Aktivisté z dokumentačního střediska pro lidská práva si ztěžují na pomalé zveřejňování svazků bývalé StB. Před 16 měsíci požádali o 720 svazků spolupracovníků někdejší komunistické tajné policie, ale dosud se mohli podívat pouze do prvního z nich. Aktivisté chtějí případ předat správnímu soudu. Úředníci by jim měli vyhovět do 3 měsíců.

Dokumentační středisko pro lidská práva z Jičínska má na svých internetových stránkách údaje o činnosti bývalé jičínské Státní bezpečnosti. Jeho zástupci se chtěli podívat do archivu Ministerstva vnitra a stránky doplnit o další fakta. Ministerstvo jím ale zatím většinu z požadovaných svazků v rozporu se zákonem nezpřístupnilo.

Stanislav Penc, zakladatel dokumentačního střediska, bývalý disident:

Myslím, že není tentokrát ne politická, ale úřední vůle k tomu, aby se zákon naplňoval a zveřejnit ty věci, bychom se o tom všichni dozvěděli.

Marie Masaříková, mluvčí Ministerstva vnitra ČR:

Úředníci Ministerstva vnitra musí některé žádosti dlouho posuzovat. V okamžiku, kdy není splněna podmínka 90 úmluv, kterou ukládá zákon, tak Ministerstvo vnitra informuje příslušné občany, posílá jim omluvný dopis.

Stanislav Penc, zakladatel dokumentačního střediska, bývalý disident:

Nelze se s tímto stavem smířit, a když se člověk do něčeho takového dá, tak nemůže neudělat, že by nepodal na úředníky trestní oznámení, kteří mají takto liknavý postup.

Marie Masaříková, mluvčí Ministerstva vnitra ČR:

V tuto chvíli by nám velmi pomohlo, kdyby se občané podívali na seznam, který máme vyvěšený na internetu, tzn. že občané mohou zjistit, která osoba byla registrována, dokonce může zjistit, jestli ten svazek je zachován.

Stanislav Penc, zakladatel dokumentačního střediska, bývalý disident:

Chystáme poslaneckou interpelaci, chystáme stížnosti k soudům a různým inspekcím.

Jediné pracoviště archivní služby Ministerstva vnitra, kde lze v ČR do svazků bývalé komunistické tajné policie nahlédnout, je v Pardubicích. Pro lidi, na které StB svazky vedla, se otevřelo v roce 1997.

Václav Slejška, archivní služba Ministerstva vnitra ČR, Pardubice:

Do konce října letošního roku tu bylo provedeno zhruba 4 000 zpřístupnění. Předali jsme občanům kolem 70 000 stránek, bylo zpřístupněno přes půl milionu stránek.

Zájem o archív vzrostl v roce 2002, od kdy jsou svazky spolupracovníků bývalé StB k dispozici všem plnoletým občanům. Do té doby byly dokumenty přístupné jen lidem, na které tato organizace svazky vedla.

Václav Slejška, archivní služba Ministerstva vnitra ČR, Pardubice:

V současné sobě je zájem občanů o nahlédnutí do svazků veliký, dokonce zahlcuje i technické prostředky, které musíme použít, abychom svazek mohli zpřístupnit.

Stanislav Penc říká, že další údaje ze svazků někdejší tajné policie jsou pro dokumentační středisko pro lidská práva důležité.

Stanislav Penc, zakladatel dokumentačního střediska, bývalý disident:

Jeden z těch efektů, proč je třeba tyto věci zveřejnit, je dát jasně najevo, že lidé, kteří budou křiváci a budou udávat své občany policii, tak se jim také klidně může stát, že za jejich života to bude zveřejněno.

Lidé, kteří chtějí do svazků nahlédnout, o to musejí písemně požádat na Ministerstvu vnitra. Podklady pro podání žádosti naleznou na internetových stránkách ministerstva.

Televize ČT1

26.11.2003

Obrazy na první pohled vypadají stejně

Přemysl Šrámek

Vladimír Kořen

Detektivní příběh z vytvarného umění připomíná výstava, kterou v městském úřadě v Jičíně představuje soukromý sběratel Stanislav Penc. Postupně v České republice i v zahraničí získal či zakoupil osm obrazů s takřka stejným motivem. Jména autorů jsou ale rozdílná, stejně jako doba vzniku jednotlivych maleb.

Obrazy na první pohled vypadají stejně, jakoby je namaloval jeden člověk. Liší se pouze velikostí. Osud ale mají rozdílný.

Stanislav Penc, majitel obrazů:

Každý ten obraz ke mně přišel záhadným způsobem a pokaždé odjinud. Jeden je ze Slovenska, jeden je z Prahy, prostě z různých míst.

Jiří Šindler, akademický malíř:

Buď se ti autoři inspirovali na nějakém společném přírodním motivu a nebo, což je pravděpodobnější, že všechny ty obrazy, které byly původní, někde viděli.

Stanislav Penc, majitel obrazů:

Je dokonce vyloučeno, že někteří ti autoři se mezi sebou znali, na základě toho, že se narodili úplně v jinych dobách. Dva z těch autorů jsou prokazatelně akademičtí malíři.

Zatímco sedm obrazů visí na stěnách jičínské radnice, Penc díky výstavě získává další téměř totožný kus.

Jarmila Šlaisová, dramaturgyně královéhradecké galerie:

V každém případě je to velice zajímavé a myslím si, že když se to panu Pencovi podaří ještě rozšířit, že to bude pro diváky velice kuriózní nabídka.

Stanislav Penc, majitel obrazů:

Já mám v životě radost z toho, že se některé věci nemůžu vysvětlit, a tohle je jedna z nich a jsem za ni vděčný.

Stanislav Penc chce se svou sbírkou záhadných maleb navštívit i další česká města. Věří, že se mezi lidmi najdou ještě další podobné obrazy.

Televize ČT1

21.11.2003

Zveřejňování svazků bývalé Státní bezpečnosti

Jana Velčická a Přemysl Šrámek

Světlana Zárubová

Aktivisté z Dokumentačního střediska pro lidská práva na Jičínsku tvrdí, že ministerstvo vnitra zveřejňuje svazky byvalé Státní bezpečnosti pomalu. Před 16 měsíci požádali o 720 svazků spolupracovníků komunistické tajné policie. Zatím se ale mohli podívat jen do prvního z nich. Zástupci dokumentačního střediska se proto chtějí obrátit na správní soud. Ministerstvo jim totiž podle zákona mělo vyhovět do 90 dnů.

Dokumentační středisko pro lidská práva spravuje na internetu stránky s údaji bývalé české státní bezpečnosti. Jeho zástupci chtěli nahlédnout do archivu ministerstva vnitra a stránky doplnit o další fakta.

Stanislav Penc, zakladatel dokumentačního střediska, bývalý disident:

Myslím si, že není tentokrát ne politická, ale úřední vůle k tomu zákon naplňovat.

Marie Masaříková, mluvčí ministerstva vnitra:

Úředníci ministerstva vnitra musí některé žádosti velmi dlouho posuzovat. V okamžiku, kdy není splněna podmínka 90 dnů, kterou ukládá zákon, tak ministerstvo vnitra informuje příslušné občany, posílá jim omluvný dopis.

Stanislav Penc, zakladatel dokumentačního střediska, bývalý disident:

Člověk když se do něčeho takovýho dá, tak nemůže neudělat, že by nepodal trestní oznámení na úředníky.

Jediné pracoviště archivní služby ministerstva vnitra, na kterém lze v ČR do svazků bývalé komunistické tajné policie nahlédnout, je v Pardubicích.

Václav Slejška, archivní služba ministerstva vnitra:

V současné době je zájem občanů o nahlédnutí do svazků veliký.

Stanislav Penc říká, že další údaje ze svazků někdejší Státní bezpečnosti jsou pro dokumentační středisko pro lidská práva důležité.

Stanislav Penc, zakladatel dokumentačního střediska, bývalý disident:

Jeden z těch efektů, proč tyhle ty věci je potřeba zveřejnit, je dát jasně najevo, že lidi, který budou křiváci a budou udávat svý spoluobčany policii, tak se jim také může stát, že za jejich života to bude ještě zveřejněno.

Všichni občané mohou do svazku spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti nahlížet od roku 2002. Do té doby byly dokumenty k dispozici jenom lidem, na které tato organizace svazky vedla.

Noviny Jičínska

21.08.2003

Problémy s toaletami

MARTIN PECHOČ

Milkovice - Aby měla každá kulturní nebo společenská akce takzvaně "hladky průběh", neobejde se bez nadšení pro věc ze strany pořadatelů, kvalitní organizace a ukázněnosti návštěvníků. Bez čeho se ovšem rozhodně neobejde, jsou toalety a odpovídající sociální zázemí.

To, jakou moc drží v rukou obchodní firmy, které pořadatelům a organizátorům společenských či kulturních akcí zajišťují mobilní sociální zařízení, nazývané též chemické WC, jsme se v našem regionu poprpvé přesvědčili na ledkovské technoparty.

Nesnesitelný zápach

Nejčernější kaňkou na akci, kde se takřka bez problémů bavily desetitisíce lidí, byly právě toalety. I když byla mezi organizátory technoparty a poskytovateli této služby jasná dohoda, firmy smluvní podmínky nedodržely. Výsledkem pak byl nesnesitelný zápach z přetékajících "kadibudek" a desítky lidí konající svou potřebu všude tam, kde jen to šlo.

Ohrožena je ekologie

Zbytečně se pak musí řešit problémy s úklidem, navíc takovýto odpad nejen že nechce odstraňovat nikdo, ale většinou totiž nejde odstranit vůbec. Následkem pak může být i ekologická katastrofa.

Stejný problém, který však bude mít svoji dohru, řešili i pořadatelé milkovického kozího mejdanu. Organizátoři festivalu kontaktovali písemnou nabídkou jednu z nejmenovaných firem (u nás nabízejí chemické WC pouze čtyři), a ta nabídku přijala. Podle dohody firma dodala na smluvené místo celkem osmnáct jednotek s tím, že buňky ve smluvenych dnech vyprázdní, pro případ nouze nabízí společnost také celodenní pohotovost.

Problémy narůstaly

Podle hlavního organizátora milkovického kozího mejdanu Stanislava Pence vypadalo zpočátku vše slibně. V průběhu festivalu se ale začaly vyskytovat problémy. "Pracovníci firmy mi na příkaz ředitele několikrát odmítli vyhovět. Vše došlo tak daleko, že jsem byl nucen podat oznámení kopidlenské policii. Ředitel společnosti mi několikrát telefonicky vyhrožoval, že na mě pošle ukrajinskou mafii, ať už si prý šetřím na invalidní vozík. Dokonce mi řekl, že si mě najde a zabije," říká Stanislav Penc.

Ředitel dotčené firmy se ovšem hájí tím, že neexistuje žádná objednávka a proč by tedy měl někomu sloužit. Ale upřímně - nikdo z nás by přece nesvěřil do užívání zařízení za statisíce cizí osobě, pokud by se s ní na tom předem nedohl, že?

Návrat starých časů Je škoda, že mnoho vydařených podniků ztroskotá právě na takovychto banalitách. O to smutnější, když dobrou kvalitou sociálního zázemí v Milkovicích byli překvapeni i pracovníci hygienické stanice. Stanislav Penc dokonce zvažuje, že nechá zhotovit vlastní mobilní dřevěné toalety. Proti tomuto nápadu nejsou dokonce ani hygienici, ale jednotky by samozřejmě musely splňovat vyhláškou stanovené normy. Inu - národ sobě.

Mladá fronta Dnes

26.06.2003

Milkovicky festival s lidskou i kozí tváří

Zatímco hudební přehlídky se profesionalizují do podoby moderních zábavních parků, festival Milkovické kozy jde opačným směrem. Jeho otcem je Stanislav Penc, známy ochránce přirody a advokát koz. který se snaží vrátit těmto zvířatům ztracené místo ve společnosti.

Na jeho usedlosti v Milkovicích v Českém ráji nemohou

kozy chybět stejně jako další domácí zvířata. Navíc Pěné se rozhodl, že uspořádá v tomto prostředí festival bez ochranek, předraženého piva a bungeejumpingu. "Přijměte prosím pozvání na již čtvrtý ročník kulturně společenské slavnosti ku zpopularizo| vání koz, tentokrát pod názvem Milkovické kozy," píše Stanislav Penc a upřesňuje: ..Mejdan se koná ve volné přírodě na rozlehlém statku, kde již čtvrtý rok žiji. Čas setkání je stanoven okolo srpnového úplňku, tedy od středy 6. do středy 13. srpna." V posledních letech zde účinkovala stovka kapel, řada divadel a uskutečnila se i řada diskusních setkání.

Penc se drží hesla "Jaké si to uděláme, takové to budeme mít". Jídlo, pití, WC a možnost se umýt jsou zajištěny. Vstupné

je dobrovolné, ceny lidové. Penc se dokonce pyšní tím, že loni snižoval ceny piva až za hranici prodělku, aby zpříjemnil lidem pobyt. "Máteli pocit, že nám můžete jakkoli pomoci, například něco druhé naučit nebo jim cosi sdělit, popřípadě máte organizační schopnosti, budu vám vděčný," dodává Stanislav Penc, který provozuje intemetovou stránku www.kozy.cz. (vla)

Noviny Jičínska

20.11.2003

S vysvětlením nepřišli ani skuteční odborníci

Jičín - Foyer městského úřadu již tradičně zdobí expozice nejrůznějších výtvarných děl, grafik, plastik či prací dětí ze základních škol. Sedm obrazů, které nyní můžete spatřit v přízemí budovy, je však raritou.

Všechna díla zachycují náladové zátiší v krajině, pocházejí však od různých autorů a z různých období. Přesto mají jedno společné, jsou totiž úplně stejné - vinoucí se říčka, stromy, kapradí svěšené nad hladinou - prostě totožné.

Obrazy začal sbírat jejich majitel Stanislav Penc až poté, co uviděl několikátou malbu. "První dostal můj otec přímo od jejího autora. Tehdy mu stěhoval nějaky nábytek a obraz dostal na oplátku. Další jsem našel na půdě u kamarádky ze Slovenska," popisuje Stanislav Penc. Jiné pak objevil v obchodě se starožitnostmi a na podobných místech.

Nad záhadou bezradně kroutili hlavami i znalci v Národní galerii.

"Tam mi doporučili, ať se obrátím na známého odborníka, ani ten mi ale nedokázal odpovědět. Neznal žádný podobný slavný obraz, který by se stal oblíbenou předlohou," dodává majitel sbírky.

map

Televize ČT1

09.08.2003

Festival nazvaný Milkovické kozy

Přemysl Šrámek

Světlana Zárubová

Na statku v Milkovicích na Jičínsku začal ve středu netradiční festival nazvaný Milkovické kozy. Jeho pořadatelé chtějí zpopularizovat chov koz v ČR. Pořadatelé sami o akci mluví jako o kozí party. Festival už čtvrté organizuje Spolek přátel koz. Loni do Milkovic zavítalo 5 tisíc lidí.

Festival Spolek přátel koz zahájil od vedení zvířat z pastvin u hradu Trosky zpátky do Milkovic. Pořadatelé říkají: "Kozy jsou fantastická zvířata, a proto lidem přibližujeme jejich život."

Stanislav Penc, Spolek přátel koz:

Kozy jsou individuality. Kozy jsou strašně zajímavy zvířata jako od svý podstaty. A možná že kozy jsou nejstarší zvířata, který žijou s lidma.

Kozí mejdan doprovodí vystoupení asi pěti desítek kapel. Připraveny jsou umělecké dílny i divadelní představení.

Ladislav Johan, kočovné divadlo:

Zahrajeme tady pohádku, se kterou jezdíme po Českém ráji a po celých Čechách.

Pořadatelé svoji snahu popularizovat kozy myslí vážně. V pražské Kozí ulici chtějí otevřít muzeum věnované těmto zvířatům.

Stanislav Penc, Spolek přátel koz:

V současný době máme 380 exemplářů. Dokupujeme a sháníme další. Žádáme různé lidi, který umí kreslit nebo jsou výtvarníci, aby nám nějaké exempláře poskytli.

Milkovický festival skončí ve středu 13. srpna, a to stejně jako začal, tedy kozím průvodem.

Mladá fronta Dnes

09.08.2003

Muzikanti podpoří chov koz v Milkovicích

Na statku se týden vyhrává kozám

Milkovice ( hr) - Na farmě Stanislava Pence začal čtvrtý ročník akce s názvem Milkovické kozy. Během slavnosti na podporu chovu koz vystoupí na statku několik desítek hudebních skupin a divadelních souborů. Na Milkovických kozách mohou návštěvníci nejen sledovat kulturní produkce, ale věnovat se třeba diskusi o životním prostředí, výchově dětí nebo o pomoci sociálně slabym či zdravotně postiženým. Mohou pronikat do tajů ovocnářství či včelařství, něčemu se přiučit v keramické, malířské a řezbářské dílně či si zasoutěžit v sekání trávy nebo v řezání dřeva. Stačí, když účastníci sestaví tříčlenná družstva. " Pokoušíme se vytvořit program pro dospělé i pro děti. Rodiny s dětmi mohou využít pobytu u nás jako zázemí pro návštěvy Českého ráje a okolí," podotýká Penc. U Pence není nikdy dopředu jisté, kdo se všechno u něj nakonec objeví. Letos rozeslal pozvánky sedmdesáti kapelám, interpretům a divadlům. Připraveno je promítání filmů a soutěže v kategorii fotografie, keramika, malba a literatura na jediné téma - kozy.

NETRADIČNÍ PUBLIKUM. Rok co rok se sjíždějí na statek v Milkovicích na Jíčinsku známí hudebníci. Majitel statku Stanislav Penc tak upozorňuje na chov koz u nás.

Květy 13

28.08.2003

Budoucnost patří kozám

ZDENĚK ROLLER a RADKA BOROVIČKOVÁ

Koza by měla byt na našem státním znaku spíše než lev! Vždyť ještě po válce unás bylo 1,5 milionu koz. Dnes jich však zbylo pouze 45 000.

V jiných zemích však kozí stáda stále prosperují. Řecko jich chová téměř 6 milionů, ve Francii a Itálii čítají stavy koz hodně přes 1 milion. Doslova kozí boom (vzestup z25 000 na 65 000) zažila v poslední době Velká Británie. Koza se stala symbolem ekologického zemědělství, kozí syrovátka našla uplatnění v kosmetice a mnozí lidé si dokonce toto zvíře pořizují jako domácího mazlíčka.

Víc než pes

"Spousta lidí si pořídí psa, ale péči o něj omezí na to, že mu jednou měsíčně koupí pytel krmení, a denně se dohadují, kdo sním půjde ven. Ten pes je degradován na pouhou součást domácnosti. Tohle s kozou nejde, ta chce víc," tvrdí známý propagátor chovu koz Stanislav Penc. "Teprve koza vás naučí, co to obnáší starat se o zvíře! Musíte si včas opatřit seno a to vás třeba donutí sám si ho pokosit a nasušit. Po koze taky musíte uklidit bobky a díky tomu si založíte kompost. S kompostem začnete sami pěstovat zeleninu a máte další pěknou práci. Kozu nemůžete mít v bytě, takže za každého počasí musíte dojít do chlívku uklidit, napojit ji, nakrmit a podojit. Tak tohle všechno obnáší péče o zvíře, ne si sním jenom hrát. Veškeré tyto povinnosti vás teprve naučí mít zvíře v úctě. Možná pak změníte i svůj přístup k ostatním lidem." Nejprve musíte koze postavit bydlení - dobře větratelny, ale zatepleny a suchy chlév. Dále je třeba zajistit stálý dostatek krmení a vody, seznámit se s literaturou, zjistit, který veterinář v okolí má s kozami zkušenosti. Teprve pak má smysl začít kozu shánět. á propos, shánění: kůzlata si snáze vyberete na jaře, na podzim zase bývají levnější. Také si lze rovnou pořídit dospělou kozu.

Pozor na mléko

Aby se vaše soužití nezvrhlo v pouhou "výrobu" mléka a nakonec masa, měli byste koze umožnit volný pohyb po pozemku nebo ji vodit na pastvu. To potom oceníte, jakou individualitu máte doma. Vlídností u ní dosáhnete všeho, tvrdostí nic. Koza je méně nezávislá, než byste čekali - má ráda "své lidi" a umí se i pomazlit. Procházky s kozou po okolí vám přinesou nejen dostatek pohybu, ale i punc originality a docela určitě i mnoho novych známych. Ne všechno kozí je zdravé. Na Slovensku před lety vypukla epidemie encefalitidy, jejímž zdrojem se ukázalo být kozí mléko. Kozy byly na pastvě napadeny infikovanymi klíšťaty a viry encefalitidy putovaly jejich organismem až do mléka, aniž by ztratily životaschopnost. Proto je nutné kozí mléko pasterizovat nebo raději převařit. Kozí organismus je vůbec dost svérázný: leckteré jedovaté látky jím projdou netknuté a vyloučí se nejen močí, ale bohužel i mlékem. Atak si koza pochutná na rulíku a nic se jí nestane, zatímco vás po vypití jejího mléka může vézt sanitka do nemocnice.

Moderní kozomilové

Kozlov, Kozodírky, Kozí Hrádek. Naše vlast je poseta spoustou míst s"kozím" jménem. Jejich mapování je jeden z cílů Společnosti přátel koz, kterou v Milkovicích na Kozím vršku založil Stanislav Penc. Tato společnost hodlá zřídit muzeum koz či vztyčit kozám pomník, ale organizuje i populární kulturní akci Milkovické dny. Letos stála Společnost přátel koz uzrodu nové tradice: Procházky Kozí stezkou. Patnáct koz a skupina jejich přátel se vydalo napříč Českým rájem z Milkovic pod Trosky a cestou všude kolem sebe šířili pohodu, nevšednost a kozí osvětu. Kdo neuviděl, neuvěří, jak zdatnými turistkami kozy jsou, jak se vyjímají na soboteckém náměstí nebo jak rády si v parnu zaplavou v rybníce. A jak se místní děti na zastávkách kozího průvodu nadšeně ujímaly napájení, krmení, hlazení či jen držení koz! Vždyť takový zážitek byl pro ně vzácnější než počítač či pobyt u moře.

Koza by měla byt na našem státním znaku spíše než lev! Vždyť ještě po válce unás bylo 1,5 milionu koz. Dnes jich však zbylo pouze 45 000.

Vzhůru na procházku Kozí stezkou!

Takový kozel chce péči! Aby vám neokusoval stromky, potřebuje dostatek sena

Levá, pravá, přední,zadní. Pozor, kozo,neupadni!

Kde se koza vzala?

Počátky chovu koz se točí kolem východního Středomoří. Archeologové tvrdí, že koza byla vůbec první domestikované hospodářské zvíře. Podle některych badatelů byla prvotní příčina zdomácnění kultovní - rohy divoké kozy bezoárové našim prapředkům připomínaly srpek měsíce. Každopádně již Egypťané a Babyloňané využívali dobře plstnatící kozí srst, kozí kůži na šití vaků a oděvů a samozřejmě také mléko. O vyznamu koz pro antické Řecko svědčí pojmenování Egejského moře, které vzniklo z řeckého aix - koza.

Hradecké noviny

23.05.2003

Kozí ráj to na pohled

NEUŠLO NÁM

Český ráj - Návštěvníci této chráněné krajinné oblasti (CHKO) budou letos moci poprvé spatřit na vybraných lukách volně se pasoucí kozy. S tímto projektem přišel před nedávnem ekologický aktivista a člen Spolku přátel koz Stanislav Penc z milkovické farmy nedaleko Jičína. "Jednání se Správou CHKO Český ráj, která tento projekt uvítala, jsou u konce, během tydne by mělo dojít k podpisu smlouvy.

V této souvislosti také hledáme dobrovolníky, kteří by nám chtěli pomoct při stavbě ohrad a sekání trávy," uvedl Stanislav Penc. Ten si také již pronajal zemědělskou usedlost na Semíně nedaleko Troskovic a přibližně dvanáct hektarů pastvin a luk určených pro sečení trávy.

V Českém ráji bude početné kozí stádo k vidění už od začátku příštího měsíce, při jejich celodenní pěší pouti do "letního sídla" je můžete potkat 1. června. Po dobu jejich letní pastvy se návštěvníci mohou zúčastnit řady zajímavých akcí, jako například soutěže v sekání trávy kosou a podobně. Bělostné zvířectvo zde setrvá až do 6. srpna. To je totiž termín zahájení dnes již tradičního velkého kozího mejdanu v Milkovicích, kde se představí řada umělců a kapel rozličných hudebních stylů a na kterém hlavní aktérky prostě nemohou chybět.

Noviny Jičínska

14.04.2003

Malá oslí slečna je prý vzácností

Milkovice - Na místní farmě ekologického aktivisty a agitátora Spolku přátel koz Stanislava Pence chovají mimo jiné také roztomilé oslíky. Právě jejich řady se zde před pár dny rozrostly. Na svět tu totiž přišla zatím bezejmenná malá oslice, kterých se prý rodí velmi málo.

Také historie zdejších oslíků je velmi zajímavá. Do Českého ráje je přivedl disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Ladislav Lis, který prvého oslíka dostal darem od kamarádů a též členů Charty. Po jeho úmrtí před třemi lety se jich ujal právě Stanislav Penc. A proč? Jen tak pro radost.

Boleslavský deník

29.04.2003

Koz výrazně ubyvá

ZUZANA ZEMANOVÁ

Na samotě v Českém ráji vznikl Spolek přátel koz. Jeho členové zařizují kozí muzeum, chtějí vztyčit kozí sochu na kozím náměstí a pořádají kulturní akce.

Libáň / Milkovice - Lidé na celém světě zakládají muzea všeho možného. Spolek přátel koz v Milkovicích se snaží o vytvoření muzea koz. "Proč lidé zakládají muzea? Aby se daná věc zpopularizovala i pro masy. Odborná stránka totiž v našem případě zajímá jen chovatele a to ještě ne všechny. Koza je optimistické a velmi užitečné zvíře, proto ji máme všichni rádi," řekl Stanislav Penc, který za "kozím" projektem stojí. Prozatím mají v kozím muzeu 350 exponátů. "Pro vytvoření stálé výstavy jich potřebujeme asi sedm set a tak bychom chtěli požádat všechny, kteří mají nějaké obrázky, fotografie, sošky koz nebo jiné materiály se čtyřnohými kozami související, aby se na mě obrátili. Mohou volat na telefon 605 701 081," podotkl Penc. V naší republice se chová patnáct druhů plemen, včetně těch v zoologickych zahradách. Celkem na světě existuje skoro 350 kozích plemen."Založit spolek přátel koz bylo rozhodnutí vycházející ze strohých statistických čísel. Po druhé světové válce bylo v naší republice jeden a půl milionu těchto krásnych zvířat a nyní se jejich počet odhaduje na pětačtyřicet tisíc. Nyní je úbytek koz u nás větší než úbytek veleryb na světě," vysvětlil Penc, ktery má sám na statku koz asi třicet. Hlavním důvodem, proč počet koz klesá, je podle Pence to, že staří lidé, kteří je chovali, umírají a mladé rodiny si domácí zvířata už málokdy pořizují. Jednou z největších akcí, kterou členové Spolku přátel koz pořádají, je kulturně společenská slavnost Milkovické kozy. "Letošní ročník už je čtvrtý a plánujeme jej na 6. až 13. srpna. Na většinu podobných festivalů, kde vystupují hudební kapely, nesmí psi a děti. My jsme to tedy otočili a vítáni jsou především děti a psi. Hledáme také lidi, kteří by měli zájem na Milkovickych kozách účinkovat. Chtěl bych, aby zde cely tyden bylo malování, divadla, keramika, samozřejmě hudba a podobně,"dodal Penc.

Stanislav Penc zakládá v Milkovicích kozí muzeum. Sbírá obrázky, fotografie nebo sošky těchto čtyřnohých zvířátek.

Profit 14

18.11.2003

Kozy nepřinášejí miliony, ale podnikat se s nimi dá

Snižování počtu zvířat, která byla téměř v každé chalupě, se dá srovnávat s úbytkem velryb

VÍT SMRČKA

ZÁJEM O KOZÍ MLÉKO A VÝROBKY STOUPÁ, NA TRHU PŘEVAŽUJE POPTÁVKA NAD NABÍDKOU TĚCHTO POTRAVIN.

Koza není zlatým oslem, který se otřese a padají z něj zlaťáky. Slušnou obživu ale podnikateli, který ji chová ve velkém, dokáže nabídnout. Jako v málo segmentech potravinářského trhu, převažuje u kozích produktů poptávka nad nabídkou, což dává tomuto druhu podnikání dobrý výhled do dalších let. "Už se to láme, lidé se po biopotravinách sami ptají," tvrdí Jitka Dobrovolná, která společně s manželem provozuje kozí farmu v Ratibořicích na Třebíčsku. Zatím se o kozí produkty jako jsou mléko, sýry, tvarohy, jogurty, kefír, případně kosmetika, zajímají asi dvě až tři procenta populace. "Obvoláváme biofarmy, ale každým rokem brzy odpoledne prvního dne nemáme co prodávat, musíme zájemcům vysvětlovat, že kozí produkty došly," posteskl si Karel Merhat z agentury Biocit, která se podílela na pořádání nedávného dvoudenního biojarmarku v Praze. "Prodali bychom více, ale kozí farmy mají omezenou nabídku," potvrzuje zkušenosti z biojarmarku Jan Zeman, majitel prodejny a restaurace s biopotravinami v Truhlářské ulici v Praze. Zájem o produkty z kozího mléka odborníci vysvětlují především vlastnostmi dietní potraviny, například tím, že se svou skladbou blíží mateřskému mléku. Dále je žádají lidé, kteří nesnášejí kravské mléko. V neposlední řadě se asi jedná o vlnu zájmu, kdy se kozí produkty vezou se všeobecnou poptávkou po biopotravinách.

KOZ UBÝVÁ

V protikladu s rostoucím zájmem o produkty z kozího mléka se počet koz v České republice snižuje. Ještě po druhé světové válce bylo na území České republiky 1,5 milionu těchto zvířat. Za padesát let se jejich počet snížil na 12 000 přihlášených a úředně evidovanych kusů. Odhaduje se, že skutečný počet bude čtyřikrát větší. "Procentuálně je u nás větší úbytek koz, než velryb ve světě," upozorňuje na nepříznivý vývoj Stanislav Penc zakladatel Spolku přátel Milkovice a propagátor Muzea koz. Sám chová 26 koz, ale ne z důvodů ekonomických. Jedná se u něj spíše o životní postoj. Upozorňuje na nešvary spojené s chovem těchto zvířat podle platných veterinárních předpisů, které by mohly způsobit, že většina koz bude muset skončit na jatkách. Za kozla, který neodpovídá plemenným předpisům dostane chovatel 50 tisíc korun pokuty. Ještě před třemi roky bylo u nás povoleno držení pouze čistokrevné bílé kozy bez rohů. Přitom skutečná česká koza je s barevnými fleky. "Může se stát, že kozy z vesnic vymizí. Je to jako s včelaři, pouze staří lidé mají včely a kozy," obává se Penc. Stále více se kozy přesouvají z vesnických chlívků do velkochovů. V ČR jsou v současnosti asi 22 velkochovy, které mají 10 a více koz. Mnohé kozí farmy skončily, takže ani počet velkochovů se příliš nezvyšuje. "Měli vysoké režijní náklady," řekl Profitu drobný chovatel koz o majitelích jedné z kozích farem ve středním Povltaví. Po první majitelce převzal chov na farmě další a také se neudržel. Do tohoto oboru se pouštějí často lidé, kteří nemají znalosti ani praktické zkušenosti ze zemědělství. Zavedení kozí farmy není levné, počáteční investice se pohybuje v řádech statisíců, zpravidla překročí milion korun. Úvěr, ktery se nedaří splácet, může znamenat konec celé farmy.

CHOV ŽÁDÁ VELKÉ INVESTICE

Již pořízení kozího stáda nevyjde lacino. Koza na aukci stojí 2500 až 3000 korun, kozel je zhruba o dva tisíce dražší. Je potřeba nejméně 30 až 50 koz. "Jinak vás to neuživí, je to pak pouze koníček," říká Emilie Citterbartová z ekofarmy v Březí na Příbramsku. Lze získat i levněji kůzle od sousedů z chlívku, ale chovatel nemůže počítat se státními dotacemi na chov. Dotace na kozu ročně činí 1700 korun, za plemenného kozla je o něco více. "Dotace jsou nutné, v zemědělství se nedá v současnosti vydělat," upozorňuje Citterbartová. Kozy potřebují pastvu. Za den vyžadují asi 6 až 7 kg trávy, na jeden hektar by mělo připadat nejvíce 30 až 40 koz. Chovatel musí počítat s pořízením pozemků. Penc nesouhlasí s představou kozy uvázané ve chlívku nebo u kolíku. "Ze své přirozenosti koza potřebuje denně nachodit 15 až 20 km," vysvětluje Penc. Jestliže je koza uzavřena ve chlívku, má mléko pachuť, která nemusí být každému příjemná. Proto mnozí lidé používají kozí mléko pouze pro výkrm prasat. Statisíce si vyžádá úprava nebo postavení nemovitostí, doma musí být malá mlékárna se strojovým dojením, protože ručně dojit desítky koz nelze. Mlékárna podléhá poměrně přísným normám, vše v nerezu, jen pastér na mléko stojí 130 tisíc korun. I etiketa na kozím sýru musí splňovat předpisy. Výrobce si na ní musí dát záležet. Podle Zemana jsou pryč doby, kdy by zákazníci brali z biopotravin všechno, dnes si vybírají, hledí na kvalitu a úroveň prodeje.

RODINNY PODNIK

"Je to práce na 12 hodin i více, když od prosince do února kozy nedojí, je alespoň trochu klid, nevyrábí se. Je to naše dovolená, i když stádo opustit nemůžeme," říká o práci na farmě Citterbartová. Skutečnost, že kozí produkty jsou stále žádanější a přesto nedostatkové, vysvětlují odborníci různě. Podle Merhauta pracuje na biofarmě většinou rodina. V okamžiku, kdy by se měla farma rozšiřovat a zvýšit produkci, se objevují nezvladatelné náklady. Pro majitele by to znamenalo například přijmout zaměstnance a toho se mnozí obávají. "Na zaměstnance peníze nezbyvají," potvrzuje tento názor Citterbartová. Limity vyroby kozích produktů jsou ale i v samé podstatě biopotravin, kam se kozí mléko a vyrobky z něho řadí. "Překážkou je obchod," říká Jitka Dobrovolná. "Obchodníci vyžadují dlouhou trvanlivost, tedy použití konzervátu. Jako producenti biopotravin konzerváty nepoužíváme, proto mají výrobky z kozího mléka krátkodobou trvanlivost," vysvětluje Dobrovolná, proč na pultech kozí produkty zpravidla chybí.

Noviny Jičínska

27.09.2003

Rozloučení s létem na samotě

MARTIN PECHOČ

Milkovice - Spolek přátel koz pořádá tento víkend na statku ekologického aktivisty Stanislava Pence na milkovické samotě u Libáně netradiční Loučení s létem.

Včera večer tu u příležitosti novoluní, kdy měsíc přešel do fáze úplňku, bylo pro příchozí přichystáno nevšední posezení s hvězdáři a astrologickým dalekohledem na téma - jak jinak než Něco o hvězdách. Dnešní program však bude už v úplně jiném duchu - pod střechou ve stodole se uskuteční bigbeatový večer. Kdo se vám na něm představí, to ovšem prozradit nelze, protože k tanci a poslechu budou hrát ti, kteří zkrátka dorazí.

Neděle bude velkym dnem nejen pro vše ztělesňující českou státnost, ale také pro početné kozí stádo, které trávilo letní měsíce na pastvě v Českém ráji na Semíně nedaleko Trosek. Odtamtud se totiž vydají i s oslíky po kozí stezce zpět na statek do Milkovic.

Stejně tak jako tradiční prázdninový kozí mejdan se i tato víkendová slavnost děje pod heslem "Jaké si to uděláme, takové to budeme mít". Vstupné je také stejně tradiční, tedy dobrovolné. O jídlo, pivo a jiné nápoje je dobře postaráno, snad jen půllitry si nezapomeňte vzít s sebou. Jinak totiž budete muset vzít zavděk umělohmotnym kelímkem.

Noviny Jičínska

11.08.2003

Počasí letos mejdanu přeje

Milkovice u Libáně - O víkendu se sjely stovky návštěvníků na tradiční letní akci, tentokrát s názvem Milkovické kozy. Na farmě Stanislava Pence se koná tato společenská slavnost již čtvrtým rokem. Vystoupily desítky hudebních skupin i kočovný amatérský divadelní soubor Ponny Express z Přepeří s pohádkou Princezna Čárypíše, ve které vystupovalo na scéně i osm koní.

"Sjeli jsme se vlastně z celé republiky," říká Ondřej Pecha z hudební skupiny Hukot tykve. On, saxofonista, je z Prahy, ale kytaristka z Hořic, baskytaristka z Pardubic a bubeník z Opavy.

"Už jsme se jednou rozešli, ale před rokem jsme to nevydrželi a dali se zase dohromady," dodává.

V letošním roce byl na pozemku u farmy vybudován i přírodní amfiteátr. Těm příliš nepřála nejen doba nedávno minulá, ale bohužel ani současnost.

"Vždyť se podívejte na ruiny těchto zařízení například v Kopidlně, Libáni a Jičíně. Přitom dnes, více než deset let od revoluce by jich každé město mohlo mít nejméně pět - ale vše je dnes o penězích," míní Penc.

Na celé akci by jako pořadatel mohl vydělat na poplatcích až 300 tisíc korun od stánkařů, kteří by obklopili svými produkty hlavní cestu od kuchyně ke stanovému táboru pro ubytované.

"To je to, co nechci - aby se zde prodával šmejd a zbytečnosti," drží se Penc hesla "jaké si to uděláme, takové to budeme mít". Váží si i toho, že lidé si zvykají uklízet si po sobě, třídit odpad do připravených pytlů. Jsou zde zajištěny záchodky, tekoucí voda, občerstvení za nízké ceny - prostě do středy ještě máte možnost zavítat na slavnost a vybočit ze zakotvených stereotypů. aja )

Noviny Jičínska

08.08.2003

Statek ožívá kozím mejdanem

MARTIN PECHOČ

Milkovice - Před několika dny skončil v Ledkově CzechTek 2003, ale společenské dění na Jičínsku zdaleka nekončí. Ve středu byla zahájena kulturně společenská slavnost na samotě u Libáně.

Stádo koz, které se ve středu vydalo z letního sídla na Semíně u Trosek zpět na svoji domovskou usedlost na samotě nedaleko Libáně, zahájilo svym pochodem v pořadí již čtvrtý ročník zajímavého kulturního počinu.

Čekání na úplněk

Organizátoři akce, členové Spolku přátel koz, nazvali jeho letošní osmidenní pokračování prostě a vystižně - Milkovické kozy. Slavnost, která se každoročně koná ve dnech srpnového úplňku, je setkáním lidí nejrůznějších věkovych skupin s rozličným hudebním či jinak kulturním vyznáním.

Co je však naprostou originalitou, je forma této události a způsob její organizace. Když totiž dorazíte na místo konání v den zahájení milkovického svátku, rozhodně se vám nenaskytne pohled na právě se rozjíždějící zábavu hudebního nebo podobného festivalu.

Milkovičtí sobě...

Příchozí si musí vše přichystat sami. "Někdo zařizuje kuchyň, další rozbalují stany pro posezení, jiní zase staví pódium. Účelem není přijet a začít se bavit. V podstatě se řídíme heslem ,Jaké si to uděláme, takové to budeme mít. Ostatně i taková práce je určitým druhem zábavy, děláte-li ji s lidmi, kteří jsou pro věc stejně nadšení," uvádí člen Spolku přátel koz a majitel milkovické usedlosti Stanislav Penc.

Pestrý program Osmidenní mejdan se koná za každého počasí, bez ochranky a plotů, v překrásné krajině, bez stánkařů a dealerů. Uslyšíte hudbu od písničkářů přes bigbeat až po orchestry, uvidíte pantomimu, vystoupení loutkových divadel i velkých hereckých spolků, zúčastníte se promítání filmů, přednášek a diskusí, pije se vše od limonády přes pivo až po slivovici - zkrátka od civilizace přes hory a doly až do Milkovic. Jenom půllitry doporučují vzít organizátoři s sebou, jinak prý budete pít z kelímků. Samozřejmostí je také dobré hygienické zázemí - umývárny s tekoucí pitnou vodou a dvě desítky toalet.

Velikou zajímavostí včerejšího dne rozhodně byla divadelní hra hereckého spolku Ponny Expres z Přepeří u Turnova. V pohádkovém představení totiž neúčinkují jen herci, ale dokonce i koně. "Jsme kočovné divadlo a každý rok vyjíždíme s koňskymi povozy po okolí. Někde se zastavíme, předvedeme své umění a zase jedeme o dům dál. V podstatě takto trávíme svoji dovolenou, a to už celých deset let," říká herec a režisér divadelního spolku Ladislav Johan.

O zábavu postaráno O podobné zajímavosti nebude letos na samotě u Libáně rozhodně nouze. Pro návštěvníky je připravena fotografická, malířská, keramická a literární soutěž, jak jinak než na kozí téma, můžete zde zhlédnout prezentaci umění lidí z utečeneckých táborů a mnohé další. Takže - pojďte s námi do Milkovic na mejdan, nudit se rozhodně nebudete.

Noviny Jičínska

07.08.2003

Začal další ročník kozího mejdanu

Milkovice - Pochodem kozího stáda z usedlosti na Semíně v Českém ráji na samotu nedaleko Libáně začal včera čtvrtý ročník kulturně společenské slavnosti Milkovické kozy. Tuto dnes již tradiční osmidenní akci pořádá Spolek přátel koz na louce u statku ekologického aktivisty a člena spolku Stanislava Pence. Každoročně se tu představí celá řada hudebních skupin a divadelních spolků, na návštěvníky letos čeká také fotografická, malířská, keramická a literární soutěž - jak jinak, než na kozí téma, sochařské sympozium, prezentace umění lidí z utečeneckých táborů a mnoho dalšího. Dnešní zajímavostí bude divadelní představení, ve kterém si zahrají i koně. Zajištěno je občerstvení i hygienické zázemí.

(map)

Noviny Jičínska

02.08.2003

Další akce podporuje chov koz

Milkovice u Libáně - Letošní tradiční kulturně společenská slavnost na podporu chovu koz má název Milkovické kozy a začíná příští středu. Potrvá týden, opět pod heslem "jaké si to uděláme, takové to budeme mít".

"Pozváno je zatím sedmdesát kapel, interpretů a divadel. Potřebujeme především pomocníky k zajištění chodu všeho potřebného, vítáni jsou všichni dobrovolníci, kteří se nebojí práce," říká hlavní organizátor Stanislav Penc.

Po silné účasti v minulých ročnících je i letos očekáván největší nápor o příštím víkendu. Loňsky Kozí mejdan přilákal na pět tisíc lidí, současně však byly na rozsáhlých pozemcích farmy nejvýše dva tisíce příznivců, desítky psů, stádečko koz a oslík.

Osmidenní akci na překrásném místě Českého ráje pořádá Spolek přátel koz, právě tak jako již tradiční podzimní Loučení s létem. Více informací o všech milkovických aktivitách je možné nalézt na www.kozy.cz. aja )

Deník Pojizeří

08.08.2003

Kozí mejdan začal

Milkovice - Pochodem kozího stáda z usedlosti na Semíně v Českém ráji na samotu nedaleko Libáně začal ve středu čtvrtý ročník kulturně společenské slavnosti Milkovické kozy.

Tuto dnes již tradiční osmidenní akci pořádá Spolek přátel koz na louce u statku ekologického aktivisty a člena spolku Stanislava Pence. Každoročně se tu představí celá řada hudebních skupin a divadelních spolků, na návštěvníky letos čeká také fotografická, malířská, keramická a literární soutěž jak jinak, než na kozí téma, sochařské sympozium nebo prezentace umění lidí z utečeneckých táborů.

Respekt

11.08.2003

My o voze, Standa Penc o koze

Podtitulek: Reportáž o putování inteligentních bytostí přes Český ráj

Karolína Ryvolová

Standa Penc má rád kozy. A své dny na tomto světě zasvětil jejich popularizaci. Šestého srpna hnal své stádo z letních pastvin v Českém ráji přes hrad Kost, Sobotku a Staré Hrady do Milkovic, kde tímto dnem začínal jeho již tradiční Kozí mejdan, letos pod názvem Milkovické kozy.

Kdybych já byl host

Obyvatele obcí, kterými kozí výprava procházela, uváděl pohled na poskakující stádečko v úžas. "No pocem, tos ještě neviděl," volají na sebe lidé, vybíhají před domy a nevěřícně zírají. Auta jedou krokem a cyklisté seskakují z kol. Děti se nad zvířaty rozplývají a Stanislav Penc (34) jejich maminkám v klidu rozdává letáky na týdenní párty s hudbou a divadlem, která dnes začíná na jeho statku. "No ne, máte tam program i pro děti," podivují se ženy nad letákem.

Jak se průvod blíží k Milkovicím, mizí i občasné náznaky nevole kolemjdoucích ("No to snad nemyslíte vážně, nemůžete mi nechat kozy běhat po lokále!" rozčiluje se provozovatelka zahradní restaurace v údolí Plakánek a snaží se vytlačit z verandy Buginu, která už předtím nepozorovaně ožrala okrasné květiny v záhonu.) a k účastníkům výpravy směřují jen přátelská, místy až nadšená pozdravení. "Ať žijí Milkovice!" volá směrem ke stádu starší cyklistka s brýlemi v Oseku, o kus dál zase bělovlasy gentleman vystrkuje hlavu z auta, aby si vyžádal leták pro svého vnoučka.

Standa Penc, mírně nahrbeny klátící se čahoun v otahané košili, patřil před listopadem k nejmladším českým disidentům a má zázemí v undergroundu 80. let. Ještě než se v roce 1999 přestěhoval do Českého ráje, stačil stát u zrodu Českého helsinského výboru, Artfóra - Jazzové sekce a Občanského fóra. Dále se podílel na prvních podobách Rádia 1 a rádia Limonádový Joe, inicioval vznik HOSTu a výrazně se angažoval v hnutích upozorňujících na porušování lidských práv. V roce 2000 již na samotě Milkovice zakládá Spolek přátel koz a pod jeho jménem pak jednou ročně pořádá svůj velký mejdan. Vstupné je jen padesát korun. V obytném domě, přilehlých staveních a hlavně na okolních loukách se během tydne

vystřídá až 5000 návštěvníků, kteří se mohou věnovat celé škále činností počínaje poslechem hudby přes sledování divadla a aktivní účast na nejrůznějších kreativních dílnách až po lelkování s kelímkem v ruce, to vše na podporu popularizace chovu koz. Celá akce se děje pod heslem "Jaké si to uděláme, takové to budeme mít" a Penc do ní každoročně investuje veškeré své úspory. "Dělám to podle sebe, kdybych já byl host, taky chci levně jíst a pít," vysvětluje Penc svoji prodělečnou strategii. K osvětě a šíření chovu koz má milkovický farmář prosté a jasné důvody: "Koz rapidně ubyvá, po druhé světové válce jich zde žilo 1,5 milionu, teď podle odhadů ne víc než 45 tisíc," říká Standa. "Navíc se o nich vykládá spousta pomluv, jako že jsou hloupé a že jejich mlíko páchne, což následně stigmatizuje vlastníka, kterému se přezdívá kozičkář." Cestou Standa uvádí na pravou míru některé další báchorky: "Lidi si myslí, že kozel je vůdcem stáda, přitom v přírodě to vždycky jsou spíš samice. Vidíte? Kozy si to metelej první, zatímco největší kozel Matěj jde za nimi až vzadu." Do toho snad už posté zvoní Pencův mobil. Kameramani České televize čekají u hradu Kost a ujišťují se, že farmář dorazí, aby si jeho pochod mohli natočit.

Všechno dobře dopadne

Rannímu startu celé poutě z pastvin u Semína předcházelo velmi náročné shánění všech šestnácti koz a kozlů. Jakmile se svéhlavé individualistky octnou na cestě a v neznámém prostředí, poslušně šlapou, aby se neztratily, na pastvinách ale mělo osm lidí půl hodiny co dělat, aby je dostali na stezku pod ohradníkem. Louky spadají pod CHKO Český ráj a Standa Penc její správě svá zvířata pronajímá k vypásání - s výhledem na státní dotace 1500 Kč na kozí hlavu. "Mám v plánu hnát kozy čtyřikrát do roka z Milkovic na pastvy u Trosek nebo obráceně, dvakrát jedním, dvakrát druhym směrem. Je to dobrá příležitost k propagaci a taky tím chci protestovat proti dálnici v Českém ráji. Historicky první pochod se uskutečnil 6. až 8. června, teď jdeme teprve podruhé." Navíc se smluvně zavazuje k vykonu údržbářských prací v chráněné oblasti, což mu přináší dalších 70 000 ročně.

Kozí buřič a recesista má však daleko ke skepsi. Cestou energicky a názorně šíří osvětu: klouček u hospody v Sobotce právě ochutnal podojené mléko a potvrzuje, že je výborné: "Lepší než z krámu!" volá nadšeně hoch a hned si nechá ukázat, jak se koza dojí. Čtyřčlenná rodinka výletníků se zase vesele fotografuje s majestátním kozlem Matějem. O svych kozách ví Standa Penc všechno a má je upřímně rád. "Všechny slyší na jméno a každá je úplně jiná," říká. "Často s nimi chodím sám i v noci a nemám problém, jdou za mnou jako pejsci."

Mladá fronta Dnes

07.08.2003

Na statku se bude týden hrát

JAN HRUDKA

Str.: 09 - HRADECKÝ KRAJ

Po literárně- hudebním festivalu, ktery se odehrával minuly víkend ve Starych Hradech u Libáně, se kulturní dění v oblasti přesunulo jen o kousek dál do Milkovic.

Milkovice - Na farmě Stanislava Pence včera začal čtvrtý ročník kulturně- společenské akce s názvem Milkovické kozy.

Během osmidenní slavnosti na podporu chovu koz vystoupí na statku několik desítek hudebních skupin a divadelních souborů. " Hudba začne na velkém pódiu u statku hrát dnes ráno," řekl organizátor festivalu. Na Pencův festival by se dalo vztáhnout přísloví " spojit příjemné s užitečným" ( na statku je pořád práce dost a Penc často dává příchozím do rukou zemědělské náčiní), avšak organizátor akce, který před několika lety vyměnil tento kout Jičínska za Prahu, volí od počátku slogan: Jaké si to uděláme, takové to budeme mít! " Před zahájením sem přijede pár lidí, postaví pódium, připraví ubytování a občerstvení. Festival nemá žádný jasný cíl, ale máme stanovený smysl. Vytvořit místo, kde se lidi mohou svobodně setkat a vytvořit něco sami," říká mladý farmář. Tak na Milkovických kozách mohou návštěvníci nejen sledovat kulturní produkce, ale věnovat se třeba diskuzi o životním prostředí, výchově dětí nebo o pomoci sociálně slabym či zdravotně postiženým. Mohou pronikat do tajů ovocnářství či včelařství, něčemu se přiučit v keramické, malířské a řezbářské dílně či si zasoutěžit v sekání trávy nebo v řezání dřeva. Stačí, když účastníci sestaví tříčlenná družstva. " Pokoušíme se vytvořit program jak pro dospělé, tak pro děti. Rodiny s dětmi mohou využít pobytu u nás i jako zázemí pro návštěvy Českého ráje a okolí," podotýká Penc. Loni se na jeho usedlosti vystřídalo přes padesát hudebních seskupení a odehrálo se osm divadelních představení. U Pence není nikdy dopředu jisté, kdo se všechno u něj nakonec objeví. Letos rozeslal pozvánky sedmdesáti kapelám, interpretům a divadlům. Připraveno je promítání filmů a soutěže v kategorii fotografie, keramika, malba a literatura na jediné téma - kozy. I když většina účinkujících pochází z amatérské scény, v Milkovicích v minulých letech hrál mimo jiné Ivan Hlas, Karel Babuljak i Mikoláš Chadima se svým MCHBandem či kapela Majerovy brzdové tabulky. Z písničkářů tu byli Jakub Noha či Karel Vepřek, své básně recitoval milkovickému publiku Ivan Martin Jirous. " Celkem tu za ty roky zahrálo už sto šestnáct kapel, ale v podstatě o účinkující vůbec nejde," říká Penc, který po předchozích zkušenostech očekává největší nápor vystupujících a návštěvníků o nadcházejícím víkendu. Zvláštností Pencovy akce je, že se při ní velmi dbá na ekologii. Pytle na tříděny odpad, na zemi není vidět žádný kelímek ani jiné odpadky, a kdo po sobě umyje nádobí, dostane polévku se slevou. " Nejsme festivalem, na kterém vydělávají stánkaři a majitelé kempů, vstupné je dobrovolné. A půllitry s sebou! Jinak pijete z kelímků!" upozorňuje Penc.

MILKOVICKé KOZY

6. až 13. srpna Milkovice u Libáně ( okr. Jičín)

hudba, divadlo, soutěže

vstupné dobrovolné

stanování, parkování

koupání, občerstvení

internet: www. kozy. cz

e- mail: info@ kozy. cz

Hradecké noviny

07.08.2003

Kozy na mejdanu chybět nebudou

Milkovické kozy je kulturně společenská slavnost, která byla včera zahájena v Milkovicích u Libáně na farmě Stanislava Pence a potrvá až do příští středy. Pozváno je 70 kapel, očekává se opět účast několika tisíc lidí jako v předchozích ročnících.

Regionalist

10.07.2003

Milkovické kozy v Českém ráji letos již počtvrté

Eva ŠINKOVSKÁ

Již čtvrtý ročník společenských slavností Milkovické kozy se uskuteční ve dnech od 6. do 13. srpna. Mejdan se koná ve volné přírodě na pozemku statku v srdci Českého ráje, kde kozy žijí již čtvrtým rokem.

Jak informoval pořadatel Stanislav Penc, akce ke zpopularisování koz, jejímž smyslem je svobodné setkávání bez tlaku showbyznysu, probíhá v duchu hesla "Jak si to uděláme, takové to budeme mít". "Program je přizpůsoben nejen pro dospělé, ale i pro děti. Stanování a parkování v místě je možné, veškeré občerstvení je zajištěno. Vstupné je dobrovolné a ceny lidové," dodal S. Penc.

Na akci Milkovické kozy během uplynulych tří let vystoupilo již více jak 100 hudebních těles, představila se řada divadel a proběhlo několik diskusních setkání.

Hradecké noviny

10.06.2003

Procházka po Kozí stezce: ponaučení i dobrodružství

Český ráj - Projekt, který přivedl kozy zpět na pastviny do první chráněné krajinné oblasti v Čechách, dal vzniknout také nové dvacetikilometrové Kozí stezce. Po ní se totiž tyto bělostné krasavice o víkendu stěhovaly z farmy ekologického aktivisty Stanislava Pence v Milkovicích na Jičínsku do "letního sídla" na Semíně u hradu Trosky.

Trasa stezky vede přes řadu zajímavých a historicky významných míst, od bývalých slovanských hradišť přes zříceniny středověkych hradů až po vesničky ukazující typickou lidovou architekturu minulých století. Více podrobností a samotné vedení procházkové trasy naleznete na internetových stránkách www.kozy.cz.

Putovat přímo se zvířaty můžete letos ještě třikrát, nejprve 6. srpna, kdy se kozy přesunou do Milkovic při příležitosti konání velkého kozího mejdanu, o týden později zpět na Semín a koncem září opět do Milkovic.

Hradecké noviny

29.03.2003

Přehled Oskarových příběhů

1. Barbora Petelíková a Barbora Lerchová - studentky Střední zdravotnické školy v HK zachránily okamžitou první pomocí život mladé ženě, která upadla do kómatu.

2. Manželé Severýnovi - rodiče z Vrchlabí, kteří umožnili své dceři Petře vystudovat, ačkoli je od dětství nepohyblivá a upoutaná na invalidní vozík.

3. Stanislav Penc - mlady muž se z Prahy přestěhoval na starobyly statek na Jičínsku, kde chová kozy, pořádá Kozí mejdan a poskytuje domov starým zvířatům.

4. Alena Felsenbergová - zdravotní sestra z Pardubic se od mládí věnuje pomoci nemocnym lidem; zachránila duchapřítomně zraněného chodce i v mimopracovní době.

5. Emanuel Svoboda - jedenaosmdesátilety důchodce se více než čtyřicet let denně stará o zeleň ve středu Hradce Králové.

6. Lenka a Boris Bergrovi - manželé z Hradce Králové, trpící myopatií, spolu žijí 27 let v hlubokém vztahu, plni životního optimismu; na dálku adoptovali indické děcko.

7. Gary Edwards - profesionální klaun, Američan, déle než čtyři roky navštěvuje dětská oddělení nemocnic; stál u zrodu sdružení Zdravotní klaun, žije na Ústeckoorlicku.

8. Josef Klinkovský - dvaatřicetiletý hasič z Náchoda, instruktor potápěčů, jeden ze záchranářů ve Spolaně Neratovice, ktery zajistil zásobníky s chlorem.

9. Jiří Václavík - hasič z Rychnovska se jako dobrovolník vydal s dalšími záchranáři do povodní zničených Dolních Beřkovic, zachránili lachtaní samici Myšku.

10. Kolektiv zdravotních sester - přes třináct let pečují na dětském oddělení v Chrudimi o Bohouška, který je hydrocefalik, a prodlužují mu tím život.

11. Jaroslav Kopecký - devětasedmdesátilety páter pomáhá vychovávat dobré, čestné, kulturní a pracovité lidi v Salesiánském středisku v Sebranicích u Poličky.

12. Karel Páral - jedenaosmdesátiletý čestný předseda královéhradecké pobočky Konfederace politických vězňů; v roce 1948 byl odsouzen k 16 letům vězení.

13. Tomáš Karel - farář Církve československé husitské z Trutnova se věnuje přes šest let dětem uprchlíků u nás, snaží se vylepšit jejich život, připravuje tábory.

14. Petra Zíková - věnuje se ochraně přírody na Jičínsku, supluje útulek pro handicapovaná zvířata, pomáhá ježkům přežít zimu, přenáší obojživelníky.

15. Jaroslav Procházka - univerzitní profesor patří k tvůrcům hradecké chirurgické školy, stál u zrodu plicní a srdeční chirurgie, zachránil spoustu pacientů.

16. Ilona Eichlerová - laborantka pardubické lékárny duchapřítomně zachránila před udušením muže, který spadl z motocyklu a v bezvědomí mu zapadl jazyk.

17. Věra Ruprechtová - nazyvaná letohradskou "velvyslankyní na Kunčicích", navzdory těžkému životu se stará o druhé, hostila doma i M. Albrightovou.

18. Marcela Opluštilová - její celoživotní láskou jsou děti, stála u zrodu moravskotřebovského Centra volného času, které pomáhá mladým Romům i postiženým lidem.

19. Martina Zelenková - z chrudimské agentury Rytmus, která se zabývá integrací mentálně a tělesně postižených občanů.

20. Helena Pařilová - učitelka ze Svitavska zabránila tragédii, když převzala řízení rozjetého autobusu za řidiče, který zkolaboval; ve vozidle sedělo čtyřiadvacet žáků.

21. Aneta Maclová - ředitelka oblastní charity v Hradci Králové, stála u zrodu Tříkrálové sbírky, zasloužila se o zřízení Domova pro matky s dětmi.

22. Josef Kvičera - ředitel Odborného učiliště a Praktické školy v Žamberku sklízí vděk od rodičů za výjimečný přístup zejména k hendikepovaným dětem.

23. Hana Šlechtová - ředitelka Střediska křesťanské pomoci v Pardubicích svou prozíravostí získala zahraniční finance, které pomohly sociální struktuře.

24. Věra Luxová - s manželem Josefem se zapojila do změn v naší společnosti; po smrti muže založila Nadační fond soustřeďující se na etickou výchovu, úroveň médií a péči o nemocné leukemií.

25. František Valach - osmasedmdesátiletý vamberský rodák a bývalý aktivní sportovec, autor cestopisů, zakladatel nadace Nejen sportem proti drogám, pomáhal budovat protidrogové kempy.

26. Jiří Machula - pracovník kopidlnského městského úřadu, dobrovolný hasič, vedoucí oddílu mladých tenistů, organizoval pomoc zaplaveným obyvatelům Mlékojed na Litoměřicku a uspořádal dobrovolnou sbírku.

27. Marie Kubátová - spisovatelka z Vrchlabí věnovala značnou část své bohaté tvorby dětem, snaží se jim přiblížit reálný život, motivovat je ke vzdělání, ke smyslu pro etiku a fair play.

28. Radislava Jandová - proti roztroušené skleróze bojuje pardubická architektka s dalšími nemocnými, založili organizaci ROSKA a klub Rubín centrum s možností rehabilitace, hipoterapie a dalších pomocí.

29. Lenka Vlčková - Pečovatelka roku 2002 pracuje v Domě s pečovatelskou službou U Jakuba v Červeném Kostelci, ocenění jí bylo uděleno za mimořádně obětavou, kvalitní a zodpovědnou sociální službu.

30. Katka Kubíková - hydrogeoložka z České Třebové propaguje besedami a výstavami "Kampaň lidské podpory pro Afriku", sama jde příkladem a vedle svých dvou dětí adoptovala na dálku šestiletou dívku z Keni.

31. Marie Šiková - žena z Úpice se po smrti manžela, faráře Církve československé husitské, rozhodla pokračovat v jeho cestě a veškerý svůj čas věnuje lidem v nouzi, pořádá sbírky pro sociálně slabé.

32. Blanka Vojnarová - z Českého Meziříčí zachránila topícího se muže před třiceti lety a nikde o tom nemluví; stará se o vnuky a nemocné rodiče, přestože je sama v invalidním důchodu.

33. Pět hasičů - z Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje z požární stanice Jaroměř zachránilo okamžitou pomocí život svému kolegovi.

Hradecké noviny

08.03.2003

Oskar - 3. Stanislav Penc

Mlady muž se přestěhoval z Prahy do malé obce na Jičínsku, kde koupil starý statek. Na něm chová kozy, jejichž chov chce vrátit zpět do krajiny, pořádá několikadenní kulturní akce pod názvem Kozí mejdan, jejichž smyslem je setkávání lidí různých názorů. Na svém statku poskytuje domov starým zvířatům, která by v útulcích pravděpodobně neměla šanci na přirozené dožití. Nemalé peníze věnuje i na léčení nemocných zvířat, především psů.

Noviny Jičínska

08.02.2003

Podaří se obnovení zajímavé tradice?

Jičínsko - Jedním ze záměrů Spolku přátel koz je snaha o obnovení pastvin v Chráněné krajinné oblasti Český ráj, konkrétně v oblasti Jinolickych rybníků a okolí Libuně. Tato tradice, která přirozeným způsobem zajišťovala uchování rázu krajiny, v současnosti zcela vymizela. Aktivista spolku Stanislav Penc, který téměř dvacetičlenné kozí stádo odchoval ze dvou darovaných exemplářů, nyní jedná se správou CHKO Český ráj v Turnově a s vlastníky pozemků o realizaci tohoto záměru. Brzdou definitivního vysledku je však právě probíhající zónace chráněnych území.