Vzhledem k
tomu, ze se množí případy trestního stíhání kuřáků konopí, žádáme vás o
spolupráci v zaznamenávání zmiňovaných případů, které mohou sloužit jako
dukaz zneužitelnosti tzv. protidrogových zákonů.
NOVELY TRESTNÍHO A PŘESTUPKOVÉHO ZÁKONA
Podpisová akce ze dne 4. 1. 1999 za
zrušení platnosti tzv. "protidrogových zákonů"
Podle hlasování obou komor Parlamentu České republiky a reakcí mnohých
politiků, kteří se o problémech spojených s drogami veřejně vyjadřovali, lze
soudit, že ke schválení "protidrogového zákona" přispěla spíše politická
hesla než racionální uvažování.
Represivní "protidrogový zákon" je špatný, neboť porušuje občanské
svobody, diskriminuje nemocné - drogově závislé a umožňuje policii a orgánům
činným v trestním řízení zneužít tento zákon i proti "nepohodlným" lidem.
Policejní limity povolených množství drog neomezí dealery, kteří si
vždy najdou cesty, jak obejít zákon, tyto limity však zkriminalizují značné
procento mladých lidí a ty, kteří již jsou drogově závislí, odradí od
možnosti léčby. Mnohaletá práce poradenských center pro závislé na drogách
tak může přijít vniveč. Příležitostní konzumenti tvrdých drog včetně lidí,
kteří užívají drogy přírodní (např. marihuanu), budou podle tohoto zákona
postižitelní také. Nejnižší odhady takto kriminalizovatelných občanů
přesahují číslo padesát tisíc, skutečný počet lidí postižitelných tímto
zákonem však bude mnohonásobně vyšší.
Platností tohoto zákona se zvýší cena drog, což bude mít za následek
nárůst drobné kriminality u drogově závislých.
O platnosti zmíněného zákona, při jehož tvorbě nebyl brán v potaz názor
odborníků, rozhodly nakonec hlasy čtyř senátorů. Takže 1. ledna 1999
vstupuje v platnost zákon, který jako první porevoluční dává státu možnost
kriminalizovat v podstatě kteréhokoliv občana nebo návštěvníka České
republiky. Na toto nebezpečí upozorňoval i prezident republiky ve svém
záporném stanovisku ke znění "protidrogového zákona".
Represe je v tomto případě cestou zpátky, neboť neřeší příčiny, omezuje
možnost svobodné volby a vytváří černobílý pohled, že ten, kdo konzumuje
drogy, je druhořadý občan a patří do vězení. Místo tohoto represivního
přístupu by se stát měl průběžně pečlivě věnovat protidrogové prevenci a
osvětě, aby každý jedinec dokázal rozeznat nebezpečí spojené s konzumací
především tvrdých drog. Takovým demokratickým a moderním přístupem by stát
samozřejmě inspiroval i rodiče a podnítil je k odpovědnějšímu a
otevřenějšímu postoji při směrování a výchově jejich dětí. Pokrytecká
tabuizace drog je dnes jednou z hlavních příčin prohlubující se propasti
mezi generacemi.
Touto peticí upozorňujeme na rizika "protidrogového zákona", který
pokládáme za chybný. K principům demokracie však patří schopnost chyby
rozpoznat a napravovat, nikoliv na nich sveřepě trvat. Vždyť i Ministerstvo
spravedlnosti ČR ve své analýze negativních dopadů novelizace tohoto zákona
upozorňuje na nejasnost a rozpory orgánů činných v trestním řízení při
aplikaci zákona.
Věříme, že nové složení obou komor Parlamentu České republiky vytvořilo
podmínky k tomu, aby přístup k problematice drog byl znovu odborně
přehodnocen a aby se více myslelo na občany, než na populistickou
argumentaci při získávání voličů.
Proto žádáme, aby Parlament ČR pozastavil platnost příslušných
právních norem tzv. "protidrogového zákona" a přizval k přípravě nového
zákona odborníky na tuto problematiku.
Odpovědnost zákonodárců nelze zúžit jen na zmrazení problémů přítomné
chvíle, skutečně odpovědná politika vnímá a už dnes řeší problémy budoucí.
V Praze 4. ledna 1999
Petici podepsalo v první vlně několik set signatářů, mezi nimi i
tito:
Pavel Bém (starosta městské části Praha 6), Ondřej Bezr (hudební
publicista), Pavel Blattný (restaurátor), Eva Blažíčková (ředitelka taneční
školy), John Bok (předseda spolku Šalamoun), Eugen Brikcius (historik
umění), Marek Brodský (herec a výtvarník), Martin Bursík (ekolog), Karel
Cudlín (fotograf), Milena Černá (ředitelka Výboru dobré vůle), Ivan Douda
(psycholog Drop-in), Ivan Dubský (filozof), Fedor Gál (sociolog), Petr Hapka
(skladatel), Petr Hošek (zpěvák skupiny Plexis), Mikoláš Chadima (hudebník),
Jana Chalupová (ředitelka odboru styku z veřejností Kanceláře prezidenta
republiky), Markéta Kaštánková (vícemiss Internet '98), David Koller (zpěvák
skupiny Lucie), František Kotva (člen skupiny Žlutý pes), Richard Nemčok
(rocker), Stanislav Penc (aktivista na poli lidských práv), Anna Poláková (šefredaktorka
Romského vysílání ČRo), Jiří Presl (Asociace nestátních organizací v oblasti
prevence a léčby drogových závislostí), Zdenek Primus (historik umění),
Lenka Procházková (spisovatelka), Josef Radimecký (ředitel sekretariátu
Mezirezortní protidrogové komise Úřadu vlády ČR), Ján Sedal (herec Hadivadla),
Jiřina Šiklová (VŠ profesorka), Radim Špaček (režisér), Marie Vrábelová
(redaktorka ČRo), Antonín Zelenka (redaktor ČRo), ...
Podpisové archy obsahující jméno, příjmení, rodné číslo, povolání,
bydliště a podpis posílejte na adresu: Dokumentační středisko pro lidská
práva, Poštovní schránka 13, 507 23 pošta Libáň.
Stáhnout si je můžete ve formátu
HTML, nebo jako dokument pro
MS Word 6.0/95.
Další informace najdete na stránkách
Dokumentačního
střediska pro lidská práva nebo na
www.konopa.cz