovali politici po loňské vraždě súdánského studenta na pražských vysokoškolských kolejích, rasovou nesnášenlivost v zemi nezmírnilo. Ačkoli v polovině února došlo k další rasově motivované vraždě, vláda ani parlament zatím žádné návrhy řešení problému neprojednaly. Za tři měsíce od vraždy súdánského studenta se rasově motivované útoky počítají na desítky. V Krnově zapálili skinheadi romský byt a těžce zranili jeho obyvatelku, zápalná láhev ohrozila bezpečnost romských obyvatel v Orlové na Karvinsku a ve Vrchlabí měli tři mladíci hodit do Labe šestadvacetiletou romskou ženu, která utonula. Podle Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva byla tato žena již dvacátou obětí českých skinů. K vzestupu rasového násilí však někdy přispívají i sami Romové. Dokladem toho je i nedávný romský útok na strážníky na Teplicku či na policisty v Moravské Třebové. Policie i justice se v poslední době snaží u podobných případů po stupovat přísněji, několikrát však musela se stížností pro porušení zákona vstoupit do řízení i ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová. Teprve po jejím zásahu byli nedávno odsouzeni dva původně osvobození mladíci, kteří vyhrožovali romským dětem vyhozením z vlaku. Na popud ministryně se také vrátí k novému projednání přes čtyři roky starý případ píseckého pogromu, při němž utonul romský mladík Tibor Danihel. Stoupající křivku rasového násilí v ČR citlivě vnímá i zahraničí. Prezident Václav Havel před několika dny varoval, že projevy rasismu mohou ohrozit jednání o vstupu České republiky do NATO a Evropské unie.

Lidové noviny

07.03.1998

První pražská domobrana si už začala rozdělovat rajony

Kriminalitou sužovaní obyvatelé Nuslí mají pocit, že pro jejich bezpečí policie nic nedělá. Proto se rozhodli jednat.

Vladimír Ševela

Občanské sdružení Bezpečné Nusle se podle svých zakladatelů nechce stát kladivem na Romy. Má spadeno na pachatele drobné kriminality, kteří v míře vyšší, než je obvyklé, ztrpčují život obyvatelům této svérázné části hlavního města. Už jdou, to je ta hlídka, referoval starší muž své manželce, když na rohu náměstí Bratří Synků v pražských Nuslích minuli na první pohled poněkud nesourodou dvojici. Prošedivělý elegán s pestrobarevnou kravatou, hráč na lesní roh Rudolf Mazač se s o čtvrtstoletí mladším sousedem Václavem Kramlem, dlouhovlasým a sportovně oděným zaměstnancem kurýrní služby, vydali na jakousi zkušební pochůzku ulicemi. Ve středu vpodvečer, krátce před šestou, bylo v srdci proslulé pražské čtvrti rušno. Kolem blikajících heren, kterých je tu úctyhodná koncentrace, se začínaly míhat první stíny hazardních hráčů, konzervativněji založení občané ve spěchu zařizovali poslední nákupy, prodavači počítali denní tržbu a s každým novým příchozím nervózně trhali hlavou směrem ke vchodu. Nuselský šerif neboli zakladatel iniciativy Bezpečné Nusle Mazač s pomocníkem Kramlem se na zdejší hlavní třídě zastavili v obchodě s luxusní obuví a oblečením. Snažili se povzbudit zdeptanou vedoucí, jejíž prodejna byla nedávno několikrát vykradena. Už aby vás konečně začalo chodit víc. Když jsem v práci, celá se třesu. Minule mi tady přímo před očima strhli bundu a utekli s ní, upírá prodavačka oči na výlohu, stále jen provizorně spravenou po rozbití při posledním vloupání. Na dnešní schůzi si rozdělíme rajony a spustíme to co nevidět, madam, slibuje velitel nuselské domobrany . Pak s kolegou stoupá kolem radnice k místní sokolovně, kde co nevidět začne schůzka patnácti statečných. Nusle připomínají New York Na Nusle už padla tma a v ulicích se zatím formují úplně jiné hlídky. Skupinky teenagerů s neklidně těkajícími pohledy postávají na nárožích nebo posedávají na zastávkách, tramvaje si však nechávají ujíždět. Pražské Nusle svými kontrasty trochu připomínají některé čtvrti New Yorku. Z celkem výstavní osvětlené ulice lemované renovovanými měšťanskými domy stačí zahnout za roh a máte dojem, že jste se ocitli o celé kilometry dál na nějakém podřadném předměstí tma, slepá okna chátrajících budov, začouzené špeluňky, ve dvou sousedních ulicích tři zastavárny fungující čtyřiadvacet hodin denně. Pak narazíte na skupinku výrostků v baseballových čepicích. Jsou to ti, které už jste asi dvakrát potkali. S nijak neskrývaným zájmem nahlížejí do zaparkovaných aut, jednomu z nich čouhá z kapsy baterka. Policie se směje Okna pracovny starosty Klausnera na radnici v nedaleké Táborské ulici jsou už několik hodin temná, ale v přízemí, ve strážnici Městské policie, se svítí. Panuje tam dobrá nálada, je slyšet smích. Ten ale utne, když dovnitř vkráčí vetřelec. Nebudu vám odpovídat, protože byste mě vytrhl z konceptu, odráží muž v uniformě otázku, proč člověk za dvě hodiny bloumání po čtvrti neblaze proslavené pouliční kriminalitou nepotká na ulici ani jediného policistu. V kontextu nuselské reality to zas není tolik k smíchu. Jen o několik vchodů dál světélkuje noční podnik. Celou noc je před ním na chodníku pozdvižení. Opilci řvou a kopou do aut, a vedle na rohu se prodávají drogy. Ještě jsem tam neviděla projít policajta. Asi je to všechno nějak propojený, uvažuje žena bydlící v domě na protější straně ulice. Pak ať se ni kdo nediví, že vzniká domobrana. Za Nusle bezpečnější V sokolovně na kopečku nad náměstím Pařížské komuny se ve středu večer v síle čtrnácti mužů a jedné dámy schází občanské sdružení Bezpečné Nusle. Jelikož příslušné státní orgány nejsou schopny zaručit občanům potřebnou ochranu a ochranu jejich majetku, bude sdružení organizovat dobrovolné hlídky. Hlídky, které mají být vyzbrojeny mobilními telefony, fotoaparáty a zařízením na elektrošoky, určeným k sebeobraně, budou především působit preventivně, to znamená zabraňovat kriminálním činům, ale i vandalismu atd., píše se v informačním letáku iniciativy, který dál informuje o tom, že její členové se budou při pochůzkách snažit zadržet pachatele trestných činů a okamžitě přivolat policii. Tato činnost je absolutně v souladu se zákony, je dokonce občanskou povinností poskytnout spoluobčanům pomoc nebo zabránit jakémukoliv trestnému činu, zdůrazňuje se ve zprávě. Vrátíme jim ten stres Sdružení založil světoběžník Rudolf Mazač poté, co se po polistopadovém návratu do rodných Nuslí stal devětkrát obětí trestného činu. Nechtěl jsem jenom u piva nadávat na to, že stát ani město nejsou schopny postarat se o mou bezpečnost, tak jsem se s několika dalšími stejně smýšlejícími rozhodl, že si pomůžeme sami, vysvětluje hudebník, který se od roku 1965 živil hudbou v Polsku, Jugoslávii, Itálii, USA a Německu. Mazačovi několikrát vykradli auto, přišel o peněženku v tramvaji. Tou poslední kapkou v poháru jeho trpělivosti bylo, když se mu vloupali do bytu. Policie si to vždy zapsala, ale dál se nic nedělo. Několikrát se mnou jednali vyloženě arogantně, stěžuje si. Bylo by nešťastné se domnívat, že jsme nějaké kladivo na Cikány. Jestli v naší síti na nepoctivce uvízne černý nebo bílý, to pro mě není téma. Ostatně ti dva chlapíci, kteří u mě doma kradli, byli bílí, soused je viděl utíkat, podotýká Mazač. Chytání zločinců je podle něj ale až krajní možností. Především jim chceme dát pocítit ten stres, který jsme zatím pociťovali v Nuslích my. Chceme, aby věděli, že je neustále sledují desítky párů očí. Jsou to zbabělci. Často stačí jedno cvaknutí fotoaparátu a utečou, věří si. Domobrana? Domovaobrana! Ti novináři jsou snad zkorumpovaný. Vždyť oni dávají těm zločincům trumfy do rukou, rozhořčuje se jeden starší člen sdružení na schůzi v sokolovně. Prvním bodem programu je totiž analýza pořadu, který den předtím o nuselské domobraně vysílala TV Nova. Důchodci se nelíbilo, že redaktoři upozornili na několik právních zádrhelů. Například uveřejňování fotografií pachatelů přistižených při činu zákon nepovoluje. Rudolf Mazač se několik nespokojených kolegů snaží utišit slovy mohlo to být horší . Po kritice médií následuje výměna informací o kriminálních činech, o kterých členové sdružení v posledním týdnu slyšeli. Mluví se hlavně o cikánské kriminalitě . Některým diskutérům stoupá tlak. Pánové, já jich mám na kontě čtrnáct, prohlásí po chvíli urostlý muž sedící u okna. Hlavy se otáčejí k němu. A nebudete mi věřit, všichni byli bílí, říká muž, který podle vlastních slov během posledních let dokázal přispět k dopadení úctyhodného počtu lapků. Emoce se zklidňují, na řadu přicházejí konkrétní problémy. Řeší se, kde vlastně bude kancelář, jejíž bezplatný pronájem nabídla radnice. A hned potom to hlavní: Kdo je kde ochoten nasadit své síly. Kolem stolu obíhá papír. Do kolonky rajony se zapíše asi jen sedm mužů, ostatní se ještě nerozhodli nebo by své místo raději viděli v kanceláři. Já si myslím, že hlídkovat na druhém konci čtvrti, v cizí ulici, je nesmysl, namítá jeden z účastníků. Měli bychom hlídat tam, kde to každý nejlíp zná a kde vám přijde v nouzi na pomoc soused. Já bych tomu říkal spíš domovaobrana. Nikdo neprotestuje. Vypadá to, že i zde mlčení znamená souhlas. Kupodivu, nikdo se příliš nezabývá tím, že z třiceti lidí, kteří se dnes ke sdružení hlásí, dnes přišla sotva polovina. Policie se diví Na jednom z předchozích setkání sdružení promluvil také policejní ředitel pro Prahu 4 Petr Novotný a několik jeho kolegů. Bylo zřejmé, že nadšením nad vznikem iniciativy příliš nesrší. Mimo jiné proto, že jim její založení ukázalo, že v jejich práci možná budou nějaké rezervy. Podplukovník Novotný upozornil členy sdružení na právní rizika. Budou-li příliš horliví, mohou se sami dopustit trestných činů - například omezování osobní svobody nebo třeba ublížení na zdraví. Když jeden z nás prohlásil, že samozřejmě chceme s policií spolupracovat a zeptal se, jestli by nám nemohli doporučit místa, na která bychom se měli zaměřit - vždyť policie očividně nemůže stihnout všechno - neodpověděli a jeden z policistů jen ironicky poznamenal cosi o tom, že asi neznáme vlastní čtvrť, vzpomíná naštvaně Mazačův soused Václav Kraml, který do sdružení vstoupil právě kvůli laxnímu přístupu policie k jejím povinnostem. Jestli se ani teď nic nezmění, tak s

asi odstěhuju jinam. On a další členové iniciativy se dohodli, že budou v konkrétních případech porušení zákona sledovat a dokumentovat činnost policie a při neplnění jejích povinností požadovat potrestání odpovědných policistů a úředníků. Ti lidé nemají pravdu, tvrdí policejní ředitel z Prahy 4 Petr Novotný. Vítám, že se zajímají o veřejné dění, ale nemohu souhlasit s tím, že by policie neplnila své povinnosti. Že jste večer na ulici nepotkal ani jednoho policistu? Zřejmě zrovna pracovali tam, kde to bylo víc potřeba, vysvětluje podplukovník. Starosta Prahy 4 Zdeněk Klausner prohlašuje, že domobranu bez spolupráce s policií odmítá a zakladatele iniciativy vyzval také k tomu, aby po dalších členech požadoval výpis z trestního rejstříku. Rudolf Mazač to však nepovažuje za nutné: To by byla nadbytečná administrativa, která by lidi odradila. Mně stačí, když se jim podívám do očí. Klausner ale přesto slíbil, že sdružení poskytne kancelář v některé z obecních budov. Nyní se jedná o prostorách, které má brzy opustit nepřizpůsobivá rodina. Té správce domu shání bydlení za Prahou. Prý čistou shodou okolností je tato rodina romská. Zřejmě se dokonale naplní litera proslulého článku z lokálního časopisu Tučňák, v němž Klausner propagoval stěhování nepřizpůsobivých mimo město. Pro sdružení, které se chce vystříhat byť jen podezření z náznaku rasismu, tak trochu medvědí služba.Zoufalství nuselských občanů vystavených netrestané kriminalitě je pochopitelné, ale před zakládáním různých typů domobran varují nejen mnozí právníci. Pokud někdo bere spravedlnost do svých rukou, je to vždy zneužitelné. Existuje nebezpečí, že si ti lidé budou někým vyřizovat osobní účty, varuje Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. Rudolf Mazač ale nesouhlasně kroutí hlavou: My přece chceme právě předejít tomu, aby spravedlnost do svých rukou nebrali krvežízniví Jánošíci, kteří pak někoho umlátí baseballovou pálkou.

Lidové noviny

02.03.1998

Politici se po sobotním útoku Romů obávají rasových bouří

PRAHA - Sobotní incident v Moravské Třebové, při němž skupina několika desítek Romů zaútočila na čtveřici policistů a způsobila jim četná zranění, je podle politiků jednou z posledních kapek: po ní může pohár rasové tolerance definitivně přetéci. Politici již otevřeně přiznávají, že zemi hrozí rasové bouře. Obávám se, že to je reálná hrozba. Naakumulovaná síla rasové nenávisti začíná dosahovat neúnosnosti, míní místopředseda Unie svobody a sociolog Petr Matějů. Vločkou, která utrhne lavinu, se prý může stát jeden kontroverzní výrok soudu v rasově motivované kauze. Je to na spadnutí, stačí, aby se do čela Romů postavil militantní vůdce a máme tu rasové bouře, souhlasí poslanec ČSSD Pavel Dostál. O vážnosti situace prý svědčí výrok místopředsedy Romské občanské iniciativy Ivana Veselého, že nezbude, než věc řešit s kalašnikovem v ruce. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva nicméně upozorňuje, že statistiky eskalaci rasového násilí nepotvrzují. Zatímco v roce 1996 zaznamenalo středisko 354 případů tohoto druhu, loni jen 150 a letos zatím 30. Osobně žádnou rasovou válku nečekám, tvrdí Penc.

Kutnohorské noviny

02.02.1998

U Husova pomníku na Staroměstském náměstí byla opět další protirasistická demonstrace

Praha - Zhruba čtyři desítky většinou mladých lidí se v sobotu navzdory mrazivému počasí opět sešly na pražském Staroměstském náměstí na již dvanácté tiché demonstraci proti rasismu a xenofobii.

Demonstrace se zde konají od vraždy súdánského studenta Vysoké školy ekonomické, kterého loni z rasistických důvodů ubodal skinhead. Účastníci sobotníhotichého shromáždění spolu s iniciátorem těchto setkání Fedorem Gálem zapálili svíčky k uctění památky obětí rasistických útoků.

Penc připomněl, že pět dní po vraždě súdánského studenta přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky usnesení odsuzující vzrůstající xenofobii a rasismus v ČR a požadující od vlády předložení zprávy o postihu pachatelů takto motivovaných skutků. Ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti mělo na základě tohoto usnesení předložit zprávu vládě do konce roku a vláda měla o jejím projednání předložit zprávu sněmovně do 20. ledna 1998. "Nic takového se ovšem nestalo," konstatoval Penc.

Obdobně jako na Staroměstském náměstí se i na jiných náměstích v různých českých městech scházejí mladí lidé k tiché vzpomínce na oběti rasového nebo ideologického násilí a na protest proti tomuto jevu. V České Lípě a v Praze byli demonstranti v minulosti napadeni fašizujícími skinheady. Za spáchání pražského útoku je trestně stíhán jeden z 15 známých pachatelů a to zřejmě jen proto, že se již v minulosti dopustil násilí s rasovým podtextem. Za útok v České Lípě není stíhán nikdo, uvedl Penc.

Boleslavský deník

02.02.1998

Na Staroměstském náměstí opět hořely svíčky

Demonstrace se konají od vraždy súdánského studenta, kterého ubodal skinhead

PRAHA - Zhruba čtyři desítky většinou mladých lidí se v sobotu navzdory mrazivému počasí opět sešly na pražském Staroměstském náměstí na již dvanácté tiché demonstraci proti rasismu a xenofobii.

Demonstrace se zde konají od vraždy súdánského studenta Vysoké školy ekonomické, kterého loni z rasistických důvodů ubodal skinhead. Účastníci tichého shromáždění spolu s iniciátorem těchto setkání Fedorem Gálem zapálili svíčky k uctění památky obětí rasistických útoků.

Stanislav Penc řekl, že dokumentační středisko pro lidská práva zaznamenalo od smrti studenta 23 rasově nebo ideologicky motivovaných útoků, při kterých řada lidí utrpěla vážná zranění. Nejzávažnějším útokem bylo vhození zápalné lahve do bytu romské rodiny v Krnově. Při následném požáru byla těžce zraněna jedna žena. Penc připomněl, že pět dní po vraždě sudánského studenta přijala Poslanecká sněmovna parlamentu ČR usnesení odsuzující vzrůstající xenofobii a rasismus v ČR a požadující od vlády předložení zprávy o postihu pachatelů takto motivovaných skutků. Ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti mělo na základě tohoto usnesení předložit zprávu vládě do konce roku a vláda měla o jejím projednání předložit sněmovně do 20. ledna 1998. "Nic takového se ovšem nestalo," konstatoval Penc.

Právo

19.02.1998

Muži, kteří utopili Romku, mají být obžalováni z vraždy

Vladislav Prouza

Tři muži ve věku od 23 do 24 let z Vrchlabí, Špindlerova Mlýna a Hostinného, kteří jsou podezřelí, že v neděli před půlnocí v centru Vrchlabí hodili do Labe a tím usmrtili 26letou Romku Helenu Bihariovou, matku šesti dětí z Vrchlabí, budou pravděpodobně obviněni z trestného činu vraždy s možným rasovým podtextem, kde je možné uložit výjimečný trest.

Právu to řekl ředitel královéhradeckého Krajského úřadu vyšetřování plukovník JUDr. Miloš Kříž.

Trojici, která zatím čelí obvinění z trestného činu ublížení na zdraví s následkem smrti, vzal ve středu Okresní soud v Trutnově do vazby. Právu to týž den sdělila soudkyně Stanislava Suchánková.

Příslušnost obviněných ke hnutí skinheads je podle Kříže, stejně jako rasová motivace tohoto činu, předmětem dalšího dokazování. Policie však nevylučuje, že důvodem brutálního útoku na mladou Romku, kterou mladíci do rozvodněné řeky po předchozím fyzickém napadení hodili zřejmě v bezvědomí, mohla být jak rasová nesnášenlivost, tak i loupež. "Dosavadní poznatky naznačují, že šlo kromě rasově motivovaného trestného činu i o snahu získat majetkový prospěch," konstatoval ve středu na tiskové konferenci v Trutnově vyšetřovatel případu kapitán Leoš Dvořák.

Aktivista Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc na včerejší tiskové konferenci podle ČTK řekl, že alespoň dva z obviněných jsou prý propojeni s hlavními organizátory skinheadského fašistického hnutí v České republice.

Jeden z nich se podle Pence 7. ledna 1996 podílel na útoku proti osmnáctiletému Romovi, který byl měsíc hospitalizován; o druhém se hovoří v časopise Nová krev, propagujícím fašismus.

Romové jsou zděšeni

Jeden z vrchlabských Romů Právu řekl, že smrt mohla mít souvislost s trestnou činností mrtvé Romky, za kterou byla naposledy stíhána v roce 1996. "Jde o hroznou tragédii. Zdejší Romové jsou zděšeni. Dokonce začali doprovázet děti do školy. Tohle se tady nikdy nedělo. Se skiny to tady bylo zatím v pohodě. Snad jenom nějaká ta hloupá hospodská rvačka. Helenu jsem znal, byla docela fajn holka. Je ale možné, že dlužila nebo ukradla peníze," dodal Rom s tím, že pohledná kapsářka Helena spolu se svými dvěma sestrami nebyla ve vrchlabských restauracích zrovna vítaným hostem. "Tyhle tři holky byly vždy postrach místních hospod, protože kam přišly, tam někoho obraly," sdělila majitelka jedné restaurace ve Vrchlabí. "Jela v různých věcech. Ale to však nijak neoslabuje skutečnost, že její smrt je zavrženíhodný čin, který musí být důsledně vyšetřen a potrestán, ať se jedná o kohokoli," konstatoval vrchlabský místostarosta Josef Pištora (nezávislý).

Podle zjištění Práva olašskou Romku z Podhůří u Vrchlabí mladíci nejprve vulgárně uráželi, načež ji surově zbili a nakonec hodili do Labe, kde se ji s nasazením života marně pokusila zachránit kolemjdoucí místní novinářka Eliška Pilařová (48). Tu má dnes ve vrchlabské nemocnici navštívit ministr Vladimír Mlynář.

Pachatelé, které policisté zadrželi necelý den po hrůzném činu, se k činu doznali. "Jsem u policie dost dlouho, přesto mne způsob, jak obvinění vypovídali, šokoval," podotkl východočeský policejní ředitel plukovník JUDr. František Florián. "Z jejich výpovědí vyplývala neúcta k životu a člověku," řekl šéf východočeských vyšetřovatelů Kříž.

Policie stejně jako místostarosta Pištora i zdejší Romové nepředpokládají, že by smrt Bihariové mohla způsobit rasové nepokoje. "Policie spoléhá na to, že za přispění místní samosprávy nedojde k ničemu, kde bychom museli použít síly," řekl Florián s tím, že policisté budou ve střehu až do pohřbu oběti. Ten by se měl podle informace Práva odehrát v Opavě, odkud mrtvá žena pochází.

Buzková: Zabití Romky je hanebné a odporné

Za hanebný a odporný čin označila zabití mladé Romky ve Vrchlabí na tiskové konferenci v Brně ve středu místopředsedkyně ČSSD a poslankyně Parlamentu Petra Buzková. Ministr vnitra Cyril Svoboda (KDU-ČSL) ocenil práci policie. Ta má podle jeho slov jasný pokyn, aby v případě rasově motivovaných činů postupovala rychle a rezolutně, avšak v souladu se zákonem. Jak dále Svoboda uvedl, je zapotřebí, aby soudci nejen u podobných činů využívali i horní hranice trestních sazeb. "Autorita práva je věc, kterou je třeba v této republice podpořit," vysvětlil novinářům v přestávce jednání vlády. "Ten čin je mimořádně nebezpečný, protože se bohužel potvrdilo, že ti lidé nejednali v afektu, ale že je to jejich cíl," řekl ve středu Právu náměstek ministra vnitra Vojtěch Sedláček, který už v úterý navštívil Vrchlabí. (hou, zl)

Mladá fronta Dnes

19.02.1998

Bojovníky za lidská práva i Romy samé rozhořčila netečnost politiků

P r a h a (sh) - Když v ranních hodinách listopadové neděle loňského roku zemřel pro barvu své kůže súdánský student, zvedla se vlna odporu k rasismu. Už v pondělí pak řada politických špiček provolávala na pražské protirasistické demonstraci plamenná hesla odsuzující rasismus a vyzývající k boji s ním. Téměř přesně o dva měsíce později svrhává trojice mladých mužů, s velkou pravděpodobností skinheadů, do řeky omráčenou mladou Romku, která v ledových vodách Labe umírá. Po její smrti však panuje ticho: politici nesvolávají žádné demonstrace, až na výjimky tragickou smrt Romky nekomentují, spíše než o rasismu se hovoří o chvályhodné statečnosti druhé ženy, která se snažila oběť z labských vln vytáhnout. Bojovníci za lidská práva i sami Romové jsou netečností politiků nepříjemně rozladěni. Opakují otázku, kterou si pokládali již v listopadu: Kdyby nešlo o cizince, ale o českého Roma, strhla by se stejná politická show? Odpověď nabízí tento případ: Zřejmě ne. "Je to pořád stejné. Nic se v boji s rasismem nezměnilo. Tato žena byla již dvacátou obětí," rozhořčeně tvrdí Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. Servítky si nebere ani známý romský předák Ondřej Giňa. "Zdá se mi, že je tady snaha zahrát celou tu situace do autu. Aby se problém rasového násilí opět nezvedl a spolu s ním i vlna emigrace Romů. Všechno je zamlžené, tutlá se to, přitom rasový podtext je zde zřejmý," argumentuje Giňa v narážce na skutečnost, že žena zemřela v neděli, ale lidé se o případu dozvěděli až v úterý odpoledne. "Tato záležitost je asi poslední, co můžeme snést," varuje Giňa.

Mladá fronta Dnes

10.02.1998

Útočníci jsou čím dál brutálnější a mladší, míní znalci i policisté

P r a h a - Nevládní organizace, které se zabývají rasismem, stejně jako policisté tvrdí, že rasových útoků neustále přibývá. Primát v jejich počtu si přitom nadále drží hlavní město. Přitom loni soudy v metropoli vynesly rozsudek za trestné činy spáchané z rasových a národnostních pohnutek jen nad sedmi lidmi. "Útoků nejenže stále přibývá, ale jsou daleko více brutální než dříve a útočníci jsou čím dál mladší. Většinou jsou to mladíci ve věku patnáct a šestnáct let," řekl pracovník protiextremistického oddělení policie, který však kvůli svému profesnímu zaměření nechtěl uvést své jméno. "Odhaduji, že jen desetina útočníků skončí před soudem a ti zpravidla dostanou jen podmíněné tresty. U většiny z nich to potom vyvolává pocit beztrestnosti, což je velmi nebezpečné," řekl Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. Tato organizace zaznamenala od roku 1990 v republice přes dvanáct set rasově a ideově motivovaných činů. Jen v hlavním městě se jich stalo tři sta pět. Tato čísla považuje za reálná i policie. Posledním případem rasového násilí v metropoli je útok na ženu mongolské národnosti, který se stal koncem ledna v Ďáblickém háji v osmé městské části. Čtyřicetiletou Cecegmu Plesnikovou, která v Čechách žije již šestnáctý rok, za bílého dne napadl zatím neznámý muž, když venčila psa. "Říkal mi, co tady dělám a ať se naučím pořádně česky. Pak mi dal facku a zkroutil mi ruku. Nakonec do mě začali kopat," uvedla postižená. "Ženu jsme vyslechli, ale útočníka nám popsala velmi nejasně. Po pachateli pátráme, ale jeho totožnost zatím neznáme," uvedl včera zástupce ředitele policie Prahy 8 Jiří Neuwirt. Muži podle něj hrozí trest až tři roky vězení. Z celkového počtu více než tří set registrovaných projevů rasové nesnášenlivosti bylo dvě stě dvacet osm násilných, devětapadesátkrát dokonce útočník použil zbraň. "Zbytek případů bylo nenásilných. Většinou šlo o vyhrožování nebo propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod lidí," vysvětlil Penc.

Českobudějovické listy

19.02.1998

Skinheadi budou patrně obviněni z vraždy

Tři příznivce hnutí skinheads, kteří měli v neděli ve Vrchlabí na Trutnovsku způsobit smrt šestadvacetileté Romky, vzal včera trutnovský okresní soud do vazby.

Vyšetřovatel obvinil muže z trestného činu ublížení na zdraví s rasovým podtextem, ale podle východočeského krajského úřadu vyšetřování bude čin zřejmě překvalifikován na trestný čin rasově motivované vraždy. Obviněným by v takovém případě hrozily až výjimečné tresty odnětí svobody.

Překvalifikování obvinění na trestný čin vraždy podporuje Český helsinský výbor. Důsledný trestní postih by měl podle jeho členů potrestat stoupence hnutí skinheads za jejich soustavnou nebezpečnou činnost. Výbor zároveň žádá vládu, aby přijala účinná opatření k zajištění bezpečnosti a zabránila rasově motivovanému násilí.

Útok příznivců hnutí skinheads odsoudil i ministr vnitra Cyril Svoboda. Ocenil, že byli dopadeni a zadrženi všichni tři podezřelí, a vyjádřil naději, že případ bude rychle prošetřen. "Je to odsouzeníhodný čin a myslím si, že policie se činila profesionálně a dobře, a obzvláště chci ocenit znovu statečnost redaktorky Českého rozhlasu, která se zachovala tak, jak by se zachoval málokdo v této republice," řekl ministr. Podle Svobody má policie jasný pokyn, aby v případě rasově motivovaných činů postupovala rychle, rezolutně, ale v souladu se zákonem. Domnívá se proto, že není třeba uvažovat o nějakých dalších speciálních krocích.

Policie ve Vrchlabí nepřijala v souvislosti se smrtí romské ženy žádná mimořádná opatření. Dosavadní situace ve městě totiž podle policie nenasvědčuje tomu, že by se schylovalo k situaci, při níž by musela být použita síla.

Odpovědní činitelé státní správy, kteří hlásají vůli zabývat se rasisticky motivovanou trestnou činností a čelit jí, by měli zvážit možnost propustit z řad policie včetně vrcholných míst ty, kteří tolerují rasové násilí, nebo je nejsou schopni rozpoznat, prohlásil aktivista Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc.

V ČR působí 35 protirasistických organizací; jde o nadace a státní i nestátní organizace se sídlem většinou v Praze, ale také Brně, Ústí nad Labem, Přerově i jinde. Mezi nejznámější patří patrně Amnesty International, Český helsinský výbor nebo Hnutí občanské solidarity a tolerance.

Kladno příloha

05.01.1998

Pokojné demonstrace pokračují

PRAHA - Několik desítek lidí všech věkových skupin přišlo dnes, poprvé v novém roce, na v pořadí již osmou protirasistickou demonstraci se svíčkami na Staroměstském náměstí v Praze. Tichá demonstrace se koná pravidelně od zavraždění súdánského studenta začátkem listopadu. Poklidného manifestu se zúčastnil vedle organizátorů sociologa Fedora Gála a Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva i novinář a donedávna člen vládní rady pro národnosti Petr Uhl. Ten před novináři zdůraznil, že nejen státní orgány, které rasovou diskriminaci potírají pomocí zákonů, ale především lidé sami v sobě by měli překonat rasové předsudky. Po zhruba půl hodině se demonstranti začali rozcházet. Sobotní protest byl oproti některým minulým tichý, tak jak byl původně zamýšlen. Podnětem k opakovaným protirasistickým setkáním u Husova pomníku se stala vražda súdánského studenta Vysoké školy ekonomické, kterého měl zřejmě z rasových důvodů ubodat stoupenec hnutí skinheads.

Severočeské noviny

05.01.1998

Na Staroměstské náměstí přišlo - několik desítek demonstrantů

PRAHA - Několik desítek lidí všech věkových skupin přišlo v sobotu, poprvé v novém roce, na v pořadí již osmou protirasistickou demonstraci se svíčkami na Staroměstském náměstí v Praze. Tichá demonstrace se koná pravidelně od zavraždění súdánského studenta začátkem listopadu. Poklidného manifestu se zúčastnil vedle organizátorů sociologa Fedora Gála a Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva i novinář a donedávna člen vládní rady pro národnosti Petr Uhl. Ten před novináři zdůraznil, že nejen státní orgány, které rasovou diskriminaci potírají pomocí zákonů, ale především lidé sami v sobě by měli překonat rasové předsudky. Po zhruba půlhodině se demonstranti začali rozcházet. Sobotní protest byl oproti některým minulým tichý, tak jak byl původně zamýšlen. Podnětem k opakovaným protirasistickým setkáním u Husova pomníku se stala vražda súdánského studenta Vysoké školy ekonomické, kterého měl zřejmě z rasových důvodů ubodat stoupenec hnutí skinheads.

Boleslavský deník

12.01.1998

V sobotu opět hořely svíce na Staroměstském náměstí

PRAHA - V sobotu opět přišlo několik desítek lidí na protirasistickou demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze a zapálilo svíčky u pomníku Jana Husa. Pro tuto v pořadí již devátou tichou demonstraci, která se koná od zavraždění súdánského studenta loni v listopadu pravidelně každou sobotu, připravil Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva jmenný seznam patnácti obětí zabitých v České republice z rasových a ideologických pohnutek. Podle Pence je třeba veřejnosti připomenout, že od roku 1990 je zdokumentováno 1204 rasově nebo ideologicky motivovaných případů, z toho 807 násilných. Podle něj většina těchto případů nebyla orgány činnými v trestním řízení kvalifikována jako rasově nebo ideologicky motivované. Z patnácti případů, kde útočníci zabíjeli z rasových nebo ideologických pohnutek, bylo jejich jednání posouzeno jako rasově motivované pouze ve dvou případech. Jde o vraždu Tibora Berkyho a nedávnou vraždu súdánského studenta Hasana Elamina Abdelradiho. Po zhruba půlhodině se demonstranti začali rozcházet a přibližně 60 mladých lidí odešlo na Senovážné náměstí na ustavující schůzi Iniciativy proti rasismu.

Plzeňský deník

05.01.1998

Pokračovaly demonstrace proti rasismu

Přes nepříznivé počasí přišlo několik desítek lidí PRAHA - Několik desítek lidí všech věkových skupin přišlo v sobotu, poprvé v novém roce, na v pořadí již osmou protirasistickou demonstraci se svíčkami na Staroměstském náměstí v Praze. Tichá demonstrace se koná pravidelně od zavraždění súdánského studenta začátkem listopadu. Poklidného manifestu se zúčastnil vedle organizátorů sociologa Fedora Gála a Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva i novinář a donedávna člen vládní rady pro národnosti Petr Uhl. Ten před novináři zdůraznil, že nejen státní orgány, které rasovou diskriminaci potírají pomocí zákonů, ale především lidé sami v sobě by měli překonat rasové předsudky. ČESKÁ LÍPA - Přes nepříznivé počasí přišlo v sobotu v podvečer na českolipské náměstí T. G. Masaryka skoro dvacet občanů, aby si zapálením svíček připomněli listopadovou vraždu súdánského studenta a protestovali proti rasismu. ČTK o tom informoval organizátor pravidelných demonstrací Miroslav Hudec s tím, že za asistence policistů i strážníků se ta sobotní obešla bez narušení skiny.

Mladá fronta Dnes

20.01.1998

Od ničení majetku je jen krok k útokům na lidi

SIMONA HOLECOVÁ

P r a h a - Když v noci na sobotu vyběhla ještě rozespalá a na smrt vyděšená rodina krnovského Roma Milana Kováče ze svého hořícího bytu, který zachvátily plameny od vhozené zápalné láhve, nebyla zdaleka tou první ani poslední, která zřejmě kvůli barvě své kůže přišla o střechu nad hlavou. Rasově motivované útoky na obydlí - ať už "pouhé" sprejování na omítky, vybíjení oken či házení hořlavin - nejsou ničím neobvyklým. Oficiální policejní statistiky o těchto poničených domovech sice neexistují, ovšem podle Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva se od roku 1990 stalo minimálně sto třicet podobných případů. "A to jsou pouze ty, které evidujeme. Asi toho bude ještě víc," upozornil Penc. Ředitel vládní Rady pro národnosti Andrej Sulitka s ním souhlasí. "Romové se mnohdy bojí útok nahlásit. Mají strach, že když se v obci objeví pátrající policisté, skiny a jim podobné to znovu mohutně popudí," míní Sulitka. "Navíc - mnohé zůstane nevyřešené, nenajdou se viníci a vše vyzní do ztracena," dodal Sulitka trpce. Ačkoliv se poškozování obydlí Romů či Vietnamců mnohdy obejde bez zranění, je tento druh rasismu stejně nebezpečný jako útoky přímo na lidi. "Rasismus je jen jeden," tvrdí psycholog a soudní znalec Karel Humhal. "Navíc, přechod mezi ničením a násilím bývá velmi plynulý. Nejprve si lidé troufnou na omítku, načmárají hákové kříže, zakřičí si. Je to anonymní a není proti tomu obrany, takže útočník brzy získá pocit, že mu nic nehrozí, a začne si troufat víc a víc," varuje Humhal.Kromě zničeného majetku jsou podobné útoky také velkou zátěží na psychiku. "Nejhorší dopady to má na děti," posteskl si psychiatr Petr Pöthe, který se specializuje na potíže spojené s prožitím rasového útoku. "Takové dítě naprosto ztratí veškerý pocit bezpečí. Zničí to jeho důvěru v to, že ho rodiče a prostředí ochrání, přestane věřit celé společnosti. Získá pocit , že o něj společnost nestojí, že musí proti ní být v opozici," říká Pöthe. Romské děti podle něj vyrůstají v ovzduší neustálého strachu: proto nikdy nechodí samy, ale ve skupině. "Chrání se tím, že ještě více upevňují vztahy ve své komunitě. V tomto stále přítomném strachu ovšem i ‚jen‚ načmárané heslo může dítě vyděsit stejně jako ostrá kudla," podotkl Pöthe.

Lidové noviny

28.01.1998

Boj s rasismem skončil u slibů

Miroslav Korecký, Renata Kalenská

Falešné naděje prý po vraždě súdánského studenta vzbudili Miloš Zeman i další politici, kteří slíbili zatočit s rasismem. PRAHA - Téměř čtvrt roku již uběhlo od vraždy súdánského studenta Hassana Abdelradiho, po níž následovaly sliby politiků, že s lhostejností státních orgánů k projevům rasismu je konec. Slova, že se nic podstatného nezměnilo, se ale na protirasistických akcích objevují stále častěji. Kritika aktivistů za lidská práva i politiků se nejčastěji snáší na hlavu šéfa sněmovny Miloše Zemana, který v listopadu na protirasistické manifestaci slíbil brzké přijetí normy, která postaví skinheadská hnutí mimo zákon. Ta se vzápětí ukázala být čirou utopií. Jednoduše řešit tak složitou věc, jako je rasismus, je nesmysl, říká Stanislav Penc z Hnutí na obranu svobody a tolerance. Už tehdy v aule VŠE jsem Zemanovi říkal, ať neblbne, že s tímhle populismem bude mít větší potlesk, ale slíbená očekávání nenaplní, dodává předseda ODA Jiří Skalický. Zemana kritizují i jeho kolegové. Byl to jeho veliký omyl a chyba, to bylo jasné od začátku. Udělala se z toho kampaň, jako když je třeba sklidit řepu, míní poslanec ČSSD Pavel Dostál. Místopředseda sněmovny Jiří Honajzer (US) ale tvrdí, že polívčičku si tehdy nepřihřál jen Zeman, ale i další. Často uváděný argument, že lze zakázat pouze hnutí skinheadů registrovaná u ministerstva vnitra, neuznávám, tvrdí i dnes Zeman a sám naopak obviňuje z nečinnosti vládu. Ta měla na základě výzvy poslanců připravit zprávu o postizích rasově motivovaných činů. Sněmovně ji měla předložit do 20. ledna, zatím ale leží nedokončená na ministerstvu vnitra. Tento fakt kritizuje i mluvčí HOST Penc: Od listopadu se nezměnilo prakticky nic, státní orgány neplní vlastní usnesení, přístup policie zůstává stejný. Konkrétní posun v otázce boje s rasismem nedokáže postihnout ani nikdo z politiků. Něco se děje ve věci Romů, ale jsou to jen krůčky na dlouhé cestě, charakterizuje obecně posun za uplynulé čtvrtletí ministr Vladimír Mlynář, který má ve vládě na starost otázku menšin. Ani místopředseda vlády Skalický netuší, zda kabinet v této oblasti něco připravuje. Varuje ale před ukvapenými recepty: Když jsem po nástupu pana Vodičky na vnitro viděl, jak policie zakázala lidem vystoupit z vlaků, nemohl jsem nevzpomenout na Všetaty 21. ledna 1989, kde lifrovali lidi zpátky do vlaku bez jakéhokoli důvodu. Někteří politici nečinnost státních orgánů neskrývají, vysvětlují ji ale politickou krizí. Nyní musíme řešit otázku fungování parlamentu, abychom zjistili, zda případné legislativní změny lze prohnat touto sněmovnou, nebo zda počkat na další volební období, tvrdí Zeman. Politické klima v zemi řešení této otázky asi příliš nepomohlo, dodává Honajzer.

Lidové noviny

05.01.1998

V Praze a v České Lípě lidé demonstrovali proti rasismu

PRAHA/ČESKÁ LÍPA - Několik desítek lidí všech věkových skupin přišlo v sobotu, poprvé v novém roce, na v pořadí již osmou protirasistickou demonstraci se svíčkami na Staroměstském náměstí v Praze. Tichá demonstrace se koná pravidelně od zavraždění súdánského studenta začátkem listopadu. Poklidného manifestu se zúčastnil vedle organizátorů sociologa Fedora Gála a Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva i novinář a donedávna člen vládní rady pro národnosti Petr Uhl. Po zhruba půlhodině se demonstranti rozešli. Přes nepřízeň počasí přišly v sobotu v podvečer asi dvě desítky lidí také na českolipské náměstí T. G. Masaryka, aby si zapálením svíček připomněly vraždu súdánského studenta a protestovaly proti rasismu. Za asistence policistů i strážníků se demonstrace obešla bez narušení skiny. Po zapálení svíček a krátkém zamyšlení, která se od násilné smrti súdánského občana konají v České Lípě každý sobotní podvečer, připojili organizátoři pár slov. Informovali účastníky demonstrace o tom, že policie klasifikovala jako přestupek počínání skinů, kteří v prosinci na jedné z těchto demonstrací rozdupali hořící svíčky.

Listy Benešovska

05.01.1998

Demonstrace proti rasismu pokračují

PRAHA - Několik desítek lidí všech věkových skupin přišlo včera, poprvé v novém roce, na v pořadí již osmou protirasistickou demonstraci se svíčkami na Staroměstském náměstí v Praze. Tichá demonstrace se koná pravidelně od zavraždění súdánského studenta začátkem listopadu. Poklidného manifestu se zúčastnil vedle organizátorů sociologa Fedora Gála a Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva i novinář a donedávna člen vládní rady pro národnosti Petr Uhl. Ten před novináři zdůraznil, že nejen státní orgány, které rasovou diskriminaci potírají pomocí zákonů, ale především lidé sami v sobě by měli překonat rasové předsudky. Po zhruba půlhodině se demonstranti začali rozcházet. Sobotní protest byl oproti některým minulým tichý, tak jak byl původně zamýšlen. Podnětem k opakovaným protirasistickým setkáním u Husova pomníku se stala vražda súdánského studenta Vysoké školy ekonomické, kterého měl zřejmě z rasových důvodů ubodat stoupenec hnutí skinheads.

Českobudějovické listy

12.01.1998

Tichá demonstrace proti rasismu

PRAHA - I v sobotu přišlo několik desítek lidí na protirasistickou demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze a zapálilo svíčky u pomníku Jana Husa. Pro tuto v pořadí již devátou tichou demonstraci, která se koná od zavraždění súdánského studenta loni v listopadu, připravil Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva jmenný seznam patnácti obětí zabitých v ČR z rasových pohnutek. Po půlhodině se demonstranti začali rozcházet a asi 60 mladých lidí odešlo na Senovážné náměstí na ustavující schůzi Iniciativy proti rasismu.

Českobudějovické listy

05.01.1998

Na demonstraci přišlo několik desítek lidí

PRAHA - Několik desítek lidí všech věkových skupin přišlo v sobotu, poprvé v novém roce, v pořadí již na osmou protirasistickou demonstraci se svíčkami na Staroměstském náměstí v Praze. Tichá demonstrace se koná pravidelně od zavraždění súdánského studenta začátkem listopadu. Poklidného manifestu se zúčastnil vedle organizátorů sociologa Fedora Gála a Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva i novinář a donedávna člen vládní rady pro národnosti Petr Uhl. Ten před novináři zdůraznil, že nejen státní orgány, které rasovou diskriminaci potírají pomocí zákonů, ale především lidé sami v sobě by měli překonat rasové předsudky. Zhruba po půl hodině se demonstranti začali rozcházet.