|
DOKUMENTAČNÍ STŘEDISKO PRO LIDSKÁ PRÁVA
PRÁVNÍ NORMY
Zákon o Bezpečnostní informační službě
154/1994 Sb.
ZÁKON ze dne 7. července 1994 o Bezpečnostní informační službě
Změna: 160/1995 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
- Zřizuje se Bezpečnostní informační služba jako ozbrojená
zpravodajská služba České republiky.
- Postavení a působnost Bezpečnostní informační služby a její
spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky upravuje zvláštní
zákon.
1)
ČÁST DRUHÁ
Postavení příslušníků, specifické prostředky získávání informací, evidence
vedené bezpečnostní informační službou a náhrada škody
HLAVA PRVNÍ
POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ
§ 2
- Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci
Bezpečnostní informační služby (dále jen „příslušníci"), kteří jsou k
ní ve služebním poměru.
- Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti,
vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s
jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma.
§ 3
Příslušníci podléhají též ustanovením trestního zákona o
trestných činech vojenských.
§ 4
Příslušníci prokazují svoji příslušnost k Bezpečnostní
informační službě služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním
prohlášením: „Bezpečnostní informační služba".
§ 5
Příslušníci jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou
zbraň a použít ji v případech nutné obrany nebo krajní nouze. 2)
HLAVA DRUHÁ
SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ
§ 6
Specifickými prostředky získávání informací se pro účely
tohoto zákona rozumějí zpravodajské prostředky a využívání služeb osob
jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby.
Oddíl první
Zpravodajské prostředky
§ 7
Zpravodajské prostředky
- Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své
působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou
- zpravodajská technika,
- krycí prostředky a krycí doklady,
- sledování.
- Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu
zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením,
ztrátou a odcizením.
§ 8
Zpravodajská technika
- Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí
technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické,
fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory,
používané utajovaným způsobem při
- vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a
jejich vyhodnocování,
- odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání
telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu,
- pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v
případě, že jejich pořizováním nebo použitím je zasahováno do základních práv
a svobod občanů,
- vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly
znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci působnosti Bezpečnostní
informační služby, pokud jím je zasahováno do základních práv a svobod občanů,
- identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování
jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky, pokud jím je
zasahováno do základních práv a svobod občanů.
- Použitím zpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do
základních práv a svobod občanů, není
- zachycování, poslech, monitorování a vyhodnocování informací,
které jsou šířeny způsobem, jenž k nim umožňuje přístup předem neurčeného
okruhu osob,
- pořizování obrazových nebo zvukových záznamů,
- používání zabezpečovací a nástrahové techniky,
- monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného
obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu.
§ 9
Použití zpravodajské techniky
- Bezpečnostní informační služba může zpravodajskou techniku
použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu
příslušného podle sídla Bezpečnostní informační služby (dále jen
„soudce") a za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností,
pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené
nebo v daném případě nemožné.
- Použití zpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení
soudce podle odstavce 1 a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou
míru.
- Bezpečnostní informační služba může technicky zabezpečit
použití zpravodajské techniky i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o
to požádají a předloží příslušné povolení k použití zpravodajské techniky
vydané podle zvláštního zákona.
3)
Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické
zabezpečení použití zpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této
činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití
zpravodajské techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.4)
§ 10
Povolení k použití zpravodajské techniky
- Povolení k použití zpravodajské techniky vydává soudce na
základě písemné žádosti, která obsahuje
- druh zpravodajské techniky, která má být použita, dobu trvání
jejího použití, základní identifikační údaje o objektu zájmu, vůči kterému má
být zpravodajská technika použita, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice,
pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo
použití zpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technika použita vůči
ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva
nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti,
- důvody pro použití zpravodajské techniky včetně odůvodnění
podmínek pro její použití stanovených v § 9 odst. 1,
- informaci o jakékoliv předchozí žádosti o použití
zpravodajské techniky vůči objektu zájmu uvedenému v písmenu a) včetně informace,
jak bylo o této žádosti rozhodnuto.
- Soudce o žádosti o povolení zpravodajské techniky rozhodne
bezodkladně.
- Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské techniky obsahuje
druh zpravodajské techniky, která může být použita, dobu trvání jejího použití,
základní identifikační údaje o objektu zájmu, vůči kterému má být zpravodajská
technika použita, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být
prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití
zpravodajské techniky, a odůvodnění.
- Použití zpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou
dobu, nejdéle však na dobu tří měsíců.
- Rozhodne-li soudce o povolení zpravodajské techniky kladně, vydá
současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační
údaje a zda při jejím použití může být zasahováno do práva nedotknutelnosti
obydlí; výpis neobsahuje odůvodnění.
- Zamítne-li soudce žádost o povolení k použití zpravodajské
techniky, obsahuje rozhodnutí odůvodnění.
- Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení
k použití zpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek.
§ 11
Kontrola průběhu používání zpravodajské techniky
- Soudce je oprávněn požadovat od Bezpečnostní informační
služby informace k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské techniky
trvají.
- Zjistí-li soudce, že důvody používání zpravodajské techniky
pominuly, povolení k jejímu použití odejme.
§ 12
Bezpečnostní informační služba bezodkladně písemně informuje
soudce o ukončení používání zpravodajské techniky.
§ 13
Krycí prostředky a krycí doklady
- Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné
totožnosti příslušníka nebo jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační
službě nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Bezpečnostní informační
služby, je-li toto utajení nutné pro plnění úkolů Bezpečnostní informační
služby.
- Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance
nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo
guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce,
diplomatický pas nebo doklady žijících osob.
- Krycí doklady vydává a krycí prostředky vydává, zřizuje nebo
k jejich zřízení dává podnět Bezpečnostní informační služba na základě
rozhodnutí ředitele.
- Bezpečnostní informační služba vede evidenci vydaných a
zřízených krycích dokladů a krycích prostředků.
§ 14
Sledování
O použití sledování a o jeho dokumentaci rozhoduje ředitel nebo
jím určený vedoucí organizačního útvaru.
Oddíl druhý
Využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby
§ 15
- Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění
svých úkolů využívat služeb poskytovaných osobami jednajícími v její prospěch.
- Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby
se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a
utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění
jejích úkolů.
- Bezpečnostní informační služba je povinna ochraňovat osobu
jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby před vyzrazením a
způsobením újmy na cti, životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout
pro poskytování těchto služeb nebo v souvislosti s ním.
HLAVA TŘETÍ
EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU
§ 16
- Bezpečnostní informační služba je oprávněna ukládat,
uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to
nutné k plnění úkolů v její působnosti.
- Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu
údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou
a odcizením.
- Bezpečnostní informační služba skutečnost o vedení evidence o
fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.
- Bezpečnostní informační služba může informace a informační
systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou
činností.
- Bezpečnostní informační služba zřizuje a spravuje archiv
zvláštního významu
5) k trvalému zachování informací.
HLAVA ČTVRTÁ
NÁHRADA ŠKODY
§ 17
- Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc
Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi s jejich vědomím (dále jen
„pomáhající osoba"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy,
způsobila-li si tuto škodu pomáhající osoba úmyslně.
- Došlo-li u pomáhající osoby k újmě na zdraví nebo k smrti,
určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních
úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců.
- Stát odpovídá i za škodu na věcech, která pomáhající osobě
vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí škoda skutečná i
jiná, a to uvedením v předešlý stav; není-li to dobře možné nebo účelné,
hradí se v penězích.
- Stát odpovídá i za škodu, kterou pomáhající osoba způsobila v
souvislosti s pomocí poskytnutou Bezpečnostní informační službě nebo
příslušníkovi.
- Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní
informační služba.
ČÁST TŘETÍ
Kontrola činnosti bezpečnostní informační služby a povinnost zachovávat
mlčenlivost
§ 18
- Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává
Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán
(dále jen „kontrolní orgán").
- Kontrolní orgán se skládá ze sedmi členů. Členem kontrolního
orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.
- Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního
orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis.
6)
§ 19
- Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele
nebo jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby.
- Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu
- statut Bezpečnostní informační služby,
- návrh rozpočtu Bezpečnostní informační služby,
- písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem
republiky,7)
- podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Bezpečnostní
informační služby,
- vnitřní předpisy, vydávané podle § 148 odst. 2.
- Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání
- zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby,7)
- zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve
věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již
ukončila,
- souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a
věcí, v nichž je Bezpečnostní informační služba činná; v informaci odliší
případy a věci podle zvláštního zákona.
7)
Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních
pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich
řídicí činnost.
§ 20
- Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní
informační služby nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je
oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení.
- Každé porušení zákona příslušníky, které kontrolní orgán
zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli a nejvyššímu státnímu
zástupci.
§ 21
Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního
orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává
oznámení podle § 20 odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu
dovědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu
kontroly podle tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Služební poměr
§ 22
Právní úkony ve věcech služebního poměru činí jménem
Bezpečnostní informační služby ředitel a v rozsahu jím stanoveném též vedoucí
organizačních útvarů bezpečnostní informační služby (dále jen „služební
orgán").
HLAVA PRVNÍ
VZNIK, ZMĚNY A SKONČENÍ SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 23
Podmínky pro přijetí a přijímací řízení
- Do služebního poměru může být po přijímacím řízení
přijat občan České republiky starší 18 let, který o přijetí písemně požádá
(dále jen „uchazeč") a
- nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,
- je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilý pro výkon služby,
- splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon funkce, do které má
být ustanoven, pokud ředitel v odůvodněných případech nerozhodne jinak,
- vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu, pokud podléhá
branné povinnosti.
- O výsledku přijímacího řízení musí být uchazeč písemně
vyrozuměn do 90 dnů od podání žádosti o přijetí do služebního poměru.
§ 24
Vznik služebního poměru
- Služební poměr se zakládá dnem uvedeným v rozhodnutí
služebního orgánu o přijetí uchazeče do služebního poměru.
- Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru musí
obsahovat údaj o dni vzniku služebního poměru, jinak je neplatné. Dále musí
obsahovat ustanovení do funkce, jmenování do hodnosti, ustanovení o zkušební době
podle §26 a místo služebního působiště.
- Služební poměr nevznikne, pokud uchazeč nenastoupí službu v den
určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru, aniž mu v tom bránila
překážka ve službě (§ 73), nebo do týdne neuvědomí o této překážce služební
orgán, který vydal rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.
- Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí být vydáno
písemně a doručeno uchazeči, jinak je neplatné.
§ 25
Služební přísaha
- Příslušník skládá při nástupu do služby služební
přísahu.
- Služební přísaha zní: „Slavnostně slibuji, že budu věrný
České republice. Budu čestným, statečným, ukázněným a nestranným
příslušníkem Bezpečnostní informační služby. Služební povinnosti budu plnit
podle svých nejlepších schopností a ve své činnosti se budu řídit Ústavou a
zákony a budu chránit ústavní zřízení České republiky, jakož i práva občanů.
K tomu jsem připraven vynaložit všechny síly a schopnosti a nasadit i svůj život.
Tak přísahám!".
- Odmítne-li příslušník složit služební přísahu, skončí
jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.
§ 26
Zkušební doba
- Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba, a
to nejdéle na 12 měsíců.
- Stanovenou zkušební dobu lze se souhlasem příslušníka zkrátit,
dosahuje-li příslušník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve
výkonu služby.
- Doba, po kterou byl příslušník uznán dočasně neschopným
služby pro nemoc nebo úraz, se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše
deseti dnů.
§ 27
Hodnosti
Stanoví se tyto hodnosti příslušníků
- praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, praporčík,
- důstojnické: poručík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,
- generálské: generálmajor, generálporučík.
§ 28
Jmenování a povyšování do hodnosti
Při přijetí do služebního poměru je příslušník jmenován
do hodnosti rotného. Ukončil-li studium na střední škole maturitní zkouškou, 8) je jmenován do hodnosti
strážmistra. Ukončí-li vysokoškolské studium nebo alespoň ucelenou část
vysokoškolského studia,9) je jmenován nejméně do hodnosti poručíka.
§ 29
- Příslušník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti,
splňuje-li současně tyto podmínky:
- je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost,
než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,
- od jeho posledního povýšení nebo jmenování do hodnosti uplynula
stanovená doba výsluhy let v hodnosti,
- splňuje kvalifikační předpoklad vzdělání stanovený pro
vykonávanou funkci.
- Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na
- povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li úplného
středního vzdělání,
- jmenování do hodnosti poručíka, ukončil-li vysokoškolské
studium nebo alespoň jeho ucelenou část.
9)
§ 30
- Příslušníky jmenuje a povyšuje do praporčických a
důstojnických hodností ředitel a jím určené služební orgány.
- Ředitele jmenuje nebo povyšuje do důstojnických hodností vláda.
§ 31
Propůjčení hodnosti
- Příslušníkovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou
skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl
pověřen.
- Příslušníkovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost,
náleží práva a povinnosti spojené s touto hodností.
- Hodnost propůjčuje ředitel.
§ 32
Služební hodnocení
- Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve
věcech služebního poměru příslušníka.
- Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti
příslušníka pro výkon funkce, zejména odborné, a způsobu plnění služebních
povinností.
§ 33
Ustanovování do funkcí
- Služební orgány ustanovují příslušníky do volných funkcí
podle dosaženého vzdělání, závěru služebního hodnocení, zdravotního stavu a
potřeb Bezpečnostní informační služby.
- Ustanovení příslušníka do volné funkce může být spojeno s
podmínkou výběrového řízení.
- Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být
příslušník dočasně pověřen výkonem funkce, nejdéle však na dobu tří měsíců
v kalendářním roce.
§ 34
Převedení na jinou funkci a přeložení
- Jestliže příslušník nemůže nadále vykonávat dosavadní
funkci, protože
- v důsledku organizačních změn došlo k jejímu zrušení,
- podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl zdravotní
způsobilost pro její výkon,
- podle závěru služebního hodnocení není způsobilý ji
vykonávat, nebo
- vykonává trest zákazu činnosti, převede se na jinou funkci v
místě téhož služebního působiště, a není-li to možné, přeloží se na jinou
funkci v jiném místě služebního působiště.
- Příslušník může být převeden na stejnou nebo jinou funkci v
témže místě služebního působiště nebo přeložen na stejnou nebo jinou funkci v
jiném místě služebního působiště, je-li to v důležitém zájmu služby.
Příslušníku, který byl převeden nebo přeložen na nižší funkci podle tohoto
odstavce, náleží dosavadní plat po dobu jednoho roku, jestliže je to pro něj
výhodnější.
- Příslušník může být převeden na jinou funkci v témže
místě služebního působiště nebo přeložen do jiného místa služebního
působiště na vlastní žádost po předchozí dohodě s nadřízeným služebním
orgánem.
- Ustanovení o převedení na jinou funkci a přeložení se
nevztahují na příslušníky zařazené do záloh ředitele (§ 36).
§ 35
Služební cesta a zastupování
- Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejdéle
však na dobu pěti měsíců během kalendářního roku, na služební cestu.
- Příslušník může být pověřen na dobu nezbytně nutnou
zastupováním jiného příslušníka ve funkci vyšší úrovně. O pověření
zastupováním rozhodne příslušný služební orgán písemnou formou.
10)
§ 36
Záloha ředitele
K zajištění úkolů v oboru působnosti Bezpečnostní
informační služby mohou být příslušníci zařazeni do zálohy ředitele.
§ 37
Zproštění výkonu služby
- Stane-li se příslušník podezřelým, že se dopustil hrubého
porušení služební kázně nebo trestného činu, a další ponechání ve výkonu
služby by v obou případech ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh
objasňování jeho činu, může být rozhodnutím služebního orgánu dočasně
zproštěn výkonu služby.
- Příslušníka lze zprostit výkonu služby jen na dobu nezbytně
nutnou k objasňování jeho činu, nejdéle však na dobu šesti měsíců, jde-li o
podezření z trestného činu, a při hrubém porušení služební kázně maximálně
na dobu 30 dnů ode dne, kdy se služební orgán o tomto porušení dozví. V případě,
že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení, zprostí se výkonu služby do
pravomocného skončení trestního řízení nebo do podmíněného zastavení trestního
stíhání.
11)
Příslušníkovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží
ode dne zproštění 50 % platu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené
zvláštními předpisy.12) Tato část platu se zvyšuje o 10 % platu za každou
vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % platu.
Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební
orgán rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší; příslušníkovi se doplatí
rozdíl, o který byl jeho plat zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl
zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně
odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn
ze služebního poměru. V případě důvodu pro zproštění výkonu služby,
spočívajícím v podmíněném zastavení trestního stíhání, se tento rozdíl
doplatí pouze, bylo-li vydáno pravomocné rozhodnutí o tom, že se příslušník
osvědčil.
§ 38
Skončení služebního poměru
Služební poměr příslušníka končí
- uvolněním,
- propuštěním,
- ztrátou hodnosti,
- zrušením ve zkušební době,
- úmrtím.
§ 39
Uvolnění
- Příslušník musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže
o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena příslušnému služebnímu
orgánu, jinak je neplatná.
- Služební poměr podle odstavce 1 skončí uplynutím dvou
měsíců, pokud se služební orgán a příslušník nedohodnou jinak; tato doba
počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení
žádosti o uvolnění služebnímu orgánu a končí uplynutím posledního dne druhého
kalendářního měsíce.
§ 40
Propuštění
- Příslušník bude propuštěn ze služebního poměru, jestliže
- pro něj v důsledku organizačních změn není jiné zařazení,
- podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl ze zdravotních
důvodů způsobilost vykonávat dosavadní funkci a nelze ho převést nebo přeložit na
jinou funkci,
- byl při služebním hodnocení hodnocen jako nezpůsobilý
vykonávat jakoukoli funkci,
- porušil služební přísahu nebo služební povinnosti zvlášť
hrubým způsobem,
- porušil povinnost stanovenou zvláštním omezením (§ 49) nebo
pozbyl státního občanství České republiky,
- byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k
nepodmíněnému trestu odnětí svobody.
- Příslušník může být ze služebního poměru propuštěn,
jestliže
- a) splňuje podmínky nároku na starobní důchod, b) byl
pravomocně odsouzen pro trestný čin.
- O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d) a f)
a v odstavci 2 písm. b) musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy se
služební orgán o důvodu
- propuštění dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne,
kdy tento důvod vznikl; v těchto dobách musí být rozhodnutí příslušníkovi též
doručeno. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c),
nezapočítává se do doby dvou měsíců doba, po kterou je příslušník uznán
dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.
- O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e) musí
být rozhodnuto neprodleně poté, kdy se služební orgán o důvodu propuštění
dozvěděl.
§ 41
- Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v
něm být uveden důvod propuštění a skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno
zaměnit s jiným důvodem, a musí být příslušníkovi doručeno, jinak je neplatné.
- Při propuštění skončí služební poměr uplynutím dvou
měsíců, pokud se služební orgán a příslušník nedohodnou jinak; tato doba
počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení
rozhodnutí o propuštění a končí uplynutím posledního dne příštího
kalendářního měsíce. Jde-li o propuštění z důvodů uvedených v § 40 odst. 1
písm. d), e) a f), anebo o propuštění z důvodu uvedeného v § 40 odst. 2 písm. b),
skončí služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.
§ 42
Zákaz propuštění v ochranné době
- Příslušník nesmí být propuštěn ze služebního poměru v
ochranné době, to je v době
- kdy byl uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz,
pokud si tuto neschopnost úmyslně nevyvolal nebo nezpůsobil v opilosti nebo zneužitím
jiné návykové látky,
- od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od povolení
lázeňského léčení poskytovaného v době dočasné neschopnosti k výkonu služby
až do jejího skončení; při onemocnění tuberkulózou nebo nemocí z povolání se
tato doba prodlužuje o šest měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
nebo
- kdy je příslušnice těhotná nebo kdy příslušnice nebo
osamělý příslušník trvale pečuje alespoň o jedno dítě mladší než tři roky.
- Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů
uvedených v § 40 odst. 1 písm. d), e) a f) a v § 40 odst. 2 písm. b).
- Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno příslušníkovi před
počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná
doba se do dvouměsíční doby uvedené v § 40 odst. 3 nezapočítává, ledaže
příslušník písemně prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.
§ 43
Ztráta hodnosti
Byl-li příslušníkovi soudem uložen trest ztráty hodnosti,
skončí služební poměr dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.
§ 44
Zrušení služebního poměru ve zkušební době
Ve zkušební době může služební orgán nebo příslušník
zrušit služební poměr i bez uvedení důvodu. Služební poměr skončí uplynutím
tří kalendářních dnů následujících po dni doručení rozhodnutí služebního
orgánu nebo po písemném oznámení příslušníka, vždy však nejpozději uplynutím
zkušební doby.
§ 45
Nároky po zrušení rozhodnutí o skončení služebního poměru
Je-li rozhodnutí o skončení služebního poměru zrušeno,
služební poměr nadále trvá bez přerušení se všemi právy a povinnostmi.
Oznámí-li příslušník nejpozději před doručením rozhodnutí o zrušení, že
netrvá na dalším výkonu služby, platí, pokud se příslušník a služební orgán
nedohodnou jinak, že služební poměr skončí uvolněním po uplynutí doby dvou
měsíců; tato doba počíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po
dni doručení oznámení příslušníka služebnímu orgánu a skončí uplynutím
posledního dne druhého kalendářního měsíce.
§ 46
Potvrzení o služebním poměru a služební posudky
- Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební
orgán povinen příslušníkovi vydat posudek o jeho služební činnosti. Posudek o
služební činnosti nesmí obsahovat údaje, na které se vztahuje ustanovení předpisu
o státním, hospodářském nebo služebním tajemství.
13)
Podává-li služební orgán jinému orgánu nebo organizaci posudek
o služební činnosti příslušníka, musí příslušníka s jeho obsahem seznámit a
na požádání mu vydat jeho opis. Jiné informace o příslušníkovi je služební
orgán oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem.
Při skončení služebního poměru je služební orgán povinen
vydat příslušníkovi, popřípadě zaměstnavateli na jeho žádost potvrzení o
služebním poměru a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné
pro posouzení jeho nároku na dovolenou, závazky příslušníka vůči Bezpečnostní
informační službě, a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou
prováděny z platu příslušníka srážky, a skutečnosti rozhodné pro hmotné
zabezpečení uchazečů o zaměstnání poskytované podle zvláštních předpisů.14)
HLAVA DRUHÁ
SLUŽEBNÍ KÁZEŇ A KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC
§ 47
Služební kázeň
Služební kázeň je důsledné plnění povinností stanovených
zákony, dalšími právními předpisy, rozkazy a pokyny nadřízených.
§ 48
Základní povinnosti příslušníka
- Příslušník je povinen
- plnit důsledně a přesně úkoly uložené mu zákony a dalšími
právními předpisy, jakož i úkoly uložené mu rozkazy a pokyny nadřízených,
- vykonávat řádně službu,
- oznámit svému nadřízenému závady a nedostatky, které
ohrožují nebo ztěžují výkon služby,
- zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se seznámil při
výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby.
- Domnívá-li se příslušník, že rozkaz jeho nadřízeného je v
rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li
nadřízený na splnění rozkazu, je příslušník povinen jej splnit. Tuto skutečnost
může příslušník oznámit řediteli.
- Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného,
jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí písemně
bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému. V případě, že se odepření týká
rozkazu ředitele, příslušník oznámí tuto skutečnost Nejvyššímu státnímu
zastupitelství.
§ 49
Zvláštní omezení
- Příslušníci nesmějí být členy politických stran nebo
politických hnutí a odborových organizací.
- Příslušníci nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních
orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a nesmějí rovněž
sami podnikatelskou nebo živnostenskou činnost vykonávat. Toto omezení se nevztahuje
na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou, na správu
vlastního majetku a na činnosti, které příslušník vykonává v souladu s úkoly a
ve prospěch Bezpečnostní informační služby.
§ 50
Základní povinnosti nadřízeného
Nadřízený je povinen
- organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,
- zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby
náležitě vycvičeni, vyškoleni a vybaveni,
- oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních
povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.
§ 51
Kázeňská pravomoc
Nadřízený v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a
ukládá kázeňské tresty.
§ 52
Kázeňské odměny
- Kázeňskými odměnami jsou
- peněžitý nebo věcný dar,
- mimořádné jmenování do důstojnické hodnosti,
- mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.
- Odměnu podle odstavce 1 písm. b) lze udělit jen příslušníkovi
vykonávajícímu funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.
- Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo
příkladnému plnění služebních povinností.
§ 53
Kázeňský přestupek
- Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních
povinností příslušníka, pokud nejde o trestný čin.
- Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání
příslušníka, které má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní předpis.
15)
§ 54
Kázeňské tresty
- Kázeňskými tresty jsou
- písemná důtka,
- snížení platu až o 15 % na dobu nejdéle tří měsíců a při
opětovném kázeňském přestupku, jehož se příslušník dopustil v době před
zahlazením kázeňského trestu, na dobu nejdéle šesti měsíců,
- snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,
- zákaz činnosti,
- propadnutí věci.
- Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit
příslušníkovi v hodnosti rotného, poručíka nebo generálmajora Bezpečnostní
informační služby.
- Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit
jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek stanovených zvláštními
předpisy.
16) Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo
společně, a to i s kázeňským trestem snížení platu nebo snížení hodnosti o
jeden stupeň.
Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze příslušníkovi
uložit zákaz výkonu funkce.
Kázeňský trest zákazu činnosti se vykonává i tehdy, jestliže
příslušníkovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební
poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu zákazu činnosti rozhoduje
služební orgán, který trest uložil, nejdříve však po uplynutí poloviny
uloženého trestu.
Doba, na kterou byl příslušníkovi uložen kázeňský trest
snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti.
§ 55
Ukládání kázeňských trestů
- Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně
zjištěn skutkový stav. Příslušný služební orgán musí vyslechnout též toho,
kdo podal podnět. Příslušníkovi musí být dána před uložením kázeňského
trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhnout důkazy.
16)
Postačí-li k nápravě příslušníka a k obnovení služební
kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku
nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.
Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a
přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského
soužití nebo proti majetku spáchaného mezi blízkými osobami může být uložen
kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný
zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být
kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír příslušníka a
ublíženého na cti.
Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k
povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a
k dosavadnímu plnění služebních povinností.
§ 56
- Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve
následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o
jeho spáchání dověděl nejbližší nadřízený příslušníka. Je-li jednání
příslušníka, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského
přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení
kázeňského trestu dnem, kdy se kterýkoli z nadřízených příslušníka dověděl o
výsledku tohoto šetření. Kázeňský trest lze uložit nejpozději do jednoho roku ode
dne spáchání kázeňského přestupku.
- Za jednání mající znaky přestupku lze uložit kázeňský trest
do jednoho roku ode dne jeho spáchání.
§ 57
- Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž
skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší
se s účinností ode dne uložení.
- Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li
kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie.
- Kázeňské tresty promíjí ředitel.
§ 58
Zahlazení kázeňského trestu
- Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného
uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku nebo jednání
majícího znaky přestupku, je kázeňský trest zahlazen a příslušník se posuzuje,
jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti
neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.
- Nadřízený může i před uplynutím doby uvedené v předchozím
odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného kázeňského trestu, jestliže
příslušník výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li
však uložen kázeňský trest zákazu činnosti, může tak učinit nejdříve po
uplynutí poloviny výkonu tohoto trestu.
§ 59
- Použití zvláštních předpisů Při projednávání jednání
příslušníka, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního předpisu,
16) jde-li o
rozhodování, zda jednání příslušníka má všechny znaky
přestupku potřebné k určení viny,
rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od
výkonu jeho zbytku,
posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,
určování osoby blízké,
zjišťování výše způsobené škody.
HLAVA TŘETÍ
DOBA SLUŽBY, DOVOLENÁ A SLUŽEBNÍ VOLNO
§ 60
Základní doba služby v týdnu
- Délka základní doby služby v týdnu se řídí právními
předpisy platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.
- Služební orgán může stanovit příslušníkovi kratší dobu
služby v týdnu nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to příslušník požádá ze
zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem
služby.
§ 61
Rozvržení základní doby služby v týdnu
- Základní doba služby týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů
služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na
sobotu a neděli. Pokud to povaha služby vyžaduje, může být služba rozvržena
nerovnoměrně; průměrná týdenní doba služby nesmí přitom v určeném období,
zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní doby
služby v týdnu.
- O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje
příslušný služební orgán; stanoví též začátek a konec doby služby v
jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může přitom činit nejvýše 24 hodin.
- Ředitel stanoví podmínky, za nichž může být doba služby v
týdnu rozvržena jinak než podle předchozích odstavců.
§ 62
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami a v týdnu
Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje tak, aby
příslušník měl mezi koncem jedné služby a počátkem následující služby
nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý
odpočinek v trvání nejméně 36 hodin.
§ 63
Přestávky ve službě
- Příslušník má nejdéle po každých pěti hodinách
nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání
nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být
příslušníkovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na
jídlo a oddech.
- Ředitel stanoví, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech
započítávají do základní doby služby.
§ 64
Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu a v noci
- Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je příslušník povinen
konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu.
- Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze
nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na šest hodin;
nepřetržitý odpočinek v týdnu musí vždy činit nejméně 24 hodin.
- Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.
§ 65
Služební pohotovost a dosažitelnost
Příslušníkovi lze nařídit v důležitém zájmu služby
služební pohotovost nebo dosažitelnost.
Dovolená
§ 66
Vznik nároku na dovolenou
- Příslušník má nárok na dovolenou za kalendářní rok,
jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dnů.
- Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební
poměr, náleží příslušníkovi poměrná část dovolené, I když nesplnil podmínku
uvedenou v odstavci 1.
§ 67
Délka dovolené
- Základní délka dovolené činí 37 kalendářních dnů.
- Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý
kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna
dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci,
náleží příslušníkovi poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc.
Za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, náleží příslušníkovi
poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr
nejméně 15 dnů.
Nástup, čerpání a přerušení dovolené
§ 68
- Nástup dovolené určuje služební orgán, a to s přihlédnutím k
zájmům služby i k oprávněným požadavkům příslušníka. Den nástupu dovolené
musí být příslušníkovi oznámen nejméně sedm dnů předem; tato lhůta může být
zkrácena, jestliže s tím příslušník souhlasí.
- Dovolenou lze příslušníkovi poskytnout (určit nástup) ještě
před splněním podmínky stanovené v § 66 odst. 1. Jestliže však příslušník do
konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit plat, který mu byl
vyplacen za dobu dovolené, na niž mu nevznikl nárok.
Nástup
dovolené je nutno určit tak, aby ji příslušník mohl vyčerpat zpravidla do konce
kalendářního roku. Jestliže příslušník nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat,
je služební orgán povinen určit nástup dovolené tak, aby ji příslušník vyčerpal
nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Služební orgán je však povinen
určit příslušníkovi čerpání alespoň v rozsahu 14 dnů dovolené v kalendářním
roce, pokud na ně má nárok.
Služební orgán nemůže určit čerpání dovolené na dobu, kdy
je příslušník uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po
kterou je příslušnice na mateřské dovolené. Na dobu trvání ostatních
důležitých osobních překážek ve službě může služební orgán určit
příslušníkovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.
Čerpá-li dovolenou příslušník s dobou služby rozvrženou
nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho
dovolené připadá v celoročním průměru.
Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební orgán
změnit příslušníkovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z
dovolené; příslušník má nárok na náhradu nákladů, které mu tím bez jeho
zavinění vznikly.
§ 69
- Dovolená se přerušuje, jestliže příslušník je v době
čerpání dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, ošetřuje-li
nemocného člena rodiny nebo bylo-li mu uděleno nebo poskytnuto služební volno.
Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.
- Připadne-li v době dovolené příslušníka svátek na den, který
je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.
§ 70
Plat za dobu dovolené
- Příslušník má za dobu dovolené nárok na plat. Na žádost
příslušníka musí být plat, splatný během dovolené, vyplacen již před nástupem
dovolené.
- Příslušníkovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její
poměrnou část náhrada ve výši platu odpovídajícího době nevyčerpané základní
délky dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ze
závažných osobních či služebních důvodů anebo mu nebyla určena (68) ani do konce
příštího kalendářního roku.
§ 71
Vliv skončení služebního poměru na dovolenou
Skončí-li služební poměr příslušníka po vyčerpání
dovolené nebo její části, je povinen vrátit plat vyplacený mu za dovolenou nebo
její část, na niž mu nevznikl nárok, jen skončil-li služební poměr propuštěním
podle § 40 odst. 1 písm. d), e) a f) a § 40 odst. 2 písm. b) nebo ztrátou hodnosti.
§ 72
Dodatková dovolená
- Příslušník, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví
škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu,
17) má nárok
též na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Vykonává-li tuto službu jen po
část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.
Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 70 odst.
2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána v příslušném kalendářním roce, a to
přednostně.
§ 73
Služební volno
- Jestliže příslušník nemůže pro překážky z důvodu obecného
zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení
služebního volna.
- Služební volno bez nároku na plat se poskytne příslušníkovi po
dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o
nemocenském pojištění nebo příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku,
nejdéle však do tří let věku dítěte.
- Příslušníkovi může být poskytnuto, jestliže o to z vážných
důvodů požádá, služební volno bez nároku na plat na nezbytně nutnou dobu.
HLAVA ČTVRTÁ
NÁLEŽITOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ A NÁHRADY SLUŽEBNÍCH VÝDAJŮ
§ 74
Náležitosti
- Příslušník má nárok na peněžní náležitosti a též na
věcná plnění potřebná pro výkon služby.
- Příslušníkovi se poskytuje při vzniku služebního poměru jako
věcné plnění potřebné pro výkon služby služební stejnokroj; je-li příslušník
ustanoven do funkce, která je vykonávána v občanském oděvu, má nárok na
příspěvek na slušné ošacení.
- Výše příspěvku na slušné ošacení za kalendářní rok činí
polovinu hodnoty služebního stejnokroje.
- Příslušník má nárok na osobní ochranné prostředky, pokud to
výkon jeho služby vyžaduje; pokud je povinen je používat po celou dobu výkonu
služby, příspěvek na slušné ošacení mu nenáleží; pokud je povinen je používat
po část doby výkonu služby, náleží mu příspěvek na slušné ošacení v
poměrné části výše příspěvku stanoveného podle odstavce 3.
- Náležitosti platu a odměny za pracovní pohotovost upravují
zvláštní předpisy.
18)
§ 75
Náhrady výdajů poskytovaných v souvislosti s výkonem služby
Příslušníkovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a
jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu
náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon
služby, jestliže se jich používá se souhlasem služebního orgánu.
HLAVA PÁTÁ
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI VÝKONU SLUŽBY
§ 76
Povinnosti služebního orgánu
- Péči o bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu
služby zajišťuje služební orgán.
- Služební orgán je zejména povinen
- dbát při tvorbě předpisů požadavků bezpečnosti a ochrany
zdraví při výkonu služby,
- kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů a pokynů vydaných k
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
- zjišťovat příčiny služebních úrazů a nemocí z povolání a
soustavně vytvářet podmínky pro předcházení služebním úrazům a nemocem z
povolání, jakož i onemocněním vznikajícím vlivem prostředí, v němž
příslušník vykonává službu.
§ 77
Povinnosti příslušníka
Příslušník je zejména povinen
- používat při výkonu služby předepsaných ochranných
zařízení a prostředků,
- účastnit se školení a výcviku prováděného v zájmu
zvyšování bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se zkouškám
z předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu služby stanoveným
zvláštním předpisem a lékařským prohlídkám,
- včas oznámit nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly
ohrozit bezpečnost a zdraví při výkonu služby.
HLAVA ŠESTÁ
PÉČE O PŘÍSLUŠNÍKY
§ 78
Podmínky pro výkon služby
- Služební orgány vytvářejí podmínky pro řádný, hospodárný
a pokud možno bezpečný výkon služby.
- Služební orgány jsou pro příslušníky zejména povinny
- zajišťovat poskytování zdravotní péče,
- zřizovat, provozovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,
- pečovat o vzhled, úpravu a zlepšování pracovišť,
- vytvářet příznivé podmínky pro závodní stravování,
- zajišťovat řádné ubytování.
§ 79
Dohoda o zvýšení vzdělání
- Bezpečnostní informační služba může s příslušníkem
uzavřít dohodu, kterou se Bezpečnostní informační služba zavazuje umožnit mu
zvýšení vzdělání a příslušník se zavazuje setrvat po skončení studia po
dohodnutou dobu ve služebním poměru nebo uhradit náklady spojené se zvýšením
vzdělání nebo jejich poměrnou část.
- Dohoda o zvýšení vzdělání musí být uzavřena písemně a
musí v ní být uvedeny
- stupeň vzdělání a forma jeho získání,
- obor studia,
- doba, po kterou se příslušník zavazuje setrvat po skončení
studia ve služebním poměru, a
- celková ástka, kterou lze na příslušníkovi požadovat jako
úhradu nákladů, jinak je neplatná.
- Povinnost uhradit náklady podle odstavce 1 nevznikne, jestliže
služební poměr příslušníka skončil propuštěním podle § 40 odst. 1 písm. a) a
b) a § 40 odst. 2 písm. a).
§ 80
Uložení věcí
Služební orgány jsou povinny zajistit bezpečnou úschovu věcí,
které příslušníci obvykle nosí do služby.
§ 81
Preventivní rehabilitace
- Příslušníkům se poskytuje k upevnění jejich tělesné
zdatnosti a tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce dvou
týdnů v kalendářním roce.
- Příslušníkům s oslabeným zdravím se poskytuje na základě
lékařského doporučení preventivní rehabilitace v délce dvou až tří týdnů v
kalendářním roce formou lázeňského léčení.
- Příslušníku vznikne nárok na poskytnutí preventivní
rehabilitace podle odstavce 1 poprvé v kalendářním roce, ve kterém dovrší 40 let
věku.
§ 82
Péče o příslušníky se změněnou schopností k výkonu služby
Jestliže schopnost příslušníka k výkonu služby je ze
zdravotních důvodů dlouhodobě změněna, stanoví mu příslušná lékařská komise
zdravotní klasifikaci a potřebné omezení pro výkon služby.
§ 83
Zvláštní podmínky pro výkon služby příslušnic
- Příslušnice nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do
služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo
ohrožuje její mateřské poslání.
- Těhotná příslušnice nesmí být rovněž ustanovena do funkce
ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její
těhotenství. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.
§ 84
Těhotná příslušnice a příslušnice pečující alespoň o
jedno dítě mladší než tři roky nesmí být zařazována do nočních služeb, do
služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu, do služební pohotovosti nebo
dosažitelnosti. Do služební pohotovosti a dosažitelnosti nesmí být bez svého
souhlasu zařazována též příslušnice, která pečuje alespoň o jedno dítě
mladší 15 let.
§ 85
Vykonává-li těhotná příslušnice funkci, jejíž výkon je
těhotné příslušnici zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její
těhotenství, je služební orgán povinen převést ji dočasně na funkci, která je
pro ni vhodná a v níž může dosahovat stejného platu jako v dosavadní funkci. To
platí obdobně o matce pro dobu do konce devátého měsíce po porodu.
§ 86
- Těhotná příslušnice a příslušnice pečující alespoň o
jedno dítě mladší než jeden rok nesmí být vysílána na služební cestu.
- Příslušnice pečující alespoň o jedno dítě starší než
jeden rok může být v době, pokud dítě nedosáhlo věku osmi let, vyslána na
služební cestu mimo obvod obce služebního působiště nebo přeložena do jiného
místa služebního působiště jen se svým souhlasem.
- Ustanovení předchozího odstavce platí i pro osamělou
příslušnici pečující alespoň o jedno dítě mladší 15 let.
§ 87
- Služební orgán je povinen při zařazování do služby
přihlížet též k potřebám příslušnic pečujících o děti mladší 15 let.
- Služební orgán určí příslušnici pečující o dítě mladší
15 let nebo těhotné příslušnici na její žádost kratší dobu služby nebo dobu
služby jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.
§ 88
- Nárok příslušnic na mateřskou dovolenou a na přestávku ke
kojení se řídí předpisy platnými pro zaměstnankyně v pracovním poměru.
19)
Požádá-li příslušnice služební orgán o poskytnutí dovolené
tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je služební
orgán povinen její žádosti vyhovět.
HLAVA SEDMÁ
NÁHRADA ŠKODY
Oddíl první
Odpovědnost příslušníka za škodu způsobenou Bezpečnostní informační
službě
§ 89
Obecná odpovědnost
- Příslušník odpovídá Bezpečnostní informační službě za
škodu, kterou jí způsobil zaviněným porušením svých povinností při plnění
služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
- Byla-li škoda způsobena také porušením povinnosti ze strany
Bezpečnostní informační služby, odpovědnost příslušníka se poměrně omezí.
- Zavinění příslušníka prokazuje služební orgán s výjimkou
případů uvedených v § 91 a 93.
§ 90
Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Na příslušníkovi, který vědomě nezakročil proti hrozící
škodě nebo neohlásil hrozící škodu, může služební orgán požadovat, aby
přispěl k úhradě škody, která byla způsobena Bezpečnostní informační službě,
a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud škodu nelze uhradit jinak.
Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti, a k výši a
povaze škody. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se
trojnásobku hrubého měsíčního platu příslušníka.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které
je příslušník povinen vyúčtovat
§ 91
- Převzal-li příslušník na základě dohody o hmotné
odpovědnosti odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování (hotovosti, ceniny,
materiálové zásoby, zboží a jiné hodnoty), odpovídá za vzniklý schodek. V dohodě
může být s příslušníkem současně ujednáno, že bude-li vykonávat službu s
více příslušníky, kteří uzavřeli dohodu o hmotné odpovědnosti, odpovídá s nimi
za schodek společně.
- Dohoda o hmotné odpovědnosti musí být uzavřena písemně, jinak
je neplatná.
- Příslušník se zprostí odpovědnosti zcela, popřípadě
zčásti, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
§ 92
- Příslušník, který uzavřel dohodu o hmotné odpovědnosti,
může od ní odstoupit, je-li převáděn na jinou funkci nebo pokud Bezpečnostní
informační služba v době do jednoho měsíce po obdržení jeho písemného
upozornění neodstraní závady v podmínkách výkonu služby, které brání řádnému
hospodaření se svěřenými hodnotami. Při společné hmotné odpovědnosti může
příslušník od dohody odstoupit, jestliže na pracoviště je ustanoven jiný
příslušník nebo ustanoven jiný vedoucí pracoviště nebo jeho zástupce. Odstoupení
musí být oznámeno služebnímu orgánu písemně, jinak je neplatné.
- Dohoda o hmotné odpovědnosti zaniká dnem skončení služebního
poměru nebo dnem doručení písemného oznámení o odstoupení od této dohody
služebnímu orgánu.
§ 93
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
Příslušník odpovídá za ztrátu součástí výstroje,
výzbroje, nástrojů, přístrojů a jiných předmětů, které mu byly svěřeny na
písemné potvrzení. Této odpovědnosti se zprostí zcela nebo zčásti, prokáže-li,
že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Společná ustanovení o
odpovědnosti příslušníka za škodu způsobenou Bezpečnostní informační službě
§ 94 O náhradě škody rozhoduje služební orgán, nedojde-li k dohodě o náhradě
škody.
§ 95
Příslušník neodpovídá za škodu,
- která vyplývá z rizika řádného výkonu služby,
- kterou způsobil při odvracení nebezpečí hrozícího životu nebo
zdraví nebo škody hrozící majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a
počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem,
- kterou způsobil ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl
schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.
§ 96
Rozsah náhrady škody
- Příslušník, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit
skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže ji neodčinil uvedením v předešlý
stav.
- Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u
jednotlivého příslušníka čtyřapůlnásobek jeho hrubého měsíčního platu. Toto
omezení neplatí, byla-li škoda způsobena
- na svěřených hodnotách, které je příslušník povinen
vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů,
- v opilosti, kterou si příslušník sám přivodil, nebo v důsledku
toho, že zneužil jiné návykové látky.
- Byla-li škoda způsobena také Bezpečnostní informační službou,
je příslušník povinen nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
- Odpovídá-li za škodu několik příslušníků, je každý z nich
povinen hradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění.
§ 97
- Při společné odpovědnosti za schodek se jednotlivým
příslušníkům určí podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých
platů, přičemž plat příslušného nadřízeného a jeho zástupce se započítává
ve dvojnásobné výši.
- Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých
příslušníků, s výjimkou příslušného nadřízeného a jeho zástupce,
přesáhnout částku rovnající se jejich hrubému měsíčnímu platu. Neuhradí-li se
takto určenými podíly celá škoda, jsou povinni uhradit zbytek příslušný
nadřízený a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých platů.
- Zjistí-li se, že schodek nebo jeho část byla zaviněna některým
ze společně odpovědných příslušníků, hradí schodek tento příslušník podle
míry svého zavinění. Zbývající část schodku hradí všichni společně
odpovědní příslušníci podíly určenými podle předchozích odstavců.
§ 98
Při určení výše škody na věci se vychází z její ceny v
době poškození nebo ztráty.
§ 99
- Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, lze určit výši náhrady
škody nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je
čtyřapůlnásobek hrubého měsíčního platu. Jde-li o škodu způsobenou v opilosti
nebo v důsledku zneužití jiné návykové látky nebo o škodu na svěřených
hodnotách, které je příslušník povinen vyúčtovat, anebo o škodu způsobenou
ztrátou svěřených předmětů, může náhradu škody nižší částkou určit pouze
odvolací orgán, nebo jde-li o škodu způsobenou trestným činem, též soud.
- Byla-li škoda způsobena z nedbalosti příslušníkem při
dopravní nehodě, lze ve zvlášť odůvodněných případech od vymáhání náhrady
škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě při bezpečnostní akci nebo
bezprostředně po ní, při ztížených podmínkách, dále jde-li o první zavinění
příslušníka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti, anebo
došlo-li při dopravní nehodě k vážnému poškození jeho zdraví.
- Při určování výše náhrady škody se přihlíží zejména k
výši a povaze škody, k tomu, jak k ní došlo, a k dosavadnímu plnění služebních
povinností příslušníkem.
- Náhradu škody nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.
§ 100
- Řízení o náhradě škody způsobené Bezpečnostní informační
službě je povinen zahájit příslušný služební orgán, a to bez zbytečného
odkladu, jakmile se o vzniku škody doví.
- Výši náhrady škody určí rozhodnutím služební orgán po
projednání s příslušníkem tak, aby dohoda o náhradě škody mohla být uzavřena,
popřípadě rozhodnutí o náhradě škody bylo příslušníkovi oznámeno bez
zbytečného odkladu. Dohoda o náhradě škody musí být uzavřena písemně, jinak je
neplatná.
Oddíl druhý
Odpovědnost Bezpečnostní informační služby za škodu způsobenou
příslušníkovi
§ 101
Obecná odpovědnost
- Byla-li příslušníkovi způsobena při výkonu služby nebo v
přímé souvislosti s ním škoda porušením právní povinnosti, odpovídá mu za ni
Bezpečnostní informační služba.
- Bezpečnostní informační služba odpovídá příslušníkovi
též za škodu, kterou mu způsobila porušením právních povinností v rámci plnění
služebních úkolů služebními orgány.
§ 102
Odpovědnost za škodu při služebních úrazech a nemocech z povolání
- Došlo-li při plnění výkonu služby nebo v přímé souvislosti s
ním k poškození příslušníka na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (dále jen
„služební úraz"), odpovídá za škodu tím vzniklou Bezpečnostní informační
služba. Služebním úrazem není úraz, který se příslušníkovi přihodil na cestě
do služby a zpět, pokud nebyl mimořádně povolán na pracoviště (nebo jiné místo)
služebním orgánem.
- Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který příslušník
utrpěl pro výkon služby.
- Za škodu způsobenou příslušníkovi nemocí z povolání
odpovídá Bezpečnostní informační služba, konal-li v ní službu naposledy před
jejím zjištěním za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl
postižen. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené v předpisech o sociálním
zabezpečení, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených.
- Jako nemoc z povolání se odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím
zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do tohoto seznamu
a za dobu nejvýše tří let před jejím zařazením do seznamu.
§ 103
- Bezpečnostní informační služba se zprostí odpovědnosti zcela,
prokáže-li, že
- škoda byla způsobena tím, že postižený příslušník svým
zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen
a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
- škodu si přivodil postižený příslušník v důsledku své
opilosti nebo v důsledku zneužití jiné návykové látky a Bezpečnostní informační
služba nemohla škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou
škody.
- Bezpečnostní informační služba se zprostí odpovědnosti
zčásti, prokáže-li, že
- postižený příslušník porušil svým zaviněním právní nebo
ostatní předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
výkonu služby, ačkoli s nimi byl řádně seznámen, a že toto porušení bylo jednou
z příčin škody,
- jednou z příčin škody byla opilost postiženého příslušníka
nebo zneužití jiné návykové látky postiženým příslušníkem,
- příslušníkovi vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s
obvyklým způsobem chování tak, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy,
rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem
vědom, že si může přivodit úraz nebo nemoc z povolání.
- Zprostí-li se Bezpečnostní informační služba odpovědnosti
zčásti, určí se část škody, kterou nese příslušník, podle míry jeho
zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c) uhradí však Bezpečnostní
informační služba alespoň jednu třetinu škody.
- Při posuzování, zda příslušník porušil právní nebo ostatní
předpisy, rozkazy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu
služby, není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má
každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.
- Za lehkomyslné jednání podle odstavce 2 písm. c) nelze považovat
běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika služby.
§ 104
Bezpečnostní informační služba se nemůže zprostit
odpovědnosti, utrpěl-li příslušník služební úraz při zvláštním výkonu
služby (§ 7 až 14) nebo v přímé souvislosti s ním nebo při odvracení nebezpečí
hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, pokud příslušník tento
stav sám úmyslně nevyvolal.
§ 105
Příslušníkovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož
byla zjištěna nemoc z povolání, je Bezpečnostní informační služba povinna v
rozsahu, ve kterém odpovídá za škodu, poskytnout
- náhradu za ztrátu na platu,
- náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění,
- náhradu za účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
- náhradu věcné škody,
- jednorázové mimořádné odškodnění.
§ 106
- Náhrada za ztrátu na platu po dobu neschopnosti příslušníka ke
službě se poskytuje v takové výši, aby spolu s platem v nemoci nebo nemocenským se
rovnala jeho čistému průměrnému platu před vznikem škody způsobené služebním
úrazem nebo nemocí z povolání.
- Náhrada za ztrátu na platu po skončení neschopnosti
příslušníka ke službě nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se
poskytuje v takové výši, aby spolu s čistým platem oprávněného po úrazu nebo po
zjištění nemoci z povolání s případným invalidním nebo částečným invalidním
důchodem poskytovaným z téhož důvodu nebo s příspěvkem za službu se rovnala jeho
průměrnému čistému platu před vznikem škody způsobené služebním úrazem nebo
nemocí z povolání. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro
bezmocnost ani ke změně výše a ke zvýšení již přiznaných důchodů podle
předpisů o sociálním zabezpečení. Tato náhrada náleží oprávněnému nejdéle do
konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.
- Náhrada za bolest a za ztížení společenského uplatnění se
poskytuje jednorázově ve výši a za podmínek stanovených právními předpisy
platnými pro zaměstnance v pracovním poměru.
20)
Příslušníkovi, jehož schopnost k výkonu služby byla změněna
nebo který byl uznán invalidním v důsledku služebního úrazu, který mu byl
způsoben trestným činem, při služebním zákroku, při výkonu služby v leteckém
provozu, při práci s výbušninami, s chemickým, radioaktivním, vysoce virulentním
nebo infekčním materiálem anebo za jiných obdobně nebezpečných podmínek, náleží
jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 15 000 Kč a nejvýše 60 000
Kč. Došlo-li však k takovému úrazu za zvlášť nebezpečných podmínek, náleží
příslušníkovi jednorázové mimořádné odškodnění až do výše 100 000 Kč.
Jednorázové mimořádné odškodnění ve výši nejméně 15 000 Kč a nejvýše 60 000
Kč náleží za podmínek stanovených v první větě též oprávněnému, jehož
schopnost k výkonu služby byla změněna nebo který byl uznán invalidním v důsledku
nemoci z povolání.
§ 107
Jestliže příslušník následkem služebního úrazu nebo nemoci
z povolání zemřel, je Bezpečnostní informační služba povinna v rozsahu, ve kterém
za škodu odpovídá, poskytnout
- náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením,
- náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem,
- náhradu nákladů na výživu pozůstalých,
- jednorázové odškodnění pozůstalých,
- náhradu věcné škody.
§ 108
- Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem
21) se hradí tomu, kdo tyto náklady
vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle
zvláštních předpisů.22)
Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým,
kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Při výpočtu této
náhrady se vychází z průměrného čistého platu zemřelého. Náhrada nákladů
náleží, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení poskytovanými z
téhož důvodu.
Jednorázové odškodnění pozůstalých náleží ve výši
dvojnásobku částek stanovených právními předpisy platnými pro zaměstnance v
pracovním poměru.23)
Náhrada věcné škody náleží dědicům příslušníka
§ 109
Bezpečnostní informační služba může výjimečně, půjde-li o
případ zvláštního zřetele hodný, poskytnout manželu, dítěti, které má nárok
na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek ve výši
jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na zdraví zemřelého
příslušníka neodpovídá.
§ 110
- Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly
rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i Bezpečnostní
informační služba domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.
- Stanoví-li se právním předpisem, vzhledem k změnám, které
nastaly ve vývoji mzdové úrovně, nové podmínky, výše a způsob náhrady za ztrátu
na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti
vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, řídí se jím i podmínky, výše
a způsob náhrady za ztrátu na platu náležející příslušníkům po skončení
neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
§ 111
Odpovědnost za škodu na odložených věcech
- Bezpečnostní informační služba odpovídá za škodu na věcech,
které na jejích pracovištích příslušník odložil při výkonu služby nebo v
přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle
odkládají.
- Za věci, které příslušník obvykle do služby nenosí a které
nebyly služebním orgánem převzaty do zvláštní úschovy, odpovídá Bezpečnostní
informační služba jen do částky 5000 Kč. Jestliže škoda na těchto věcech byla
způsobena jiným příslušníkem nebo zaměstnancem Bezpečnostní informační služby
anebo jestliže služební orgán tyto věci převzal do úschovy, hradí se škoda bez
omezení.
- Nárok na náhradu škody zanikne, jestliže ji příslušník
neohlásil služebnímu orgánu bez zbytečného odkladu nejpozději do 15 dnů ode dne,
kdy se o škodě dověděl.
§ 112
Odpovědnost za škodu na věci
- Utrpěl-li příslušník škodu na věci v souvislosti s výkonem
služby, odpovídá za ni Bezpečnostní informační služba.
- Utrpěl-li příslušník škodu na věci při odvracení nebezpečí
hrozícího životu nebo zdraví nebo škody hrozící majetku, odpovídá za ni
Bezpečnostní informační služba, jestliže tento stav příslušník sám nevyvolal a
počínal si způsobem přiměřeným okolnostem. Příslušník má též nárok na
náhradu nákladů, které účelně vynaložil při odvracení škody.
§ 113
Společná ustanovení o odpovědnosti Bezpečnostní informační služby za škodu
způsobenou příslušníkovi
- O náhradě škody rozhoduje služební orgán.
- Prokáže-li služební orgán, že škodu zavinil také poškozený
příslušník, odpovědnost Bezpečnostní informační služby se poměrně omezí.
§ 114
Bezpečnostní informační služba je povinna uhradit
příslušníkovi skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní
uvedením v předešlý stav. Jde-li o jinou škodu na zdraví než z důvodu služebního
úrazu nebo nemoci z povolání, platí pro způsob a rozsah její náhrady ustanovení o
služebních úrazech s výjimkou ustanovení o jednorázovém mimořádném odškodnění
a o jednorázovém odškodnění pozůstalých.
§ 115
- Jestliže Bezpečnostní informační služba poškozenému
příslušníkovi nahradila škodu, má nárok na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému
příslušníkovi za takovou škodu odpovídá podle občanského zákoníku, a to v
rozsahu odpovídajícím míře této odpovědnosti vůči poškozenému
příslušníkovi, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.
- Jde-li o náhradu škody při nemocech z povolání, má
Bezpečnostní informační služba, která škodu uhradila, nárok na náhradu vůči
všem zaměstnavatelům, u nichž postižený příslušník pracoval nebo konal službu
za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen, a to v rozsahu
odpovídajícím době, po kterou pracoval nebo konal službu u těchto zaměstnavatelů
za uvedených podmínek.
HLAVA OSMÁ
NÁROKY SOUVISEJÍCÍ SE SKONČENÍM SLUŽEBNÍHO POMĚRU
§ 116
Odchodné
- Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo
propuštěním podle § 40 odst. 1 písm. a) až c) a § 40 odst. 2 písm. a), náleží
odchodné, pokud jeho služební poměr trval alespoň šest let; služebním poměrem se
rozumí služební poměr podle tohoto zákona, služební poměr příslušníka Sboru
národní bezpečnosti zařazeného v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie
Federálního ministerstva vnitra, ve Federální informační službě Federálního
ministerstva vnitra, služební poměr příslušníka Federální bezpečnostní
informační služby a příslušníka Bezpečnostní informační služby České
republiky.
- Základní výše odchodného činí částku posledního hrubého
měsíčního platu; za každý další ukončený rok služebního poměru se odchodné
zvyšuje o jednu polovinu hrubého měsíčního platu až do výše jeho devítinásobku.
- Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním
podle § 40 odst. 1 písm. c), se odchodné vypočtené podle odstavce 2 snižuje o dvě
třetiny; výše tohoto odchodného však činí nejméně částku odpovídající
poslednímu hrubému měsíčnímu platu.
- Příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru podle
tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona,
odchodné nenáleží, jestliže mu tento jiný zákon nárok zachová.
§ 117
Platové vyrovnání
- Příslušníkovi, jehož služební poměr skončil propuštěním
podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. a), náleží platové vyrovnání, jestliže nemá
nárok na starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod z důchodového
pojištění nebo na příspěvek za službu.
- Platové vyrovnání do výše posledního čistého měsíčního
platu se poskytuje od zahájení výdělečné činnosti nebo od počátku poskytování
příspěvku před nástupem do zaměstnání do uplynutí tří měsíců od skončení
služebního poměru.
§ 118
Povinnosti příjemce platového vyrovnání
Příjemce platového vyrovnání je povinen plátci platového
vyrovnání oznámit do osmi dnů změnu ve skutečnostech rozhodných pro trvání
nároku na platové vyrovnání a jeho výplaty. Byl-li příjemce platového vyrovnání
vyzván, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro výplatu platového vyrovnání, je
povinen výzvě vyhovět. Neučiní-li tak v určené době, může mu být výplata
platového vyrovnání zastavena, jen jestliže byl ve výzvě upozorněn na tyto
následky.
§ 119
Příspěvek za službu
- Příspěvek za službu (dále jen „příspěvek") náleží
za podmínek dále uvedených příslušníkovi, jehož služební poměr skončil
uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 40 odst. 1 písm.
a) až c) a v § 40 odst. 2 písm. a).
- Příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru podle
tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona,
příspěvek nenáleží.
- Při opětovném přijetí příjemce příspěvku podle tohoto
zákona do služebního poměru, z něhož vzniká nárok na příspěvek, zaniká
dosavadní nárok na příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do
služebního poměru.
- Příspěvek nenáleží po dosažení věku 60 let.
§ 120
- Příspěvek náleží, jestliže příslušník konal službu
nejméně po dobu deseti let; dobou služby se rozumí doba trvání služebního poměru
v orgánech uvedených v § 116.
- Základní výměra příspěvku činí 20 % hrubého platu a
zvyšuje se za každý další ukončený rok služby o 1 % hrubého platu.
- Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního platu
příslušníka před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj
výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního platu za posledních pět
kalendářních roků před skončením služebního poměru.
- Nejvyšší výměra příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí
překročit měsíčně 130 % částky, do níž se započítává plně část osobního
vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z
důchodového pojištění.
30)
§ 121
- Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za
službu podle jiných předpisů
24) náleží vyšší
příspěvek.
Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, plný
invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží oprávněnému podle jeho volby
buď příspěvek, nebo důchod.
§ 122
- Přiznaný příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a
stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.
- Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině se příspěvek
nevyplácí.
§ 123
Povinnosti příjemce příspěvku
Příjemce příspěvku je povinen plátci příspěvku oznámit do
osmi dnů změnu ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na příspěvek a jeho
výplatu, zejména přijetí do služebního poměru podle jiného zákona.
§ 124 Úmrtné
- Skončí-li služební poměr úmrtím příslušníka, náleží
pozůstalým úmrtné.
- Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel,
manželka, nezaopatřené děti
26) a rodiče nebo další
osoby, pokud byly na zemřelého odkázány výživou.
Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého
měsíčního platu zemřelého příslušníka.
HLAVA DEVÁTÁ
USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ
Oddíl první
Obecná ustanovení
§ 125
Účastníci řízení
Účastníky řízení ve věcech služebního poměru jsou
Bezpečnostní informační služba a příslušník nebo pozůstalý po
příslušníkovi.
§ 126
Podání
- Podání lze učinit písemně nebo ústně do protokolu u
služebního orgánu, který je oprávněn ve věci rozhodnout.
- Podání se posuzuje podle jeho obsahu. Z podání musí být
zřejmé, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje.
- Na žádost účastníka řízení musí být přijetí podání
potvrzeno.
§ 127
Rozhodnutí
- Rozhodnutí služebního orgánu musí být v souladu s právními
předpisy, vycházet ze skutečného stavu věci a obsahovat výrok, odůvodnění a
poučení o odvolání. Písemné vyhotovení rozhodnutí musí obsahovat též datum
vydání, hodnost, jméno a příjmení účastníka řízení, musí být podepsáno s
uvedením hodnosti, jména, příjmení a funkce
- služebního orgánu, který rozhodnutí vydal, a doručeno
účastníkovi řízení.
- Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení
právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto, a rozhodnutí o nákladech řízení.
Pokud se v rozhodnutí ukládá povinnost k plnění, stanoví pro ni služební orgán
lhůtu.
- V odůvodnění rozhodnutí služební orgán uvede, které
skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení
důkazů a při použití právních předpisů, na jejichž základě rozhodoval.
- Poučení o odvolání obsahuje údaje, zda je rozhodnutí konečné
nebo zda se lze proti němu odvolat, v jaké lhůtě a ke kterému služebnímu orgánu.
- Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném
vyhotovení rozhodnutí služební orgán i bez návrhu opraví a vyrozumí o tom
účastníky řízení.
- Rozhodnutí služebního orgánu, které bylo doručeno a proti
němuž již nelze podat odvolání, je v právní moci.
- Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo
jestliže odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí vykoná služební orgán;
rozhodnutí ve vztahu k účastníku řízení, který není ve služebním poměru podle
tohoto zákona, vykoná soud na návrh služebního orgánu.
§ 128
Zahájení řízení
- Řízení se zahajuje na návrh účastníka řízení nebo z
podnětu služebního orgánu.
- Řízení je zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení
došlo služebnímu orgánu oprávněnému ve věci rozhodnout. Pokud se řízení
zahajuje z podnětu služebního orgánu, je řízení zahájeno dnem, kdy tento orgán
učinil vůči účastníku řízení první úkon.
- O zahájení řízení uvědomí služební orgán všechny
účastníky řízení.
§ 129
Postoupení
Není-li služební orgán oprávněn o věci rozhodnout, je povinen
podání neprodleně postoupit příslušnému služebnímu orgánu a uvědomit o tom
účastníky řízení.
§ 130
Práva a povinnosti účastníků řízení
- Účastníci řízení jsou povinni postupovat tak, aby svým
jednáním neztěžovali řízení a nezpůsobili jeho průtahy.
- Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou
protokolů o hlasování, a pořizovat si z nich výpisy.
- Služební orgán může povolit nahlédnout do spisů i jiným
osobám, pokud prokáží odůvodněnost svého požadavku.
- Služební orgán je povinen učinit opatření, aby nahlédnutím do
spisů nebylo porušeno státní nebo služební tajemství.
§ 131
Dožádání
Jestliže služební orgán nemůže provést úkon sám nebo
jestliže je to účelné z jiných důvodů, může o jeho provedení požádat jiný
služební orgán; dožádaný služební orgán provede tento úkon bez zbytečného
odkladu.
§ 132
Dokazování
- K dokazování je možné použít všech prostředků, jimiž lze
zjistit a objasnit skutečný stav věci a které jsou v souladu s právními předpisy.
- Důkazem je vše, co může přispět ke zjištění skutečného
stavu věci, zejména výpovědi a vyjádření osob včetně účastníků řízení,
odborné posudky, zprávy, vyjádření a potvrzení orgánů a organizací, listiny,
věci a ohledání.
- Účastník řízení je oprávněn navrhovat na podporu svých
tvrzení důkazy.
- Služební orgán hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý
důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.
§ 133
Náklady řízení
- Náklady řízení, které vznikly služebnímu orgánu včetně
nákladů spojených s činností poradních komisí, hradí tento orgán. Náklady,
které v řízení vznikly druhému účastníkovi řízení, nese tento účastník.
- Služební orgán nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek,
který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit do tří dnů po jeho vzniku,
jinak zaniká.
- Náklady spojené s předložením listiny nebo s ohledáním, které
vznikly tomu, kdo není účastníkem řízení, hradí služební orgán.
- Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a
tlumočníkům se řídí zvláštními předpisy.
27)
Oddíl druhý
Přezkoumání rozhodnutí
§ 134
Odvolací řízení
- Proti rozhodnutí služebního orgánu může účastník řízení
podat odvolání do 15 dnů, a jde-li o odvolání proti rozhodnutí o uložení
kázeňského trestu nebo o zrušení služebního poměru ve zkušební době, do sedmi
dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání může příslušník podat též proti
služebnímu hodnocení, potvrzení o služebním poměru a služebnímu posudku ve
lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl s jejich obsahem seznámen. Odvolání se podává u
služebního orgánu, který rozhodnutí vydal.
- Pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo
proto, že nebyl poučen vůbec, podal odvolání po uplynutí tímto zákonem stanovené
lhůty nebo u nepříslušného služebního orgánu, platí, že je podal včas a u
příslušného služebního orgánu, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců
ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
- Služební orgán příslušný k rozhodnutí o odvolání (dále jen
„odvolací orgán") může prominout zmeškání lhůty, jestliže k němu došlo
ze závažných důvodů a účastník řízení o to požádá do 15 dnů ode dne, kdy
pominul důvod zmeškání, a zároveň podá odvolání.
- Podání odvolání nemá odkladný účinek s výjimkou odvolání
proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo o náhradě škody a proti
služebnímu hodnocení, jímž byl příslušník hodnocen jako nevyhovující.
- Služební orgán, který napadené rozhodnutí vydal, může
odvolání sám vyhovět; neučiní-li tak, je povinen bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 15 dnů od podání odvolání, předložit odvolání odvolacímu
orgánu k rozhodnutí.
- Proti rozhodnutí o odvolání se nelze odvolat.
§ 135
Odvolací orgán
- Odvolacím orgánem je služební orgán nejblíže nadřízený
služebnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal; o odvolání proti rozhodnutí
ředitele rozhoduje ředitel.
- Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného
odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne podání odvolání, a to po předchozím
projednání v poradní komisi (§ 136).
§ 136
Poradní komise
- Odvolací orgány zřizují k projednání odvolání poradní
komise. Poradní komise se skládá z předsedy, jeho zástupce a z dalších nejméně
sedmi členů. Odvolání rojednává poradní komise ve tříčlenných senátech.
Složení senátu určí předseda příslušné komise.
- Z účasti na jednání v senátu je vyloučen člen poradní komise,
u něhož s ohledem na jeho vztah k projednávané věci nebo k účastníku lze mít
pochybnosti o jeho epodjatosti. O tom, zda je člen poradní komise z jednání v senátu
vyloučen, rozhoduje její předseda.
§ 137
Obnova řízení
- Jestliže se dodatečně zjistily mimořádně závažné okolnosti,
které účastník řízení bez své viny v řízení nemohl uplatnit a které
odůvodňují podstatně příznivější rozhodnutí v jeho prospěch, může služební
orgán na jeho návrh změnit nebo zrušit své pravomocné rozhodnutí.
- Návrh na zrušení rozhodnutí podle odstavce 1 může účastník
řízení podat pouze do tří měsíců ode dne, kdy se dověděl o okolnostech
odůvodňujících navrhovanou změnu, nejpozději však do tří let od nabytí právní
moci rozhodnutí.
- Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je pravomocné
rozhodnutí oprávněn přezkoumat soud.
§ 138
Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení
- Zjistí-li se dodatečně, že pravomocné rozhodnutí je v rozporu s
právními předpisy, musí je ředitel zrušit.
- Pravomocné rozhodnutí lze zrušit do tří let od nabytí právní
moci.
- Podle odstavce 1 nelze postupovat v případech, kdy je pravomocné
rozhodnutí oprávněn přezkoumat soud.
§ 139
Přezkoumání rozhodnutí soudy
- Soud nepřezkoumává rozhodnutí služebního orgánu s výjimkou
rozhodnutí o
- propuštění ze služebního poměru podle § 40 odst. 1 písm. c)
nebo d),
- náhradě škody, přesahuje-li požadovaná částka 5000 Kč.
- Návrh na přezkoumání rozhodnutí soudem podle předchozího
odstavce je možno podat až po vyčerpání opravného prostředku podle § 134, a to v
době 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
- Požádá-li příslušník, který podal návrh na přezkoumání
rozhodnutí soudem podle odstavce 1 písm. b), o odložení výkonu rozhodnutí,
služební orgán jeho žádosti vyhoví.
- Při přezkoumání rozhodnutí služebních orgánů soudem se
postupuje podle zvláštního předpisu.
28)
§ 140
Řízení po skončení služebního poměru
V řízení o věcech služebního poměru se postupuje podle tohoto
zákona i v případě, kdy služební poměr příslušníka skončil.
HLAVA DESÁTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O SLUŽEBNÍM POMĚRU
§ 141
Promlčení, zánik práv a nároků
- Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě v tomto
zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se
nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok
tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat.
- Nárok na náhradu za ztrátu na platu z důvodu služebního úrazu
nebo nemoci z povolání nebo jiné škody na zdraví, nárok na náhradu nákladů na
výživu pozůstalých a na příspěvek za službu se nepromlčuje; nároky na
jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují ve lhůtách stanovených
v § 143 odst. 2 a 3.
- Jestliže příslušník uplatní svůj nárok a v zahájeném
řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž
platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o
výkon rozhodnutí.
- Nárok uplatňuje příslušník podáním u služebního orgánu,
služební orgán rozhodnutím.
- K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno,
dochází jen v případech uvedených v § 40 odst. 3, § 56, § 111 odst. 3 a § 133
odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.
§ 142
Promlčecí lhůty
- Promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být
uplatněno poprvé.
- Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet
promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro
nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet
promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.
§ 143
- Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění
peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.
- Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění
nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.
- Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky;
počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo
za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve
lhůtě tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě deseti let ode dne,
kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
§ 144
- Byl-li nárok přiznán pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za
deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.
- Byl-li nárok tím, kdo je povinen plnit, písemně uznán co do
důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však
v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta od uplynutí této
lhůty.
- Nárok zajištěný omezením převodu nemovitosti se promlčuje za
deset let.
- Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí i pro
jednotlivé
- splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva
rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich
splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná
částka, počne běžet desetiletá promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné
splátky.
- Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo
písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po
uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.
§ 145
Zvláštní podmínky pro výkon služby osamělých příslušníků
Ustanovení § 84, 86 a 87 se vztahují také na osamělé
příslušníky trvale pečující alespoň o jedno dítě.
§ 146
Použití ustanovení zákoníku práce
Na služební poměr příslušníků se použije přiměřeně
těchto ustanovení zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších
předpisů: § 10, § 11 odst. 1, § 12, § 14 až 17, § 110a, § 143 odst. 6, § 147, §
157 až 161, § 241 až 244, § 245 odst. 1 až 3, § 246 až 260, § 265 až 266a, § 273
a § 274 odst. 1.
ČÁST PÁTÁ
Doplnění zákona č. 141/1961 Sb., o trestním
řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
§ 147
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní
řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969
Sb., zákona č. 48/ /1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona
č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991
Sb., zákona ČNR č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb. a zákona č. 292/ /1993 Sb.,
se doplňuje takto:
- V § 12 odst. 2 se ve druhé větě spojka
- „a" nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova
- „a v řízení o trestných činech příslušníků
- Bezpečnostní informační služby pověřené orgány
- Bezpečnostní informační služby".
ČÁST ŠESTÁ
Zmocňovací, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 148
- Vláda stanoví nařízením
- a) ve kterých případech a v jakém rozsahu náleží pomáhající
osobě vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů i
jednorázové mimořádné odškodnění, kdy se zvyšuje jednorázové odškodnění
náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po pomáhající osobě,
a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na pomáhající osobu
odkázány výživou,
- b) doby, které se pro účely vzniku nároku na dovolenou posuzují
jako doba služby,
- c) ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební
volno pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky
ve službě, a po jakou dobu náleží plat v trvání tohotoslužebního volna,
- d) podmínky nároku na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných
výdajů, které příslušníkovi vzniknou při plnění služebních povinností,
- e) výši jednorázového mimořádného odškodnění služebních
úrazů a nemocí z povolání a případy, kdy lze jednorázové odškodnění
příslušníka nebo pozůstalých nebo náhradu za bolest zvýšit.
- Ředitel stanoví vnitřním předpisem
- a) podmínky a způsob používání specifických prostředků
získávání informací, druhy a způsob vedení evidencí,
- b) podrobnosti o organizaci a činnosti týkající se zálohy
ředitele,
- c) kázeňskou pravomoc služebních orgánů.
§ 149
Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a
zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní
informační služby 29), vede jejich evidence a schvaluje technickou způsobilost
služebních vozidel.
§ 150
Do doby jmenování ředitele vykonává jeho povinnosti a
uplatňuje jeho práva ředitel Bezpečnostní informační služby České republiky.
§ 151
- Příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky
se dnem účinnosti tohoto zákona považují za příslušníky přijaté do služebního
poměru podle tohoto zákona (dále jen „dosavadní příslušník"), nejdéle
však do 15 dnů ode dne této účinnosti. Po tuto dobu je jim zachováno I poslední
služební zařazení, hodnost a plat.
- Dosavadní příslušníci mohou nejpozději do pěti dnů od nabytí
účinnosti tohoto zákona doručit řediteli písemné sdělení, že o přijetí do
služebního poměru příslušníka nežádají (dále jen „sdělení"). Uvedenou
lhůtu nelze prominout. Jejich služební poměr skončí dnem, kdy bylo sdělení
doručeno, nejpozději však posledním dnem lhůty uvedené ve větě první.
- U dosavadních příslušníků, kteří sdělení nedoručí nebo
doručí opožděně, se má za to, že požádali o přijetí do služebního poměru
příslušníka (dále jen"žadatel"). O této žádosti ředitel bezodkladně
rozhodne, nejpozději však do konce lhůty stanovené v odstavci 1.
- Žadatelům, kteří nebudou do služebního poměru příslušníka
přijati, náleží pouze finanční vyrovnání ve výši posledního hrubého
měsíčního platu, splatné nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
- Na postup podle předchozích odstavců se nevztahují ustanovení
tohoto zákona o řízení.
§ 152
- Pokud se v právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní
informační službě nebo Bezpečnostní informační službě České republiky, rozumí
se tím Bezpečnostní informační služba.
- Na Bezpečnostní informační službu přecházejí veškerá práva
a povinnosti Bezpečnostní informační služby České republiky.
§ 153
Zaměstnanci v pracovním poměru, kteří byli ke dni účinnosti
tohoto zákona v pracovním poměru k Bezpečnostní informační službě České
republiky, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci
Bezpečnostní informační služby ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu
zařazení.
§ 153a
Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. ledna 1996 Výše
příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší než
výše příspěvku, která by náležela, kdyby příspěvek byl přiznán podle
předpisů platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by
náležela k tomuto příspěvku pouze k tomuto dni.
§ 154
Zrušuje se zákon České národní rady č. 527/1992 Sb., o
Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993
Sb.
§ 155
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994.
Uhde v. r.
Havel v. r. v z.
Lux v. r.
1) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České
republiky.
2) § 13 a 14 zákona č. 140/1961
Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 65/1994
Sb.).
3) § 36 zákona ČNR č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č.
17/1994 Sb.).
§ 13 a násl. zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství.
4) § 37 odst. 2 zákona ČNR č. 283/1991 Sb.
5) § 24 zákona ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve
znění pozdějších předpisů.
6) Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České
národní rady, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 5 a násl. zákona č. 153/1994 Sb.
8) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a
středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) § 19 a 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách,
ve znění pozdějších předpisů.
10) § 6 zákona č. 143/1992
Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších
organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 307 a 308 zákona č.
141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů (úplné znění č. 69/ /1994 Sb.).
12) Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 Sb., o minimální
mzdě, ve znění nařízení vlády ČR č. 615/1992 Sb.
13) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního
tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a
působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů.
15) § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o
přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.
17) Vyhláška ministerstev zdravotnictví a zahraničních
věcí č. 75/1967 Sb., o dodatkové dovolené pracovníků, kteří konají práce
zdraví škodlivé nebo zvlášť obtížné, a o náhradě za ztrátu na výdělku po
skončení pracovní neschopnosti u některých nemocí z povolání, ve znění
pozdějších předpisů.
18) Zákon č.
143/1992 Sb. Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců
ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy,
příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších
organizací (služební platový řád).
19) § 157 až 161 zákona
č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění
č. 126/1994 Sb.).
20) Vyhláška ministerstev
zdravotnictví a spravedlnosti, Státního úřadu sociálního zabezpečení a
Ústřední rady odborů č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení
společenského uplatnění, ve znění pozdějších předpisů.
21) § 37 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se
provádí zákoník práce a některé další zákony.
22) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v
ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 200 odst. 1 zákoníku práce.
24) Např. § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých
služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č.
361/1992 Sb.).
26) § 49 zákona č. 100/1988 Sb.
27) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a
tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
28) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
29) Vyhláška
Federálního ministerstva dopravy č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné
způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.
30) § 15 a § 107 odst. 2
zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Dokumentační středisko pro lidská práva
Poštovní schránka 70, 149 01 Praha 415
Tel./fax/zázn.: +420 2 22522083
E-mail: info@lidska-prava.cz
2. 10. 1999
|