Část archivu bývalé StB v okrese Jičín a jména spolupracovníků, včetně data narození a krycího jména, zveřejnil na Internetu Stanislav Penc z Milkovic na Jičínsku. Oficiálně označené dokumenty popisují konkrétní represivní akce StB. Stanislav Penc začal ověřené informace získávat podle nového zákona o zpřístupnění svazku StB veřejnosti, ale přiznal, že má i další zdroje, které tají.

Stanislav Penc zveřejnil na Internetu jména 350 agentů a dalších spolupracovníků bývalé StB v okrese Jičín a část archivu StB z let 1967 - 1975.

Stanislav Penc, odboj.jicinsko.cz:

Oni sledovali a kontrolovali lidi, kteří žádali o devizové přísliby, to znamená, že se tam málokteří dostali. Nedostali příslib a nepustili je ani do Jugoslávie, tak zjistí proč.

Dokumenty, označené jako přísně tajné, popisují, jak StB pátrala po distributorech exilové literatury z vydavatelství Josefa Škvoreckého v Kanadě a kdo je udával. Dokládají verbování agentů v průmyslu. Internetové stránky Odboj na Jičínsku vítá starosta města, senátor a spoluautor zákona o zpřístupnění svazků StB veřejnosti.

Jiří Liška /ODS/, senátor, starosta Jičína:

V té novele, kterou jsme připravovali, tak tam ministerstvo vnitra bylo povinno do roka od účinnosti zákona vydat právě tyto seznamy, takže z tohoto pohledu pan Penc předběhl ministerstvo.

Na policejním ředitelství v Jičíně jsme se chtěli zeptat, zda internetovy projekt vyvolal reakce veřejnosti, například ve formě trestního oznámení.

Dagmar Janošková, OŘ Policie ČR, Jičín:

Nechce s vámi nikdo hovořit?

Odpověděli až na krajském ředitelství.

Lenka Klouzová, východočeské ředitelství PČR, Hradec Králové:

Policie v Jičíně v současné době neprošetřuje v této souvislosti žádná podaná trestná oznámení.

Stanislav Penc chce zveřejnit dokumenty o násilné kolektivizaci zemědělství v 50. letech na Jičínsku, včetně jmen udavačů. Zdroje svých ověřených informací tají.

Televize ČT1

16.07.2002

Svazky na internetu

Události

Vlastimil Weiner

(Bohumil Klepetko, Iveta Toušlová):

Část archivů bývalé komunistické státní bezpečnosti v okrese Jičín a jména jejich spolupracovníků, včetně dat narození a krycích jmen, zveřejnil na internetu Stanislav Penc z Milkovic u Jičína. Dokumenty popisují konkrétní represivní akce STB. Stanislav Penc je začal získávat na základě nového zákona a o zpřístupnění svazků státní bezpečnosti. Přiznává ale, že má i jiné zdroje, které tají.

Stanislav Penc zveřejnil na internetu jména 350 agentů a dalších spolupracovníků bývalé státní bezpečnosti v okrese Jičín a část archívů STB z let 1967 až 1975.

Stanislav Penc, odboj.jicinsko.cz:

Oni sledovali a kontrolovali lidi, který žádali o devizový přísliby. To znamená, že se tam najdou lidi, který nedostali příslib a nepustili je ani do Jugoslávie, tak zjistěj proč.

Dokumenty označené jako přísně tajné popisují, jak StB pátrala po distributorech exilové literatury z vydavatelství Josefa Škvoreckého v Kanadě a kdo je udával. Dokládají verbování agentů v průmyslu. Internetové stránky Odboje na internetu vítá starosta města, senátor a spoluautor zákona o zpřístupnění svazku StB veřejnosti.

Jiří Liška, senátor, starosta Jičína:

V té novele, kterou jsme připravovali, tak tam ministerstvo vnitra bylo povinno do roka od účinnosti zákona vydat právě tyto seznamy. Takže právě z tohohle pohledu pan Penc předběhl ministerstva.

Na policejním ředitelství v Jičíně jsme se chtěli zeptat, zda internetovy projekt vyvolal reakce veřejnosti, například ve formě trestního oznámení.

Dagmar Janošková, OŘ Policie ČR, Jičín:

Jako nechce s váma tedy nikdo hovořit.

Odpověděli až na krajském ředitelství.

Lenka Klouzová, východočeské ředitelství PČR, Hradec Králové:

Policie v Jičíně v současné době neprošetřuje v této souvislosti žádná podaná trestní oznámení.

Stanislav Penc chce zveřejnit dokumenty o násilné kolektivizaci zemědělství v 50. Letech na Jičínsku, včetně jmen udavačů. Zdroje svých ověřených informací tají.

Hradecké noviny

11.12.2002

Pencův statek se stal útočištěm

Radovan Sál

Stanislav Penc se přestěhoval před třemi roky z Prahy do malého městečka Libáň u Jičína. Prý chtěl uniknout do relativně zdravé a nepoškozené přírody. Koupil statek v místě nazyvaném Milkovice a rozhodl se žít tak trochu nekonvenčním způsobem, který leckomu připadá zvláštní, nenapodobitelný, a některym lidem i absolutně nepřijatelný. Začal chovat kozy. Nejprve jen pár kusů, ale později se počet zvyšoval. Když mu zemřel kamarád, který se staral o osly, nedovolilo mu svědomí nechat je napospas, a do hospodářství přibyli i oni. Pencův statek je v místě, které jako by bylo na samém kraji světa. Nyní tu žije dvacet koz, čtyři oslové, včely, jeden holub, pět koček a sedm psů.

Majitel hospodářství nedovede ani chvilku promarnit nečinností a při pohledu na louky kolem stavení ho napadla další aktivita. Letos se tu konal již třetí ročník osmidenní slavnosti s názvem Kozí mejdan, pořádaný se Spolkem chovatelů a přátel koz.

Během kulturního maratonu se v Milkovicích u Libáně prostřídalo více než pět tisíc návštěvníků, což je téměř pětinásobek celkového počtu obyvatel města.

Pravdou je, že mnoho lidí akci odsoudilo, ale když se to vezme kolem a kolem, celý týden byly obchody vyprodané a samy ženy za pultem potvrzují, že takový výdělek už dlouho neměly. Na slavnosti se objevili i členové zastupitelstev okolních vesnic, mnozí významní hosté, umělci i politici.

Když už nic jiného, Milkovice si pomalu, ale jistě získávají věhlas po celé republice. I to je zásluha Stanislava Pence, ktery s nápadem a hlavně realizací projektu přišel.

Pomáhá i lidem, kteří mají a nebo měli zkušenosti s porušováním lidských práv. Ať už se jednalo o rasovou nenávist či předsudky, které vedly k ponižování, nebo dokonce k násilí, vždy nabídl pomocnou ruku. Buď jen tím, že problém nenechal zapadnout do případného úředního bahna, anebo (a to v daleko více případech) se jimi sám zabýval a vyřizoval potřebné záležitosti na policii či ministerstvu spravedlnosti. Jak ale sám říká, v Praze se podobnou činností zaměstnával desetkrát víc. Tam na to měl zařízenou dokonce i kancelář. Právě v těchto a pár příštích měsících se bude jednat o tom, zda by v opuštěné jezuitské koleji v Jičíně nebylo možné otevřít kancelář s pevně určenou pracovní dobou, zaměřenou na takovýto druh problémů. Zatím tu uspořádal výstavu a několik hojně navštívených přednášek.

Jedním z největších projevů lidskosti je paradoxně péče o staré, mnohdy i nemocné psy, které by dokonce i v útulku raději nechali utratit. Nabízí jim důstojné dožití na farmě, která se stala jakymsi domovem psích stařešinů. Na dotaz, proč to dělá, nedokázal odpovědět. Jen se optal, jestli je nutné to vysvětlovat. "Každý se řídí vlastními pocity a někdy to či ono děláme prostě jen proto, že to tak cítíme," uvažoval nahlas Stanislav Penc.

V současnosti vlastní sedm psů, ale odchoval už 26 štěňat, která rozdal svym přátelům. Mezi ně patří většina lidí se stejným cítěním, jako má on sám. Nad otázkou, co tomu všemu říkají sousedi, se zatvářil neutrálně:

"Klady vidí racionálně myslící bytosti, kdežto zápory mohou být doménou pouze těch, co neuvažují o principu věci."

Psy si pry nevybírá podle speciálních vlastností či znaků. Prostě někam jede a chlupáče z útulku přiveze. Jediné, co je všem společné, je přílišné stáří nebo vážná nemoc.

Konkrétním případem je dvanáctiletá fena afgánského chrta Bibinka, které našli v břiše nádor. Proto si ji z útulku nikdo nechtěl vzít, a dokonce se uvažovalo o tom, že ji raději dají utratit. Penc si fenu však vzal k sobě, dokonce ji poslal na dvě nikterak levné operace. Po prvním zákroku se začala uzdravovat a očividně ožila. Zanedlouho Bibince objevili v břiše další nádor a čekala ji nová operace. Po zotavení vypadala zdravě a možná by se byla dožila i důstojného odchodu, kdyby ji nepřejelo auto.

"Sám doktor říkal, že to bylo vyloženě částečné prodloužení života, který snad prožila na stará kolena spokojeně."

I přes tohle všechno se tím Stanislav Penc nenechal odradit a počítá s takovýmto stylem života i do budoucna. Doslovně řekl:

"Je to na doživotí."

(Příběh do kategorie B - čin trvalé hodnoty navrhla studentka Jana Pavlová z Mlázovic u Jičína)

Noviny Jičínska

21.06.2002

Dokumentační výstava jako začátek diskuse

Jičín - V jezuitské koleji se v minulých dnech uskutečnila výstava několika stovek fotografií a dokumentů I., II. a III. odboje na Jičínsku.

"Součástí programu byla řada besed s lidmi, kteří některy z odbojů zažili a mohli zejména studentům zodpovědět různé otázky," řekl Stanislav Penc, jeden z orgnizátorů. Výstavu doplnilo účinkování umělců, kteří za bývalého režimu nemohli vystupovat, jako například Pepa Nos nebo Vladimír Merta. Materiály zhlédlo přibližně tisíc návštěvníků, především ze středních škol a z vyšších ročníků škol základních.

"Řada mladých vůbec nevěděla o tom, že naše republika byla dvacet let okupována armádami Varšavské smlouvy," doplnil Stanislav Penc.

"Naší snahou bylo zdokumentovat osudy některych lidí a momentů naší historie. Materiály dáme k dispozici všem archivům i široké veřejnosti na internetu." Organizátoři pojali tuto výstavu jako zahájení jakési diskuse na dané téma, její pokračování plánují na listopad tohoto roku.

"Smyslem expozice bylo nejen zdokumentovat fakta, ale seznámit s nimi především mladou generaci, protože neznalost chyb znamená, že je lidi musí znovu opakovat," doplnil Stanislav Penc.

Noviny Jičínska

14.11.2002

Internetový seznam pomníků

Milkovice - Na území našeho okresu se nachází mnoho památek na odbojovou činnost. Naprostou většinu z nich tvoří pomníky obětem první a druhé světové války a pamětní desky.

Od tohoto měsíce je možné tyto památky vyhledat v seznamu na internetové adrese http://odboj.jicinsko.cz, který pravidelně doplňuje Stanislav Penc s přáteli. Naleznete zde i jmenné seznamy spolupracovníků Státní bezpečnosti (StB) z let 1967 - 1979, funkcionářů KSČ, Lidových milicí, Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti a jednotlivé osudy pronásledovaných osob našeho okresu a letců RAF.

Seznamy jsou průběžně aktualizovány, s ohledem na to, jak jsou zjišťována nová jména a fakta. Památníky odboje byly souhrnně sepsány za spolupráce Okresního muzea a galerie v Jičíně a Okresního úřadu v Jičíně. Jsou řazeny abecedně podle názvu obce, ve které se nachází, i podle seznamu jmen osob, kterym jsou věnovány. Tento seznam je poměrně obsáhly a jeho načítání trvá pomaleji. Na rozdíl od archivních dokumentů StB se zde s doplněním nepočítá.

"Uvítáme pomoc při zajišťování nových materiálů, stačí i zapůjčení, bez poškození vrátíme," říká hlavní organizátor Stanislav Penc.

Noviny Jičínska

17.10.2002

Jedna z dalších aktivit milkovického farmáře

Milkovice - Samota na kopečku je známa především akcemi Spolku přátel koz. Již tradiční srpnové týdenní hudební akce i divadelní představení přitáhnou každoročně i několik tisíc návštěvníků.

Hlavní organizátor Stanislav Penc vyvíjí i další aktivity. Na jeho internetových stránkách http://odboj.jicinsko.cz jsou průběžně doplňovány další osudy lidí pronásledovaných v 60. a 70. letech, zveřejněny zde jsou i části archívů jičínské Státní bezpečnosti, a to ve spolupráci s Dokumentačním střediskem pro lidská práva, Klubem politických vězňů a dalšími organizacemi i jednotlivci. Tento týden jednal starosta Sobotky Petr Hejn se Stanislavem Pencem o možnosti umístění pamětní desky na náměstí.

Jde o původní část památníku, který kdysi stál na náměstí u byvalé spořitelny. Na velkém sousoší legionářů byly umístěny desky s jejich jmény. Právě jednu jejich část Penc zrestauroval.

"Samozřejmě nebudeme bránit tomuto činu, pamětní desku by bylo možné umístit například na náměstí na některy z domů ve vlastnictví města." říká starosta. Více informací je možné zjistit na adrese www.lidska-prava.cz.

Lidové noviny

25.09.2002

Zveřejnění agentů StB se zablokovalo

Silvie Blechová

PRAHA - Měl to byt jeden z vyznamnych kroků, kterým se chtělo Česko vyrovnat s komunistickou minulostí. Zatím není. Od 20. března platí zákon o odtajnění svazků komunistické Státní bezpečnosti. Ministerstvo vnitra zatím obdrželo 1440 žádostí o nahlédnutí do svazků. Úředníci však nestíhají žádosti vyřizovat. Navíc hrozí, že ministerstvo nezvládne včas připravit a zveřejnit oficiální seznam agentů a spolupracovníků StB ("zlegalizovanou" podobu tzv. Cibulkových seznamů). "Ano, my to víme, ale naše situace je velice svízelná - nemáme dost lidí ani počítačů," přiznal zástupce ředitele odboru archivní a spisové služby ministerstva Pavel Brunnhofer. Za více než pět měsíců stihli úředníci vyřídit zhruba třetinu žádostí - 550. "To číslo je ale silně zkreslující. Někdo totiž žádá o svazků pět, někdo o 250. Celkové číslo je tedy třeba násobit deseti," řekl Brunnhofer. LN se o kolapsu odtajňování svazků přesvědčily na vlastní kůži - 16. května zažádaly o nahlédnutí do dvaceti svazků někdejších komunistických funkcionářů. Další, desetipoložkový požadavek vzešel z redakce LN koncem května. Do včerejška nebyla vyřízena ani jedna z žádostí. Lhůta na vyřízení je podle zákona 90 dní. Personální i technická tíseň nejspíš pozdrží i zveřejnění "legální verze" Cibulkovych seznamů. Podle zákona se mají seznamy spolupracovníků StB objevit na internetu do roka od začátku platnosti zákona. O tom, že ministerstvo seznamy stihne opravit, zapochyboval sám šéf odboru zápisové a archivní služby Jan Frolík. Skepsi vyslovil před časem i šéf bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Aleš Šulc.

Ve včasné dokončení oficiálního seznamu spolupracovníků StB nevěří ani lidé z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který s archivní a spisovou službou ministerstva vnitra komunikuje. "Kvůli náporu práce to budou jen těžce stíhat," myslí si mluvčí ÚDV Jan Srb. Dosavadní práce ministerstva nepříjemně překvapila i ÚDV. "Po uvedení zákona do praxe jsme očekávali příliv podnětů ke stíhání. Ale výsledky jsou nulové," dodal Srb. Podle zákona by měly byt přístupné téměř všechny dokumenty, kromě archivu rozvědky, nezpracovanych dokumentů a archivů vojenské kontrarozvědky a rozvědky. Že tomu tak vždy není, dokládá případ někdejšího disidenta, nyní člena Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislava Pence. Požádal o nahlédnutí do svého osobního svazku. "Z ministerstva mi napsali, že svazek veden byl, ale že byl v prosinci 1989 skartován. Já jsem ale třicet stran z mých materiálů viděl ve sborníku úDV," popisuje rozpor Penc. Na ministerstvu mu věc vysvětlili jako omyl nebo přehlédnutí některého z pracovníků. Stanislav Penc na internetu zveřejnil seznamy zaměstnanců a spolupracovníků StB na Jičínsku. O zdrojích, z nichž dokumenty získal, nechce mluvit. Hodlá však archivy ministerstva vnitra podrobit zkoušce. "My jsme požádali o stejné lidi a jsme zvědaví, co nám vydají," říká Penc.

Posily až od nového roku

Co hodlá ministerstvo vnitra se zavalenou archivní službou dělat? Podle Marie Masaříkové z tiskového oddělení ministerstva dostane archivní služba posily "v rámci systematizace resortu". "Mělo by k tomu dojít od 1. 1. 2003 a půjde o zvýšení počtu tabulkových míst na celém ministerstvu," uvedla Masaříková. Změny musela schválit vláda. Archiv žádal ministra Stanislava Grosse o pomoc těsně poté, co začal zákon platit. O zpřístupnění archivu StB rozhodli těsně před volbami i zákonodárci na Slovensku. Nejradikálněji přistoupilo k svazkům bývalé komunistické tajné policie Stasi Německo. Její dokumenty jsou přístupné již od začátku devadesátých let.

Žádosti o nahlédnutí do dokumentů StB

Od 20. března 2002 1440

Z toho vyřízených 550

Jedna žádost může obsahovat libovolný počet požadavků. Podle zástupce ředitele odboru archivní a spisové služby Pavla Brunnhofera je potřeba vynásobit celkový počet žádostí zhruba deseti.

Pramen: Ministerstvo vnitra ČR

PROBLÉM Č. 1

Úředníci nestíhají žádosti vyřídit do devadesáti dnů, jak požaduje zákon. Z 1440 žádostí zatím vyřídili 550.

PROBLÉM Č. 2

Ministerstvo kvůli náporu žádostí zřejmě nezvládne včas vypracovat a na internetu zveřejnit "legalizované" Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB

Noviny Jičínska

21.08.2002

Ohlasy na jednu aktivitu

ALENA KAŇKOVÁ

Jak jsme již informovali minulý měsíc, začal farmář Stanislav Penc ze samoty na Jičínsku zveřejňovat na internetu jména údajnych byvalych spolupracovníků Státní bezpečnosti.

Milkovice - Podle slov Pence, provozovatele internetových stránek s adresou http://odboj.jicinsko.cz, jsou ohlasy na tuto jeho aktivitu převážně dobré. "Reakce jsou různé, a to jak kladné, tak záporné," říká."Ozvalo se několik lidí, kteří se cítili poškozeni, že v seznamech jsou neprávem vedeni členové jejich rodin. Avšak po předložení písemných důkazů uznali, že by bylo zbytečné podávat žalobu."

Seznamy jsou průběžně doplňovány, Penc plánuje zveřejnit na internetu jakési "medailonky" bývalých agentů z oblasti Jičínska. Stránky jsou stále ve vývoji, již nyní zde najdete nové seznamy členů Lidových milicí či Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti a funkcionářů KSČ.

Debata přes internet V diskusním fóru jsou až na výjimky příspěvky kladné. Například vyjádření Jana Wünsche z 18. července 2002: "Velmi dobrá práce. I já se musím přidat k těm, kteří doufají, že se někomu podaří udělat něco podobného v celorepublikovém měřítku. Všechny Vás zdravím a přeju další úspěchy." Či dokonce výzva Arnošta Kavky z 10. srpna 2002: "Prosím Vás, můžete našim občanům sdělit životní vývoj dnešních funkcionářů? Něco na ten způsob, jak to je uvedeno u bývalých členů StB? A něco také o sobě. Děkuji."

Jaky postoj zaujal Stanislav Penc k některym zprávám v tisku o zveřejnění seznamů na internetu?

"Uvedli jsme pouze fakta, která máme ověřena z důvěryhodnych zdrojů. A pokud se v tisku objevily nějaké komentáře, nic proti nim, pokud se též opírají o fakta. Nemohu ale pochopit například vyjádření právníka, který nechce být jmenován (je totiž v seznamech též registrován) a navíc argumentuje zákonem, který byl již v roce 1990 zrušen," tvrdí Penc.

Doplnění informací vítáno Internetové seznamy hodlá Penc i nadále doplňovat, současnou podobu těchto stránek nepovažuje v žádném případě za ucelenou a uvítá jakoukoliv pomoc. Dokumenty si rád i pouze zapůjčí, za to může oplátkou poskytnout další údaje a materiály. Právě k blížícímu se 21. srpnu plánuje dokončení několika větších tematických celků na těchto stránkách.

Tyden 32

05.08.2002

Kozí mejdan - Stanislav Penc hodlá stavět pomníky kozám

Karel Vrána

Jak jdou dohromady kozy a rockové dunění? Žádný problém. O tom se mohli přesvědčit návštěvníci dvou ročníků Milkovických dnů pořádaných Spolkem přátel koz. Letošní třetí ročník nese název Kozí mejdan.

Rozlehlá samota Milkovice u Libáně, známá též jako Kozí vršek, leží nedaleko východočeského Jičína. V listopadu 1999 sem z Prahy přesídlil někdejší signatář Charty 77 a zakladatel Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc. Na jaře následujícího roku vznikl Spolek přátel koz, občanská iniciativa lidí, kteří považují kozu za dobrého přítele lidí. V srpnu 2000 se uskutečnil první hudebně-divadelní festival Milkovické dny pod heslem "Mejlovi pro radost". Baskytarista Plastic People totiž v té době bojoval s rakovinou, které nakonec v zimě podlehl. O rok později následovala další akce. Samotu navštívily tisíce zájemců. Letošní ročník se odehraje pod hlavičkou Kozí mejdan. "Nejsme žádný festival, na kterém vydělávají pořadatelé, kapely, stánkaři a majitelé kempů. Vstupné máme dobrovolné, ceny lidové, každý si tu může dělat, co chce," vysvětluje Penc. Od tradičních hudebních přehlídek se Milkovice liší i tím, že - jak praví pozvánka - děti, psi a další rodinní miláčci jsou vítáni. Mezi účinku jícími lze najít známá i nepříliš "provařená" jména z undergroundové scény. Vystoupí tu například česká legenda reggae Karel Babuljak, industriální soubor Dědečkova tažná zvěř, ska kapela Fidel Castro, punková Heydrichiáda, básník Ivan Martin Jirous, acidjazzoví Kratochvílovic Honzíci, Majerovy brzdové destičky, undergroundová klasika MCH band, Skrytý půvab byrokracie, slovenské Iné kafe a řada dalších seskupení. Součástí "mejdanu" budou také divadla, promítání filmů, představení pro děti či prezentace umění z utečeneckých táborů. Zájemci se mohou od 7. do 14. srpna zúčastnit také fotografické, malířské, keramické a literární soutěže na téma kozy. Fyzicky zdatnější pak ve štípání dřeva nebo sekání trávy. Soutěž má i svou praktickou stránku. Na statku je totiž třeba pomoci s jeho údržbou. "Zatím jsme na setkáních prodělávali," bilancuje Penc. Důležité prý ale je, aby se lidé dozvěděli více o kozách: k tomu slouží i zdejší Kozí muzeum a plánované kozí sochy.

Radiožurnál

07.08.2002

Spolek přátel koz připravil i letos Kozí mejdan

Jana Lejpová

Pro milovníky nezávislé hudební scény, alternativního divadla a koz připravil i letos spolek přátel těchto hospodářských zvířat kulturně společenskou slavnost v Milkovicích na Jičínsku. Cílem akce Kozí mejdan, která začíná právě dnes a potrvá do 14. srpna, je podle hlavního organizátora Stanislava Pence nenásilná propagace koz. Na třetím ročníku kozího festivalu se během osmi dnů představí více než sto hudebních formací a zhruba třicet divadel. Signatář Charty 77 a zakladatel Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc Spolek přátel koz založil v roce 1999. Kozy propaguje, protože podle něj jsou lidem dobrymi přáteli. Na letošním festivalu vystoupí například skupiny Ech, Jablkoň, Plexis, Švihadlo a undergroundová formace poslance, básníka a bývalého kněze Svatopluka Karáska Pozdrav Pánbůh. Recitovat bude například Ivan Martin Jirous.

Regionalist

06.08.2002

Kozí mejdan v Českém ráji

Eva ŠINKOVSKÁ

Kozí mejdan věnován všem svobodomyslným a tolerantním lidem se uskuteční od středy 7. srpna do středy 14. srpna 2002 na samotě Milkovice u Libáně na Jičínsku.

Představí se zde písničkáři, pantomima, divadla, básníci, žongléři, kouzelníci či diskutující a přednášející. Jak informoval Stanislav Penc z pořádajícího Spolku přátel koz pro děti jsou připraveny hry a soutěže nebo indiánská legenda.

"Spolek přátel koz vychází ze strohých statistických čísel: po druhé světové válce bylo v ČR 1,5 milionu koz, nyní se jejich počet odhaduje na 45 tisíc. Vědomi si těchto skutečností, rozhodli jsme se kozy a vše s nimi spojené zpopularisovat," uvedl Stanislav Penc. Doplnil, že k hlavním aktivitám spolku patří vytvoření Kozího musea, Kozí nakladatelství a vydavatelství, aktivita pro vztyčení sochy koz a přejmenování ulic.

Spolek považuje kozu za dobrého lidského přítele, chovají ji z lásky a pro potěchu okolí.

Účast na Kozím mejdanu zatím potvrdili například - Altamira "duchovni" hudba trochu jinak, Baba Jaga pravej bigbít, Baraki nadupanej street rock z Prahy, Black Pearl hrajeme dynamickou a velmi melodickou metalovou muziku s prvky klasické hudby, Čvachtavý lachtan krankrock z Brna, Václav Hájek, Milkovičan všelidový muzikant, In vain hard rocková kapela z Litoměřic, Ivan Martin Jirous budoucí ministr kultury, Litinová vana big beat z Nymburka, Nargile partička z Čelakovic, Jakub Noha a p. Bubák folková legenda, Old Minka Band underground z České Lípy, Otomar Klodner ' his amigos Smršť veselých a smutných písní psaných v tísní či Pohřební kapela transformují české a moravské lidovky do ostřejší podoby a svižnějšího tempa.

"Vstupné je dobrovolné, spacáky s sebou, přijet mohou úplně všichni a jak si to uděláme, takové to budeme mít," prohlásil k mejdanu pořadatel S. Penc.

Hradecké noviny

07.08.2002

Začíná osmidenní Kozí mejdan

Milkovice - Právě dnes se na samotu u Libáně na Jičínsku sjíždějí účastníci setkání, určeného všem svobodomyslným a tolerantním lidem, jehož hlavním organizátorem je Stanislav Penc s členy Spolku přátel koz. Na programu jsou vystoupení hudebních skupin, své umění představí také básníci a výtvarníci.

"Osmdesát skupin máme nasmlouváno, dalších třicet zatím účast pouze přislíbilo," uvedl Stanislav Penc. Na přípravě setkání se podílelo deset organizátorů.

"Před pár dny jsem přijel z Ameriky, rád bych tu zůstal asi měsíc," sdělil Mikuláš Sova, který budoval pódium.

Týden 30

22.07.2002

Hledání neradostné minulosti - Jičínská cesta: Nová šance, jak získat informace o činnosti StB

Karel Vrána

Internetové stránky mapující práci komunistické Státní bezpečnosti na Jičínsku usvědčují nynější ministerstvo vnitra z laxního přístupu k těm, které StB pronásledovala.

Bohužel ani po dalším šetření se nepodařilo prokázat existenci svazků založených k vaší osobě. Dopis tohoto znění obdrželo devět desetin z třiceti tisíc lidí, kteří požádali o možnost nahlédnout do materiálů, které na ně komunistická tajná policie vedla. Přitom opak může být pravda. Svědčí o tom případ Radka Pavlovce z Nové Paky.

Muž, na jehož případě se podařilo poukázat na mezery v práci ministerstva, to v životě rozhodně neměl lehké. Ještě jako student poznal slasti "nejhumánnější společnosti". Na jaře 1948 po smrti Jana Masaryka napsal na podstavec sochy TGM v Nové Páce: Tomáši, KSČ ti zabila syna. "Tenkrát na mě ještě nepřišli," vzpomíná Pavlovec, který je přesvědčen, že Jan Masaryk byl zavražděn.

Past sklapla o něco později. Kvůli buržoaznímu původu a aktivní práci ve skautském hnutí byl vyhozen z vysoké školy, kde studoval elektrotechniku. Společně se svymi známymi se v roce 1952 rozhodl k emigraci do západního Německa. Sportovní letadlo, kterym chtěli odletět, bylo již připravené. Nešťastnou náhodou byl plán vyzrazen několik hodin před útěkem.

Pavlovec byl odsouzen za vlastizradu na deset let. V jáchymovskych lágrech, kterymi prošel, se mu podařilo sestrojit krystalku, snad jediný rozhlasový přijímač, který měli vězni v celém tehdejším Československu k dispozici. Kdosi ho však udal a soud mu vyměřil dalších dvacet měsíců. Z vězení se vrátil těsně před velkou amnestií v roce 1960. Poté pracoval jako dělník. V roce 1968 spoluzakládal K 231 (organizaci politickych vězňů) v Nové Páce. Po okupaci sovětskymi vojsky se o něj velmi zajímala StB, jeho děti nesměly studovat. V roce 1978 odešel v rámci akce Asanace do Rakouska. Domů se vrátil v prosinci 1989, od té doby střídavě pobyvá v Nové Páce a v Rakousku.

O nahlédnutí do svazků požádal okamžitě, kdy to zákon umožnil, tedy v roce 1997. Ke svému překvapení zjistil, že jeden obsahuje pouze materiály z roku 1950, ačkoliv věděl, že tajná policie se o něj zajímala i po emigraci. Proto se obrátil na šéfa archivní a spisové služby, která má dokumenty StB na starosti, Jana Frolíka s tím, že k jeho "nepřátelské" osobě se vztahují další dva svazky: "Stavař" a "Vystěhovalec". Frolík mu po měsíci odpověděl, že tyto materiály byly skartovány.

Když se chce...

O čtyři roky později, tedy letos v červnu, proběhla v Jičíně vystava věnovaná prvnímu, druhému a třetímu odboji na Jičínsku, kterou uspořádal zdejší okresní úřad s Dokumentačním střediskem pro lidská práva. Zároveň s ní vznikly internetové stránky http://odboj.jicinsko.cz. Jejich tvůrce, někdejší disident Stanislav Penc, tu zveřejňuje seznamy zaměstnanců a spolupracovníků Státní bezpečnosti v regionu. A také takzvané plány StB z let 1968-1976.

Mezi nimi se nachází sedmnáct stran věnovanych činnosti Kadka Pavlovce v 60. a 70. letech. Tedy dokumentů,, o nichž archivní a spisová služba tvrdila, že nejdou dohledat. "V akci bylo zjištěno, že objekt udržuje styky s osobami, které byly odsouzeny za protistátní činnost jak v místě bydliště, tak mimo něj," praví se o "Stavařovi" například v materiálu zlí. prosince 1974. A kdo jsou, pro zajímavost, ony osoby? Například Lumír Salivar, Švagr Josefa Škvoreckého, který šířil zahraniční tiskoviny s antisocialistickou tematikou.

Z materiálů se dozvěděl i jména svych udavačů. "Překvapilo mě, kolik jich bylo v K 231," říká smutně. Jak se tváří udavači, s nimiž se občas setká? Jeden z nich byl dokonce člen mé rodiny. Už se mi omluvil," krčí rameny Pavlovec. Aby nemluvil jen o smutných věcech, ukazuje tenisové kurty za domem, které kdysi vybudoval s otcem. "Když nám dům v šedesátém roce ukradli, nastěhovali se sem dva komunističtí pohlaváři. Kurty rozorali, zasázeli sem brambory a postavili králíkárnu. Všechno jsme museli dát do původního stavu," mává rukou.

Jičínská vlaštovka

Zveřejnění materiálů jičínské StB na Internetu ukázalo, že lidé se o své minulosti mohou dozvědět více, než se dosud předpokládalo. Že lze dohledat a rekonstruovat dokumenty, které byly zničeny. "Komunisti tu jsou kvůli tomu rozžhavení doběla," usmívá se Penc v idylickém prostředí svého statku v Makovicích na Jičínsku. Strach ale nemá. "Nedopustil jsem se ničeho protizákonného. Naopak. Naplňuji nedávno schválenou novelu, podle níž by měly byt svazky StB zpřístupněny," konstatuje muž, který se mimo dokumentace činnosti tajné policie věnuje chovu i propagaci oslů a koz. Ohlasy jsou prý veskrze kladné, ačkoliv se najdou výjimky. "Někdo navádí místní novináře, aby zjišťovali, co jsem zač, co tu dělám, kde beru peníze a podobně," poznamenává a přitom v ruce třímá vidle na kydání hnoje.

"Oni ti bývali estébáci jsou dost zbabělí. Nedávno jsem jednoho potkal a vpálil mu to přímo do očí. Zablekotal, že to není pravda a utekl," kroutí hlavou Penc.

Podle někdejšího chartisty mají lidé o minulost stále zájem. "Není pravda, že už to nikoho nezajímá. Naše stránky během čtyř dnů navštívilo přes čtyři tisíce lidí," vypočítává.

Penc má obdobné smutné zkušenosti s prací ministerstva vnitra. "Také mi napsali, že materiály o mé osobě byly skartovány v prosinci 1989. Přitom vím, že existují. Některé dokonce vyšly ve sbornících vydávaných Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu," bilancuje. Dodává: "Rozhodně nejde o ojedinělou záležitost."

Nejde to?

Představitelé archivní služby ministerstva vnitra se hájí tím, že postupují v souladu se zákonem. To je sice pravda, ale na druhou stranu je nutné dodat, že se většinou neobtěžují tím, aby pátrali v dalších dokumentech. "I svazek, který byl skartován, lze rekonstruovat. Je potřeba pouze nahlédnout například do ročních plánů StB, podle nich zjistit, jací agenti byli na .nepřátelskou osobu' nasazeni. A z jejich svazků pak získat žádané údaje," vysvětluje byvaly náměstek úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Žáček. To, že podobná

šetření zaměstnanci ministerstva neprovádějí, přisuzuje jejich pohodlnosti. "Byla by to prostě práce navíc."

Zástupce ředitele archivní a spisové služby Pavel Bonhofer výtky odmítá. "Děláme, co můžeme. Pokud má někdo pocit, že jsme něco odflinkli, klidně to prověříme znovu." Na pomoc si bere zákon, který říká, že ministerstvo je sice povinné poskytnout těm, jež StB špehovala, veškeré materiály, které se jich týkají, ale pouze v případě, že to dovolují technické možnosti. "Ty zatím nemáme. Proto dosud nejsou zpracovány roční plány StB, o nichž mluvíte." Bonhoferovu obhajobu práce úřadu ale zpochybňují další svědci. "Žádal jsem o možnost nahlédnout do svazku agentky s krycím jménem Roman. Napsali, že tato žena není vedena jako spolupracovnice StB. Přitom v registru svazků, kde jsou jména všech spolupracovníků, je uvedena. Dokonce dvakrát," stýská si zaměstnanec úDV, ktery si nepřál být jmenován. Sám ředitel Frolík nedávno přiznal, že v archivech StB vládl po roce 1989 obrovský nepořádek. Zmizely například svazky o emigrantech v Kanadě nebo spis exministra vnitra Rudolfa Baráka. Byvaly ministr vnitra lidovec Richard Sacher si zase nechal přenést materiály týkající se Charty 77 do své kanceláře. Zpět je vrátil až jeho nástupce Ján Langoš. Ovšem bez jakékoliv evidence.

Lze se státními úředníky pohnout, aby postupovali pružněji? Nebo je nutné postupovat úplně jinak? Jako schůdná cesta se podle Žáčka jeví založení, dokumentačního střediska totality, jež by nepodléhalo přímo ministerstvu vnitra. V jeho rámci by působili "vyšetřovatelé", kteří by prohledávali dosud nezpracované dokumenty. K tomu ale zatím chybí jakákoliv politická vůle. Vznik institutu totiž smetla minulá Poslanecká sněmovna jako naprosto zbytečnou věc.

Penc si přeje, aby-další nevládní organizace postupovaly stejně jako dokumentační středisko na Jičínsku. "Bylo by dobré, aby vznikly podobné stránky i v jiných regionech. Je potřeba spolupracovat s okresními archívy, kde jsou například materiály bývalé KSČ. Lidé musejí vyvíjet tlak na státní instituce a nenechávat si informace pro sebe," uzavírá.

Karel Vrána

Fotografie:

Chtěli Jsme uletět do západního Německa. Bohužel to prasklo, vzpomíná Radko Pavlovec.

Fotografie:

Stanislav Penc se pokouší vyčistit Augiášův chlév bývalé StB

na Jičínsku.

Televize ČT1

16.07.2002

Zpřístupnění svazku státní bezpečnosti

Události plus

Iveta Toušlová

Část archivů bývalé komunistické státní bezpečnosti v okrese Jičín a jména jejich spolupracovníků, včetně dat narození a krycích jmen, zveřejnil na internetu Stanislav Penc z Milkovic u Jičína. Dokumenty popisují konkrétní represivní akce StB. Stanislav Penc je začal získávat na základě nového zákona o zpřístupnění svazku státní bezpečnosti. Přiznává ale, že má i jiné zdroje, a ty tají.

Mladá fronta Dnes

15.07.2002

Udavači jsou už známi, ale Jičín zůstává v klidu

IVAN TRUHLIČKA

Jičín Stovky lidí si jen během minulého pátku prohlédly internetové stránky, na nichž bývalý disident Stanislav Penc zveřejnil archiv jičínské Státní bezpečnosti. V samém Jičíně však dokumenty se jmény spolupracovníků tamní tajné policie žádný poprask nevyvolaly.

Většina obyvatel Jičína nemá zatím tušení, že právě v jejich městě byl jako první v republice archiv tajné policie zveřejněn.

"Dosud jsem se nesetkal s nikym, kdo by na zveřejnění mého jména nějak zareagoval," říká muž, který na seznamu agentů figuruje.

O možnosti najít si na internetu svého udavače se zatím ve městě příliš nemluví. Jedním z mála těch, kteří se na internetový archiv už stihli podívat, je jičínský podnikatel Miloš Puš od konce šedesátých let mu jako aktivnímu rockovému muzikantovi StB znepříjemňovala život.

"Je to jedině dobře, že se takové věci dostávají na veřejnost. Ale stránky je potřeba víc propagovat," míní Puš.

Že má pravdu, potvrzují reakce zaměstnanců jičínských úřadů. "O seznamu na internetu jsem neslyšel. Ani nikdo z našich zaměstnanců se o této záležitostí zatím nezmínil," říká vedoucí odboru vnitřních věcí jičínské radnice Milan Smolík.

Podrobné údaje o tom, jaké akce StB v okrese připravovala, koho a proč sledovala a jaké plnila úkoly, nezajímají ani místní policisty. "Informace o existenci těchto internetovych stránek k nám zatím vůbec nepronikla," konstatuje tiskový mluvčí Okresního ředitelství policie v Jičíně Jiří Valter.

V internetové kavárně nad jičínskou restaurací Apollo lze u počítačů zahlédnout spíš zahraniční turisty než zástupy místních obyvatel pátrajících po udavačích ve svém okolí. "Už delší dobu k nám chodí pár lidí, kteří zkoumají Cibulkovy seznamy, porovnávají je s obchodním rejstříkem a snaží se rozkrýt různé vazby mezi bývalými agenty. O nikom dalším, kdo by si v posledních dnech přišel prohlédnout stránky s okresním archivem StB, zatím nevím. Ale za několik dní, až si o tom lidé řeknou, se to může změnit," uvažuje majitel kavárny Jindřich Patka.

Více v obraze je vedení okresního úřadu, který společně s autorem internetového archivu Stanislavem Pencem a jeho Dokumentačním střediskem pro lidská práva nedávno připravil výstavu věnovanou odboji na Jičínsku.

Sám autor stránek umístěnych na adrese http://odboj.jicinsko.cz chce zveřejněné dokumenty dále rozšiřovat a doplnit je i výpověďmi šikanovaných lidí a popisy jejich osudů. "Už jsme požádali o zveřejnění zpráv k dalším tři sta padesáti spolupracovníkům, jejichž jména se na internetu postupně objeví," říká Penc.

Hradecké noviny

18.07.2002

Amatér zveřejnil dokumenty

ALENA KAŇKOVÁ

Třicetiletý farmář na svých internetových stránkách zveřejnil seznam osob evidovaných v registru svazků, jejichž působení může mít souvislost s regionem.

Milkovice u Libáně - Farmář Stanislav Penc na počátku devadesátých let minulého století opustil Prahu a přestěhoval se na Jičínsko. V červnu tohoto roku uspořádal v opuštěné jezuitské koleji vystavu o odboji. Zároveň s ní zveřejnil na internetové adrese odboj.jicinsko.cz dokumenty z archivu místní Státní tajné bezpečnosti z let 1967 - 1975 a další doprovodné texty a materiály.

"Zveřejnění svazků StB je v pořádku, podle novely zákona to musí učinit i ministerstvo vnitra. Stanislav Penc byl jen rychlejší. Nemyslím si, že to způsobí nějaké drama nebo bude zdrojem konfliktů, i když nyní tam samozřejmě figurují jen jména z Jičínska. Tyto informace však mohli zájemci najít již před několika lety v Cibulkovych seznamech," uvedl senátor za ODS Jiří Liška.

Důvod zveřejnění Co Pence vedlo ke zveřejnění těchto informací? "To měl již dávno udělat stát, ale bohužel se tak doposud nestalo. A aby lidé, kteří se chtějí chovat nemorálně, věděli, že se to jejich sousedé a jejich známí dozvědí ještě za jejich života. Při shromažďování informací vycházím z různých, samozřejmě ověřených, zdrojů, některé dokumenty jsou zveřejněny přímo v jejich fotokopiích." Například k výstavě kontaktoval asi 120 lidí z okresu, spolupracuje s Konfederací politickych vězňů.

"Snažím se zdokumentovat vše okolo lidí, kteří zde na Jičínsku byli pronásledováni. K jednotlivým případům chci vytvořit jakési medailonky. Proto budu velice rád, ozvou-li se mi další, ochotní pomoci. Jakákoliv informace je pro nás důležitá," dodal.

Co o tom míní právník Podle vyjádření právníka, který nechtěl byt jmenován, by se dalo s postupem autora www stránek souhlasit, kdyby šlo o úřední charakter dokumentů.

"Pokud jde o události z let padesátých a pozdějších, je nutné se opírat o ověřené historické dokumenty, včetně rozsudků z té doby. Jinak mohou uveřejněné seznamy vyvolat podněty soudních sporů na ochranu osobnosti, případně i zakládat podstatu trestného činu pobuřování," uvedl právník.

Noviny Jičínska

29.01.2002

Milkovice do třetího roku

Podtitulek: Není mnoho míst, kde se mohou lidé setkávat, pohovořit, a je jim spolu dobře. Jedno z nich je pár kilometrů od Libáně.Program při setkáních, která někdy trvají tři, jindy osm dní, je volný.

Milkovice - Na statku v Milkovicích jsou čtyři oslíci, osm koz, čtyři psi, něco pěknych děvčat a jeden Stanislav Penc. Včely, kočky, lasičky, lysky nepočítáme, ty se spočítat nenechají. Statek není parádní tak zvanou rekreační chalupou. Je tu bláto, spousta různých stavení a ohrad, hlavně ale spousta práce. To pochopí každý, kdo má dům a okolo pozemek. Tady je toho pozemku požehnaně.

Začalo to v roce 1999

Hospodář Penc nepřišel na grunt koncem listopadu roku 1999 jen hospodařit. Pomalu, svým nevtíravým způsobem vplul do kulturního dění v místě i okolí. Záhy se nechal od principála Honzy Řezníčka zlákat do loutkového divadla Martínek, skamarádil se s mnoha lidmi v Jičíně a jinde, čímž se spolupodílí na spoustě bohulibych aktivit. Na statku založil muzeum koz, ale hlavně, pořádá tu své "mejdany". Mejdan v podání Standy Pence není opíječka, je to setkání lidí rozličného stáří, zájmů i hudebního vkusu. Lidí "přes" zvířata, přírodu, kumšt všeho druhu. Lidí, kteří si chtějí vlastnoručně vytočit hrníček, jen tak klábosit nebo bloumat sadem, či sedět a dívat se. Vyhled směrem k rybníku Ervín, na Osenice a dál do kraje je tu úžasný. Úžasná je i atmosféra. Trochu ji popsal Penc sám, když na dotaz, kdo z význačných osobností přijede, odmítl odpovědět s tím, že mu opravdu jde o setkání, o to, aby si lidé pohovořili a bylo jim spolu dobře.

Program pro každého

Program při setkáních, která někdy trvají tři, jindy osm dní, je volný. Kdo přijede, připraví si na pódiu aparaturu, začne hrát, zpívat. Žádný přesný rozpis. A když zrovna nikdo není? Pojďte do čajovny, zkuste něco s hlínou, nebo si dejte něco k snědku, jídla jsou většinou bezmasá, levná. Sem nikdo nepřijíždí vydělávat. Na plakátě je jediná podmínka: kdo si nepřiveze půllitr, pije pivo z kelímku. Samozřejmě jsou slyšet i hlasy o feťácích, o příšerné muzice, o nepořádku... Zpravidla od lidí, kteří tu nikdy nebyli. Inu, čepuje se i alkohol, také muzika je tu rozmanitá. Hraje i všelidový muzikant, soused Venda Hájek, muzika se točí od punku přes beat až k rocku. Milkovická setkání nejsou diskotékou. Tady se platí dobrovolné vstupné, tady nejsou placení strážci ani vyhazovači, tady se lidé hlídají sami. Kdo chce, postaví si stan a přespí, kdo chce, udělá si ohynek. Patří k milkovické atmosféře, že každý po sobě taky uklidí. Jednou, v dobrém rozmaru - Penc bez košile, bos, nohy ukrutně špinavé - objevila se otázka, co je underground. Bez rozmýšlení rozpřáhl hospodář ruce a pravil: "To je všechno tady okolo." Čímž jednak poskytl definici pojmu a upozornil na to, že pojem, kteří mají mnozí spojený s dobou nedávno minulou, stále existuje a má své příznivce i své opodstatnění i dnes. Použijme Milkovice jako jeden z podkladů pro úvahu o této pro někoho zavrhované oblasti našeho bytí. Neboť příklady najdeme i na okrese: některé akce v jičínské jezuitské koleji, festival Trafalgaru v Ohnišťanech. Z vysvětlení tohoto slova můžeme s potěšením škrtnout ten význam, že se jedná o podzemní činnost. Zůstává proto vysvětlení, že jde o umělecké hnutí protestující proti konformitě, oficiální kultuře. A to je záležitost stále aktuální, soudím, že i po listopadu. Chválabohu, že se mu na okrese daří. Vzpomínám na rozhovor s jedním panem radním, který doporučoval, "ať ti mladí jdou do kulturního domu, ten je od toho". Nejde mi teď o pana radního. On je tu reprezentantem mnoha a mnoha lidí, kteří stále nepochopili, že jedním z nesmírných potěšení současnosti je ona rozmanitost a možnost výběru. Bylo přímo symbolické pro letošní ročník, že v době setkání začátkem srpna probíhal ve Starých Hradech, tedy přes kopec, jiný festival. Na koncertní kytaru tam hrál Štěpán Rak a Alfréd Strejček recitoval Komenského. Každý z posluchačů našel svoje, někteří okusili oboje. Dík za tu rozmanitost - Starohradským i Milkovickým.

Letošní Kozí mejdan

I když si milkovický hospodář nepotrpí na parádní plakáty či jakoukoli okázalost, svůj program na Kozí mejdan, který bude od 7. do 14. srpna 2002, rozeslal přátelům už dnes. Setkání věnuje všem svobodomyslným a tolerantním lidem. Kromě kapel všeho druhu slibuje pantomimu, loutky, velká divadla, setkání básníků i politiků, filmy, happening, žongléry, kouzelníky, dětské hry i indiánskou legendu. Chystají se malířské, keramické i literární dílny, výstavy o lidských právech a životním prostředí... Vítán bude každý, i ten, kdo chce jakkoliv přispět nebo pomoci. Možno psát na Spolek přátel koz, PS 13, 507 23 Libáň, tel. 0605 701081, e-mail: info@kozy.cz. Už věříte, že v Milkovicích si vybere každý, co chce? "Od civilizace přes hory a doly do Milkovic," napsal Stanislav Penc na závěr. Tož, přijďme se podívat!

Noviny Jičínska

30.10.2002

S létem se rozloučili při popíjení moštu

Milkovice u Libáně - Velké víkendové akce na samotě na "kozím vršku" se zúčastnilo přes 400 lidí. Na Loučení s létem začali přicházet již v pátek, od soboty do neděle se ve velké stodole se svym hudebním programem střídaly skupiny Jablko Swáru, Destyl, Odečet plynu, punková Koroze a několik dalších, převážně mladych muzikantů.

Na dvoře ve velkém vojenském stanu bylo zajištěno občerstvení, a to i netradiční: poprvé mohli účastníci milkovických akcí ochutnat pravý "kozí mošt" ze známkových jakostních jablek, bez jakýchkoliv konzervačních chemických přísad. Jablka jsou zpracovávána průběžně, pro případné zájemce je možné získat láhev k uskladnění za pět čistých skleněnych lahví s korkovym uzávěrem. O víkendu byla též zahájena ve zdejší keramické dílně vyroba suvenyrů - keramických půllitrů s kozí tematikou.

"Chceme jich vyrobit kolem šesti tisíc, a při naší další akci příští rok v srpnu každý účastník dostane památku," říká Stanislav Penc, který stojí v čele všech těchto nejen hudebních aktivit.

Dnes už je po slavnosti vše uklizeno, práce byly jen mírně zkomplikovány silnym větrem. Všichni účastníci se již těsí na další společné setkání, kde se nejen pobaví, ale i přiloží ruku k dílu.

Noviny Jičínska

26.10.2002

POZVÁNKA - Loučení s létem na kozí farmě

Milkovice - Spolek přátel koz v čele se Stanislavem Pencem ze samoty u Libáně pořádá další, již tradiční nejen hudební akci. Loučení s létem tento víkend se zúčastní hudební skupiny Destyl, Jablko swáru, Koroze, Odečet plynu, s kytarou vystoupí Hana Prskavcová a všelidový muzikant Venda Hájek. Hudba bude provázet další akce po celou noc, o hodinu delší. Přijedou-li další hudební tělesa, která předem nebyla přihlášena, najde se i pro ně volné místo v časovém harmonogramu. Občerstvení je zajištěno, návštěvníci mohou stanovat i parkovat, psi i další miláčci jsou vítáni. Program se bude utvářet i během konání akce, takže aktivitám se meze nekladou.

(aja)

Noviny Jičínska

08.10.2002

Rozloučení s létem na kozí farmě

Milkovice - Na poslední říjnový víkend je plánována další akce na kozí farmě Stanislava Pence. Jde o již tradiční Milkovické loučení s létem. Uskuteční se divadelní představení a vystoupí hudební kapely, program bude zpestřen i soutěžemi ve fyzické zdatnosti. Vstupné dobrovolné, ceny lidové. Podrobnější informace naleznete na internetové adrese www.kozy.cz, případní zájemci o účinkování v programu se ještě mohou přihlásit na telefonním čísle 605 701 081. Protože víkend v čase konání akce bude přechodem z letního na zimní čas, bude noc o celou hodinu delší.

Týden 41

07.10.2002

Kšeft s trávou - Marihuana začala zajímat český organizovaný zločin

Svět se mění a my se měníme s ním. Reklamní slogan perfektně vystihuje situaci mezi vyrobci a spotřebiteli konopí. Na scénu vstoupil organizovaný zločin. Počíná si nevybíravě.

Šestá letošní zářijová noc. Obyvatelé obce Bukovina na Královéhradecku klidně spí. Ve tmě tiše předou motory dvou aut blížících se po silnici od krajského města. Když dojedou k bývalé hospodě, vyskáče z nich deset mužů maskovaných kuklami. V rukou třímají dřevěné tyče a elektrické paralyzéry. Společnými silami vyvalí zadní bránu. Hluk vzbudí tři obyvatele domu. Když vyběhnou na dvůr, oslní je světla reflektorů. Jejich psy zneškodní slzný plyn. Jeden z obránců dostává tyčí. Krček klíční kosti suše praskne. Zatímco část útočníků drží domácí v šachu, ostatní spěšně sklízejí to, pro co sem přišli. Rostliny konopí. Sklizeň urychleně naházejí do vozů a odjíždějí. Za čtvrt hodiny přijíždí policie.

Sázka na strach

"Minimálně dva roky kolem nás kroužili podivní lidé, kteří nám nabízeli, ať pro ně pěstujeme trávu vyměnou za ochranu," vzpomíná majitelka domu v Bukovině Hana Tichá, "Ale vždycky jsme je poslali někam. Nejsme žádní drogoví dealeři." Policie případ loupežného přepadení, o které tu bezesporu šlo, odložila, protože se jí útočníky nepodařilo najít. Trestně stíháni jsou paradoxně sami postižení. Těm za vyrobu a přechovávání omamných a psychotropních látek hrozí až deset let vězení. "Přitom mám papír z ministerstva zemědělství, že pěstování konopí není trestné (viz faksimilie). Policisté mi řekli, že je názor nějakého ministerského úředníka nezajímá," kroutí hlavou Tichá. Právě na přístup státní moci k pěstitelům konopí lupiči spoléhali. Na strach cokoli oznamovat. V zemi, kde je trestné držení drogy pro vlastní potřebu a kde existuje vágní paragraf o šíření toxikomanie umožňující stíhat kohokoli za to, že veřejně mluví o léčivých účincích konopí, jim tato kalkulace často vychází. "Osobně znám tak třicet lidí, kteří kvůli nájezdům mafie přestali konopí pěstovat," říká Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. Loupežníci z Bukoviny prý už ukradené rostliny zpracovali a teď s nimi vesele kšeftují. O koho jde, se ale všichni bojí jen naznačit. Hradec Králové je totiž proslulý dobře organizovaným zločinem. Má mít prsty i v inkriminovaném přepadení. Verze policie, že šlo pravděpodobně o byvalé zákazníky, kteří se chtěli dostat ke konopí zadarmo, zřejmě neobstojí. "Nikdy jsme nikomu nic neprodali," dušuje se Tichá.

Časy se mění

Domácí konopná scéna byla dlouho soběstačná. Přibývající represe a popularita marihuany mezi mládeží začala postupně vytvářet tržní vztahy. Kde je nelegální trh, tam je organizovaný zločin. "Lidská vášeň, tedy drogy, prostituce, ale třeba i hudba, je nejlepší kšeft," konstatuje Ivan Douda z nadace Drop In. První zavětřili příležitost "obchodníci" z Nigérie. Policisté v letech 1997-1998 zadrželi jejich zásilky marihuany o celkové váze osmnácti tun. Pozadu samozřejmě nemohli zůstat ani Češi. Komunitu "huličů", kteří pěstovali konopí pro sebe a zásadně plody své práce neprodávali, nahrazují "velkostatkáři". Nebo zločinci, kteří konopí jednoduše ukradnou třeba i násilím jiným a pak je výhodně zpeněží. Módním trendem zločinců je již zmiňované velkostatkářství. Postup je poměrně jednoduchy: Skupina si zajistí pokud možno odlehlý objekt, ve specializovaných obchodech nakoupí čedičovou vatu, živné roztoky a infralampy. Hydroponickému pěstování pak již nestojí nic v cestě, ročně je možno sklidit až několik úrod. Jeden joint se na černém trhu prodává za třicet až čtyřicet korun, desetigramový pytlík se "skunkem" (speciální silná odrůda) za 250 až 300 korun. Do obchodu se zapojují i menší pěstitelé, kteří "trávu" pěstují doma pod infralampami. "Po dvou až třech úrodách se mi náklady vrátí," libuje si jeden z nich. Konopná komerce nabrala na obrátkách v posledních dvou letech. "První velkou pěstírnu jsme objevili před necelými třemi lety na Příbramsku," konstatuje zástupce ředitele Národní protidrogové centrály Gabriel Berzsi. Další případy začaly přibývat. Jen letos v září byly odhaleny dvě nové: v Ostravě a v byvalé bramborárně v Mysleticích na Pelhřimovsku. Zločinci navíc začali terorizovat "nekomerční" pěstitele, jak o tom vypovídá případ Tiché.

Vzhůru do Evropy?

Jak ze současného stavu ven? Douda je přesvědčen, že se musí změnit vztah společnosti k marihuaně. Doufá, že během pěti až deseti let bude u nás tato droga tolerována. "Téměř celá západní Evropa jde touto cestou. Tak proč my bychom se měli vydat jinudy?," ptá se. Represe totiž jen nahrává různým mafiím, pro něž jsou zakázané slasti živnou půdou. "Jde o to nastavit šťastné optimum mezi represí a snadnou dostupností," vysvětluje. Stíháni by měli byt pouze ti, kdo s marihuanou kšeftují, a ne ti, kteří si ji vypěstují. Skepticky zůstává Berzsi: "Podívejte se, máme tady dva ďáblíky, alkohol a cigarety, na jejichž následky umírají tisíce lidí. To si sem pustíme ještě třetího?"

Mladá fronta Dnes

26.10.2002

Nejste odborníci? Nemáte moc šancí, ale pomoc se snad najde

SABINA SLONKOVÁ

Str.: 03

Praha Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Historici či novináři se možná při svých žádostech o zpřístupnění svazků nakonec doberou pravdy a dostanou se k dokumentům Státní bezpečnosti, jež jim je stát podle zákona povinen poskytnout, ale zatím tak v některych případech nečiní. "Obyčejní" lidé, kteří nemají možnost porovnávat oficiální odpovědi ministerstva vnitra se svymi vlastními archivními dokumenty, však mají šance mnohem menší. "Když nevědí, že nějaky svazek prokazatelně existuje, je jasné, že se s odpovědí vnitra, že svazek byl dejme tomu skartován, spokojí. Tak jak to zatím pozoruji, běžný občan nemá příliš naději uspět," říká historik Pavel Žáček. Další historik Pavel Schovánek proto spolu s několika předlistopadovými disidenty (například Petrem Uhlem, Stanislavem Milotou či Jiřím Gruntorádem) založil občanské sdružení Archivy, které je připraveno žadateli-občanu pomoci. Lidé, kteří mají jakékoli pochybnosti o vyřízení své žádosti o zpřístupnění archivů StB, mohou sdružení kontaktovat na adrese www.sdruzeniarchivy.cz. Historici a další odborníci nabízejí mimo jiné to, že s lidmi do archivů zajdou, pomohou jim sepsat žádost o zpřístupnění, případně zkusí například přes sborníky Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu dohledat, jestli oficiální stanovisko vnitra odpovídá pravdě. Stejně tak neznamená, že když se nedochoval na konkrétního člověka svazek, nelze o něm nic dalšího v archivech najít. "Je možné se podívat do jiných svazků, ročních plánů a podobně," podotkl Schovánek. V jisté vyhodě jsou lidé, kteří by si rádi zalistovali estébáckou minulostí východočeského Jičína. Skupina kolem bývalého disidenta Stanislava Pence už několik měsíců částečně supluje práci státu a na svych internetovych stránkách (www.odboj.jicinsko.cz) představuje archivy tajné komunistické policie na okresní úrovni. Všechno v mantinelech zákona: jména sledovaných osob jsou začerněna, ale jména příslušníků, spolupracovníků či agentů jsou na internetu zveřejněna. Jak se k dokumentům Penc dostal, nechce prozradit. Faktem však je, že dodnes na jeho stránky nepřišla jediná stížnost. Penc přitom stejně jako jeho kolegové ze sdružení Archivy nevěří ministerstvu vnitra, že v otevření svazků hraje fér hru. "V roce 1992 jsem měl v ruce dokumenty, které StB vedla na moji osobu. Když jsem si požádal o spis, ministerstvo mi oznámilo, že byl v prosinci 1989 skartován. Stejný byl případ Radka Pavlovce z Nové Paky, který byl v minulosti donucen k emigraci. Z vnitra mu přišla odpověď, že materiály o něm byly zničeny. Jenže nám se podařilo získat sedmnáct stránek, které už údajně nemají existovat," říká Penc.

Mladá fronta Dnes

26.10.2002

Vnitro blokuje otevření archivů StB

Lidé dostávají protichůdná stanoviska o agentech, existenci některych svazků Grossův úřad zamlčuje

SABINA SLONKOVÁ

Praha Svazek agenta Kinského je k dispozici. Svazek agenta Kinského není k dispozici. Eva Trousilová nespolupracovala s StB. Eva Trousilová spolupracovala s StB. Prostě jeden velky chaos. Přesně tak vypadá v praxi otevření svazků komunistické Státní bezpečnosti, které umožnil letos v březnu přijatý zákon coby definitivní tečka za vyrovnáním se s minulostí. Ministerstvo vnitra, které je za zpřístupnění archivů odpovědné, vydává lidem protichůdná stanoviska o agentech, existenci některych svazků zamlčuje a utajuje naprosto banální, třicet let staré dokumenty (například obecné pokyny o přidělování odměn estébákům). Grossův úřad kromě toho nestíhá. Listování v archivech podle nového zákona zatím umožnil jen několika lidem. Tisíce dalších teprve čekají na přidělení termínu. "Prostě to normálně sprostě sabotují," komentuje počínání státu historik Pavel Schovánek.

Svazek nejdřív byl, pak zas nebyl

Historika k silným slovům opravňují jeho vlastní zkušenosti. Roky pracoval na Úřadu dokumentace zločinů komunismu a prošly mu rukama stohy materiálů StB. Když po platnosti nového zákona o některé z nich zažádal na vnitru, dorazily mu překvapivé odpovědi: Nic takového jste mít v ruce nemohl, protože to neexistuje. Ministr vnitra Stanislav Gross říká, že o komplikacích nic neví. "V tuto chvíli takové informace nemám. Ale prověřím to," uvedl. Ministr by tak měl prověřit případ již zmíněné Evy Trousilové. Z dokumentů StB, které má MF DNES k dispozici, vyplývá, že byla nejprve Kandidátkou tajné spolupráce a 1. července 1976 ji tajná komunistická policie převedla do kategorie Agent. Historikovi Schovánkovi přesto přišla z vnitra odpověď, že Trousilová není evidovaná jako spolupracovník StB. Nevzdal se, upozornil je, že to není pravda, ale stejně zbytečně. "Nebyla evidovaná jako spolupracovník bezpečnostních složek ve smyslu zákona. To je informace, která je relevantní a kterou jste zásadně požadoval," stojí si za svým úředník ministerstva Pavel Brunnhofer. Stejně vymluvny je i příběh agenta Radslava Kinského, kterého komunistická rozvědka vysadila v roce 1958 do Francie. Vnitro nejprve Schovánkovi napsalo, že mu svazek Kinského zpřístupní. Za pár týdnů však dorazilo jiné stanovisko: "Osobní svazek Radslava Kinského není v současné době k dispozici, neboť byl v minulosti zničen. První odpověď byla bohužel chybná." Ministerstvo vnitra napodruhé lhalo. Svazek Kinského skartovaný nebyl. Ještě v roce 1996 s ním pracoval úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Jen díky tomu, že ho měli byvalí pracovníci úřadu v ruce, ministerstvo nakonec uznalo svůj omyl a svalilo vinu na jednu svou úřednici.

Vnitro: Chyby se staly, ale nebyl to záměr

Odpovědní úředníci na vnitru jisté potíže přiznávají. Rozhodně však odmítají, že by zatajovali některé svazky či údaje úmyslně. Říkají, že mají málo lidí a chyby, které se staly, označují za administrativní nedopatření. "Určitě nechceme nic tutlat. Ale najeli jsme na ostry provoz, aniž bychom měli dost lidí. Ti, kteří tu jsou, jsou přetížení, žádostí je moc, a tak se, bohužel, chyby stát mohou," tvrdí šéf bezpečnostního odboru Aleš Šulc. Kritici ministerstva však říkají, že ani úmysl nelze vyloučit. "Například rozvědka si převzala některé předlistopadové agenty, takže mají samozřejmě důvod dál je chránit. Ale ať už je to úmysl, nebo jen nepořádek, obojí je špatně," prohlásil byvaly disident Stanislav Penc. Historik Pavel Žáček přidává ještě jeden možný důvod: "Je to vyjádření určitého nezájmu o vyrovnání se s minulostí. Měli dost času se na to připravit a pak to dopadne, jak to dopadlo." Vnitro slibuje, že se vše zlepší po Novém roce, kdy dostane další lidi, kteří mají zpřístupnění svazků na starosti. Šulc je přesvědčen, že se do března stihne připravit i internetový seznam příslušníků a spolupracovníků StB, který by v podstatě nahradil legendární Cibulkovy seznamy.

Mladá fronta Dnes

25.10.2002

Kozí mejdan v Milkovicích se rozloučí s létem

JAN HRUDKA

Milkovice u Libáně - Před několika lety by Milkovice nedaleko Jičína našel jen opravdový znalec Českého ráje. Avšak od té doby, co se na někdejší zemědělské usedlosti na vršku za vsí usadil signatář Charty 77 a zakladatel Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc z Prahy, Milkovice se staly jednou z kulturních bašt této oblasti.

A protože statek zabydlel vedle několika oslíků zejména kozami, akcím, které tam od počátku, pořádá se říká "kozí mejdany".

Po letním festivalu, na jehož letošním třetím ročníku se objevilo na sto hudebních těles a na třicet divadelních souborů, proběhne v Milko vicích ode dneška do neděle další setkání nazvané Loučení s létem. Zahrát přijedou mimo jiné punkové soubory Destyl a Koroze, pražské Jablko swáru či Odečet plynu, kapela, která o sobě tvrdí, že "je mladá začínající skupina hrající bordel-beat".

To může znamenat všelicos, svědčí o tom například nedávný vzkaz kapele prostřednictvím její internetové stránky: "Děkuji všem fanouškům a fanynkám Odečtu plynu, díky kterým jsem neskončil na záchytce!"

Písničkáře a svérázné muzikanty, kteří mají od počátku "kozích mejdanů" v Milkovicích své místo, tentokrát zastoupí Venda Hájek a Hana Prskavcová. "Mimo poslech sobotního vystoupení hudebních těles, se návštěvníci mohou zapojit do sochařských, malířských, keramických či jinak výtvarných dílen. Mohou si také vyzkoušet řemeslné, zahradnické, chovatelské a jiné dovednosti. Dalším aktivitám se meze nekladou," vypočítává Penc, jemuž v organizování milkovických akcí pomáhají členové Spolku přátel koz, občanské iniciativy, která považuje kozu za dobrého přítele lidí, a další dobrovolníci. Starší děti se mohou v sobotu vydat na celodenní putovní indiánskou hru, ty mladší se budou moci věnovat kreslení a vystřihovánkám nebo se odpoledne vydat do sokolovny v nedaleké Libáni na pohádkové představení.

Loučení s létem provází i soutěž. "Za pět vymytych a korkovym špuntem opatřených skleněnych lahví získáváte litr stoprocentního kozího jablečného moštu připraveného k zimnímu uskladnění bez konzervačních, chemických a jiných přísad," slibuje Penc.

"Jaké si to uděláme, takové to budeme mít" je základní heslo počínání v Milkovicích. "Chcete-li vystoupit teď nebo příští rok nebo o někom takovém víte, dejte nám vědět," vyzyvá Penc.

Milkovice u Libáně (okres Jičín)

25. až 27. října

Vstupné dobrovolné

Stanování a parkování

Internet: www.kozy.cz

E-mail: info@kozy.cz

Regionalist

21.10.2002

Kozí setkání v Českém ráji

Eva ŠINKOVSKÁ

Kulturní setkání Loučení s létem se uskuteční o víkendu 25. - 27. října 2002 na samotě Milkovice u Libáně na Jičínsku.

Podle informací organisátora akce Stanislava Pence jsou pro návštěvníky připraveny koncerty a zájemci se mohou zapojit do sochařských, malířských, keramických i jinak výtvarných řemeslných, zahradnických, chovatelských a jiných dovedností.

"Vstupné na víkendovou akci je dobrovolné a ceny lidové. Vlastní nádoby na nápoje a teplé oblečení zpříjemní návštěvníkům pobyt," dodal S. Penc.

Akci pořádá Spolek přátel koz, který vychází ze strohých statistických čísel. Po druhé světové válce bylo v Česku 1,5 milionu koz, nyní se jejich počet odhaduje na 45 tisíc. "Vědomi si těchto skutečností, rozhodli jsme se kozy a vše s nimi spojené zpopularisovat," dodal S. Penc. Spolek chová i rozličná kozí plemena ve farmě, kozí nakladatelství, pořádá skulturní a společenské slavnosti.

Milkovice u Libáně - Stanislav Penc ze samoty na Jičínsku a Spolek přátel koz jsou již známi svými hudebně-kulturními pořady. Tento víkend využijí k rozloučení s létem obzvláště proto, že sobotní noc bude přechodem na zimní čas o hodinu delší. Dnes zahájí soutěže a výtvarné dílny pro děti, od zítřka vystoupí skupiny Jablko swáru, Odečet plynu, punková Koroze či všelidový milkovický muzikant Venda Hájek. Návštěvníci mají občerstvení zajištěno, psi a další rodinní miláčci jsou vítáni. Akce se koná za účelem propagace koz a významu jejich chovu při tvorbě krajiny.

Hradecké noviny

25.10.2002

Loučení s létem o hodinu delší

Noviny Jičínska

12.09.2002

Snadnější vyhledávání jmen

Milkovice u Libáně - Provozovatel internetovych stránek s registry byvalych spolupracovníků StB Stanislav Penc stále doplňuje tyto seznamy. Stránky na adrese http://odboj.jicinsko.cz jsou nejen aktualizovány, ale je zdokonalen systém jmenného vyhledávání.

Chcete-li najít určité jméno, dbejte upozornění, že je třeba zadat ho bez české diakritiky - háčků a čárek, jinak je vyhledávač nefunkční. Seznamy agentů byly doplněny od roku 1969 až do roku 1979 a ani to není konečný stav. Výstava materiálů týkajících se 1. - 3. odboje je plánována ještě letos v Hořicích a Nové Pace, v termínu od 28. října do 17. listopadu se uskuteční opět v Jičíně. Stejně jako letos v červnu - v jezuitské koleji.

"V doplňování stále pokračujeme. Jsem v kontaktu s několika organizacemi a mnoha lidmi, kterym není lhostejny dnešní stav. Stát měl již dávno odtajnit všechny tyto materiály," říká Penc. Zároveň vyzyvá všechny, kdo mohou cokoliv doplnit, aby se mu ozvali, materiály uvítá i k zapůjčení. aja )

Zlínské noviny

08.08.2002

Muzikanti a divadelníci vystoupí na podporu koz

Praha - Pro milovníky nezávislé hudební scény, alternativního divadla a koz připravil i letos spolek přátel těchto hospodářských zvířat kulturně- společenskou slavnost v Milkovicích na Jičínsku. Cílem akce Kozí mejdan, která začala včera a potrvá do 14. srpna, je propagace koz, sdělil hlavní organizátor Stanistav Penc. Na třetím ročníku kozího festivalu se během osmi dnů představí více než 100 hudebních formací a zhruba 30 divadel. Signatář Charty 77 a zakladatel Dokumentačního střediska pro lidská práva Stanislav Penc Spolek přátel koz založil v roce 1999. Kozy propaguje, protože podle něj jsou lidem dobrymi přáteli. " Vycházíme ze strohých statistických čísel: po druhé světové válce bylo v České republice 1,5 milionu koz, nyní se jejich počet odhaduje na 45 000," uvedl Penc. Na letošním festivalu vystoupí například skupiny Ech!, Jablkoň, Plexis, Švihadlo a undergroundová formace poslance, básníka a bývalého kněze Svatopluka Karáska Pozdrav Pánbůh, Součástí festivalu jsou diskuse, fotografická, malířská, keramická a literární soutěž na téma kozy, přehlídka folklorních souborů a prezentace umění z utečeneckých táborů.

Noviny Jičínska

20.08.2002

Po mejdanu již uklizeno

Letošní třetí ročník Kozího mejdanu v Milkovicích na Libáňsku byl poznamenán v závěru nepřízní počasí. I tak lze konstatovat, že to byla úspěšná akce.

ALENA KAŇKOVÁ

Milkovice - Týdenní festival hudby a divadla skončil, jaká je situace nyní? "Byla to nekonfliktní záležitost, které se za dobu konání zúčastnilo kolem pěti tisíc lidí; bylo zde i přes sto dětí a sedmdesát psů," říká Stanislav Penc, hlavní organizátor. Sám pokládá akci za jednu z mála masových záležitostí v republice, kde se podařilo udržet pořádek. Odpadky jsou sklizeny, k odvezení čeká 15 pytlů plastů a ostatního roztříděného odpadu.

Kdo přijel rád

Zahrálo 50 hudebních kapel a vystoupilo 10 divadelních souborů. Sice bylo domluveno větší množství účinkujících, ale mnozí nepotvrdili svoji účast a nakonec nepřijeli. "Bylo to docela dobré zjištění; nyní po třech ročnících už víme, že je spolehlivých tak sto kapel, které přijedou rády zahrát," dodává Penc. "Tato akce se nehodí pro lidi, kteří se nechávají bavit, ale pro ty, kteří se baví."

Pozůstatky po slavnosti

Co na farmě zůstalo doposud? Vyšlapané cestičky. Vždyť v sobotu, kdy byl očekáván největší nápor účastníků a počasí ještě celkem přálo, se sešlo bezmála tři tisíce návštěvníků! V kuchyni s téměř 60 druhy bezmasých, často exotických jídel se prodaly tisíce porcí, příznivci "klasického" stravování si mohli dopřát párek. V čajovně mnoho druhů čaje, a poslední dva dny jste mohli zakoupit dvanáctistupňové pivo za korunu, no nekupte to za tu cenu. Kolik sudů piva se vypilo, to ví jen sám pořadatel.

Dala se dohromady parta nadšenců, kteří budou pokračovat v dalším doplňování internetové stránky www.kozy.cz, aby do půl roku byly kompletně vybudovány všechny avizované části.

Další ročník bude

To vše slouží k propagaci koz, a na základě přání letošních účastníků bude festival pořádán i příští rok, a to opět pod novym názvem. Pro přehled - první ročník byl nazván Milkovické léto, druhý Milkovické dny, třetí Kozí mejdan a bude následovat čtvrtý, Milkovické kozy. Vzhledem k finanční náročnosti akcí - najde-li se sponzor, bude vítán!

Noviny Jičínska

13.08.2002

Kozí mejdan letos již potřetí

I v tomto roce byl během minulého tydne na samotě u Libáně zahájen hudební a divadelní festival, jehož hlavním organizátorem je Stanislav Penc. Účast jak hudebníků, tak návštěvníků akce je rok od roku větší.

ALENA KAŇKOVÁ

Milkovice - Bylo zapotřebí zajistit hodně věcí - od elektroinstalace pro zvukařské aparatury a osvětlení až po zapůjčení mobilních záchodků pro účastníky. Instalace pódia byla zvládnuta částečně svépomocí. "Situaci jsme vyřešili natrvalo - sami účastníci zhotovili kostru přímo do svahu, zapůjčeny byly pouze podlážky. Toto pódium nám poslouží i na příští akce," říká Penc.

Na každém frekventovanějším místě jsou umístěny pytle na odpadky, které účastníci akce svědomitě třídí: "do pytlů na zbytky jídla prosíme nedávejte měkky chléb, kozám je po něm špatně - nepohazujte PET láhve, aby je zvířata neokusovala - na nedopalky cigaret jsou určené popelníky", a skutečně nikde nebylo vidět poházené odpadky. Bez ochranky, plotů a nesmyslných bariér zde korzují mezi lidmi psi, kozy i oslíci, prostě příroda se vším všudy.

Ubytování za obzorem Ve stanovém městečku za kopcem se můžete ubytovat, přijela i maminka s kočárkem a pochvalovala si, že jí autobus zastavil u odbočky pod farmou. "No, když jedeme stopem, tak nás někdy zavezou až sem, přímo na místo," dodává další z účastnic.

"Je tu fajn, tak s sebou beru i synka, ať si odpočine od ruchu velkoměsta."

V jídelně si můžete dopřát i takové speciality jako populární indické jídlo sabdží - bramborový pokrm s květákem a hrachem. Je stejně jako v místě svého původu i zde připravované na ohni, podávané venku pod širým nebem. Tady ho uvařil Jiří Salzmann, povoláním etnolog; kuchyňskym pracím se naučil již v dětství, jsou pro něho užitečným koníčkem.

Vstupné na akci není pevně stanoveno, je dobrovolné, ceny všeho "lidové". Za 20-30 korun se dobře najíte, pivo dvanáctku u výčepu pořídíte za 13 korun. Prodávané výrobky sem dodaly kozí farmy velice levně, zisk není cílem.

Strom stínu zdaleka Skupina, která zrovna nehrála - Strom stínu, má trochu komplikovanou situaci. Houslistka je z Černošic u Prahy, bubeník z Vlašimi a vedoucí, basista, z Chodska.

"Jo, je to trochu zvláštní, nesejdeme se tak často, ale když už, tak to stojí za to!" dodává šéf kapely.

"Už druhý den zde bylo kolem 350 lidí, postupem času se uskuteční všechny plánované programy. Největší nápor očekáváme přes víkend," říká Penc. Na nějaké rozhovory však zrovna neměl čas.

"Jo, kluci, ty plachty vezměte u senometu, koště najdete na terase u vchodu do baráku. Cože? Co bychom si ještě přáli? No přece hlavně aby přijely holky!"

Noviny Jičínska

03.08.2002

Pozvánka na milkovický srpnový Kozí mejdan

Milkovice u Libáně - Stanislav Penc už před lety opustil Prahu a dal přednost životu na venkově, na farmě v okrese Jičín. Tento způsob života mu plně vyhovuje: nejen že se věnuje chovu koz - což je všeobecně známo, ale má rád i umění. Pod heslem "Od civilizace přes hory a doly do Milkovic" pořádá na své farmě od středy 7. srpna Kozí mejdan. Tato týdenní akce je věnována všem svobomyslným a tolerantním lidem, podrobný program můžete zjistit i na internetových stránkách "www.kozy.cz". Jsou zde pozvánky i na další hudební akce, které zde celoročně probíhají. Mezi hlavní aktivity Spolku přátel koz patří vytvoření Kozího muzea, provozování vlastních internetových stránek a především mediální propagace koz. Tato zvířata jsou dnes v chovu značně opomíjena; ještě po druhé světové válce bylo v ČR 1,5 miliónu koz, jejich počet se v současné době odhaduje na pouhych 45 tisíc.

Během osmi dnů vystoupí v Milkovicích přes sto hudebních těles a třicet divadelních souborů, je připraven i program pro děti. Vstupné je dobrovolné, ceny lidové. Jsou zváni muzikanti, divadelníci, básníci, malíři, výtvarníci, pedagogové. Přijeďte i s rodinami a přáteli strávit příjemnou dovolenou v Českém ráji a ukažte všem, co umíte!

Respekt 13

19.08.2002

Od piva až ke kozám

Hudební festivaly procházejí po deseti letech výraznou proměnou

Eliška Bártová

V letních měsících prázdnin a volna touží lidé častěji než jindy vyrazit za brány měst do lůna přírody. Někdo putuje po lese s kotlíkem, jiny chodí po horách nebo se jen tak opaluje u rybníka. Ale desetitisíce nadšenců volí každý rok ještě jinou variantu: pořádně si v přírodních kulisách zapařit. K tomu jim slouží nepřeberné množství hudebních festivalů, kterých už je tolik, že opanovaly všechny prázdninové víkendy. Z nenápadných komorních svátků hudby se během více než desetileté historie vyvinuly pouťové atrakce, zábavní ráj, kde je hudba odsunuta decentně na okraj, aby nerušila chuť k jídlu a utrácení. I dnes je ovšem možné najít místa, kde je všechno jinak.

Jdeme na to, chlastáme

Po zachmuřeném pátku přinesla sobota do malebného údolí Malé Skály sluneční paprsky. Na několika hektarech místní louky se konal už desátý ročník festivalu Benátská noc. "Jezdil jsem sem na chalupu a říkal si, že je to tady nějak mrtvy, že by to chtělo oživit," vzpomíná Pavel Mikez (31) na prvotní impulz k akci, kterou zpočátku navštěvovalo jen pár stovek nadšenců. Když se pan Mikez do Malé Skály později z Liberce přestěhoval natrvalo, napadlo jej, že by na svou Benátskou noc mohl do krásné přírody nalákat mnohem víc lidí. Dnes je z té akce jeho celoroční zaměstnání, které jej živí. Počet kapel se rozrostl na stovku, počet návštěvníků na deset tisíc. Z louky sevřené ze všech stran zarostlými kopci a panoramatem Panteonu - kaple na vrcholku skály - se na jeden víkend v roce stává městečko. Vlastní život uvnitř je obehnán vysokým plotem a hlídán strážci v černých úborech.

Příjezdové cesty podél řeky Jizery jsou v délce tří kilometrů po obou stranách lemovány zaparkovanými auty ze všech koutů Česka. Do vesnice musí návštěvníci pěšky nafukovací bránou, která nese logo jisté pivní společnosti - hlavního sponzora festivalu. Hned za bránou stojí obří jeřáb, který za 500 Kč umožní každému odvážlivci vrhnout se na laně ze třicetimetrové výšky těsně nad hlavy čumilů, kterých je kolem požehnaně. O samotny skok je také velky zájem - i během noci vyváží jeřáb další odvážlivce k seskoku. Uličku vedoucí do jádra festivalu dále lemují stánky s oblečením, korálky, suvenýry, balonky. Kus dál láká hudba z reproduktorů na fotbálek v nafukovacím hřišti naplněném trochou vody: dav nadšeně sleduje tym dívek s mokrymi tričky. Lidé se tísní u stánků s langoši, telecími klobáskami, kuřecími stehýnky, smažáky a párky. Odpolední vystoupení kapel na pódiu sleduje jen hrstka diváků. "Sleduju, jak se z festivalů stává taková pouť, ale mě to pořád baví," říká Vladimír Mišík, jehož jméno lze objevit v programech řady festivalů. "Lidi, kteří mě chtějí poslouchat, si pohlídají, v kolik hraju, a přijdou si mě poslechnout. To mi stačí." Většina účinkujících ale mimo mikrofon přiznává, že důležitou motivací, proč přijedou v noci kamsi na druhý konec republiky, jen aby na půl hodiny zahráli, jsou peníze. Za vystoupení na festivalu totiž dostanou mnohdy i třikrát víc než při běžných koncertech v klubech. Hlavní tahouni festivalu Mňága a Žďorp a Tichá dohoda začínají hrát až po půlnoci. "Je to prostě součást našeho povolání, to se nedá nic dělat," vysvětluje zpěvák Mňágy Petr Fiala, co je na festivaly žene.

S vysokým plotem a nekopromisními hlídacími hochy celý komplex trochu připomíná lágr. "Je tady hrozně lidí, vadí mi, že v podstatě není kam utéct," říká Rakyn (25), který sem jezdí už šestý rok. "Stává se z toho čím dál tím větší megalomanie." Tato myšlenka je vlastní i panu Mikezovi: "Chci, aby z toho byl největší festival." Pro letošní ročník proto zařídil druhé pódium, více stánků, více kapel, více lidí. "Tak jdeme do toho, chlastáme!" podněcuje z pódia návštěvníky moderátor. "Máme tady to nejlepší pivo, tak ukažte, co umíte!" A fanoušci dělají, co mohou. "Jsme skvělí, vypili jsme skoro tisíc sudů piva!" chválí je na konci Benátské noci moderátor. Výkonu odpovídá i vzezření louky: na nedohledné vrstvě kelímků leží bez hnutí spáči, tuzí jako mrtvoly. Jsou čtyři hodiny ráno a na scénu přichází poslední kapela sobotního programu. "Je tu ještě někdo?" odráží se v tichu od okolních kopců výkřik jejího překvapeného frontmana.

Kozy, osli a ti druzí

Vesnici Milkovice hledá neznalý návštěvník na mapě Českého ráje jen s obtížemi. Přesto si minulý týden do tohoto zapadlého místa našly cestu přes dva tisíce lidí. Už potřetí je sem přitáhla originální akce zvaná Kozí mejdan. "Je to jeden ze způsobů, jak zpopularizovat kozy a sepětí s přírodou," říká hlavní organizátor Stanislav Penc (32), šéf Spolku přátel koz. Svůj festival vymyslel poté, co se seznámil s varovnými čísly: po 2. světové válce tu bylo jeden a půl milionu koz, dnes jen 45 tisíc. "Kozí mléko je přitom tak důležité pro naše zdraví," říká pan Penc.

Po zdolání kamenité a blátivé cesty do kopce vítá návštěvníka Kozího mejdanu skupinka psů uvelebená ve starém žigulíku. Za ním se rozprostírá velká stáj a nad ní statek. Vstup je dobrovolný. Ze stáje, kde je ještě cítit pach dobytka, je vytvořen provizorní bar: u stěn je řada dřevěnych sklápěcích sedaček z kina, ještě s číslicemi. Venku rejdí stádo koz, kterých je na statku celkem 13, mezi nimi pobíhají děti. Za rozbořenou zdí se pod přístřeškem suší desítky hliněnych vytvorů udělanych návštěvníky mejdanu. "Za šest pětek jsem si koupil kus hlíny a uplácal jsem si kozu. Teď čekáme, až se to vypálí," říká Ondra (19), který sem přijel už podruhé. "Jaký to tady je? No úplně jiny než na ostatních festivalech - třeba ráno jdem a uklízíme to tady."

Většina ze zhruba stovky lidí, kteří tu ještě šestý den mejdanu zůstali, posedává ve stáji. Tam také stojí dvě pípy, ze kterych se čepuje pivo. Pokud někdo nemá vlastní nádobu, načepují mu do kelímku, zároveň ale pijce upozorní, aby ho nevyhazoval a pil z něj pořád dokola. Nad stájí se táhne do kopce zahrada zpestřená ovocnými stromy. V ní kromě lidí volně pobíhá i pět oslů. Vzadu si návštěvníci mohou koupit něco k snědku - navařená polévka ze včerejška, chleba s kozím sýrem. Kdo po sobě umyje nádobí, má polévku se slevou. Na zemi není vidět žádný kelímek, ani jiné odpadky. U stromů je několik pytlů pro tříděny odpad a nad nimi cedule: "Neodhazujte nedopalky - ohrožujete tím zvířata." Na zemi skutečně žádné vajgly není vidět.

Během tydne vystoupilo na Kozím mejdanu přes šedesát kapel a desítka divadel. Většina z nich sem přijela z vlastní iniciativy a na době vystoupení se dohadovaly až mezi sebou. Žádný oficiální harmonogram neexistoval. I tento třetí ročník se totiž nese v duchu stále stejného hesla: Jaké si to uděláme, takové to budeme mít. "Pár dní před zahájením mejdanu sem lidi přijedou postavit pódium a bary - když je nepostaví, nebude se hrát, když se za bar nikdo nepostaví, nebude se točit," vysvětluje pan Penc. "Nemáme žádný jasný cíl, ale máme stanovený smysl. Během osmi dnů vytvořit místo, kde se lidi můžou setkávat a sami něco vytvořit."

Mladá fronta Dnes

09.08.2002

Kozí mejdan: Jak si ho uděláme, takovy bude!

JAN HRUDKA

Milkovice - Od písničkářů po velké orchestry! Od pantomimy a loutek po velká divadla! Od básníků po politiky! Od happeningu a žonglérů po kouzelníky! Od civilizace přes hory a doly do Milkovic... láká slogan letošní kulturní a společenské sešlosti Milkovické dny, která probíhá nedaleko Jičína. Na svém statku v malé vsi Milkovicích ji pořádá pod hlavičkou Spolku přátel koz už potřetí Stanislav Penc. A protože usedlost, kam přišel na sklonku roku 1999 z Prahy, zabydlel vedle několika oslíků zejména kozami, akci se vžil neformální název kozí mejdan. Letos se během osmi dnů vystřídá na statku více než sto hudebních těles a třicet divadelních souborů. Hudební pestrost dokládá reggae Karla Babuljaka, alternativa Chadimova MCH Bandu, keltské nápěvy Majerovych brzdovych tabulek, punk královéhradeckych N.V.ú., underground Skrytého půvabu byrokracie a mnoha kapel dalších žánrů. Písničkáře zastoupí Jakub Noha a Karel Vepřek.

"Chybět by neměl ani Ivan Martin Jirous, budoucí ministr kultury," naráží na Jirousovu nadcházející kandidaturu do Senátu pobaveně Penc.

Milkovické dny však zdaleka nebývají jen o muzice či divadle. Návštěvníky čeká promítání filmů, dětská představení, svá výtvarná díla vystaví lidé z utečeneckých táborů, diskutovat se bude o lidských právech a o životním prostředí, připravena je fotografická, malířská, keramická a literární soutěž na téma kozy. "Ti zdatnější si mohou zasoutěžit ve štípání dřeva nebo sekání trávy," říká Penc, podle nějž bude mít právě toto klání nezanedbatelny prakticky vyznam. Na statku je totiž třeba každé ruky ochotné pomoci. "Nejsme festivalem, na kterém vydělávají stánkaři a majitelé kempů. Vstupné je dobrovolné a každý si tu může dělat, co chce. Jaké si to uděláme, takové to budeme mít," míní dvaatřicetiletý pořadatel.

Když někdejší disident a polistopadový člen vládní rady pro lidská práva "kozí mejdan" zakládal, vypadalo to na skromnou akci pro širší okruh přátel. Loňsky ročník však přilákal na statek v Českém ráji na tři tisíce návštěvníků.

"To hlavní, proč Milkovice organizujeme, lze vyjádřit jednoduše - kvůli setkání. Lidé mají možnost číst své literární práce, muzikanti zase šanci zahrát si s kamarády z jiných kapel a výtvarníci ukázat, co umí," říká Penc. Milkovické prostředí oceňují i diváci. Většina těch, kdo loni v Milkovicích strávili část prázdnin, slibuje, že přijede zas. "Je to jedinečná akce, loni jsem byla poprvé a byla jsem fascinována. Byli tam lidé různého zaměření, a přesto si všichni rozuměli. Jestli se akce bude opakovat, mohou se mnou počítat," vzkazuje pořadatelům Kristýna Douděrová z Jablonce nad Nisou.

Hradecké noviny

17.08.2002

Ohlasy na zveřejnění seznamů

Milkovice - Provozovatel internetových stránek http://odboj.jicinsko.cz Stanislav Penc ze samoty u Libáně hodnotí ohlasy na zveřejnění seznamů spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti na Jičínsku pozitivně. "Reakce jsou jak kladné, tak záporné," říká.

"Ozvalo se několik lidí, kteří se cítili poškozeni, že v seznamech jsou neprávem vedeni členové jejich rodin. Avšak po předložení písemných důkazů uznali, že by bylo zbytečné podávat žalobu."

V diskusním fóru jsou téměř všechny příspěvky kladné. Příklad jeden za všechny, e-mail Karla Kačmaříka: "Zdravím autory stránek a závidím (typicky české, že ano), že u nás na Brněnsku nemáme něco podobného. Ještě že máme alespoň Cibulku. Mnoho odvahy a úspěchů!!!"

Internetové seznamy hodlá Penc i nadále doplňovat a uvítá jakoukoliv pomoc veřejnosti. Právě k blížícímu se 21. srpnu je plánováno dokončení několika větších tematických celků.

(aja)

Strategie

15.07.2002

Archiv StB na internetu

Online: Archivy jičínské komunistické Státní bezpečnosti (StB) zveřejnil minulý týden na svých internetových stránkách bývalý disident Stanislav Penc. Zveřejněné dokumenty nejsou ještě úplné, zahrnují zatím záznamy tajné služby za období 1967 až 1975. V internetovém archivu jsou jména pronásledovaných lidí začerněna, naopak jsou uvedena jména spolupracovníků či agentů StB. Lidé v něm mohou také najít, jaké akce jičínská tajná služba připravovala, koho a za co sledovala a jaké dostávala úkoly.

Noviny Jičínska

27.07.2002

Pozvánka na netradiční srpnový Kozí mejdan

Milkovice u Libáně - Stanislav Penc už před lety opustil Prahu a dal přednost životu na venkově, na farmě v okrese Jičín. Proč?

"No vždyť je to hezčí bydlení, než když máte naproti sobě paneláky", říká sám o svém nynějším působišti. Chov zvířat je na farmě samozřejmostí. A že se zaměřil nejvíce na chov koz je všeobecně známo.

V nedávnych dnech zveřejnil na internetových stránkách "odboj.jicinsko.cz" dokumenty StB o jejích spolupracovnících, na adrese "www.kozy.cz" však najdete nejen vše o jeho farmě, ale především pozvánky na hudební akce, které jsou zde celoročně pořádány.

V nejbližší době je to kulturně společenská slavnost Kozí mejdan, pořádaná Spolkem přátel koz. Uskuteční se na milkovické samotě v Českém ráji od středy 7. srpna do středy 14. srpna 2002. Tato akce k propagaci koz je ale věnována i všem svobodomyslným a tolerantním lidem.

Během osmi dnů vystoupí přes sto hudebních těles a 30 divadel, je připraven i program pro děti. Vstupné je dobrovolné, ceny lidové. Vše se koná pod heslem "Jaké si to uděláme, takové to budeme mít". Jsou zváni muzikanti, divadelníci, básníci, malíři, výtvarníci, pedagogové. Přijeďte i s rodinami a přáteli strávit příjemnou dovolenou a ukažte, co umíte!

Respekt 13

29.07.2002

Volné ruce špionů - Řada dokumentů StB zůstává skryta zrakům veřejnosti

Jaroslav Spurný

"Socialismus si bude nadále upevňovat pozice. Dá se očekávat, že imperialisté v čele s USA se budou snažit bránit tomuto vývoji brutálním násilím, ozbrojeným vměšováním i otevřenou agresí." Za zveřejnění této věty může v České republice roku 2002 dostat novinář až pět let vězení. Jde totiž o doslovnou citaci ze čtyřicet let starého "Perspektivního plánu čs. rozvědky", ktery je s řadou jiných - a zajímavějších - dokumentů bolševické špionáže dodnes chráněn nálepkou státního tajemství. I to je možné v zemi, kde už čtyři měsíce platí zákon o zpřístupnění svazků StB.

Akce Manuel

Zákon o zveřejnění estébáckych dokumentů je totiž omezen jinou právní normou - zákonem o utajovaných skutečnostech. Zjednodušeně řečeno, když správci archivů StB na vnitru či na obraně nebudou chtít něco ze zpřístupněnych informací předat veřejnosti, prostě to jen označí "tajné" podle jiného zákona.

Trik objevil badatel Československého dokumentačního střediska Radek Schovánek, když požádal o zpřístupnění zmíněného plánu rozvědky a návrhu, kterym ministerstvo vnitra v 60. letech upravilo rozpis pravomocí pro udílení odměn na rozvědce. (Například od náčelníka oddělení mohl tehdy agent dostat nanejvyš dvě stovky, ale od šéfa rozvědky celych pět tisíc korun.) Oba dokumenty, které má Respekt k dispozici, obsahují až na pár uvedených čísel výhradně ideologické fráze a jejich utajení může samo o sobě vyvolat spíš úsměvné asociace s Kocourkovem. Nicméně díky neuspokojené žádosti badatele Schovánka vyšlo najevo, že současná administrativa utajuje prakticky celý archiv komunistické rozvědky včetně dokumentů o spolupráci totalitního režimu na světovém terorismu nebo práce zdejších špionů v žoldu KGB proti Severoatlantické alianci a českému exilu.

V neprůstřelné ochraně bolševických tajností je jedna výjimka: Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Jeho pracovníci měli k dokumentům komunistické éry dlouho prakticky neomezený přístup, až jim ho v roce 1999 odebral dlouholetý komunista a Zemanův ministr vnitra Václav Grulich. Na jeho zásah jsou jim dokumenty z archivu od té doby zpřístupňovány po jednotlivych kusech a jen tehdy, pokud je badatelé znají z odkazu jinych zdrojů a dokáží je konkrétně označit. I tak pracovníci ÚDV zveřejnili informace o spolupráci české a kubánské rozvědky na školení tisícovky teroristů pro Latinskou Ameriku ve čtyřicet let staré "operaci Manuel". O materiálu se dozvěděli jen proto, že před časem o něm vyšly informace v italském tisku. Veřejnost dodnes nedostala šanci seznámit se s dokumenty o školení Palestinců v českých výcvikových táborech v osmdesátých letech či dozvědět se o podpoře teroristických Rudých brigád v sedmdesátých letech. Stejně tak se nelze seznámit se zprávami o škodách, které desítky československých rezidentů i domácí komunistická kolaborace působily celá léta na příkaz Sovětského svazu zemím svobodného světa.

"My to odtajnit nemůžeme. Ten archiv dostal od minulé vlády statut zvláštního archivu, a je tudíž tajný," říká k věci šéf současné rozvědky František Bublan. Odtajnit utajené může jenom vláda, ale šéf rozvědky v té věci aktivitu vyvíjet nehodlá. "Souhlasím, že věci z padesátych a šedesátých let by mohly být odtajněny," říká Bublan. "Zbytek by ale měl byt přístupný jen ÚDV." A jak se k věci zachová Špidlova vláda? "Zatím nebudeme navrhovat žádné změny," říká staronový ministr vnitra Stanislav Gross.

Jičínský internet

Nicméně to neznamená, že by nový zákon o zpřístupnění svazků StB neměl smysl. Norma od března funguje a vyjma archivů rozvědky, nezpracovanych dokumentů a ministerstvem obrany dosud uzavřených archivů vojenské kontrarozvědky i rozvědky je lidem přístupno skoro všechno archivní bohatství. Od počátku platnosti zákona si požádalo o informace asi pět tisíc žadatelů. Ministerstvo zatím stačilo vyhovět necelé tisícovce.

Ojedinělá akce se v této souvislosti udála na Jičínsku. Bývalý disident Stanislav Penc připojil k internetovým stránkám o kulturním životě v oblasti i materiály okresní správy StB z let 1968-1975. Během tydne stránky navštívilo téměř pět tisíc lidí. Dočetli se o tom, na čem tehdy pracovali estébáci, kdo na okrese udával, jak byly pod dohledem průmyslové podniky atd. V archivu jsou samozřejmě začerněna jména nezúčastněnych lidí - když se píše, jak a s kým se "sledovaný" sešel či komu byl nevěrny, jsou konkrétní jména začerněna.

Od Pencovy publikace uplynulo deset tydnů a nikdo nikoho na Jičínsku v té souvislosti nezažaloval, nikdo nebyl lynčován a žádný tamní estébácký udavač neúpí pod výhrůžkami, jak před rokem prorokovali odpůrci zákona o zpřístupnění svazků. "Lidé si začnou vyřizovat staré účty," tvrdil tehdy premiér Miloš Zeman. Pencův archiv funguje načerno, ale ministerstva vnitra a obrany mají povinnost převést všechny zpřístupněné svazky do března 2003 na internet. To je jistě chvályhodny plán, jen je třeba vědět, že pokud vláda nerozhodne jinak, budou chybět tisíce utajovanych svazků, především z rozvědky.

Mladá fronta Dnes

24.07.2002

Kozí mejdan je určen pro všechny svobodomyslné a tolerantní lidi

JAN FIDLER

Milkovice - Více než sto hudebních těles a třicet divadel vystoupí na Kozím mejdanu, který pořádá zkraje srpna Spolek přátel koz na samotě Milkovice u Dolního Bousova. Kulturně společenská akce se uskuteční na pomezí mladoboleslavského a jičínského regionu na dohled přírodních krás Českého ráje.

Pořadatelé dětem i dospělym vzkazují, že Kozí mejdan pořádaný ku propagaci koz, je věnován všem svobodomyslným a tolerantním lidem. Proto je vstupné dobrovolné a ceny lidové.

"Akce je pořádána pod heslem Jaké si to uděláme, takové to budeme mít," říká Stanislav Penc z pořadatelského spolku.

Penc je iniciátorem kozích akcí i vzniku kozí webové stránky, jak se na 21. století patří. Dočtete se na ní, že Spolek přátel koz je občanská iniciativa lidí, kteří považují kozu za dobrého lidského přítele, a když kozy chovají, nedělají to pro užitek, ale z lásky a pro potěchu okolí i svoji.

K tomu jsou motivováni neúprosností strohych statistickych čísel, podle kterých počet koz v tuzemsku poklesl z poválečného l,5. milionu na současných 45 tisíc. Odborníci uvádějí, že na světe existuje celkem 345 plemen koz, ale v České republice jich lze spatřit jen patnáct včetně těch chovanych v zoo.

Za hlavní spolkové aktivity Penc považuje založení a provozování Muzea koz, zbudování Kozího náměstí a kozí sochy, založení farmy s chovem rozličných plemen koz, shromažďování a následné zveřejňování informací souvisejících s kozami a vytvoření a provozování internetové stránky o kozách.

První veřejnou akcí Spolku přátel koz byl Bigbeatový večer na Kozím vršku v Milkovicích za účasti téměř osmi set lidí v červnu 2000.

Letošní Kozí mejdan začíná ve středu 7. srpna a pokračuje do následující středy 14. srpna.

"Muzikanti, divadelníci, básníci, malíři, výtvarníci, pedagogové i všichni ostatní, přijeďte s rodinami a přáteli ukázat, co umíte," zvou pořadatelé.

Mladá fronta Dnes

12.07.2002

Okresní archiv StB je poprvé veřejně přístupný na internetu

LUDĚK NAVARA

Jičín Obyvatelé východočeského Jičína a okolí si mohou na internetu najít svého udavače. "Chceme, aby lidé věděli, že když se budou chovat nemorálně, ještě za jejich života to bude zveřejněno," řekl autor internetových stránek a bývalý disident Stanislav Penc, který internetový archiv propojil se stránkami mapujícími kulturní a společenské dění na Jičínsku. Jeho stránky (http://odboj.jicinsko.cz) poprvé v Česku představují archivy tajné policie na okresní úrovni. Zveřejněné dokumenty ještě nejsou úplné, archivní záznamy jičínské Státní bezpečnosti zahrnují zatím období 1967-1975. Penc chce stránky rozšířit během čtrnácti dnů. "Určitě je to dobře, podporujeme to," říká senátor a starosta Jičína Jiří Liška. Shodou okolností on s Dagmar Lastoveckou a dalšími senátory prosadili nový zákon na zpřístupnění archivů StB. Internetový archiv jičínské StB je založen s podobným záměrem jako tento zákon: zveřejňují se informace, které neškodí pronásledovaným, na bývalé konfidenty se však ohled nebere. Znamená to, že jména sledovaných osob jsou začerněna, ale jména pracovníků, spolupracovníků či agentů StB jsou uvedena. Nalézt se dají pomocí vyhledávacího programu. Úřad na ochranu osobních údajů sice zaregistroval dotazy týkající se zveřejnění jmen příslušníků StB, ale stížnost proti jičínským stránkám nikdo nepodal, úřad se jimi tedy nezabýval. Na internetu si tak každý může najít, jaké akce jičínská tajná policie připravovala, koho a za co sledovala a jaké dostávala úkoly. "Hlavním naším cílem je zveřejnit archiv StB, ale není to jediná věc. Chceme také ukázat, jaká ta doba byla," říká Penc. Plánuje, že přibudou výpovědi šikanovaných lidí a popisy jejich osudů. Podle Dagmar Lastovecké by bylo ideální, kdyby podobná iniciativa existovala v každém tuzemském okrese. "Je otázkou, zda státní orgány mají chuť a možnosti se tomuto věnovat, takže je dobře, když se to dělá takto. Bylo by dobře, kdyby se to rozšířilo i ve větším měřítku," řekla Lastovecká.

Lidové noviny

23.07.2002

Část archivu StB z Jičínska je na internetu

JIČÍN - Lidé na Jičínsku si nyní mohou prostudovat, jak na nich v sedmdesátých letech pracovala StB. Mohou se také dočíst, kdo z jejich okolí je udával. Na internetových stránkách http://odboj.jicinsko.cz je k dispozici část archivu jičínské StB, zatím z let 1967 až 1975. Spoluautor stránek Stanislav Penc sdělil, že obsah stránek se bude doplňovat. Nyní jsou čtenářům k dispozici plány práce StB i jejich vyhodnocení. Lidé se tam dočtou, podle čeho si StB vybírala své oběti a své spolupracovníky. "Osobní údaje prověřovaných a rozpracovávaných jsou začerněné. údaje o kmenovych příslušnících a agentuře nepodléhají ochraně," řekl Penc s tím, že stránky mají značný ohlas. "Za deset dnů máme registrováno přes deset tisíc přístupů," uvedl. Na stránkách, které jsou věnovány prvnímu, druhému a třetímu odboji v regionu, jsou zachyceny i některé osudy pronásledovanych obyvatel kraje a rodáků, kteří sloužili jako piloti RAF.

Noviny Jičínska

12.06.2002

V jezuitské koleji o odboji

RADOVAN SÁL

O tom, že je neustále třeba připomínat pravdivou historii našich tří národních hnutí odboje, není snad třeba diskutovat.

Jičín - V pondělí odpoledne se v jedné z tmavych chodeb byvalé jezuitské koleje konalo slavnostní zahájení vystavy dokumentů vztahujících se k naší nedávné historii.

Zpožděného úvodního aktu se ujal za pořadatele přednosta Okresního úřadu Jičín Jiří Vitvar, který uvítal nápad prezentovat nejširší veřejnosti dlouhodobé úsilí našeho lidu o svobodu a demokracii. Poté předal slovo Stanislavu Pencovi, jenž nesl hlavní tíhu realizace výstavy.

Cílem je setkávání

"To, co zde vystavujeme, není definitivní. Naším záměrem je, aby se v koleji střetávali pamětníci s těmi, kteří mají zájem dozvědět se o tom, jaká opravdu byla naše nedávná historie. Snad se nám podaří získat dostatek dokumentů a svědectví, aby rozšířená výstava mohla v podzimních měsících pokračovat," uvedl Penc.

Tradiční neduhy Škoda, že expozice trpí tradičními neduhy. Kdo nezná jezuitskou kolej, dlouho bloudí, než najde vystavené dokumenty, a ani potom nemá vyhráno. Neexistence osvětlení vybízí k návštěvě s elektrickou svítilnou. "První odboj není podle mého soudu nejlépe zdokumentován, u třetího odboje chybí vysvětlení vzniku a existence pomocnych technickych praporů," kritizoval některé části výstavy člen Klubu Milady Horákové Vlastimil Krejča. I on však vyzdvihl potřebnost prezentace naší historie prostřednictvím kopií autentických dokumentů.

Penc ve svém úvodním slovu mluvil i o snaze zřídit jakési dokumentační středisko odboje. "Nechápu snahu o vznik dokumentačního střediska. Okresní archiv je instituce, kde pracují odborníci, má vše, co je potřeba, aby byly dokumenty zachovány pro další pokolení. Navíc se tam s nimi mohou seznámit nejen badatelé, ale i nejširší veřejnost. Archiválie by měly byt v rukou odborníků a na jednom místě. Jakékoliv tříštění není na místě," doplnil Vlastimil Krejča.

Odborná publikace Publikace, kterou vydal okresní archiv o našem odboji, je ukázkou vynikajících schopností pracovníků této instituce.

Výstava je v prvním patře jezuitské koleje otevřena do neděle. Dnes se zde uskuteční od 16.30 diskuse se Sergejem Solovjevem, který byl v 50. letech vězněn 12 let v komunistickém žaláři, a s předsedkyní Konfederace politických vězňů na Jičínsku Blankou Čílovou. Zahraje i písničkář Vladimír Merta, který za totality nemohl dlouho oficiálně vystupovat.

Program na zítřek Zítra budou ve stejnou dobu účastníci diskutovat s Vladimírem Úlehlou o událostech kolem roku 1968 a okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy, poté vystoupí nová tvář českého protestsongu Miloš Hlávka. V pátek zahraje Vladimír Veit, který byl donucen komunistickým režimem emigrovat. Přes všechny výhrady jde o ojedinělou akci, kam by především měly směřovat kroky učitelů s žáky.

Noviny Jičínska

08.06.2002

Odboj na Jičínsku

Jičín - Okresní úřad v Jičíně a Dokumentační středisko pro lidská práva zvou na výstavu a sérii diskusí k I. II. a III. odboji na Jičínsku, konaných na památku bojovníků za svobodu. Akce se koná od pondělí 10. do neděle 16. června 2002 v jezuitské koleji na náměstí Svobody. Expozice bude přístupna veřejnosti denně od 16.00 do 18.00 hod. Každý den proběhne od 16.30 hod. tematicky zaměřená diskuse s přímými účastníky zmiňovanych událostí a poté hudební vystoupení. Vystava si neklade za cíl dopodrobna zmapovat celé odbojové hnutí v jičínském okrese. Organizátorům jde spíše o zahájení diskuse a započetí práce na kompletním zdokumentování. V období října a listopadu budou vystaveny další materiály. Organizátoři prosí ty, kteří mohou jakkoli získané podklady a údaje doplnit či upřesnit, ať tak učiní. Kontakt: Dokumentační středisko pro lidská práva, poštovní schránka 13, 507 23, pošta Libáň, Stanislav Penc, tel.: 0605/70 10 81

(ras)

Mladá fronta Dnes

11.06.2002

Výstava má zahájit debatu o odboji na Jičínsku

Jičín (van) Až do neděle bude v byvalé jezuitské koleji v Jičíně otevřena expozice věnovaná I., II. a III. odboji na Jičínsku. Oživí ji diskuse s přímými účastníky popisovaných událostí a hudební vystoupení. "Výstava si neklade za cíl dopodrobna zmapovat celé odbojové hnutí v jičínském okrese. Spíš nám jde o zahájení diskuse k této tematice," uvedl hlavní organizátor výstavy Stanislav Penc. Dnešní debatu o okupaci Československa fašistickými vojsky doplní písničky Pepy Nose, na zítřejším setkání zabývajícím se komunistickým terorem v padesátých letech minulého století bude účinkovat Vladimír Merta. V dalších dnech vystoupí Miloš Hlávka a Vladimír Veit.

Noviny Jičínska

18.05.2002

Organizátoři žádají občany o spolupráci

Jičín - V jezuitské koleji se ve dnech 10. - 14. června uskuteční výstava o prvním, druhém a třetím odboji na Jičínsku. Organizátorem akce je okresní úřad ve spolupráci s Dokumentačním střediskem pro lidská práva. Cílem této aktivity je seznámit zejména mladou generaci s historií, která nebyla zveřejněna.

Organizátoři výstavy se obrací na spoluobčany s prosbou o zaslání či zapůjčení materiálů vztahujících se k dané problematice odboje. Současně žádají ty, kteří by mohli poskytnout nějaké svědectví, aby se přihlásili u Stanislava Pence na telefonním čísle 0605 701081.

Hradecké noviny

12.02.2002

Rodiče oslíka pásl Ladislav Lis

Libáň - Na soukromém statku v Milkovicích se o víkendu narodila oslí slečna. Její rodiče Bíba a Jiskra pocházejí z oslího stáda známého disidenta Ladislava Lise, kterému byla zvířata zakoupena Chartou 77, když přišel o řidičský průkaz. "To Lisovo stádo se tak rozrůstalo, že teď běhá po světě minimálně padesát oslíků," řekl chovatel Stanislav Penc. Samička je již třetím oslím mládětem narozenym na statku.

"Z minulého roku tady máme oslíčka, který zatím hledá nového majitele," dodal Penc, známý pořádáním tzv. Kozích mejdanů. Ty jsou především příležitostí k setkávání vyznavačů různých směrů v kultuře, ať již v hudbě či divadle. Je propagátorem návratu chovu koz do krajiny.il )

Regionalist

08.01.2002

Spolek přátel koz připravuje na léto velkolepou slavnost

Eva ŠINKOVSKÁ

Kozí mejdan věnován všem svobodomyslným a tolerantním lidem od středy 7. do středy 14. 2002 srpna na samotě Milkovice u Libáně na Jičínsku. Osmidenní akce Spolku přátel koz ve dnech srpnového úplňku se v místě Českého Ráje uskuteční již potřetí.

Pro návštěvníky a přátele organisátoři chystají koncertní vystoupení písničkářů přes big beat po orchestry, pantomimu, loutková i velká divadla, básníky, aktivisty, politiky. "Samozřejmě chybět nebudou ani kouzelníci, žongléři, happening, promítání filmů, dětské hry a soutěže," uvedl jeden z pořadatelů Stanislav Penc. Připravují i fotografické, malířské, keramické a literární soutěže na téma kozy, výstavy o lidských právech a životním prostředí.

Spolek přátel koz vychází ze strohých statistických čísel. Po druhé světové válce bylo v Česku 1,5 milionu koz, nyní se jejich počet odhaduje na 45 tisíc. "Vědomi si těchto skutečností, rozhodli jsme se kozy a vše s nimi spojené zpopularisovat," dodal S. Penc. K hlavním aktivitám spolku patří i vytvoření Kozího musea, které by mělo obsahovat fotodokumentaci předmětů, sošek, obrazů a dalších zajímavostí s tématikou koz a kozlů. Spolek chová i rozličná kozí plemena ve farmě, kozí nakladatelství, pořádá skulturní a společenské slavnosti.