Aktivity zmiňované v mediích v roce 2001
Milkovice
v roce 1 budou opět o prvním srpnovém tydnu na statku u Libáně
O kozách,
tvorbě krajiny a setkávání
Organizátoři
si mnou ruce, letošní akce se zdařila.
Kozí
veselice u Libáně skončila
Tři tisíce
lidí se sešly na samotě u lesa
Milkovice
přivítaly první návštěvníky
Skin
ubodal Roma a byl obviněn z rasové vraždy
Přátelé
koz uspořádají festival na podporu jejich chovu
Spolek
přátel koz připravuje velkou letní akci
Rádio Svobodná
Evropa
05.10.2001
Eliška Vágnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu, Jiří Kolář, policejní
prezident, Stanislav Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance, Václav
Trojan, Helsinské občanské shromáždění, Karol Sidon, zemský rabín.
Studio Stop
Zoja Franklová
Hovořit dnes
budeme o extremismu, o projevech neonacismu a rasové diskriminace v České
republice. Spojitost mezi extremismem a terorismem se dá jen těžko popřít a tím
důležitější je otázka, jak se k němu staví nejenom policie, soudy a státní
zastupitelství, ale celá společnost a zda je vytvořen takový systém pravidel,
který by rozvoji extremismu bránil. K tomuto tématu se konalo ve čtvrtek
veřejné slyšení v Senátu. Kromě samotnych senátorů se ho zúčastnili zástupci
justice, policie, představitelé církví a nevládních organizací. Vládní zmocněnec
pro lidská práva Jan Jařab na něm uvedl, že neonacisté připravili během posledních
10 let o život nejméně 20 lidí. Loni ministerstvo vnitra evidovalo 364 extrémisticky
laděnych trestnych činů. Přitom nevládní organizace kritizovaly policii i soudy
za to, že jsou k neonacistům příliš laxní. Policejní prezident Jiří Kolář sice
připustil, že také v řadách policie jsou lidí tíhnoucí k extremismu, na druhou
stranu ale upozornil na to, že represe nesmí přestoupit určité hranice, aby
neporušila osobní svobodu občanů.
Jiří Kolář,
policejní prezident:
Extremismus v
té své prvotní fázi a tím myslím primárními projevy, není ničím jiným než
realizací ústavních práv, které zajišťuje každá tradiční demokracie - právo na
shromažďování, právo na svobodu slova, projevu, právo tisku samozřejmě, petiční
a podobně. A tudíž z tohoto pohledu je to byť seberadikálnější, ale vyjadřování
nějakych postojů na společenské problémy, na současný svět a podobně. Ale až do
okamžiku a to už je ta druhá fáze, než se jeho protagonisté chopí nelegálních
prostředků komunikace. A těmi nelegálními prostředky komunikace jsou situace,
kdy už dochází například i k vyjadřování postojů naplnění verbálního trestného
činu, například hanobení národa, rasy a přesvědčení, například podpora a
propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, ta typicky
pracovně řečeno propagace fašismu, ale i k závažnějším věcem. I to je nelegální
prostředek komunikace s okolím, když dochází k poškozování majetku, když
dochází k násilné trestné činnosti, ale také například ke kolizi s pořádkovými
silami policie. Tak musím současně říci, že extremismus v tomto pojetí je
jakýmsi názorným příkladem a ztělesněním ostrého společenského konfliktu nebo
kolie dvou společenských zájmů. Na straně jedné společnost má zájem na tom, aby
garantovala tato ústavní práva, která jsem vyjmenoval i té menšině, která se někde
sešla a vyjadřuje se, ale současně a to je ten druhy prvek, tatáž práva musí garantovat
také zbytku občanské společnosti, té veřejnosti, byť nezúčastněné v tomto
případě. A to je ta zajímavá kolize. Ono by se zdálo, že to je spíše problém
politický a že běží zcela mimo kompetenci a působnost policie, ale opak je
pravdou, protože vždycky ta první fáze vývojová, která je uplatňování ústavních
práv bohužel přechází do té druhé vývojové fáze a to je chopení se nelegálních
prostředků komunikace, byť v menšině.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Tento střet
zájmu, tedy zřejmě je důvodem, proč policie mnohdy nezasahuje při akcích
různých neonacistických skupin a to i když účastníci hajlují, používají
nacistickou symboliku a projevují nenávist k jiným národům a rasám. Zdá se
ovšem, že dosud policie nenašla tu správnou hranici a dost možná, že se některym
jejím příslušníkům do takových případů ani nechce a začínají se jim věnovat
teprve, když na ně upozorní média. Pak jim ale pochopitelně chybí důkazy, které
měly zajistit hned na místě. Jiří Kolář se také domnívá, že extremismus úzce
souvisí s terorismem.
Jiří Kolář,
policejní prezident:
Teď se mi líbí
velice aktivita světového společenství, že konečně se snad rozhoupeme k tomu,
abychom celosvětově definovali, co to je terorismus, protože když vám řeknu
takovou realitu, že v našem právním řádu máme tam terorismus, ale pouze
politický, který je mrtvým paragrafem, ten nebyl použitý 20 roků, možná někdy v
48., prostě opravdu máme pouze politicky terorismus a klasicky v tom pojetí
celosvětovém, jak je dneska vnímán, tam je také, ale je nazván zcela jinak, je
to obecné ohrožení. Nemyslím, že se podceňovala nějaká bezpečnostní rizika k
extremismu a jmenovitě u terorismu, to určitě ne, ale musím vás upozornit na
to, že u nás terorismus v tom trestně právním smyslu nebyl vůbec nikdy
realizován v těch posledních 20 letech a v současné době uplatňujeme jiná
ustanovení, která jsou obdobná i svou sankcí, takže je ta i ten výjimečný trest
včetně doživotního u toho obecného ohrožení, to tam skutečně je, nicméně jako
terorismus jako takovy to nebylo pojato.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Vy jste sám o
tom hovořil na začátku, že extrémisté v těch nejrůznějších směrech, které
existují, využívají těch občanských svobod a že v určitou chvíli je přestoupí.
V poslední době se hodně diskutuje o tom, nakolik se občané mohou nebo mají
smířit s tím, že ty jejich občanské svobody budou trochu omezeny, aby získali větší
pocit bezpečí. Řekněte, jak si myslíte, že by to omezení občanských svobod
mohlo vypadat?
Jiří Kolář,
policejní prezident:
Ono, já si
nemyslím, že to bude přesně tak, jak jste řekla, to znamená omezení občanských
svobod, ale dojde k tomu, že život občanů se trochu zkomplikuje. Zkomplikuje se
na letištích, zkomplikuje se v lokalitách, kde jsou objekty, které mají svou
zvláštní důležitost, protože ty policejní kontroly, jak jsem řekl na letištích,
na hranicích, u těchto objektů, to skutečně bude věc daleko intenzivnější a
myslím si, že musíme očekávat v tomto směru změnu, ale nebude to o zásahu do těch
vylučných občanských práv a svobod. To by bylo asi špatně.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Velice
kriticky se o práci policie vyjádřil Stanislav Penc z hnutí Občanské solidarity
a tolerance. Extrémistická hnutí u nás podle něho stále nabyvají na síle.
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
Budou volby a
zcela určitě bude jedna z politickych stran, která bude kandidovat, tak bude v
podstatě propagovat ideje rasistickych hnutí v Český republice, to je takový
jeden z nových fenoménů a potom je ta situace taková, že lidi, kteří se
podílejí na aktivitách pravicových extrémistických hnutí, tak mají pocit, že
stát proti nim dostatečně nezasahuje a oni mají pocit, že to je slabost toho
státu a že v podstatě ten stát je na jejich straně.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Jaky je váš
názor na to, zda stát tyto skupiny podporuje, tak jak si to oni myslí?
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
Kdybych to
posuzoval podle dnešních vyjádření zástupců státní správy a kdybych to
posuzoval podle materiálu, který poskytujou do parlamentu a do vlády a podle
toho, co se čas od času objeví v novinách, tak bych řekl, že se konečně začíná
něco dít. Například na posledním neonacistickém srazu v Plzni byli všichni
příslušníci toho srazu zkontrolováni policií, dokonce museli ležet na zemi a
potom je všechny pustili. Takže z tohoto pohledu by to vypadalo, že se něco děje,
ale ve skutečnosti, co se týká vnitřního přesvědčení těch lidí, proti kterym by
ta represe měla jít, tak tam se nic neděje.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Domníváte se,
že počet lidí, kteří se angažují v těch pravicovych hnutích, roste?
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
Jak nám tady
sdělil sám policejní prezident, tak oni odhadují na 6500 lidí, kteří se v
neonacistickým nebo rasistickým hnutí pohybujou v Český republice. Z 10 milionů
je to docela hodně.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Takže vy si
myslíte, že to, co stát dělá proti těmto hnutím je nedostatečné, co by měl
podle vás dělat?
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
No, ono to v
jedný větě se špatně říká. Ono to potom vypadá, že člověk jenom kritizuje a nic
nenavrhuje. Ale já mám obavu a pocit a z novodoby historie se mi ta věc jasně
ukazuje, že v okamžiku, když se nepopíše nejenom ta skutečnost, která je, ale
nepopíšou se i chyby orgánů činných v trestním řízení, který dělají, tak v
podstatě k pořádný nápravě nemůžeme dojít.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Takže které to
jsou ty chyby?
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
Ty chyby jsou
právě v tom, že ne pokaždý se policii, i když zná pachatele, i když ví, o jaký
skutek jde, že to nejsou verbální skutky opilce, který hajluje v hospodě, ale
že to jsou násilný trestný činy, který jsou opakovaný, že to vychází od lidí,
který jsou organizovaný v neonacistických organizacích, tak nezasáhne tak, aby
toho člověka dali do vazby. A potom se stává, jako například ve Svitavách, že
toho pána ve Svitavách zabil skinhead, který už byl třikrát souzen za rasově
motivovany skutek a pokaždý dostal podmíněny trest. Kdyby ten člověk dostal za
násilny skutek rovnou šel do vazby nebo by byl odsouzen k nepodmíněnému trestu,
tak se něco takového stát nemuselo.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Myslíte si, že
je nějaká vazba mezi pravicovym extremismem a terorismem?
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
Teď se to
zcela určitě bude spojovat a lidi o tom tak budou přemýšlet. V Český republice
existuje například organizace, která se jmenuje Combat 18, která je napojená na
mezinárodní široký hnutí a ta organizace má už na svědomí několik pumovych útoků,
takže ta návaznost v některych fázích zcela určitě je. Jak radikální levicovy
organizace komunistickyho typu tak neonacisticky nebo fašistický organizace
podporují individuální terorismus a hovoří o tom, že násilnej přerod k jinýmu
státnímu zřízení je jediná možná cesta, tak to je podle mě terorismus.
Moderátor
(Zoja Franklová):
To všechno by
mluvilo pro to, že by ty zásahy státních orgánů včetně policie měly byt razantnější.
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
On celý problém
je, že teď se shodou okolností dostáváme do situace, že celý svět má pocit, že
by měly byt zásahy a že by policie měla řešit co nejvíc věcí. Já jsem pevně
přesvědčený o tom, že policie by měla dělat svoji povinnost, to znamená by měla
vyšetřovat trestný činy a předávat věci dalším orgánům činným v trestním
řízení, to znamená státním zástupcům a měly by společně s Bezpečnostní
informační službou, když už tady takovou organizaci máme, monitorovat a
odhalovat podhoubí těhletěch věcí. Ale v okamžiku, kdy si řekneme, že plošně
proti lidem, ktery jinak vypadají, což se klidně může časem stát, tak budeme
zasahovat, že to jsou teroristi, tak to by bylo špatně a toho já se obávám.
Můžeme se dostat do situace, že po letech kritiky policie, že nic neděla, že se
můžeme dostat do situace, že budeme policii kritizovat za neadekvátní zásahy a
za zatýkání lidí, který za to vůbec nemůžou.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Ta hranice se
asi hledá dost těžko.
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
Ve filozofický
rovině zcela určitě, ale orgány činné v trestním řízení nemůžou pracovat na
filosofických rovinách. Oni se mají a ze zákona musí zabývat jenom skutkama,
který jsou v zákonech vyjmenovaný, to znamená že oni v podstatě posuzují
jednotlivy skutky individuálně a jako individuální skutky je musí dotahovat až
k eventuelnímu rozsudku nebo zproštění nebo přestupku nebo nějakymu skutečnýmu
ukončení těch případů.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Myslíte si, že
když jsme se teď dostali k těm skutkům a soudům, že jsou také nějaké mezery v
naší legislativě?
Stanislav
Penc, hnutí Občanské solidarity a tolerance:
Myslím, že
jsou víc mezery ve vysvětlování těch jednotlivejch zákonů a v podstatě v
aplikaci. Tam jsou mezery a ty mezery jsou ve vykladu zákona a leckdy v toleranci
a náklonnosti k těmto hnutím. Předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Vágnerová
vidí mezery i v zákonech. Například pokud jde o výši trestů ukládaných za rasově
motivované činy. Práci soudců podle ní také komplikuje fakt, že dosud není jasně
vymezeno, co to vlastně rasismus je.
Eliška
Vágnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu:
Je názor, že
rasismus je definován útokem příslušníka jedné rasy na příslušníka jiné rasy.
Čili je založena na tom, že ty dvě osoby nemohou náležet k jedné rase. To zní
docela logicky. Nicméně to vede k nepřijatelným důsledkům, když zaútočí
kupříkladu Čech na Roma, protože tato definice počítá s rasou vymezenou
biologicky nebo antropologicky a potom se dojde v okruhu k tomu, že i ten Čech
i Rom patří k jedné indoevropské rase. Takže byl zvolen takový oslí můstek a
nejvyšší soud v jednom ze svých a já musím říct, že méně zdařilých
rozhodnutích, řekl, že toho rasového útoku se může dopustit příslušník stejné
rasy ve vztahu k příslušníku stejné rasy. To je poměrně zvláštní, rozhodně
proto z pohledu toho pachatele, protože ten pachatel v té své oběti vidí
odlišnost, proto na něj útočí. A třetí definice, kterou považuji opravdu snad
za svou a není to snad ani definice, spíš jen možná vysvětlení, že tedy ten
pojem rasa je třeba chápat v širších kontextech a spíše jako pojem etnikum.
Etnikum, ovšem etnikum nikoliv vymezeno biologicky, antropologicky, ale
vymezeno kulturně. Kulturně s jeho filosofickymi, náboženskými, prostě kulturními
hodnotami v tom nejširším slova smyslu, čímž se odlišuje od příslušníků jiných
etnik, které mají prostě ty hodnoty vymezeny jinak, kulturu celou mají jinou.
Je to rozšiřující definice, čemuž se právě trestní právníci zejména velmi brání,
protože říkají: trestní represe musí jít opravdu, se držet v těch úzkych mezích,
úzce vykládaného trestního zákona, ovšem já se domnívám, že tím se pak úplně míjí
účel, smysl toho zákonného ustanovení a mohou vzniknout opravdu absurdní
situace, kdy tedy útočník nebude postižitelný jenom proto, že já budu lpět úzkoprse
na slovíčkách. Nehledě na to, já se domnívám, že ta antropologická definice a
biologizující je vlastně převzatá z třetí říše a jestli jedním dechem
odsuzujeme ideologii třetí říše, tak nemůžeme přeci druhým dechem pracovat s
pojmy a výklady, které právě používala ta odsuzovaná třetí říše.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Že by se hodil
jiný termín než rasismus?
Eliška
Vágnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu:
No, možná. Ale
zase z druhé strany mi to nevadí, jenom mu dejme jiný obsah. Jenom opravdu
zkusme jinak chápat. To je otázka chápání, otázka toho, co si pod tím pojmem
představujete a je to otázka mnohem hlubší. Je pro člověka opravdu důležité,
jakou má stavbu lebky a jaký má typ vlasů a nebo je pro něj charakteristické
jako pro lidskou bytost něco úplně jiného?
Moderátor
(Zoja Franklová):
To jsou velice
závažné otázky, co kladete, ale vy, jako představitelka soudců, vaším úkolem je
setkat se s těmi, kteří nerespektují tuhletu lidskou náturu a trestat je za to.
Eliška
Vágnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu:
Ty rasově
motivované útoky jsou vždycky nějak potrestány. Druhá věc je, že část
společnosti s tím potrestáním není spokojena, protože ty tresty jsou velmi
mírné mnohdy a tak to společnost vnímá. To je ovšem věc méně soudců a více
zákonodárců a sice potud, že ty rasové trestné činy jsou jednak zařazovány i do
hlav, které počítají s mírně trestnymi činy, jinými slovy, že jde například o
tu hlavu pátou trestního zákona, kde se počítá s trestnými činy hrubě
narušujícími občanské soužití. Tak tam já si myslím, že tam ty trestné činy
rasové nepatří. Byť jsou verbální, protože přece i když na někoho verbálně útočím
pro jeho rasu, tak přece jdu po jeho lidské důstojnosti, to znamená měly by se
přesunout do hlavy osmé, kde jsou právě ty trestné činy proti lidské svobodě a
důstojnosti, což by umožňovalo pak taky asi zvyšit sazbu trestným činům,
zákonodárcům by to umožňovalo zvyšit tu trestní sazbu. Je to celý komplex
otázek a rozhodně já se domnívám, že je tady ještě velky prostor pro
legislativce, pro zákonodárce, aby učinili pořádek v tom trestním zákoně. Na
tom našem trestním zákoně se podepisuje to, že pochází z 60. let a ta
systematika jeho je poplatná té době a není dobrá.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Jak je vidět,
když uvažujeme o nutnosti věnovat větší pozornost extremismu různých druhů, jde
o celou soustavu navzájem provázaných prvků, které by měly do sebe zapadat, aby
byl boj s extremismem účinnější. Dosud ale chyběla politická vůle a ta zase
odrážela převažující postoje veřejnosti, jak na to upozorňuje Václav Trojan z
Helsinského občanského shromáždění.
Václav Trojan,
Helsinské občanské shromáždění:
Já se domnívám,
že jedna z těch příčin, která se také diskutovala, byla vlastně určitá laxnost
a neschopnost státních institucí, zejména teda orgánů v trestním řízení činných
a justice, reagovat na zjevná narušení zákona, definovat ty věci, umět je
pojmenovat a zacházet s nimi. My jsme byli svědky tady v průběhu posledních let
celé řady trestných činů, dokonce jako těch nejtěžších, myslím, že v posledním
týdnu se i v denním tisku objevily informace o tom, kolik tady bylo rasisticky
motivovaných trestných činů, které skončily smrtí, to znamená vražd a úřady,
státní zastupitelství, soudy, nebyly schopné definovat a odhalit tu rasistickou
motivaci. Vlastně to slyšení vzniklo jako reakce na jednu z těch akcí těch
skinheadskych a neonacistickych skupin v Senohrabech a Mladé Boleslavi, kde
otevřeně byl propagován nacismus, kdy v televizní reportáži všichni mohli vidět,
jak tam někteří hajlovali, jaké se symboly se tam objevovaly a tak dále. To vše
je pro nás dnes velice závažná otázka, nemůžeme nad tím jenom pokrčit rameny,
že se jedná o nějakou drobnost, protože činnost těch skupin stále roste, tam
padlo číslo, jakýsi odhad policejní, že těch lidí je přes 6000, možná je jich i
víc a to jsou všechno varující signály, které jasně říkají, že se celá
společnost, já se domnívám, zdaleka nejen orgány represivní, ale celá
společnost by se nad tím měla zamyslet a něco udělat.
Moderátor
(Zoja Franklová):
To, že by
společnost v zájmu sebezachování měla se sebou něco udělat, si myslí i zemsky
rabín Karol Sidon. Podle něho je třeba se zamyslet nad hranicemi práv
jednotlivce.
Karol Sidon,
zemský rabín:
To, že má ta
demokracie právě velice tu Achillovu patu, kterou zažila před 2. světovou válkou
a během 2. světové války a to je to zdůrazňování práv jednotlivce, takovy to
jemny zacházení s něčím, co je velmi nebezpečný a vlastně nevědomky nebo podvědomě
si nechává vyrůstat a zalejvá si tu květinku, která ho potom bude chtít sežrat.
To si myslím, že je právě ta Achillova pata a na to narážíme v současný době v
ty problematice vyrovnat se už potom s něčím ještě mnohem horším a to je
terorismus, který postihne Spojené státy. Pro mě to je problém známější, poněvadž
to beru jako otázku vyrovnávání se s terorismem v rámci života židů v Izraeli.
Dneska se to stává jaksi obecnou záležitostí, ale to je snad tím líp. Ne, že
bych to někomu přál, ale je to vřed, který prasknul. A teď je jenom otázka, co
se s tím bude dělat, jestli znova převáží ta snaha se do toho neplést, neudělat
nějaky rozhodny krok k tomu., aby se vymezily pravidla slušnýho chování ve
společnosti v rámci vztahů mezi státy a mezi zeměmi a etniky a nebo se to nechá
byt a pak ty konce budou strašlivý.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Ovšem jak by
to vymezení mělo vypadat, aby ty občanské svobody zůstaly zachovány?
Karol Sidon,
zemský rabín:
To, co jsem
říkal, směřovalo k tomu alespoň jak já to vidím, dnešní hodnotový systém
upřednostňuje práva jednotlivce a zapomíná taky na ochranu společnosti jako
takový. Já nejsem právník, nejsem ani senátor, jsem jako jeden z občanů týhletý
republiky, tohodle světa a myslím si, že je na těch zodpovědnych lidech, aby uvážili
tu míru, kdy ano, kdy ne a to je potom jako detailní práce, ale jako hrozně
chybí podle mého názoru to jasny ukázání na ten problém a říci ano, jde o
tohleto a ne o ty okrajový jevy. Já se vrátím zpátky k tomu tématu, o kterým
jsme mluvili, ten český právní systém včetně policie postihuje ten neonacismus
jenom v těch okrajovych projevech a vždycky jako jednotlivce, ale vlastně nejde
k podstatě ty věci, k tomu hnutí samotnymu, čili jako je právní řád zakazuje
nebo kriminalizuje podporu toho hnutí, ale to hnutí samotný nekriminalizuje. Já
to řeknu obráceně. Když něco není, tak se nic neděje. My jsme třeba neměli
školu, židovská obec. Když jsem přišel s tím, že bysme měli mít školu, tak oni
říkali: vy jste se zbláznil, vždyť my máme děti. Lidi na to nebyli zvyklí,
teďkon máme školu, máme děti a vlastně ten problém je, že se to otevřelo ta
možnost. Ve chvíli, naopak když otevřete možnost existence nacistických hnutích
a dáte jim možnost vzkvétat, tak vzkvétají. To je hrozně jednoduchy. Když
necháte teroristický organizace léta létoucí, co chtějí, tak se jim dobře daří
a nám špatně.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Teď vlastně ta
reakce proti nim bude muset byt mnohem razantnější než by byla, kdyby byla
udušena hned v počátku.
Karol Sidon,
zemský rabín:
Ale pořád je
ještě čas a ta reakce nemusí být ještě dneska, pokud by byla, nemusí byt tak
razantní jako ve chvíli, kdy to zbytní natolik, že to vede ke světovy válce
třeba. Kdyby byl ten nacismus před válkou vyřazený, skutečně vyřazený ze slušný
společnosti a nepustili toho Hitlera k moci, tak nebyla druhá světová válka,
marná sláva.
Moderátor
(Zoja Franklová):
Otázka ovšem
zůstává, zda jsme schopni poučit se jak z historie, tak ze současné situace a
uvědomit si, že to, co končí terorismem, může začínat u cedulky zakazující
vstup do restaurace Romům.
Noviny
Jičínska
10.02.2001
Akci s roční
tradicí pořádá na překrásném místě Českého ráje Spolek přátel koz,
reprezentovaný Stanislavem Pencem.
Jičín - Přes
finanční propad loňského ročníku bude podle informací opět uspořádána týdenní
kulturní a společenská slavnost nazvaná Milkovice v roce 1.
"Po všech
stránkách, kromě finanční, dopadly loňské Milkovice úspěšně. Byl by hřích opět
neuspořádat akci, v které jde hlavně o setkávání lidí s různými názory, náboženstvím,
sociálním zařazením, rozdílným vnímáním kultury atd. Ohlas byl natolik veliký a
zavazující, že finanční problémy se musí vyřešit a nesmí být limitní," sdělil
muž, který za vznikem týdenního festivalu stojí a je jeho hlavním iniciátorem,
Stanislav Penc.
Pro svůj záměr
získal představitele místní samosprávy, sympatizují s ním i sousedé. Letošní
ročník pořádaný v týdnu od středy 1. do další středy 8. srpna bude podobný loňskému.
Desítky hudebních vystoupení, promítání filmů, přednášky, výstavy, autorská
čtení, návštěvy vyznačných osobností, prezentace lidsko-právních, ochranářských
a ekologických aktivit, keramická, řezbářská a malířská dílna a další...
Stanislav Penc nabízí možnost týdenního pobytu v době konání slavnosti na
pozemcích u své samoty. Stačí zavolat na telefonní číslo 0705/701 081 či na
internetu vyhledat stránky na adrese www.kozy.cz.
Svoboda
20.08.2001
Potraviny z
kozího mléka mají velkou vyživnou hodnotu a jsou velmi zdravé
JIŘÍ ŠODEK/CTK
MILKOVICE. Obnovení
chovu koz v České republice je cílem Spolku přátel koz, který uspořádal
počátkem srpna v Milkovi-cích na Jičínsku festival věnovanym těmto hospodářským
zvířatům.
"Po druhé
světové válce bylo v ČR 1,5 miliónu koz, nyní se jejich počet odhaduje na 45
000," vysvětlil organizátor setkání Stanislav Pěné důvod, proč se spolek o
kozy obává. Na světě žije 345 plemen koz. Rada českých přísloví, v nichž se o
kozách hovoří, může podle Pence mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé,
tudíž hloupé. "Vědomi si těchto skutečností, rozhodli jsme se kozy a vše s
nimi spojené zpopularizovat lehkou a pro lidi přijatelnou formou," doplnil
Stanislav Penc.
Organizátoři
milkovickeho setkání připravili také promítání filmů, přednášky, výstavy,
divadla, hry a soutěže pro děti. Návštěvníci mohli na místě stanovat, levně se
stravovat a ochutnat vyrobky z kozího mléka. "Vyrobky z kozího mléka jsou
mimořádně zdravé a mají velkou nutriční hodnotu," připomenul Stanislav
Penc.
Spolek chce
založit a provozovat muzeum koz, založit farmu s chovem rozličných plemen a
zveřejňovat informace o těchto zvířatech. Členové spolku proto shromažďují
jakékoli předměty, obrazy, kresby, knihy, fotografie i články s tematikou koz,
kamzíků a kozorohů. V částečném provozu je již také internetová stránka
www.kozy.cz.
Mladá fronta
Dnes
01.08.2001
Spolek přátel
koz na Kozím vršku nabízí po osm dní rock i divadla
PETR MAREČEK
Milkovice u
Libáně- Martin Věchet věnuje trutnovsky rockovy festival Matce Zemi či
indiánům, Stanislav Penc svou osmidenní kulturní a společenskou slavnost
Milkovické dny v roce 1, která začíná dnes na louce u samoty Milkovice u Libáně
na Jičínsku, dedikuje kozám. Prý proto, že tomuto opomíjenému domácímu zvířeti
vděčíme za mnoho: nebýt koz, tak tady nejsme, naši předkové za války vyrostli
na jejich mléce. Kolem soukromé usedlosti na Kozím vršku v Českém ráji se bude
až do středy 8. srpna odvíjet nevázaný program rockových, punkových i
undergroundových koncertů, písničkářských recitálů, autorských čtení,
divadelních představení pro děti i dospělé, vystavy, přednášky, besedy či
promítání filmů. Vedle kreslířských i řezbářských dílen předvedou své kejkle
kouzelníci, eskamotéři či žongléři, mluvit se bude o lidských právech, o
ekologii a samozřejmě o "mírumilovnych rohatych mlékonoších", kterých
vedle oslíků a psů bude po loukách pobíhat požehnaně. "Loni jsme udělali
mejdany tři, letos máme jen jeden. Děláme to pro radost. Máme pocit, že stojí
za to dělat něco, aby se lidi příjemně pobavili a odpočinuli si, proto je
vstupné dobrovolné a ceny mírné, a abychom byli o kus dál od socialistického
myšlení, které i po jedenácti letech mnohde přetrvává," říká majitel
usedlosti a organizátor Stanislav Penc. Jeho slova potvrzuje dopis muzikanta
Mejly Hlavsy, který pro těžkou nemoc už nemohl na loňsky kozí festival přijet:
"Přeju vám všem, aby se vše povedlo a aby lidé byli rádi, že se můžou
potkat bez tlaků šoubyznisu a vzpomenout si, jaké to je být normální a dělat něco
z radosti," vzkázal dnes již zesnulý spoluzakladatel The Plastic People Of
The Universe. "To mi mluví z duše. Navíc letos to bude tak jaké si to uděláme,
takové to bude," říká zakladatel Spolku přátel koz, který vznikl jako
"občanská iniciativa lidí, kteří považují kozu za dobrého lidského
přítele, a když kozy chovají, nedělají to prvořadě pro užitek, ale z lásky a
pro potěchu okolí i svojí." "Chystáme kozí muzeum. Vycházíme ze
strohych statistickych čísel: po druhé světové válce bylo v tehdejším
Československu jeden a půl milionu koz, nyní se jejich počet odhaduje na pětačtyřicet
tisíc. O kozách se většinou traduje, že jejich mléko smrdí a kozlové ještě víc.
Řada českých přísloví o nich může mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé,
tudíž hloupé. Proto jsme se rozhodli kozy a vše s nimi spojené zpopularizovat.
Sbíráme exponáty, historky, říkanky či fotografie spojené s tímto zvířetem.
Nyní už máme přes sto čtyřicet exemplářů," říká organizátor, který vedle
muzea pomýšlí na zbudování Kozího náměstí, kozí sochy a založení farmy s chovem
rozličných plemen koz. "Ve všech podstaných městech u nás by měla byt
jedna Kozí nebo Kozlova ulice," míní. První veřejnou akcí Spolku přátel
koz byl Bigbeatový večer s osmsethlavým publikem, kde se starší páry ve
společnském bavily s punkery o barvení vlasů. Na loňské Milkovické dny přijelo
relaxovat čtyři tisíce diváků. Ti slyšeli seskupení a sólisty Plexis, Jablkoň,
Evu Henychovou, která vystoupí i letos, Dášu Vokatou, Slobodnou Europu,
jičínské Los Bastardos, Pepu Nose, besedovali s Jiřím Diensbierem a poslouchali
básně Ivana Magora Jirouse či Dívčí divadelní spolek Dóra. Na Kozí vršek u
Libáně, na němž lze parkovat i stanovat, vede několik přístupových cest,
zájemci dohou dorazit i hromadnou dopravou z Jičína, Kopidlna či z Bakova nad
Jizerou. Na návštěvníky čeká bar, čajovna, samozřejmě vyrobky z kozího mléka,
bezmasá kuchyně, procházky do okolí, koupání, sprchy i ohně. Bližší informace o
spojení, programu festivalu či o záměrech Spolku přátel koz naleznete na
internetové adrese www.kozy.cz.
Na festivalu
Milkovice v roce 1 vystoupí ode dneška do 8. srpna kapely:
...a bude hůř,
Karel Babuljak a Kapela snů, Dead Camel Blues Band, Dřevěné pytlích v jutovych
uhlích, Epidemie, Epiphania, Gie Gie Band, Václav Hájek všelidový muzikant,
Hankey-Pankey, Eva Henychová, Miloš Hlávka, Sváťa Karásek ' Pozdravpánbu,
Otomar Klodner ' His amigos, Kohout plaší smrt, Kotelna Band, K 30. vyročí,
Nelízej namrzlý zábradlí, Michal Vonesh Němec, Old Minka Band, Hana Paprsková,
Skryty půvab demokracie, SM Lomoz, Somnium, Shamanic orchestra, Švihadlo, T. H.
C. The Human Cell, Terra Ignota, Vega skaličtí orli, Veselý koníci, Všetky Hnědky,
Volant, Ydar Bědop, Zády a mnoho dalších.
Noviny
Jičínska
14.11.2001
Libáň - Na
samotě v Milkovicích u Libáně se nachází stará zemědělská usedlost, která je
zajímavá tím, že zde kromě pořádání různých kulturních akcí obnovili chov koz.
Majitelem je Stanislav Penc, který zde chová v současnosti 8 koz. Jak sám říká,
nemá je zde pro užitek, ale z lásky a pro potěchu okolí i sebe. Sám je členem
Spolku přátel koz. Jde o neformální sdružení lidí, kteří považují toto zvíře za
dobrého přítele člověka. Cílem této občanské iniciativy je popularizace koz,
neboť úbytek tohoto druhu je za poslední léta zarážející. Informují o nich i
prostřednictvím internetové stránky, kterou navštíví přes 300 lidí za den. K
propagaci slouží i vydavatelství, kde jsou připravovány různé pohlednice a
publikace o kozách. Chloubou tohoto chovu je ale kozel, který nese jméno
Harley. Své jméno si vysloužil díky neobyčejně zahnutym rohům, které
připomínají řídítka známé motorky Harley Dawidson. Svým vysokým potenciálem je
znám po celém kraji.
"Harley
je čerstvá krev do chovu na Hořicku, Jičínsku, Nymbursku a
Mladoboleslavsku," tvrdí o svém miláčkovi Penc.
"Nyní se
věnuji hlavně popularizaci koz. Jednou za rok je u nás v Milkovicích pořádána
velká kulturní a společenská slavnost - Kozí mejdan. Další akce jsou většinou
jedno až dvoudenní. Za dva roky, co jsem tady, nás navštívilo už přes 8000
lidí," doplňuje. Na propagaci těchto setkání dává tisknout až 100 tisíc
letáků. Příští Kozí mejdan proběhne ve dnech 7.-14. srpna 2002. S pozitivní
reakcí se setkává i ze strany města a v okolí žijících občanů. Na náměstí je
dokonce kozám věnována i jedna vyvěska. Zvířata zde plní také funkci
krajinotvornou, neboť se podílejí na spásání neudržovaných luk. Nelze
zapomenout ani na kozí mléko, které chovatel využívá k vlastní spotřebě, a ani
na trus, sloužící ke hnojení pozemků.
Boleslavský
deník
19.11.2001
LUBOŠ DVOŘÁK
Skončilo
sochařské sympozium. Podivína domorodci berou.
LUBOŠ DVOŘÁK
Dolní Slivno -
Obec s třistapatnácti obyvateli má od soboty raritu. V předválečné vile lékaře
a rozlehlé zahradě, kterou vyprojektoval autor vládní Kramářovy vily, byla
umístěna sochařská díla z hořického pískovce pěti profesionálních tvůrců .
"On je to už Šestý ročník. Ty předešlé byly v Širokém dvore na
Břeclavsku," upřesnil Igor Blažek, organizátor sochařského sympozia a
majitel objektu, který ze Zlína přišel studovat do Prahy. Nemovitost, kde do
poloviny devadesátých let bylo zdravotní středisko, koupil před třemi roky.
"V hospodě
se o něm mluvilo jako o každém novém Pražákovi, který byl navíc za podivína,
ale časem ho místní vzali i s tím, co dělá," prohlásil na vernisáži jeden
z domorodců. "Teď se tady cítím určitě lip, než když tu byl zubař,"
dodal ve vstupní hale kubistické vily. "Po druhé světové válce bylo v
republice milion a půl koz. Teď jich je odhadem pětačtyřicet tisíc. Snažíme se
je opět zpopularizovat, třeba i v sochařství," vysvětlil záměr příštího
ročníku Stanislav Penc ze Spolku přátel koz. Ten z Milkovic u Líbané přivezl
živé předlohy.
Boleslavský
deník
08.08.2001
KATEŘINA DOLEŽALOVÁ
Milkovice -
Dnes končí kulturní a společenské slavnosti, které zaplnily Milkovice na celý
týden spoustou návštěvníků. Pořadatelé akce, Spolek přátel koz, si minulé dny
nemohou vynachválit.
"Byla to
velice zajímavá záležitost, přišly asi tři tísíce lidí, a to jsme snad ani
nečekali," uvedl nadšeně hlavní organizátor Stanislav Penc. Lákadlo
lidovych cen a dobrovolného vstupného, možnost stanování i parkování a
samozřejmě pestry program přivedly doslova davy lidí, kteří zde nezřídka
strávili i více dní. V příjemném koutku Českého ráje si vyzkoušeli malování,
točení keramiky na kruhu, tesání z opuky, řezbářství a další nepříliš obvyklé
dovednosti.
"Atmosféra
byla naprosto skvělá, pohodová a bez konfliktů. Tři dny nám propršely, takže
parkoviště se proměnilo v masu bahna, ale lidé ochotně pomáhali roztlačovat
zapadlá auta. Nikdo se tady nezranil, ani nepopral, takže celou akci považujeme
za úspěšnou," popsal Penc týdenní kolotoč akcí. Doslova hřebem hudební
produkce, která trvala od středy do pátku, se stal Karel Babuljak se svými dvěma
hudebními formacemi - Kapelou snů a Psychodelic Šramelbandem. Návštěvníci
slavností přispěli také do plánovaného kozího muzea, které chtějí hlavní kozí
přátelé v Milkovicích založit. Zatím sbírají různé kuriozity, kozí rekvizity a
veškeré materiály, kde je o kozách řeč. Příští ročník s názvem Kozí mejdan se
odehraje na témže místě ve stejnou dobu, totiž během srpna v čase, kdy se na
obloze objeví úplněk.
Mladá fronta
Dnes
09.08.2001
PETR MAREČEK
Milkovice u
Libáně Koza je tvor nenápadny, mírny a užitečný, stejně jako nevázaná kulturní
a společenská slavnost na samotě Milkovice u Libáně v Českém ráji, která včera
skončila.
Spolek přátel
koz na loukách Kozího vršku hostil během osmi dnů přes tři tisíce návštěvníků,
rockové i undergroundové kapely, kejklíře, divadla i malé safari z domácího
zvířectva.
Pořadatel
kozího mejdanu Stanislav Penc míní, že se skromná přehlídka Milkovice v roce 1
zapsala do dějin českého bigbítu. "Hlavně tím, že se nikomu nic nestalo,
nikdo se nepral, nikde nebyly odpadky. Stále pršelo, ale nikde nebylo bahno.
Kozí vrch je do kopce a nebezpečně hrozily promáčené skluzavky. Navezly jsme několik
fúr sena a vytvořili cesty," popisuje hospodář milkovické usedlosti. Ten
dbal na čistotu, šetření a ekologii.
"Pivo se
pilo z papírových kelímků, žádné plasty," uvádí. "Kdyby nepršelo,
přijelo by možná deset tisíc lidí, a to by byl průšvih, fronty na pivo, ucpané
záchody jako třeba v Trutnově. A to bych asi nechtěl," trochu se rouhá
Penc. K nevázanosti festivalu patřilo i to, že všechny technické domluvy za pět
minut dvanáct padly a organizátoři museli improvizovat. "Bez toho už bych
si naši akci, k níž patří naprostá svoboda, nedovedl představit," usmívá
se propagátor koz.
Na běžný
rockový festival kapela přijede, zahraje a tradá pryč. Ne však na Kozím vršku.
"Spousta
muzikantů přijela a ani nezahrála. Relaxovali ve výčepu a odpočinek si protáhli
i na dva dny. Nikomu to nevadilo, všichni byli spokojeni," usmívá se Penc.
Hudebními
vrcholy přehlídky, k níž patřili i procházky Českým rájem či práce v chlévech
statku, se staly koncerty multiinstrumentalisty a hledače Karla Babuljaka. Ten
vystoupil s Sajkedelik Šraml Bandem i s Kapelou snů. "To byl největší
nářez. Perfektní byl i recitál Sváti Karáska ' Pozdravpánbu. Pastor byl moc
spokojen," uvádí organizátor.
Spolek přátel
koz i během hudebních produkcí pracoval na svém snu: kozím muzeu. Milovníci
rohatych lichokopytníků vycházejí ze statistických čísel, že po II. světové válce
bylo v tehdejším Československu jeden a půl milionu koz, nyní se jejich počet
odhaduje na pětačtyřicet tisíc. O kozách se traduje, že jejich mléko smrdí a
kozlové ještě víc. Řada přísloví může mylně vést k domněnce, že kozy jsou
tvrdohlavé a hloupé. Proto se rozhodli kozy a vše s nimi spojené propagovat a
zpopularizovat.
"Sbírka
pro muzeum se rozrostla, přibyly další exponáty. Návštěvníci přivezli různá
povídání i fotografie koz z padesátých let 20. století. Dostal jsem i jednu
sošku," vypočítává Penc.
Až poklidí
louky kolem statku, chystá se oslovit všechna větší okresní města v republice,
aby v každém z nich byla alespoň jedna ulice Kozlova, Kozí či Dojná.
Bližší
informace o Spolku přátel koz naleznete na internetové adrese www.kozy.cz.
Hradecké
noviny
09.08.2001
Libáň - Osm dní
trvala na statku v Milkovicích akce, která do tohoto koutu Českého ráje
přilákala na tři tisíce návštěvníků. Spolek přátel koz zde uspořádal kulturní a
společenskou akci nazvanou Milkovice v roce 1. Včera byla zakončena indiánskou
hrou, při které se na patnáctikilometrové trase seznamovali účastníci se
zajímavostmi regionu.
"Byla zde
více než stovka kapel, množství různých akcí, ale to hlavní, proč Milkovice
organizujeme, lze vyjádřit jedním slovem - setkání. Lidé zde mají možnost číst
své literární práce, muzikanti využívají šance zahrát si s kamarády z jiných
kapel, v hrnčířské dílně si mohl z hroudy hlíny každý vytvořit a vypálit, co
chtěl," řekl jeden z hlavních organizátorů Stanislav Penc. Finančně byla
akce zajištěna z prodeje občerstvení, protože vstupné je věcí dobré vůle.
Hradecké
noviny
02.08.2001
Milkovice -
Kulturně společenská slavnost Milkovice v roce 1 s podtitulem Jaké si to uděláme,
takové to budeme mít, kterou už podruhé na milkovickém statku pořádá Spolek
přátel koz, přivítala včera první návštěvníky. Kromě živé hudby se zde budou
prezentovat loutková i klasická divadla, na programu jsou přednášky, autorská
čtení, diskuse na aktuální téma. Pro děti je zde přichystána řezbářská a
keramická dílna, hry a soutěže. Stanislav Penc, jeden z pořadatelů tohoto
velkého "mejdanu", očekává, že lidé, kteří sem přijedou jako návštěvníci,
se sami do programu zapojí.
Lidové noviny
24.07.2001
48 hodin poté,
co začali na ruzyňském letišti v Praze britští konzulární úředníci bránit Romům
v odletu do Velké Británie, ubodal ve Svitavách skinhead romského muže.
PRAHA/SVITAVY
- V noci z pátku na sobotu byl ve Svitavách na místní diskotéce zavražděn
třicetiletý muž romské národnosti. O osm let mladší skinhead mu bez jakékoliv
výstrahy zasadil tři bodné rány. Dvě do břicha a jednu do ruky. Podle
policejních statistik jde o první rasově motivovanou vraždu za poslední dva
roky. Lidé, kteří se zabývají lidskými právy, ovšem říkají, že to je jen špička
ledovce: policie totiž neoznačuje všechny útoky na Romy za rasově motivované.
Rasové útoky jsou přitom nejčastějším důvodem, proč se Češi romské národnosti
snaží získat azyl v zahraničí. V této souvislosti je dvojnásob tragické, že
svitavský skinhead Roma ubodal jen dva dny poté, co na pražském letišti v
Ruzyni začalo se svolením českých úřadů pracovat dvanáct britských konzulárních
úředníků, kteří se snaží omezit snahy českých Romů odjet do Velké Británie a
požádat tam o azyl.
Chtěl
vyprovokovat konflikt, říkají svědci
Britští
úředníci od minulého týdne odmítli už zhruba padesát Romů, kteří se pokoušeli
získat v Británii azyl. Skupina Romů přišla do svitavského baru Zatáčka v pátek
kolem půlnoci. U jednoho ze stolů seděl sám i dvaadvacetilety skinhead, jehož
totožnost dosud není známa. Po chvíli začal Romy provokovat a urážet. Přestože
napadení nijak nereagovali, mladý skinhead po chvíli vstal, vytáhl nůž a beze
slova začal bodat jednoho z mužů do břicha. "Podle svědků bylo jasné, že
chtěl vyprovokovat konflikt. Jeho slova nelze veřejně citovat," řekla
tisková mluvčí východočeské policie Iva Marková. Napadený muž byl nakonec
převezen do nemocnice, kde po asi pětihodinové operaci zemřel. "Po zavražděném
Romovi zůstala vážně nemocná manželka a dvě malé děti," řekl zástupce
ředitele svitavské policie Tomáš Fadrný. Policisté zatkli skina, který Roma
ubodal, v sobotu ráno. Policie v podobných případech zjišťuje iněkolik tydnů,
zda šlo o rasový motiv. V tomto případě vyšetřovatel skinheada obvinil okamžitě.
Zároveň zjistil, že skinhead byl v minulosti už jednou potrestán za násilí s
rasovým podtextem. Před čtyřmi lety bezdůvodně pobodal jiného Roma přímo na
jedné ze svitavských ulic. Tehdy ho soud uznal vinným z ublížení na zdraví.
Dostal ovšem jen podmíněny trest. Předloni v České Třebové také fyzicky napadl
anarchistu a vážně ho zranil. Na svědomí má údajně další podobný útok z roku
1996. Skinhead je od včerejška ve vazební věznici. Pokud mu soud rasovou vraždu
prokáže, může strávit ve vězení až na 15 let. Za určitých okolností může soud
udělit trest přísnější - 25 let, nebo dokonce doživotí. K jednomu z nejvyšších
trestů - 13 letům vězení - byl v roce 1996 odsouzen Zdeněk Podrázsky za vraždu
Tibora Berkiho. Za rasově motivovanou vraždu byla v minulosti odsouzena také
trojice nezletilých skinheadů, která zahnala v Písku do řeky několik Romů, při
čemž jeden z nich - Tibor Danihel utonul. V letech 1990 - 1998 zdokumentovalo
Dokumentační středisko pro lidská práva 1253 rasově nebo ideologicky
motivovanych případů, z toho 821 násilných. Většina z nich však nebyla označena
za rasově motivované. Stanislav Penc z dokumentačního střediska tvrdí, že
policie a soudy uznaly rasový motiv jen ve dvou z 15 případů, kdy útočníci
zabíjeli z rasových důvodů.
Policie: Byl
tam jasný rasový motiv
"Vyšetřovatel
neváhal. V tomto případě to bylo evidentní, shánět důkazy nebylo složité. Obviněny
Romy nejprve slovně rasově napadal a poté zaútočil," vysvětlila policejní
mluvčí Iva Marková, proč byl skinhead obviněn tak brzy. Policisté mají
informace, že obviněny útočník se aktivně podílí na různých srazech a akcích
skinů na Svitavsku. "Ve městě žije asi tři sta Romů. Vzájemnému soužití
určitě pomáhá i zdejší romská hudební skupina Točkolotoč, která je mezi lidmi
oblíbená. O to víc mě páteční útok překvapil," reagoval včera pro
internetový deník iDnes starosta Svitav Václav Koukal.
Útoky skinů na
Romy
únor 1991 - V
Klatovech zaútočila skupina místních občanů na rodinu zdejších romských
usedlíků. Po třídenním pogromu byl ubit Rom Emil Bendík.
srpen 1991 - V
Jičíněvsi utyral příslušník hnutí skinheads šestiletého romského chlapce.
Rasový motiv však soud neprokázal.
24. září 1993
- Skupina skinheadů v Písku napadla Romy. Při útoku utonul v řece Otavě Rom
Tibor Danihel. V době činu byli pachatelé nezletilí.
12. října 1993
- V restauraci v Hrádku nad Nisou zastřelil Jiří Ryšánka Roma Milana Holuba,
který údajně napadl Ryšánkova spolusedícího.
14. května
1995 - Čtyři pachatelé sympatizující s hnutím skinheads napadli Roma Tibora
Berkiho v jeho bytě ve Žďáru nad Sázavou. Berki na následky zranění zemřel.
15. února 1998
- Dva opilí mladíci napadli ve Vrchlabí šestadvacetiletou Romku Helenu
Biháriovou. Zatlačili ji do řeky, kde žena utonula. Rasový motiv činu se před
soudem neprokázal.
17. května
1998 - Roma Milana Lacka napadla podle obžaloby v Orlové-Lutyni na Karvinsku
čtveřice skinheadů. Milan Lacko po útoku zůstal bezvládně ležet uprostřed
silnice. Tam ho o několik minut později přejel policista, jemuž za to okresní
soud vyměřil podmíněny trest.
Moravskoslezsky
den
07.05.2001
PRAHA (čtk) -
Obnoveni chovu koz v České republice je cílem Spolku přátel koz, který uspořádá
v létě festival věnovanym těmto hospodářským zvířatům. Kulturní a společenská
slavnost Milkovicevroce l se uskuteční od l. do 8. srpna v Milkovicích na
Jičínsku, sdělil organizátor festivalu Stanislav Penc.
Britské listy
26.04.2001
Eva ŠINKOVSKÁ
Na 100
hudebních seskupení a 30 divadel vystoupí na kulturní a společenské slavnosti
pořádané od 1. do 8. srpna na samotě Milkovice u Libáně na Jičínsku.
Podle
informací organisátora Stanislava Pence, pestrý program bude připraven i pro děti,
včetně keramické, malířské a řezbářské dílny.
"Součástí
bude i řada diskusí nad současnými společenskými problémy za účasti zajímavých
osobností," dodal S. Penc s tím, že v současnosti probíhá intensivní
příprava celého pořadu. Bližší informace si mohou zájemci postupně nacházet na
domovské stránce Spolku přátel koz - www.kozy.cz.
Zemské noviny
02.01.2001
Lidé se bavili
házením vajec i sbírkami na charitu
Ročník: 11
Číslo: 001
Autor: Foto
čtk Alexandra Mlejnková, Libor Zavoral
Str.: 09
Rubrika: Čechy
Oblast: Tisk
celostátní
Identifikace:
Z12001010200015500
Text:
Nejen ohňostroji
a rachejtlemi vítali lidé v celé republice rok 2001. Například na Mírovém náměstí
v ústí nad Labem se v rámci zábavného silvestrovského odpoledne uskutečnil již
tradiční Bratislavský memoriál v hodu vajíčkem na dálku (název Bratislavský je
reakcí na házení vajíček na náměstí SNP během pobytu Václava Havla na Slovensku
28. listopadu 1991). Na snímku je Stanislav Penc z vítězné dvojice, která si házela
vejcem bez jeho poškození až do vzdálenosti 31 metrů. Obyvatelé Hradce Králové
shromáždili k poslední půlnoci druhého tisíciletí 43 kilogramy mincí. Výtěžek
této sbírky, jehož hodnotu spočítají pracovníci banky zhruba do týdne, připadne
Dětskému domovu v Nechanicích na Královéhradecku.
Noviny
Jičínska
31.01.2001
Nominace na
Jivínského Štefana,
miniportréty těch,
kteří se nejvíce zasloužili o kulturu v regionu
Za sto deseti pořadovými
čísly jsou skryti všichni ti, kteří byli navrženi k ocenění za pozoruhodny
počin předešlého roku nebo dlouhodobé zásluhy v oboru.
Stanislav Penc
Oživil zapomenutý kout okresu. V roce 2000 uspořádal na svém statku v
Milkovicích už 3. setkání spojené s koncerty skupin i besedami se zajímavými
lidmi. Jde o nekomerční akce s úžasnou atmosférou. Dlouhovlasý hospodář na někdejším
Kubíkově statku dokazuje, že k tomu, aby místo žilo, není třeba příliš peněz a
dotací a bůhvíjakého požehnání úřadu, že nejcennější je dobrá vůle a šikovní
lidé.